NS RČS 1925-1929, PS, 200. schůze, část 5/7 (4. 6. 1929)

Úterý 4. června 1929

Druhý požadavek: po ročním zaměstnání je 6denní dovolená, po 5ročním 12denní, po 15 ročním 18denní dovolená. Pánové a dámy, jak jste tu všichni, vím, že ve všech politických stranách, ačkoli z té práce parlamentní žádné mozole nenarostly, spíše zde a zde (ukazuje) máme my do roka dovolenou, 14 dní - měsíc, my politické strany, aby si oddychly. To, co se popřává všem kategoriím zaměstnanců, upírají dělníkům, že po určitém zaměstnání má dělník právo na placenou dovolenou 8denní a stupňovanou nahoru; co mají státní zaměstnanci, učitelé, upírají těm, kteří jsou zapřaženi hůře než ten panský dobytek. Dělníci to chtějí a místo, aby se jim vyhovělo, používá se proti nim četnických bajonetů a kriminálů.

Dělníci chtěli 1.60 Kč za hodinu a po práci přes 11 hodinu 2 Kč za hodinu. Může se někdo, vážení, postaviti proti takovému požadavku? Ano, státní správa nejdemokratičtějšího státu na zeměkouli, státní správa se svým fašistickým byrokratem přiskočila na podporu těm, kteří za takových okolností vykořisťují a ničí pracující slovenský proletariát. A státní fašistická byrokracie, místo co by měla učiniti nátlak na statkáře, aby se jakž takž s dělnictvem vyrovnali, snažila se zlomiti bojovnost stávkujících nejen zastrašováním a hrozbami, nýbrž i proti ústavním zákonům suspendováním práva shromažďovacího a brutálním kriminalisováním stávkujících. Ani jeden okresní náčelník, četník nebo kterýkoli byrokrat neměl odvahy, aby při osobní rozmluvě nebo hádce obhajoval otrocký vykořisťovatelský systém statkářů, kteří platí 90 hal. za 1 hodinu práce, ba přímo dřiny, bez které by nebylo chleba, masa, mléka, másla, ba ani zemáků. Každý přiznával, že za 10 až 12 pracovních hodin denně nemožno vůbec lidsky žít. Svalovati vinu za brutální lámání stávky těchto skutečných robotů na vládnoucí systém, jehož prý oni musejí poslouchati. Ano, tento prokletý systém, který aby se zachránil před logicky nutnou smrtí, musí užívat čistě fašistických method, tento systém kapitalistické žravosti a dravosti nutno na prvním místě odstraniti, nemá-li tři čtvrtiny obyvatel žíti životem, který je pod úrovní středověkých otroků.

Zač v tomto systému považuje pracujícího dělníka takový kapitalistický dravec, dokazuje tento do slova pravdivý případ:

Sešel jsem se se statkářem Slezákem, který obhospodařuje 4 dvory a kromě toho má cukrovar ve Farkašíně asi 10 km od Trnavy. Vypočítal jsem, že když dojič krav

- na Slovensku je zvykem, že obsluhují a dojí krávy muži - krmí a dojí 16 krav, má statkář z práce tohoto dělníka přes 60.000 Kč ročně hrubého zisku. Přiznal to. Ptal jsem se ho, zdali nezaslouží tento do úmoru pracující dělník aspoň 10% z toho, co získává z jeho práce on jako zaměstnavatel a statkář? A tu on brutálně odpověděl: "Zaslouží, ale já mu to nedám. Dělníci musí u mne pracovati za 8 Kč denně od svítání až do tmy. A co za 8 Kč? Za odpadky musí dělati a musí býti ještě rádi, že jim dáme práci."

Slyšíte to vy všichni, kteří žvaníte, že československý národ je osvobozen a že v tomto prý z revoluce vzniklém státě vládne demokracie, kde není rozdílu mezi bohatým a chudým? Pěkné osvobození, když slovenský dělník musí u takového keťasa dříti 16 hodin denně za odpadky.

