Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: inž. Dostálek,
dr Buday, Horák, Slavíček,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: dr Petersilka, Petrovič.
202 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: min. předseda Udržal;
ministři dr Labaj, Najman, dr Nosek,
inž. Novák, dr Spina, dr Srdínko,
dr Šrámek, dr Štefánek,
dr Tiso, dr Vlasák.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce dr Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 188. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolenou dal jsem na dnešní a zítřejší
schůzi p. posl. Kurťakovi pro rodinné
důvody. Nemocí se omluvil p. posl. Pázmán.
Lékařská vysvědčení
předložili posl. Krumpe a Čulen.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
Do výboru rozpočtového vyslal klub
poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr Hajna
za posl. dr Samka, posl. dr Matouška za posl. Ježka,
posl. dr Samka za posl. dr Hajna.
Do výboru ústavně-právního
vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie
posl. dr Samka za posl. dr Hajna.
Do výboru zahraničního vyslal klub
poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr Hajna
za posl. dr Kramáře.
Do výboru zemědělského vyslal
klub poslanců čsl. nár. demokracie posl.
dr Reháka za posl. Kvasničku; klub poslanců
"Deutsche christl. soz. Volkspartei" posl. dr Petersilku
za posl. Scharnagla.
Předseda: Soc.-politický výbor
zvolil ve schůzi konané dne 7. března 1929
I. místopředsedou posl. Dubického.
Došly naléhavé interpelace. Žádám
za přečtení.
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
Naléhavé interpelace:
posl. Zeminové, dr Klapky, Bergmanna a druhů vládě
o veliké státní subvenci na klerikální
oslavy svatováclavské,
posl. inž. Nečase, Koudelky, Johanise a soudr. vládě
o naléhavé nutnosti vydati asanační
zákon, jímž by se řešil problém
pražských kolonistů.
Předseda: Došly dotazy. Žádám
o přečtení.
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
Dotazy: posl. inž. Kalliny ministru financí o bezohledném
vymáhání daňových nedoplatků
z dřívějších let (č. D
1373-H),
posl. inž. Junga a Geyera ministru financí o přiznání
příspěvku na vychování nezletilého
syna paní Gisele Anderlové, dříve
provdané Neugebauerové v Lanškrouně
(č. D 1375-II).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány zprávy.
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
2070. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Košicích
za souhlas s trest. stíháním posl. Kurťaka.
(Přečin podle §u 14, čís. 5 zákona
na ochranu republiky).
2071. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Litoměřicích za souhlas s trest.
stíháním posl. dr Sterna. (Zločin
podle §u 15, čís. 3 a přečin
podle §u 14, čís. 1 zákona na ochranu
republiky).
2072. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Košicích
za souhlas s trest. stíháním posl. Sedorjaka.
(Zločin podle §u 15, č. 3 zákona na
ochranu republiky).
2073. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zástupitelstva v Košiciach,
v ktorej žiada vydať k trest. stíhaniu posl.
Kršiaka. (Prečin podľa §u 18, č.
2 a 3 zákona na ochranu republiky).
2074. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zástupitelstva v Bratislave, v
ktorej žiada vydať k trest. stíhaniu posl. Steinera.
(Prečin podľa §u 14, č. 5, priestupok
podľa §u 18, č. 1 a zločin podľa
§u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky).
2075. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
okr. súdu v Strakoniciach, v ktorej žiada vydať
k trest. stíhaniu posl. Školu. (Priestupok podľa
§§ 3, 19 zákona zo dňa 15. novembra 1867,
č. 135 ř. z.)
2076. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
zem. trest. súdu v Prahe, žiadajúceho vydať
k trest. stíhaniu posl. Hakena. (Prečin podľa
§u 303 trest. zákona).
2077. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Moste, v ktorej žiada vydať k trest.
stíhaniu posl. Haiblicka. (Prečin podľa §§
283, 284 tr. z. a priestupok podľa §u 19 zákona
z 15. novembra 1867, č. 135 ř. z.).
