Zástupce sněm. tajemníka dr. Záděra
(čte):
1. Pozměňovací návrh posl. Kirpalové
a soudr.:
Čl. I nechť zní:
Účinnost §u 2 zákona ze dne 20. února
1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných
poškozenců prodlužuje se v tomto znění:
"§ 2 Nárok na požitky přísluší
válečnému poškozenci, jehož roční
příjem není větší než
16.000 Kč. Je-li však jeho vyšší
příjem menší nežli součet
16.000 Kč a důchodu (§ 6), jenž by válečnému
poškozenci jinak příslušel, jest mu přiznati
důchod v částce, doplňující
tento součet.
Do příjmu započítává
se příjem všech osob, k jejichž výživě
válečný poškozenec podle zákona
jest povinen přispívati a jež s ním
bydlí ve společné domácnosti.
Válečný poškozenec, který byl
klasifikován nezpůsobilý k výdělku
z 85 až 100%, jest z ustanovení uvedeného v
předchozím odstavci vyňat."
2. Eventuální návrh posl. Kirpalové
a soudr.:
Bude-li zamítnut náš pozměňovací
návrh ke čl. I, navrhujeme:
"Účinnost §u 2, odst. 1 zákona
ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích
válečných poškozenců ve znění
zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.,
prodlužuje se do 31. prosince 1929 s tou odchylkou, že
místo částky "6000 Kč" budou
vložena slova: "částka osvobozená
od daně důchodové (§§ 3, 30 a 31
zákona ze dne 15. června 1927, č. 76 Sb.
z. a n., o přímých daních."
3. Pozměňovací návrh posl. Chalupy,
Remeše, dr Macka a soudr.:
Čl. I má zníti:
Působnost §u 2 zákona ze dne 20. února
1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných
poškozenců, ve znění zákona ze
dne 25. ledna 1929, č. 39 Sb. z. a n., prodlužuje
se takto:
Nárok na požitky přísluší
válečnému poškozenci, jehož roční
příjem není větší nežli
16.000 Kč. Je-li však jeho vyšší
příjem menší, nežli součet
16.000 Kč a důchodu (§ 6), jenž by válečnému
poškozenci jinak příslušel, jest mu přiznati
důchod v částce, doplňující
tento součet.
Hranice příjmu 16.000 Kč jest společná
jak pro osoby samostatně výdělečně
činné, tak i pro osoby při činnosti
hospodářsky nesamostatné."
4. Pozměňovací návrh posl. Kopasze
a soudr.:
Čl. I nechť zní:
Ustanovení §u 2, odst. 1 zákona ze dne 20.
února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích
válečných poškozenců ve znění
zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.,
se mění a bude zníti:
"Nárok na požitky přísluší
válečnému poškozenci bez ohledu na jeho
příjem."
Odst. 2, 3 a 4 se zrušují.
5. První eventuální návrh posl. Kopasze
a soudr.:
Bude-li zamítnut náš pozměňovací
návrh na změnu čl. I, navrhujeme, aby čl.
I zněl:
Ustanovení §u 2, odst. 1 zákona ze dne 20.
února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích
válečných poškozenců, ve znění
zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.,
se mění a bude zníti:
"Nárok na požitky přísluší
válečnému poškozenci, jehož roční
příjem není větší nežli
18.000 Kč; je-li však vyšší příjem
menší nežli součet 18.000 Kč a
důchodu (§ 6), jenž by válečnému
poškozenci jinak příslušel, jest mu přiznati
důchod v částce, doplňující
tento součet."
6. Druhý eventuální návrh posl. Kopasze
a soudr.:
Bude-li zamítnut náš první eventuální
návrh na změnu čl. I, navrhujeme, aby čl.
I zněl:
Ustanovení §u 2, odst. 1 zákona ze dne 20.
února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích
válečných poškozenců, ve znění
zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n.,
se mění a bude zníti:
"Nárok na požitky přísluší
válečnému poškozenci, jehož roční
příjem není větší nežli
součet 14.000 Kč a důchodu (§ 6), jenž
by válečnému poškozenci jinak příslušel,
jest mu přiznati důchod v částce,
doplňující tento součet."
7. Pozměňovací návrh posl. Simma
a druhů ke čl. I:
Hranice příjmů, až do které se
vyplácí důchod válečným
poškozencům, a to poškozencům hospodářsky
samostatným nebo hospodářsky nesamostatným,
činí 16.000 Kč.
Nárok na důchod válečných poškozenců
mají jen osoby, které mají menší
příjmy než 12.000 Kč ročně.
8. Pozměňovací návrh posl. Chalupy,
Remeše, dr Macka a soudr.:
Jako čl. II budiž do osnovy zařazeno ustanovení:
Váleční poškozenci, kteří
nepodali přihlášky o nárok na důchod
do 31. prosince 1923, mají právo tak učiniti
dodatečně, a to do 31. prosince 1930. Těmto
válečným poškozencům, kteří
zameškali zákonitou lhůtu k uplatnění
svého nároku, buďtež poskytnuty zákonité
požitky v téže míře a od téže
doby, jako kdyby byli svůj nárok ohlásili
včas.
Do vyřízení této přihlášky
budiž jim vyplacena jednorázová výpomoc
ve výši ročního důchodu. Tato
částka budiž započítána
na případný později vyúčtovaný
doplatek."
Jako nový čl. III budiž vloženo:
"Slepcům, kteří dostávají
požitky válečných poškozenců
nebo na ně mají nárok podle čl. II,
odst. 1, budiž do vydání specielního
zákona pro požitky válečným slepcům
pro rok 1929 vyplacena jednorázová výpomoc
10.000 Kč, aniž jim byla započtena do ostatních
jejich požitků."
Čl. II osnovy budiž přečíslován
na čl. IV.
9. Doplňovací návrh posl. Kirpalové
a soudr.:
Jako nový čl. II budiž vloženo:
"(1) Všichni váleční
poškozenci (§ 1 zákona ze dne 8. dubna 1919,
č. 199 Sb. z. a n.), kteří jen proto nedostávají
platy jakéhokoliv druhu podle zákona ze dne 20.
února 1920, c. 142 Sb. z. a n., nebo ustanovení
jej pozměňujících nebo doplňujících,
že zameškali zákonitou lhůtu k uplatňování
svého nároku, mohou ohlásiti svůj
nárok do jednoho roku po nabytí účinnosti
tohoto zákona. Těmto osobám buďtež
poskytnuty zákonité požitky v téže
míře a od téže doby, jako kdyby byly
svůj nárok ohlásily včas.
(2) Osobám uvedeným v §u
1 budiž současně s poukázáním
prvého běžného platu vyplacena jednorázová
výpomoc ve výši ročního důchodu.
Tato částka budiž započítána
na případný, později vyúčtovaný
doplatek."
Jako nový čl. III budiž vloženo:
"Slepcům, kteří dostávají
požitky válečných poškozenců
nebo na ně mají nárok podle článku
II, odst. 1, budiž vyplacena jednorázová výpomoc
3000 Kč, aniž jim byla započtena na ostatní
jejich požitky."
Čl. II budiž přečíslován
na čl. IV.
10. Resoluční návrh posl. Bradáče,
dr Budaye, dr Dolanského, dr Kramáře, Mlčocha,
dr Luschky, Stenzla, Windirsche a druhů:
Vláda se vybízí, aby uspíšila
přípravné práce pro novelisaci zákona
ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., přihlížejíc
k iniciativním návrhům tisk 549, 557 a 698,
a aby při tom měla na zřeteli zvláště
zlepšení důchodů nejtěžších
invalidů a stanovení příjmové
hranice jedině podle zásad §u 3 zákona
o přímých daních z r. 1927.
11. Resoluční návrh posl. Kopasze a
soudr. k §u 10:
Vládě se ukládá, aby do měsíce
předložila posl. sněmovně návrh
novelisace zákona č. 142/1920 o požitcích
válečných poškozenců ve znění
zákona č. 39/1922, jenž by byl vypracován
na základě návrhu posl. Kopasze a soudr.,
tisk 555.
12. Eventuální resoluční návrh
posl. Kopasze a soudr k §u 11:
Bude-li zamítnut náš resoluční
návrh, aby předložila vláda návrh
novelisace zákona o požitcích válečných
poškozenců, vypracovaný na základě
návrhu posl. Kopasze a soudr. (tisk 555), navrhujeme:
Vládě se ukládá, aby do měsíce
předložila posl. sněmovně návrh
novelisace zákona čís. 142/1920 o požitcích
válečných poškozenců ve znění
zákona č. 39/1922, jenž by vyhovoval plně
požadavkům organisací válečných
poškozenců.
13. Resoluční návrh posl. Kopasze a
soudr. k §u 13:
Vládě se ukládá, aby do týdne
předložila posl. sněmovně návrh
zákona, kterým se stanoví nová jednoroční
lhůta k přihláškám o důchod
válečných poškozenců, prostá
jakýchkoliv vylučovacích výminek a
omezovacích ustanovení.
14. Resoluční návrh posl. Kopasze a
soudr. k §u 18:
Vládě se ukládá, aby neprodleně
předložila posl. sněmovně návrh
zákona, kterým se válečným
poškozencům promíjejí přeplatky
důchodů, vzniklé výplatou náhradních
požitků (vyživovacích příspěvků,
vojenských pensí a pod.) nebo ztrátou nároků
na důchod, pokud v tomto případě nevznikl
přeplatek ze zlého úmyslu válečného
poškozence, jakož i vůbec všechny jiné
přeplatky důchodů válečných
poškozenců, ať vznikly z důvodů
jakýchkoliv, vyjma zlý úmysl válečného
poškozence. Dokud nebude tento návrh zákona
vládou předložen a projednán, budiž
vymáhání přeplatků zastaveno.
15. Resoluční návrh posl. Kopasze a
soudr. k §u 22:
Vládě se ukládá, aby do měsíce
předložila posl. sněmovně návrh
zákona o povinném zaměstnávání
invalidů, jenž by byl ve shodě s požadavky
organisací válečných poškozenců
a organisací sdružujících státní
zaměstnance invalidy.
16. Resoluční návrh posl. Simma a
druhů:
Ministerstvo soc. péče se vybízí,
aby k žádostem oněch válečných
poškozenců, vdov a sirotků nebo jiných
osob k nároku oprávněných, kteří
z vážných důvodů nebo z neznalosti
lhůty nepodali žádosti o přiznání
důchodu v přihláškové lhůtě,
přihlíželo co nejliberálněji.
17. Resoluční návrh posl. Simma a
druhů:
Vláda se vybízí, aby ve lhůtě
tří měsíců provedla chybící
novelisaci platných zákonů o zaopatření
válečných poškozenců, jejich
vdov a sirotků a jiných pozůstalých.
18. Resoluční návrh posl. Simma a
druhů:
Vláda se vybízí, aby ročních
úspor, jichž se dosáhne zmenšením
výdajů na důchody válečných
poškozenců, jejich předků, vdov a sirotků
(myšlena jsou snížení vzniklá úmrtím
důchodců nebo pozbytím nároku na důchod),
vynaložila na zvýšení důchodů
těžkých válečných poškozenců,
jejich vdov a sirotků. O způsobu, jak s nimi chce
naložiti, nechť vláda co nejrychleji předloží
plán, jehož zásady by se shodovaly s návrhy
svazů válečných poškozenců.
19. Resoluční návrh posl. Kirpalové
a soudr.:
Vláda se vybízí, aby do 14 dnů podala
návrh novely zákona o válečných
poškozencích a aby při tom přihlížela
k požadavkům vysloveným v iniciativních
návrzích tisky 549, 557 a 698.
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Dávám slovo k doslovu nejprve zpravodaji výboru
soc.-politického p. posl. inž. Hrdinovi.
Zpravodaj posl. inž. Hrdina: Slavná sněmovno!
V debatě, která byla vedena místy velice
věcně, ukázalo se, že otázka
válečných poškozenců je velmi
akutní a že je nutno, abychom pokud možno v nejkratší
době, přirozeně se zřetelem k hospodářským
poměrům, tyto věci řešili a vyřešili
je tak, aby přiléhaly k celé naší
struktuře zákonodárné.
Je přirozeno, že jedním z hlavních bodů,
o kterých se zde mluvilo, byla otázka válečných
slepců. Připouštím, že v cizině
požívají váleční slepci
značných výhod. Je samozřejmé,
že dnešní stav může se změniti
pouze zákonem. Bude tedy nutno, aby v příštím
zákoně, ve kterém bude o této věci
rozhodováno, byla otázka válečných
slepců upravena tak, aby byla spravedlivá k těm,
kterých jistě všichni musíme litovati,
poněvadž tolik obětí, řekl bych,
největší oběti přinesli v tom
těžkém světovém zápase,
ve světové válce. S našeho hlediska
státního musí nám jistě záležeti,
abychom tuto otázku rozřešili pokud možno
nejspravedlivěji.
Pokud se týče rent: renty se řádně
vyplácejí, roku 1924 se vše vyplatilo a doplatilo.
V tomto roce byl sjednán úvěr 364 mil. Kč,
který byl povolen dodatečně zákonem.
Nelze proto mluviti o úsporách, ježto všechny
zákonité požitky se plně podle zákona
vyplácejí.
Pokud se týče přeběrků, přeběrky
se stále odepisují. Do konce r. 1928 bylo odepsáno
13 mil. Kč. Dále se odepisuje průměrně
půl milionu Kč na přeběrcích
měsíčně. Přirozeně,
že se přihlíží k rodinným
a majetkovým poměrům. Pokud se týče
přihláškové lhůty, mohu prohlásiti,
že lhůta přihlášková byla
prodloužena již r. 1921, 1922 a 1923, a to do konce
r. 1923. Šlo by asi o 40.000 případů.
Bylo zde mluveno o revisních prohlídkách.
Revisní prohlídky prováděny jsou úředními
lékaři a při nich zjišťuje se skutečný
zdravotní stav, jako následek válečného
poškození. Každý invalida má právo
do 90 dnů po doručení výměru
odvolati se k zemské odvolací komisi, v níž
invalidé mají právo paritního zastoupení.
Předsedou je vyšší soudní úředník,
pak je v ní jeden zástupce ministerstva soc. péče,
jeden zástupce ministerstva financí a dva zástupci
invalidů. U těchto komisí prohlíží
invalidy zkušení lékaři, buď universitní
profesoři nebo starší zkušení odborní
lékaři úrazových pojišťoven.
Pí. posl. Kirpalová interpelovala zde případy,
kdy nebyly dodatečné přihlášky
povoleny a opožděné přihlášky
válečných invalidů uznány;
jsou to 3 slepci, 1 choromyslný a 1 s amputovanou nohou.
Požádal jsem pány zástupce ministerstva
soc. péče, aby mi tuto věc, pokud by jim
bylo možno, vyšetřili. Bohužel, nebylo možno
věc tu úplně vyšetřiti, neboť
včera zde byli do půl desáté večer
a dnes od rána, budou tedy moci v krátké
době snad podati zprávu úplnou. Pokud zjistili,
oznámili, že pokud jde o choromyslného Schmidhauera,
který se přihlásil až r. 1928 u řádného
úřadu, neexistují u něj vůbec
superarbitrační spisy. Jména ostatních
nemohla býti dosud zjištěna, ježto paní
poslankyně sama podle jmen jich nezná. - To mohu
sděliti na interpelaci paní posl. Kirpalové.
Pokud se týče ostatních věcí,
myslím, že na ty bylo již několikráte
odpověděno v soc.-politickém výboru.
Ostatně ty věci velmi často se kryjí
a mohu říci, že jistě všichni pociťujeme
potřebu toho, aby zákonem byla tato věc upravena
již definitivně. (Výkřik posl. Červinky.)
Na tom se shodují všechny politické strany,
jak strany oposice, tak vládní strany. A myslím,
vážení pánové, že se vám
v krátké době naskytne příležitost
tento zákon společně řešiti.
Snad ta doba není daleká, kdy tento eminentně
důležitý zákon budou moci řešiti
pánové i se strany oposice, když se snad poměry
politické rozuzlí. (Výkřiky posl.
Červinky.)
Tedy vzhledem k tomu navrhuji, vážení pánové,
aby návrh zákona byl přijat tak, jak jej
soc.-politický výbor předložil.
Pokud se týče pozměňovacích
návrhů a resolucí, prohlašuji, že
o těchto věcech bylo v soc.-politickém výboru
jednáno, a proto z uvedených tam důvodů
navrhuji jejich zamítnutí. (Souhlas.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Dávám slovo k doslovu zpravodaji výboru
rozpočtového, p. posl. Rýparovi.
Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno!
Po rozpravě o vládním návrhu o hranici
příjmu vylučující z nároků
na důchod válečných poškozenců
možno říci, že je to opravdu podivné,
když, ačkoli zásady tohoto zákona stanoveny
byly již r. 1920 za souhlasu socialistů a zákon
prodloužen taktéž za vlády socialistů
socialistickými ministry, a to jak panem ministrem Habrmanem,
tak i panem dr Wintrem, se tak ostře proti tomuto
zákonu zde vystupovalo, a zde byl kritisován, jakoby
to bylo dílo jen nesocialistických vládních
stran. Zvláště bylo podivné, když
při řeči pana posl. Červinky i
ve sněmovně se užilo neparlamentárního
způsobu a přivedeno bylo na galerii asi 25 válečných
slepců, aby prý působeno bylo takovýmto
způsobem na vládní většinu, kdyby
tato neměla pochopení pro tyto nejubožejší
oběti války. Slepci sami odcházeli jeden
po druhém a slyšel jsem dokonce hlas jednoho z nich:
No, to jsou pouhé plané řeči, které
tam provádí oposice, když ona sama nedává
na jevo svou účast při těchto řečích.
- Většině vládní se nedivíme,
ta jde cestou jinou, ale oposice by měla ukázati
větší účast, když používá
takového neparlamentního způsobu a přivádí
slepce sem do sněmovny, aby tak v parlamentě diktovala
ulice, na místo aby v parlamentě se ukázala
práce poslanců, zvláště tedy
oposičních, na tak velikém humánním
díle, které jistě má býti dílem
všech bez rozdílu, a nikoli demagogií.
Byl vysloven dotaz, proč pan ministr soc. péče
Šrámek se nedostavil do výborových
schůzí. Nejde přece o žádnou
změnu, nýbrž o pouhé prodloužení
zákona na krátkou dobu, jak již řekl
správně pan referent soc. politického výboru
a o to, aby věci byly důkladně prostudovány
se všech stran, aby se mohlo vyhověti zvláště
těm nejpotřebnějším. Nevím
tedy, proč by za tím účelem přicházel
pan ministr soc. péče do rozpočtového
výboru a tam odpovídal. Lépe by bylo bývalo
místo těch velkých řečí,
které zde byly předneseny o poměrech invalidů
v jiných zemích, kdyby se zde bylo přišlo
s opravným návrhem společným, a zvláště
kdyby oposice se byla účastnila této práce
a přinesla návrh, jak předpisuje jasně
jednací řád a ústava, totiž návrh
úhrady. (Výkřiky posl. Horpynky.)
Není pravda, co zde řekl pan řečník
soc. demokratické strany posl. Chalupa, že
jsem řekl, že na pozměňovací
návrhy, které byly podány v rozpočtovém
výboru, není úhrady. Naopak. Řekl
jsem výslovně, že o úhradu svého
vládního návrhu se vláda jistě
postará, - úhrada je zajištěna již
v rozpočtu - a že jde pouze a jedině o prostudování
a důkladnou a konečnou přípravu tohoto
zákona, ale že nemohu doporučiti pozměňovací
návrhy, poněvadž zase neodpovídají
ústavě a jednacímu řádu, který
předpisuje, aby každý navrhovatel podal rozpočet
svých pozměňovacích návrhů
a zároveň udal, odkud vzíti úhradu.
A to neučinil ani jeden z oposičních navrhovatelů.
Přednesl jsem již, že na př. návrh
pana posl. Kopasze stál by 1900 milionů Kč,
návrh posl. Zajička 520 milionů Kč.
Samozřejmě tyto všechny návrhy vezme
vládní většina v úvahu a postará
se o úhradu. Ze zásadních důvodů,
to jest, že nebylo vyhověno požadavkům
rozpočtového výboru, vyslovil jsem se proti
pozměňovacím návrhům, ač
tyto budou jistě obsaženy později ve vládním
návrhu. Připojuji se k návrhu pana zpravodaje
soc. politického výboru, který zdůrazňoval,
že v brzké době bude tento zákon sněmovně
předložen.
Jménem rozpočtového výboru dovoluji
si navrhnouti slavné sněmovně, aby tento
návrh zákona byl schválen v tom znění,
jak byl přijat ve výborech soc. politickém
a rozpočtovém. (Souhlas.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Měli bychom přikročiti ke hlasování.
Nebude-li námitek, posuneme hlasování na
dobu pozdější a přikročíme
k projednávání dalších odstavců
pořadu. (Námitky nebyly.)
Námitek není.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž jest:
2. Zpráva výboru rozpočtového o
usnesení senátu o vládním návrhu
zákona (tisk 2351), kterým se osvobozují
věnování na oslavu Svatováclavského
tisíciletí od kolků a poplatků a daně
z obohacení (tisk 2367).