A takový Slezák z Farkašína není zjevem nijak ojedinělým. A pak má celá měšťácká i reformistická společnost ještě tolik drzosti, že během této stávky a i po jejím skončení lživě štve, že boj byl dílem rozvratných živlů, ačkoliv příčinou tohoto hrdinného zápasu bylo přímo zoufalé živoření, na které je životní úroveň zeměrobotníků na Slovensku stlačena.

Když jsem se dostal několikráte do konfliktu s ozbrojenou státní mocí a líčil poměry těch lidí, kteří dělají za 90 hal. za hodinu, stal se právě u Slezáka případ, že dělníkovi, 9letému chlapci, který sbíral chrobáky, požírající řepu, dal za 12hodinovou práci 3 Kč, a když jsem mu to vytýkal, Slezák povídal: "A nemá to dost ?" Řekněte mi upřímně: Kdybych neměl smutnou zkušenost, co stojí má pravice, tak bych mu něco přidal za to. 3 Kč denně za 12hodinnou práci a ještě takový brutální člověk, který vydělal jistě čistého na jednom dělníkovi 10.000 Kč, řekne: "A nemá dost ?" Vážení! Kam to ženete? Jak chcete získati lásku toho proletariátu k tomuto státu?

Zde se mluvilo hodinu přede mnou ústy předsedy vlády, že je potřebí, abychom se připravili na každou eventualitu, že se musí vydávati všanc zdraví a životy dělníků při výrobě toho, čeho bude k ochraně státu potřebí. Ale nestaráte se, aby ten stát měl uvnitř spokojené ty, kterým ty obranné prostředky budete museti dávati do rukou, poněvadž sami budete kdekterý nepostradatelný, nejpotřebnější "enthoben" a pak si ten proletariát vzpomene, kdo že to byl před celou státní demokracií, před tím národem, byl-li to ten proletariát, který v počtu 30.000 žádal větší kus chleba či byl-li to Tautelbaum, Sonnenfeld, Gross, Slezák a ti ostatní? Jak si ustelete, tak si lehnete! Na nás je, abychom dělníka přesvědčili, kde v. každém okamžiku, ať v době války či v době míru, jest jeho nepřítel. (Potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Slavíček (zvoní): Nikdo již není ke slovu přihlášen. Rozprava je skončena.

Žádám o přečtení podaných návrhů. (Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Geyera a druhů k §u 1, odst. 1:

V al. 3 buďtež škrtnuta slova "kolouši jelení a dančí".

Al. 4 znějž: "srnec od 1. listopadu do 31. května;".

V al. 5 budiž škrtnuto "a srnče".

Al. 6 znějž: "zajíc: od 1. ledna do 30. září;".

Al. 10 znějž: "tetřev a tetřívek od 1. června do 15. dubna;".

Předposlední alinea znějž: "divoká kachna a divoká husa: od 1. ledna do 31. července;".

Připojeno budiž:

"sluky: doba hájení od 1. ledna do 28. února a od 16. dubna do 30. září;

kvíčaly: od 1. ledna do 31. srpna.".

2. Pozměňovací návrh posl. Bradáče, dr Kramáře, Mlčocha, dr Dolanského, dr Budaye, Windirsche, Stenzla, Hawelky a druhů:

Podepsaní navrhují změny resp. doplňky k odst. 1 v §u 1:

a) Slova "tetřev, tetřevec a tetřívek" buďtež nahrazena slovy "tetřev, tetřevec, tetřívek a divoký krocan".

b) Slova "slepice tetřeví, tetřívčí a jeřábčí" buďtež nahrazena slovy "slepice tetřeví, tetřívčí, jeřábčí a divoká krůta".

c) Následující řádka znějž: "bažant: od 1. ledna do 15. září".

d) Za slova "koroptev a křepelka: od 1. prosince do 31. srpna ;" budiž vloženo: "sluky: od 1. ledna do konce února a od 16. května do 31. srpna ;".

e) Následující slova "divoká kachna a divoká husa" nahradí se slovy: "divoké kachny a divoké husy".

3. Pozměňovací návrh posl. Matznera a druhů:

V §u 2 nechť začátek odst. 1 zní:

"Zemský úřad může po slyšení oprávněných k obecní honitbě pro jednotlivé..."

4. Pozměňovací návrh posl. Geyera a druhů:

§ 3 budiž nahrazen zněním:

"Stříleti na jeleny, srnce a daňky broky a běhounky se zákonně zapovídá. Štvanice

smějí se konati v témž honebním obvodě jen jednou za rok.

Při štvanicích nesmí se stříleti na jeleny, srnce a daňky."

5. Pozměňovací návrh posl. Matznera a druhů:

§ 4 znějž: ,.Jelení a dančí zvěř, která v době hájení zvěře pobíhá mimo ohrady, může býti zastřelena jako nehájená zvěř."

6. Pozměňovací návrh posl. Geyera a druhů:

§§ 4, 5 a 7 buďtež škrtnuty.

Připojen budiž dodatek:

"Vývoz vajec užitkové zvěře pernaté do ciziny jest zakázán."

7. Resoluční návrh posl. Matznera a druhů:

Byla-li ve vesnici způsobena škoda divokou zvěří, jsou majetníci pozemků, kteří prokázali škody způsobené divokou zvěří, oprávněni, ihned dáti provésti komisionelní šetření a od majetníka honitby nebo honebního společenstva žádati náhradu škody.

8. Resoluční návrh posl. Matznera a druhů:

Vláda se vybízí, aby ihned vypracovala nový honební zákon pro Československou republiku a předložila jej sněmovně k uzákonění.

9. Resoluční návrh posl. Leibla a soudr.:

Vláda se vybízí, aby zahájila reformu honebního práva a aby se při tom řídila zvláště těmito zásadami:

1. K výkonu myslivosti jest oprávněn každý československý státní občan, který není vyloučen z volebního práva, za zákonitých předpokladů, které musí býti pro všechny státní občany stejné.

2. Každá katastrální obec tvoří vlastní honební obvod.

3. K pronájmu jest výhradně příslušné obecní zastupitelstvo.

Předseda (zvoní): Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru zemědělského panu posl. Nejezchlebu-Marchovi.

Zpravodaj posl. Nejezchleb-Marcha: Slavná sněmovno! Já jako zpravodaj velmi nerad polemisuji. Vycházím z názoru, že zpravodaj má se úzkostlivě držeti věcnosti přednášeného referátu a že mu přísluší odmítnouti jen ty názory, které se nekryjí s osnovou, již hájí. Ale nemohu si odpustiti, a to mi vážená sněmovna promine, abych neřekl, že u nás někteří kolegové z řad poslaneckých si věcnost představují jako nevěcnost. Není jediné předlohy, ať se týká toho nebo onoho oboru, aby nebyla smíšena s ruskou revolucí, s Moskvou, se současnými událostmi vnitropolitickými, zkrátka, aby se nezamíchávalo černé mezi bílé. Dnes jsme zase slyšeli od pana kol. Mikulíčka o stávkách polních dělníků na Slovensku, o tom, co si vyprávěl s panem kol. Slezákem v kavárně v Žilině, slyšeli jsme o lesní reformě, kdo má na Slovensku jaký statek, ale nejméně jsme při tom slyšeli rozumného a věcného, pokud jde o tuto osnovu.

Vážená sněmovno! Pamatuji se na jedno. Byla zlá a krutá zima. Každý, kdo bral do rukou noviny a seděl v teple, pokud si je mohl opatřiti, litoval jak ptactva pernatého, tak zvěře, která vydána byla na pospas hladu a trýznění zimou. Kde kdo soucitný ve městě nebo jinde vzal trochu zrní a nasypal ptákům, a neptal se, je-li to vrána nebo kos, je-li to pták užitečný či škodlivý; v té chvíli, kdy bylo zle nám a také zvěři a ptactvu, byli jsme plni soucitu a dokonce jsme se ptali našeho parlamentu pomocí interpelací a pod., co hodlá okamžitě udělati k odstranění takové krise atd. Za 3 neděle, když vysvitne slunko, vyleze na tribunu poslanec a řekne, že by nebylo škoda, kdyby se všechno postřílelo a pobouchalo, a přijde poslanec a vykládá, jak je to ideální ve Francii...

Mám na zřeteli p. posl. Schweichharta. Nevím, byl-li p. poslanec ve Francii a je-li o těch věcech informován. Mohu ,jen opět říci, že já jsem tam byl a vím, jak francouzské lesy vypadají a jak zhoubný účinek má tam liberální a demokratické opatření, jež on si tak pochvaluje, že každý, kdo si dá pušku na řemen, může v Normandii, Bretani nebo na jihu Francie bez jakéhokoliv úředního povolení jíti stříleti, co chce. Vypadá to tak, že již mládež francouzská, která chce stříleti, střílí i užitečné a zpěvné ptactvo v lesích francouzských.

Pan kol. Mikulíček zatracoval. Pravím jedno, že totiž každý zákon, který se v této sněmovně dělá a bude dělati, nese ráz kompromisu. Nechceme úplně za pravdu dáti myslivcům a lovcům, a nechceme proti nim také hájiti úplně a do všech důsledků nerozum se strany druhé. Mluvil-li kol. Mikulíček, že je to pro příští šlechtice, a pletl-li do toho páté přes deváté, řeknu jedno: Znám celé stovky dělníků z první brněnské továrny, lidi sociálně nepatrně postavené, znám skláře na Staňkovsku, kteří tam mají pachtované honitby, a znám neskonalou řadu drobných domkářů a lidí na dědinách, kde mají společně s rolníky honitbu a kde se společně honu a lovu zúčastňují. A řekl bych ještě dále: Otázka obecních honiteb není tak jednoduchá. Máme na Moravě obce, jimž položka obecní honitby nese více, než nese celý ostatní jejich příjem. A mluvil-li p. kol. Mikulíček o tom, že na Židlochovicku, kde je jakási státní reservace, rolníci již ani neobdělávají polí, že to zvěř všechno sežere, odpovídám, že tam patrně nebyl a neví, že tam pole obdělávají, že ti, kdo mají honitby, si také na svůj díl při státní reservaci přijdou a že kromě toho za zvěř odprodanou z tamních honů a lovů platí ohromné tisícové náhrady do jednotlivých obcí, v některých případech i náhrady padesátitisícové.

Pan kol. Špaček vyslovil několik věcných přání. Nepřísluší mi, abych o nich pojednával, poněvadž jsou všechny adresovány ministerstvu zemědělství, které připravuje příští velký unifikační zákon.

Kromě toho bylo zde podáno několik pozměňovacích návrhů a několik návrhů resolučních, jak je už sekretariát sněmovně přečetl.

Je zde pozměňovací návrh posl. Geyera a soudr. na změnu §u 1, který navrhnu k úvaze ministerstvu zemědělství, ale do osnovy samé jej dáti nemohu, poněvadž by počet resolucí, obsažených v tomto zákoně, byl větší než počet paragrafů samých, jakož i proto, že některé z těchto resolucí by přivedly úplně celý ten nemnoho paragrafový zákon ad absurdum.

Druhý pozměňovací návrh, rovněž posl. Geyera a druhů, předám ministerstvu zemědělství k úvaze.

Třetí pozměňovací návrh posl. Geyera a druhů předám ministerstvu zemědělství.

Pozměňovací návrh posl. Matznera a druhů žádá, aby v §u 2, začátek odst. 1, zněl:

"Zemský úřad může po slyšení oprávněných k obecní honitbě pro jednotlivé...". Pravím, že je to nemožné, poněvadž v takovém případě by musel zemský úřad slyšeti také ty druhé. Navrhuji zamítnutí tohoto pozměňovacího návrhu.

