Zpravodajem jest p. posl. dr Ravasz. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Ravasz: Slávna snemovňa!
Na valnom shromaždení miestnej skupiny strany maď.
kresťansko-socialnej v Prešove dňa 10. júla
1927 rečnil posl. Fedor. Jeho reč bola preplnená
dľa mienky štát. zástupcu tendenciou protičeskou
a protištátnou. Preto žiada štátny
zástupca zrušiť imunitu posl. Fedora a
vydať ho k trest. stíhaniu.
lmunitný výbor zaoberajúc sa so záležitosťou
usniesol sa navrhnúť posl. snemovne, že by pre
uvedené a údajne posl. Fedorom prednesené
výroky zrušila jeho imunitu a vydala ho k trest. stíhaniu.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Přistoupíme
proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby poslanecká sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. Fedora.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se svoliti k trest. stíhání posl.
Fedora.
Tím vyřízen jest 6. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dašího odstavce, jímž jest:
7. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Košicích
v trest. věci posl. Kršiaka (tisk 2059).
Zpravodajem je pan posl. Tůma. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. Tůma: Slavná sněmovno!
Posl. Kršiak pronesl prý dne 19. června
1927 na veřejném shromáždění
čsl. komunistické strany v Kežmarku výroky,
v nichž stát. zastupitelství v Košicích
spatřuje zločin výzvy k trestným činům
podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky.
Imunitní výbor jednaje o výrocích
pronesených na této schůzi došel k přesvědčení,
že výroky ony jsou frázemi, jichž komunističtí
poslanci často slovem i tiskem užívají,
a že mez poslanecké imunity tím překročena
nebyla.
Navrhuje tudíž imunitní výbor posl.
sněmovně, aby posl. Kršiak pro uvedený
trestný čin k trest. stíhání
vydán nebyl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá. Přistoupíme
proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. Kršiaka.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl.
Kršiaka
Tím vyřízen jest 7. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
8. Zpráva výboru imunitního o žádosti
kraj. soudu v Mor. Ostravě v trest. věci posl. Hakena
(tisk 2060).
Zpravodajem jest p. posl. dr Daněk. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno!
Žalovaný poslanec uveřejnil v časopise
"Dělnický deník" ze dne 6. října
1927 článek "Oposice", jehož obsahem
se cítí na své cti dotčen soukromý
žalobce dr Karel Goliáth.
Imunitní výbor shledal, že článkem
byly překročeny meze poslanecké imunity,
jíž není možno znemožniti soukromému
žalobci obranu. Navrhuje tudíž posl. sněmovně,
aby posl. Haken k trestnímu stíhání
vydán byl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, debata odpadá. Přistoupíme
proto ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. Hakena.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se svoliti k trest. stíhání posl.
Hakena.
Tím vyřízen jest 8. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
9. Zpráva výboru imunitního o žádosti
okr. soudu ve Fryštátě v trest. věci
posl. Špačka (tisk 2064).
Zpravodajem jest p. posl. dr Daněk. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno!
Podle soukromé žaloby Emila Hilla, důlního
měřiče na jámě "Václav"
v Porubě, měl prý žalovaný poslanec
obviniti písemně soukromého žalobce
u jeho představeného ze zneužívání
úředního postavení.
Imunitní výbor po projednání případu
dospěl přesvědčení, že
nemůže imunitou poslance brániti buď satisfakci
žádané soukromým žalobcem, nebo
zase možnosti případného podání
důkazu pravdy se strany žalovaného, že
tedy nelze obvinění z určitých vlastností
neb činů soukromé osoby chrániti imunitou
a že takové obvinění nutno posuzovati
za překročení poslanecké imunity,
pročež navrhuje posl. sněmovně, aby
svolila k trest. stíhání posl. Špačka.
Předseda (zvoní): K této věci
je přihlášen řečník. Zahájíme
proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta
řečnická byla stanovena 15 minutami. (Námitek
nebylo.)
Není námitek. Navržená lhůta
je přijata. Ke slovu je přihlášen
pan posl. Špaček. Dávám mu slovo.
Posl. Špaček: Vážené dámy
a pánové! Dostává se mně cti,
že v jedenáctém roce svého poslancování
přicházím také konečně
na pořad imunitního výboru. (Posl. Mikulíček:
Už je nejvyšší čas! - Veselost.)
Jestli mně může něco tuto čest
zkaliti, je to okolnost, že už tam velmi často
byl také kol. Mikulíček. (Veselost.)
