Předseda: Počátkem schůze byla
tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva
o 186. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byly tiskem rozdány
Zápisy o 187. až 190. schůzi poslanecké
sněmovny, proti nimž nebylo námitek podle §u
73 jedn. řádu.
Počátkem schůze byly tiskem rozdány
a současně přikázány výboru
iniciativnímu návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
2110. Návrh posl. Windirsche a druhů, aby bylo zrušeno
nařízení ze dne 6. dubna 1915, č.
95 ř. z.
2121. Návrh posl. Zeminové, Pechmanové, inž.
Záhorského, dr Klapky, dr Patejdla a druhů
na přijímání právniček
do všech oborů státní konceptní
služby.
2126. Návrh posl. Matznera, dr Koberga a druhů na
uvolnění okresních a státních
silnic.
2129. Návrh posl. Slavíčka, Netolického,
Práška a druhů na úpravu zákonů
volebních, kterými se mění dosavadní
ustanovení o zákazu čepovati, podávati
a prodávati nápoje, obsahující alkohol,
v den před volbou a v den volby do poslanecké sněmovny,
senátu, zemských a okresních zastupitelstev
i do obcí.
2131. Návrh posl. Buřívala, Procházky,
Bergmanna a druhů na zřízení dopravního
dohlédacího úřadu a reorganisaci československých
stát. drah.
Předseda: Výboru imunitnímu přikázal
jsem žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka dr Záděra
(čte):
Žádosti:
okr. trest. soudu v Praze II ze dne 22. února 1929, č.
Nt V 14/29, za souhlas s trest. stíháním
posl. Hrušky pro přestupek podle §§
3, 19 zákona o právu shromažďovacím
(č. J 733-II),
okr. soudu v Ústí n. Orl. ze dne 12. března
1929, č. Nt 17/29, za souhlas s trest. stíháním
posl. Cibulky pro přestupek podle §§ 3,
19 zákona o právu shromažďovacím
(č. J 734-II),
okr. soudu v Děčíně ze dne 14. února
1929, č. T VIII 79/29, za souhlas s trest. stíháním
posl. Haiblicka pro přestupek podle §u 2 zákona
o právu shromažďovacím (č. J 735-II).
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednání 1. odstavce pořadu, jímž
jest:
1. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností o vládním návrhu (tisk
1812), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu dodatečná
dohoda sjednaná mezi republikou Československou
a Norskem ve Varšavě dne 26. června 1928 k
obchodní dohodě mezi republikou Československou
a Norskem, podepsané v Praze dne 2. října
1923 (č. 208 Sb. z. a n. z r. 1923 a č. 242 Sb.
z. a n. z r. 1924) (tisk 2037).
Podle usnesení předsednictva, jež vyhovuje
projeveným přáním, navrhuji, aby se
sloučilo jednání a rozprava o osnově
této, jakož i o osnovách, které jsou
na pořadu jako odst. 2 a 3. Jsou to:
2. Zpráva výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností a výboru
zahraničního o vládním návrhu
(tisk 1979), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění ke schválení
dodatková dohoda k obchodní úmluvě
mezi republikou Československou a Španělskem
ze dne 29. července 1925, podepsaná v Madridě
dne 13. prosince 1928 (tisk 2041).
3. Zpráva výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností a výboru
zahraničního o vládním návrhu
(tisk 1977), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění ke schválení
doplňkový protokol k dodatkové úmluvě
k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou
Československou a královstvím Italským
z 1. března 1924 podepsaný v Praze dne 19. listopadu
1928 (tisk 2042).
Důvodem pro navrhované sloučení jest,
že jde vesměs o dodatkové dohody k obchodním
úmluvám.
Jsou snad nějaké námitky proti návrhu
na sloučené projednávání prvých
3 odstavců pořadu? (Námitky nebyly.)
Není jich.
Projednávání a rozprava budou tedy podle
návrhu sloučeny.
Zpravodaji o odstavcích 1 a 2 pořadu jsou: za výbor
zahraniční p. posl. Světlík,
za výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností p. posl. dr Zadina.
Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Světlíkovi.
Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno!
Jde o malý dodatek k obchodní smlouvě Československé
republiky s Norskem, o dodatek, který byl smluven ve Varšavě
26. června 1928.
Norsko žádalo po nás, abychom jeho obchod s
norskými sardinkami a s t. zv. uzenáči upravili
podle toho, jak jest upraven náš obchod s latinskými
státy, zvláště pak s Francií.
Při této dodatkové smlouvě bylo žádosti
Norska vyhověno. Dodatek ke smlouvě s Norskem je
možná zajímavý tím, že tentokráte
cla na sardinky a uzenáče snižujeme. Když
posledně šlo o smlouvu s celní Unií
belgo-lucemburskou a o jistý druh hedvábí,
na které jsme clo zvyšovali, bylo používáno
této příležitosti k tomu, aby se obviňovala
nynější většina, že prý
provádí výstřední politiku
ochranářskou a že neustále na všechny
strany zvyšujeme cla. Tento dodatek k obchodní smlouvě
s Norskem ukazuje náhodou něco jiného, tentokráte
nezvyšují se cla, nýbrž se snižují.
Z toho je viděti, že dnešní většina
neusiluje nijak zásadně o to, aby systematicky cla
zvyšovala, nýbrž že si počíná
čistě oportunisticky, když tam, kde je třeba,
naše výrobky chrání, a kde toho potřeba
není, dává beze všeho jiným státům
obchodně smluvní výhody.
Můžeme proto uvítati, že došlo k tomuto dodatku k obchodní smlouvě s Norskem, poněvadž se tím
naše obchodní styky s Norskem usnadňují
a jistě tím také i politicky nastává
potom poměr přátelštější.
Proto si dovoluji navrhnouti k přijetí slavné
sněmovně schvalovací usnesení, které
už bylo přijato na schůzi zahraničního
výboru 20. prosince 1928 a které zní (čte):
"Národní shromáždění
republiky Československé souhlasí s dodatečnou
úmluvou, sjednanou mezi republikou Československou
a Norskem ve Varšavě dne 20. června 1928 k
obchodní dohodě mezi republikou Československou
a Norskem, podepsané v Praze dne 2. října
1923." (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji - za výbor pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností - p. posl. dr
Zadinovi.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Pan referent výboru zahraničního již objasnil obsah této stručné dohody, sjednané mezi republikou Československou a Norskem, a proto upouštím od dalšího rozvádění této otázky. Jako referent výboru živnostenského připojuji se k jeho návrhu, aby sněmovna
dala souhlas k této dodatkové úmluvě
mezi republikou Československou a Norskem. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zpravodaji o odst.
2 pořadu jsou rovněž pp. posl. Světlík
a dr Zadina.
Dávám slovo prvnímu zpravodaji, p. posl.
Světlíkovi.
Zpravodaj posl. Světlík: Slavná sněmovno!
Jako v prvém, tak i v druhém případě,
při obchodní smlouvě se Španělskem,
jde o zjednodušení našich obchodních styků
se Španělskem. Musíme pozdraviti, že se
nám podařilo zjednodušiti a zdokonaliti naši
obchodní smlouvu právě se Španělskem.
Španělsko nabývá dnes v Evropě
nového a většího významu, nežli
bývalo dosud. Španělsko v posledních
letech, zejména v minulém století, bylo zaměstnáno
neustálými koloniálními válkami,
takže se muselo věnovati samo sobě a do politiky
evropské zasahovalo jen velmi málo. Ale za války
Španělsko, které zachovávalo neutralitu,
velice zbohatlo, hospodářsky zmohutnělo a
proto také nyní hledí se více uplatniti
i v politice mezinárodní, jak vidíme z toho,
že v Ženevě tak energicky se domáhalo,
aby dostalo zastoupení v Radě Svazu národů,
jak jsme toho byli svědky při jednání
o Kelloggově paktu a jak to vidíme při každé
příležitosti. U Španělska má
také velký význam, že dnes celý
španělský národ, nejen pokud žije
v Evropě, nýbrž i v Jižní Americe,
začíná se cítiti jako jeden celek,
vystupuje na jeviště mezinárodní světové
politiky jako nový velký činitel. Španělsky
mluví dnes 120 mil. lidí, po jazyku ruském
a anglickém je to jazyk z evropských jazyků
nejrozšířenější. Španělsko
nejen proto, že po válce zbohatlo, nýbrž
i proto, že se staví v čelo celé španělské
rasy, stává se mnohem významnějším
a důležitějším v politice mezinárodní.
A proto lze jen pozdraviti, že naše obchodní
styky se Španělskem se zdokonalují takovým
způsobem a že můžeme právě
také i naše politické a kulturní styky
prohloubiti a rozmnožiti s tímto velkým a slavným
národem, který v dějinách často
vedl celé lidstvo. Doporučuji tedy slavné
sněmovně schvalovací formuli, která
má znění:
"Národní shromáždění
republiky Československé schvaluje dodatkovou dohodu
k obchodní úmluvě mezi republikou Československou
a Španělskem ze dne 29. července 1925, podepsanou
v Madridě dne 13. prosince 1928 a uvedenou v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 28.
prosince 1928, č. 212/1928 Sb. z. a n." (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji - za výbor pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností - panu posl. dr
Zadinovi.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! Španělsko podrobilo svoji dosavadní obchodní politiku určité revisi a stanovilo nové směrnice pro upravování svých poměrů obchodně-politických s cizími státy: opustilo svoji dřívější obchodní politiku, spočívající na zásadě t. zv. omezených nejvyšších výhod, a zrušilo smluvní vázání svých celních sazeb, pokud je povolilo v dřívějších smlouvách. V důsledku toho připravovalo nový zvýšený tarif, ale se zvýšenými celními sazbami, který měl vstoupiti v platnost od
1. ledna t. r. Aby tato reforma celního tarifu mohla býti
provedena, bylo nutno přikročiti též
k revisi všech dosavadních obchodních smluv
s vázanými cly.
K tomuto druhu smluv obchodních patřila také
naše obchodní smlouva se Španělskem, kterou
jsme měli z r. 1925 a kterou jsme poskytli Španělsku
tyto výhody: především zásadu
nejvyšších výhod pro celý obor
celního tarifu, dále určité slevy
celní pro skupiny zboží výslovně
vyjmenované a mimo to určité vázání
určitých celních sazeb, jako se poskytuje
i v jiných obchodních smlouvách. Naproti
tomu Španělsko poskytlo nám své sazby
minimálního celního tarifu, avšak nikoliv
zásadu nejvyšších výhod. Naše
obchodní smlouva se Španělskem na základě
této situace na straně Španělska měla
pozbýti platnosti do 1. ledna t. r. Proto bylo potřebí,
aby naše vláda uvažovala o nové úpravě
obchodních styků se Španělskem tak,
abychom nebyli po 1. lednu t. r. s naším zbožím
na španělském trhu diskriminováni. A
také skutečně bylo navázáno
jednání pro revisi těchto obchodních
trhů našeho státu se Španělskem
a zvláštní Dodatkovou úmluvou z 13.
prosince m. r. byly naše obchodní styky postaveny
na nový základ, který právě
tvoří předmět jednání
poslanecké sněmovny.
V této nové obchodní smlouvě poskytuje
nám Španělsko již zásadu nejvyšších
výhod. Naproti tomu ovšem zrušuje zvláštní
seznam zboží B, ve kterém nám vázalo
ještě další slevy pod svůj minimální
celní tarif. Naproti tomu my Španělsku udržujeme
dále zásadu nebo-li klausuli nejvyšších
výhod; seznam A, ve kterém jsme mu poskytli zvláštní
celní slevu, redukujeme s dosavadních 30 položek
na 8 položek, takže ve velikém celku z naší
strany v obchodních stycích se Španělskem
se na této úpravě mnoho nemění.
Španělsko ohlásilo, že uvede svůj
zvýšený celní tarif v platnost od 1.
ledna t. r., ale z mnoha ohledů, jednak že nebyly
práce na těchto tarifech prováděné
úplně hotovy a že Španělsko letošního
roku pořádá ve svých městech
mezinárodní výstavy, nechce ztěžovati
přívoz zboží atd. a odložilo proto
počátek působnosti svého nového
celního tarifu na 1. říjen 1929, takže
do té doby zůstává v platnosti dřívější
autonomní celní sazebník.
Z toho je na první pohled zřejmo, že obchodní
politika španělská je po stránce tarifní
dosti komplikovaná, a že bylo dosti rozumné,
že naše vláda sjednala Dodatkovou úmluvu,
která je předmětem dnešního jednání
a vstoupila v platnost od 1. ledna t. r. vládní
vyhláškou.
