Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Předseda: Malypetr.

Místopředsedové: Stivín, inž. Dostálek, Horák, Slavíček, Zierhut.

Zapisovatelé: Chalupník, Ježek.

125 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: náměstek min. předsedy dr Šrámek; ministři Najman, inž. L. Novák, dr Spina, dr Srdínko, Udržal; za ministerstvo financí odb. přednosta dr Vlasák a min. rada Kallus.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 167. schůzi poslanecké sněmovny.

Ministerstvo vnitra sdělilo přípisem ze dne 22. října 1928, č. 60.730/1928-7, že na místo posl. dr Gagatko, který se vzdal mandátu poslaneckého, povolalo podle §u 56 řádu volení do posl. sněmovny jako poslance Cyrila Prokopa, malozemědělce v Krivé, a že mu vydalo ověřující list poslanecký.

Pan posl. Prokop dostavil se do dnešní schůze.

Ježto před tím podle §u 6 jedn. řádu v kanceláři sněmovní podepsal slibovací formuli, přikročíme ke slibu podle §u 22 úst. listiny a §u 6 jedn. řádu tím způsobem, že přečtena bude ústavou předepsaná formule, slibu, a to v jazyku českém, pokud se týče v jazyku národnosti, ke které se slibující přihlásil, a slibující ke mně přistoupí a vykoná slib podáním ruky a slovem "slibuji", po případě shodným výrazem svého jazyka.

Žádám o přečtení slibovací formule a p. posl. Prokopa žádám, aby přistoupil ke mně vykonat slib. (Poslanci povstávají.)

Sněm. tajemník dr Říha (čte): Slibuji, že budu věren republice Československé a že budu zachovávati zákony a mandát svůj zastávati podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Tlumočník Wolf (čte):

Předseda: Pan posl. Prokop.

Posl. Prokop (podávaje předsedovi ruku): (Poslanci usedají.)

Předseda: Dovolené dal jsem dodatečně na 165. a 166. schůzi dne 18. a 19. října posl. Dr Štefanovi; na dnešní schůzi posl. Pikovi, Remešovi, dr Wintrovi, Bečkovi; na dnešní a zítřejší schůzi posl. dr Budayovi; na 4 dny p. ministru dr Noskovi - vesměs pro neodkladné záležitosti.

Došla oznámení o změnách ve výboru. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. Ježka a Petrovického za posl. Votrubu a G. Navrátila; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Hackenberga za posl. Schäfera.

Předseda: Došly naléhavé interpelace. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Naléhavé interpelace:

posl. Netolického, Bergmanna, Zeminové a druhů ministru vnitra ve věci obecních rozpočtů na r. 1928,

posl. dr Klapky, Bergmanna, Špatného, Zeminové a druhů náměstku předsedy vlády o systemisaci zemských úředníků v Čechách,

posl. dr Frrankeho, Sladkého, Davida a druhů vládě, jakým způsobem hodlá zabrániti velikému hospodářskému poškození města Opavy provedením zákona č. 125/1927 o organisaci politické správy,

posl. Vlčka, Tučného, Sladkého a druhů vládě o stávce v kamenouhelném revíru kladensko-slánském a sanaci bratrských pokladen.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Dotazy:

posl. dr Hajna a druhů ministru zahraničí ve věci t. zv. Ukrajiny (č. D 1257-II),

posl. Adámka ministru soc. péče o důchodu předků (č. D 1256-II),

posl. Sedláčka, Vičánka, Stanislava a druhů ministru financí o zařazení města Břeclavi do vyšší stupnice činovného (č. D 1258-II),

posl. Sladkého ministru železnic o sestátnění místních drah Studenko-Štramberské a Štrambersko-Veřovské (č. D 1259-II).

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

1826. Návrh posl. Tayerle, inž. Nečase, Koudelky, Johanise a soudr. na vydání zákona o dozoru na stavbách.

1827. Návrh posl. dr Klapky, Špatného, Zeminové a druhů na doplnění ustanovení §u 72 zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb. z. a n., o přímých daních.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádost.

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Žádost okr. soudu v Liberci ze dne 17. října 1928, č. T VI 1433/28, za souhlas s trest. stíháním posl. Schmerdy pro přestupek podle §§ 2, 14, 19 zákona z 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z. (č. J 657-II).

Předseda: Přistoupíme k projednávání pořadu, na němž jest:

Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu (tisk 1750) státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1929 (tisk 1813) a rozprava o prohlášení ministra financí, učiněném ve 158. schůzi posl. sněmovny dne 7. září t. r., jakož i o prohlášení ministra veř. prací, učiněném ve 165. schůzi dne 18. října t. r.

Sděluji, že churavého pana ministra financí dr Engliše zastupuje při projednávání státního rozpočtu pan odb. přednosta dr Vlasák.

Budeme pokračovati v povšechné rozpravě, započaté ve 165. schůzi posl. sněmovny dne 18. října 1928.

Přihlášeni jsou ještě tito řečníci: na straně "proti" p. posl. Jílek; na straně "pro" pp. posl. Pechman a dr Štefánek.

Dávám slovo p. posl. Pechmanovi.

Posl. Pechman: Slavná sněmovno! Projednáváme státní rozpočet na r. 1929, který zajisté také schválíme. Je to čtvrté významné dílo koalice občanských stran, dílo, které svědčí, že poměry naše se stabilisují a že rozpočet náš je v rovnováze. Reforma daňová, novelisace sociálního pojištění, rozpočty státní na r. 1928 a na r. 1929 jsou díla nedozírného dosahu, díla, jež stála sice mnoho času a nesmírné práce, na která však dnešní koalice pohlíží s hrdostí a nad nimiž by veškeré obyvatelstvo tohoto státu mělo projeviti svou radost. Reforma daňová sama o sobě, jak známo, dala velice mnoho práce a velice mnoho námahy a my všichni jsme se snažili, aby přinesla ulehčení v přímých daňových břemenech. Je pochopitelno, že my zástupci živnostensko-obchodnického stavu pokládáme si za vymoženost, že jsme docílili přiměřených sazeb nejen při dani důchodové, nýbrž i při dani výdělkové, že jsme odstranili válečnou přirážku a konečně, že provedli jsme také obmezení autonomních přirážek.

Novela sociálního pojištění, jak známo, je kapitola sama pro sebe. Dnes můžeme s potěšením prohlásiti, že novelisace soc. pojištění byla provedena tak, jak toho opravdu bylo zapotřebí, že totiž snížili jsme placení premií nejen pro zaměstnavatele, nýbrž i pro dělníka, při čemž - a to jest nejdůležitější - nesnížili jsme rentu, nýbrž naopak při nižších kategoriích jsme tuto rentu při snížení pojistného ještě zvýšili. Je pravda, že jsme také docílili, což bylo naším přáním, že učňové místo od 14 let budou pojištěni od 16 let a že jsme tak zejména zaměstnavatelům umožnili, aby nemusili po ta dvě léta platiti plnou premii, jak dříve zákonem bylo předepsáno.

Je zde dále řada změn a vymožeností, já však chci se zmíniti jen o tom, že vedle těchto věcí, které jsem uvedl, bylo snahou naší, abychom do tohoto sociálního pojištění přivedli také náležitou kontrolu, aby toto sociální pojištění bylo postaveno na zdravý základ tak, abychom se v budoucnu nemuseli obávati, že kapitál, který tu jest k disposici, zůstane ekonomicky nevyužit, abychom se také nemuseli obávati, že jedenkráte se v tomto soc. pojištění stane něco, co by bylo v neprospěch pojištěnců.

Když porovnáme rozpočet na r. 1929 s rozpočtem roku předcházejícího, jest jasno, že rozpočty tyto jsou nejmenší ze všech předcházejících rozpočtů, že ve všech těchto rozpočtech našich jeví se rovnováha, že to tedy znamená ustálení našich hospodářských poměrů. Řekl bych, že koalice občanských stran, která za dva roky své činnosti provedla tato čtyři díla, s hrdostí může pohlížeti na tuto práci, poněvadž vidíme, že jsme našemu hospodářskému životu dali nové zdravé směrnice a zdravý vývoj, jak toho potřebuje.

Naše obchodní bilance je aktivní, to znamená, že dosáhli jsme, že více vyvážíme nežli dovážíme; následkem toho k nám dochází více cizí valuty, nežli vydáváme naší valuty za dovoz cizího zboží, což znamená, že jsme tím také upevnili naši valutu. Důkazem toho jest, že v poslední době nepoklesla naše valuta ani o jediný bod. Úpravou těchto hospodářských poměrů zmizela také téměř nezaměstnanost v tomto státě, a to znamená, že, kdo chce pracovati u nás v republice, najde práci, a kdo pracuje, ten také nemá hlad.

Tím jsem chtěl dokázati, že v 10. roce republiky přicházíme konečně do řádných a spořádaných poměrů a že právě v těchto dnech, kdy máme oslavovati 10 let trvání republiky Československé, naše práce v tomto směru vykonaná je prací záslužnou, prací, která ukázala před celým světem, že jsme vnitřně upevnili svůj stát, a že navenek náš stát může býti příkladem mnohým státům jiným. Jestliže se toto konsolidační dílo státu podařilo, pak také my, naše strana živnostenská, která měla účast na této konsolidaci, činíme si nárok na díl té radosti a toho zadostiučinění, jehož se, doufám, všem plně dostane.

Nyní, když jsem si toto dovolil uvésti a konstatovati tu nezvratnou pravdu a skutečnost, která je před námi, chci se v této debatě zmíniti ještě o jiných věcech, totiž o daních, a hlavně o tom, jak se dnes daně předpisují a vybírají.

Prohlašuji, slavná sněmovno, že přes to, že jsme učinili všechno, co bylo v naší moci, s radostí, vzhledem k tomu, že jsme věděli, že máme určité povinnosti k tomuto vlastnímu našemu státu, nejsme tím vším, jak to je, spokojeni, naopak stěžujeme si, že se nám za to všechno, co jsme vykonali, dostává velmi špatné odměny.

Mám-li mluviti o daních, zmíním se v prvé řadě o dani obratové, která v tomto rozpočtu na r. 1929 representuje se okrouhle částkou 2 miliardy Kč. Daň obratová již sama sebou, jak to kdysi odůvodňoval ministr financí, když se po prvé v této sněmovně daň obratová schvalovala, je daní nepopulární, daní zatěžující, je to daň, která vyrostla z poměrů poválečných, a proto tenkráte vzhledem k těmto okolnostem byla v parlamentě schválena a zavedena. Když vypršela lhůta tohoto zákona, byl zákon o dani z obratu prodloužen opětně v prosinci r. 1926 na další tři léta, tedy do konce r. 1929. Již tehdy naše strana protestovala v koalici proti tomu, aby daň z obratu byla prodloužena na dalších 5 let, a snažila se, aby prodloužení bylo omezeno jen na 3 roky. Měli jsme k tomu své určité důvody.

Již jsem řekl, co je to daň z obratu. Jestliže je zatěžující, což je nepopiratelné, jestliže, jak sám pan ministr financí dr Engliš dokázal, zatěžuje naši výrobu 5 až 8%, znamená to, že se tím zdražují také naše životní potřeby o 5 až 8%. Ale, pokud se týče nositelů tohoto břemene daně z obratu, došlo k tomu, co jsme již dříve dokazovali, že totiž velcí podnikatelé tuto daň nenesou ze svého, nýbrž že si ji připočítávají do svých účtů, kdežto malé obchodnictvo a živnostnictvo musí celou daň nésti ze svého. Tedy již proto, že víme, že tato daň příliš zatěžuje malé vrstvy živnostenské a obchodnické, snažili jsme se, když nebylo možno z důvodů rozpočtových ji odstraniti - neboť, jak jsem se zmínil, tento obnos 2 miliardy hraje v našem rozpočtu tak velkou úlohu, poněvadž je ho třeba ke krytí úroků celého našeho státního dluhu - aby alespoň tato daň z obratu stala se snesitelnou, aby byla totiž paušalována v prvé řadě u prvovýrobců a aby byla také mírně paušalována u malých obchodníků a živnostníků a mimo to, aby byla také tato daň odbourávána dříve, než uplyne tato tříletá doba. Když se jednalo o této dani z obratu, byl jsem za náš klub dne 10. prosince 1926 vyslán do debaty a poukázal jsem na stanovisko naší strany k tomuto zákonu. Bylo nám tehdy slíbeno, že bude vzat zřetel na naše přání, aby daň z obratu byla paušalována, a že podle vzoru německého, rakouského a uherského, které státy daň z obratu snižují, budeme také sledovati tuto snahu, aby daň byla odbourávána. Leč, jak vidíme z dnešního rozpočtu na r. 1929, všechny ty naděje zklamaly. Je sice pravda, že pokud se týče paušalování u prvovýrobce, bylo nám v některých směrech vyhověno, ale nevykonalo se tolik, mnoho-li bylo zapotřebí.

Chci poukázati specielně na paušalování daně u textilií. Je to starý požadavek našeho obchodnictva. V té příčině vyjednává ministerstvo financí a ministerstvo obchodu s textilními průmyslníky a obchodníky, ale jednání toto, ačkoli vleče se již dlouhou dobu, nevede naprosto k žádnému výsledku. Dal jsem si předložiti celý elaborát, týkající se tohoto vyjednávání, a věřte, že je to už tolik obsáhlých spisů, že by se to dalo snad vážiti už ne na dekagramy, nýbrž na celá kila. Z celého toho elaborátu jsem vystihl, že se zde vlastně mrhá časem a že něco positivního v této věci se vůbec nevykonalo. Když jsem však na brněnském sjezdu obchodníků oznámil, že přes všechna tato vyjednávání paušalování u textilií nepovede asi k naprosto žádným příznivým výsledkům, bylo mi to tenkráte i ve vládních kruzích zazlíváno. Od té doby uplynulo několik měsíců a ve včerejších no vinách jsem se opětně dočetl, že se má sejíti anketa, která by o této věci znovu jednala, jsem však přesvědčen, že to nepovede opět k žádnému výsledku, ježto proti paušalování této daně postavili se němečtí textilní průmyslníci, při čemž naši čeští průmyslníci jim sekundovali. Ovšem páni průmyslníci mají za každou cenu jen porozumění pro sebe, proto paušalování daně u textilií nechtějí připustiti, a tak asi k paušalování nedojde.

Ježto, jak jsem zjistil, churavého p. ministra financí zastupuje nyní p. ministr obchodu inž. Novák, naskýtá se zde p. ministrovi obchodu jakožto zplnomocněnci ministra financí vhodná příležitost, aby konečně, bez zřetele na to, zda si to textilní průmyslníci přejí čili nic, paušalování daně z obratu provedl a tím nejen ukázal svou dobrou vůli a dobrou snahu pro obchodníky, ale vykonal zároveň i dobrou službu ve prospěch státu. (Potlesk poslanců čsl. živnostensko-obchodnické strany středostavovské.)

Pokud jsem informován, je v celé republice 119 přádelen, které by z dovážené příze měly platiti tuto paušalovanou daň. Tedy nepatrný počet těch, které by tuto daň odváděly, by znamenal ohromné zjednodušení celého aparátu, ale na druhé straně mělo by to ohromnou výhodu, že ti nelegitimní obchodníci, kteří dnes neodvádějí daň z obratu, kteří ji defraudují - nám na tom také záleží - by odpadli a stát by skutečně dostal touto cestou paušalováním daně u přádelen celý obnos, který mu z této daně náleží.

Bude na nás, abychom vyčkali, jak se zde bude nyní jeviti opravdová snaha provésti paušalování této daně či neprovésti. Mohu jen jménem našeho klubu prohlásiti, že my na paušalování daně z textilií trváme, a nestane-li se tak v brzké době, půjdeme mezi řady obchodníků, jako jsme šli, a budeme zase pořádati protestní schůze pro paušalování této daně.

A nyní, pokud se týká ještě daně z obratu. Upozorňuji dnes na to, že prodloužení zákona z prosince 1926 na další 3 roky vyprší právě koncem r. 1929 a že máme k očekávání, že asi v prosinci příštího roku, tedy přibližně za rok nebo za 14 měsíců, budeme opět jednati o této dani z obratu. Upozorňuji na to, že my a náš klub nedáme se naprosto při této příležitosti zahnati do nějaké slepé uličky, a kdyby nemělo býti s daní z obratu postupováno tak, jak jsme nastínili, aby zde nenastaly takové podstatné změny, které by znamenaly ulehčení placení této daně z obratu, že bychom pak nemohli, byť bychom byli koaliční stranou, beze změny pro příští prodloužení zákona daně z obratu také hlasovati.

