kraj. soudu v Liberci ze dne 17. ledna 1929, č. Nt X 5/29,
za souhlas s trest. stíháním posl. Weberové
pro přečiny podle §u 11, č. 2 a §u
14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky (č.
J 713-II),
okr. soudu v Liberci ze dne 16. ledna 1929, č. T IX 60/29,
za souhlas s trest. stíháním posl. dr Lehnerta
pro přestupek podle §u 335 tr. z. (č. J 714-II),
sedrie v Komárně ze dne 7. ledna 1929, č.
Nt 224/28-3, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím
v Bratislavě ze dne 29. ledna 1929, č. 883/29, za
souhlas s trest. stíháním posl. Steinera
pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona
na ochranu republiky a přestupek podle nařízení
býv. uher. min. vnitra č. 766/98 (č. J 715-II),
sedrie v Rim. Sobotě ze dne 31. ledna 1929, č. Nt
9/29-4, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 4. února 1929, č.
1223/29, za souhlas s trest. stíháním posl.
Kopasze pro přečiny podle §u 14, č.
1 a 5 zákona na ochranu republiky (č. J 716-II),
okr. úřadu v Prešově ze dne 24. ledna
1929, č. 232/29, za souhlas s trest. stíháním
posl. Matíka pro přestupek zákona
shromažďovacího (č. J 717-II),
okr. soudu ve Zlíně ze dne 5. února 1929,
č. Nt 8/29, za souhlas s trest. stíháním
posl. Mikulíčka pro přestupek proti
bezpečnosti cti podle §u 496 tr. z. ca Jan Kostka
(č. J 718-II),
kraj. soudu v Novém Jičíně ze dne
27. ledna 1929, č. Nt VI 10/29-2, za souhlas s trest. stíháním
posl. dr Schollicha pro přečin proti bezpečnosti
cti podle §u 491 tr. z. (§§ 1 a 27 zákona
z 30. května 1924, č. 124 Sb. z. a n.) (č.
J 719-II).
Odvolání žádosti:
okr. soud trestní v Praze přípisem ze dne
15. ledna 1929, č. Nt V 13/28-5, odvolává
žádost ze dne 12. listopadu 1928 za souhlas s trest.
stíháním posl. Haruse pro přestupek
podle §§ 3 a 19 zákona shromažďovacího
č. 135 ř. z. z r. 1867 (č. J 685-II, presid.
sdělení 176. schůze).
Předseda: Výboru ústavně-právnímu
přikázal jsem:
Vládní nařízení ze dne 18.
ledna 1929 o zákazu soudně vymáhati vklady
učiněné ve starých rakousko-uherských
korunách u poštovních úřadů
na nynějším území republiky Československé
pro poštovní spořitelnu budapeštskou nebo
vídenskou.
Přikazuji výborům zahraničnímu
a živnostenskému:
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
1977. Vládní návrh, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
ke schválení doplňkový protokol k
dodatkové úmluvě k obchodní a plavební
smlouvě mezi republikou Československou a královstvím
Italským z 1. března 1924, podepsaný v Praze
dne 19. listopadu 1928.
1979. Vládní návrh, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
ke schválení dodatková dohoda k obchodní
úmluvě mezi republikou Československou a
Španělskem ze dne 29. července 1925, podepsaná
v Madridě dne 13. prosince 1928.
Předseda: Dále přikazuji výboru
ústavně-právnímu:
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
1967. Vládní návrh zákona, kterým
se mění
Předseda (zvoní): Navrhuji, aby byla
jmenovanému výboru k podání zprávy
o tomto vládním návrhu uložena lhůta
10denní.
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, nechť
zdvihne ruku. (Děje se.)
To je většina. Navržená lhůta je
přijata.
Přistoupíme k projednávání
pořadu dnešní schůze, jímž
jest:
Zpráva výboru rozpočtového o státním
závěrečném účtu republiky
Československé za rok 1927 (tisk 1770) spolu s účty
státního melioračního fondu, státního
bytového fondu a dávky z majetku (tisk 1998).
Zpravodajem jest pan posl. dr Hnídek. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno!
Nejvyšší účetní kontrolní
úřad předložil účetní
uzávěrku za r. 1927 v době kratší,
nežli zákonem je stanoveno, a předložil
ji v době, kdy projednáván byl rozpočet
státní v rozpočtovém výboru
na r. 1929.
Důvod, proč účetní uzávěrka
byla podána právě před projednáváním
rozpočtu na r. 1929, jest jistě vážný,
poněvadž účetní uzávěrka
může sloužiti za pomůcku pro projednávání
rozpočtu, za pomůcku srovnávací. Ovšem
zase může na druhé straně toto předložení
účetní uzávěrky před
rozpočtem sváděti k falešným
závěrům, poněvadž docela jiné
povahy je rozpočet a jiné povahy je účetní
závěrka. Rozpočet udává jenom
cifry pravděpodobné, kdežto účetní
uzávěrka má cifry přesné. Proto
není dobře možné, aby se usuzovalo z
účetní uzávěrky docela přesně
na rozpočet. Ovšem přiznávám,
že důležitou pomůckou pro projednávání
rozpočtu může účetní uzávěrka
opravdu býti.
Forma účetní uzávěrky na r.
1927 je přizpůsobena formě rozpočtu
státního na r. 1927. Jak víte, pánové,
byla struktura rozpočtu na r. 1927 proti rozpočtům
dřívějším docela změněna.
Proto bylo také potřebí změniti strukturu
účetní uzávěrky a přizpůsobiti
ji struktuře rozpočtu na r. 1927.
Ovšem při účetní uzávěrce
na r. 1927 bylo také nutno přihlédnouti k
zákonu o přímých daních, a
to z toho důvodu, že r. 1927 nebylo žádných
předpisů daňových, takže Nejvyšší
účetní kontrolní úřad
nemohl je vzíti do náležitostí pro přímé
daně, a proto vzal do náležitostí jen
dodatečné předpisy a dodatečné
platby, a není tedy, jak později budu míti
příležitost vysvětliti, dobře
možno, abychom srovnávali náležitost s
rozpočtem.
Chceme-li srovnati cifry státního závěrečného
účtu s rozpočtem, nemůžeme vzíti
z důvodu, který jsem uvedl, náležitost,
nýbrž platbu. Proti dřívějšímu
obyčeji, kdy při srovnání mezi rozpočtem
a mezi státní uzávěrkou se bral zřetel
k náležitosti, musíme nyní tedy vzíti
z uvedených důvodů zřetel na platbu.
Vezmeme-li v úvahu platbu a rozpočet, vidíme,
že přebytek r. 1927 ve státním hospodářství
činil 576 mil. Skutečný příjem
podle platby byl 10.987 mil. a výdaj 10.583 mil., takže
je zde rozdíl 404 mil., ale k tomu musíme připočísti
ještě 172 mil., které byly uhrazeny mimo rozpočet
cestou úvěrovou, je tedy dohromady přebytek
podle platby 576 mil. Podle rozpočtu měl býti
přebytek toliko 20 mil. Příjem podle rozpočtu
měl býti 9723 mil. a výdaje 9703 mil., takže
přebytek podle rozpočtu měl býti jen
20 mil., kdežto ve skutečnosti podle účetní
uzávěrky je 576 mil.
Kdybychom vzali zřetel na náležitost, nemohl
by se ovšem objeviti přebytek, nýbrž objevil
by se ve státním hospodářství
deficit, který by činil asi 80 mil., ale z důvodů,
které jsem přednesl, není možno vzíti
náležitost podle účetní uzávěrky,
poněvadž nebylo předpisů na r. 1927.
Srovnáme-li nyní výdaje podle rozpočtu
a výdaje skutečné, jeví se nám
tento výsledek: skutečný výdaj byl
podle účetní uzávěrky 10.583
mil., podle rozpočtu 9703 mil., takže byl výdaj
větší o 879,805.000 Kč. Odečteme-li
těchto 172 mil., které byly mimo rozpočet,
byl výdaj větší o 707,592.000 Kč.
Ovšem v těchto 707 mil., které nejsou v rozpočtu,
spočívají na zvláštních
právních titulech, je obsažen státní
příspěvek na postátnění
Košicko-bohumínské dráhy 125 mil., dále
příspěvek na konsolidaci přechodného
dluhu 214 mil. a pak učitelské platy v částce
496 mil. Tyto částky činí dohromady
835 mil. a z toho plyne, že bylo hospodařeno úplně
ve smyslu rozpočtu na rok 1927.
Co se týče příjmů, byly skutečné
příjmy 10.987,000.000 Kč, podle rozpočtu
9.723,000.000 Kč, takže byly příjmy
vyšší ve skutečnosti o 1.263,000.000 Kč.
Podle náležitosti - ovšem zase podškrtávám,
co jsem řekl o náležitostech - byly by příjmy
vyšší jenom o 731 mil. Kč. Z vyšších
příjmů dlužno zdůrazniti vyšší
příjem z cel a poplatků, potom vyšší
příjem asi o 270 mil. Kč z tabákové
režie. Vyšší příjem z tabákové
režie vysvětluje se ne snad nějakým
šetřením v tabákové režii,
nýbrž z toho, že byl výhodně nakoupen
tabák. Tento výtěžek by byl ještě
vyšší, kdyby tabákové režii
bylo umožněno, aby ona jako obchodní podnik
si mohla také v nákupu tabáku obchodně
počínati, aby mohla na př. využíti
příznivé konjunktury a nakoupiti tabák
na více let, dejme tomu alespoň na dvě leta.
Dokud je vázána rozpočtem a nemá volnou
ruku, musí se omeziti na nákup tabáku jenom
na jeden rok, jak je to v rozpočtu, a nemůže
si podle obchodních pravidel udělati zásoby,
aby mohla z toho pak těžiti.
Všechny resorty - mimo resort ministerstva zemědělství,
pošt a potom Nejvyšší účetní
kontrolní úřad - překročily
rozpočet. Není to skutečné, opravdové
překročení v pravém slova smyslu,
je to překročení jenom, abych tak řekl,
účetní. Překročení je
u těchto resortů proto, poněvadž v rozpočtu
na r. 1927 nebyly obsaženy v nich vyšší
platy státních úředníků
podle platového zákona. Na vyšší
platy státních úředníků
podle platového zákona byla vyhrazena v pokladní
správě částka 450 mil. Kč,
kterážto částka však není
už v účetní uzávěrce vyúčtována
při kapitole všeobecné pokladní správy,
nýbrž u jednotlivých resortů, takže
těchto 450 mil. Kč neobjevuje se ve všeobecné
pokladní správě ani jako náležitost
ani jako platba, ale objevuje se u jednotlivých resortů.
Proto ovšem to překročení najdete v
účetní uzávěrce při
jednotlivých resortech v poznámkách, oč
bylo překročeno. Dohromady byl rozpočet překročen
o 336 mil. Kč; nedosahuje tedy toto překročení
celé zmíněné částky
450 mil. Kč. Ale připočteme-li k tomu ještě
120 mil. Kč na zvýšení učitelských
platů, činí to úhrnem 456 mil. Kč,
tedy více, nežli bylo preliminováno.
Skutečné překročení v pravém
slova smyslu vykazují ministerstvo zahraničí,
ministerstvo nár. obrany, ministerstvo unifikací
a ministerstvo zásobování.
Ministerstvo zahraničí překročilo
rozpočet o 49 mil. Kč následkem ruské
akce, která nebyla zahrnuta do rozpočtu na r. 1927.
Na příští leta 1928 a 1929 je tam již
tato akce zahrnuta.
Ministerstvo nár. obrany překročilo rozpočet
o 25,600.000 Kč, avšak to není překročení
v pravém slova smyslu, nýbrž opravdové
překročení je jenom 192.000 Kč. Těchto
25,600.000 Kč bylo uhrazeno úvěrově
mimo rozpočet podle zákona z r. 1921, č.
312, podle něhož ministerstvo nár. obrany na
augmentační zásoby mohlo úvěrově
hraditi 322 mil. Kč. Ježto podle tohoto zákona
je těchto 25 mil. Kč uhrazeno úvěrově,
činí opravdové překročení
jenom 192.000 Kč.
Ministerstvo unifikace překročilo rozpočet
o 246 tisíc Kč. To je známá věc.
Když jsme projednávali rozpočet na r. 1927,
tehdy nebylo obsazeno ministerstvo unifikace, ministr unifikace
byl jmenován teprve po projednání rozpočtu
na r. 1927, a proto bylo ovšem nutno překročiti
tento rozpočet. V rozpočtu nebyl preliminován
plat ministra ani věcné náklady. Proto bylo
nutno překročiti rozpočet o 246.000 Kč.
Ministerstvo zásobování překročilo
rozpočet o 325.000 Kč. Souvisí to s konečným
vyúčtováním likvidační
massy býv. rakouské nákupní společnosti.
Poněvadž ve finančním zákoně
na r. 1927 už je obsažen článek XIX, který
neobyčejně omezuje užívání
virementů, přesunů, jednak uvnitř
kapitol, jednak mezi jednotlivými kapitolami, dokonce zakazuje
mezi jednotlivými kapitolami virementy, je podle tohoto
článku potřeba, aby Národní
shromáždění vyslovilo souhlas s tímto
překročením.
Jako každoročně, tak i letos objevuje se nám
v účetní uzávěrce velký
obnos na nedoplatcích. Jsou to nedoplatky jednak přímých
daní, jednak nedoplatky na dani obratové, na dani
spotřební a na poplatcích. Nedoplatků
na přímých daních jsou 4 miliardy.
Jednotlivé daně participují na těchto
nedoplatcích těmito obnosy: pozemková daň
639 mil., činžovní 49 mil., všeobecná
výdělková 233 mil., zvláštní
daň výdělková 284 mil., daň
z příjmů 2703.1 mil., válečná
daň na Slovensku 606.3 mil., majetková 28.5 mil.
Na Podkarpatské Rusi činí nedoplatky na pozemkové
dani 6.5 mil., na dani činžovní 4.7 mil., na
všeobecné dani výdělkové 4.5
mil., na zvláštní dani výdělkové
5 mil., na dani z příjmů 40 mil., na dani
válečné 5 mil. a na dani majetkové
2 mil.
Virementů bylo r. 1927 435 v obnose 202.4 mil.
V účetní závěrce objevují
se nám pasiva na rozpočet v obnose 761.48 mil. Tato
pasiva povstala dluhem ze záloh, které byly poskytnuty
z dávky z majetku a přírůstku na majetku
na proplacení pokladničních poukázek.
Na druhé straně zase figurují také
v účetní uzávěrce aktiva, a
to u ministerstva školství 2863 mil. To jsou ovšem
učitelské platy, a toto aktivum je velice dubiosní,
takže toto aktivum nikdy nedostaneme zpět. To se může
směle odepsati.
Sociální péče vykazuje aktivum 213
mil., všeobecná pokladní správa 925
mil. To jsou většinou zálohy a zápůjčky.
Státní podniky hospodařily celkem dobře.
Některé státní podniky vykazují
dokonce větší výtěžek než
podle rozpočtu. Tak je to tabáková režie,
která měla podle rozpočtu míti zisk
1095 mil., ve skutečnosti má 1339 mil. Důvod
jsem uvedl na začátku. Státní loterie
má podle rozpočtu míti zisk 42 mil., ve skutečnosti
má 44 miliony. Mincovna v Kremnici měla míti
zisk 1,035.000 Kč, ve skutečnosti měla 1,304.000
Kč. Státní dráhy podle rozpočtu
získaly 145 mil., podle účetní uzávěrky
157 mil. Státní lesy a statky podle rozpočtu
52 mil., ve skutečnosti 82 mil. Uhřiněveský
závod má zisk 284.000, podle účetní
závěrky 372.000. Ostatní státní
podniky měly výtěžek menší.
Některé ovšem. jako "Úřední
noviny" a ČTK, měly deficit.