Živnostenský výbor pojednal o této obchodní
smlouvě se Španělskem ve své schůzi
dne 27. února t. r. a uznal, že tato revidovaná
obchodní smlouva přinese mnoho cenných prospěchů
pro náš zahraniční obchod a povede k
zintensivnění našich obchodních styků
se Španělskem. Z toho důvodu jako referent
výboru živnostenského se připojuji k
návrhu kol. referenta za výbor zahraniční,
aby slavná sněmovna dala svůj souhlas k této
smlouvě se Španělskem. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Zpravodaji o odst.
3 jsou: za výbor pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností posl. dr Zadina, za výbor
zahraniční posl. dr Uhlíř.
Uděluji slovo prvnímu zpravodaji, p. posl. dr Zadinovi.
Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno!
Dodatkovou úmluvou k obchodní a plavební
smlouvě mezi republikou Československou a Itálií,
podepsanou v Římě dne 1. března 1924,
byly položkou ex 396 a) 2 italského celního
tarifu přiznány Československu smluvní
sazby na výbušné motory.
Italská vláda požádala vládu
československou a současně také vládu
švýcarskou, aby se vzdaly této smluvní
sazby, pokud jde o motory k automobilům a vůči
republice Československé projevila ochotu kompensovati
vhodným způsobem tento ústupek.
Republika Československá nevyváží
automobilové motory do Italie, takže mohla bez újmy
vyhověti žádosti italské vlády;
učinila tak ovšem pouze pro automobilové motory,
pro jichž dovoz tedy platí od uvedení v účinnost
doplňkového protokolu (31. prosince 1928) v Italii
sazba autonomní, kdežto na ostatní výbušné
motory zůstává v platnosti i nadále
sazba smluvní.
Jako kompensaci za uvedený ústupek přijala
italská vláda náš protipožadavek,
aby nádrže a dna, určené k výrobě
torped, byly při dovozu do Italie vyclívány
jako roury surové, podle druhu, se clem 40.60 lir místo
dosavadních 50.60 lir a příslušná
dna k nim jako kusy kované, surové, se sazbou 22.40
lir místo dosavadních 35 lir.
Obdobným způsobem vyřešila italská
vláda tuto otázku se Švýcarskem, a to
již před delší dobou.
Doplňkový protokol vstoupil v platnost dnem 31.
prosince 1928.
Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živností pojednal ve schůzi své dne
27. února 1929 o shora uvedeném vládním
návrhu a usnesl se doporučiti poslanecké
sněmovně ke schválení toto schvalovací
usnesení:
Národní shromáždění republiky
Československé schvaluje doplňkový
protokol k dodatkové úmluvě k obchodní
a plavební smlouvě mezi republikou Československou
a královstvím Italským z 1. března
1924, podepsaný v Praze dne 19. listopadu 1928 a uvedený
v prozatímní platnost vládní vyhláškou
ze dne 28. prosince 1928, číslo 211/1928 Sb. z.
a n. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji - za výbor zahraniční
- p. posl. dr Uhlířovi.
Zpravodaj posl. dr Uhlíř: Ctěná
sněmovno! Doplňkový protokol k dodatkové
úmluvě k obchodní a plavební smlouvě
s Italií, jenž podepsán byl dne 19. listopadu
1928 v Praze, obsahuje dvě ustanovení, z nichž
však žádné se netýká našeho
celního sazebníku; v obojích případech
jde o tarifování určitých předmětů
při dovozu do Italie, a to:
1. uvolnili jsme Italii dosud vázanou smluvní sazbu
na výbušné motory pro automobily a
2. získali jsme za to příznivější
zařazení nádrží a den k výrobě
torped, takže budou napříště vyclívány
po ital. lir.: 40.60 na místě 50.60 a ital. lir.:
22.40 na místě 35.
Italskému požadavku mohli jsme vyhověti už
z toho důvodu, že nevyvážíme výbušných
motorů tohoto druhu do Italie; na ostatní výbušné
motory zůstalo ovšem italské clo vázáno
jako dosud.
Měli jsme naproti tomu zájem na příznivějším
vyclívání uvedených nádrží
a den na torpedách, které do Italie efektivně
vyvážíme.
Italie, která měla položku výbušných
motorů pro automobily vázánu též
ve své smlouvě se Švýcarskem, požádala
rovněž tento stát o zproštění
z tohoto závazku a Švýcarsko uspořádalo
věci asi podobným způsobem jako my.
Uvedený doplňkový protokol vstoupil v platnost
dne 31. prosince 1928.
Výbor zahraniční usnesl se ve své
schůzi dne 28. února 1929 doporučiti tento
doplňkový protokol posl. sněmovně
ke schválení. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Přikročíme
ke společné rozpravě.
Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby řečnická
lhůta stanovena byla 30 minutami.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.)
Námitek není. Navržená lhůta
je přijata.
K rozpravě jsou přihlášeni řečníci
na straně "proti" pp. posl. Siegl,
dr Stern a Horpynka.
Dávám slovo panu posl. Siegelovi.
Posl. Siegel (německy): Vážené
dámy a pánové! Projednávaný
bod denního pořadu nemá pro hospodářskou
politiku Československé republiky světoborného
významu. Španělsko jest podle posledních
statistických výkazů zahraničního
obchodu na 19. místě s 0.71% vývozu a pokud
jde o dovoz na 28. místě s 0.31%. Podobný
jest poměr s Norskem. Nejdůležitějším
činitelem pro československou hospodářskou
a obchodní politiku jest a zůstává
Německá říše. Obchodní
bilance republiky má v únoru 1929 pasivum 59,974.000
Kč. V lednu a únoru činí toto pasivum
kolem 350 mil. Kč, kdežto v lednu a únoru loňského
roku měla obchodní bilance aktivum 225 milionů.
Největší pasivní položka jest při
dovozu surovin, projevující se v tom, že státy
obklopující republiku upravily své dopravní
poměry daleko lépe a mimořádné
mrazy a sněhové závěje nezpůsobily
v těchto státech takové poruchy jako v Československu.
Tak se stalo, že vývoz v měsících
lednu a únoru vykazuje tak ohromné minus. Hlavní
příčinou jsou tedy jistě chaotické
poměry na železnicích, nedostatek vozů,
menší výkonnost a špatný stav našich
lokomotiv. Přes to, že jarní sluníčko
již velmi pěkně hřeje, neumlkají
žaloby průmyslníků a obchodníků,
že počet vozů potřebných k naložení
zboží zdaleka nestačí. Tento nedostatek
vozů ohrožuje výrobu a vývoz, a nikoliv
na posledním místě jsou také poškozeni
lidé, kteří jsou zaměstnáni
v těchto podnicích.
Pokud jde o otop na železnicích ve východních
Čechách - o čemž jsem již mluvil
v poslední své řeči - abych nevzbudil
mylné mínění, konstatuji toto: Podle
informací, které jsem si opatřil, musil se
ve východních Čechách z nedostatku
domácího hnědého a kamenného
uhlí do hnědého uhlí míchati
uhelný prach z dolů žacléřských
a svatoňovických. Že v nejkrutější
zimní době nelze s uhlím nejhorší
jakosti, jako jest uhelný prach, lokomotivy náležitě
vytopiti, jest každému jasné, tím spíše,
poněvadž státní železniční
správa musila věděti, že ke spálení
uhelného prachu jest třeba zvlášť
pro to konstruovaného topení. Bylo lze dostati také
kostky, ořech nebo kusové uhlí z těchto
dolů, ale aby to bylo levné, byl zakoupen uhelný
prach, který jsem právem ve své poslední
řeči nazval neřádem. Ústředna
obchodních komor obrátila se právě
nedávno v podání na ministerstvo obchodu,
financí a železnic, v němž žádá
vysvětlení o desorganisaci v železniční
dopravě způsobené povětrnostními
poměry. Ve své poslední, zde pronesené
řeči jsem tvrdil, že chaotické poměry,
které se ukázaly v poslední době v
železniční službě, zavinilo z části
předčasné propuštění tisíců
a tisíců lidí, vychovaných k železniční
službě. Poněvadž se v uvedeném
podání ústředních komor poukazuje
také na nedostatek investicí, tvrdím, že
také zde dlužno hledati z části zdroj
zla. Tím, že tisíce lidí ochotných
a způsobilých konati službu bylo předčasně
ze státní služby propuštěno a přeloženo
do výslužby a byli nahrazeni novými zaměstnanci,
tak zvanými spolehlivými - v čem dlužno
hledati tuto spolehlivost, dosud ještě nevím
- kteří musí býti také placeni,
byly způsobeny státní správě
mnohem větší výdaje než by bylo
bývalo třeba. Projevuje se to tím. že
z výtěžku drah může plynouti do
investičního fondu příliš málo
peněz. Svrchu zmíněné poměry
vyžadují mnoho milionů a tak není po
ruce peněz, jichž jest třeba na investice.
