Nepopíráme, že bylo zajištěno slušné
živobytí cestou zákonodárnou kněžské
hierarchii, starým rakouským generálům
a vdovám po nich, nebo agrárním velkostatkářům
a celé té kapitalistické smečce, která
si dovedla cestou zákonodárnou a za pomoci soc.
reformistů nad míru slušné živobytí
zaříditi demokratickou cestou. Přece nebude
president Masaryk též tvrditi, že je láskou
k bližnímu nebo humanitou v demokracii a zajištěním
slušného živobytí cestou zákonodárnou
i to, jakým způsobem bylo a je až dosud postaráno
o přestárlé dělníky. Bylo by
bývalo záhodno, místo osvětlování
representačních budov ve dnech jubilejních
zříditi na hradě reflektor, kterým
by byly osvětleny v celé republice veškeré
obecní pastoušky, aby bylo viděti, v jakých
poměrech žijí ve státě humanisty
staří sedření dělníci.
Bylo by též bývalo záhodno, aby tímto
reflektorem byly osvětleny veškeré vesničky
v republice, kde se konají licitace na tyto oběti
kapitalistického vykořisťování.
To by byl obrázek, který by se hodil do rámce
jubilejních oslav, kde by bylo viděti licitaci na
tyto chudáky, jak dlouho má živiti ten neb
onen občan v obci tohoto licitovaného chudáka,
který je práce neschopen. Zajisté, že
poměry těchto chudáků jsou presidentu
známy a proto projev presidentův, učiněný
dne 28. října, má za účel oslepiti
chudáky ve službách těch, kteří
bídu pracujících neustále zvyšují,
aby ještě po desítiletých zkušenostech
plně neprohlédli pravou vykořisťovatelskou
podstatu tohoto státu. Slibů dostalo se již
těmto veteránům práce více
nežli pomoci. Již vláda, ve které byli
zastoupeni konstruktivní socialisté, činila
jenom samé sliby těmto chudákům. Při
projednávání zákona č. 221/1924
byly z tohoto zákona vyřazeny osoby starší
60 let s tím odůvodněním, že
bude vládou předložen samostatný zákon
o přestárlých osobách a že bude
uveden v platnost současně se soc. pojištěním,
to jest dne 1. července 1926. Dnes je již listopad
1928 a o zákoně o přestárlých
osobách se stále jen mluví a slibuje. Totéž,
co činila vláda, ve které byli zastoupeni
soc. reformisté, která jen činila sliby těmto
starým sedřeným dělníkům,
dělá i nynější měšťácká
vláda. Také slibuje, že bude vypracována
předloha zákona o přestárlých
osobách a že zákon vejde v platnost v době
účinnosti zákona novelisovaného z
r. 1924, č. 221/1924. Ale předem prohlásil
pan zpravodaj soc. pol. výboru posl. Malík,
že se musí jednati o úhradu, neboť uskutečnění
tohoto zákona bude prý vyžadovati nákladu
ca. 160 milionů Kč. Nepodaří-li se
najíti úhradu, pak to znamená podle vyjádření
pana zpravodaje posl. Malíka odložení
až do doby, než se úhrada najde. Nestalo se v
této věci nic, neboť jde jen o staré
sedřené dělníky, kteří
mají pro kapitalistickou společnost takovou cenu
jako vymačkaný citron. Ti patří podle
kapitalistické morálky na smetiště.
Toto zoufalé postavení těchto starých
sedřených chudáků je dílem
konstruktivního socialismu. Tito konstruktivní socialisté
ve snaze vybudovati kapitalistický čsl. stát,
zradili zájmy těchto chudáků tak,
jako zradili zájmy celé pracující
třídy. Bída tisíců a desítitisíců
těchto starých sedřených dělníků
byla těmto konstruktivním socialistům lhostejná.
Postavení těchto obětí hanebné
zrady je zhoršeno ještě více, když
byl v platnost uveden zákon č. 77/1927 o finančním
hospodářství svazků územní
samosprávy. Továrny a velkostatky vyhazují
bezohledně staré sedřené dělníky.
Tito, zbaveni práce, jsou ponecháváni na
starost obcím, zatím co stát a podniky, v
jichž prospěch pracovali, se této povinnosti
vůbec zbavují. Osnova zákona o finančním
hospodářství svazků samosprávních
zrušila i § 27 zákona č. 329/1921 o příspěvkové
povinnosti podniků na účele chudinské
Tím jsou kapitalistické podniky vůbec zproštěny
povinnosti příspívati na oběti svého
vykořisťování ze svých enormních
zisků. Pomoci těmto chudákům může
obec pouze dvěma způsoby, a to poskytnouti chudinské
podpory, neb je-li v obci chudinský ústav, převzíti
do ústavu, ač ovšem je řídkým
zjevem, že obec má chudinský ústav.
Jsou tudíž tito starci a stařenky odkázáni
většinou na chudinskou podporu, kterou jim obec poskytne.
V jaké výši jsou tyto podpory chudinské
poskytovány obcemi? Od 5 Kč měsíčně,
nejvýše však 50 Kč. Takové jest
zabezpečení těchto starců a stařenek
v desátém výročí Československé
republiky. Jaké pojištění pro přestárlé
dělníky chystá vláda, je nejlepší
charakteristikou režimu, který v Československé
republice vládne. Tiskem proběhla zpráva,
a to v "Českém Slově" ze dne 17.
října t. r., že ministerstvo soc. péče
vypracovalo a jednotlivým resortům k připomínkovému
řízení zaslalo vládní návrh
zákona o zaopatření osob přestárlých.
Jaké zaopatření chystá vláda,
resp. ministerstvo soc. péče pro tyto starce a stařenky?
Pouhými 500 Kč ročně chce ministr
soc. péče Msgr. Šrámek tyto chudáky
odbýti. A ještě ani tohoto obnosu se nemá
dostati těm, kde jsou dva žadatelé, t. j. muž
se ženou. Těmto se má dostati pouze po 300
Kč ročně. K tomuto státnímu
příspěvku mají přispívati
obce, a to obce přes 50.000 obyvatel 20 %, což
znamená 100 Kč ročně více;
od 20.000 obyvatel do 50.000 obyvatel 15 % čili
75 Kč ročně a obce mající nejvíce
2000 obyvatel 10%, což je 50 Kč.
V nejlepším případě dostane takový
ubožák 600 Kč ročně i s příspěvkem
obce. Propočítá-li se tato částka
na denní podporu, obdrží 1,75 Kč na
den. Z tohoto obnosu má býti takovýto stařec
nebo stařenka živ při nynější
drahotě životních potřeb. Takovýmto
způsobem má býti postaráno o ty, kteří
celý svůj život pracovali ve prospěch
kapitalistické společnosti, a tato se jim v jejich
stáří a pracovní neschopnosti takto
odměňuje. Takto dovede se zachovati stát,
kde je presidentem humanista, který prohlašuje, že
živobytí občanů musí býti
zaručeno zákonodárstvím. Taková
je výslednice práce ve státě kapitalistickém,
podporovaném sociálními reformisty, v 10.
jeho výročí. Jaká je oproti tomu výslednice
práce pro pracující třídu tam,
kde jsou držitelé moci dělníci a rolníci?
Sovětská vláda dbá o zvýšení
životní úroveň pracující
třídy, a také je uskutečnila. Sociálnímu
pojištění podléhají všichni
dělníci. Správu soc. pojištění
mají v rukou dělníci sami prostřednictvím
svých volených zástupců bez jakékoliv
účasti zaměstnavatele, ačkoliv na
fondy pojišťovací dělníci nepřispívají
ze své mzdy ani kopejkou. Všichni pojištění
mají nárok na plnou mzdu v případě
neschopnosti práce. V 10. výročí říjnové
revoluce vydal ústřední výkonný
výbor SSSR manifest o celé řadě důležitých
opatření. Mezi těmito opatření
je zavedení 7hodinové doby pracovní, zvýšení
státního příspěvku ke stavbě
dělnických obydlí, 15 mil. rublů pro
stavbu nových škol, zdvojnásobení fondu
invalidního pojištění, zákon
o státní podpoře chudých rolníků
ve stáří a řada jiných. Jaký
výsledek vydaného manifestu 10. výročí
říjnové revoluce jeví se dnešního
dne v jedenáctém výročí? Přes
to, že uplynulý 11. rok říjnové
revoluce stál ve znamení zvýšeného
ohrožení Sovětského svazu, ve znamení
oživení kulackých elementů a obtíží
na jednotlivých úsecích hospodářské
fronty, prováděla a provádí sovětská
vláda všechna opatření obsažena
v manifestu. Již v únoru t. r. bylo 27 podniků
hlavně textilních přebudováno na 7
hodinovou dobu s celkovým počtem 125.000 (Předsednictví
převzal místopředseda Zierhut.) a ještě
tímto rokem dostoupí počet na 240.000 dělníků,
kteří budou pracovati při snížené
7 hodinové době pracovní. 50 mil. rublů
bylo poskytnuto sovětskou vládou na dělnická
obydlí. Zřízeno bylo 500 nových škol.
R. 1929 vstoupí v platnost zákon o státní
podpoře chudých rolníků. Takové
jsou výsledky 11letého trvání SSSR
za vlády dělníků a rolníků.
Chce-li pracující třída dopracovati
se též k takovýmto výsledkům
i v našem státě, znamená to svržení
kapitalistického řádu a nastolení
vlády dělníků a rolníků.
(Potlesk poslanců strany komunistické.)
Místopředseda posl. Zierhut (zvoní):
Slovo dále má p. posl. Hrušovský.
Posl. Hrušovský: Slávna snemovňa!
Poneváč parlamentárnou praxou terajšej
vládnej väčšiny opozičným
stranám znemožňované je, aby v dôstojnej
miere využiť mohly svojho ústavnou listinou zabezpečeného
interpelačného práva, a preto že vládna
väčšina sústavne zamieta opozičnými
stranami podávané naliehavé interpelácie,
a vláda terajšieho koaličného režímu
vzdor urgenciám predsedníctva snemovne sústavne
neodpovedá na interpelácie podávané
poslancami, použiť musím tejto debaty, aby som
prehovoril o aktuálnych otázkach, ktorých
závažnosť a aktuálnosť iste každý
objektívny človek uznať musí.
V prvom rade považujem za nutné poukázať
na nepochopiteľné pokračovanie t. zv. vládnych
štátotvorných strán vo veci p. posl.
dr Tuku. (Tak jest! - Skandál!) Ako
známo, s tejto tribuny vznesené boly ťažké
obžaloby na posl. dr Tuku, ako na dôsledného
a urputného škodcu nášho štátu,
ako na takého, ktorý tento štát v službe
budapeštianskej vlády cieľuvedome zradzuje. (Slyšte!)
Rečníci, ktorí ho v tomto parlamente
obžalovali, vyzvali ho opätovne, aby z očí
v oči, tvárou v tvár odpovedel na obvinenia,
ktoré boly naň vznesené. Pán posl.
dr Tuka to neurobil. Bezúhonní mužovia,
vynikajúci príslušníci štátotvorných
vládnych strán, ako na prvodca nár. demokracie
na Slovensku dr Milan Ivánka, vzniesli iste ťažké
obžaloby na tohoto pána tlačou i zvláštnymi
brožúrami a vyzvali ho, aby ich žaloval pred
súdom, že sú hotoví tieto obvinenia
pred súdom dokázať. Pán dr Tuka nešiel
so žalobou pred súd a nechal na svojej osobe lpieť
obvinenia z vlastizrady. Po opätovných ostrých
obvineniach kol. dr Dérera, a konečne pod
nátlakom verejnej mienky i vládnych strán
dr Tuka učinil tu prehlásenie - nie tedy
pred súdom, ale pred posl. snemovňou - 28. júna
t. r., že kedykoľvek hotový je s otvoreným
čelom postaviť sa pred riadny súd, poneváč
jeho svedomie je čisté. To isté prehlásil
i v mene poslancov slovenskej ľudovej strany p. miestopredseda
dr Buday, ktorý povedal: Ajhľa, tento človek,
dr Tuka, môže kedykoľvek s otvoreným
čelom ísť pred súd a tak dokázať,
že na neho vznesené obvinenia sú liché.
Ale súd bratislavskej sedrie predbežným vyšetrovaním
skutočne zistil, že p. posl. dr Tuka dopustil
sa celého radu vlastizradných činov na tomto
štáte, a to takých, ktoré zákon
trestá 10ročným ťažkým žalárom,
a požiadal posl. snemovňu, aby posl. dr Tuku vydala
k súdnemu stíhaniu. V imunitnom výboru imunitná
záležitosť posl. dr Tuku pridelená
bola pánu poslancovi dr Hallovi ako zpravodajovi.
Pán poslanec dr Halla, ktorý činnosť
posl. dr Tuku iste veľmi dobre zná, v rozhovoroch
s četnými členy poslaneckej snemovne prejavil,
že obvinenia, ktoré súdnou cestou vznesené
boly proti dr Tukovi, sú tak závažné,
tak opodstatnené a odôvodnené, že musí
navrhnúť jeho vydanie. (Slyšte!) Poukázal
tiež na tú okolnosť, že dr Tuka svojho
času sám žiadal od poslaneckej snemovne, aby
v prípade, že by súd žiadal o jeho vydanie,
poslanecká snemovňa ho vydala. Bolo preto pre členov
imunitného výboru a skoro i celú verejnosť
veľkým prekvapením, kedy v najbližšej
schôdzi imunitného výboru posl. dr Halla
tam vyhlásil, že nemôže ešte referovať
o veci dr Tuku, poneváč ešte nepreštudoval
žiadosť bratislavskej sedrie. (Veselost na levici.)
Ovšem, že príčina sabotovania žiadosti
bratislavskej sedrie o vydanie posl. dr Tuku je iná.
Posl. dr Tuka dobre vie, že až príliš
silne opodstatnená je obžaloba proti nemu. Dr Tuka
sa proste bojí ísť pred nestranný
súd, lebo vie, že súd by ho musel odsúdiť.
Jeho prehlásenie v júni t. r. o jeho dobrom svedomí
a o tom, že je hotový s otvoreným čelom
ísť pred súd, bylo iba licomernosťou,
ktorou domnieval sa celú aféru zatušovať.
Ľudová strana vec dr Tuku vzala si za svoju.
Chce ho kryť i prez prehlásenie, ktoré učinila
ústami miestopredsedu snemovne, pána posl. dr Budayho.
Aby chránila vlastizradcu Tuku, jeho vec postavila
za kabinetnú otázku vládnej väčšiny
a pohrozila odchodom z koalície, jestli snemovňa
dr Tuku by vydala. Vládna koalícia sklonila
sa pred touto hrozbou ľudovej strany. Preto nemohol referovať
p. posl. dr Halla a preto so svojím referátom
nie je hotový ani do dnešného dňa, ačkoľvek
k štúdiu žiadosti bratislavskej sedrie mal dosť
času. A ako vieme, posledné 3 dni bolo mu priamo
rozkázané, pravdepodobne od vedenia koaličného,
aby v tomto parlamente sa ani neukazoval.
Veľactená snemovňa! Týmto postupom všetky
vládné koalované strany vzaly na seba zodpovednosť
za vlastizradu posl. Tuku. (Posl. Tomášek:
Že kryji velezradu! - Potlesk čsl. soc. demokratických
poslanců.) Krytie vlastizrady štátotvornými
stranami nemôže inak pôsobiť na nepriateľov
tohoto štátu, než aby intenzívnejšie
pokračovali proti republike. Je priamym dôsledkom
tohoto jednania vládnych strán, že posl. dr
Tukom vedená slovenská ľudová
strana pokúša sa teraz rozbiť i jednotlivé
štátotvorné politické strany, ako stalo
sa to na pr. včerajšieho dňa na schôdzi
čsl. ľudovej strany v Nusľoch.
Nič lepšie necharakterizuje dnešnú vládnu
koalíciu než to, keď objavíme celé
zákulisné čachrovanie jednotlivých
vládnych strán, ktorého predmetom sú
najsvätejšie štátné záujmy.
Cieľom tohoto čachru je ovládanie Slovenska
ľudovou stranou a ovládanie Podkarpat. Rusi republikánskou
stranou. Cenou jeho sú existenčné záujmy
tohoto štátu. Toto nám potom náležite
vysvetlí psychologický moment, za ktorého
koaličné strany chcú sa preniesť prez
vlastizradu. Vládnej koalícii ide o zachovanie svojej
vládnej moci za každú cenu i za cenu pardonovania
najnebezpečnejších nepriateľov tohoto
štátu a za cenu zkorumpovania celého štátneho
aparátu a najhrubšieho urážania úst.
listinou a svetovou morálkou garantovaných politických
a občianskych práv občianstva republiky.
Ako ďaleko siaha tento atentát vládnych strán
proti občianskej a politickej slobode a právam občianstva
republiky, eklatantne dokazuje nasledujúca udalosť.
(Slyšte!) Náčelník civilnej správy
Podk. Rusi dr Rozsypal v tieto dni pozval k sebe úradne
všetkých okresných náčelníkov
a obecných notárov Podkarpatské Rusi... (Posl.
dr Králík: Kdy to bylo?) Minulý týždeň.
Učinil k nim nasledujúci prejav. Možno, že
pán dr Králík bude ešte lepšie
informovaný nežli ja. "V nastávajúcich
voľbách" - to je prejav dr Rozsypala politickým
úradníkom Podk. Rusi - "do zemských
zastupiteľstiev zvíťaziť musí republikánska
strana. (Slyšte!) Je povinnosťou každého
z vás, aby ste vo svojom úradnom a spoločenskom
postavení pracovali k víťazstvu republikánskej
strany. (Slyšte! - Skandál! - Různé
výkřiky. - Někteří poslanci
stran čsl. soc. demokratické a čsl. nár.
socialistické tlukou do stolků. - Hluk.)
Peňažné prostriedky k tejto akcii dostanete
k dišpozícii. Víťazstvo republikánskej
strany na Podk. Rusi je tak vysokým štátnym
záujmom, (Slyšte!) že nesmiete sa zaraziť
v práci, ktorú od vás očakávam,
ani vtedy, keby šlo v jednotlivých prípadoch
i o prípadné porušenie zákonov."
(Hluk. - Trvalé výkřiky čsl.
socialistických poslanců a bušení do
stolků.)
Místopředseda Zierhut (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Hrušovský (pokračuje): "Najvyšším
zákonom vo volebnom boji musí vám byť
víťazstvo republikánskej strany. Povediem bedlivú
kontrolu nad vašou volebnou činnosťou a beda
tomu, v ktorého obvode volebné výsledky zklamaly
by moje očakávanie. Ten nech radšej hneď
poďakuje sa zo svojho úradu." (Trvalý
hluk. - Stálé výkřiky čsl.
socialistických poslanců a bušení do
stolků.) Pán viceguvernér precestoval
tiež jednotlivé okresy, kde učinil detailnejšie
dišpozície podľa vyššie vypovedeného
svojho prejavu. (Vřava trvá.)
Len snáď z nedopatrenia nespomenul pán Rozsypal
toho, že ktorí vo voľbách v jeho smysle
sa osvedčia, budú odmenení tými rády
a titulmi, ktoré koalícia chystá uzákoniť
po voľbách.
Prípad tento je pre Československú republiku
tak difamujúci, je takým neslýchaným
útokom na ústavné práva občanov,
na verejnú mravnosť a na základné piliere
nášho demokratického pre Československo
jedine možného sriadenia... (Vřava trvá.)