Další pozměňovací návrh posl. Matznera a druhů žádá, aby § 4 zněl: "Jelení a dančí zvěř, která v době hájení zvěře pobíhá mimo ohrady, může býti zastřelena jako volná zvěř." Přijetí tohoto návrhu přivedlo by úplně v niveč princip obsažený v novém zákoně a nemohu se mu proto přizpůsobiti.

Rovněž tak nemohu se přizpůsobiti dalšímu pozměňovacímu návrhu posl. Geyera a druhů, aby §§ 4, 5 a 7 byly škrtnuty.

Nemohu se dále vysloviti pro resoluční návrh posl. Matznera a druhů, který zní: "Byla-li ve vesnici způsobena škoda divokou zvěří, jsou majetníci pozemků, kteří prokázali škody způsobené divokou zvěří, oprávněni, ihned dáti provésti komisionelní šetření a od majetníka honitby nebo honebního společenstva žádati náhradu škody," poněvadž toto je opatření administrativní, které se zákonem rozumí samo sebou.

Stejně tak nemohu doporučiti jeho resoluční návrh, že se vláda vybízí, aby ihned vypracovala nový honební zákon pro Československou republiku, poněvadž tato resoluce jest už v zákoně obsažena a pan kol. Matzner ji patrně přehlédl.

Stejně odkazuji ministerstvu zemědělství resoluční návrh posl. Leibla a soudr.

Kromě toho došel pozměňovací návrh posl. Bradáče, dr Kramáře, Mlčocha, dr Dolanského, dr Budaye, Windirsche, Stenzla, Hawelky a druhů:

Podepsaní navrhují několik změn, resp. doplňků k §u 1, odst. 1.

Především navrhují, aby slova "tetřev, tetřevec a tetřívek" byla nahrazena slovy

"tetřev, tetřevec, tetřívek a divoký krocan".

Při projednávání našeho zákona bylo totiž konstatováno, že na Moravě od nedávné doby poválečné zdržuje se také pták, zvaný divoký krocan. Je tedy úplně na místě, aby o tomto druhu pernaté zvěře byla v novém zákoně zmínka.

Dále se v uvedeném návrhu žádá:

b) Slova "slepice tetřeví, tetřívčí a jeřábčí" buďtež nahrazena slovy "slepice tetřeví, tetřívčí, jeřábčí a divoká krůta", což vyplývá z požadavku předchozího.

Dále se žádá, aby v následující řádce, kde se jedná o době hájení bažanta, bylo vsunuto: "od 1. ledna do 15. září" a aby za slova "koroptev a křepelka: od 1. prosice do 31. srpna" bylo vloženo: "sluky: od 1. ledna do konce února a od 16. května do 31. srpna".

A konečně se žádá, aby slova "divoká kachna a divoká husa" byla nahrazena slovy: "divoké kachny a divoké husy".

Těmto návrhům posl. Bradáče a druhů se přizpůsobuji a prosím, aby sněmovna je přijala. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Osnova zákona má 12 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Poněvadž byly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati takto:

O §u 1 bychom hlasovali nejprve v úpravě návrhu posl. Geyera a druhů; nebude-li přijata, v úpravě návrhu posl. Bradáče a druhů: nebude-li ani tato úprava přijata, budeme hlasovati o §u 1 podle zprávy výborové.

O §u 2 budeme hlasovati v úpravě návrhu posl. Matznera a druhů; nebude-li tato úprava přijata, hlasovali bychom o §u 2 podle zprávy výborové.

O §u 3 bychom hlasovali v úpravě návrhu posl. Geyera a druhů; nebude-li úprava přijata, budeme hlasovati o §u 3 podle zprávy výborové.

Pak budeme hlasovati o §u 4 v úpravě návrhu posl. Matznera a druhů; nebude-li přijata, budeme hlasovati o §§ 4 až 7 v úpravě návrhu posl. Geyera a druhů; nebude-li tato úprava přijata, hlasovali bychom o §§ 4 až 12, nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.

Jsou nějaké námitky proti přednesenému způsobu hlasování? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí s §em 1 v úpravě návrhu posl. Geyera a druhů, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)