Oč jde, vážená sněmovno? Víte
všichni, že jako poslanci musíme velmi často
přijímati deputace jednotlivců, kteří
žádají, aby se jich člověk zastal,
pravidelně v jejich existenčních nebo jiných,
často soukromých zájmech, a že tedy
musíme intervenovati a musíme se přimlouvati,
aby se skutečná nebo domnělá křivda
napravila.
Stalo se dne 18. ledna 1928, že do našeho župního
sekretariátu přišla deputace horníků
a dělníků - poněvadž nějaké
buržoasie v Německé a Polské Lutyni
na Těšínsku není - z nichž většina
je zaměstnána na státním dole "Václavu",
a jsou to příslušníci našeho Národního
sdružení, se žádostí, aby se jich
župní sekretariát resp. výkonný
výbor zastal u správy státního dolu
"Václav" - bývalého dolu Alpinka.
Správa dolu posílá totiž na stavební
komise při stavbách domků nad důlním
polem, kde musí býti jako interesent přítomen
majitel důlního pole, jistého důlního
měřiče Hylu, který prý jest
ještě ze starší doby velmi radikálním
nepřítelem českého lidu a zájmů
českého živlu, avšak polského nebo
deutschlandského smýšlení. Tento člověk
činí při stavebních komisích
obtíže našim lidem, kteří se po
převratu resp. v době plebiscitu angažovali
pro české státní nároky na
Těšínsku, zatím co německým
nebo polským stavebníkům obtíží
nečiní.
Bylo mi telefonováno, že tato deputace chce mluviti
se mnou a chce také přijíti ke mně
do bytu. Řekl jsem telefonicky župnímu sekretariátu,
že je to zbytečné, aby napsali vládnímu
radovi Horelovi dopis, že ho prosím, aby učinil
opatření, aby Hylu na komise neposílal. Sekretariát
napsal dopis, který si dovolím přečísti
(čte):
"Byli jsme upozorněni, že na státním
dole jámy ťVáclavŤ v Porubě je
zaměstnán jako důlní měřič
pan Hyla, který bydlí v Polské Lutyni. Jmenovaný
byl pověřen správou závodu, aby zastupoval
závod při stavebních komisích v Polské
Lutyni.
Dovolujeme si upozorniti, že p. Hyla je znám jako
polský agitátor a že svého postavení,
jakož i postavení mu svěřeného
zneužívá v neprospěch české
věci, naproti tomu však agituje a jedná ve
prospěch Poláků.
Poněvadž v nedlouhé době budou v Polské
Lutyni konány obecní volby, obáváme
se právem, že jmenovaný svým vlivem
působí a bude působiti ke škodě
českého národa, avšak ku prospěchu
polské věci, jelikož je prý člověkem
úlisným a proto jako Polák tím nebezpečnějším.
Prosíme proto, aby správa závodu p. Hylu
zbavila této jeho funkce a pověřila tímto
posláním českého člověka,
který by české věci neškodil.
Domníváme se právem, že státní
podnik musí v prvé řadě dbáti
toho, aby národní zájem státu nebyl
poškozován, a proto očekáváme,
že této oprávněné žádosti
naší bude vyhověno, že úkolem tím
bude pověřen některý český
člověk již proto, že funkce tato je zvlášť
honorována a že se tedy snadno náhrada najde."
Jaká byla moje spoluúčast na tomto přípise,
který může obsahovati - na tolik jako právník
jsem vůči sobě samému objektivní
- urážku na cti? K tomuto přípisu na
základě mého telefonického sdělení
připojil sekretariát tento pasus: "Za příznivé
vyřízení přimlouvá se a prosí
podepsaný poslanec." Zdá se mi, že jsem
dal dokonce souhlas, aby to podepsali za mne, aby to nemusilo
jíti specielně ke mně. Můj trestní
počin pozůstává tedy v této
větě: "Za příznivé vyřízení
přimlouvá se a prosí podepsaný poslanec"
- nikoli: "S tímto obsahem souhlasí podepsaný
poslanec," nýbrž "Za příznivé
vyřízení prosí podepsaný poslanec,
totiž, aby tam nebyl posílán pan Hyla, nýbrž
český člověk. V tom spatřuje
imunitní výbor trestní čin urážky
na cti.