Státní dluh podle rozpočtu na r. 1927 činil
34 miliardy. Ve skutečnosti však podle účetní
uzávěrky nedosáhl výše 34 miliard,
nýbrž toliko výše 27.783 mil., tedy méně
o 7162 mil. Koncem r. 1926 bylo dluhu 27.783 mil., koncem r. 1927
27.775 mil., takže dluh státní se zmenšil
za r. 1927 o 8.270 mil.
Podle čl. XVII finančního zákona z
r. 1927 měl býti utvořen zvláštní
fond na konsolidaci přechodního státního
dluhu. Do tohoto fondu měly přijíti větší
příjmy z daní přímých,
ze všeobecné daně výdělkové,
zvláštní daně výdělkové,
daně z příjmu a obratu. Vynesly-li více
o 5%, než bylo preliminováno, mělo toto plus
přijíti do tohoto fondu. Z těchto jmenovaných
daní měla toto plus daň z příjmu.
To činilo 621 mil., které měly přijíti
do fondu pro konsolidaci přechodného státního
dluhu. Ale r. 1927 nepřišel tam celý tento
obnos, nýbrž státní pokladna dala na
tento fond jen zálohově 214 mil. a dodatečně
má tam přijíti ještě 400 mil.
Silniční fond, který byl zřízen
r. 1927, nebyl ovšem v činnosti celý rok, nýbrž
od 1. října do konce r. 1927. Tento silniční
fond má jmění 31 mil. a z toho bylo vybráno
4 mil.; má tedy koncem r. 1927 jmění 27 mil.
Pokladní hotovost i s cennými papíry činila
za rok 1927 1.343,883.000. Vlastní hotovost činí
811 mil.
Dávka z majetku měla podle náležitosti
býti vybrána v obnosu 9420 mil., bylo zaplaceno
5633 mil., tedy má se platiti ještě 3408 mil.
Vezmeme-li v úvahu ještě úroky z prodlení,
3409 mil.
To jest krátký přehledný obraz účetní
uzávěrky za r. 1927 a srovnání účetní
uzávěrky s rozpočtem za r. 1927. Můžeme
na základě těchto cifer říci,
že státní správa hospodařila
úplně v souhlase s rozpočtem, až na
nepatrná překročení, o kterých
jsem se zmínil. Proto navrhuji, aby slavná sněmovna
vyslovila souhlas s účetní uzávěrkou
za r. 1927 a zároveň aby vyslovila souhlas s překročením
rozpočtu u ministerstva zahraničí, nár.
obrany, unifikací a zásobování. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Slovo si vyžádal
pan předseda vlády Udržal. Uděluji
mu je. (Výkřiky posl. Krebse, dr Schollicha a
Knirsche.)
Min. předseda Udržal: Slavná sněmovno!
(Výkřiky posl. Knirsche, Krebse a dr. Schollicha.)
Rozhodnutím pana presidenta republiky ze dne 1. února
1929 pověřen byv předsednictvím vlády,
přicházím s pány ministry třetího
kabinetu Švehlova, abych vás, dámy a
pánové, srdečně pozdravil a současně
upřímně pozval ke spolupráci směřující
ke zvelebení našeho státu.
Vláda bude považovati za první svou povinnost
hledati vždy obecné dobré, t. j. prospěch
všeho občanstva bez jakýchkoliv rozdílů
ať povahy národnostní, náboženské,
sociální nebo politické. (Výkřiky
posl. Krebse a Knirsche.)
Pevné směrnice, vytýčené tvůrčí
státnickou prací ministerského předsedy
dr Antonína Švehly (Potlesk.) a vyslovené
v jeho prohlášení budou nejen mně, nýbrž
zajisté i všem budoucím šéfům
vlády spolehlivým vodítkem k nejvyšším
metám státní správy. Doufám,
ba věřím pevně, že úplná
rekonvalescence dr Antonína Švehly umožní
mně záhy, že odevzdám vedení
státu do jeho osvědčených rukou. (Potlesk.)
Tento námi toužebně očekávaný
den bude dnem radosti nejen nám a všem stranám
vládní majority, nýbrž zajisté
také velké většině stran, stojících
toho času mimo vládní majoritu, jakož
i všem lidem dobré vůle celé naší
republiky. (Souhlas.)
Při tvoření vládní majority
jsou směrodatnými ve všech demokratických
státech (Výkřiky posl. Krebse, dr Schollicha
a Knirsche.) vedle výsledků volebních
i vnitřní situace jednotlivých stran. Na
tom my ovšem nemůžeme ani nechceme ničeho
měniti. Odvolávati se bez nejvážnějších
důvodů k nejvyššímu tribunálu
národa, znamenalo by zvláště u nás,
kde není takřka voličů negramotných,
profanaci opravdové demokracie. (Výkřiky
posl. dr Schollicha, Knirsche a Krebse.)
Zůstaneme vždy v korektním poměru ke
všem stranám oposičním a nepřestaneme
hledati přátelské styky se všemi, kde
budeme viděti dobrou vůli prospěti státu.
Ani nejpřísnější sebekritika
nenahradí dosti bezpečně kontrolu oposice.
(Výkřiky posl. dr Schollicha.) Za sebeostřejší
kritiku, mající na zřeteli dobro obecné,
budeme jen vděčni, ale proti všem škůdcům
státu budeme vždy státi, jak nám káží
naše zákony. (Výborně! Potlesk. -
Výkřiky posl. Knirsche.) Víme dobře,
že tam, kde za každou cenu všichni všem líbiti
se chtějí, nastává dříve
nebo později všeobecná demoralisace, které
my brániti se budeme vždy s nejkrajnější
přísností.
Jsme zásadními protivníky všech slibů,
ale tím více se přičiníme,
abychom pro stát, pro jeho jednotlivé složky,
ať na ten čas vládní nebo oposiční,
učinili v rámci aktivního rozpočtu
to nejmožnější.
Předchozí kabinety, jmenovitě vlády
Švehlovy, vykonaly velikou a blahodárnou práci,
ale i nás čekají ještě úkoly
velmi vážné. Naše finanční
i hospodářské poměry, dík prozíravosti
dr Rašína a jeho nástupců, jsou
ustálené a zdárně se vyvíjejí.
V zahraniční politice byly v posledních letech
všechny naše hlavní a aktuelní otázky
zásadního rázu v celku vyřešeny.
Vláda bude pokračovati jako všechny předcházející
v týchž liniích a na základě
týchž principů jako dosud (Výkřiky
posl. Bechyně, Krebse a Knirsche.), sledujíc
především cíl upevnění
všeobecného míru a spolupráce se všemi
našimi přáteli a se všemi našimi
sousedy. Jen nejdůkladnější vzdělání
může nám zabezpečiti intensitu práce,
která náš stát v jeho položení
časovém i prostorovém může vésti
k vítězství. Proto musí býti
občanstvu dána dostatečná příležitost,
aby se mohlo pro životní zápas vyzbrojiti všemi
nejmodernějšími vymoženostmi doby. Všechny
vlády československého státu vycházely,
jmenovitě při řešení otázek
sociálních, vždy z principu podporovati hospodářsky
slabšího. Tato zdravému vývoji dnešní
doby odpovídající zásada nebude ani
námi nikdy přezírána. (Výkřiky
posl. Pika.) Prvovýroba - zemědělství,
lesnictví, hornictví atd. - tvoří
statky, které cestou průmyslového zušlechtění
poskytují živnostem druhovýrobním nejzdravější
existenční základnu a státu zabezpečují
v hranicích přírodou daných možnost
větší nebo menší soběstačnosti,
která má jedinečný životní
význam, zvláště ve státu tak
eminentně vnitrozemském, jako je naše republika.
Cílevědomá podpora průmyslu a obchodu
i všech živností druhovýrobních
jest v našich poměrech pro každou státní
správu kategorickým příkazem. (Výborně!)
Stát, položený do centra kulturního
světa, chce-li dostáti všem svým povinnostem,
vyžaduje správu ekonomickou a hospodářství
intensivní. Průmysl, obchod a většina
živností s rychlejším kapitálovým
obratem odměňují práci bohatěji
nežli prosté polaření a proto musíme
cestou zdravé evoluce pracovati pro zprůmyslnění
zemědělství. Nesmíme se lekati ani
případných obětí, jež
pochod zprůmyslnění zemědělství
někdy vyžaduje, neboť právě v těchto
rentabilních investicích spočívá
nejspolehlivější zabezpečení
klidného, hospodářského i sociálního
vývoje státu. (Výborně!) Hospodářský
průmysl dlužno tam, kde není nebezpečí
ztráty národohospodářských
hodnot, spoutati nerozlučně s půdou. Díky
příkladné veliké práci družstevní,
na které dnes participují již všechny
složky občanstva, bylo svépomocí vykonáno
dílo, které nemůže býti ani dostatečně
oceněno. Promyšlené podporování
exportu, získávání zahraničních
odbytišť, jest pro náš průmysl i
obchod životní podmínkou a jejich prosperování
jedním ze základů naší státohospodářské
aktivity. Položení našeho státu a zvláště
následkem světové války povstalá
ztráta dřívějších tržišť,
přinutí náš průmysl dříve
nebo později k opatřením, kterými
musí získati ještě větší
exportní průbojnosti.
Vláda bude dbáti, aby stavu živnostensko-obchodnímu
dostávalo se i nadále ochrany a podpory. (Výborně!
Potlesk.)
Budeme úsilovně pečovati o bezvadnou administrativu
ve všech oborech státní správy. (Výborně!)
Žádáme, aby úřednictvo všech
kategorií, všichni zaměstnanci státu
byli vždy především přísní
sami k sobě tak, aby mohli býti spravedliví
k jiným. (Výborně!) Stát nesmí
ovšem nikdy přestati pečovati o ty, kteří
nesli a nesou celou tíhu administrace.
Jako v celé správě státní,
tak zejména i při vedení státních
podniků budeme se snažiti, abychom potřeby
a prospěch obyvatelstva uvedli v soulad s nezbytnou zásadou
účelné a rozumné hospodárnosti.
Veliké dílo pozemkové reformy musí
býti v zájmu racionelního hospodaření
na zabrané půdě - zvláště
lesů - s nejmožnějším urychlením
dokončeno. (Výborně! Potlesk.)
Rozvoj naší branné moci jest úměrný
finančním nákladům. Ke zkrácení
presenční služební doby na 14 měsíců
a k resultujícím úsporám můžeme
přijíti v dohledné době jen zlepšením
existenčních poměrů délesloužícím.
Kulturně věnuje se armádní správa
u nás vojákům více, nežli v kterémkoliv
jiném evropském státě. (Výborně!)
Po uplynutí 18měsíční presenční
služby není mezi našimi záložníky
negramotných. Více nežli 50% všech nováčků
přichází do armády školeno různými
tělocvičnými a sportovními organisacemi.
Budeme-li ochotni přinášeti dostatečných
hmotných obětí, budeme míti v krátkém
čase armádu, která nám bude plnou
zárukou všestranné bezpečnosti. (Výkřiky
posl. dr Schollicha.)
Nelze uvésti vše zevrubně, co by si vláda
přála vykonati. (Výkřiky posl.
Pika.) Je mnoho věcí, jež jsou v zájmu
státním v přípravném projednávání,
před mnohé úkoly nové postaví
nás ještě doba. (Výkřiky posl.
Krebse, Knirsche, dr Schollicha a L. Wenzela.)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid.
Min. předseda Udržal (pokračuje):
Budeme konati všechny tyto práce se zřetelem
na zvelebení státu a na blaho jeho obyvatelstva
v mezích finanční nosnosti.
Ovládáni těmito tendencemi, vyslovujeme pevnou
naději, že splní se naše na začátku
vyslovené toužebné přání
po spolupráci slavné sněmovny s vládou.
Jednoty, spolupráce všech složek zákonodárných
sborů i celé naší veřejnosti
potřebujeme již v této hodině. Podstupujeme
těžký zápas s přírodními
běsy, musíme učiniti rukou společnou
a nerozdílnou všechna nejmožnější
opatření, abychom zvítězili proti
zlým rozmarům kruté přírody.
(Potlesk. - Výkřiky posl. Knirsche, Krebse
a dr Schollicha.)