Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Horák, dr
Buday, inž. Dostálek, Slavíček,
Stivín, Zierhut.
Zapisovatelé: Bečko, Vávra.
176 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři Černý,
dr Labaj, Najman, dr Spina, dr Šrámek,
dr Štefánek, dr Tiso, dr Vlasák;
za ministerstvo vnitra vrch. odb. rada dr Jílek a
plukovník četnictva Ježek.
Z kanceláře sněmovny: zástupci sněm.
tajemníka Nebuška, dr Mikyška,
dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 203. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolené dal jsem na dnešní schůzi posl.
dr Dolanskému, Stanislavovi a Stenzlovi
z rodinných důvodů.
Lékařská vysvědčení
předložili posl. Geršl, Šamalík,
Mondok, Schubert.
Došla oznámení o změnách ve výborech.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Klub poslanců komunistické strany v Československu
vyslal do výboru pro dopravu a veř.
práce posl. Jurana za posl. Cibulku; do výboru
imunitního posl. Landovou-Štychovou za
posl. Buriana; do výboru rozpočtového
posl. Mikulíčka a Haiblicka za
posl. Bolena a Neuratha; do výboru ústavně-právního
posl. dr Sterna za posl. Zoufalého; do výboru
vyšetřovacího posl. Kopasze za
posl. Můňu; do výboru zásobovacího
posl. Vobeckou a Landovou-Štychovou za
posl. Dědiče a Chloubu; do výboru zemědělského
posl. Haiblicka za posl. Čulena a posl. Kollárikovou
za posl. Bolena.
Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické
vyslal do výboru branného posl. Hampla
za posl. Jašu; do výboru zemědělského
posl. Bečko za posl. inž. Nečase.
Klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei"
vyslal do výboru pro záležitosti průmyslu,
obchodu a živností posl. Kunze za
posl. Oehlingera; do výboru soc.-politického
dne 7. června 1929 posl. dr Petersilku za posl.
Zajička, dne 11. června 1929 posl. Zajička
za posl. dr Petersilku.
Do výboru soc.-politického vyslal
klub poslanců čsl. nár. demokracie posl.
G. Navrátila za posl. Kvasničku a posl. dr
Matouška za posl. Ježka.
Předseda: Od vlády došlo sdělení.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Předseda vlády sdělil přípisem
ze dne 7. června 1929, č. j. 9315/29 m. r., že
vláda předložila senátu k projednání
a schválení Národním shromážděním
návrh zákona o ochraně osob oprávněných
požadovati výživu.
Předseda: Došel dotaz. Žádám
o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Dotaz posl. Bergmanna ministru financí o porušení
ustanovení zákona ze dne 23. května 1919,
č. 282 Sb. z. a n., ze dne 30. prosince 1920, č.
12 Sb. z. a n., při ustanovení Antonína Žáka
v Netolicích berním vykonavatelem (č. D 1453-II).
Předseda: Došly odpovědi na dotazy.
Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Odpovědi:
min. vnitra na dotaz posl. Kurťaka, aby Ivanové Kocanové,
roz. Dovbanové, z Horbky byly vráceny odňaté
dobytčí pasy (č. D 1312-II), min. zemědělství
na dotaz posl. dr Koberga o pronájmu obecní honitby
v Hraničních Petrovicích na Moravě
(č. D 1085-II),
min. soc. péče a min. nár. obrany na dotaz
posl. inž. Kalliny o invalidním důchodu Františka
Fritsche, válečného poškozence z Lubence
č. 161, okres Žlutice (č. D 702-II).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
2301. Zpráva ústavně-právního
výboru o vládním návrhu zákona
(tisk 1684), kterým se mění zákon
o zrušení šlechtictví, řádů
a titulů.
2302. Zpráva výborů zemědělského
a ústavně-právního o vládním
návrhu zákona (tisk 1588), jímž se mění
§ 3 zákona ze dne 16. dubna 1919, č. 215 Sb.
z. a n., o zabrání velkého majetku pozemkového
(zákona záborového).
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány vládní návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
2293. Vládní návrh, kterým se předkládá
Národnímu shromáždění
k projevu souhlasu obchodní a plavební smlouva sjednaná
mezi republikou Československou a královstvím
Srbů, Chorvatů a Slovinců v Praze dne 14.
listopadu 1928.
2294. Vládní návrh, jímž předkládá
se Národnímu shromáždění
Mezinárodní Ujednání o vývozu
kostí, podepsané v Ženevě dne 11. července
1928 a Protokol Ujednání.
2295. Vládní návrh, jímž předkládá
se Národnímu shromáždění
Mezinárodní Ujednání o vývozu
koží, podepsané v Ženevě dne 11.
července 1928 a Protokol Ujednání.
2314. Vládní návrh zákona o hranici
příjmu vylučující z nároku
na důchod válečných poškozenců.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány interpelace.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
2278. Interpelace:
I. posl. Knejzlíka a druhů min. spravedlnosti a
min. zemědělství o záborovém
velkostatku Gejzy Andrássyho v obcích na východním
Slovensku,
II. posl. Štětky a soudr. min. vnitra o zastřelení
Fr. Zajíčka četnictvem,
III. posl. Hrušky a soudr. vládě o přeřazení
městské obce Nový Bohumín ze skupiny
C do skupiny B činovného,
IV. posl. Siegela a druhů min. nár. obrany o množících
se sebevraždách vojáků,
V. posl. dr Schollicha a druhů min. školství
a nár. osvěty, aby bylo konečně vydáno
prováděcí nařízení k
platovému zákonu č. 104/26 Sb. z. a n.,
VI. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o neslýchaném
rozhodnutí okresního úřadu ve Žluticích,
VII. posl. Moudrého a druhů min. školství
a nár. osvěty ve věci ředitele Břetislava
Slavíka v Plzni, jakožto examinátora pro vyučování
dětí slabomyslných a zanedbaných,
VIII. posl. Vlčka, Bergmanna, Lance, Pechmanové
a druhů min. pošt a telegrafů o stavbě
budovy poštovního úřadu v Lounech,
IX. posl. dr Patejdla, Davida, V. Beneše, Vlčka, Jaši
a druhů min. vnitra pro poškození legionářů
neprováděním §u 25 platového
zákona,
X. posl. V. Beneše a soudr. min. školství a nár.
osvěty o zástupcích školy v místní
školní radě v Čepicích,
XI. posl. dr Frankeho, dr Klapky, Zeminové, Slavíčka,
Netolického a druhů předsedovi vlády
o včasném vydání zpráv o vývoji
československého zahraničního obchodu,
XII. posl. Haiblicka a soudr. vládě o surovém
postupu četnictva v Chodově proti dělníkům,
XIII. posl. inž. Junga a druhů předsedovi vlády
o článku Stát. pozemkového úřadu
nesouhlasícím s pravdou,
XIV. posl. Knirsche a druhů min. nár. obrany o vojenských
cvičeních konaných v Rudohoří
o svatodušních svátcích,
XV. posl. inž. Junga a druhů min. veř. prací,
že ministerstvo veř. prací nedbá rozhodnutí
nejv. správního soudu,
XVI. posl. Fedora a súdr. min. spravedlnosti o prehňavom
učinkovanie cenzury v Rožňave,
XVII. posl. inž. Kalliny a druhů min. soc. péče
o jmenováních do orgánů západočeských
okr. nemoc. pojišťoven odporujících zákonným
ustanovením; za podklad vzaty nešvary v Kraslicích,
XVIII. posl. dr Schollicha a druhů mm. školství
a nár. osvěty a min. železnic o právu
potvrzovati žádosti o udělení snížených
zpátečních jízdenek pro německé
studenty,
XIX. posl. inž. Junga a druhů min. železnic o
vlivu nedostatečné znalosti služební
řeči na kvalifikaci,
XX. posl. inž. Junga, L. Wenzela a druhů min. průmyslu,
obchodu a živností a min. vnitra o jednostranném
protežování vládní strany při
obsazování mandátů komorní
rady.
Předseda: Počátkem schůze byla
tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva
o 199. schůzi posl. sněmovny.
Počátkem schůze byly tiskem rozdány
a zároveň přikázány výboru
iniciativnímu návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
2306. Návrh posl. Langra, Riedla, Knejzlíka, Sladkého
a druhů, aby neprodleně poskytnuta byla vydatná
pomoc obyvatelstvu okresu novoměstského a bystřického
na Moravě, postiženým živelní katastrofou,
přivoděnou průtrží mračen
a krupobitím.
2307. Návrh posl. Jaši a soudr., aby byla neprodleně
poskytnuta pomoc obyvatelstvu a obcím okresu kyjovského
na Moravě, postiženým krupobitím a průtrží
mračen.
2308. Návrh posl. Srby a soudr. na urychlené poskytnutí
pomoci obcím a obyvatelstvu okresu Ústí n.
Orlicí, postiženým katastrofální
průtrží mračen.
2309. Návrh posl. dr Klapky, Mikuláše, Zeminové
a druhů na okamžitý zákrok a pomoc úřadů
obcím, postiženým živelní pohromou
na okresu Kamenice n. Lipou.
2310. Návrh posl. Sladkého, Bergmanna a druhů,
aby vláda přeřadila obec Kunčičky
u Ostravy do skupiny B činovného.
Předseda: Výboru imunitnímu přikázal
jsem žádosti.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Žádosti:
kraj. trest. soudu v Brně ze dne 1. června 1929,
č. Tl VII 71/29, za souhlas s trest. stíháním
posl. Šamalíka pro přečin proti
bezpečnosti cti, spáchaný tiskem podle zákona
č. 124/24 Sb. z. a n. (č. J 774-II),
kraj. soudu trest. v Brně ze dne 1. června 1929,
č. Tl VII 73/29, za souhlas s trest. stíháním
posl. Šamalíka pro přečin proti
bezpečnosti cti, spáchaný tiskem podle zákona
č. 124/24 Sb. z. a n. (č. J 775-II),
kraj. soudu v Berehově ze dne 29. května 1929, č.
Tl IX 22/29, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím
v Košicích ze dne 6. června 1929, č.
4609/29, za souhlas s trest. stíháním posl.
dr Korlátha pro přečin podle §u
24 zák. čl. XLI z r. 1914 (č. J 776-II),
kraj. soudu v Bratislavě ze dne 16. května 1929,
č. Tl 319/28/6, předloženou vrch. stát.
zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 5. června
1929, č. 4730/29, za souhlas s trest. stíháním
posl. Hlinky pro přečin pomluvy podle §u
1, §u 3, odst. II, č. 1 a 3 zák. čl.
XLI z r. 1914 (č. J 777-II).
Předseda: Odvolána byla žádost
imunitní.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Kraj. soud v Litoměřicích přípisem
ze dne 6. června 1929 odvolává žádost
ze dne 27. dubna 1929 za souhlas s trest. stíháním
posl. Knirsche pro přečin urážky
na cti (č. J 757-II; pres. sděl. ze 198. schůze).
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvního odstavce, jímž
jest:
1. Zpráva výborů soc.-politického
a ústavněprávního o vládním
návrhu zákona (tisk 1865) o četnickém
kázeňském a kárném právu,
odnětí četnické hodnosti, přeložení
do výslužby v řízení správním
a o umísťování superarbitrovaných
četnických gážistů mimo služební
třídy (tisk 2189).
Zpravodajem výboru soc.-politického jest posl. Kvasnička,
zpravodajem výboru ústavně-právního
posl. dr Králík.
Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. Kvasničkovi.
Zpravodaj posl. Kvasnička: Slavná sněmovno!
Maje jako zpravodaj soc.-politického výboru doporučiti
slavné sněmovně podle zprávy soc.-politického
výboru tisk 2189 vládní návrh tisk
1865, dovoluji si zdvořile podotknouti asi toto:
Zákonem č. 299 ze dne 14. dubna 1920 byla u nás
provedena organisace četnické služby a četnictvo
postaveno na podklad organisace vojenské, t. j. na princip
podřízenosti a kázně. Podle §u
12 tohoto zákona podléhá četnictvo
vojenským trestním zákonům a platí
pro ně disciplinární vojenský řád.
Přes to však je četnictvo orgánem státní
správy politické, podléhá politickým
úřadům, jak určuje § 2 dotčeného
zákona a v poslední instanci ministerstvu vnitra.
Vojenské kárné právo upraveno bylo
zákonem ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb.
z. a n., a novelou ze dne 8. dubna 1927, č. 55. Bylo tedy
nutno z týchž důvodů přikročiti
i k úpravě zákonné kárného
práva četnického, aby se tím jednak
vyhovělo volání z řad četnictva
a jednak také resolucím, které byly svého
času přijaty slavnou sněmovnou. Soc.-politický
výbor projednával v několika schůzích
vládní návrh zákona čís.
1865 a snažil se upraviti jej tak, aby slavná sněmovna
mohla jej schváliti.
Zásadnímu přání, aby četnictvo
podléhalo civilní pragmatice, nemohlo býti
z důvodů zásadních vyhověno
prostě proto, poněvadž by to vyžadovalo
zvláštní organisace služby a také
zvláštní organisace četnického
sboru.
Kromě formálních změn provedených
soc.politickým výborem provedeny byly hlavně
tyto změny: v §u 2 bylo hledáno zmírnění
výrazu a místo slov "se uplatní podezření"
uvedeno bylo "vyjde na jevo".
V §u 8 prodloužena byla doba k podání
stížnosti do trestů uvalených kárným
výborem ze 3 dnů na 8 dnů a analogicky upraveny
i ostatní paragrafy. Důvod byl ten, že těžkost
četnické služby mohla by velmi snadno znemožniti
včasné podání a také, aby bylo
zabráněno tomu, že by snad stížnost
nemohla býti doslovně uvedena, má se podati
písemně.
V části II, v §u 13, odst. 4 slovo "poklesek"
nahrazeno slovem "čin".
Spor byl o § 14. S mnohých stran bylo žádáno,
aby do kárných výborů byly pro vedeny
volby. Soc.-politický výbor dlouho o tomto požadavku
jednal, ale na konec nemohl k němu přistoupiti z
toho důvodu, že nemáme volby ani v civilní
službě a bylo by tedy velmi nebezpečno začínati
s tím zrovna u četnické služby. Dále
vedla k tomu také okolnost, že u četnických
kárných výborů volby zavedeny byly,
ale zkušenosti s nimi byly nevalné. Při roztříštěnosti
četnické služby - poměrně málo
osob na velkém teritoriu - neznalost osob navzájem
měla za následek, že volby byly velmi roztříštěny
a zpravidla vycházeli z voleb členové kárných
výborů několika, často jen osmi až
deseti hlasy. Avšak, aby byla zajištěna nestrannost
kárných výborů, bylo uvedeno v podstatě
v §u 14, že budou sestaveny zvláštní
seznamy.
Ministerstvo vnitra, pokud se týče zemští
četničtí velitelé, u nichž jest
zřízen kárný výbor I. stolice,
sestaví vždy na dobu 3 roků seznamy četnických
gážistů, z nichž budou určováni
členové kárných výborů,
a to odděleně pro četnické důstojníky
a pro četnické gážisty mimo služební
třídy.
Četničtí gážisté ve výslužbě
budou pojati do seznamu, pokud v dostatečném počtu
projeví ochotu převzíti dobrovolně
tuto funkci.
Seznamy budou vyhlašovány ve Věstníku
četnictva. Seznamy sestaví se podle hodnosti a pořadí
(služebního stáří), při
tom se v nich vždy též zvláště
vyznačí, ke které služební kategorii
dotčený četnický gážista
patří.
Ze seznamů určuje ministerstvo vnitra, pokud se
týče zemský četnický velitel,
v každém případě zvláště
členy podle toho, o jakého četnického
gážistu v tom kterém případě
jde.
Jde-li o kárné řízení proti
správnímu důstojníku, vyberou se z
příslušného seznamu 2 členové
z důstojníků správních pořadí
nejblíže vyššího obviněnému;
je-li obviněný důstojníkem výkonným,
účetním účetní kontroly,
vyberou se tito 2 členové z důstojníků
téže kategorie, ke které náleží
obviněný. Třetí a čtvrtý
člen jest vždy hodností a pořadím
nejstarší důstojník správní,
který ještě v řízení před
kárným výborem I. stolice při závěrečném
projednání v příslušném
období nepůsobil, nebo který opětně
přišel na řadu ve vykonávání
funkce.
Jde-li o kárné řízení proti
četnickému gážistovi mimo služební
třídy, vyberou se 2 členové kárného
výboru ze seznamu gážistů mimo služební
třídy v činné službě,
kteří jsou služebně nejblíže
starší než obviněný a náleží
téže služební kategorii; jako třetí
člen vybere se ze seznamu důstojníků
výkonných, pokud se týče účetních
nebo účetní kontroly, podle toho, které
služební kategorii náleží obviněný,
hodností a pořadím nejstarší
důstojník téže kategorie, který
dosud v řízení před kárným
výborem v příslušném období
nepůsobil nebo který opětně přišel
na řadu ve vykonávání funkce. Jako
čtvrtý člen vybere se důstojník
správní v činné službě,
hodností a pořadím nejnižší,
za týchž podmínek jako člen třetí.
Je-li více obviněných, určují
se členové kárných výborů
podle četnického gážisty hodností
a pořadím nejstaršího.
Je-li obviněný tak vysokého pořadí,
že nelze podle pravidel uvedených v předchozích
odstavcích vybrati ze seznamu potřebný počet
členů, jest za členy ustanoviti četnické
gážisty pořadím nejblíže
nižší.
Jde-li o kárné řízení proti
gážistovi ve výslužbě, vyberou
se 2 první členové z gážistů
ve výslužbě podle zásad právě
uvedených.
Jinak jsou pro ustanovování členů
kárných výborů I. stolice směrodatnými
pouze seznamy gážistů v činné
službě.