Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

President republiky Československé a Jeho Veličenstvo král španělský, prodchnuti stejným přáním podporovati rozvoj hospodářských styků mezi Československem a Španělskem, rozhodli se uzavříti obchodní úmluvu a jmenovali k tomu cíli svými plnomocníky:

President republiky Československé pana Miloše Kobra, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministr a Československého v Madridě a Jeho Veličenstvo král španělský J. E. Don Fernando Espinosu de los Monteros y Bermejillo, podsekretáře pověřeného správou státního ministerstva, kteří vyměnivše si svoje plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, shodli se na těchto článcích:

Mezi územími Československé republiky a Španělska bude úplná a vzájemná svoboda obchodu.

Ve všem, co se týče obchodu a živností, ať jde o osoby či o zboží, obě smluvní strany si vzájemně zaručují zacházení dle zásady nejvyšších výhod.

Plodiny a výrobky pocházející a přicházející z území španělských, vyjmenované v seznamu A, přiloženém k této úmluvě, nebudou při dovozu do území republiky Československé podrobeny clům vyšším než těm, která jsou stanovena v citovaném seznamu a budou požívati celních slev nebo jiných výhod, které republika Československá poskytla nebo by později poskytla podobným produktům jiných zemí.

Ostatní produkty španělské budou na území republiky Československé požívati zacházení dle zásady nejvyšších výhod jak co do cel dovozních, tak i co do vnitřních dávek nebo jakýchkoliv jiných obdobných výhod, jež byly nebo budou poskytnuty republikou Československou některé třetí zemi.

Plodiny a výrobky pocházející a přicházející z republiky Československé, vyjmenované v seznamu B, připojeném rovněž k této úmluvě, nebudou při dovozu do Španělska vyclívány dle vyšších celních sazeb než jaké jsou v řečeném seznamu stanoveny.

Ostatní produkty pocházející a přicházející z republiky Československé, budou při dovozu do Španělska podrobeny celním sazbám II. sloupce španělského celního tarifu v ten čas platného.

Plodiny a výrobky, pocházející a přicházející z Československa, nebudou při dovozu do Španělska podrobeny žádné přirážce nebo zvýšení a žádnému koeficientu nyní platnému anebo který by byl později zaveden a jehož vybírání by se rovnalo zvýšení celních sazeb.

Obě smluvní strany si zaručují zacházení dle zásady nejvyšších výhod, pokud jde o obchodní cestující a jejich vzorky, cla nebo dávky vývozní, režim svobodných přístavů, ukládání ve skladištích, transit, celní formality, zákazy nebo omezení dovozu nebo vývozu, místní a přístavní dávky, ať se tato cla anebo dávky vybírají na účet státu, provincií, obcí nebo kteréhokoliv veřejného úřadu.

Každá ze smluvních stran může požadovati, aby plodiny a výrobky druhé strany byly doprovázeny při dovozu osvědčením původu.

Toto osvědčení původu bude vydáváno buď obchodní komorou příslušnou pro odesilatele, anebo kterýmkoli jiným úřadem nebo hospodářským orgánem, který bude uznán zemí určení. Každá strana bude moci mimo to požadovati, aby osvědčení bylo legalisováno diplomatickým nebo konsulárním zástupcem země určení.

Poštovní balíčky budou osvobozeny od osvědčení původu.

Tato úmluva bude ratifikována a ratifikační listiny budou vyměněny v Madridě, jakmile budou splněny oběma stranami formality podepsané příslušným zákonodárstvím.

Vstoupí v platnost deset dní po výměně ratifikačních listin a bude trvati bez omezení doby; účinnost její končí za 3 měsíce od výpovědi kteroukoli ze smluvních stran.

Čemuž na svědomí podepsali zmínění zmocněnci tuto úmluvu a přitiskli na ni své pečeti. Dáno dvojmo v Madridě dne dvacátého devátého července roku tisícího devítistého dvacátéhopátého.

Při podpisu obchodní úmluvy mezi Španělskem a republikou Československou učinili zástupci obou smluvních stran následující prohlášení, jež tvoří nedílnou součást této: úmluvy:

K článkům 1, 2 a 3.

Dokud trvá v Československé republice povolovací režim, omezený na určitý počet druhů zboží, československá vláda udělí potřebná dovozní povolení pro příslušné španělské výrobky do výše těchto kontingentů:

Roční kontingenty předcházejícího seznamu budou rozvrženy na čtyři čtvrtletní díly, při čemž se rozumí, že nedosáhne-li dovoz v jednom čtvrtletí čtvrtiny ročního kontingentu, připočte se rozdíl ke kontingentu čtvrtletí následujícího.

Rozumí se, že ze zboží, uvedeného v seznamu A, není podrobeno režimu kontingentnímu při dovozu do republiky Československé zboží jiné než shora vypočtené.

Vláda československá se zavazuje, že přes jakékoli opačné ustanovení, jež nyní platí nebo by později bylo zavedeno, připustí bez jakéhokoli omezení co do množství dovoz všeho ostatního zboží, uvedeného v seznamu A, s vyjímkou stanovenou v ad čl. 7.

V republice Československé nebude zachováno žádné omezení nebo zákaz dovozu jakýchkoli plodin nebo výrobků pocházejících a přicházejících ze Španělska, který by se stejně nevztahoval na podobné plodiny nebo výrobky pocházející a přicházející z kterékoli jiné země.

Ustanovení článků 2, 3 a 4 nevztahují se na výhody, jež některá ze smluvních stran poskytla nebo by poskytla výjimečně státům sousedním k usnadnění pohraničního styku v pásmu nepřesahujícím průměrně 15 km po každé straně hranice, pokud se tento styk omezí výlučně na potřeby obyvatelstva dotyčného pásma.

Cla Československého tarifu jsou stanovena v korunách československých. Jestliže by nastal v kursu Československé koruny ve srovnání se středním kursem za rok 1923 oproti severoamerickému dolaru nebo libře šterlinků, nebo oproti střednímu kursu těchto obou měn, vzestup nebo pokles nejméně o 10%, vyplývající z kursovního poměru za celý jeden měsíc, může vláda československá zavésti valutní koeficient - vždy za předpokladu, že bude všeobecné povahy pro dovoz ze všech zemí - tak, aby zajistila všeobecným i smluvním clům hodnotu, kterou by měla se zřetelem na střední kurs řečených měn za rok 1923.

Aby byla stále udržena tato rovnocennost hodnoty cel, bude vláda československá případně upravovati koeficient ve lhůtách nejdéle měsíčních.

Při zjišťování měnových kursů bude vláda československá bráti za základ záznamy na burse v Praze nebo v New Yorku nebo v Londýně.

Pokud jde o zákazy nebo omezení dovozu, rozumí se, že zacházení dle zásady nejvyšších výhod nelze se dovolávati s ohledem na omezení nebo zákazy vydané v případech níže uvedených, pokud se vztahují na všechny země anebo na země ve stejných poměrech:

1. z důvodů veřejné bezpečnosti;

2. pro státní monopoly již trvající nebo které by byly v budoucnosti zavedeny;

3. z důvodů zdravotní policie a na ochranu zvířat a užitkových rostlin proti nemocem, hmyzu a škodlivým příživníkům a především v zájmu veřejného zdravotnictví a v souhlasu s mezinárodními zásadami v tomto ohledu přijatými.

Čemuž na svědomí podepsali zmínění zmocněnci tento závěrečný protokol dvojmo v Madridu, dne dvacátého devátého července, roku tisícího devítistého dvacátého pátého.

Obchodní styky mezi republikou Československou a Španělskem byly až dosud upraveny prozatímní obchodní dohodou z 19. listopadu 1921, sjednanou v Madridu výměnou not a uvedenou v účinnost 19. ledna 1922. Dohodou touto bylo zaručeno španělskému zboží u nás zacházení dle zásady nejvyšších výhod a našemu zboží ve Španělsku vyclívání dle II. sloupce celního tarifu španělského, t. j. tehdy tarifu minimálního.

Královským dekretem z 29. května 1922 byl však ve Španělsku zaveden valutní koeficient na zboží ze států s měnou znehodnocenou oproti pesetě o více než 70%. Tímto opatřením, jež se vztahovalo též na československou měnu, bylo zboží československé podrobeno celní přirážce 62-70%, čímž vývoz náš do Španělska byl silně podvázán.

Mimo to na základě ustanovení zákona zv. Bergaminova z 22. dubna 1922 povolilo Španělsko některým státům snížení sazeb II. sloupce celního tarifu na určitý počet artiklů a to pokud se to stalo ve smlouvách, uzavřených do 1 roku, o více než 20%, ve smlouvách pozdějších až do 20%. Ježto Španělsko neposkytuje generelně nejvyšších výhod, leč jen výjimečně na určitý počet artiklů za rovnocenné koncese, ztížily se v důsledku valutní přirážky a této celní diferenciace podstatně možnosti našeho obchodu se Španělskem oproti konkurenčním státům. Jeho vývoje charakterisován následujícími číslicemi:

Československá vláda, dovolávajíc se stabilisace koruny Československé, podnikla cestou diplomatickou veškeré kroky, aby v poměru ke Španělsku sjednány byly opět vhodné předpoklady pro rozvoj vzájemného obchodu. Došlo tak ke dlouhým jednáním a mezitím bylo nutno přikročiti k revisi původní dohody vůbec, aby vedle všeobecného zrušení depreciační přirážky dostalo se alespoň hlavním standartním artiklům československým na španělském trhu režimu, jejž získala jich hlavní konkurence. Španělská vláda přistoupila k návrhu na jednání o novou úmluvu koncem minulého roku.

Příslušná jednání zahájená v Madridu v lednu t. r. vedla k obchodní úmluvě, obsahující 9 článků, závěrečný protokol a 2 seznamy celních slev. Úmluva tato byla podepsána v Madridě jednak 16. července t. r. jako prozatímní obchodní úmluva ve formě modu vivendi požadované španělským zákonodárstvím (t. j. bez rozdělení na vlastní úmluvu a protokol a bez označení jednotlivých článků), a to s účinností až do ratifikace obchodní úmluvy, jednak 29. července t. r. ve formě obchodní úmluvy stejného obsahu jako úmluva prozatímní. Republika Československá přiznává jí Španělsku (čl. 3. a 4.) kromě zacházení dle zásady nejvyšších výhod, jehož zboží španělské u nás až dosud požívalo, také aplikaci celních slev na vína, jež byla poskytnuta Francii a Italii, a další celní slevy na několik specielně španělských druhů zboží jako mandarinky, hrozny z Almerie, banány, sardinky v čistém oleji, korkové zátky a některé jiné korkové zboží. Na řadu jiných položek povoleno vázání platných celních sazeb.

Naproti tomu zrušuje Španělsko (článek 5. a 6.) pro naše zboží valutní přirážku a mimo to nám poskytuje slevy sazeb II. sloupce celního tarifu na 30 tarifních čísel, zajímajících převážně náš export, a to hlavně z oboru skla, porcelánu, strojů a přístrojů, zboží kovového, knoflíkářského, hračkářského a kartáčnického.

Článkem 7. rozšiřuje se zásada nejvyšších výhod oboustranně na cla a dávky vývozní, na normální zákazy a omezení dovozu a vývozu, na transit a uskladňování zboží, celní formality a místní a přístavní dávky, jakož i na režim obchodních cestujících a jejich vzorků. Článek 8. upravuje osvědčování původu. Článek 9.-12., které v prozatímní úpravě (modu vivendi) zastupují závěrečný protokol připojený k obchodní úmluvě, upravují povolávací režim dovozní, stanoví kontingenty na některé druhy španělského zboží, dále výjimky ze zákazu dovozu i vývozu a ze zásady nejvyšších výhod v pohraničním styku.

Pokud týká se nabytí účinnosti "modu vivendi" i obchodní úmluvy, kterou tento "modus vivendi" bude nahrazen, jakož i jich trvání a výpovědních lhůt, poukazuje vláda právě tak jako v ostatním přímo k ustanovením úmluvy.

Po stránce formální předkládajíc tuto úmluvu současně oběma sněmovnám Národního shromáždění vláda projevuje přání, aby byla předložena v poslanecké sněmovně výboru zahraničnímu a výboru pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností a v senátu výboru zahraničnímu a výboru národohospodářskému s tím, aby o ní podaly zprávu v době co nejkratší.

Texty československo-španělské obchodní úmluvy se předkládají ve zvláštním exempláři ve znění španělském a v českém překladu.