Mají-li státní dráhy příště
pracovati bezvadně, pak musí nezbytně při
nejmenším, a co nejdříve, provésti
investice, které jsou nejnaléhavější.
Právě tak, jako nelze z hospodářského
provozu, do něhož se nic nevloží, nic
dostati, nelze také ze státních drah nic
dostati, jestliže se do nich nic nedá.
Při této příležitosti promluvil
bych také o kapitole, která u těch, kteří
obstarávají zprostředkování
mezi výrobci a spotřebiteli, totiž u obchodnictva
a také u průmyslu a živností, vyvolala
oprávněné stížnosti, to jest
o zdlouhavém celním řízení,
zaviněném stále ještě trvajícím
nedostatkem úřednictva. Pohlédneme-li na
mapu československého státního území,
vidíme, že jeho útvar má přímo
nepřirozené, daleko se táhnoucí hranice.
Rozkouskování starého hospodářského
území bývalého habsburského
mocnářství a jeho rozdělení
na různé kraje způsobilo, že se hranice
více roztáhly. Dnešní československé
státní území mělo dříve
celní hranici jen proti Německu, Bavorsku, Sasku
a Slezsku. Z toho vyplývá, že když se
před desíti lety utvořil nový stát,
Československá republika, měla vzhledem k
velikému svému pohraničnímu území
poměrně příliš málo zaměstnanců
vycvičených v celní službě, mimo
to během let musilo však ještě také
velké množství německých úředníků
ustoupiti šovinismu. Tento nedostatek celních zaměstnanců
již od počátku vzniku tohoto státu těžce
poškozoval hospodářský život národů
jej obývajících, hlavně však
německý národ, jehož obchod a průmysl
jest tak vysoce vyvinutý, a to přirozeně
tím, že území obydlené Němci,
pokud jde o celkovou výměru hranic československého
státu, činí nejméně 50%. Pohraniční
území od Bratislavy až k Chebu, od Chebu až
k Varnsdorfu a od Varnsdorfu k Těšínu, jak
nelze ani popírati, jest území obydlené
Němci.
Také proto, že po převratu byly v celní
službě provedeny tak podstatné změny,
bylo třeba mnohem většího počtu
celních zaměstnanců. Mimo to na celní
úředníky, nehledě ke zvláštnímu
celnímu řízení, bylo přeneseno
mnoho nových a složitých agend. Také
z části bohužel stále ještě
trvající manipulace s dovozními povoleními,
tak těžce zatěžující a brzdící
obchod, jakož i vybírání daně
z obratu a daně přepychové, což dříve
byly věci neznámé, vyžadují vyššího
pracovního výkonu a vyšších požadavků
od celní služby. Právě tyto nové
funkce to jsou, které tak velice komplikují celní
službu. I když každý jednotlivý úředník
vyvine sebe intensivnější činnost, přes
to všichni dohromady nejsou s to, aby dokázali úplně
bezvadnou celní službu. Stoupající činnost
hospodářského života vyžaduje sama
o sobě většího pracovního výkonu
v celní službě, než přes to bohužel
tak naléhavým potřebám se náležitě
nevyhovuje. Kdyby se v ministerstvu obchodu věnovala náležitá
pozornost podnětům obchodních komor a kdyby
zástupci hospodářského života
nebyli přehlíženi, mohla se již v rámci
nedávno provedené systemisace po této stránce
zjednati náprava.
Stížnostmi přednášenými
neustále, bohužel však marně, v různých
odborných časopisech nechci se ani podrobněji
zabývati. Zmínil bych se jen o tom, že i u
pražského celního úřadu, největšího
v republice, jsou tytéž nešvary, pokud jde o
počet zaměstnanců jako v pohraničních
celních úřadech. Z čísel čerpaných
ze spolehlivého pramene mohou si páni poslanci učiniti
sami úsudek o poměrech v celní službě.