Na schůzi berních úředníků minulého týdne v Brně, k čemuž se ještě vrátím, bylo sděleno, že máme dosud nevybraných daní asi 24 nebo 25 miliard. Chci právě při této příležitosti se tázati, když máme takové ohromné obnosy dlužných daní a když se dokazuje, že nejsou ti malí lidé, nýbrž velcí, kteří neplatí státu daně, kteří sabotují stát, proč se někdo nepostará o to, aby konečně tento ohromný obnos, těchto 24 nebo 25 miliard bylo konečně odvedeno státu? Kdybychom je zde měli, pak by byla možnost, že bychom si mohli zaplatiti veliký díl státních dluhů a kdybychom jej zaplatili, pak by jistě také mohla býti daň z obratu odbourána.

Zmínil jsem se o tom, jak odůvodňoval ministr financí daň z obratu tehda, když se stala skutkem a zákonem. Podíváme-li se na exposé ministra financí p. dr Engliše právě v těchto posledních dnech, vidíme, že on svého stanoviska nezměnil a že také daň z obratu naprosto žádným způsobem nehájí. Pan ministr financí dr Engliš prohlásil: "Přestane-li býti rovnováha veřejných financí v republice pochybnou, stává se starostí finanční správy soustava a struktura daňová. Máme v soustavě veřejných financí přes 3 miliony daní, které nesvědčí národohospodářské e geografické struktuře našeho státu. Míním daně obchodové, t. j. obratovou, uhelnou a dopravní daň."

My v tomto směru můžeme jen s ministrem financí souhlasiti. Víme, že daň obratová nesvědčí zejména naší národohospodářské struktuře, a jestliže jsme si toho vědomi a chceme celý náš národohospodářský život postaviti na zdravé a silné základy, pak odstraňme to, co vidíme, že je příčinou toho, co je závadou, a potom opravdu této národohospodářské struktuře v plné míře vyhovíme.

Slavná sněmovno! Nyní chci se zmíniti o reformě daňové a zejména o tom, jak se reforma daňová v praxi provádí. Zmínil jsem se již o tomto velikém díle, které naše poslanecká sněmovna loňského roku schválila, a my všichni, kteří jsme pracovali o tomto zákoně, byli jsme přesvědčeni, že tentokráte přinášíme docela jinou, jednodušší a trvalejší formu soustavy daňové a že přinášíme určité výhody v tomto zákoně, že také na základě tohoto zákona budeme odbourávati přímé zdaňování a tím že ulehčíme břemena daňová, která s dřívějšími zákony byla spojena.

Přinesli jsme do tohoto zákona dobrého, co se dalo. Měli jsme také ještě větší požadavky, ale nebyli jsme, bohužel, v nich náležitě podporováni, zejména p. ministr financí bránil se tehdy, abychom uplatňovali všechno, co jsme považovali za dobré a prospěšné, zejména pro stav živnostenský a obchodní.

Chci dnes konstatovati, že, ačkoli považujeme dnes daňovou reformu za dílo obsažné, praktické a užitečné, musíme si býti vědomi také toho, že tato reforma jako jiné zákony zde odhlasované nebude bez vad a nedostatků a že se nevyhneme při příležitosti, až uvidíme praktické provádění tohoto zákona, tomu, abychom v jednotlivých částech, kde opravdu zjistíme, že zákon nevyhovuje přes dobrou vůli, s jakou jsme o něm pracovali, tento zákon novelisovali.

My jsme tehdy žádali, aby pro poplatníka, který na základě tohoto zákona do 15.000 příjmů při výdělkové dani platí  1/4%, tato hranice byla posunuta až do 25.000. Nebylo nám tehdy, bohužel, vyhověno, byla stanovena hranice, že do 7500 se platí  1/8%, do 15.000  1/4% a od 15.000 do 30.000  1/2%. Jaké důsledky tento zákon sebou nese, dovolím si následovně nastíniti: Z 15.000 Kč příjmu při výdělkové dani platí se sazba 37,50 Kč, má-li však někdo příjem vyšší o 100 Kč, tedy 15.100 Kč, platí již sazbu 75 Kč 50 hal., to znamená, že máme řadu poplatníků, kteří nebudou platiti ani 40, 50, 60 korunovou sazbu daně výdělkové, nýbrž zde jsme udělali ohromný krok kupředu tím, že jsme ji ze 37,50 zvýšili najednou na 75,50 Kč. Přihlédneme-li k tomu, že zde budou omezené přirážky autonomní 610%, vidíme, že v prvém případě z 15.000 Kč bude platiti 266,25 Kč, ale poplatník, který má 15.100 Kč, bude platiti 536 Kč, to je rozdíl 270 Kč; a odpočítáme-li těch 100 Kč většího příjmu, přijdeme k resultátu, že poplatník, který vydělá 100 Kč přes 15.000, je potrestán tím, že mu odpadne příjem, který přesahuje 15.000 Kč a vedle toho doplatí ještě celých 170 Kč.