Prohlašuji, že ničeho proti tomuto mínění
imunitního výboru nemám a že jsem jakživ
byl a jsem stoupencem názoru, že poslanci za své
trestné činy mají býti souzeni, resp.
voláni k odpovědnosti jako každý jiný
občan, že imunita nemá býti žádným
privilegiem pro poslance.
Chci však poukázati na toto: Mezitím co imunitní
výbor v této věci - ve které jsem
skutečně jednal, když jsem dal rozkaz, aby
se tam dala tato poznámka, v zájmu českého
lidu, aby se tam nestala křivda - spatřuje trestný
čin, ač jsem jednal jako poslanec, zatím
v celé řadě set případů
rozhoduje opačně. Z jedné přihrádky
těch skříní, které stojí
na chodbě u presidia a obsahují sněmovní
tisky, vybral jsem zprávy imunitního výboru
o návrzích stát. zastupitelství na
stíhání některých poslanců
pro oficiosní delikty povahy protistátní.
Mám zde na př. zprávu imunitního výboru
za vydání posl. Kurťaka pro přečin
podle §§ 2 a 4 a přestupek podle §u 15,
č. 4 zákona na ochranu republiky; žádost
hlav. stát. zastupitelství v Košicích
za souhlas s vydáním posl. Fedora, poněvadž
prý v Levoči veřejně na ulici dne
16. května 1928 hlasitě pronesl výrok: "Nabečenci,
sibenci čehuňské, ktorý tu chcu rozkazovať,
že kto ktorým jazykom má rozprávať.
Korbáč treba chytiť a vykorbáčovať
ich ztadiaľ"; žádost hlav. stát.
zastupitelství v Košicích za vydání
posl. Sedorjaka pro přečiny podle §u
14, č. 1 a 5 a §u 18, č. 2 a 3 zákona
na ochranu republiky; za vydání posl. Kopasze,
který podle bratislavského hlav. stát. zastupitelství
dopustil se téhož přečinu podle §u
14, č. 1 zákona na ochranu republiky; za vydání
posl. Haruse pro zločin podle §u 15, č.
3 zákona na ochranu republiky; za vydání
posl. Haiblicka pro dvojnásobný přečin
podle §u 14, č. 5 a přečin podle §u
14, č. 1 zákona na ochranu republiky; posl. Bolena
za přečin podle §u 15, č. 2 a zločin
podle §u 15, č. 3 zákona na ochranu republiky;
posl. Mondoka pro přestupek podle §§ 3
a 19 zákona shromažďovacího; posl. Dědiče
pro tentýž přestupek; posl. Fedora pro
přečin rušení obecného míru
podle §u 14, č. 3 zákona na ochranu republiky;
posl. Kršiaka pro zločin podle §u 15,
č. 3 zákona na ochranu republiky; posl. Tománka
pro přečin podle §§ 1, 2, 3, resp.
§u 4 zák. čl. XLI z r. 1914. Ve všech
těchto případech imunitní výbor
navrhl, aby dotyční poslanci k trest. stíhání
vydáni nebyli, poněvadž prý je to sice
nepřípustná nebo dokonce zločinný
charakter vykazující kritika veřejných
poměrů, ale celkem jsou to prý obvyklé
fráse komunistických nebo jiných poslanců,
které neměly žádného zvláštního
následku v obecenstvu, které poslouchalo, a jest
to jaksi věcí, která spadá pod ustanovení
známé římské věty: Minima
non curat praetor.
Proč na to poukazuji? Aby bylo viděti jak jsme nelogičtí,
resp. imunitní výbor. Veškerá tendence
moderního zákonodárství a moderního
vývoje státu a veřejné správy
vede k tomu, že musí individuum velmi často
ustoupiti se svým snad podle starého názoru
nebo podle jeho názoru oprávněným
nárokem před zájmem celku, kolektivu, společnosti,
státu. U nás imunitní výbor má
za to, že veliké kolektivum, stát, republika,
všechno, co má znamenati budoucnost národa,
může býti uráženo beztrestně,
že zákony, které jsme v Národním
shromáždění slavnostně odhlasovali,
mohou býti poslanci porušovány, ale že
nesmí býti dotčen nějaký se
stanoviska veřejnosti úzce vymezený pojem
osobní cti nebo osobní prestiže nějakého
pána, jako je na př. důlní měřič
Hyla ze státního závodu "Václav"
v Porubě. Poukazuji na tuto nelogičnost; myslím,
že tímto způsobem se tyto věci vyřizovati
nemají.
Vzácní pánové a dámy! Jsem
nucen při této příležitosti dotknouti
se této věci. (Hlasy: Legionáře
Špačka zavřou!) Jsem pro to, abych byl
vydán. Já jen poukazuji, jak jest to právo
každého, na modus procedendi imunitního výboru.
Myslím, že odpovídá to spíše
vašemu názoru, nežli mému individualistickému,
že kolektivum -, republika má býti traktováno
aspoň tak jako individuum.
Prosím, oč jde? Závod bývalého
velikého kapitalistického podniku Alpinka koupen
byl státem za 1 milion dolarů, t. j. 33 milionů
Kč. Mám zde dva velké přípisy
od deputací, které se ke mně dostavily. Intervenoval
jsem u stát. báňského ředitelství.
Poměry, které tam jsou za správy rady Horala,
jsou neudržitelné a musím při této
příležitosti o tom mluvit. Tito dělníci,
horníci ve svém memorandu si stěžují,
že převzetím dolu "Václav"
do majetku státu byli slezští Čechové,
kteří se na to těšili, trpce zklamáni,
že se jim stala nová křivda, že oprávněné
stesky jejich nebyly odčiněny, že vedení
podniku ujal se státem dosazený, bohužel, český
člověk, který se zdejším lidem
necítí, ba naopak jako své rádce oblíbil
si lidi, kteří před krátkým
časem získali teprve státní občanství,
snad proto, aby je stát živil, že tento český
člověk nemá porozumění pro
pracujícího českého člověka,
který tam na tom ohroženém místě
až do té doby hájil zájmy státní
a národní; vytýkají, že člověk
s nižší německou průmyslovou školou
se tam stal závodním - je to pan Gross - a jemu
podřízeny jsou síly absolvovavší
českou techniku, inženýři; dále
se v tom memorandu říká, že dělník,
který se vrátil z vojny, nedostal zákonité
dovolené, ba co horšího, ztratil vůbec
veškeré nároky na vše, co před
nastoupením vojenské služby měl, a byl
přijat jen jako nádeník, jako nový
dělník, se ztrátou dřívějšího
platu, dovolené, deputátu a t. d. Dále si
v tom memorandu stěžují, že jistý
Rauchberger z Michálkovic, který je bratrancem pana
závodního Grosse, má na závodě
firmu, která zaměstnává řadu
cizích příslušníků, povyšuje
je za dozorce, - na př. jistého Humeniaka - ale
naši lidé, kteří chodí denně
prosit, jsou odmítáni s poukazem, že práce
není. Dále si stěžují, že
při posledním požáru, který tam
na dole často vypukne, při požáru na
koksovně, který měl za následek několik
vážných zranění a popálenin,
nedostali dělníci, kteří s nadlidskou
námahou zachraňovali své bližní,
nic, ale za to dostali mimořádnou odměnu
pan min. rada Horel 1000 Kč a pan závodní
Gross 600 Kč.
Dále píší, jak to na ně působí,
když vidí, jak se na jedné straně na
nich šetří, a jak na druhé straně
se hospodaří. Na př. koks-mistr se dožadoval
zakoupení hadovitých rour v ceně 5000 Kč
k filtrovacímu aparátu v benzolce. Poukazoval na
nutnost tohoto opatření, ale byl zamítnut,
pan závodní Gross řekl, že to pan rada
nedovolí. Teprve za dva měsíce, když
z toho vznikla škoda přes 100.000 Kč, byly
tyto roury koupeny.
Dále jest zde celá řada požadavků,
se kterými jsou naši pracovníci na tomto státním
dole Václav odmítáni, zatím co na
soukromých dolech kapitalistických společností,
jako Orlová, Lazy, Vítkovické těžařstvo,
Severní dráha, Báňská a hutní
společnost jsou všecky tyto nároky bez jakýchkoliv
průtahů uznávány. Na př. nedostávají
žárovky, nemalují se jim byty, které
se jim dříve malovaly a které se malují
na všech ostatních závodech soukromých,
nedostali žádný potah a lidi ke zorání
svých závodních deputátních
polí, musí si za vše zaplatiti, nedostávají,
jako dříve dostávali, hnojivo na toto pole.
Odmítá se jim jakákoliv posluha. Dříve,
dokud to byla soukromá společnost, dostával
každý starší úředník
do své domácnosti posluhovačku anebo peníze
na ni, nyní nic. Za starého režimu mohli úředníci
používati deputátního povozu v případě
pohřbu nebo jiných rodinných událostí,
nyní nemají nic. Mimo to nedostávají
úředníci za nynějšího
režimu t. zv. provozní premie, které se jim
vyplácely za starého režimu za to, že
se mimořádně přičiňovali,
aby na tomto dole, který má t. zv. důlní
poruchy, byla těžba racionelní. Tyto premie
byly jim vzaty, zatím co na všech ostatních
závodech se takové premie platí. Všichni
tito lidé, naddůlní, důlní,
dělníci, kteří dostávali od
německé společnosti všechny tyto mimořádné
nebo za řádné považované různé
přídavky, dnes nedostávají nic, a
když se o ně hlásili, bylo jim dáno
na vůli, nechtějí-li se podvoliti, že
mohou jíti ze závodu pryč.
Musíme se diviti, vzácní přátelé
a vážená sněmovno, že se vůbec
u nás stát ještě o takové věci
stará a že takovým způsobem chce tato
demokratická republika něco podnikat. Je přece
nemožná věc, aby se racionalisace a obchodní
vedení státních podniků dělo
na účet těchto jednotlivých zřízenců,
inženýrů, dělníků, aby
se tímto způsobem dělali revoluční.
(Hlasy: Vždyť je to váš stranník!)
To není náš stranník. Pan min. rada
Horel nemá ani tolik slušnosti, když jsem mu
poslal tento přípis, aby na něj odpověděl,
jak to učiní každý jiný, i daleko
vyšší hodnostář, než je p.
Horel. Dal tento dopis jednoduše panu důlnímu
měřiči Hylovi a ten zažaloval. Věc
je taková, že důlní měřič
nyní odvolal žalobu, žaloba je vlastně
promlčena a za půldruhého roku přichází
to ke mně.
Pokládám však při této příležitosti
za povinnost ukázati na ten dvojí loket, který
je podle mého přesvědčení nemožný
u imunitního výboru, aby věci soukromé
nadřazovali nad ochranu státu a celého kolektiva,
a za druhé chtěl bych poukázati, jak nemožným
způsobem jest ztrpčován život našim
drobným lidem, kteří v době plebiscitu
utrpěli těžké škody hmotné,
kteří byli internováni a pronásledováni
- již za Rakouska na př. p. Jedlička - a kteří
jsou dnes zoufalí, že po tom všem, jak se těšili
na zestátnění dolu "Václav",
dřívější Alpinky, musí
viděti, že takovým hanebným způsobem
byly jejich naděje zklamány. V čele podniku
je p. vládní rada Horel nemožný a ministerstvo
veř. prací resp. jeho báňský
odbor se musí starati, chce-li dělati politiku sociální,
která má míti na starosti zájem širokých
vrstev, aby to nedělal způsobem horším
než společnost kapitalistická. Při nejmenším
musí dávati tento státní podnik dělníku,
zřízenci a úředníku to, co
mu dávají všechny ostatní závody
v celém revíru, a ne dělati taková
privilegia odiosa. To musí poškoditi veškeren
státní smysl obyvatelstva, poškozuje to prestiž
republiky a působí demoralisujícím
způsobem.
Proto mám za to, že imunitní výbor musí
v budoucnosti vyřizovati věci způsobem, kterým
budou opravdu zájmy veřejné hájeny
tak, jako jest hájen zájem tohoto občana
Hyla. Dixi et salvavi animam meam. (Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
již nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Dávám slovo k doslovu p. zpravodaji, posl. dr Daňkovi.
Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno!
Jest konstantní praxí imunitního výboru,
že soukromé žaloby, zejména žaloby
pro urážku na cti, se vyřizovaly vydáváním
poslanců. Je to téměř ustálená
praxe. Soukromě bývám toho názoru,
že ne každou urážku na cti je nutno vyřešiti
tím způsobem, aby byl poslanec vydán, a proto
posuzuji každý případ podle okolností
a vlastních podstatných známek, o jaké
jde v tom kterém případě.
Je také téměř konstantní praxí
imunitního výboru, že, pokud jde o delikty
rázu politického, poslance nevydává.
Slyšeli jsme zde řadu případů,
ale poněvadž není při ruce spisů,
je nesnadno se o nich vyjádřiti. Pravím však,
že je to konstantní praxe imunitního výboru,
že pro delikty politické poslanci vydáváni
nejsou.
Pokud jde o případ, který se právě
nyní projednává, dovolil bych si upozorniti,
že šlo o urážku soukromé osoby, o
žalobu, která byla podána soukromou osobou.
K této žalobě soud nepřikládá
vůbec žádných objasnění,
nýbrž prostě, když dostane žalobu
a ví, že jde o poslance, pošle žalobu přímo
posl. sněmovně, aby se vyjádřila,
má-li býti poslanec vydán čili nic.
Imunitní výbor nemá za úkol, aby prováděl
šetření ve věci, nýbrž prostě,
aby na základě příslušného
podání, po případě žaloby
se vyjádřil, buď aby poslanec byl vydán
nebo aby vydán nebyl. V důsledku toho, že v
soukromé žalobě bylo obvinění
stylisováno takovým způsobem, že nebylo
možno jinak usuzovati, než že šlo o obvinění
soukromého účastníka, soukromé
osoby ze zneužití úřední moci,
nebylo jinak možno, než aby imunitním výborem
byl dán návrh na vydání p. kol. posl.
Špačka. Imutní výbor se také
na tom usnesl.
Je ovšem možností každého poslance,
aby, když věc je přednášena v plénu,
ji objasnil, jestliže skutečně nebyly další
spisy předány poslanecké sněmovně,
aby případně poslanecká sněmovna
v plénu viděla, o jakou věc jde. Slyšeli
jsme nyní od p. kol. Špačka, že
vlastně jde pouze o dodatek k přípisu, který
byl poslán sekretariátu. Je tedy viděti,
že věc je poněkud jiná, než byla
posuzována s hlediska jen pouhé žaloby, která
byla předložena. Je zřejmo, že tedy je
možno a nutno, aby věc byla poněkud ještě
jasnější, aby byla šetřena. Toto
právo a tuto povinnost posl. Špaček právě
v tomto okamžiku vykonal a já neváhám
docela klidně říci, že vzhledem k okolnostem,
které zde byly předneseny a které jsou jistě
takového rázu, že tu striktně psanou
žalobu vysvětlují poněkud jinak, než
jak byla stylisována, doporučuji slavné poslanecké
sněmovně, aby věc byla vrácena imunitnímu
výboru k novému řešení a podání
nového návrhu. (Výkřiky - Hluk.)
Předseda (zvoní): Pan zpravodaj imunitního
výboru přednesl zprávu, podle níž
imunitní výbor navrhuje, aby poslanecká sněmovna
svolila k trest. stíhání p. posl. Špačka.
Návrh p. zpravodaje, aby byla věc vrácena
výboru, nelze pokládati za návrh výboru
imunitního. Dám proto hlasovati nejprve o návrhu
imunitního výboru, jak je tištěn v rozdané
zprávě.
Kdo souhlasí s návrhem imunitního výboru,
aby poslanecká sněmovna svolila k trest. stíhání
posl. Špačka, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Návrh imunitního výboru
je zamítnut. (Výkřiky posl. Mikulíčka.
- Hluk. - Předseda zvoní.)
Prosím o klid.
Poněvadž návrh přednesený ve
zprávě imunitního výboru nebyl většinou
sněmovny přijat, dám nyní hlasovati
o návrhu p. zpravodaje, aby tato imunitní věc
byla vrácena imunitnímu výboru.
Kdo souhlasí nyní s návrhem p. zpravodaje,
jak jsem jej byl opakoval, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna se
usnesla vrátiti tento případ imunitnímu
výboru.
Tím vyřízen je 9. odst. pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
10. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v
trest. věci posl. dr Budaye (tisk 2065).
Zpravodajem jest p. posl. dr Daněk. Dávám
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Daněk: Slavná sněmovno!
Imunitní výbor usnesl se nedoporučiti posl.
sněmovně k trest. stíhání posl.
dr Budaye, uznav, že výroky svými pronášel
kritiku, aniž překročil meze poslanecké
imunity.
Navrhuji tudíž, aby posl. dr Buday vydán
nebyl.
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Přistoupíme ke hlasování.
Pan zpravodaj navrhuje jménem výboru imunitního,
aby posl. sněmovna nesvolila k trest. stíhání
posl. dr Budaye.
Kdo s tímto návrhem pana zpravodaje souhlasí,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna usnesla
se nesvoliti k trest. stíhání posl.
dr Budaye.
Tím vyřízen jest 10. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
11. Zpráva výboru imunitního o žádosti
hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě v
trest. věci posl. Bečko (tisk 2068).