Místopředseda Zierhut (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. Hrušovský (pokračuje):... že
klub poslancov čsl. strany nár. socialistickej a
klub poslancov čsl. strany soc. demokratickej podáva
návrh na pridelenie tejto záležitosti vyšetrovaciemu
výboru posl. snemovne k náležitému vyšetreniu
a učineniu odpovedajúcich opatrení. (Potlesk
poslanců čsl. strany nár. socialistické
a poslanců čsl. strany soc. demokratické.)
Místopředseda Zierhut (zvoní):
K věcné poznámce se přihlásil
p. posl. dr Králík. Dávám mu
slovo.
Posl. dr Králík: Vážená
sněmovno! Pan posl. Hrušovský napadl
ve své řeči naši stranu a obvinil ji
z předvolebních machinací rázu nečestného.
Tvrdil, že v minulých dnech svolal zemský president
Rozsypal do Užhorodu konferenci okresních hejtmanů
a okresních notářů, na níž
kladl podřízeným úředníkům
na srdce, aby ze vší síly snažili se o
vítězství naší strany, sliboval
prý jim peněžité prostředky a
hrozil prý represáliemi proti těm, v jejichž
obvodu bude výsledek pro naši stranu nepříznivý.
(Výkřiky čsl. socialistických poslanců:
Za kterou stranu mluvíš!) Za naši stranu,
za stranu republikánskou. (Trvalé výkřiky
poslanců čsl. strany soc. demokratické a
čsl. strany nár. socialistické. Bušeni
do stolků trvá. - Místopředseda
Zierhut zvoní.)
Prohlašuji s tohoto místa se vším důrazem,
že v minulých dnech nebyla na Podkarpatské
Rusi žádná konference okresních hejtmanů,
že v minulých dnech nebyli svoláni okresní
notáři do Užhorodu, a že to, co zde prohlašoval
posl. Hrušovský, se stalo, velmi mírně
řečeno, na základě falešných
informací, které dostal.
Naše strana nepotřebuje na Podkarpatské Rusi,
aby zneužíváno bylo na její prospěch
úředního aparátu, naše strana
nečinila na úřednictvo žádného
nátlaku a činiti ho nebude.
Jestliže tvrdil posl. Hrušovský, že
byli svoláni okresní hejtmani a okresní notáři
do Užhorodu na konferenci, je to nepravda. (Hlučně
výkřiky a bušeni do stolků trvá.
- Místopředseda Zierhut zvoní.)
Je to viděti z toho, že neví, kolik těch
notářů a hejtmanů je a že by
ani nebylo možno podobnou konferenci svolati. (Vřava
trvá.)
Jestliže se zmínil posl. Hrušovský
o rozkazu p. presidenta Rozsypala podřízeným
správním úředníkům,
aby pracovali ve prospěch naší strany, a citoval-li
zřejmě podvržené jakési jeho
prohlášení, pak je nutno postaviti se proti
těmto volebním machinacím s největší
rozhodností.
Naše strana nepotřebuje žádných
machinací, naše strana nepotřebuje v nastávajících
volbách žádného znásilňování
voličstva, a tím méně zneužívání
úřednictva - ta půjde do voleb bez bázně,
půjde do voleb s přesvědčením,
že nepotřebuje se uchylovati k nečestným
prostředkům k docílení vítězství.
Buďte bez starosti, že my sami bychom byli první,
kteří by se postavili proti případným
volebním čachrům. Končím a
prohlašuji, že to, co říkal posl. Hrušovský
o poměrech na Podkarpatské Rusi, co říkal
o bezprávích ve prospěch naší
strany - je lež. (Potlesk poslanců republ. strany
zeměděl. a malorol. lidu. - Tlučení
do stolků, hluk, výkřiky poslanců
strany čsl. soc. demokratické a čsl. nár.
socialistické.)
Místopředseda Zierhut (zvoní):
Ke slovu není již nikdo přihlášen.
Rozprava jest skončena. Žádám o přečtení
podaných návrhů.
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
1. Návrh posl. Tauba, Schäfera, Hackenberga
a soudr. k §u 1 osnovy:
V §u 2, odst. 1 zákona č. 221/1924 Sb. z. a
n. buďtež škrtnuta slova: "a nevykonává
jich jako vedlejší zaměstnání
nebo příležitostně" a v osnově
tisk 1777 budiž škrtnut návrh na připojení
věty "Činnost" až "poměru
pracovního".
(Vřava trvá.)
Místopředseda Zierhut (zvoní):
Prosím o klid.
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
2. Návrh posl. Tučného, Langra, Pechmanové
a druhů:
Doplnění v §u 2, odst. 1 se zamítá
a odstavec tento budiž ponechán ve znění
zákona čís. 221/24.
3. Návrh posl. Tauba, Schäfera, Hackenberga
a druhů:
Nadpis §u 5 pův. zákona mění
se a zní:
O osobách vyloučených z povinného
pojištění.
§ 5 mění se a zní:
Z povinného pojištění nemocenského
podle tohoto zákona jsou vyloučeni:
a) Osoby, které vykonávají práce nebo
služby zakládající jinak pojistnou povinnost
pouze příležitostně nebo jako vedlejší
zaměstnání;
b) zaměstnanci státu a jiných nucených
svazků územních (zemí, okresů,
obcí) nebo korporací prohlášených
ministerstvem sociální péče v dohodě
s příslušným odborným ministerstvem
za jim rovnocenné, jakož i jejich ústavů
a podniků, kteří mají v případě
nemoci nárok na plat aspoň po dobu jednoho roku
anebo na dávky rovnocenné dávkám podle
tohoto zákona;
c) osoby, podléhající pojistné povinnosti
podle §§ 2 a 3 zákona ze dne 11. července
1922, č. 242 Sb. z. a n. o pojištění
u báňských bratrských pokladen;
d) posluchači vysokých a odborných škol,
kteří vykonávají během svého
studia práce podléhající pojistné
povinnosti, pokud jejich zaměstnání jest
předepsaným nebo obyčejným doplňkem
jejich teoretických studií;
e) zaměstnanci cizích zastupitelských úřadů
v republice Československé zřízených,
jakož i mezinárodních komisí, pokud
jsou cizozemci.
4. Návrh posl. Tučného, Langra, Pechmanové
a druhů k §u 4 osnovy:
Navrhované doplnění §u 6, odst. 1 ustanovením
pod písm. f) se zamítá.
5. Návrh posl. dr Wintra, Johanise, Tayerle a soudr.
k §u 4 osnovy:
§ 6 zákona č. 221/24 se mění
a bude zníti:
Z pojistné povinnosti z pojištění invalidního
a starobního podle tohoto zákona jsou vyňaty:
a) osoby uvedené v § 5 písm. a), c), d) a e)
vůbec, dále osoby uvedené v § 5 písm.
b), mají-li v případě invalidity a
stáří normálně, t. j. s místem
jimi zastávaným spojené nároky, které
jsou aspoň rovnocenné nárokům podle
tohoto zákona. Vyňati jsou dále obdobně
zaměstnanci zaměstnavatelů uvedených
v §u 5, písm. b), kteří těchto
nároků nabudou teprve po ukončení
stanovené zkušební doby, nebo stanoveného
prozatímního postavení. O rovnocennosti nároků
rozhoduje ministerstvo sociální péče
po slyšení Ústřední sociální
pojišťovny; pro uznání rovnocennosti jest
požadovati průkaz dostatečného zabezpečení
nároků;
b) kdo požívá důchodu invalidního,
starobního, vdovského nebo vdoveckého podle
tohoto zákona, nevzdá-li se ho;
c) osoby podléhající pojistné povinnosti
podle právních předpisů o pensijním
pojištění soukromých zaměstnanců,
čítajíc v to i osoby, uvedené v §u
2 zák. ze dne 5. února 1920, č. 89 Sb. z.
a n., pokud se týče vládního nařízení
ze dne 19. ledna 1923, č. 16 Sb. z. a n., dále osoby
uvedené v §u 9, č. 3 vl. nař. ze dne
29. prosince 1921, č. 506 Sb. z. a n.
6. Eventuální návrh posl. dr Wintra,
Johanise, Tayerle a soudr. k §u 4 osnovy:
Ustanovení pod písm. f), znějící:
"f) osoby, které nepřekročily 16. rok
svého věku", budiž škrtnuto.
(Stálé výkřiky poslanců
čsl. soc. demokratických a čsl. nár.
socialistických.)
7. Návrh posl. Tauba, Schäfera, Hackenberga
a soudr. k §u 4 osnovy:
§ 6 mění se a zní takto:
Z povinného pojištění invalidního
a starobního podle tohoto zákona jsou vyloučeni:
a) osoby uvedené v §u 5, písm. a), c), d) a
e) vůbec, dále osoby uvedené v §u 5,
písm. b), mají-li v případě
invalidity a stáří pravidelné nároky,
to jest spojené s místem, které zastávají
a náležitě zajištěné, které
jsou alespoň rovnocenné nárokům podle
tohoto zákona. Vyloučeni jsou dále analogicky
zaměstnanci zaměstnavatelů uvedených
v §u 5, písm. b), kteří nabývají
nároků teprve po skončení určité
zkušební doby nebo ustanoveného provisoria.
O rovnocennosti rozhoduje ministerstvo sociální
péče, vyslechnuvši Ústřední
sociální pojišťovnu, přihlížejíc
k tomu, aby tyto nároky byly dostatečně zajištěny;
b) osoby, které dostávají invalidní,
starobní, vdovský nebo vdovecký důchod
podle tohoto zákona, jestliže se ho nevzdali;
c) osoby podrobené pojištění podle právních
předpisů o pensijním pojištění
soukromých zaměstnanců, čítajíc
v to i osoby uvedené v §u 2, zákona ze dne
5. února 1920, č. 89 Sb. z. a n. a vlád.
nařízení ze dne 19. ledna 1923, č.
16 Sb. z. a n., dále v §u 9, č. 3 vlád.
nařízení ze dne 29. prosince 1921, č.
506 Sb. z. a n.
8. Návrh posl. Tauba, Schäfera, Hackenberga
a soudr. k §u 7 pův. zákona:
Odst. 1 nechť zní:
Pojištění pro případ nemoci,
invalidity a stáří vzniká dnem, kdy
pojištěnec vstoupil do zaměstnání,
zakládajícího pojistnou povinnost.
Odst. 2 se škrtá.
(Výkřiky posl. Mikulíčka a čsl.
socialistických poslanců. - Bušeni do
stolků trvá. - Místopředseda
Zierhut zvoní.)
9. Návrh posl. Tučného, Langra, Pechmanové
a druhů k §u 7 pův. zákona: Odst. 1
nechť zní:
"Pojištění pro nemoc vzniká dnem,
kdy pojištěnec vstoupil do zaměstnání,
zakládajícího pojistnou povinnost."
Odst. 3, první věta nechť zní:
"Pojištění zaniká, vystoupil-li
pojištěnec ze zaměstnání, zakládajícího
pojistnou povinnost" (atd. podle znění zákona).
10. Návrh posl. Tauba, Schäfera, Hackenberga
a soudr. k §u 10 pův. zákona:
Nadpis §u 10 se mění a zní:
Oddíl třetí: O výdělku, třídách
a mzdových záznamech.
Výdělek:
Odstavec 1 se mění a zní takto:
(1) Pracovním výdělkem podle tohoto
zákona jest veškeren příjem za smluvenou
práci nebo služby, pokud není pouze příležitostný.
V odst. 2 nahrazují se slova: "Zejména patří
ke mzdě veškeré druhy přídavků"
slovy "Zejména patří k pracovnímu
výdělku veškeré druhy mezd, přídavků."
11. Návrh posl. Tauba, Schäfera, Hackenberga
a soudr.:
V §u 11, odst. 1 pův. zákona nahrazují
se slova "do mzdy" slovy "do pracovního
výdělku".