Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno!
Okresní soud v Chomutově žádá
za vydání k trest. stíhání
posl. Haiblicka pro přestupek podle §§
2, 3 a 19 zákona ze dne 15. listopadu 1867, č. 135
ř. z., jehož se dopustil tím, že uspořádal
veřejné shromáždění v
Chomutově v jistém hostinci a že pořádání
tohoto shromáždění neoznámil.
Imunitní výbor pojednal o této věci
a neshledal v jednání posl. Haiblicka žádným
způsobem překročení poslanecké
imunity. Navrhuji tudíž slavné sněmovně,
aby p. posl. Haiblicka pro uvedený delikt proti
zákonu shromažďovacímu k trestnímu
stíhání nevydala.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Haiblicka.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání p. posl.
Haiblicka.
Tím vyřízen je 13. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
14. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okres. soudu v Postoloprtech za souhlas s trest. stíháním
posl. Chlouby (tisk 1914)
Zpravodajem jest pan posl. Košek. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Košek: Slavná sněmovno!
Zpráva výboru imunitního o žádosti
okres. soudu v Postoloprtech za souhlas s trest. stíháním
posl. Chlouby pro přestupek podle §§ 14,
19 zákona shromažďovacího.
Imunitní výbor při projednávání
této věci nedospěl k názoru, že
tímto jednáním zmíněného
p. poslance překročena byla mez poslanecké
imunity, a navrhuje tudíž poslanecké sněmovně,
aby nedala souhlas k trest. stíhání
posl. Chlouby.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Chlouby.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl.
Chlouby.
Tím vyřízen jest 14. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
15. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Jičíně za vydanie posl.
Hakena (tisk 1928).
Zpravodajem jest pan posl. dr Halla. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Halla: Slávna snemovňo!
Posl. Haken na verejnej schôdzi v Jilemnici dňa
5. června 1927 preniesol niektoré výroky,
ktorými nešetrným spôsobom dotkol sa
prezidenta republiky.
Imunitný výbor navrhuje poslaneckej snemovni vydanie
posl. Hakena k trest. stíhaniu, lebo spadá-li
prípad pod aboliciu, rozhoduje o tom súd z úradnej
povinnosti a stíhanie prirodzene stane sa bezpredmetným.
Preto nemôžem súhlasiť s návrhom
pána posl. Buriana, aby bola zpráva vrátená
imunitnému výboru.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan posl. Burian navrhuje vrácení této
zprávy výboru imunitnímu, proti čemuž
se vyslovil p. zpravodaj.
Dám o tomto návrhu p. posl. Buriana hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem posl. Buriana na vrácení
této imunitní věci výboru imunitnímu,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh tento je zamítnut.
Nyní budeme hlasovati o návrhu p. zpravodaje, který
navrhuje jménem výboru imunitního, aby posl.
sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. Hakena.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
usnesla se svoliti k trest. stíhání
posl. Hakena.
Tím vyřízen jest 15. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
16. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
okres. súdu v Písku za vydanie posl. Kaňourka
(tisk 1929).
Zpravodajem jest pan posl. dr Halla. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Halla: Slávna snemovňa!
Pán posl. Kaňourek konal niekde schôdzu
a domnieval sa, že sekretariát strany zariadil potrebné
formality. Nestalo sa tak, a okresný súd stíha
ho trestne. Vec je príliš malicherná, než
aby poslanec bol pre ňu molestovaný. Preto navrhujem,
aby posl. snemovňa nedala súhlas k trest. stíhaniu
p. posl. Kaňourka.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby poslanecká sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Kaňourka.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl.
Kaňourka.
Tím vyřízen jest 16. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
17. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
sedrie v Bratislave v trestnej veci posl. dr Tuku (tisk 1959).
Zpravodajem je p. posl. dr Halla. Dávám mu
slovo.
Zpravodaj posl. dr Halla: Slávna snemovňa!
Na obžaloby, ktoré vo februári t. r. prednesené
boly s tohoto miesta proti p. posl. dr Tukovi, p. posl.
dr Tuka prehlásil, že na obvinenie odpovie
pred kompetentnými úradmi, teda pred súdom.
Je teda v súhlase s týmto prehlásením,
keď dnes ako zpravodaj imunitného výboru navrhujem,
aby slávna posl. snemovňa vyhovela žiadosti
sedrie v Bratislave, ktorá žiada, aby vydaním
p. posl. dr Tuku mohla vyšetriť a posúdiť,
nakoľko menovaný pán poslanec dopustil sa deliktov,
z ktorých stal sa podozrelým.
Sú to delikty veľmi ťažké. Štátné
zastupiteľstvo kvalifikuje ich ako zločin prípravy
úkladov o republiku podľa §o 2, odst. II a zločin
vojenskej zrady podľa §u 6, č. II, odst. 3 zákona
na ochranu republiky. Podľa udania viacerých osôb
činil menovaný poslanec pokusy vyvolať revolúciu,
odtrhnúť Slovensko od republiky, dopravovať zbrane,
vyzradiť cudzej moci skutočnosti, ktoré v záujme
obrany štátu treba držať v tajnosti a pod.
(Výkřiky posl. Tomáška.)
Bude vecou súdu oceniť pravdivosť a závažnosť
týchto udaní a učiniť právné
dôsledky. Trvať na imunitnom práve menovaného
po slanca neposlúžilo by verejnému záujmu
ani pánu posl. dr Tukovi; preto navrhujem, aby pán
posl. dr Tuka vydaný bol.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá a přistoupíme proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání
pana posl. dr Tuky.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se vydati k trest. stíhání pana posl.
dr Tuku a tím je vyřízen poslední,
17. odst. pořadu.
Prve než přikročím k ukončení
schůze, rozhodneme hlasováním podle §u
69 jedn. řádu, zda a kdy jest zahájiti rozpravu
o interpelacích označených za naléhavé,
které rozdány byly ve 178. schůzi posl. sněm.
dne 18. prosince 1928.
1787. Naliehavá interpelácia posl. Hrušovského,
dr Klapku a druhov ministrovi vnútra a ministrovi pôšt
o zneužití úradnej moci notárom prievidzským
Neslmanom a úradníkom okr. úradu prievidzského
Štiavnickým.
Žádám za přečtení petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Pýtame sa preto pánov ministrov:
1. Či sú im v tejto interpelácii uvedené
faktá známe?
2. Či chcú previnivších sa zneužitím
úradnej moci výšzmienených dvoch úradníkov
politickej správy potrestať?
3. Či chce pán minister pôšt odstrániť
zo svojho rezortu prenasledovanie úradníkov zo strannícko-politických
príčin?
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila
ihned. Odpověď na tuto naléhavou interpelaci
byla již rozdána v tisku 1884.
Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené
interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu,
a aby rozprava tato podle návrhu podatelů zahájila
se ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím rozprava přiznána
nebyla.
1792. Naléhavá interpelace posl. dr Uhlíře,
Špatného, Bergmanna, Hrušovského a druhů
vládě o pomluvách československého
státu a jeho zákonodárství, obsažených
v článku československého ministra
spravedlnosti dr Mayr-Hartinga a rozšířených
ve světovém tisku v srpnu 1928.
Žádám za přečtení petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Tážeme se vlády:
1. Souhlasí-li s pomluvami ústavních zákonů
a řádů republiky Československé,
které obsaženy jsou v článku rozšířeném
v srpnu 1928 ve světovém tisku pod titulem: "Politika
Němců v Československu" a které
sepsal její člen, ministr spravedlnosti dr Mayr-Harting;
2. nesouhlasí-li s těmito pomluvami, co učiní,
aby Československé republice a občanské
i politické cti jejího obyvatelstva byla dána
satisfakce v mezinárodní veřejnosti, která
právě ministrem tohoto státu tak neslýchaným
způsobem byla informována o československém
státu?
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila
ihned.
Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla
již rozdána v tisku 1885.
Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené
interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu,
a aby rozprava tato podle návrhu podatelů zahájila
se ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím rozprava přiznána
nebyla.
1800. Naliehavá interpelácia posl. Hrušovského
a druhov vláde o katastrofe požiarovej v Domaninciach.
Žádám za přečtení petitu.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Podpísaní pýtajú sa vlády,
či je ochotná v dobe čo najkratšej prispieť
ťažko postihnutému obyvateľstvu obce Domanince
výdatnou subvenciou zo štátnych prostriedkov
k úhrade škôd spôsobených katastrofálnym
požiarom, a obzvlášte poskytnúť potrebného
stavebného dreva zo štátnych lesov k znovavybudovaniu
ich obydiel?
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila
ihned.
Odpověď na tuto naléhavou interpelaci byla
již rozdána v tisku 1894.
Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené
interpelaci přiznána byla rozprava podle jedn. řádu,
a aby rozprava tato podle návrhu podatelů zahájila
se ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Tím rozprava přiznána
nebyla.
1802. Naléhavá interpelace posl. dr Schollicha,
inž. Junga, Matznera a druhů ministru železnic,
že ve Frývaldově jen náhodou bylo zabráněno
železniční nehodě.
1807. Naléhavá interpelace posl. Šliwky,
Jos. Petera, Hakena a soudr. vládě o neudržitelných
poměrech na československých železnicích.
1811. Naléhavá interpelace posl. Krebse, Knirsche
a druhů ministru železnic a ministru nár. obrany
o zákazu, aby nováčci nastupující
vojenskou službu používali rychlíků.
Žádám o přečtení petitů.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Tisk 1802:
Podepsaní táží se pana ministra železnic:
1. Jak se mohlo státi, že rychlíku ve Frývaldově
bylo dovoleno vyjeti, když nákladní vlak ještě
neprojel stanicí, jak jest předepsáno? Který
úředník zavinil toto těžké
služební opominutí?
2. Jest pan ministr ochoten učiniti všechna nutná
opatření, aby všechny vlaky přesně
dodržovaly dobu jízdy podle jízdního
řádu, jelikož u čsl. drah obvyklá
zpoždění vlaků jsou stálým
pramenem nejistoty v dopravě?
3. Jest pan ministr ochoten vysvětliti, proč v poslední
době bylo v Mor. Ostravě tolik železničních
zaměstnanců s dlouholetou praxí nahrazeno
úplně neškolenými silami?
Tisk 1807:
Ptáme se vlády:
Je vláda ochotna poskytnouti hned jednorázovou drahotní
výpomoc pro všechny železniční
zaměstnance s výjimkou úředníků
III., II. a I. hodnostní třídy v rozměru
1000 Kč pro svobodného a 200 Kč pro každé
dítě?
Je vláda ochotna zařaditi potřebnou sumu
na zvýšení služného železničního
personálu průměrně o 20 % do
rozpočtu na rok 1929?
Jest vláda ochotna naříditi ministerstvu
železnic, aby mzdy smluvních dělníků
byly okamžitě zvýšeny nejméně
na 28 Kč ve stanicích venkovských a nejméně
na 38 Kč denně ve stanicích uzlových
a pohraničních ve všech odborech?
Jest vláda ochotna naříditi ministerstvu
železnic, aby smluvním dělníkům
byly přiznány výhody režijní
jízdy a režijního uhlí?
Jest vláda ochotna naříditi ministerstvu
železnic, aby byl dodržován zákon o osmihodinné
době pracovní a aby byly přepracovány
turnusy zaměstnanců v dohodě s personálními
komisemi a důvěrníky?
Jest vláda ochotna naříditi ministerstvu
železnic, aby všem železničním zaměstnancům
byla ihned vyplacena zadržovaná mzda za odpracované
hodiny přes čas?
Jest vláda ochotna naříditi ministerstvu
železnic, aby zaměstnancům byly poskytnuty
ihned zadržené dovolené?
Chce vláda naříditi okamžité
odvolání výpovědi zaměstnancům
olomouckého a případně i ostatních
ředitelství čsl. státních drah,
které se staly z důvodů politické
persekuce, neb pro příslušnost k některé
odborové organisaci?
Jest vláda ochotna zastaviti disciplinární
řízení proti všem železničním
zaměstnancům, proti nimž bylo zavedeno z malicherných
příčin pouze z důvodu persekuce?
Jest vláda ochotna naříditi dodatečné
povýšení zaměstnanců, jmenování
zaměstnanců smluvních pomocnými a
pomocných definitivními, kterým toto povýšení
resp. jmenování bylo zadrženo z persekučních
příčin, zejména pro jejich politickou
neb odborovou příslušnost?
Přestane vláda již jednou s provokačními
útoky na odborové organisace a na politickou příslušnost
železničářů?
Co chce vláda učiniti proti rostoucímu korupčnictví
a protekcionářství ve správě
železnic?
Tisk 1811:
Podepsaní, kteří již několikráte
žádali, aby bylo dovoleno užívati rychlíků
i dovolencům ze Slovenska a z Podkarpatské Rusi,
táží se tedy pana ministra železnic a
pana ministra národní obrany:
Jsou pánové ochotni tento výnos odvolati
a nováčkům nastupujícím službu,
pokud jejich posádkové místo jest vzdáleno
přes 200 km, dovoliti, aby užívali rychlíků?
Jest pan ministr národní obrany ochoten v zájmu
služby a zdraví mladíků, kteří
mu jsou svěřeni po dobu vojenské služby,
naléhati, aby tento výnos byl odvolán a dáti
podnět k vydání výnosu, jenž
nováčkům nastupujícím službu
umožňuje jezditi rychlíky?
Předseda (ujav se předsednictví):
Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila
ihned.
Odpovědi na tyto naléhavé interpelace byly
již rozdány jako tisky 1844, 1886 a 1895.
Nebude-li námitek, dám o těchto naléhavých
interpelacích hlasovati najednou, ježto mají
stejný předmět, to jest věci železniční.
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí, aby těmto za naléhavé
označeným interpelacím přiznána
byla rozprava podle jednacího řádu a aby
rozprava tato podle návrhu podatelů zahájila
se ihned, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Rozprava přiznána nebyla.
1804. Naléhavá interpelace posl. inž. Nečase,
dr Dérera, Brodeckého, Bečko a soudr. vládě
o slovenské a podkarpatoruské výhodě.
1805. Naléhavá interpelace posl. Brodeckého,
Svobody a soudr. vládě o provádění
platové úpravy zaměstnanců zemských
ústavů v Čechách a na Moravě.