Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1925

II. volební období 1. zasedání

76.

Vládní návrh

kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní smlouva mezi republikou československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, podepsaná v Praze dne 28. prosince 1925.

Návrh schvalovacího usnesení.

Národní shromáždění republiky Československé souhlasí,s obchodní smlouvou mezi republikou Československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, podepsanou v Praze dne 28. prosince 1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 30. prosince 1925, č. 262 Sb. z. a n.

Důvodová zpráva.

Královským nařízením ze dne 29. května 1923 byly zavedeny v Belgii s platností od 11. června 1923, podobně jako vůči některým jiným nesmluvním státům, diferenční vyšší sazby celní na řadu československých výrobků, zejména na výrobky sklářské, porculánové a hliněné, na určité stroje, na automobily a j.

Nový celní sazebník Hospodářské Unie belgo-lucemburské, jenž vstoupil v platnost dne 10. listopadu 1924, podržel na dále tento diskriminační systém, takže hlavní druhy vývozního zboží československého podléhaly dosud při dovozu do území Unie sazbám vyšším, než ze soutěžících států smluvních; naproti tomu nepožívalo opět v Československu zboží belgického původu výhod smluvních sazeb.

Bezesmluvní stav s Belgií, s důsledky právě uvedenými, stal se pro náš vývoz zvláště tíživým od okamžiku, kdy Unie odstranila diskriminační opatření vůči Německu prozatímní dohodou ze 4. dubna 1925, vstoupivší v platnost dne 1. října 1925; od toho dne jest i se zbožím německým, až na několik výjimek, nakládáno v ohledu celním příznivěji než s výrobky československými.

Škodné důsledky takového stavu by nutně musely ohroziti naše vývozní zájmy v Belgií a v Lucembursku.

Nehledě k zásadní povaze této otázky, stalo se sjednání obchodní smlouvy s Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou z důvodů výše uvedených nutným; bezesmluvnímu stavu a uvedeným diskriminačním učiněn jest konec uzavřením předmětné obchodní smlouvy.

Smlouva zakládá se ve své podstatě na zásadě neomezených nejvyšších výhod.

Pouze na kratší přechodnou dobu, jež nepřesahuje termíny stanovené v prozatímní dohodě německo-belgo-lucemburské, vyňato jest v naší smlouvě několik položek z doložky o nejvyšších výhodách, při čemž počet jejich omezen byl na míru nejmenší; i v tomto směru zachována jest reciprocita, neboť i se strany naší vyřazen byl z doložky nejvyšších výhod s stejný počet položek belgického dovozu do Československa.

Ve smlouvě vázána byla pro řadu výrobků československých, pro vývoz do Belgie zvláště důležitých, minimální cla z celního sazebníku Hospodářské Unie belgo-lucemburské a tím sjednány předpoklady pro zvýšený vývoz těchto našich výrobků do území Belgie a Lucemburska.

Na druhé straně poskytuje smlouva Belgii a Lucembursku některé celní slevy pro určité význačnější zboží tamní, při čemž s ohledem na situaci našeho průmyslu kožařského byla sleva na kůže (krupony) omezena pouze na celní kontingent.

Smlouva vstoupí podle dohody v platnost dne 1. ledna 1926 a zůstane v platnosti potud, pokud nebude jednou ze smluvních stran vypovězena. Výpovědní lhůta jest šestiměsíční. Tato obchodní smlouva doplňuje síť našich obchodních smluv a dává normální podklad pro rozvoj obchodních styků mezi Československem a Belgií Lucemburskem.

Po stránce formální předkládajíc tuto smlouvu současně oběma sněmovnám Národního shromáždění vláda projevuje přání, aby byla předložena v poslanecké sněmovně výboru zahraničnímu a výboru pro záležitostí obchodu, průmyslu a živností a v senátu výboru zahraničnímu a výboru národohospodářskému s tím, aby o ní podaly zprávu v době co nejkratší.

Texty československo-belgo-lucemburské obchodní smlouvy se předkládají ve zvláštním exempláři v originále francouzském a s československým překladem.

V Praze dne 30. prosince 1925. Předseda vlády:

Švehla, v. r.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP