§ 195 osnovy výborové. Kdo s tímto paragrafem
souhlasí v úpravě návrhu posl. Tučného
a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo s tímto paragrafem souhlasí v úpravě
návrhu posl. Votruby a druhů, jejíž
přijetí doporučují páni zpravodajové,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 195 osnovy je schválen
v úpravě návrhu posl. Votruby a druhů.
Tím odpadá hlasování o §u 195
osnovy podle zprávy výborové.
§ 196 osnovy výborové. Kdo s tímto paragrafem
souhlasí podle zprávy výborové, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 196 osnovy jest schválen
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §em 197 osnovy podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. § 197 osnovy je schválen
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §em 198 osnovy podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. § 198 osnovy je schválen
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s nadpisem zákona a všemi jinými
nadpisy v zákoně se vyskytujícími
a s úvodní formulí zákona v úpravě
návrhu posl. Tučného a druhů,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s nadpisem zákona, všemi
ostatními nadpisy, jakož i úvodní formulí
zákona podle zprávy výborové, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Nadpis zákona a všechny
ostatní nadpisy v zákoně se vyskytující,
jakož i úvodní formule jsou schváleny
podle zprávy výborové.
Tím poslanecká sněmovna přijala
tuto osnovu ve čtení prvém.
Druhé čtení vykonáme při vyřizování
odst. 4. dnešního pořadu.
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
2. Druhé čtení osnovy zákona o
cejchování vnitrozemských lodí (tisk
1793).
Zpravodajem výboru pro dopravu a veř. práce
jest p. posl. Košek.
Táži se pana zpravodaje, jsou-li nějaké
návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Košek: Není změn.
Předseda: Návrhů není.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s usnesením přijatým senátem.
Tím je vyřízen 2. odst. pořadu.
Místopředseda inž. Dostálek (převzav
předsednictví - zvoní): Přistoupíme
k projedná vání dalšího odstavce,
jímž jest:
3. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se schvaluje II. dodatkový protokol k obchodní
smlouvě mezi republikou Československou a Hospodářskou
Unií belgo-lucemburskou z 28. prosince 1925, podepsaný
v Bruselu dne 21. února 1928 (tisk 1848).
Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl.
Světlík, zpravodajem výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností p. posl. dr Zadina.
Táži se pánů zpravodajů, jsou-li
nějaké návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Světlík: Není změn.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Není změn.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Návrhů, oprav nebo změn textových
není.
Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím
usnesením tak, jak je posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení ve čtení
druhém. Tím je vyřízen 3. odstavec
pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
4. Návrh, aby řízením zkráceným
pode §u 55 jed. řádu projednána byla
osnova zákona o pensijním pojištění
soukromých zaměstnanců ve vyšších
službách (tisk 1955).
Návrh na zkrácené jednání činím
z toho důvodu, aby mohla býti zkrácena 24hodinová
lhůta, která normálně má uplynouti
mezi prvním a druhým čtením, a aby
nebylo nutno pro druhé čtení konati ještě
jednu zvláštní schůzi.
Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby jmenované
osnově přiznáno bylo zkrácené
řízení, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Přistoupíme tedy ihned ke druhému čtení
uvedené osnovy.
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona
o pensijním pojištění soukromých
zaměstnanců ve vyšších službách
(tisk 1955).
Zpravodajem výboru soc.-politického jest pan posl.
Al. Petr, zpravodajem výboru rozpočtového
pan posl. Votruba.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Al. Petr: Opravy chyb jazykových
a tiskových, jakož i nutné změny slohové
provedl jsem ve smyslu §u 54 jedn. řádu ve
výtisku zprávy výborové, který
předkládám předsednictvu sněmovny.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, s opravami podle čtení
druhého, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Máme ještě rozhodnouti o návrzích
resolučních.
Žádám pp. zpravodaje, aby se k věci
vyslovili.
Zpravodaj posl. Al. Petr: Doporučuji přijetí
obou resolucí, schválených výbory
soc.-politickým a rozpočtovým, podle zprávy
výborové a zamítnutí všech ostatních
resolučních návrhů.
Místopředseda inž. Dostálek:
Kdo souhlasí s dvěma resolucemi, navrženými
oběma výbory a otištěnými v tištěné
zprávě výborové, nechť zvedne
ruku. (Děje se.)
To jest většin. Oba resoluce jsou přijaty.
Kdo souhlasí s resolučním návrhem
posl. Krebse a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina Návrh je zamítnut.
Kdo souhlasí s prvými shodnými resolučními
návrhy posl. Kleina a soudr. a posl. Schäfera
a soudr. o materii §u 27 vládního návrhu,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrhy jsou zamítnuty.
Kdo souhlasí s druhým resolučním návrhem,
jejž shodně navrhují posl. Klein a soudr.
a posl. Schäfer a soudr., ve věci §u 194
elaborátu odbornické komise, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je menšina. Zamítnuto.
Tím vyřízen jest 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
5. Návrh, aby posl. sněmovně prodlouženy byly lhůty stanovené §em 43 úst. listiny k projednám usnesení senátu o vládních návrzích zákonů:
a) o trestním stíhám presidenta republiky a členů vlády podle §§ 34, 67 a 79 úst. listiny (tisk 3),
b) o změně §§ 82 a 54 živn. řádu a §u 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 5),
c) o zřízení nucených pracovních kolonií a o změně některých ustanovení trestního práva (tisk 1223),
d) o veřejné stráži zemědělské (tisk 1746),
e) o ochraně polního majetku (tisk 1747).
Činím tento návrh proto, poněvadž
lhůta daná sněmovně pro projednání
těchto osnov končí dne 19. ledna 1929, do
kteréžto doby nebude možno všechna tato
usnesení senátu projednati.
Navrhuji tudíž, aby pro každou z těchto
osnov prodlouženy byly lhůty k projednání
sněmovnou o 3 měsíce.
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá.
Poněvadž nebyl podán návrh ani na odklad
hlasování, ani na přikázání
výboru, budeme hlasovati o předneseném návrhu.
Kdo tedy souhlasí, aby pro osnovy svrchu jmenované
navrženo bylo senátu prodloužiti lhůty
posl. sněmovně o 3 měsíce, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh jest přijat.
Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
6. Návrh, aby senátu prodloužena byla lhůta
stanovená §em 43 ústavní listiny k projed
nám usnesení posl. sněmovny k vládnímu
návrhu zákona, kterým se mění
§§ 2 a 5 zákona ze dne 19. března 1920,
č. 194 Sb. z. a n., o zaopatřovacích nárocích
bývalých vojenských gážistů
a §§ 3 a 16 zákona ze dne 22. prosince 1924,
č. 288 Sb. z. a n., o změně některých
předpisů o zaopatřovacích požitcích
vojenských osob a pozůstalých po nich (tisk
1452).
Senát usnesl se ve 157. schůzi dne 20. listopadu
1928 na prodloužení lhůty o dalších
5 měsíců, což sdělil přípisem
ze dne 20. listopadu 1928 k tisku 578 sen.
Ke slovu není nikdo přihlášen, návrh
na odklad hlasování nebo na přikázání
výboru podán nebyl, dám tedy hlasovati o
návrhu senátu podle §u 78 jedn. řádu
posl. sněmovny.
Kdo souhlasí, aby posl. sněmovna prodloužila
lhůtu senátu k projednání usnesení
posl. sněmovny o vládním návrhu zákona
o změně některých předpisů
o zaopatřovacích požitcích vojenských
osob a pozůstalých po nich (tisk 1452) o dalších
5 měsíců, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. (Výkřiky čsl.
socialistických poslanců.) Žádané
prodloužení lhůty jest tedy povoleno.
Tím vyřízen jest 6. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž je:
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu v Praze v trest. věci posl. Hrušky (tisk
1598).
Zpravodajem je pan posl. inž. Hrdina. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. inž. Hrdina: Slavná sněmovno!
Okr. soud v Praze žádá za vydání
posl. Hrušky pro přestupky podle §§
11, 14 a 19 zákona z 15. listopadu 1867, č. 135
ř. z., jichž se jmenovaný dopustil tím,
že nechtěl rozpustiti schůzi, ač byl
třikráte policejním úředníkem
k tomu vyzván.
Poněvadž po rozpuštění schůze
policejním úředníkem došlo k
bouři odporu proti intervenujícímu úředníku,
doporučuje imunitní výbor posl. sněmovně,
aby posl. Hruška k trest. stíhání
vydán byl.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
K této věci jsou přihlášeni
řečníci. Zahájím tudíž
rozpravu.
Dříve však navrhuji podle usnesení předsednictva,
aby řečnická lhůta byla stanovena
na 15 minut. (Námitek nebylo.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata.
Ke slovu je přihlášen "proti" pan
posl. Burian. Dávám mu slovo.
Posl. Burian: Ctěná sněmovno! Jsem
rád, že jsou zde při projednávání
imunitních záležitostí přítomni
ministři, a já také hned při prvním
tomto imunitním případu chci pojednati o
všech imunitních případech, které
se týkají poslanců naší strany.
