Kdo souhlasí s §em 56 v úpravě posl.
Schmerdy a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s tímto paragrafem ve znění
zprávy výborové, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. § 56 je přijat podle
zprávy výborové.
Kdo souhlasí se shodnými návrhy posl. Schmerdy
a soudr. a posl. dr Wintra a soudr. na škrtnutí
§u 57, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrhy ty jsou zamítnuty.
Kdo nyní souhlasí s eventuální úpravou
§u 57, navrženou posl. dr Wintrem a soudr., nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je menšina. Navržená eventuální
úprava je zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s tímto paragrafem ve znění
zprávy výborové, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. § 57 je přijat podle
zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §em 58 v úpravě posl.
Schmerdy a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s §em 58 v úpravě posl.
Blatné a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s tímto paragrafem ve znění
zprávy výborové a v textové úpravě
p. zpravodaje, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. § 58 je přijat podle
zprávy v textové úpravě p. zpravodaje.
Kdo souhlasí s §em 59 v úpravě posl.
Blatné a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s §em 59 v úpravě posl.
Schmerdy a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo souhlasí s §em 59 v úpravě posl.
dr Wintra a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s tímto paragrafem ve znění
zprávy výborové, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. § 59 je přijat podle
zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §§ 60 až 63 ve znění
zprávy výborové, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. §§ 60 až 63 jsou přijaty
podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §em 64 v úpravě posl.
Blatné a soudr., nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je menšina. Navržená úprava je zamítnuta.
Kdo nyní souhlasí s tímto paragrafem ve znění
zprávy výborové, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. § 64 je přijat podle
zprávy výborové.
Kdo konečně souhlasí s nadpisem zákona,
s nadpisy jeho jednotlivých oddílův a s úvodní
formulí zákona podle zprávy výborové,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Nadpis zákona, nadpisy jeho
jednotlivých oddílův a úvodní
formule zákona jsou přijaty podle zprávy
výborové.
Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu
ve čtení prvém.
Ke druhému čtení přistoupíme
při projednávání odst. 6, bude-li
této osnově přiznáno zkrácené
řízení podle §u 55 jedn. řádu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
3. Druhé čtení osnovy zákona o
četnickém kázeňském a kárném
právu, odnětí četnické hodnosti,
přeložení do výslužby v řízení
správním a o umísťování
superarbitrovaných četnických gážistů
mimo služební třídy (tisk 2189).
Zpravodajem výboru soc.-politického jest za omluveného
p. posl. Kvasničku p. posl. Al. Petr, zpravodajem
výboru ústavně-právního je
p. posl. dr Králík.
Místopředseda inž. Dostálek (převzav
předsednictví - zvoní): Jsou nějaké
návrhy oprav nebo změn textových?
Zpravodaj posl. Al. Petr: Navrhuji opravu tiskových
chyb, aby totiž
1. v §u 16, odst. 5, řádek 6 za slovem "souvisejících"
byla dána čárka,
2. v §u 18, odst. 1, řádek 2 místo slova
"Zpravodaj" stálo " Zpravodajem".
Zpravodaj posl. dr Králík: Připojuji
se k tomuto návrhu.
Místopředseda inž. Dostálek: Kdo
ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak byla přijata ve čtení
prvém, s opravami navrženými zpravodaji, nechť
zvedne ruku. (Děje se.).
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona také ve
druhém čtení.
Rozhodneme ještě o podaných návrzích
resolučních.
Jsou to jednak 4 resoluční návrhy otištěné
ve zprávě výborové, k nimž byl
podán přečtený návrh posl.
Bradáče, dr Budaye, dr Dolanského,
dr Kramáře, Mlčocha, dr Luschky, Stenzla,
Windirsche a druhů na vrácení výboru
soc.-politickému, jednak 11 resolučních návrhů
posl. Bergmanna, dr Klapky, dr Patejdla, Špatného
a druhů, a konečně 14 resolučních
návrhů posl. dr Meissnera, dr Dérera
a soudr.
Žádám pp. zpravodaje aby se o podaných
návrzích vyjádřili.
Zpravodaj posl. Al. Petr: Navrhuji, aby resoluční
návrhy posl. Bergmanna a druhů a posl. dr
Meissnera a soudr. přikázány byly
k projednání výboru soc. politickému.
Zpravodaj posl. dr Králík: Připojuji
se k návrhu zpravodaje výboru soc. politického
a jménem výboru ústavně-právního
navrhuji, aby všechny tyto resoluční návrhy
byly přikázány k projednání
výboru soc. politickému.