Já bych chtěl ještě poukázati, že poplatníci budou trpěti daní výdělkovou zejména roku 1927, kdy již vejdou v platnost nové sazby, a kdy, jak je známo, nebudou omezeny autonomní přirážky, které na mnoha místech půjdou do tisíců. V rozpočtu, jenž nám byl předložen na r. 1925, se nám dokazuje, že na základě reformy daňové výdělková daň z dřívějších 270 mil. se snižuje na 175 mil., tedy o 95 milionů. Pak opravdu zde vidíme praktický výraz zákona o reformě daňové, že poplatníci budou mnohem méně odváděti na této výdělkové dani, již také proto, že je tu celá řada nových živnostníků a obchodníků, kteří budou platiti výdělkovou daň a stanou se tak spoluplátci těch, kteří již dříve daň tuto odváděli.

Slavná sněmovno! Při tomto zákonu jsme měli obavu, kterou nám pan ministr financí vymlouval. Poukazovali jsme na to, jestliže při příjmu přes 15.000 bude sazba  1/2% místo  1/4%, že to budou berní správy, které se budou snažiti uměle poplatníku zvýšiti příjem tak, aby, jestliže přizná 12 až 13 tisíc Kč ho dostaly do sazby přes 15.000 Kč a tím také ho dostali do vyšší sazby daňové místo 37.50 do 75 Kč. Bohužel, tyto naše obavy se plně potvrzují. Dnes berní správy zvyšují výdělkovou daň, ačkoli podle toho, co jsem dovodil a podle našeho rozpočtu, by k tomu nebylo příčiny, nýbrž naopak tato daň, jak jsem dokázal, by se měla snižovati. Nevíme, jaké instrukce a informace berní správy mají. Říkají poplatníkům, když zvyšují sazby daně výdělkové a zvyšují přiznání k výdělkové dani, že musí býti vyšší sazba výdělkové daně proto, že prý odpadla válečná přirážka. O tom jsme přece věděli, že válečná přirážka odpadne, a má-li reforma daňového zákona míti určitý význam a ulehčení pro naše poplatníky, pak jsme doufali, že sazby se nebudou zvyšovati. Při zvyšování této výdělkové daně z 12.000, 13.000, přes 15.000, jak jsem dovodil, máme tu ještě jedno veliké nebezpečí, které se již projevuje a které jsem také zjistil. Dá-li si dnes poplatník s příjmem pod 15.000 příjem zvýšiti přes 15.000, a zaplatí-li všecky daně a přirážky, které podle těch sazeb tu jsou, vydá se ještě nebezpečí, jímž se dnes berní úřady netají, že prý takového poplatníka budou trestati na základě §u 187 berní reformy a uloží mu nejméně jako pokutu trojnásobnou základní daň výdělkovou. Abych to prakticky znázornil: u poplatníka, který bude míti zvýšenou výdělkovou daň z příjmu z 12.000 na 15.100 - který měl by podle svého přiznání z 12.000 zaplatiti 30 Kč výdělkové daně a přirážek 183 Kč a 30 Kč, tedy 213 Kč dohromady - je zde základ sazby 75,50 Kč, k tomu autonomní přirážky 453 Kč; připočítáme-li trojnásobnou pokutu ze základu 75,50, což činí 226,50, přijdeme k cifře, že poplatník s příjmem 12.000 Kč, který by měl platiti 213 Kč základní daně s přirážkami jestliže by si to dal zvýšiti přes 15.000 Kč, platil by vlastně 762 Kč. To znamená, že by platil téměř čtyřnásobně více, než podle svého vlastního přiznání a než podle toho, co mu zákon ukládá.