Středa 20. března 1929

Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 186. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány Zápisy o 187. až 190. schůzi poslanecké sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u 73 jedn. řádu.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

2110. Návrh posl. Windirsche a druhů, aby bylo zrušeno nařízení ze dne 6. dubna 1915, č. 95 ř. z.

2121. Návrh posl. Zeminové, Pechmanové, inž. Záhorského, dr Klapky, dr Patejdla a druhů na přijímání právniček do všech oborů státní konceptní služby.

2126. Návrh posl. Matznera, dr Koberga a druhů na uvolnění okresních a státních silnic.

2129. Návrh posl. Slavíčka, Netolického, Práška a druhů na úpravu zákonů volebních, kterými se mění dosavadní ustanovení o zákazu čepovati, podávati a prodávati nápoje, obsahující alkohol, v den před volbou a v den volby do poslanecké sněmovny, senátu, zemských a okresních zastupitelstev i do obcí.

2131. Návrh posl. Buřívala, Procházky, Bergmanna a druhů na zřízení dopravního dohlédacího úřadu a reorganisaci československých stát. drah.

Předseda: Výboru imunitnímu přikázal jsem žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra (čte):

Žádosti:

okr. trest. soudu v Praze II ze dne 22. února 1929, č. Nt V 14/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Hrušky pro přestupek podle §§ 3, 19 zákona o právu shromažďovacím (č. J 733-II),

okr. soudu v Ústí n. Orl. ze dne 12. března 1929, č. Nt 17/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Cibulky pro přestupek podle §§ 3, 19 zákona o právu shromažďovacím (č. J 734-II),

okr. soudu v Děčíně ze dne 14. února 1929, č. T VIII 79/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Haiblicka pro přestupek podle §u 2 zákona o právu shromažďovacím (č. J 735-II).

Předseda (zvoní): Přistoupíme k projednání 1. odstavce pořadu, jímž jest:

1. Zpráva výboru zahraničního a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností o vládním návrhu (tisk 1812), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k projevu souhlasu dodatečná dohoda sjednaná mezi republikou Československou a Norskem ve Varšavě dne 26. června 1928 k obchodní dohodě mezi republikou Československou a Norskem, podepsané v Praze dne 2. října 1923 (č. 208 Sb. z. a n. z r. 1923 a č. 242 Sb. z. a n. z r. 1924) (tisk 2037).

Podle usnesení předsednictva, jež vyhovuje projeveným přáním, navrhuji, aby se sloučilo jednání a rozprava o osnově této, jakož i o osnovách, které jsou na pořadu jako odst. 2 a 3. Jsou to:

2. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 1979), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Španělskem ze dne 29. července 1925, podepsaná v Madridě dne 13. prosince 1928 (tisk 2041).

3. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 1977), kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení doplňkový protokol k dodatkové úmluvě k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským z 1. března 1924 podepsaný v Praze dne 19. listopadu 1928 (tisk 2042).

Důvodem pro navrhované sloučení jest, že jde vesměs o dodatkové dohody k obchodním úmluvám.

Jsou snad nějaké námitky proti návrhu na sloučené projednávání prvých 3 odstavců pořadu? (Námitky nebyly.)

Není jich.

Projednávání a rozprava budou tedy podle návrhu sloučeny.

Zpravodaji o odstavcích 1 a 2 pořadu jsou: za výbor zahraniční p. posl. Světlík, za výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností p. posl. dr Zadina.

Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Světlíkovi.

Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno! Jde o malý dodatek k obchodní smlouvě Československé republiky s Norskem, o dodatek, který byl smluven ve Varšavě 26. června 1928.

