Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Místopředsedové: dr Buday, Slavíček, inž. Dostálek, Horák, Zierhut.

197 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Udržal;

ministři dr Mayr-Harting, Najman, dr Nosek, inž. Novák, dr Spina, dr Srdínko, dr Šrámek, dr Štefánek, dr Tiso, dr Vlasák.

Zapisovatelé: Petrovič, Rýpar.

Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník dr Říha; jeho zástupci Nebuška, dr Záděra.

184. schůze posl. sněmovny byla podle §u 9 a §u 40 jedn. řádu svolána na úterý dne 26. února 1929 na 1/2 4. hod. odpol. s pořadem, určeným ve 183. schůzi posl. sněmovny.

Předseda (zvoní): Zahajuji 184. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené dal jsem na dnešní schůzi posl. dr Dolanskému pro neodkladné záležitosti, posl. dr Štefanovi pro dopravní překážky.

Nemocí se omluvili: posl. dr Wollschack, na tento týden posl. G. Navrátil, dodatečně na schůzi 14. t. m. posl. Chvojka, dodatečně na schůze 14. a 15. t. m. posl. dr Patejdl.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Fischer.

Předseda vlády Udržal sdělil přípisem ze dne 20. února 1929, č. j. 944/909/S-29, ze president republiky vyhověl rozhodnutím ze dne 20. února 1929 žádosti ministra školství a nár. osvěty dr Hodži za zproštění z úřadu a jmenoval posl. dr Antonína Štefánka ministrem a pověřil ho řízením ministerstva školství a nár. osvěty.

Došla oznámení o změnách ve výborech. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Klub poslanců čsl. nár. demokracie vyslal do výboru zahraničního posl. dr Kramáře za posl. dr Samka.

Do výboru pro dopravu a veř. práce vyslal klub poslanců komunistické strany v Československu posl. Vrtaníka za posl. Čermáka; klub poslanců čsl. soc. dem. strany dělnické posl. Brodeckého za posl. Srbu.

Klub poslancov slovenskej ľudovej strany vyslal do výboru zemědělského posl. Grebáče-Orlova za posl. Tománka, do výboru živnostenského posl. Pázmána za posl. Pavlačku.

Klub poslanců "Deutsche christlich soz. Volkspartei" vyslal do výboru pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností posl. Öhlingera za posl. Kunze.

Předseda: Došly naléhavé interpelace. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Naléhavé interpelace:

posl. inž. Nečase, Koudelky, Tayerle a soudr. vládě o předložení automobilového zákona,

posl. inž. Nečase, Koudelky, Karpíškové a soudr. vládě o vládní stravovací akci na Podkarpatské Rusi a o podpoře hladovící Verchoviny,

posl. inž. Nečase, Koudelky, Tayerle a soudr. vládě o urychleném předložení zákona o stavebním řádu,

posl. Johanise, Brodeckého a soudr. předsedovi vlády o prodeji nadačních domů na Příkopech a v Panské ulici,

posl. inž. Nečase, Koudelky, Kříže a soudr. vládě o potřebě zvýšené kontroly nad hospodařením cizích zahraničních koncesionářů na bývalém panství Schönbornově na Podkarpatské Rusi.

Předseda: Došly dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotazy posl. Brodeckého ministru vnitra:

o zákazu, aby četničtí nosili četnické stejnokroje (č. D 1356-II),

že nebyly zaplaceny vycházkové šavle těm četnickým gážistům, kteří byli před 30. listopadem 1928 pensionováni a šavli si z vlastních prostředků koupili (č. D 1357-II).

Předseda: Došly odpovědi na dotazy. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Odpovědi:

min. nár. obrany na dotaz

posl. dr Koberga o vyplácení vdovské pense vdově invalidy Jos. Gotschke ve Svob. Heřmanicích v okresu bruntálském (č. D 1083-II),

posl. inž. Kalliny, že vojín Ant. Reismüller, přidělený 12. automobilnímu oddělení v Užhorodě, znovu onemocněl (č. D 1220-II);

min. zahraničních věcí na dotaz posl. Kurťaka, aby Ivanu Komárovi z Chustu byly vráceny dolary, jež mu bezprávně zabavil celní úřad v Novém Segedině (č. D 1216-II);

min. vnitra na dotaz posl. Brodeckého, že se nepřiznává výchovné, po případě přídavek na nevlastní děti, je-li jejich matka k výdělku sice schopna, ale vede-li domácnost nevlastního otce (č. D 1284-II);

min. železnic a pošt a telegrafů na dotaz posl. dr Samka a druhů o neutěšených dopravních poměrech okresu dolnokralovického (č. D 1223-II).

Předseda: Dne 21. února 1929 byly poštou rozeslány tištěné vládní návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

2019. Vládní návrh zákona, kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů "Jihočeské 5¹/₂% investiční půjčky elektrisační z r. 1928 v částce 20,000.000 Kč jmenovité hodnoty se zemskou zárukou (II. emise)" k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů.

2026. Vládní návrh zákona o zřízení zemědělské rady moravskoslezské.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1993. Interpelace:

I. posl. Koudelky, inž. Nečase, Kříže a soudr. min. předsedovi o provedení zákonů o pozemkové reformě na půdě lesní,

II. posl. Siegela a druhů mim. spravedlnosti o nešvarech v soudnictví,

III. posl. Simma a druhů min. železnic, že byly vydány jednojazyčné tiskopisy pro strany ve styku se železničními úřady,

IV. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o neoprávněném zadržování nezaplacených částek za tisk kandidátních listin pro volby v prosinci 1928 a o zdlouhavém vracení záruk složených majetníky tiskáren,

V. posl. inž. Kalliny a druhů min. financí o neudržitelných poměrech u karlovarského berního úřadu,

VI. posl. dr Koberga a druhů min. železnic, že německý jazyk ve styku na železnicích jest neoprávněně vyřazován,

VII. posl. Matznera a druhů min. spravedlnosti o zabavení periodického časopisu "Deutscher Bauernverlag" Sudetsko-německého zemědělského svazu,

VIII. posl. Horpynky a druhů min. vnitra o nezákonných pokynech k oslavě státního jubilea v Chomutově,

IX. posl. Horpynky a druhů min. vnitra o úpravě nošení stejnokrojů a odznaků,

X. posl. Horpynky a druhů min. vnitra o jmenováních do správních výborů nemoc. pojišťoven,

XI. posl. Horpynky a druhů min. školství a nár. osvěty o školních poměrech v Milešicích na Šumavě,

XII. posl. Kurťaka a druhů min. školství a nár. osvěty o státní ruské občanské škole v Perečíně,

XIII. posl. Koudelky, inž. Nečase, Prokeše, Bečko a soudr. vládě o úpravě požitků okr. cestářů podle poměrů platných pro cestáře státní,

XIV. posl. Szentiványi a druhov min. vnútra a spravedlnosti o poburovaní proti národnosti, spáchanom Emilom Hanesom, okresným náčelníkom v Rim. Sobote,

XV. posl. Pika a soudr. min. pošt a telegrafů o závadách československého rozhlasu,

XVI. posl. Koudelky, Kříže, inž. Nečase, Bečko a soudr. min. předsedovi o urychleném zaknihování půdy přidělené v Pozemkové reformě drobným zemědělcům,

XVII. posl. V. Beneše a soudr. min. školství a nár. osvěty a ministru nár. obrany o započítávání presenční služby vojenské do služebního a platového postupu učitelů národních škol,

XVIII. posl. Bergmanna, Tučného, Buřívala, Procházky a druhů vládě o přeřadění obce Lužné do vyšší skupiny míst činovného,

XIX. posl. Bergmanna, Tučného, Buřívala, Procházky a druhů min. veř. prací o zvýšení činží ve stát. domech obytných,

XX. posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného, dr Klapky a druhů vládě o přeřazení Modřan do vyšší skupiny míst činovného stát. zaměstnanců,

XXI. posl. Bergmanna, Tučného, Buřívala, Procházky a druhů vládě o přeřadění obce Neštěmic do vyšší skupiny míst činovného stát. zaměstnanců,

XXII. posl. Bergmanna, Tučného, Buřívala, Procházky a druhů vládě o přeřadění Moldavy v Čechách do vyšší skupiny míst činovného stát. zaměstnanců,

XXIII. posl. Procházky, Buřívala, Tučného a druhů vládě o přeřadění obce Č. Velenice do vyšší skupiny míst činovného,

XXIV. posl. Buřívala, Procházky, Bergmanna a druhů min. financí dr Vlasákovi o úhradě základních učitelských platů,

XXV. posl. Špatného, dr Klapky, Zeminové, Mikuláše a druhů předsedovi vlády o poměrech v lesním hospodářství velkostatku Lázně Kynžvart,

XXVI. posl. dr Klapky, Zeminové, Špatného a druhů min. školství a nár. osvěty o poukazu 22 milionů Kč ostřihomskému arcibiskupovi,

XXVII. posl. Mikuláše, dr Klapky, Práška, Zeminové a druhů vládě ve věci lesní reformy,

XXVIII. posl. dr Franke, Sladkého, Davida a druhů vládě o konečné úpravě vkladů našich státních příslušníků u peněžních ústavů v polské části Těšínska a u Těšínské spořitelny,

XXIX. posl. dr Frankeho, Sladkého a druhů předsedovi vlády a min. financí o zrušení archivu katastrální mapy v Opavě,

XXX. posl. dr Klapky, Zeminové, Špatného a druhů min. spravedlnosti o nedostatečném personálním obsazení okresních soudů,

XXXI. posl. dr Klapky, Zeminové, Špatného a druhů min. financí o vyměřování přímých daní,

XXXII. posl. dr Klapky, Zeminové, Špatného a druhů min. vnitra o dovolené veř. zaměstnancům, kteří jsou členy obecních zastupitelstev,

XXXIII. posl. Mikuláše, Práška, Knejzlíka, Riedla a druhů vládě o prodeji zbytkových statků a jejich rozdělení drobným uchazečům,

XXXIV. posl. dr Koberga, inž. Junga a druhů vládě o přeřadění města Krnova do skupiny míst B,

XXXV. posl. dr Koberga a druhů vládě o drahotních přídavcích stát. zaměstnanců,

XXXVI. posl. Horpynky a druhů min. pošt a telegrafů o výměně rakouských válečných půjček za náhradní titry,

XXXVII. posl. inž. Kalliny a druhů min. financí o nehorázném postupu berního ředitele Františka Richtra z Kar. Varů proti úřednímu zřízenci berního úřadu v Kar. Varech Františku Pfeilovi.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán Zápis o 182. schůzi posl. sněmovny, proti němuž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Počátkem 183. schůze byla tiskem rozdána publikace Mezinárodní informační služby parlamentní "Z cizích parlamentů", rok 1929, roč. X, č. 1 a 2.

Dne 21. února 1929 byly poštou rozeslány a současně přikázány iniciativnímu výboru tištěné návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

2016. Návrh posl. Staňka, dr inž. Botto, Bradáče, Mašaty, dr Viškovského a druhů na mimořádná opatření v důsledku katastrofální letošní zimy.

2020. Návrh posl. Pika a soudr., aby město Klatovy zařazeno bylo do skupiny míst B činovného.

2022. Návrh posl. dr Klapky, Mikuláše, Špatného a druhů na změnu řádu volení v obcích.

2023. Návrh posl. Bergmanna, Zeminové, Špatného a druhů na novelisaci zákona č. 396 ze dne 20. prosince 1922, kterým se zvyšují drahotní přídavky válečných poškozenců.

2024. Návrh posl. Mikuláše, Zeminové, dr Klapky, Špatného a druhů na pomoc zemědělcům, poškozeným letošní krutou zimou.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

2021. Návrh posl. Buřívala, Procházky, Tučného, Bergmanna a druhů na změnu a doplnění některých ustanovení zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2 Sb. z. a n. na r. 1920, o změně některých ustanovení, upravujících pensijní nároky a vstup do výslužby, jakož i o některých výhodách pro státní zaměstnance.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Žádosti:

okr. soudu ve Fryštátě ze dne 8. února 1929, č. Nt VII 3/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Śliwky pro přestupek podle §§ 488, 491 tr. z. a čl. V zákona č. 8 ř. z. z r. 1863 (č. J 720-II),

zem. trest. soudu v Praze ze dne 15. února 1929, č. Nt XVIII 14/7/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Haruse pro přečin podle §u 15, č. 2 zákona na ochranu republiky a přestupek podle §§ 3, 19 zákona shromažďovacího (č. J 721-II).

Předseda: Výboru ústavně-právnímu a rozpočtovému přikázal jsem:

2019. Vládní návrh zákona, kterým se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů "Jihočeské 5¹/₂% investiční půjčky elektrisační z r. 1928 v částce 20,000.000 Kč jmenovité hodnoty se zemskou zárukou (II. emise)" k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů.

Přistoupíme k projednání prvého odstavce pořadu, jímž jest:
1. Zpráva výboru zahraničního a výboru pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností o vládním návrhu (tisk 1736), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení III. dodatkový protokol k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 23. dubna 1925, podepsaný v Praze dne 9. února 1928 (tisk 1849).

Podle usnesení předsednictva, jež vyhovuje projeveným přáním, navrhuji, aby se sloučilo projednávání a eventuelní rozprava o osnově této jakož i o osnovách dalších smluv, které jsou na pořadu jako odst. 2, 3 a 4.

Jsou to:
2. Zpráva výboru zahraničního a výboru pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností o vládním návrhu (tisk 1734), jímž se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení IV. dodatkový protokol k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a republikou Polskou ze dne 23. dubna 1925, sjednaný ve Varšavě dne 26. června 1928 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 13. července 1928, č. 123 Sb. z. a n. (tisk 1850).

3. Zpráva výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 1820), jímž se předkládá Národnímu shromáždění Smlouva mezi republikou Československou a republikou Polskou o úpravě řeky Olše a potoka Petrůvky, podepsaná v Katovicích dne 18. února 1928, se závěrečným protokolem (tisk 1975).
4. Zpráva výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 1840), jímž se předkládá Národnímu shromáždění Smlouva mezi republikou Československou a Německou říší o hraniční Odře, podepsaná v Praze dne 22. března 1928 se závěrečným protokolem (tisk 1976).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že jde vesměs o úpravu poměrů obchodních a hraničních smlouvami se sousedními státy.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání prvých čtyř odstavců pořadu? (Nebyly.)

Námitek není. Projednávání a eventuelní rozprava budou tedy podle návrhu sloučeny.

Zpravodaji o odst. 1 a 2 pořadu jsou: za výbor zahraniční p. posl. dr Uhlíř, za výbor pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností p. posl. dr Zadina.

Uděluji slovo prvému zpravodaji - za výbor zahraniční - panu posl. dr Uhlířovi.

Zpravodaj posl. dr Uhlíř: Slavná sněmovno! Úprava našeho hospodářského poměru s Polskem datuje se z dubna 1925; v ní byly vyřešeny v rámcové části smlouvy otázky povahy všeobecné a ve zvláštní části přiznaly si obě strany pro řadu specielních artiklů celní výhody. Podle svého smluvního systému dalo nám tehdy Polsko celní slevy vyjádřené v procentech.

Brzy po sjednání smlouvy Polsko z obavy před zvýšeným importem a zhoršením bilance zahraničního obchodu a chtějíc zameziti pokles měny, sáhlo jednak k reglementování dovozu, jednak k zvýšení cel. V dodatkových protokolech, sjednaných dne 2. července 1925 a 21. dubna 1926, nalezeno bylo východisko z takto vzniklé situace a sjednána znovu jakás takás rovnováha vzájemných koncesí.

Obavy polské splnily se velmi brzy. Derouta polského zlotého jest ještě v živé paměti. Na jaře r. 1925 byl na výši švýcarského franku a o rok později klesl asi o polovici.

Od jara 1927 možno pozorovati významný přesun v bilanci polského zahraničního obchodu. R. 1926 byla bilance zahraničního obchodu aktivní částkou 410 mil. zlotých. Aktivní byly také prvé tři měsíce r. 1927, avšak počínaje dubnem skončily všechny další měsíce roku 1927 pro Polsko pasivem, které dosáhlo koncem roku výše 221 mil. zlotých.

Roku 1928 se situace začala vytvářeti ještě nepříznivěji. Měsíční pasivum, které v prosinci činilo 35 mil. zlotých, vyrostlo v lednu 1928 na 55 mil., v únoru na 72 a v březnu dokonce na 164 miliony, takže činilo za tři měsíce r. 1928 o 69 mil. více, než za celý rok předcházející.

Tento stav vyvolal v Polsku přirozeně velké znepokojení a přiměl vládu k tak zvané valorisaci cel, t. j. ke zvýšení dosavadních cel o 30, resp. o 72%.

Československá vláda měla plné pochopení pro těžkou situaci svého souseda, již z toho důvodu, že jest i naším zájmem, aby se v Polsku již nikdy nevrátily časy inflace, zákazů dovozu zboží, vývozu valuty a pod.; jinými slovy: přejeme si, aby naše sousedství bylo zdravé a silné, nezeslabené hospodářskými otřesy. V daném případě tím více, že jde o stát, s nímž nás pojí národní přátelství.

Obtížnost situace a jejího řešení vynikne tím více, jestliže si uvědomíme, že již smluvní stav, jak jsme jej měli před provedením valorisace, nebyl pro nás příznivý. Bilance zahraničního obchodu s Polskem vykazuje co rok pro nás ztrátové saldo. Rok 1927 končil pro nás pasivem 360 mil. Kč.

Za této situace zdálo se přímo nemožností najíti východisko pro obě strany přijatelné. Celé jednotlivé obory naší výroby zařízeny byly na vysoký odbyt, který však hrozil ztrátou.

Za těchto těžkých auspicií zahájeno bylo v březnu 1928 jednání, v němž bylo snahou naší delegace obnoviti rovnováhu smlouvy, která byla porušena valorisací.

Bylo-li v této skoro beznadějné situaci nalezeno přece řešení, lze to vyložiti jen opravdově cítěným a stále se utužujícím československo-polským přátelstvím a vzájemným pochopením.