2078. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
okr. súdu v Biline žiadajúcej vydať k
trest. stíhaniu posl. Zoufalého. (Priestupok podľa
§u 19 zákona zo dňa 15. novembra 1867, čís.
135 ř. z.).
2079. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
hlav. štát. zastupiteľstva v Bratislave, žiadajúcej
vydať k trest. stíhaniu posl. Hrušovského.
(Trojnásobný prečin podľa §§
1, 3, odst. II, čís. 1 a 2 zák. čl.
XLI z r. 1914).
2080. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
policajného trest. súdu v Bratislave, žiadajúcej
vydať k trest. stíhaniu posl. Majora. (Priestupok
podľa §u 29, čís. 2 zák. čl.
XIV z r. 1914).
2081. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
okr. súdu v Karlíně, žiadajúcej
vydať k trest. stíhaniu posl. Hrušku. (Priestupok
podľa §u 3 a §u 19 zákona zo dňa
15. novembra 1867, čís. 135 ř. z.)
2082. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Č. Budejoviciach za vydanie k trest.
stíhaniu posl. Školy. (Priestupok podľa §u
496 tr. z. a čl. V zákona z r. 1863, č. 8
ř. z., prečin podľa §u 14, čís.
1 zákona na ochranu republiky, zločiny podľa
§u 1, odst. I, §u 15, čís. 3 téhož
zákona a §u 159a) voj. tr. z.)
2083. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Litomericiach za vydanie k trest. stíhaniu
posl. Neuratha. (Zločin podľa §u 15, čís.
3 zákona na ochranu republiky).
2084. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
sedrie v Berehove za vydanie k trest. stíhaniu posl. dr
Gátiho. (Zločin podľa §u 15, čís.
3 zákona na ochranu republiky).
2085. Zpráva výboru imunitného o žiadosti
kraj. súdu v Písku za vydanie k trest. stíhaniu
posl. Harusa. (Zločin podľa §u 15, čís.
3 a prečin podľa §u 14, čís. 5
zákona na ochranu republiky).
2086. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Mor. Ostravě za souhlas s trest. stíháním
posl. Jos. Petera a Śliwky. (Zločin podle §u
15, čís. 3, přečin podle §u 11,
čís. 2 zákona na ochranu republiky, přečin
podle §§ 491 a 493 tr. z. a čl. V zákona
čís. 8 ř. z. z r. 1863 a přestupky
podle §§ 9, 10, 11 a 17 tiskového zákona).
Předseda: Počátkem schůze byla
tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva
o 183. schůzi posl. sněmovny.
Přistoupíme k projednávání
prvých tří odstavců pořadu,
o nichž jednání a rozprava byly sloučeny
a jimiž jsou:
1. Zpráva výborů soc. politického
a rozpočtového o vládním návrhu
(tisk 2039) zákona, kterým se prodlužuje účinnost
zákona ze dne 28. března 1928, č. 44 Sb.
z. a n., o ochraně nájemníků (tisk
2091).
2. Zpráva výborů soc. politického
a rozpočtového o vládním návrhu
(tisk 2040) zákona, kterým se doplňuje zákon
ze dne 28. března 1928, číslo 43 Sb. z. a
n., o stavebním ruchu (tisk 2092).
3. Zpráva výboru soc. politického o vládním
návrhu (tisk 2044) zákona, kterým se prodlužuje
účinnost zákona ze dne 28. března
1928, č. 45 Sb. z. a n., o odkladu exekučního
vyklizení místností (tisk 2090).
Pokračovalo se v rozpravě zahájené
ve 187. schůzi posl. sněmovny.
Přihlášeni jsou ještě řečníci
na straně "proti": pp. posl. Schuster,
Bolen, Langr a inž. Záhorský.
Dávám slovo prvnímu řečníku,
p. posl. Schusterovi.
Posl. Schuster (německy): Slavná sněmovno!
Zákony o ochraně nájemníků,
o vyklizení bytů a o povznesení stavebního
ruchu mají býti právě prodlouženy
cestou provisoria na dobu sedmi měsíců. Již
poslední zákon o ochraně nájemníků
byl vlastně jen provisoriem a při projednávání
tohoto zákona loni 13. března bylo dáno zástupci
vládních stran ve zprávě zpravodajské
prohlášení, že zákon o ochraně
nájemníků a povznesení stavebního
ruchu se prodlužují na rok jen za tím účelem,
aby se našla potřebná doba ke zdělání
řádného, upotřebitelného, po
řadu let platného zákona o ochraně
nájemníků a rovněž zákona
o povznesení stavebního ruchu, který by byl
přiměřený potřebám příštích
let. Rok, během kteréž doby měly býti
tyto nové zákony dohotoveny, uplynul, konaly se
skutečně odborné porady a ankety, také
jest velmi pravděpodobné, že ministerstvem
sociální péče snad byly vypracovány
návrhy zákonů o ochraně nájemníků
a o povznesení stavebního ruchu, při nejmenším
možno si to vyvoditi z toho, že pan odborový
přednosta dr Kubišta přednášel
o tom již nejen "osmičce", nýbrž
i jiným sborům, jež se zajímají
o stavební a bytové zákony, jaké mají
býti nové směrnice příštího
zákonodárství na poli bytového ruchu,
ochrany nájemníků a povznesení stavebního
ruchu. Jak se zdá, nenašly se však uvnitř
koalice až dosud přiměřené směrnice
pro nové zákony. (Posl. de Witte [německy]:
Tím jsou vinny výsledky voleb!) Neboť jen
tak jest rozuměti, že nebylo ani během jednoho
roku možno zdělati nové zákony a nebude
daleko od cíle, že výsledek voleb 2. prosince
loňského roku přivodil ve vývoji zákonodárství
mnohé poruchy, především u oněch
stran, které byly výsledkem voleb poučeny,
že nájemníci nedají s sebou zahrávati,
a které nechtějí riskovati, aby při
příštích volbách utrpěly
ještě větší ztrátu hlasů
z kruhů onoho voličstva, které náleží
k nájemníkům. Tyto vládní strany,
především klerikálové, cítí
se dnes, jak se zdá, víceméně přec
jen zavázanými vůči nájemníkům
až do určitého stupně a ony to snad
jsou, které uvnitř koalice tvoří překážku,
aby ochrana nájemníků a povznesení
stavebního ruchu byly odstraněny již jednou
ranou, snad podle okolností násilně. Vždyť
mezi koaličními stranami jsou některé,
které docela otevřeně již při
projednávání zákona vloni a také
tentokráte při projednávání
ve výboru suše prohlásily, že jsou pro
úplné odstranění ochrany nájemníků
a že touží po volném nevázaném
hospodářství na poli bytového trhu.
Národní demokrati a čeští agrárníci
nezůstavili jak při loňském projednávání
v plenu, tak při letošním projednávání
ve výboru nijaké pochybnosti o tom, co soudí
o vývoji zákonodárství o ochraně
nájemníků, a kdyby to šlo podle těchto
stran, pak musili bychom dojista s tím počítati,
že by se přiblížil konec ochrany nájemníků.
Od r. 1922 se ochrana nájemníků zde v tomto
státě nepřetržitě krok za krokem
ruší a samozřejmě zhoršuje. Při
každé novelisaci se majitelům domů dělaly
sliby nejen v tom směru, že jsou oprávněni
nájemné zvyšovati, které dosahuje již
dnes - ovšem to jest zákonná výměra
- 300%, ve skutečnosti však to daleko převyšuje,
nýbrž bylo jim přiznáno i množství
důvodů k výpovědi a jest ponecháno
mazanosti majitele domu a jeho právního zástupce,
uplésti z těchto důvodů k výpovědi,
je-li nějak možno, na nájemníka bič
a vyhoditi jej na dlažbu.
Od 1. července loňského roku nejsou však
ani ve starých domech již ony byty pod ochranou nájemníků,
jež byly svými dřívějšími
nájemníky uprázdněny. Nyní
se tak denně odnímá ochraně nájemníků
stále více a více bytů i ve starých
domech. Nemůžeme ovšem tvrditi, že tato
zákonná opatření, která zde
byla učiněna na ochranu majitelů domů,
působila velmi prospěšně na poli bytové
péče. Vidíme zde úkaz, totiž
onen, že majitel domu nepronajímá již
uprázdněný byt, zvláště
menší. Tento jinak tolik starostmi obtížený
člověk jednoduše prohlásí, že
tento byt potřebuje pro svoji vlastní rodinu, nebo
prohlásí, on, který tak nutně vždy
potřebuje každý haléř činže,
že se nevyplácí tento byt pronajímati,
poněvadž se při tom samo sebou nic nevydělá.
Tak vidíme, že vývoj tohoto tak zvaného
volného bytového hospodaření zhoršil
mimořádně poměry na bytovém
trhu. Chci pouze poukázati na to, že máme zde
v Československu, v tomto proslulém středoevropském
kulturním státě, zde na ostrově blažených,
ještě tisíce lidí, kteří
postrádají bytu, že jsou ubyt vány tisíce
lidí v barácích, vagonech nebo v bydlištích,
která si sami postavili a která jsou výsměchem
v hygienickém i ostatním ohledu. Těchto mnoho
tisíců lidí musilo při hrůzách
letošní strašlivé zimy trpěti nevýslovná
muka.
Bytové zákonodárství však také
vystupňovalo bytovou lichvu do nekonečna. Vždyť
ve většině bytů nebo ve většině
domů nejsou činže, i podléhají-li
byty ochraně nájemníků, přizpůsobeny
zákonným ustanovením, nýbrž obyčejně
podstatně vyšší. Majitel domu vybírá
totiž vyšší činže a nájemníci
neodváží se proti tomu ani brvou hnouti. Nikdo
se nestará, nejméně však orgány
lichevních soudů, že činže jsou
dnes již daleko překročeny přes všechna
ustanovení zákona o ochraně nájemníků.
Nikdo se také nestará - bohužel, chybí
k tomu i zákonný podklad - aby prázdné
byty musily býti pronajímány. Avšak
tato lichva, jež se páše se starými byty,
kvete i v nových domech. Víme, že mnozí
lidé přinesli obět stavebního příspěvku
na př. v tom způsobu, že předem zaplatili
činži na dvě nebo na tři léta.
Když tato dvouletá nebo tříletá
lhůta uplynula, přiráží majitel
domu na nájemnících, s jichž pomocí
mu bylo vůbec umožněno novostavbu provésti.
Podíváme-li se dále na činže
v nových domech, pak najdeme, že 15 až 20% stavebních
nákladů tvoří dnešní normu
činží a že přirozeně není
nikdo s to, kdo nemá vyšších příjmů,
tyto činže platiti. Nynější mzdové
a příjmové poměry dělnictva
nevydrží zvyšování činží
za žádných okolností. Cla a nepřímé
dávky všeho druhu, které byly převaleny
na široké vrstvy pracujících, stlačily
jejich příjmové a životní poměry
tak, že je naprosto nemožnou věcí, vymačkati
z malých zaměstnanců nebo dělníků,
ba ani z vyšších zaměstnanců, vyšší
činži. A kdyby měl v tomto směru nový
zákon činiti majitelům domů opět
koncese, tak by to ovšem musilo míti za následek
těžké mzdové boje, aby se vytvořily
možnosti činže sehnati, to jest dělníci
by byli přímo donucováni, aby počali
zápas o vyšší mzdy, hlavně vlastně
k tomu účelu, aby vybojovali rentu majitelům
domů. Mají-li dělníci k tomu chuť
a ochotu, aby právě pro majitele domu vybojovali
rentu, je jiná otázka; sami stojíme na stanovisku,
že pro takové účely se nemají
vésti mzdové boje. Úprava poměrů
musí se hledati v jiném směru.
Avšak i zákon o vyklizení bytů doznal
od svého vzniku mimořádných zhoršení,
a ponechává-li se i tentokráte jako ostatní
zákony v nezměněné formě, pak
víme zcela určitě, že u tohoto zákona
působí velmi účinně síly,
aby jej definitivně odstranily. Poněvadž majitelé
domů pociťují potřebu, budoucně
vyhazovati, jako tomu dříve kdysi bylo, nájemníky
z malých bytů na dlažbu, tak bude i zde zapotřebí
vytvořiti nový zákon, aby se pečovalo
o přiměřené udržení ochrany
nájemníků. Nejsme s dosavadním bytovým
zákonem srozuměni, poněvadž obsahuje
mnoho nesnesitelných tvrdostí pro nájemníky.
Přejeme-li si, aby byl sdělán nový
zákon o ochraně nájemníků,
pak děje se to z toho důvodu, že to má
býti zákon, který přináší
nájemníkům skutečnou a opravdovou
ochranu.
Nyní několik slov k zákonu o povznesení
stavebního ruchu. Když tento zákon r. 1921
povstal, kojili se všady nadějí, že s
jeho pomocí bude umožněno bytovou nouzi jaksi
ovládnouti. Tato naděje se nesplnila. V československých
oblastech republiky se ovšem zcela mimořádně
mnoho stavělo na základě tohoto zákona,
v německé oblasti byl stavební výsledek
velmi nepatrný. Nechci vinu, že se tak stalo, přisuzovati
zákonu, působily spíše spolu mnohé
okolnosti. Když působnost starého stavebního
zákona zanikla a po dvouletém bezvládí
byl vytvořen nynější zákon o
stavebním ruchu, bylo ihned každému, kdož
byl na poli stavebního ruchu poněkud zběhlý,
jasno, že tento nový zákon přinese samozřejmě
ještě méně plodných výsledků.
A byť i byla též během těch dvou
let, co tento zákon vstoupil v platnost, podle údajů
pana zpravodaje Dubického převzata státní
záruka asi za 360 milionů Kč, tak nutno přece
říci, že toto znamená velice málo
v poměru ke strašlivé bytové nouzi.
Stát, případně vláda, zvýšil
sice nynější předlohou zákona
o povznesení stavebního ruchu státní
záruční fond ze 150 milionů na 200
milionů Kč. 50 milionů více jest jen
vznešeným gestem, které ostatně nestojí
okamžitě stát nic, a i kdyby je později
musil platit, nebudou státi příliš mnoho.
Zákon o povznesení stavebního ruchu může
býti ve svém uplatnění míněn
sebe lépe, tak přece je částka příliš
nepatrnou a nesmí se při tom zapomínati,
že i toto povznesení přijde k dobru pouze oněm
lidem, kteří předně mají chuť
ke stavbě a za druhé mají přece trochu
jmění, aby mohli stavěti. Lidé nemající
jmění, nejsou ani dnes ještě s to najmouti
si takové byty, poněvadž také dvoupokojový
byt, zbudovaný na základě tohoto státního
záručního fondu, přijde stále
ještě na 6000 až 7000 Kč, činže
to ovšem nedosažitelná pro méně
zámožného.
Pan zpravodaj o novele stavebního zákona prohlásil
v soc.-politickém výboru a také zde včera
ve sněmovně, že nový zákon o
stavebním ruchu bude mimořádně velkorysý.
Bojím se velmi, že tato velkorysost zůstane
na papíře. Velkorysým má prý
se státi proto, poněvadž podle výroku
pana Dubického, který přec náleží
k straně agrární, jest prý nezbytnou
potřebou, aby se na venkově více stavělo.
Nemáme dojista námitek proti tomu, aby se na venkově
zlepšily bytové poměry zemědělských
dělníků a čeledi. Víme velmi
dobře, že také zemědělští
dělníci bydlí za mimořádně
truchlivých poměrů, a není tajemstvím,
že čeleď musí ještě namnoze
obývati stáje, komoru na krmivo nebo seník.
Přejeme si samozřejmě rovněž,
aby na venkově mohla se rozvinouti přiměřená
stavební činnost a aby i tam se utvářily
lepší bytové poměry. Ovšem není
příliš velké naděje, že
po slibech bude následovati skutek.
Bude-li vytvořen nový stavební zákon,
pak bych zde rád krátce vystoupil s několika
věcmi do popředí, které byly námi
předneseny při této příležitosti
již opětovně. Stavební zákon
obsahuje tak zvaná ustanovení o rozhodčím
mzdovém soudu, která jsou v posledním stavebním
zákoně takového rázu, že se mohou
podle okolností státi mimořádně
těžkým nebezpečím pro stavební
dělníky. Trestní a obranná ustanovení
proti stávkám v zákoně o povznesení
stavebního ruchu odporují právnímu
smyslu stavebního dělnictva, kdežto na druhé
straně ona ustanovení, jež přichází
stavebnímu dělnictvu k dobru, jsou vyměřena
mimořádně skoupě. Již před
dvěma léty bylo nám slíbeno, že
kompetence smírčích soudů bude vybudována,
že obvody se zmenší a že bude zřízeno
více smírčích soudů. Již
před léty jsme žádali, aby mzdové
smírčí soudy byly v sídle obchodních
komor, nejen v Praze, Brně a Bratislavě. Těmto
přáním se dosud nevyhovělo. Chceme
doufati, že napříště se věc
v tomto ohledu zlepší a že z příští
předlohy zmizí drakonická ustanovení,
jež jsou namířena proti stavebnímu dělnictvu.
Také včera byla při podání
zprávy o tom řeč, že se stavby, bohužel,
zdražily. Při poradách zde ve sněmovně,
tuším v listopadu loňského roku, u příležitosti
částečného prodloužení
stavebního zákona, jsem při projednávání
poříčské katastrofy poukázal
na to, že zdražení staveb úzce souvisí
především s ohromnými lichvářskými
zisky cementářského a železářského
průmyslu, u posledního pokud vyrábí
stavební hmoty, a že by zde měla vláda
zakročiti. Index stavebních nákladů
činil r. 1926 906 a stoupl do října 1928
na 1042, tudíž okrouhle o 15% brutto. Jest snahou,
odůvodniti na venek toho zdražení tím,
že prý se zvýšily mzdy. Mzdy se však
nezvýšily. Teprve nedávno dostalo stavební
dělnictvo v německých krajích 5%ní
zvýšení mezd, které však ve skutečnosti
ještě vůbec nedostalo, poněvadž
dosud nedošlo k nějaké stavební činnosti
následkem strašlivé zimy. Nemohla se tudíž
tato zvýšení mezd v udaných číslicích
vůbec uplatniti a zvýšení stavebních
nákladů pochází z toho, že se
v cementářském a železářském
průmyslu páše ohromná lichva, proti
níž zakročiti bylo by věcí povolaných
vládních orgánů.
Ostatně musíme žádati, aby se podporovala
výroba a dovoz stavebních hmot. Trpíme nedostatkem
stavebních hmot a musíme část jich
dovážeti. Podpora výroby spočívá
však u naší vlády pouze v tom, že
na různé stavební hmoty se ukládají
vysoká cla, aby se k nám mohly těžko
dostati. Tím se ovšem stavební hnutí
nepodporuje, nýbrž brzdí.
Při této příležitosti chci také
poukázati na to, že samozřejmě ve státech
nás obklopujících, především
v Německu, jest stavební činnost mnohem čilejší,
že tam stavební dělníci také
mnohem více vydělávají, a že
to přirozeně musí přivoditi, že
nastane, nezmění-li se poměry, útěk
stavebních dělníků, že se vystěhují
do Německa, poněvadž tam nacházejí
mnohem příznivější pracovní
poměry.
Chci nyní s tohoto místa ještě jednou
opakovati, co požadujeme na poli bytového trhu především
pro dělnictvo. Co potřebujeme nejnutněji,
jsou malé byty, dělnické byty. Tyto byty
nebyly dosavadním zákonem vytvořeny, mohou
býti vytvořeny jen když obce budou s to samy
stavěti, nabudou-li hmotné možnosti zřizovati
byty pro nejchudší vrstvy svých občanů.
Nejdříve musí býti obce osvobozeny
ze strašlivých pout zákona o obecních
financích. Jest nutno zdělati jinou daňovou
reformu než Englišovu. Prohlašuje-li se
dnes, že není peněz, a neví-li se, kde
je vzíti, pak musíme proti tomu namítnouti,
že se mají vysoké příjmy, jakož
i velká jmění, vydatněji zdaniti,
pak se peníze na stavby najdou. Musíme poukázati
na to, že třeba si jen u militarismu uložiti
trochu spořivosti a z úspor může býti
vytvořen velký počet bytů nejmenšího
druhu pro dělníky. Co nám zde doma chybí
v bytové péči, jest takový Breitner.
Potřebujeme muže, který tam, kde naši
finanční politikové tvrdí, že
už se nic víc vytáhnouti nedá, najde
ještě tučnou pastvu a vytáhne mnohý
kus zlata, jehož by se mohlo použíti v bytové
péči.
Nemůžeme ovšem příliš očekávati
od státní bytové péče a od
slíbené velkorysosti. Očekáváme
svoji spásu na poli bytové otázky v řešení
obcemi, samozřejmě za působení a spolupůsobení
dělnictva. Víme zcela dobře, že musíme
nejen na tomto místě vésti tvrdý těžký
boj o bytové a stavební zákonodárství
a víme také velmi přesně, že
tento boj o ochranu nájemníků, o střechu
nad hlavou, bude veden pouze socialistickými stranami.
V maloměšťáckých stranách
se sice o nájemnících běduje, tu a
tam také nadává, ale jinak se neodvažují
hnouti brvou a přijde-li opět jednou tvrdá
pěst majitele domu, pak se trpělivě sehnou,
aby při vhodné příležitosti opět
jednou nadávaly, ale jinak nedělaly ničeho.
Avšak jen nadáváním se nic neudělá.
Má-li míti boj o ochranu nájemníků
výsledek, musí býti veden na celé
čáře všemi na něm zájem
majícími třídami obyvatelstva s vehemencí,
především oněmi stranami, které
se prohlašují za zástupce a ochránce
ubohých nájemníků. Stát, donucovací
orgán společnosti, který lidi vtlačuje
pod své zákony a mačká pod svá
nařízení, tento stát má také
povinnost, nejen pečovati o to, aby každý člověk
mohl v tomto státě žíti, nýbrž
také, aby každý občan tohoto státu,
i ten nejchudší, věděl, kam může
večer položiti svoji hlavu. Aby bylo každému
umožněno dostati svoji hlavu pod střechu, budeme
my, socialistické strany, i nadále bojovati. (Potlesk
poslanců něm. soc. dem. strany dělnické.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je pan posl. Bolen. Dávám mu slovo.
Posl. Bolen: Paní a pánové! Pro celou
pracující třídu není důležitým
to, co předložená osnova obsahuje, nýbrž
to, k čemu vláda a vládní většina
spolu s loyální oposicí směřuje.
A to nám v soc. politickém výboru pověděl
dr Viškovský, hlavní mluvčí
strany agrární a hlavní borec majitelů
domů.
Vládní strany připravují v dohledné
době generální útok na nájemníky
a připravují se otevříti dokořán
dveře bytové lichvě. Dr Viškovský
tomu učeně říká: Návrat
k snesitelným formám soukromého vlastnictví.
Pro nájemníky však z řad dělníků,
zřízenců, drobných úředníků
soukromých i státních, pensistů a
drobných živnostníků bude definitivní
úprava bytové otázky, jak ji hodlá
vláda za pomoci loyální oposice uskutečniti,
znamenati poměry ještě nesnesitelnější,
než v jakých žijí a trpí nájemníci
až dosud.
To, s čím dnes vláda přichází,
odmítáme z důvodů zásadních.
Je to manévr, který má za účel
uvésti nájemníky do ještě větší
nejistoty, než v jaké žijí dosud, a který
má za účel nájemníky utahati.
Čas, který koalice získá novým
provisoriem, má býti využit k tomu, aby dnešní
problematická "ochrana nájemníků"
přivedena byla úplně ad absurdum. Dr Viškovský
sypal veřejnosti písek do očí, když
tvrdil, že tentokráte prodlužuje se ochrana nájemníků,
aniž by se při tom domácím pánům
dalo právo dále zvyšovati činže.