Norsko žádalo po nás, abychom jeho obchod s norskými sardinkami a s t. zv. uzenáči upravili podle toho, jak jest upraven náš obchod s latinskými státy, zvláště pak s Francií. Při této dodatkové smlouvě bylo žádosti Norska vyhověno. Dodatek ke smlouvě s Norskem je možná zajímavý tím, že tentokráte cla na sardinky a uzenáče snižujeme. Když posledně šlo o smlouvu s celní Unií belgo-lucemburskou a o jistý druh hedvábí, na které jsme clo zvyšovali, bylo používáno této příležitosti k tomu, aby se obviňovala nynější většina, že prý provádí výstřední politiku ochranářskou a že neustále na všechny strany zvyšujeme cla. Tento dodatek k obchodní smlouvě s Norskem ukazuje náhodou něco jiného, tentokráte nezvyšují se cla, nýbrž se snižují. Z toho je viděti, že dnešní většina neusiluje nijak zásadně o to, aby systematicky cla zvyšovala, nýbrž že si počíná čistě oportunisticky, když tam, kde je třeba, naše výrobky chrání, a kde toho potřeba není, dává beze všeho jiným státům obchodně smluvní výhody.

Můžeme proto uvítati, že došlo k tomuto dodatku k obchodní smlouvě s Norskem, poněvadž se tím

naše obchodní styky s Norskem usnadňují a jistě tím také i politicky nastává potom poměr přátelštější. Proto si dovoluji navrhnouti k přijetí slavné sněmovně schvalovací usnesení, které už bylo přijato na schůzi zahraničního výboru 20. prosince 1928 a které zní (čte):

"Národní shromáždění republiky Československé souhlasí s dodatečnou úmluvou, sjednanou mezi republikou Československou a Norskem ve Varšavě dne 20. června 1928 k obchodní dohodě mezi republikou Československou a Norskem, podepsané v Praze dne 2. října 1923." (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností - p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Pan referent výboru zahraničního již objasnil obsah této stručné dohody, sjednané mezi republikou Československou a Norskem, a proto upouštím od dalšího rozvádění této otázky. Jako referent výboru živnostenského připojuji se k jeho návrhu, aby sněmovna

dala souhlas k této dodatkové úmluvě mezi republikou Československou a Norskem. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodaji o odst. 2 pořadu jsou rovněž pp. posl. Světlík a dr Zadina.

Dávám slovo prvnímu zpravodaji, p. posl. Světlíkovi.

Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno! Jako v prvém, tak i v druhém případě, při obchodní smlouvě se Španělskem, jde o zjednodušení našich obchodních styků se Španělskem. Musíme pozdraviti, že se nám podařilo zjednodušiti a zdokonaliti naši obchodní smlouvu právě se Španělskem. Španělsko nabývá dnes v Evropě nového a většího významu, nežli bývalo dosud. Španělsko v posledních letech, zejména v minulém století, bylo zaměstnáno neustálými koloniálními válkami, takže se muselo věnovati samo sobě a do politiky evropské zasahovalo jen velmi málo. Ale za války Španělsko, které zachovávalo neutralitu, velice zbohatlo, hospodářsky zmohutnělo a proto také nyní hledí se více uplatniti i v politice mezinárodní, jak vidíme z toho, že v Ženevě tak energicky se domáhalo, aby dostalo zastoupení v Radě Svazu národů, jak jsme toho byli svědky při jednání o Kelloggově paktu a jak to vidíme při každé příležitosti. U Španělska má také velký význam, že dnes celý španělský národ, nejen pokud žije v Evropě, nýbrž i v Jižní Americe, začíná se cítiti jako jeden celek, vystupuje na jeviště mezinárodní světové politiky jako nový velký činitel. Španělsky mluví dnes 120 mil. lidí, po jazyku ruském a anglickém je to jazyk z evropských jazyků nejrozšířenější. Španělsko nejen proto, že po válce zbohatlo, nýbrž i proto, že se staví v čelo celé španělské rasy, stává se mnohem významnějším a důležitějším v politice mezinárodní. A proto lze jen pozdraviti, že naše obchodní styky se Španělskem se zdokonalují takovým způsobem a že můžeme právě také i naše politické a kulturní styky prohloubiti a rozmnožiti s tímto velkým a slavným národem, který v dějinách často vedl celé lidstvo. Doporučuji tedy slavné sněmovně schvalovací formuli, která má znění:

"Národní shromáždění republiky Československé schvaluje dodatkovou dohodu k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Španělskem ze dne 29. července 1925, podepsanou v Madridě dne 13. prosince 1928 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 28. prosince 1928, č. 212/1928 Sb. z. a n." (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností - panu posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Španělsko podrobilo svoji dosavadní obchodní politiku určité revisi a stanovilo nové směrnice pro upravování svých poměrů obchodně-politických s cizími státy: opustilo svoji dřívější obchodní politiku, spočívající na zásadě t. zv. omezených nejvyšších výhod, a zrušilo smluvní vázání svých celních sazeb, pokud je povolilo v dřívějších smlouvách. V důsledku toho připravovalo nový zvýšený tarif, ale se zvýšenými celními sazbami, který měl vstoupiti v platnost od

1. ledna t. r. Aby tato reforma celního tarifu mohla býti provedena, bylo nutno přikročiti též k revisi všech dosavadních obchodních smluv s vázanými cly.

K tomuto druhu smluv obchodních patřila také naše obchodní smlouva se Španělskem, kterou jsme měli z r. 1925 a kterou jsme poskytli Španělsku tyto výhody: především zásadu nejvyšších výhod pro celý obor celního tarifu, dále určité slevy celní pro skupiny zboží výslovně vyjmenované a mimo to určité vázání určitých celních sazeb, jako se poskytuje i v jiných obchodních smlouvách. Naproti tomu Španělsko poskytlo nám své sazby minimálního celního tarifu, avšak nikoliv zásadu nejvyšších výhod. Naše obchodní smlouva se Španělskem na základě této situace na straně Španělska měla pozbýti platnosti do 1. ledna t. r. Proto bylo potřebí, aby naše vláda uvažovala o nové úpravě obchodních styků se Španělskem tak, abychom nebyli po 1. lednu t. r. s naším zbožím na španělském trhu diskriminováni. A také skutečně bylo navázáno jednání pro revisi těchto obchodních trhů našeho státu se Španělskem a zvláštní Dodatkovou úmluvou z 13. prosince m. r. byly naše obchodní styky postaveny na nový základ, který právě tvoří předmět jednání poslanecké sněmovny.

V této nové obchodní smlouvě poskytuje nám Španělsko již zásadu nejvyšších výhod. Naproti tomu ovšem zrušuje zvláštní seznam zboží B, ve kterém nám vázalo ještě další slevy pod svůj minimální celní tarif. Naproti tomu my Španělsku udržujeme dále zásadu nebo-li klausuli nejvyšších výhod; seznam A, ve kterém jsme mu poskytli zvláštní celní slevu, redukujeme s dosavadních 30 položek na 8 položek, takže ve velikém celku z naší strany v obchodních stycích se Španělskem se na této úpravě mnoho nemění. Španělsko ohlásilo, že uvede svůj zvýšený celní tarif v platnost od 1. ledna t. r., ale z mnoha ohledů, jednak že nebyly práce na těchto tarifech prováděné úplně hotovy a že Španělsko letošního roku pořádá ve svých městech mezinárodní výstavy, nechce ztěžovati přívoz zboží atd. a odložilo proto počátek působnosti svého nového celního tarifu na 1. říjen 1929, takže do té doby zůstává v platnosti dřívější autonomní celní sazebník.

Z toho je na první pohled zřejmo, že obchodní politika španělská je po stránce tarifní dosti komplikovaná, a že bylo dosti rozumné, že naše vláda sjednala Dodatkovou úmluvu, která je předmětem dnešního jednání a vstoupila v platnost od 1. ledna t. r. vládní vyhláškou.