Místopředseda inž. Dostálek: Přistoupíme
ke hlasování.
Kdo souhlasí s návrhem posl. Bradáče
a druhů na vrácení 4 resolucí
vytištěných ve zprávě výborové
výboru soc.-politickému, nechť pozvedne
ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Páni zpravodajové navrhli, aby veškery resoluce
pp. posl. dr Meissnera a soudr. a pp. posl. Bergmanna
a druhů přikázány byly výboru
soc.-politickému.
Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Tím je současně vyřízen iniciativní
návrh tisk 89 a petice č. 1366 a 1389.
Tím vyřízen je odst. 3 pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
4. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se souhlasí s třetím dodatečným
zápisem k úmluvě mezi Československou
republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924
o úpravě závazků v rakousko-uherských
korunách, podepsaným v Praze dne 27. listopadu 1928
(tisk 2272).
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl.
Světlík, za výbor ústavně-právní
p. posl. dr Samek a za výbor rozpočtový
p. posl. Vomela.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Světlík: Nejsou.
Zpravodaj posl. dr Samek: Nikoli.
Zpravodaj posl. Vomela: Rovněž ne.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Opravných návrhů a změn textových
není.
Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí
se schvalovacím usnesením tak, jak je posl. sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala toto schvalovací usnesení
také ve čtení druhém.
Tím jest vyřízen 4. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
5. Druhé čtení osnovy zákona, kterým
se provádí třetí dodatečný
zápis k úmluvě mezi Československou
republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924
o úpravě závazků v rakousko-uherských
korunách (tisk 2271).
Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční p. posl.
Světlík, za výbor ústavně-právní
p. posl. dr Samek a za výbor rozpočtový
p. posl. Vomela.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Světlík: Nejsou.
Zpravodaj posl. dr Samek: Nikoli.
Zpravodaj posl. Vomela: Rovněž ne.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Opravných návrhů není.
Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona také ve
čtení druhém, a to ve znění
shodném s předchozím usnesením senátu.
Tím vyřízen jest 5. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
6. Návrh, aby řízením zkráceným
podle §u 55 jedn. řádu projednány byly
osnovy zákonů:
a) o výkonu lékařské praxe (tisk
2316),
b) o lékařských komorách (tisk
2317).
Návrh na zkrácené projednávání
těchto osnov činím z toho důvodu,
aby předlohy právě uvedené mohly býti
co nejdříve dodány senátu a aby mohla
býti zkrácena 24hodinová lhůta, která
má normálně uplynouti mezi prvním
a druhým čtením.
Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby jmenovaným
osnovám přiznáno bylo zkrácené
řízení, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Návrh můj jest přijat.
Přistoupíme tudíž ihned ke druhému
čtení uvedených osnov:
Ad 1. Druhé čtení osnovy zákona
o výkonu lékařské praxe (tisk 2316).
Zpravodaji jsou: za výbor pro veř. zdravotnictví
p. posl. dr Matoušek, za výbor soc.-politický
p. posl. dr Viškovský.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Matoušek: Nikoli.
Zpravodaj posl. dr Viškovský: Návrhů
není.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Kdo ve druhém čtení souhlasí s
osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Ad 2. Druhé čtení osnovy zákona
o lékařských komorách (tisk 2317).
Zpravodaji jsou: za výbor pro veř. zdravotnictví
p. posl. dr Matoušek, za výbor soc.-politický
p. posl. dr Viškovský.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Matoušek: Nikoli.
Zpravodaj posl. dr Viškovský: Návrhů
není.
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Kdo ve druhém čtení souhlasí s
osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém.
Přijetím osnov tisky 2316 a 2317 byly vyřízeny
podle zpráv výborových také petice
č. 1450, 1452, 1455, 1456, 1457, 1460 a 1469.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
7. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového o vládním návrhu
zákona (tisk 2314) o hranici příjmu vylučující
z nároku na důchod válečných
poškozenců (tisk 2356).
Zpravodajem výboru soc.-politického jest p. posl.
inž. Hrdina, zpravodajem výboru rozpočtového
je p. posl. Rýpar.
Dávám slovo prvému p. zpravodaji - za výbor
soc.-politický - p. posl. inž. Hrdinovi.
Zpravodaj posl. inž. Hrdina: Slavná sněmovno!
Státní péče o válečné
poškozence upravena byla v Československé republice
těmito zákony: zákonem č. 199 z r.
1919, potom vládním nařízením
č. 561/1919, zákonem č. 142/1920, vládním
nařízením č. 436/1920, zákonem
č. 310/1921, zákonem č. 39/1922, zákonem
č. 41/1922, vládním nařízením
č. 181/1922, vládním nařízením
č. 363/1922, zákonem č. 395/1922, zákonem
č. 396/1922, zákonem č. 146/1923, zákonem
č. 79/1924, vládním nařízením
č. 110/1924, zákonem č. 297/1924, vládním
nařízením č. 222/1925, zákonem
č. 74 a 236/1926, zákonem č. 179/1927 a konečně
zákonem č. 119/1928.
K provádění této péče
zařazovány jsou do státního rozpočtu
každoročně částky, které
dosáhly koncem r. 1928 celkové výše
5.175,374.108 Kč pro oblast celého československého
státu. Z této částky bylo doposud
vyplaceno 4.678,353.751 Kč.
Válečným poškozencům vypláceny
jsou podle uvedených zákonů jednak renty
v pevných měsíčních částkách,
jednak se poskytuje válečným invalidům
léčení na státní náklad,
opatřují se orthopedické pomůcky na
náklad státní, všem válečným
poškozencům pak poskytovány jsou jednak dary,
jednak zápůjčky bezúročné
způsobem, jak bude dále uvedeno.
Provádění shora uvedených zákonů
je svěřeno zemským úřadům
pro péči o válečné poškozence
podle teritoriálního rozdělení československého
státu. Je to tedy zemský úřad v Praze,
v Brně, v Bratislavě a v Užhorodě. Tyto
zemské úřady mají za úkol,
aby v mezích svého territoria obstarávaly
veškerou agendu a vše, co je svěřeno jejich
úřadům.
O důchod podle zákonů o požitcích
válečných poškozenců se přihlásilo
v celé republice 960.473 válečných
poškozenců. Z tohoto počtu byl důchod
přiznán 723.511 válečným poškozencům.
Samozřejmě lze konstatovati přirozený
úbytek válečných poškozenců-důchodců.
Srovnáme-li počet válečných
poškozenců-důchodců, jimž důchod
se skutečně vyplácel a vyplácí,
za r. 1923, 1924, 1925, 1926, 1927 a 1928, přicházíme
k těmto zajímavým výsledkům:
Invalidů-důchodců r. 1923 bylo 155.588, r.
1924 132.545, r. 1925 126.317, r. 1926 116.417, r. 1927 112.210
a r. 1928 107.168. Ptáme se, jakým způsobem
ubývá těchto invalidů? Ovšem,
že především ubývá jich
úmrtností a osamostatněním. Pokud
se týče úmrtnosti u invalidů, není
tato vyšší než 4 až 5%. U vdov jeví
se úbytek nejvíce provdáním. R. 1925
se provdalo 6000 vdov, r. 1925 téměř 5000
vdov, r. 1927 3500 a r. 1928 1630 vdov. Je přirozeno, že
čím dále tento úbytek provdáním
bude menší. Sirotků ubývá dosažením
hranice věkové.
Nejmenší úmrtnost byla dosud u předků
důchodců. Vzestup předků v letech
1924 a 1925 jest vysvětliti tím, že důchody
předků byly v těchto letech z valné
části teprve vyměřovány. Od
počátku účinnosti shora uvedených
zákonů bylo z titulu péče o válečné
poškozence až do 31. prosince 1928 vyplaceno 4.678,353.751
Kč. Z toho připadá na státní
administrativu 150,387.801 Kč, na soc.-lékařské
prohlídky 19,919.668 Kč, na vlastní péči
o válečné poškozence 4.508,044.071 Kč,
tedy celkem 4.678,353.751 Kč.
Zvláště budiž upozorněno, že
náklady administrativní na provádění
péče o válečné poškozence
jsou velice nízké, neboť dosahují jen
3 1/4% celkového
nákladu.
Jen na zákonitých požitcích bylo do
31. prosince 1928 vyplaceno invalidům-důchodcům
1.618,464.658 Kč, pozůstalým důchodcům
2.663,400.673 Kč, dohromady tudíž 4.281,865.331
Kč.
Úřady provádějící péči
o válečné poškozence počaly nejprve
se školením válečných poškozenců
podle intencí, jimiž je vedena celá péče
o válečné poškozence, aby totiž
váleční poškozenci byli vráceni
především hospodářskému
životu, tedy práci. Největší počet
invalidů byl školen v letech 1919 a 1920, tedy ještě
v době před účinností požitkového
zákona a jeho prováděním. V těchto
letech bylo školeno 6648 invalidů. Postupně
školení toto klesalo až do r. 1924, kdy školeno
bylo už jen 97 invalidů. Po tomto roce bylo již
od dalšího školení upuštěno
a poskytovány byly jen v ojedinělých případech
podpory jednotlivcům na různá školení.
Celkový náklad na školení za všechna
léta činí více než 8 mil. Kč.
Školení prováděno bylo na vysokých
školách, na středních školách,
průmyslových, obchodních, hospodářských,
lesnických, živnostenských a měšťanských
školách. Vedle toho byli jednotliví amputovaní
váleční invalidé přeškolováni,
vyučováni u různých mistrů
jiným řemeslům, než kterým byli
vyučeni. Je přirozené, že podle toho,
jak je válečný poškozenec zraněn
nebo k práci schopen, může býti dále
školen k dalšímu svému zaměstnání.
Léčení válečných invalidů
stoupalo až do r. 1925, v dalších letech již
nepostupuje, avšak udržuje se na stejné výši.
Invalidé jsou léčeni ve specielních
léčebnách plicních chorob, v lázeňských
ústavech, veřejných nemocnicích, ve
vojenských nemocnicích a v různých
sanatoriích. Nejvíce invalidů nachází
se v domácím léčení. S počátku
bylo nejvíce invalidů v nemocnicích vojenských.
Postupem doby vyvinulo se a nejlépe vyhovuje ambulantní
léčení. Z toho důvodu uzavřelo
ministerstvo soc. péče kolektivní smlouvu
s organisacemi lékařskými o provádění
ambulantního léčení válečných
invalidů. Již r. 1924 bylo léčeno ambulantně
přes 10.000 invalidů a tento počet dosud
neklesl. Tuberkulosních invalidů bylo nejvíce
léčeno r. 1923, rovněž i specielních
chorob v lázeňských ústavech. Výsledky
léčení tuberkulosních invalidů
jsou patrné a počet těchto invalidů
léčených na tuberkulosu se snižuje.
Celkový náklad na léčení činil
za uplynulých 10 let okrouhle 170 mil. Kč.
Největší činnost vyvinuly zemské
úřady v péči o válečné
poškozence-slepce. V celém státě jest
úplných slepců 457, slepců praktických
- to je takových, u nichž schopnost vidění
nebyla sice úplně zničena, avšak přece
snížena tak, že nevidí, rozeznávajíce
pouze tmu a světlo, pohyb ruky v malé vzdálenosti
před očima a pod. - 167, celkem tedy jest jich 624.
Činnost zemských úřadů jevila
se nejvíce v zaopatřování slepců
tak, aby tito mohli býti platnými členy společnosti
lidské. Válečným slepcům bylo
přiděleno dosud asi 50 hlavních skladů
tabákových a téměř 300 tabákových
prodejen. Vlastní nemovitost hospodářskou
má 70 slepců, domovin bylo opatřeno pro válečné
slepce 76. V biografech jsou umístěni 4 váleční
slepci, obchod a živnosti má asi 30 válečných
slepců. Bylo tedy úplně zaopatřeno
asi 450 válečných slepců. Náklad
na válečné slepce vedle zákonitých
důchodů z titulu "péče charitativní"
činil dosud přes 13 milionů Kč, z
čehož asi 1/3
byla poskytnuta darem, 2/3
zápůjčkou. Z toho je patrno, že zbývá
zaopatřiti ještě asi 1/4
celkového počtu válečných slepců.
Z důvodů osamostatnění, pomoci v nouzi
a pod. byly a jsou udělovány válečným
poškozencům dary a zápůjčky,
k osamostatnění pak povolují se invalidům
kapitalisace důchodů. Dary poskytují se na
výpomoc v nouzi, na výživu, na zaplacení
dluhů, na zařízení domácnosti,
na zaplacení nájemného, na cestovné,
na ošacení, na léčení rodiny,
na stěhování, na pohřebné,
na opravy domků a na různé jiné účely.
Zápůjčky byly a jsou povolovány z
největší části do trafik, do
živností, do obchodu, na pozemkovou reformu a ještě
na jiné podobné účely. Jen na zápůjčkách
do trafik byla povolena téměř v 5000 případech
částka přibližně 20 milionů
Kč. V celé republice bylo obsazeno asi 25.000 trafik
válečnými poškozenci.