Učiním tak najednou, nebudu se hlásiti ke
každému jednotlivému případu
zvláště. Pojednám i o takových
případech, kde je navrženo, že poslanci
nemají býti vydáni, i o případech,
kde je podán návrh, aby poslanci vydáni byli,
poněvadž na obou těchto případech
je možno znázorniti, jakým způsobem
imunitní výbor vydává poslance a jak
soudy žádají za vydání poslanců,
jakým libovolným způsobem se všechno
to dělá.
Tedy na př. je zde žádost za vydání
posl. soudr. Chlouby. Je zde návrh imunitního
výboru, aby dotčený nebyl vydán k
trest. stíhání. Je však charakteristické,
jak takový okresní soud si představuje, že
imunita poslance má vypadati.
Okresní soud si to ovšem představuje pod dojmem
toho, co ministerstvo spravedlnosti žádá, aby
všechno bylo stíháno. Okresní soudy
postupují tak proto, že parlament vůbec nedbá
otázek imunitních, a poslanci různých
stran, tedy i poslanci stran oposičních nevšímají
si těchto otázek imunitních a nezasahují
v tom směru, aby imunita poslanců byla chráněna.
Je zajímavo, že posl. Chlouba měl býti
vydán, že byl podán návrh na jeho vydání
pro přestupek zákona shromažďovacího.
Tedy i když některý poslanec přestoupí
zákon shromažďovací tím, že
mluví na některé nedovolené schůzi
anebo na některé schůzi předem neohlášené,
přece jen soudy dotčeného poslance stíhají.
Ale toto je úplné unikum, jak bylo žádáno
za vydání posl. Chlouby. Zde se uvádí
v důvodech, že tento poslanec dne 10. prosince 1927
přes výzvu starosty města Postoloprt Ant.
Sterlinga neopustil spolkovou místnost v hostinci "Zlatá
koruna", když starosta schůzi rozpustil. Schůze
byla rozpuštěna, Chlouba zůstal dále
v té místnosti a poněvadž tu místnost
neopustil, bylo žádáno, aby byl vydán.
Ačkoliv imunitní výbor tuto žádost
zamítl, musí býti na to upozorňováno,
co všechno v Československé republice se děje
a jak se dívají úřady na imunitu,
na práva poslanců.
Jiný takový případ je případ
posl. Haiblicka. Také tu bylo žádáno
za jeho vydání toliko proto, že uspořádal
veřejné shromáždění v
Chomutově. To je celé jeho provinění.
Nic jiného se nestalo a přece bylo žádáno
za jeho vydání. Je pozoruhodno, že pro pouhý
takový počin poslance, že mluví na některé
schůzi, už úřady takto postupují.
Vinu na tom, že soudy takto jednají, mají přirozeně
ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti.
Znamenité je také, jak zde byla podána žádost,
aby byl vydán posl. Elstner. Ten udělal něco
strašného. Konal schůzi v měšťanské
škole dívčí ve Frýdlandě.
Byla-li mu povolena tato místnost ke konání
schůzi - praví se zde ve zprávě výboru
imunitního - už tím je předem dána
záruka, že tato místnost školní
byla dána tomuto poslanci za účelem uspořádání
přednášky, proti níž vůbec
není možno postupovati soudně. Ale co viděl
soud v tom, že posl. Elstner uspořádal
v této dívčí škole schůzi?
Tu se praví, že politický úřad
v tom viděl pravděpodobnost, že konala tam
schůzi tajná společnost, a úřad
nabyl podezření, že šlo tam o úkladné
přípravy proti republice. Z takové schůze
konstruuje se okamžitě úklad proti republice.
Nejste-li si vědomi nehoráznosti takového
postupu, není-li si toho vědoma posl. sněmovna,
pak není divu, že takovým způsobem zakročuje
se proti imunitě poslanecké.
Další případ týká se posl.
Štětky. Posl. Štětka v kantině
Jaroslava Kučery v novostavbě ve Spořilově
v Dolních Roztylech vyzýval dělnictvo k zastavení
práce, a proto je navrhováno stíhání
dotčeného poslance, ovšem v tomto případě
imunitní výbor nevyslovuje se pro vydání.
Ale takové případy jsou tím charakterističtější,
pro co všechno se žádá stíhání
poslanců.
Dále jsou 3 případy, kdy imunitní
výbor navrhuje pro dnešní schůzi vydání
těchto poslanců. Je tu zpráva imunitního
výboru, která se týká posl. soudr.
Hrušky, a ta je charakteristická již tím,
jak je zpracována. Neuvádí se v ní,
kde se posl. Hruška dopustil něčeho
nedovoleného. Je zde řečeno, že okres.
soud v Praze žádá za vydání jmenovaného
poslance, ale neříká se, kde a čeho
se ten poslanec dopustil, až pak se praví, že
je stíhán pro přestupek, a imunitní
výbor vyslovuje se dokonce pro vydání tohoto
poslance. Jaký je přestupek tohoto poslance? Spočívá
v tom, že nechtěl rozpustiti schůzi, ač
byl dvakrát policejním úředníkem
k tomu vyzván. To přece není úkolem
předsedy žádné schůze a žádného
poslance, který snad náhodou předsedá
schůzi, aby ji rozpustil, když ho o to přítomný
komisař žádá. Ale ani pro toto není
tento poslanec stíhán. Jeho vydání
je vysloveno z jiné příčiny, že
totiž po rozpuštění schůze policejním
úředníkem došlo k bouři odporu
proti intervenujícímu úředníku.
Občané tam shromáždění
protestovali proti úředníku, který
schůzi rozpustil, a posl. Hruška má
býti vydán pro to, co tam druzí občané
udělali. To se dnes navrhuje posl. sněmovně.
Jiný případ týká se posl. Hakena.
Zde je návrh na vydání tohoto poslance, a
to jednak pro nějaký zločin, jednak proto,
že se na nějaké schůzi dotkl presidenta
republiky. Rozuměl-li jsem však dobře vyhlášce
o amnestii, která byla vydána, president republiky
amnestoval všechny případy, kde se stala nějaká
urážka presidenta. Tedy president amnestoval, ale
posl. sněmovna má dnes vydati poslance, ač
ho president amnestoval. Posl. sněmovna má postupovati
naprosto jinak než jednal president. Také toto uvádíme
ve známost poslanců i celé veřejnosti.
(Výkřiky posl. Mikulíčka.)
Jiný případ týká se posl. Jílka,
který má býti vydán proto, jak se
zde praví, že se vyslovil velmi urážlivě
o československé vládě. Tedy pouhá
urážka československé vlády dostačí,
aby byl podán zde návrh imunitního výboru
na vydání poslanců.
Pánové, myslím, že pouhé vyjmenování
těchto věcí ze zpráv imunitního
výboru dostačí na odůvodnění
našich návrhů, aby všechny tyto tři
případy byly vráceny imunitnímu výboru
k novému projednání.
A ke konci zmíním se ještě zcela krátce
o tom, co dnes bude projednáváno, také o
vydání luďáckého posl. Tuky.
Chci zde říci, jak se na tuto věc díváme.
Tuka je v našich očích největším
naším nepřítelem, Tuka je v našich
očích prostě jeden z největších
fašistů na Slovensku a náš poměr
k němu jako k fašistovi nemůže býti
jiný než největší nepřátelství.
Jsme si vědomi toho, že proti Tukovi komunistická
strana musí vystupovati s veškerou energií
a úplně bezohledně. Jest jisto, že proti
Tukovi komunistické dělnictvo bude jednou
sváděti největší boje a my také
s Tukou chceme, jako komunistická strana, vypořádati
se do veškerých důsledků. Jsme přesvědčeni,
že jedině tenkráte, když dělnictvo
vypořádá se s tímto Tukou a
se všemi fašisty, je to jediná možnost porážky
těchto fašistů. Že by proti fašistům
něco bylo možno učiniti pomocí soudů
kapitalistického státu, v to nemáme důvěry.
Účty s fašisty musí si vyříditi
dělnictvo samo, a to všemi prostředky, jaké
jenom jsou možné. (Výkřiky.)
Ale my vidíme na celé čáře,
že s fašisty ani vládní většina
ani strany oposičních socialistů nejsou ochotni
se vyrovnati. Vidíme to přece na případě
Gajdově a na případech jiných, že
fašisté mají úplnou volnost svého
působení a svého postupu. (Výkřiky
poslanců čsl. strany soc. demokratické: Taková
sofistika! To je nemorálnost! - Posl. Remeš:
Buriane, tomu sám nevěříš, co
povídáš!) To je úplně jasné
a vyložené. (Výkřiky: To není
pravda! To je dlouhý úvod k tomu, že budete
hlasovat proti vydáni!) To jsou prostá fakta,
ale budiž zde... (Posl. Remeš: Buriane, nediskredituj
svoje jméno v poslední chvíli! - Posl.
David: Jsi také na indexu! - Výkřiky
posl. dr Dérera, Mikulíčka a Bolena.)...
zjištěno tolik...