Živnostenský výbor pojednal o této obchodní smlouvě se Španělskem ve své schůzi dne 27. února t. r. a uznal, že tato revidovaná obchodní smlouva přinese mnoho cenných prospěchů pro náš zahraniční obchod a povede k zintensivnění našich obchodních styků se Španělskem. Z toho důvodu jako referent výboru živnostenského se připojuji k návrhu kol. referenta za výbor zahraniční, aby slavná sněmovna dala svůj souhlas k této smlouvě se Španělskem. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Zpravodaji o odst. 3 jsou: za výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností posl. dr Zadina, za výbor zahraniční posl. dr Uhlíř.

Uděluji slovo prvnímu zpravodaji, p. posl. dr Zadinovi.

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Dodatkovou úmluvou k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a Itálií, podepsanou v Římě dne 1. března 1924, byly položkou ex 396 a) 2 italského celního tarifu přiznány Československu smluvní sazby na výbušné motory.

Italská vláda požádala vládu československou a současně také vládu švýcarskou, aby se vzdaly této smluvní sazby, pokud jde o motory k automobilům a vůči republice Československé projevila ochotu kompensovati vhodným způsobem tento ústupek.

Republika Československá nevyváží automobilové motory do Italie, takže mohla bez újmy vyhověti žádosti italské vlády; učinila tak ovšem pouze pro automobilové motory, pro jichž dovoz tedy platí od uvedení v účinnost doplňkového protokolu (31. prosince 1928) v Italii sazba autonomní, kdežto na ostatní výbušné motory zůstává v platnosti i nadále sazba smluvní.

Jako kompensaci za uvedený ústupek přijala italská vláda náš protipožadavek, aby nádrže a dna, určené k výrobě torped, byly při dovozu do Italie vyclívány jako roury surové, podle druhu, se clem 40.60 lir místo dosavadních 50.60 lir a příslušná dna k nim jako kusy kované, surové, se sazbou 22.40 lir místo dosavadních 35 lir.

Obdobným způsobem vyřešila italská vláda tuto otázku se Švýcarskem, a to již před delší dobou.

Doplňkový protokol vstoupil v platnost dnem 31. prosince 1928.

Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností pojednal ve schůzi své dne 27. února 1929 o shora uvedeném vládním návrhu a usnesl se doporučiti poslanecké sněmovně ke schválení toto schvalovací usnesení:

Národní shromáždění republiky Československé schvaluje doplňkový protokol k dodatkové úmluvě k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským z 1. března 1924, podepsaný v Praze dne 19. listopadu 1928 a uvedený v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 28. prosince 1928, číslo 211/1928 Sb. z. a n. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor zahraniční - p. posl. dr Uhlířovi.

Zpravodaj posl. dr Uhlíř: Ctěná sněmovno! Doplňkový protokol k dodatkové úmluvě k obchodní a plavební smlouvě s Italií, jenž podepsán byl dne 19. listopadu 1928 v Praze, obsahuje dvě ustanovení, z nichž však žádné se netýká našeho celního sazebníku; v obojích případech jde o tarifování určitých předmětů při dovozu do Italie, a to:

1. uvolnili jsme Italii dosud vázanou smluvní sazbu na výbušné motory pro automobily a

2. získali jsme za to příznivější zařazení nádrží a den k výrobě torped, takže budou napříště vyclívány po ital. lir.: 40.60 na místě 50.60 a ital. lir.: 22.40 na místě 35.

Italskému požadavku mohli jsme vyhověti už z toho důvodu, že nevyvážíme výbušných motorů tohoto druhu do Italie; na ostatní výbušné motory zůstalo ovšem italské clo vázáno jako dosud.

Měli jsme naproti tomu zájem na příznivějším vyclívání uvedených nádrží a den na torpedách, které do Italie efektivně vyvážíme.

Italie, která měla položku výbušných motorů pro automobily vázánu též ve své smlouvě se Švýcarskem, požádala rovněž tento stát o zproštění z tohoto závazku a Švýcarsko uspořádalo věci asi podobným způsobem jako my.

Uvedený doplňkový protokol vstoupil v platnost dne 31. prosince 1928.

