Předseda: Malypetr.
Místopředsedové: Zierhut, dr Buday,
inž. Dostálek, Horák, Slavíček,
Stivín.
Zapisovatelé: Chalupník, Ježek.
187 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: ministři dr Nosek,
dr Šrámek, dr Vlasák.
Z kanceláře sněmovny: zástupci sněm.
tajemníka Nebuška, dr Mikyška,
dr Záděra.
Předseda (zvoní): Zahajuji 212. schůzi
poslanecké sněmovny.
Dovolené dal jsem: dodatečně na schůze
dne 24. června, jakož i na dnešní schůzi
posl. E. Venclovi; na dnešní schůzi
posl. Koudelkovi, Davidovi, Procházkovi
- vesměs pro neodkladné záležitosti.
Lékařské vysvědčení
předložil posl. Fedor.
Došla oznámení o změnách v klubu
a ve výborech. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Klub poslanců "Vereinigter parlam. Klub des Bundes
der Landwirte und der Deutschen Gewerbepartei" zvolil dne
19. t. m. předsedou posl. Böllmanna, místopředsedy
posl. Hodinu a Stenzla; zapisovatelem posl. Halkeho,
pokladníkem posl. Hellera.
Do výboru zásobovacího vyslal klub
poslanců republ. strany zeměděl. a malorol.
lidu posl. Bistřického za posl. dr Zadinu;
klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické
posl. Karpíškovou za posl. Srbu; klub poslanců
"Vereinigter parlam. Klub des Bundes der Landwirte und der
Deutschen Gewerbepartei" posl. Freisinga za posl.
Hellera; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei"
posl. Krumpeho za posl. Scharnagla.
Klub poslancov slovenskej ľudovej strany vyslal do výboru
zásobovacího posl. Pavlačku za
posl. Matíka; do výboru branného posl.
dr Ravasze za posl. dr Gažíka.
Do výboru zemědělského vyslal
klub poslanců čsl. strany lidové posl. Stanislava
za posl. Bayera; klub poslanců "Deutsche christl.-soz.
Volkspartei" posl. Oehlingera za posl. Scharnagla.
Do výboru ústavně-právního
vyslal klub poslanců republ. strany zeměděl.
a malorol. lidu posl. Skopala-Procházku za posl.
dr Králíka a posl. Zemana za posl. dr Slávika.
Do výboru kulturního vyslal klub poslanců
čsl. nár. demokracie posl. dr Hajna za posl.
dr Lukavského.
Do výboru zahraničního vyslal klub
poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei"
posl. dr Petersilku za posl. dr Feierfeila; klub
poslanců komunistické strany v Československu
posl. Kršiaka za posl. Hakena.
Do výboru rozpočtového vyslal klub
poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei"
posl. Greifa za posl. Bobka.
Do výboru soc.-politického vyslal klub poslanců
republ. strany zeměděl. a malorol. lidu posl. Dubického
za posl. inž. Hrdinu.
Do výboru iniciativního vyslal klub poslancov
slovenskej ľudovej strany posl. Hancko za posl. Surovjaka.
Předseda: Od vlády došlo sdělení.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Předseda vlády sdělil přípisem
ze dne 21. června 1929, č. j. 10189/29 m. r., že
vláda předložila senátu k projednávání
a schválení Národním shromážděním
návrh zákona, kterým se znova prodlužuje
platnost zákona ze dne 16. března 1920, č.
165 Sb. z. a n., jímž byla vláda zmocněna
zřizovati státní policejní úřady.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány zprávy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
2398. Zpráva výborů zahraničného,
ústavno-právneho a rozpočtového k
usneseniu senátu (tisk posl. sn. 2375) o vládnom
návrhu zákona (tisk sen. 890 a 930), ktorým
sa prevádza úmluva medzi republikou Československou
a kráľovstvom Srbov, Horvatov a Slovineov zo dňa
7. listopadu 1928 o úprave vzájomných pohľadávok
a dlhov, vzniklých pred 26. únorom 1919 vo starých
korunách medzi veriteľmi alebo dlžníkmi
československými a srbohorvatskoslovinskými.
2399. Zpráva výborů kultúrneho, soc.-politického
a rozpočtového k vládnemu návrhu zákona
(tisk 2340) o úprave odpočivných a zaopatrovacích
platov niektorých neštátnych zamestnancov vo
verejnej službe školskej na Slovensku a Podkarpatskej
Rusi a pozostalých po nich.
2400. Zpráva výborů soc.-politického
a rozpočtového o vládnom návrhu zákona
(tisk 2339) o úprave odpočivných pôžitkov
niektorých župných zamestnancov, obecných
a obvodných notárov na Slovensku a v Podkarpatskej
Rusi, ako i zaopatrovacích pôžitkov po týchto
osobách.
Předseda: Počátkem schůze byly
tiskem rozdány odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
2265. Odpověď ministra nár. obrany na interpelaci
posl. Kleina, Remeše a soudr., že se používá
vojenských hudeb na úkor hudeb civilních
(tisk 2213).
2382. Odpověď vlády na interpelaci posl. Horpynky,
Simma a druhů o novelování zákona
o zaopatření válečných poškozenců
(tisk 2258)
2395. Odpověď vlády na interpelaci posl. dr
Klapky, Zeminové, Langra, Špatného a druhů
o zárukách a příspěvcích,
povolených dle zákonů o finanční
podpoře stavebního ruchu (tisk 2275/II).
2396. Odpověď předsedy vlády na interpelaci
posl. dr Franke, Zeminové, Buřívala, Špatného,
Langra a druhů o projevu ministrů dr Mayr-Hartinga
a dr Spiny stran řešení otázky menšin
našeho státu (tisk 2273).
Předseda: Počátkem schůze byl
tiskem rozdán Zápis o 207. schůzi posl. sněmovny,
proti němuž nebylo námitek podle §u 73
jedn. řádu.
Počátkem schůze byly tiskem rozdány
a současně přikázány výboru
iniciativnímu návrhy.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
2384. Návrh posl. dr Czecha a soudr. na změnu zákona
o státních starobních podporách.
2385. Návrh posl. V. Beneše, Pika, Remeše a soudr.
na přeřadění města Blovic (Plzeňsko)
do C skupiny činovného státních a
veřejných zaměstnanců.
2386. Návrh posl. Bergmanna, Langra, Riedla, Knejzlíka
a druhů na zařazení města Šilperka
na sev. Moravě do skupiny míst C činovného
stát. zaměstnanců.
2387. Návrh posl. Bergmanna, Mikuláše, dr Klapky,
Špatného a druhů, aby Měšice u
Tábora byly přeřazeny do skupiny míst
C činovného stát. zaměstnanců.
2388. Návrh posl. Bergmanna, Vlčka, Lance a druhů
na přeřazení města Rumburku do skupiny
míst B činovného stát. zaměstnanců.
2389. Návrh posl. Slavíčka, Netolického,
Práška a druhů na zákonitou úpravu
mimořádných úlev při placení
přímých daní.
2390. Návrh posl. Chalupníka a soudr., aby byla
neprodleně poskytnuta pomoc obyvatelstvu obcí Starých
Hamer a Ostravice okresu Frýdeckého a Místeckého,
postižených živelní katastrofou, přivoděnou
průtrží mračen.
2391. Návrh posl. Netolického, Slavíčka,
Práška a druhů na doplnění §u
15 ž. ř. a §u 22 ž. z. č. 259 Sb.
z. a n. ze dne 10. října 1924.
Předseda: Výboru imunitnímu přikázal
jsem žádost.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Žádost kraj. soudu v Mor. Ostravě ze dne 20.
června 1929, č. Nt XIV 11/29, za souhlas s trest.
stíháním posl. Śliwky pro zločiny
podle §u 15, č. 3 a přečiny podle §u
14, č. 5 a §u 18, č. 1-3 zákona na ochranu
republiky (č. J 788-II).
Předseda (zvoní): Přistoupíme
k projednávání prvého odstavce pořadu,
jímž jest:
1. Zpráva výborů ústavně-právního
a rozpočtového o usnesení senátu (tisk
sněm. 2194) k vládnímu návrhu zákon
(tisk sen. 865 a 877), kterým se povoluje užíti
dílčích dlužních úpisů
"Dražické 5 1/2%ní investiční
půjčky elektrisační z r. 1928 v částce
Kč 30,000.000 jmenovité hodnoty se zemskou zárukou"
k ukládání nadačních, sirotčích
a podobných kapitálů (tisk 2268).
Zpravodajem výborů ústavně-právního
i rozpočtového jest p. posl. dr Černý.
Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Černý: Slavná sněmovno!
Jde o usnesení senátu tisk 2194, kterým se
dílčím dlužním úpisům
Dražické elektrárny poskytují výhody
papírů sirotčích.
Dražické družstevní podniky, zapsané
společenstvo s ručením obmezeným,
zabývají se kromě ostatní obsáhlé
a všestranné činnosti družstevní
na neposledním místě i výrobou elektrické
energie a dodávají proud pro okresy Brandýs
n. L., Nové Benátky, Ml. Boleslav, Libáň,
Bělou pod Bezdězem, Sobotku a Mnichovo Hradiště.
Jsou ve smyslu zákona č. 348/1919 podnikem všeužitečným.
Družstvo vlastní řadu různých
elektráren, má dále v nájmu 3 hydrocentrály
a nedostávající se proud opatřuje
si u podniků soukromých, případně
z Ústředních elektráren pražských.
Finanční prostředky čerpaly Dražické
elektrárny doposud z krátkodobých vypověditelných
úvěrů různého druhu, jimiž
uhradily i kupní cenu 4 vodních elektráren
a náležejících k nim sítí
za úhrnnou cenu 18,200.000 Kč, kteréžto
úvěry s vysokou mírou úrokovou neodpovídají
však ani velikosti ani poslání dražických
podniků, poněvadž zvyšují nejen
režii, nýbrž i cenu proudu. Za účelem
konverse veškerých krátkodobých výpůjček
usnesla se valná hromada jakož i předsednictvo
družstva, aby podniky sjednaly výpůjčku
vydáním 5 1/2%ních, nejpozději
do 1. června 1978 slosovatelných dílčích
dlužních úpisů na majitele znějících
ve jmenovité hodnotě 30 mil. Kč se zemskou
zárukou a se sirotčí jistotou. Zemský
správní výbor přesvědčiv
se o prvotřídním vedení a povšechné
důvěře, které se Dražické
podniky v širokém kraji těší, převzal
svým usnesením ze dne 18. dubna 1928 zemskou záruku
za zúrokování a splacení těchto
dlužních úpisů, kteréžto
usnesení pak bylo rozhodnutím min. rady ze dne 28.
listopadu 1928 schváleno.
Když pak družstvo splnilo veškeré formality
a zejména když přijalo podmínky zemským
výborem stanovené, povolilo ministerstvo vnitra
v dohodě s ministerstvem financí a ministerstvem
veř. prací vydání dlužních
úpisů a jejich text schválilo s výhradou,
že bude vydán zákon, jímž se dílčím
dlužním úpisům přiznávají
výhody papírů sirotčích.
Z těchto důvodů dovoluji si jménem
výborů ústavně-právního
a rozpočtového slavné sněmovně
navrhnouti, aby usnesení senátu bylo beze změny
přijato. (Souhlas).
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá.
Měli bychom přikročiti ke hlasování.
Nebude-li námitek, odsuneme hlasování na
dobu pozdější a přikročíme
k projednávání dalšího odstavce
pořadu. (Námitek nebylo.)
Námitek není.
Projednáme tudíž další odstavec
pořadu, jímž jest:
2. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živnosti o vládním návrhu (tisk 2293),
který se předkládá Národnímu
shromáždění k projevu souhlasu obchodní
a plavební smlouva sjednaná mezi republikou Československou
a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců
v Praze dne 14. listopadu 1928 (tisk 2353).
Podle usnesení předsednictva, jež vyhovuje
projeveným přáním, navrhuji, aby se
sloučilo jednání a rozprava o osnově
této, jakož i o osnovách, kteréž
jsou na pořadu jako další, 3. a 4. odstavec,
to jest:
3. Zpráva výborů ústavně-právního,
zahraničního a rozpočtového o vládním
návrhu (tisk 2214), kterým se předkládá
Úmluva mezi republikou Československou a královstvím
Srbů, Chorvatů a Slovinců o úpravě
vzájemných pohledávek a dluhů, vzniklých
před 26. únorem 1919 ve starých korunách
rakousko-uherských mezi věřiteli nebo dlužníky
československými a srbochorvatskoslovinskými,
podepsaná v Praze dne 7. listopadu 1928 a závěrečný
zápis k této Úmluvě (tisk 2304).
4. Zpráva výborů zahraničního,
ústavně-právního a rozpočtového
o usnesení senátu o vládním návrhu
zákona (tisk 890 a 930), kterým se provádí
úmluva mezi republikou Československou a královstvím
Srbů, Chorvatů a Slovinců ze dne 7. listopadu
1928 o úpravě vzájemných pohledávek
a dluhů, vzniklých před 26. únorem
1919 ve starých korunách rakousko-uherských
mezi věřiteli nebo dlužníky československými
a srbochorvatskoslovinskými (tisk 2398).
Důvodem pro navrhované sloučení jest,
že jde o projednávání předloh
spolu úzce souvisících.
Jsou snad nějaké námitky proti mému
návrhu na sloučené projednávání
těchto tří odstavců? (Námitek
nebylo.)
Není jich.
Projednávání a rozprava budou tedy podle
mého návrhu sloučeny.
Zpravodaji o odst. 2. pořadu jsou: za výbor zahraniční
pan posl. dr Uhlíř, za výbor pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností p. posl. dr Zadina.
Dávám slovo prvému zpravodaji, p. posl. dr
Uhlířovi.
Zpravodaj posl. dr Uhlíř: Ctěná
sněmovno! Hospodářské styky mezi republikou
Československou a královstvím SHS upraveny
byly poprvé prozatímní smlouvou o obchodních
stycích dne 18. října 1920. Od té
doby nebylo možno přistoupiti ke smlouvě definitivní,
ačkoli by byla velmi žádoucí. Předpokládalo
se, že se poměry v dohledné době uklidní
takovým způsobem, že tato provisorní
smlouva z r. 1920 záhy bude moci býti nahrazena
smlouvou definitivní. K tomu, aby definitivní smlouva
byla uzavřena, směřovaly všecky snahy
a pro uzavření definitivní smlouvy mluvila
také stoupající čísla vzájemného
obchodu mezi oběma státy.
Mám-li uvésti statistiku jen za 3 léta, tedy
z poslední doby, mohu říci, že náš
vývoz do království SHS činil r. 1925
820 mil. Kč, roku 1926 960 mil. Kč a r. 1927 926
mil. Kč, a naopak dovoz jihoslovanský k nám
representoval roku 1925 500 mil. Kč, r. 1926 580 mil. Kč
a r. 1927 585 mil Kč. Na obou stranách jeví
se tedy stoupající tendence vzájemného
obchodu a není sporu, že situace tato vyžadovala
co možná brzkého uzavření smlouvy
definitivní, která by onu provisorní smlouvu
z r. 1920 náležitě nahrazovala.
Smlouva, kterou máme dnes před sebou, totiž
obchodní a plavební smlouva, sjednaná mezi
republikou Československou a královstvím
SHS, byla uzavřena 14. listopadu 1928. Není to ještě
ovšem ona kýžená smlouva definitivní,
je to smlouva rámcová, ale i přes to, že
ještě není smlouva tak úplná,
jak by si bylo přáti, přece jen poskytuje
dosti širokou a stabilní právní základnu
k obchodním a hospodářským vztahům.
Tato smlouva, kterou máte, dámy a pánové,
dnes schváliti, spočívá na zásadě
nejvyšších výhod a tam, kde potřeby
těchto vztahů to vyžadují a pokud je
to v souladu s československým právním
řádem, na zásadě parity.
V prvé řadě zaručuje smlouva ve čl.
1 až 6 příslušníkům jednoho
smluvního státu na území druhého
státu ve příčině pobytu, usazování,
nastupování obchodu, živností a plavby
- vyjímaje živnosti kočovné a podomní
obchod - zacházení podle zásady nejvyšších
výhod a upravuje rovněž tak podmínky
pro oboustrannou činnost společností hospodářské
povahy, zřízených v jednom ze smluvních
států. Tato zásada byla přijata i
pro majetkovou držbu a nakládání s vlastnictvím.
Pokud se pak týče právní ochrany a
zdanění, zajišťuje se příslušníkům
a vzpomenutým společnostem vzájemně
zacházení na základě parity.
Velmi cenné ustanovení se zřetelem k velikému
počtu našich příslušníků
zaměstnaných v království Srbů,
Chorvatů a Slovinců přinášejí
ustanovení závěrečného protokolu
ku článkům 1, 2 a 4, kterými se vzájemným
příslušníkům zaručuje
naprostá rovnost s tuzemci a jistota v jejich činnosti,
pokud byli na území druhého státu
zaměstnáni v den vstupu v platnost této smlouvy.
Vůči zaměstnancům, kteří
by pak tam našli zaměstnání v budoucnosti,
bude se postupovati s největší blahovůlí.
Zvláštní dohoda bude sjednána o svobodě
práce a o sociálním pojištění.
V souvislosti s úpravou těchto otázek jsou
zařazena ve čl. 3 ustanovení o povinnostech
a právech obchodních cestujících a
ve čl. 4 obvyklá klausule o osvobození od
vojenské povinnosti.
V článcích 7 až 11 řeší
se vzájemný obchodní styk, pokud se týče
celně-technických opatření. Článkem
7 stanoví se zásadně volnost obchodu a určují
se t. zv. klasické výjimky z této zásady.
Ve smyslu ustanovení závěrečného
protokolu k tomuto článku došlo současně
k dohodě o úpravě povolovacího řízení,
pokud ještě v republice Československé
trvá, aby byl tento systém uveden v soulad s volností
zahraničního obchodu království Srbů,
Chorvatů a Slovinců, zaručené současně
vůči republice Československé.
Článkem 8 zabezpečuje se zboží
jednoho státu ve státě druhém aplikací
celních sazeb podle doložky o nejvyšších
výhodách.
V článcích 9, 10 a 11 jsou stipulovány
podmínky pro bezcelnost dováženého nebo
vyváženého zboží, při čemž
byl vzat zvláštní zřetel na potřeby
říční plavby.
Ve článku 12 zajišťuje se parita v zatížení
vnitřními poplatky a dávkami pro výrobky
a zboží jedné smluvní strany na území
druhé, pokud se týče jejich výroby,
přípravy, obratu a spotřeby.
Článkem 13 stanoví se volnost přímého
i nepřímého průvozu jakož i případy,
ve kterých z této zásady lze činiti
výjimky, a následujícím článkem
14 zaručuje se smluvní nakládání
i pro zboží jednoho z obou smluvních států,
které přichází přes území
druhých států, a pro zboží jiných
států, které se dováží
do území jedné smluvní strany přes
území druhé strany, zaručuje se stejné
nakládání jako při přímém
dovozu.
Články 15 až 20 jsou věnovány
železniční dopravě. Doprava osobní
a zavazadlová upravuje se na základě parity
a pro zboží v přepravě nákladové
se ustanovuje, že bude požívati na železnicích
druhé smluvní strany nejnižšího
výpočtu dovozného vyplývajícího
z vnitřních tarifů na přepravní
trati ve směru dopravy. Vedle toho zajišťují
si zde obě smluvní strany ve svých vzájemných
stycích v oboru železničních tarifů
zacházení podle doložky o nejvyšších
výhodách.
Články 21 až 24 jednají o námořní
plavbě a vyhrazují námořním
lodím, plavebním a vystěhovaleckým
společnostem zacházení ve smyslu nejvyšších
výhod.
V článku 25 upravuje se vzájemný poštovní
styk, ve kterém se obě smluvní strany budou
říditi ustanoveními mezinárodních
poštovních smluv a úmluv.
Článek 26 jedná o ochraně proti nekalé
soutěži.
Článek 27 zavazuje obě strany k používání
ustanovení mezinárodní úmluvy ženevské
o zjednodušení celních formalit.
Článkem 28 upravuje se otázka ochrany autorských
práv ve smyslu revidované bernské konvence
z roku 1908, podle které se spisovatelům, umělcům
a skladatelům obou smluvních stran poskytuje legální
ochrana pro exploitaci jejich umělecké tvorby. Toto
řešení odpovídá přáním
projeveným jednak kulturní komisí meziparlamentní
dohody československo-jihoslovanské, jednak československou
odbočkou mezinárodního sdružení
uměleckého a literárního, jakož
i syndikátem československých spisovatelů
a skladatelů.
Článek 29 týká se rozhodčího
soudu a konečně článkem 30 určuje
se působnost smlouvy na dobu 3 let, po jejichž uplynutí
se smlouva mlčky prodlužuje a má platiti dále
potud, pokud nebude jednou stranou 6 měsíců
předem vypovězena. Tímto daly obě
strany výraz své snaze upraviti vzájemné
své hospodářské styky pokud možná
trvale.
Dámy a pánové, zahraniční výbor
pojednal o tomto vládním návrhu ve schůzi
dne 13. června 1929 a doporučuje posl. sněmovně,
aby schválila toto usnesení:
Národní shromáždění republiky
Československé souhlasí s obchodní
a plavební smlouvou sjednanou mezi republikou Československou
a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců
v Praze dne 14. listopadu 1928. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji - za výbor pro záležitosti
obchodu, průmyslu a živností - panu posl. dr
Zadinovi.