Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Horák, dr
Buday, inž. Dostálek, Slavíček,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: Rýpar, Špatný.
178 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Labaj,
dr Mayr-Harting, dr Štefánek;
za ministerstvo obchodu min. rada Hanáček a
vrch. odb. rada Staněk.
Z kanceláře sněmovny: sněm. tajemník
dr Říha; jeho zástupce Nebuška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 189. schůzi
poslanecké sněmovny.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Do výboru soc.-politického vyslal
klub poslanců republ. strany zeměděl. a malorol.
lidu posl. inž. Hrdinu za posl. Vomelu; klub poslancov
slovenskej ľudovej strany posl. Čillika za
posl. Pavlačku; klub poslanců čsl. soc. dem.
strany dělnické posl. Kleina za posl. Johanise.
Do výboru zemědělského vyslal
klub poslanců čsl. nár. demokracie posl.
Kvasničku za posl. dr Reháka; klub poslanců
"Deutsche christl. soz. Volkspartei" posl. Scharnagla
za posl. dr Petersilku.
Do výboru rozpočtového vyslal klub
poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr Hajna
za posl. dr Samka.
Předseda: Došla naléhavá interpelace.
Žádám za přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Naléhavá interpelace posl. Lance, Tučného,
Vlčka, Sladkého, Zeminové a druhů
vládě o sanaci hornického pojištění.
Předseda: Došly dotazy.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Dotazy:
posl. inž Kalliny ministru vnitra, že nebyla vyřízena
žádost Adama Krafta z Drahovič č. 81
o ustanovení náhrady za zábor jeho domu ve
Vildštejně pro tamější poštovní
úřad (č. D 1372-II),
posl. Windirsche ministru financí, ministru spravedlnosti
a ministru vnitra o losových splátkových
obchodech bankovního domu J. Pekárek a spol., Praha-XVI.,
Smíchov, Zborovská 54 (č. D 1370-II),
posl. Mlčocha ministru obchodu o družstvu "Nákupna
pro poštovní úředníky a zřízence
v Čechách", zapsané společenstvo
s r. o. se sídlem v Praze-Vinohrady, tř. maršála
Foche č. 58 (č. D 1377-II),
posl. Tomáška, dr Wintra a soudr. ministru vnitra
o vysílání policejních úředníků
na přednášky, pořádané
institucemi dělnickými (č. D 1379-II),
posl. Nejezchleba-Marchy a druhů ministru zemědělství
o zásobování a drahotě dřeva
na panství vyškovském a na Moravě vůbec
(č. D 1378-II),
posl. Vološina ministru školství a nár.
osvěty o nespravedlivém přeložení
učitele Fedora Šimanovského z Užhorodu
na venkov (č. D 1374-II),
posl. Sladkého ministru pošt a telegrafů o
stavbě nové poštovní budovy v Orlové
na Těšínsku (č. D 1380-II).
Předseda: Došel přípis o odvolání
žádosti imunitní.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě přípisem
ze dne 4. března 1929, č. 1842/29, odvolává
žádost ze dne 5. listopadu 1927, č. 10186/27,
za souhlas s trest. stíháním posl. Pavlačky
pro přečin podle §u 11, č. 1 a 2
zákona na ochranu republiky (č. J 457-II, presid.
sdělení 104. schůze).
Předseda: Počátkem schůze byl
tiskem rozdán vládní návrh.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
2089. Vládní návrh, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
republiky Československé Úmluva mezi Československou
republikou a královstvím Maďarským o
úpravě dluhů a pohledávek ve starých
korunách rakouských a uherských, podepsaná
v Budapešti dne 26. května 1928 a Závěrečný
zápis k této úmluvě.
Předseda: Počátkem schůze byl
tiskem rozdán Zápis o 186. schůzi posl. sněmovny,
proti němuž nebylo námitek podle §u 73
jedn. řádu.
Přistoupíme k projednávání
prvého odstavce pořadu, jímž jest:
1. Zpráva výboru pro dopravu a veřejné
práce, výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností a výboru rozpočtového
o vládním návrhu (tisk 1896) zákona,
kterým se mění a doplňují některá
ustanovení zákona ze dne 13. června 1922,
č. 188 Sb. z. a n., jímž se upravuje poměr
Československé státní správy
k Československým plavebním společnostem
Labské a Dunajské (tisk 2045).
Zpravodaji jsou: za výbor dopravní p. posl. Ježek,
za výbor živnostenský místo omluveného
p. posl. Petrovického p. posl. Náprstek,
za výbor rozpočtový p. posl. Pekárek.
Uděluji slovo prvnímu zpravodaji - za výbor
dopravní - p. posl. Ježkovi.
Zpravodaj posl. Ježek: Slavná sněmovno!
V předloženém vládním návrhu
přichází vláda s určitou změnou
proti ustanovení zákona ze dne 13. června
1922, kterým se upravuje po měr Československé
státní správy k československým
plavebním společnostem Labské a Dunajské.
Změny, které vláda navrhuje, jakož i
důvody, které k těmto změnám
vedly, jsou velmi důležité.
Vláda navrhuje zvláště změnu
§u 3. Ovšem ne ve věci zásadní,
nýbrž pouze ve věci, která má
umožniti daleko lepší bilanci a pohyblivost plavebních
společností Labské a Dunajské. Původní
§ 3, který odhlasovala sněmovna r. 1922, dával
vládě velmi obsáhlé zmocnění,
podle kterého vláda mohla upraviti otázky
kapitálové, ale nebylo v tomto paragrafu ustanovení,
které by mluvilo o akciích kmenových. A tu
státní správa právě v navrhovaném
zákoně chce tento nedostatek odstraniti a hodlá
provésti snížení akciového kapitálu
výhradně na vrub akcií kmenových.
Podle téhož paragrafu připouští
se v budoucnosti stejnoměrná redukce kmenového
a přednostního kapitálu.
Tímto opatřením má se dosáhnouti,
aby soukromé společnosti, které vložily
určitý kapitál do tohoto podniku, neměly
zde vlastně jen jakýsi fiktivní majetek,
nýbrž aby skutečně kapitál, který
zde je, mohl se úrokovati, aby tedy ony společnosti
měly také určitý podíl na zisku.
Jediné tím, bude-li více kapitálu,
bude-li větší soukromá účast,
bude možno potom také dosíci, aby společnosti
ty byly daleko pohyblivější a aby mohly opatřovati
si potřebné dopravní prostředky, zkrátka,
aby hospodářství obou dvou společností
bylo daleko účelnější než
nyní.
Dopravní výbor pojednával o změně,
kterou přináší tato předloha,
změně to celkem nepatrné vzhledem k širokému
oprávnění, které dává
zákon z 13. června 1922 vládě, a pojednal
také o druhém článku předlohy,
podle kterého vláda obdržuje zmocnění,
aby těmto plavebním společnostem poskytla
v případech zřetele hodných a zejména
vyžaduje-li toho obecný zájem, státní
příspěvky, podpory a výhody k provozování
plavby. Toto ustanovení je velmi důležité,
a to proto, poněvadž až dosud v našem zákonodárství
nebylo vůbec pamatováno, aby plavební společnosti
byly jakýmkoli způsobem podporovány, ačkoli
v jiných státech se subvencují velmi bohatě.
Nebudu se zmiňovati o všech vývodech, které
byly proneseny ve výboru pro dopravu a veř. práce,
poněvadž jsou shrnuty také ve zprávě,
kterou z tohoto výboru podáváme slavné
sněmovně. Myslím, že také v debatě
budeme míti ještě příležitost
o všech těchto věcech mluviti, a proto bych
se přimlouval, aby slavná sněmovna o zprávě
výboru pro dopravu a veř. práce, jakož
i výborů ostatních a o vládním
návrhu zahájila rozpravu a v předloženém
znění tento návrh zákona schválila.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji, p. posl. Náprstkovi.
Zpravodaj posl. Náprstek: Slavná sněmovno!
Předložená osnova zákona sleduje účel,
aby hospodářské poměry Československé
plavební společnosti Labské a Čsl.
plavební společnosti Dunajské byly postaveny
na pevnou hospodářskou základnu. K tomu slouží
ustanovení zákona, které snižuje akciový
kapitál u společnosti Labské na 40 mil. a
u společnosti Dunajské na 30 mil. K této
základně dospělo se na základě
šetření, které bylo provedeno u cizozemských
plavebních společností, a plně odpovídá
rozsahu naší plavby jak na Labi, tak i na Dunaji.
Ustanovení, ve kterém se zmocňuje vláda,
aby po př. podporovala plavební ruch na těchto
dvou říčních tepnách naší
Československé republiky, je vlastně vzato
již z minulých zákonů, které
praví, že Československá republika má
právo subvencovati námořní plavby.
Ježto na druhé straně obě společnosti,
jak Čsl. plavební společnost pro říční
plavbu na Labi, tak Čsl. plavební společnost
pro říční plavbu na Dunaji své
obchodní poslání plní, připojil
se i živnostenský výbor ke zprávě
výboru pro dopravu a veř. práce a navrhuje
slavné sněmovně, aby uvedenou osnovu zákona
schválila i s příslušnou resolucí,
která je ke zprávě výboru připojena.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo třetímu zpravodaji, p. posl. Pekárkovi.
Zpravodaj posl. Pekárek: Slavná sněmovno!
Oběma pány referenty, jak za výbor dopravní,
tak živnostenský, bylo zdůrazněno, že
předmětným návrhem zákona,
jímž se upravuje nanovo poměr mezi Československým
státem a plavebními společnostmi na Labi
a Dunaji, mají býti zjednány předpoklady
pro lepší hospodářskou prosperitu obou
těchto společností, než umožněno
bylo za předpokladů dosavadních. Podle zákona
č. 188, který upravoval poměr obou těchto
kompaciscentů, byla státní správa
zastoupena na kapitálu obou těchto společností
příliš značnou měrou. Kmenové
akcie činily 64% celkového akciového kapitálu,
a jak již bylo zdůrazněno panem zpravodajem
výboru dopravního, p. kol. Ježkem, nutno
tento majetek, uvažujeme-li o výnosu obou společností,
více méně míti za fiktivní,
totiž s toho hlediska, že by v budoucnu, pokud můžeme
dohlédnouti, takřka nemohlo dojíti ke zúročení
akcií kmenových. Předloženým
návrhem zákona, zejména jeho §em 3,
snižuje se akciový kapitál na účet
akcií kmenových. Zákon sám sice ponechává
původní zásadu zákona čís.
188, aby totiž snížení akciového
kapitálu se musilo díti úměrně
na účet akcií kmenových i prioritních,
§em 3 nového zákona se však umožňuje,
aby za mimořádných okolností bylo
lze snížiti kapitál na účet akcií
kmenových.
Podle nového stavu by byl stát zúčastněn
na akciovém kapitálu 51%, kdežto soukromí
zakladatelé obou společností 49%, jak se
stalo obvyklým již u jiných podniků,
na nichž se stát zúčastňuje současně
s kapitálem soukromým.
Podle tohoto rozdělení u Československé
plavební akciové společnosti Labské
měla by státní správa celkem 51.000
akcií, z nichž bude 14.000 prioritních a 37.000
kmenových v celkové hodnotě 20,400.000 Kč.
Na soukromé zakladatele připadne 49%, t. j. 49.000
akcií prioritních v ceně 19,600.000 Kč.
U Čsl. akciové plavební společnosti
Dunajské celkem 38.250 akcií, z nich bude 10.600
prioritních a 27.650 kmenových v celkové
hodnotě 15,300.000 Kč. Na soukromé zakladatele
připadne 49%, t. j. 36.750 akcií prioritních
v ceně 14,700.000 Kč.
Bylo zde již hovořeno o důvodech, jež
vedly k tomuto snížení kapitálu. Jsou
to důvody hospodářské a doufám,
že s tohoto hlediska nemůže býti proti
textaci zákona námitek.
§ 2 umožňuje, aby se oběma společnostem
dostalo i subvence tak, jako to činí jiné
státy. Máme v rozpočtu ministerstva obchodu
zařazenu položku 2 1/2
mil. Kč na subvencování osobní dopravy
na místech, kde není výhodnějšího
spojení. Tak na Slovensku na Dunaji mezi Komárnem-Bratislavou-Vídní
podporuje se tato plavba ročně 750.000 Kč,
na labské trati Neratovice-Roudnice-zemské hranice
celkem 600.000 Kč, jinak se subvence udílejí
jen ve zvláštních případech a
takovým případem má býti právě
společnost Labská a Dunajská. Rozpočtový
výbor, uváživ zprávu výboru dopravního
a zprávu výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností, usnesl se ve své schůzi
dne 28. února konané, připojiti se ke zprávám
obou těchto výborů a také k resoluci,
kterou přijal výbor živnostenský.
Dovoluji si doporučovati slavné sněmovně
jménem rozpočtového výboru, aby vládní
osnově dala ústavní schválení.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): K této věci
jsou přihlášeni řečníci,
zahájíme proto rozpravu.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby lhůta
řečnická stanovena byla na 30 minut. (Námitky
nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata.
K této věci jsou přihlášeni řečníci
na straně "proti" pp. posl. inž.
Nečas a Schweichhart.
Dávám slovo panu posl. inž. Nečasovi.
Posl. inž. Nečas: Slavná sněmovno!
Vládní návrh o poměru státní
správy k Labské a Dunajské společnosti
náleží k předlohám, jež
by měly budit živý zájem celé
veřejnosti ze dvou důvodů:
Jde tu především o otázky naší
plavby, tak velmi důležité pro náš
celý hospodářský život. Zájem
o hospodářské otázky u nás
je často jednostranný. Plavba i otázka našich
vodních cest náleží u nás k problémům
zanedbávaným a pomíjeným. S bolestí
možno dnes vzpomínat na velký zájem
celé naší veřejnosti a pozornost žurnalistiky
i jejího boje za vodocestné otázky po r.
1901, kdy byl ve Vídni odhlasován vodocestný
zákon.
Právě dnes, kdy po světové válce
a za nové situace mohli bychom míti po vybudování
plavebních cest možnost zmocniti se jako nikdy jindy
středoevropského dopravního ruchu na vodě
a předejíti státy sousední, vyhýbáme
se řešení velkých vodocestných
problémů a v parlamentě stejně jako
v tisku a v celém veřejném životě
jde se kolem předloh, podobných dnešní,
bez většího zájmu.
Nedostatkem tohoto zájmu možno vysvětliti,
že jsme mohli dostati na stůl parlamentu předlohu
o Labské a Dunajské společnosti v dnešní
podobě. Varovali jsme před projednáváním
předlohy v nynější formě, ukazovali
jsme ve výboru na vady a nejasnosti osnovy a žádali
nápravu. Zde nejde o předlohu, kde by se chtěly
uplatňovati stranické zájmy, naopak, na prosperitě
a rozkvětu plavby a na řádném hospodaření
společností jsme všichni zainteresováni
a všem nám leží na srdci.
Naše výtky osnově měly by vzbuditi svědomí
těch, jimž není lhostejno, jakými cestami
jde náš parlamentní život. Nedávno
padla s tohoto místa pěkná slova min. předsedy
Udržala o potřebě věcné
kritiky oposice. V daném případě přešlo
se však přes všechny věcné argumenty,
uváděné na obranu celku, hospodářských
zájmů státu i našeho parlamentarismu.
Předloze vytýkáme především,
že je to opět nový bezpotřebně
zmocňovací zákon. Při nedávném
projednávání smlouvy s Oderskou společností
bylo v posl. sněmovně i v senátě důrazně
poukazováno, že zakladatelská smlouva je součástí
zákona a že tedy, mění-li se některá
ustanovení smlouvy, má býti nová smlouva
předložena s osnovou zákona. Jestliže
Národní shromáždění ustanovilo,
že smlouva je součástí zákona,
nemůže býti za dnešních poměrů,
docela odlišných od poměrů v letech
těsně popřevratových, vláda
zmocňována, aby prováděla jakékoliv,
byť i částečné změny.
V senátě bylo nejen členy socialistické
oposice, nýbrž i vynikajícím koaličním
právníkem sen. dr Baxou ukazováno
právě při jednání o smlouvách
s paroplavebními společnostmi na analogii s jazykovým
zákonem, kde správní soud rozhodl, že
vláda nemůže býti zmocněna, aby
nařízením vydala určitá zvláštní
ustanovení.
V dnešní osnově zákona jde také
rozhodně o přestoupení přípustných
mezí. Zpravodaj kol. Ježek se ve výboru
při prosazování tohoto zmocňovacího
zákona dovolával §u 3 zákona č.
188 z r. 1922, který dává vládě
možnost provésti snížení akcií
společnosti. A dnes p. kol. Ježek znovu jako
zpravodaj opakoval, že dnešní zákon znamená
změnu celkem nepatrnou vzhledem k širokému
zmocnění starého zákona č.
188/22.
Avšak tento paragraf připouští jen možnost
rovnoměrného snížení akcií
kmenových i prioritních, kdežto dnešní
předloha mění příslušný
§ 3 zakladatelského zákona a má právě
za účel snížení akciového
kapitálu výhradně na vrub akcií kmenových
v neprospěch státu a ve prospěch zúčastněných
bank.
Proto dovolávání se §u 3 zákona
č. 188/22 je po stránce věcné nesprávné
a nedá se odůvodniti ani držeti. Ostatně
i kdyby nebylo tohoto fakta, což možno se dnes, v době
stabilisované koruny, dovolávati zmocnění
z r. 1922, uděleného ze zvláštních
důvodů tenkráte, kdy koruna nebyla pevná
a kdy tedy samozřejmé důvody vyplývající
z deflace a z pohybu měny vedly k příslušnému
zmocňovacímu ustanovení?
Ze dvou možností při snižování
akcií společnosti, totiž buď snižování
akciového kapitálu na vrub akcií kmenových
nebo redukce kapitálu kmenového i přednostního,
volila nyní vláda jen první možnost.
To je věc neobyčejně důležitá,
neboť tímto řešením vychází
se právě v neprospěch státu vstříc
bankám na podniku zúčastněným.
Zákon i důvodová zpráva jsou při
odůvodňování této okolnosti
velmi stručné a neurčité - ba, což
je pro tuto osnovu, slavná sněmovno, nejvíce
charakteristické - důvodová zpráva
odporuje v nejdůležitějších místech
přímo zákonu, a sice právě
článku, pro který byl ten zákon dělán.
Jde o hospodářskou předlohu velikého
dosahu a při tom v důvodové zprávě
mluví se o něčem jiném než v
zákoně samém. Ve čl. 1, v čís.
1 stanoví se doslovně, že "Objeví-li
se v budoucnu z jakýchkoliv důvodů potřeba
snížiti kapitál některé z obou
společností, budiž zpravidla snížen
úměrně jak přednostní, tak
kmenový akciový kapitál" - a jen ze
zvláštních důvodů je přípustno
provésti snížení toliko na vrub kapitálu
kmenového.
V důvodové zprávě však se praví:
"Státní správa hodlá provésti
snížení akciového kapitálu výhradně
na vrub akcií kmenových a proto se rozhodla ke změně
§u 3 zakladatelského zákona, který připouští
toliko stejnoměrnou redukci kmenového a přednostního
kapitálu."
Stačí postaviti proti sobě tato dvě
místa, aby vynikla "jakost" dnešního
zákona po stránce formální i věcné.
Proti názoru pana zpravodaje, ve výboru technicko-dopravním
vyslovenému, že u podniku nemůže nebo
nemusí býti vše tak přesné, striktní,
do nejmenšího detailu propracované jako u státu,
kde vše musí býti do posledního puntíku
propracováno a přesně a jasně stylisováno,
tvrdíme, že v obou případech musí
býti jasnost a přesnost naprostá. Ba, podle
našeho názoru je zvýšené opatrnosti
třeba právě u podniku.
Při odůvodňování vládní
osnovy ve výboru padla slova, že modifikujeme jen
komerční postavení a že soukromým
účastníkům musíme vycházeti
vstříc, ježto banky za uplynulé období
6 let jen investovaly a ničeho jinak nezískaly.
Máme o posledním tvrzení pochyby. V důvodové
zprávě schází dále potřebný
výklad o prosperitě obou paroplavebních společností,
scházejí cifry příjmů a vydání
společností, ba schází - a tu nemožno
ušetřiti osnovu nejostřejší výtky
- v důvodové zprávě udání,
na kolik procent se snižuje v obou paroplavebních
společnostech účast státu proti dřívějšku.
Toto udání veřejnost pochopitelně
nejvíce interesuje.
Pan zpravodaj udal na náš dotaz ve výboru technicko-dopravním,
že se účast státu snižuje z dosavadních
72% na 51% všech akcií. O tolik tedy je redukována
kapitálová účast státní
správy v obou podnicích.
Vyslovujeme pochyby dále o tvrzení obsaženém
v důvodové zprávě, že se již
r. 1922 pociťovalo, že obě společnosti
jsou překapitalisovány. To byl ovšem jeden
z těch velikých důvodů, které
vedly k podání této osnovy, a jeden z hlavních
motivů, které ji odůvodňují.
Podle našeho názoru - a tu se opíráme
o tvrzení odborníků, obsažená
ve vážných časopisech odborných
- byl akciový kapitál společností
r. 1922 hodnotě loďstva naopak zcela přiměřený.
Ve srovnání naší Labské společnosti
s ostatními labskými společnostmi můžeme
dále konstatovati z publikací loňského
roku, že naše Labská společnost odepsala
z akciového kapitálu 70 mil. Kč do r. 1927
již 19,345.000 Kč, kdežto podle obvyklých
odpisů byla by měla odepsati jenom 15.8 mil. Kč.
Tento větší odpis dlužno považovati
za podhodnocení.