Výbor zahraniční usnesl se ve své schůzi dne 28. února 1929 doporučiti tento doplňkový protokol posl. sněmovně ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Přikročíme ke společné rozpravě.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby řečnická lhůta stanovena byla 30 minutami.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek není. Navržená lhůta je přijata.

K rozpravě jsou přihlášeni řečníci na straně "proti" pp. posl. Siegl, dr Stern a Horpynka.

Dávám slovo panu posl. Siegelovi.

Posl. Siegel (německy): Vážené dámy a pánové! Projednávaný bod denního pořadu nemá pro hospodářskou politiku Československé republiky světoborného významu. Španělsko jest podle posledních statistických výkazů zahraničního obchodu na 19. místě s 0.71% vývozu a pokud jde o dovoz na 28. místě s 0.31%. Podobný jest poměr s Norskem. Nejdůležitějším činitelem pro československou hospodářskou a obchodní politiku jest a zůstává Německá říše. Obchodní bilance republiky má v únoru 1929 pasivum 59,974.000 Kč. V lednu a únoru činí toto pasivum kolem 350 mil. Kč, kdežto v lednu a únoru loňského roku měla obchodní bilance aktivum 225 milionů. Největší pasivní položka jest při dovozu surovin, projevující se v tom, že státy obklopující republiku upravily své dopravní poměry daleko lépe a mimořádné mrazy a sněhové závěje nezpůsobily v těchto státech takové poruchy jako v Československu. Tak se stalo, že vývoz v měsících lednu a únoru vykazuje tak ohromné minus. Hlavní příčinou jsou tedy jistě chaotické poměry na železnicích, nedostatek vozů, menší výkonnost a špatný stav našich lokomotiv. Přes to, že jarní sluníčko již velmi pěkně hřeje, neumlkají žaloby průmyslníků a obchodníků, že počet vozů potřebných k naložení zboží zdaleka nestačí. Tento nedostatek vozů ohrožuje výrobu a vývoz, a nikoliv na posledním místě jsou také poškozeni lidé, kteří jsou zaměstnáni v těchto podnicích.

Pokud jde o otop na železnicích ve východních Čechách - o čemž jsem již mluvil v poslední své řeči - abych nevzbudil mylné mínění, konstatuji toto: Podle informací, které jsem si opatřil, musil se ve východních Čechách z nedostatku domácího hnědého a kamenného uhlí do hnědého uhlí míchati uhelný prach z dolů žacléřských a svatoňovických. Že v nejkrutější zimní době nelze s uhlím nejhorší jakosti, jako jest uhelný prach, lokomotivy náležitě vytopiti, jest každému jasné, tím spíše, poněvadž státní železniční správa musila věděti, že ke spálení uhelného prachu jest třeba zvlášť pro to konstruovaného topení. Bylo lze dostati také kostky, ořech nebo kusové uhlí z těchto dolů, ale aby to bylo levné, byl zakoupen uhelný prach, který jsem právem ve své poslední řeči nazval neřádem. Ústředna obchodních komor obrátila se právě nedávno v podání na ministerstvo obchodu, financí a železnic, v němž žádá vysvětlení o desorganisaci v železniční dopravě způsobené povětrnostními poměry. Ve své poslední, zde pronesené řeči jsem tvrdil, že chaotické poměry, které se ukázaly v poslední době v železniční službě, zavinilo z části předčasné propuštění tisíců a tisíců lidí, vychovaných k železniční službě. Poněvadž se v uvedeném podání ústředních komor poukazuje také na nedostatek investicí, tvrdím, že také zde dlužno hledati z části zdroj zla. Tím, že tisíce lidí ochotných a způsobilých konati službu bylo předčasně ze státní služby propuštěno a přeloženo do výslužby a byli nahrazeni novými zaměstnanci, tak zvanými spolehlivými - v čem dlužno hledati tuto spolehlivost, dosud ještě nevím - kteří musí býti také placeni, byly způsobeny státní správě mnohem větší výdaje než by bylo bývalo třeba. Projevuje se to tím. že z výtěžku drah může plynouti do investičního fondu příliš málo peněz. Svrchu zmíněné poměry vyžadují mnoho milionů a tak není po ruce peněz, jichž jest třeba na investice. Mají-li státní dráhy příště pracovati bezvadně, pak musí nezbytně při nejmenším, a co nejdříve, provésti investice, které jsou nejnaléhavější. Právě tak, jako nelze z hospodářského provozu, do něhož se nic nevloží, nic dostati, nelze také ze státních drah nic dostati, jestliže se do nich nic nedá.

Při této příležitosti promluvil bych také o kapitole, která u těch, kteří obstarávají zprostředkování mezi výrobci a spotřebiteli, totiž u obchodnictva a také u průmyslu a živností, vyvolala oprávněné stížnosti, to jest o zdlouhavém celním řízení, zaviněném stále ještě trvajícím nedostatkem úřednictva. Pohlédneme-li na mapu československého státního území, vidíme, že jeho útvar má přímo nepřirozené, daleko se táhnoucí hranice. Rozkouskování starého hospodářského území bývalého habsburského mocnářství a jeho rozdělení na různé kraje způsobilo, že se hranice více roztáhly. Dnešní československé státní území mělo dříve celní hranici jen proti Německu, Bavorsku, Sasku a Slezsku. Z toho vyplývá, že když se před desíti lety utvořil nový stát, Československá republika, měla vzhledem k velikému svému pohraničnímu území poměrně příliš málo zaměstnanců vycvičených v celní službě, mimo to během let musilo však ještě také velké množství německých úředníků ustoupiti šovinismu. Tento nedostatek celních zaměstnanců již od počátku vzniku tohoto státu těžce poškozoval hospodářský život národů jej obývajících, hlavně však německý národ, jehož obchod a průmysl jest tak vysoce vyvinutý, a to přirozeně tím, že území obydlené Němci, pokud jde o celkovou výměru hranic československého státu, činí nejméně 50%. Pohraniční území od Bratislavy až k Chebu, od Chebu až k Varnsdorfu a od Varnsdorfu k Těšínu, jak nelze ani popírati, jest území obydlené Němci.

Také proto, že po převratu byly v celní službě provedeny tak podstatné změny, bylo třeba mnohem většího počtu celních zaměstnanců. Mimo to na celní úředníky, nehledě ke zvláštnímu celnímu řízení, bylo přeneseno mnoho nových a složitých agend. Také z části bohužel stále ještě trvající manipulace s dovozními povoleními, tak těžce zatěžující a brzdící obchod, jakož i vybírání daně z obratu a daně přepychové, což dříve byly věci neznámé, vyžadují vyššího pracovního výkonu a vyšších požadavků od celní služby. Právě tyto nové funkce to jsou, které tak velice komplikují celní službu. I když každý jednotlivý úředník vyvine sebe intensivnější činnost, přes to všichni dohromady nejsou s to, aby dokázali úplně bezvadnou celní službu. Stoupající činnost hospodářského života vyžaduje sama o sobě většího pracovního výkonu v celní službě, než přes to bohužel tak naléhavým potřebám se náležitě nevyhovuje. Kdyby se v ministerstvu obchodu věnovala náležitá pozornost podnětům obchodních komor a kdyby zástupci hospodářského života nebyli přehlíženi, mohla se již v rámci nedávno provedené systemisace po této stránce zjednati náprava.

Stížnostmi přednášenými neustále, bohužel však marně, v různých odborných časopisech nechci se ani podrobněji zabývati. Zmínil bych se jen o tom, že i u pražského celního úřadu, největšího v republice, jsou tytéž nešvary, pokud jde o počet zaměstnanců jako v pohraničních celních úřadech. Z čísel čerpaných ze spolehlivého pramene mohou si páni poslanci učiniti sami úsudek o poměrech v celní službě.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP