Pondělí 24. června 1929

Naproti tomuto provokačnímu návrhu ministerstva veř. prací, zpracovanému k návrhu uhlobaronů, odpověděli horníci spontanním odporem, v jehož čelo postavila se komunistická strana a rudé odbory. Nástup do boje proti tomuto návrhu a za zachování hornického pojištění byl spontanní a horníci sjednoceni, odhodláni k boji za hornické pojištění do všech důsledků, což vše mělo za následek, že uhlobaroni i s reakční vládou pod tímto tlakem horníků ustoupili, ale nevzdali se svého plánu, hornické pojištění zhoršiti.

Také správa státních báňských podniků postavila se první r. 1926 k útoku na hornické pojištění. Horničtí pensisté státních báňských podniků hned za starého Rakouska požívali od bratrské pokladny k nedostatečným provisím zvláštních přídavků, které jim byly placeny ze státní pokladny, a Československá republika, která převzala po rakouském státu státní podniky, byla vázána k těmto povinnostem, které ovšem r. 1924 značně omezila, a konečně r. 1926 při útoku na hornické pojištění sáhla k odbourání drahotních přídavků k hornickým pensím a tím dala signál k odbourávání hornických provisí vůbec. Jedině spontánním bojem horníků pensistů byla státní správa přinucena k ústupu a tak si pensisté státních podniků zachovali drahotní přídavky ve výši 50%. Ale i přesto trpí pensisté státních báňských podniků ohromnou bídou, jak to dokazují nesčetné případy na Příbramsku a Podkarpatsku, kde ve slatinských dolech požívají provisionisté několika korun denní pense a podvýživou vysíleni klesají k zemi.

R. 1927 byl podniknut druhý útok na hornické pojištění. Od r. 1926 bylo uhlobarony a reakční vládou pracováno na dalším zhoršení hornického pojištění. A tak došlo v říjnu 1927, kdy objevil se druhý návrh z útočného plánu reakce proti hornickému pojištění pod heslem "Sanace hornického pojištění" k obrannému boji horníků.

V tomto druhém tajném návrhu ministerstva veř. prací se sice už nemluvilo o zrušení hornického pojištění přímo, ale zato o jeho citelném poškození a pozvolném odbourání až k jeho převedení k sociálnímu pojištění. V druhém návrhu se žádalo: 1. Snížení provisí o 1/3 v provisi se nalézajícím důchodcům. 2. Snížení nároků aktivních horníků na roveň třídy A všeobecného pojištění. 3. Zvýšení hranice věkové pro nárok starobní provise z 55 na 65 let a zrušení nároku na důchod invalidní při neschopnosti k hornickému povolání. 4. Zavedení nového příspěvku vedle dosavadního pro horníky na sanaci hornického pojištění v roční částce 6,960.000 Kč.

Na tuto druhou provokaci odpověděli horníci 24hodinnou všeobecnou stávkou. Z obranného boje horníků na ochranu hornického pojištění vzala si vláda, uhlobaroni i s reformistickými vůdci, kteří dnes tvoří trojspolek proti dělnické třídě, poučení.

Bylo by neodpustitelnou chybou, kdyby se horníci domnívali, že uhlobaroni s reakční vládou se vzdali svého úmyslu zhoršiti hornické pojištění. Naopak, pracují ke zhoršení hornického pojištění plnou parou, ale prostředky jinými a po jiných cestách. Dnešní reakční režim poznal velmi brzo, že k prosazení zhoršení hornického pojištění nestačí mu dosavadní prostředky a proto v prvé řadě sáhl k rozbíjení sjednocených horníků zasazením klínu mezi rudé odbory a komunistickou stranu jako vůdkyni revolučních dělníků a horníků. Na tomto plánu, jak horníky rozraziti, pracuje reakční vláda ruku v ruce s uhlobarony. Jeden z prvých plánů k rozražení horníků byl Haisův puč v MVS, který měl rozraziti rudé odbory, zejména ucelenou jednotu hornické sekce. Síla a jednotnost sekce horníků byla nezdolná, jak se ukázalo ve všeobecné stávce horníků proti zhoršení hornického pojištění a proto také všecky zásahy Haisova puče na rozbití rudých odborů odrážejí se dnes nejvíce o sekci hornickou, na kterou jsou podnikány nejsprostší útoky, jak dokazují v poslední době pokusy na Kladensku, kde lidé pochybného charakteru vystupují již přímo jako rozbíječi jednotné sekce horníků. Hradní fašisté v dohodě s uhlobarony podnikli útok na nejsilnější tvrz komunistickou v domnění, že rozražením kladenských horníků podaří se jim provésti všechny protidělnické zákony. Hradní fašisté za pomoci finanční kapitálu nasadili do předních řad komunistické strany Československa a rudých odborů své agenty, jako tomu nasvědčuje činnost likvidátorských vůdců, kteří přešli na povel hradního fašismu k přímému útoku na komunistickou stranu, zrazují buržoasii válečný plán světového komunismu ve svých plátcích, počínaje "Rovností" přes "Komunistu" až k "Obraně svobody" na Kladně. A buržoasie z vděčnosti za tyto služby tiskoviny likvidátorů podporuje. To jsme viděli nejlépe, jak v době povstání kladenských likvidátorů na Václavském náměstí byla kladenská "Svoboda" jediným listem, který buržoasie přímo zbožňovala. Likvidátoři dopouštějí se nejčernější zrady, která kdy na dělnictvu byla spáchána, v době největšího nebezpečí války, v době, kdy buržoasie sahá na poslední válečné vymoženosti dělnické a v době, kdy hornické pojištění je nejvíce ohroženo.

Hradní fašismus a buržoasie jásaly spolu s reformistickými vůdci, že se jim podaří komunistickou stranu rozvrátiti a rudé odbory rozraziti a uskutečniti tak svůj plán na zotročení a zbídačení dělnictva.

V této době, kdy hradní fašismus zfašisoval již celý hradní aparát, vystupuje do popředí po třetí otázka sanace hornického pojištění. Tentokráte reakční vláda s uhlobarony chystá provésti útok na hornické pojištění, když napřed připravila si cestu k pokusům rozbíti komunistickou stranu a rozraziti rudé odbory, zejména až doposud jednotnou sekci horníků, která jediná byla s to, zabrániti zhoršení hornického pojištění.

Reakční vláda doufá, že za pomoci rozšířené fronty protikomunistické o likvidátory provede zhoršení hornického pojištění. Chystá se tu zločin, který má býti spáchán na 130.000 hornících a hutnících, na 90.000 hornických provisionistech, vdovách a sirotcích po hornících. Na interpelaci posl. Lance odpověděl předseda vlády hradního fašismu, že má býti předložen co nejdříve návrh na sanaci hornického pojištění. Sanace hornického pojištění má býti provedena na účet provisionistů, na účet aktivních horníků zvýšením příspěvků a snížením provisí. Hornické pojištění má býti zhoršeno v těchto směrech: 1. snížením dosavadních provisí o 1/3. Co by toto snížení znamenalo, ukazuje srovnání provise přepočtené na den, snížené o 1/3 podle návrhu. Až dosud za členskou dobu podle zákona č. 242 za 10 roků požíval důchodce 3.78 Kč, podle návrhu chystaného má požívati jen 2.52 Kč. Vdova, která až dosud za 10 mužových odpracovaných let požívala 1.89 Kč, má požívati podle návrhu chystaného 1.26 Kč. Také sirotci, kteří až dosud měli po 10leté práci otcově 95 haléřů denně, mají napříště požívati jen 64 haléřů denně, a tak za 20 let invalida, který až dosud dostával 6.41 Kč, má 4.28 Kč. Vdova, která dostávala až dosud 3.20 Kč, dostane 2.14 Kč. Sirotek, který dosud měl 1.60 Kč, dostane 1.06 Kč. Za 40letou práci horník, který 40 let pracoval na dolech a stal se invalidním, má z dosavadních 11.67 Kč dostati pouze 7.78 Kč. Vdova po tomto, která až dosud dostávala 5.83 Kč, dostane 3.88 Kč, sirotci místo dosavadních 2.91 Kč pouze 1.94 Kč. Na výživu jednoho policejního psa podle státního rozpočtu připadá 8 Kč denně, ale na starého, sedřeného horníka, který pracoval 30 let, nebude tedy vycházeti ani 8 Kč denně. Příspěvek státní na jednoho trestance činí průměrně 19 Kč denně, ale na hornického pensistu nepřispěl stát dosud ani jedním haléřem.

O kolik milionů ročně byly by sníženy provise horníků, kdyby byl tento návrh přijat, ukazuje toto srovnání:

1. Roční potřeba pro krytí provisí činí. 161 milion Kč bez režijních nákladů. Sníží-li se tato potřeba o 1/3, bude snížení činiti 52,380.000 Kč ročně. Tedy 52,380.000 Kč má se ušetřiti podle receptu uhlobaronů na ubohých hornických pensistech. Tyto ušetřené miliony mají býti vraženy do chřtánu uhlobaronům.

2. Věková hranice pro dosažení starobního důchodu má býti zvýšena z 55 let na 65 let, což bude znamenat, že při dnešní racionalisační výrobě, kde o jednu třetinu byl zvýšen výkon horníka proti době předválečné, bude ze sta horníků jeden jediný, který se dožije tak vysokého věku, neboť podle statistiky v průměru dožije se horník pouze 56 let. A pak ovšem umírá úplně vysílen buď na tuberkulosu nebo jinou proletářskou nemoc. V žádném jiném odboru není tolik úrazů a předčasných úmrtí jako v hornictví. Ale reakční vláda vidí v hornících pouhý důlní inventář a v uhlobaronech jediné nositele blaha demokratické republiky.

Jak těžké a nebezpečné je povolání hornické, dokazuje sama státní statistika, která obsahuje největší obžalobu tohoto fašistického režimu. V tomto státě vidíme, že r. 1919 bylo v horách zabito 240 horníků, těžce zmrzačeno 3866. R. 1920 zabitých 176, zmrzačených 3405. R. 1921 - 175 zabitých, zmrzačených 4495. R. 1922 - 107 zabitých, zmrzačených 5572. R. 1923 - 128 zabitých, zmrzačených 5980. R. 1924 - 164 zabitých a zmrzačených již 6919. R. 1925 - 123 zabitých a zmrzačených 6245. R. 1926 - 153 zabitých a zmrzačených 6553. R. 1927 stoupl počet zabitých na 144, ale těžce zmrzačených na 7869. A tak tu máme bilanci. Za 9 let bylo v horách zabito 1409 horníků a 50.904 horníků zmrzačeno. To jsou ty dividendy horníků, to je to blaho horníků.

Dále má býti příspěvek aktivních horníků zvýšen. Příspěvky aktivních horníků, které již dnes činily 33 Kč měsíčně, mají býti podstatně zvýšeny, a to v prvních pěti letech o 7,200.000 Kč, ve druhých pěti letech o 5,400.000 Kč, ve třetích pěti letech o 3,600.000 Kč a ve čtvrtých pěti letech o dalších 1,800.000 Kč, a to jenom proto, aby byly zachráněny ohromné zisky uhlobaronů, které jdou zejména v posledních letech do ohromných milionů.

Jak je možno provésti sanaci hornického pojištění, ptají se zejména dnes horníci. A na tuto otázku odpovídáme: Sanace hornického pojištění může býti provedena ihned na účet ohromných zisků uhlobaronů bez zvýšení ceny uhlí. Sanace hornického pojištění mohla už býti provedena dávno na účet fondů uhelných společností, o jejichž výši nemá tušení ani státní správa ani veřejnost. Jsou tu u uhelných společností stabilisační fondy, které přesahují stovky milionů. Stačilo by propočítání a převedení položky 20, 30, 50 milionů Kč u každé společnosti těžařské na konto bratrské pokladny jako splátky za vydrancované bratrské pokladny uhlobarony v dobách předválečných a po válce a bylo by sanováno úplně hornické pojištění.

Jsou tu vedle toho ohromné zisky uhelných společností, které jsou uveřejňovány teprve po náležité úpravě. V době, kdy se zdálo a dokonce tvrdilo, že uhelné podniky trpí krisí, jsou vykazovány stále stoupající ohromné zisky u všech těžařských společností. Stačí jen uvésti ohromný vzrůst společností, abychom si uvědomili finanční rozsah zisků uhlobaronů. Tak na př. Severočeské uhelné doly, akciová společnost v Mostě, ocenila svoje investice r. 1925 částkou 41,322.000 Kč a zhodnotila je k 1. lednu 1927 na 320 mil. Kč. Mostecká uhelná společnost zhodnotila investice z 53,068.000 Kč v témže čase na 325 milionů Kč. Vykázaných skrytých reserv a zhodnocení investic použily obě společnosti předně k zvýšení akciového kapitálu vydáním gratis akcií a za druhé k dotování reservního fondu. Akciový kapitál Severočeských uhelných dolů byl zečtyřnásoben a druhá společnost zvýšila akciový kapitál 2 1/2kráte. Dividendy akcionářů obou společností rostou jako houby po dešti a každým rokem stoupají stále, jak ukazují samotná úřední data. Tak na př. Severočeské doly vyplácely na dividendách na rok 1923 15 1/2%, n rok 1924 17%, na rok 1925 již 22%, na rok 1926 dokonce 25% a na rok 1927 daleko přes 30%. Mostecká uhelná společnost přes ohromné investiční náklady vyplácela na dividendách r. 1923 10%, na r. 1924 11.25%, na r. 1925 již 15%, na r. 1926 18.75% a na r. 1927 daleko přes 20%. Tak to jde do nekonečna. Zisky všech uhelných společností v Československé republice, zejména v letech 1927 a 1928 se zvýšily, ale to nevadí, aby se ještě zhoršením hornického pojištění zvýšily dvojnásob zisky uhelných společností z mozolů, potu a krve dělníků, kteří mají býti na stará kolena připraveni o to, co až dosud měli, ba dokonce o to, co jim staré Rakousko dalo.

Mají-li uhlobaroni ohromné zisky, nahrabal i stát miliony, uvážíme-li, že jen na dávce z uhlí, tedy mimo daní, za posledních šest let vybráno bylo přes 3 miliardy Kč. Ale tentýž stát, který nahrabal tyto miliardy z potu a krve horníků, nedal sedřeným horníkům ani haléře na hornické pojištění, naopak přichází na přání uhlobaronů s návrhem na odbourání hornického pojištění a tím zdvojnásobení bídy hornických pensistů.

Reakční vláda v dohodě s uhlobarony pro záchranu svých ohromných zisků učinila již poslední přípravy k útoku na hornické pojištění. Reakce chce provésti sanaci hornického pojištění na účet hornických pensistů zkrácením jejich důchodů na účet aktivních horníků zvýšením příspěvků, dáti správu hornického pojištění uhlobaronům a fašistické byrokracii k pozvolnému odbourání.

Proti této provokaci, proti tomuto zločinu vyhlásí horníci mobilisaci všech horníků k boji na obranu hornického pojištění již dnes ve spojení s celou pracující třídou; postaví se sjednoceni přes všechny pokusy hradního fašismu hornické řady proraziti, postaví se do bojovné fronty světového proletariátu, vedeného komunistickou internacionálou, proti novým imperialistickým válkám, na ochranu prvého dělnického státu sovětského Ruska, postaví se do boje proti zrušení ochrany nájemníků, za zvýšení mezd a životní úrovně pracující třídy.

V hodině největšího nebezpečí ohrožení hornického pojištění vyhlašují horníci hradním fašistům a uhlobaronům bezohledný boj na obranu hornického pojištění a proti jeho zhoršení, za sanaci hornického pojištění na účet uhlobaronů a státu namísto výdajů na zbrojení a válečné přípravy; za placení celého pensijního příspěvku na hornické pojištění uhlobarony; za zvýšení starobních a invalidních provisí do výše mzdy; za úplnou samosprávu hornického pojištění bez jakéhokoliv vlivu a zásahu uhlobaronů pod heslem: "Hornické pojištění hornickým pojištěncům!" (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Přerušuji projednávání tohoto odstavce i dalšího pořadu dnešní schůze.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v úterý dne 25. června 1929 v 9 hod. dopol. s

pořadem:

Nevyřízené odstavce pořadu 210. schůze.

Jsou proti tomuto návrhu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Návrh můj jest přijat.

Končím schůzi.

(Schůze skončena v 10 hod. 12 min. večer.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP