(Překlad.)

Obchodní smlouva

mezi republikou československou a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou.

President republiky Československé s jedné strany a Jeho Veličenstvo král Belgů, jednaje jak Svým Jménem tak na základě stávajících dohod ve Jménu Její Královské Výsosti velkovévodkyně Lucemburské, se strany druhé, ve snaze podporovati výměny obchodní a rozvíjeti hospodářské styky mezi Československem a Hospodářskou Unií belgo-lucemburskou, rozhodli se uzavříti obchodní smlouvu a jmenovali svými plnomocníky

President republiky Československé:

pana Dra Eduarda Beneše,

ministra zahraničních věcí;

Jeho Veličenstvo král Belgů:

pana de Raymonda G. A. F. G.,

komandéra řádu Koruny, důstojníka řádu Leopoldova, mimořádného vyslance a zplnomocněného ministra;

kteříž, sdělivše si své plné moci, jež shledali v dobré a náležité formě, dohodli se na těchto článcích:

Článek 1.

Příslušníci jedné smluvní strany požívati budou na území druhé strany, pokud se týče nastupování a provozování obchodu a živností, těchže práv, výhod, svobod, ulehčení a sproštění jako příslušníci státu požívajícího nejvyšších výhod.

Článek 2.

Příslušníci každé ze smluvních stran budou prosti na území druhé strany jakékoli povinné služby vojenské, jak ve vojsku pozemním, námořním a leteckém, tak v národní gardě a milici, jakož i všech dávek, ukládaných v náhradu služby osobní. Budou rovněž sproštěni veškerých nucených půjček; v míru a za války budou držáni toliko k takovým vojenským plněním a rekvisicím, které se ukládají vlastním příslušníkům, a vzájemně budou míti nárok na náhrady, jak stanoveny jsou zákony platnými v každé z obou zemí ve prospěch vlastních příslušníků. Nebude jim nižádným způsobem bráněno, aby dostáli vojenské povinnosti ve vlastním svém státě.

Článek 3.

Příslušníci obou smluvních stran nebudou přidržováni nésti břemena nebo platiti daně, dávky neb příspěvky, jakéhokoli druhu, jiné neb vyšší než ty, které jsou neb budou ukládány příslušníkům státu požívajícího nejvyšších výhod.

Požívati budou mimo to, jak pro svou osobu, tak pro svůj majetek, práva a zájmy téže ochrany u fiskálních úřadů a soudů jako příslušníci státu požívajícího nejvyšších výhod.

Článek 4.

Vnitřní poplatky a dávky vybírané na účet státu, krajů a obcí neb jiných veřejných korporací, které jsou neb budou uvaleny na výrobu, přípravu neb spotřebu zboží na území jedné smluvní strany, nepostihnou zboží druhé strany více neb tísnivěji než domácí zboží stejného druhu aneb zboží pocházející ze země třetí, požívající nejvyšších výhod.

Článek 5.

Zboží, produkty přírodní neb výrobky, jedné strany smluvní nebudou podrobeny při jich dovozu do celního území druhé strany clům neb dávkám - čítaje v to veškeré příplatky a přirážky - jiným neb vyšším než oněm, jež jsou neb budou vybírány ze zboží neb produktů stejného druhu kterékoli země třetí.

Na vývoz do celního území jedné ze smluvních stran nebudou uvaleny druhou stranou vývozní cla neb dávky jiné neb vyšší, než na vývoz zboží stejného druhu do zemí požívajících v tomto ohledu nejvyšších výhod,

V každém jiném ohledu zavazuje se mimo i;o každá ze smluvních stran, že nebude zacházeti s druhou stranou, ať jde o dovoz či vývoz, způsobem jiným neb méně příznivým, než jakým zachází s kterýmkoli státem třetím, zejména pokud jde o předpisy celní a jich provádění,způsob přezkoušení a rozboru dováženého zboží, podmínky placení celních poplatků a dávek, roztřídění i výklad tarifů a provozování monopolů.

Článek 6.

Zboží, produkty přírodní neb výrobky Hospodářské Unie belgo-lucemburské vyjmenované v přiloženém seznamu A, při dovozu do Československa, jakož i československé zboží, produkty přírodní neb výrobky vyjmenované v přiloženém seznamu B, při dovozu do území Hospodářské Unie belgo-lucemburské, nebudou podrobeny dovozním clům vyšším než jak jsou uvedeny v řečených seznamech.

Článek 7.

Smluvní strany si vyhrazují požadovati při dovozu zboží předložení osvědčení původu; shodují se v tom, že v této příčině budou používati ustanovení mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit uzavřené v Ženevě dne 3. listopadu 1923.

Článek 8.

Mezi územími obou smluvních stran bude vzájemná volnost obchodu a plavby.

Smluvní strany si však vyhrazují zakázati nebo omeziti dovoz a. vývoz, pokud tyto zákazy neb omezení budou platiti současně vůči všem jiným zemím stejně postaveným, a to v těchto případech:

a) z důvodů veřejné bezpečnosti;

b) z důvodů zdravotně-policejních nebo ku zajištění ochrany zvířat a rostlin před nemocemi nebo příživníky;

c) pro válečné zásobování za mimořádných okolností;

d) aby bylo lze rozšířiti na cizí zboží zákazy neb omezení, jež jsou nebo by byla případně později stanovena vnitřním zákonodárstvím na produkci, obchod, spotřebu aneb dopravu téhož zboží domácího uvnitř země. Toto se týče zvláště zboží, jež jest předmětem státního monopolu nebo zřízení stejné povahy.

Uznaly-li by smluvní strany v důsledku abnormálních okolností za nutné zachovati nebo zavésti pro některé zboží zákazy neb omezení dovozu nebo vývozu, sdělily by si vzájemně seznam takového zboží a dohodly by se o kontingentech, v jichž mezích by tyto případné zákazy byly zrušeny.

Rozumí se, že každé zrušení zákazu neb omezení poskytnuté jednota smluvní stranou, byť i dočasně, pro jakékoliv zboží, jež by zůstalo podrobeno povolovacímu řízení, by okamžitě a bezpodmínečně platilo i pro zboží stejné neb stejného druhu druhé strany smluvní.

Poplatky a jiné podmínky, na něž jest vázáno udílení povolení, nebudou v žádném případě méně příznivé než poplatky a podmínky, přiznané kterékoliv jiné zemi.

Obě smluvní strany budou pečovati a to, aby potřebná dovozní neb vývozní povolení byla vydávána nejpozději do tří dnů od podání žádostí. Shodují se dále v tom, že v této příčině budou používati ustanovení mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit uzavřené v Ženevě dne 3. listopadu 1923.

Článek 9.

Průvoz z území nebo do území jedné z obou smluvních stran, územím druhé strany, jest volný.

Smluvní strany si však vyhrazují právo zakázati neb omeziti průvoz, pokud tyto zákazy neb omezení budou platiti současně vůči všem jiným zemím stejně postaveným, a to v těchto případech:

a) z důvodů veřejné bezpečnosti;

b) z důvodů zdravotně-policejních nebo ku zajištění ochrany zvířat a rostlin před nákazou nebo příživníky;

c) pro válečné zásobování za mimořádných okolností;

d) pro zboží, jež jest předmětem státního monopolu v jednom ze smluvních států.

Nijaký průvozní poplatek se nebude vybírati.

Ustanovení tohoto článku platí též pro průvozní zboží, jež bylo překládáno neb uskladněno v celním řízení, vždy s podmínkou, že bude dle platných předpisů zaručeno provedení ochranných opatření, která mají zameziti, aby zboží nezůstalo uvnitř země.

Článek 10.

Na železnicích nebudou smluvní strany používati na dopravu osob, na dovoz, vývoz a průvoz zboží, určeného do území druhé smluvní strany nebo přicházejícího z něho, jiných neb vyšších dopravních barémů neb vedlejších poplatků než těch, jichž se používá nebo se bude používati na dopravu shora zmíněných osob a zboží, dopravovaných do státu požívajícího nejvyšších výhod, neb z něho přicházejících.

Článek 11.

S loďmi belgickými a jejich náklady v republice Československé a s loďmi československými a jejich náklady v Hospodářské Unií belgo-lucemburské, zachovávajícími zákony země, jejíž přístavy navštěvují, bude nakládáno v každém ohledu stejně jako s loďmi domácími a s jejich náklady, anebo s loďmi a s lodními náklady země požívající nejvyšších výhod.

Vláda československá se zavazuje, že neučiní ani přímo ani nepřímo žádného opatření, aniž sjedná s vládami neb útvary cizími jakoukoli dohodu, jež by ve svém účinku vylučovala belgické lodi a obchod námořní neb nakládala s nimi méně výhodně než s vlajkou československou neb s vlajkou státu třetího, zejména pokud jde o dopravu majetku, cestujících a vystěhovalců z Československa neb z některého státu cizího, kteří by projížděli částí území československého kteroukoliv cestou či do kteréhokoliv přístavu, neb z něho.

Vláda belgická přijímá se své strany tentýž závazek, pokud jde o československé lodi a obchod námořní.

Národnost lodí bude uznávána s obou stran podle zákonů a nařízení každé země na podkladě průkazů a lodních listin vydaných příslušnými úřady.

Cejchovní listy, vydané příslušnými úřady obou smluvních států, budou vzájemně uznávány.

Článek 12.

V uvážení zvláštní zeměpisné polohy republiky Československé svoluje Hospodářská Unie belgo-lucemburská k tomu, aby zboží československé, dovážené do Hospodářské Unie belgo-lucemburské cestami a za podmínek níže stanovených, bylo považováno za pocházející a přicházející z republiky Československé:

1. Na zboží, dopravované do Hamburku po Labi a překládané ve svobodném pásmu československém tohoto přístavu s určením do přístavu belgického, musí býti při odeslání z republiky Československé vydán přímý konosament do Hospodářské Unie belgo-lucemburské; není-li přímého konosamentu, musí býti provázeno při svém příchodu do přístavů belgických konosamentem, vztahujícím se na dopravu námořní a ověřeným opisem konosamentu, vztahujícího se na dopravu říční, prokazujícími, že zboží nebylo přeloženo jinde než v československém pásmu hamburského přístavu.

Dokud československé pásmo hamburského přístavu nebude řádně zřízeno a vybaveno dostatečnou kontrolní službou, musí býti zboží provázeno při svém příchodu do Hospodářské Unie belgo-lucemburské osvědčením konsulárního zástupce belgického o tom, že při překládání v přístavu hamburském nebylo s ním nakládáno tak, že pozbylo své totožnosti.

2. Zboží vypravené po železníci do přístavů hamburského a brémského musí býti provázeno na cestě po souši přímým mezinárodním nákladním listem ze železniční stanice československé do jednoho z těchto přístavů a konosamentem, vztahujícím se na dopravu námořní, vydaným rejdařem, který provádí dopravu po moři. Nákladní list, přiložený k řečenému konosamentu, bude průkazem, že zboží nebylo přeloženo jinde než v námořním přístavě, do nějž bylo vypraveno.

Hospodářská Unie belgo-lucemburská může vedle toho požadovati osvědčení svých konsulárních zástupců v řečených přístavech o tom, že s tímto zbožím nebylo tam nakládáno tak, že pozbylo své totožnosti.

3. Podmínky stanovené v předcházejícím bodu budou se vztahovati rovněž na zboží, vypravené po železnici do přístavů terstského a rjeckého.

Tyto podmínky vyžadovati může navzájem republika československá pro zboží Hospodářské Unie belgo-lucemburské, dovážené do Československa cestami a za podmínek výše stanovených, má-li je považovati za pocházející a přicházející z řečené Hospodářské Unie.

Smluvní strany souhlasí, aby v případě, že by osvědčení totožnosti zboží, které bylo přeloženo, nemohlo býti vydáno jejich konsulárními zástupci, tito mohli delegovati svá oprávnění k tomu cíli konsulárním zástupcům jiné mocnosti nebo, s výhradou svolení druhé strany, jakékoliv kvalifikované osobě.

Každá ze smluvních stran, zřekne-li se práva požadovati shora zmíněné osvědčení totožnosti zboží, může ostatně žádati od přepravce, který vydal konosament, vztahující se k druhé části přepravy, potvrzení totožnosti zboží, jím přepraveného, se zbožím uvedeným v konosamentu, vztahujícím se na první část přepravy.

Článek 13.

Akciové a jiné společnosti obchodní, průmyslové neb finanční, včetně společností plavebních, jež mají své sídlo na území jedné ze smluvních stran a dle zákonů této strany jsou tam řádně ustaveny, uznány budou co právně existující na území druhé strany a zvláště budou moci, zachovávajíce její zákonné předpisy v tom směru platné, vystupovati před soudy jako žalobkyně neb žalované.

S řečenými společnostmi, jakož i s jejich filiálkami, odbočkami a jednatelstvími nakládáno bude v každém. ohledu jako se společnostmi stejného druhu, patřícími zemi požívající nejvyšších výhod, při čemž se rozumí, že připuštění ku provozování jejich obchodu a živnosti zůstává podrobeno zákonům a předpisům v příslušných zemích v tom směru platným.

Článek 14.

Obchodníci, továrníci a jiní živnostníci, kteří prokáží živnostenskou legitimací, vydanou úřady svého státu, že jsou oprávněni provozovati obchod neb živnost na území jedné ze smluvních stran, v němž mají své bydliště a že tam platí daně a dávky zákonem předepsané, budou moci uzavírati na území druhé smluvní strany, buď osobně nebo svými cestujícími, koupě zboží u obchodníků, ve veřejných prodejnách nebo u producentů, přijímati zakázky u obchodníků, v jejich obchodech nebo u osob, které ve svém závodě používají zboží, odpovídajícího zboží nabízenému; nebudou z tohoto titulu podrobeni žádné zvláštní dávce neb poplatku; budou oprávněni míti s sebou vzorky nebo modely.

Obě smluvní strany shodují se v tom, že v této příčině budou používati ustanovení mezinárodní úmluvy o zjednodušení celních formalit, uzavřené v Ženevě dne 3. listopadu 1923, při vzájemném šetření práv plynoucích z doložky o nejvyšších výhodách.

Článek 15.

Každá ze smluvních stran připustí podle pravidel a stálých zvyků konsuly druhé strany ve všech obchodních místech, kde jsou připuštěni konsulové státu třetího. Konsulem jest rozuměti každou osobu pověřenou konsulárními výkony.

Konsulové jedné ze smluvních stran budou požívati, za předpokladu vzájemnosti, na území druhé strany stejných práv, výsad a svobod, jakých požívají konsulové kterékoliv třetí země, při čemž se však rozumí, že žádná ze smluvních stran nebude moci požadovati v důsledku tohoto ustanovení práv, výsad a svobod širších, než které sama přiznala konsulům druhé smluvní strany.

Smluvní strany si vyhrazují uzavříti později zvláštní konsulární úmluvu.

Článek 16.

S loďmi, plavebními společnostmi nebo vystěhovaleckými podniky Každé ze smluvních stran bude nakládáno na území druhé smluvní strany jako s domácími, aneb podle zásady nejvyšších výhod, přiznaných kterémukoliv třetímu státu, ve všem co se týče dopravy vystěhovalců, kteří přicházeje z jejich území, nebo jimi projeli a nalodí se v kterémkoliv přístavu.

Tento článek nedotýká se však v ničem ustanovení zákonů a nařízení pojednávajících o podmínkách, jimž jest podrobeno buďto oprávnění k dopravě vystěhovalců nebo zřizování jednatelství těmito společnostmi, nebo podniky.

Článek 17.

Obě smluvní strany shodují se v tom, že uzavrou později zvláštní dohodu o vzájemné ochraně dělnictva.

Článek 18.

Každá smluvní strana se zavazuje, že učiní veškerá nutná opatření, aby účinně zabezpečila zboží, produkty přírodní nebo výrobky, pocházející z druhé smluvní strany, proti nekalé soutěži při obchodních jednáních a zejména, že potlačí a zamezí zabavením nebo všemi jinými vhodnými trestními opatřeními v souhlasu s vlastním zákonodárstvím dovoz, uložení a vývoz, jakož i výrobu, oběh, prodej a uvádění do prodeje uvnitř země všech výrobků opatřených přímo nebo na jejich bezprostřední úpravě nebo vnějším obalu známkami, jmény, nápisy nebo jakýmikoli označeními, obsahujícími přímo nebo nepřímo nesprávná označení původu, druhu, podstaty neb zvláštních vlastností tohoto zboží.

Článek 19.

Tato smlouva bude ratifikována a ratifikace budou vyměněny v Bruselu, jakmile to bude možno. Nabude působnosti patnáctým dnem po výměně ratifikací.

Může býti vypovězena každou smluvní stranou s výhradou oznámení výpovědi šest měsíců předem; k této výpovědi však nemůže dojíti před uplynutím šestiměsíční lhůty; počítaje ode dne, kdy smlouva vstoupila v působnost.

Čemuž na svědomí plnomocníci padepsali tuto smlouvu a přiložili na ni své pečetě. Dáno dvojmo v Praze dne 28. prosince roku tisícího devítistého dvacátého pátého.

Dr. Edvard Beneš v. r.

G. de Raymond v. r.




Závěrečný protokol.

Při podepsání obchodní smlouvy z dnešního dne rozhodly se smluvní strany vyjádřiti v tomto závěrečném protokolu přesně podmínky pro provádění určitých článků řečené smlouvy:

I.

K článku 3.:

Smluvní strany nemohou se dovolávati doložky nejvyšších výhod, pokud jde o zvláštní úmluvy, jež jedna či druhá strana uzavřela nebo uzavře za účelem zamezení dvojího zdanění v oboru daní přímých.

II.

K článku 5.:

Pokud se týče produktů přírodních nebo výrobků československých, vyjmenovaných v příloze I, se strany jedné a produktů přírodních neb výrobků Hospodářské Unie belgo-lucemburské, vyjmenovaných v příloze II, se strany druhé, dohodly se smluvní strany, že odloží až do 30. září 1926 provádění ustanovení článků 5. a 6. této smlouvy; pokud se týče však zboží uvedeného pod číslem 895 přílohy I a pod číslem 244a přílohy II bude provádění ustanovení článku 5. odloženo toliko do 31. března 1926.

Po dobu svrchu uvedených lhůt budou vzájemně platiti dovozní cla, uvedená ve zmíněných přílohách tohoto protokolu, s výhradou, že Československo může případně pozměniti cla vyznačená v příloze II, jež jsou povahy autonomní.

III.

K článku 6.:

Pro zboží vyznačené v seznamech A a B bude stanovených cel používáno tak dlouho, pokud střední měsíční kurs dolaru nebo libry sterlinků aneb střední kurs obou těchto devis, vypočítávaje tyto kursy pro každou z obou národních měn podle záznamů bursy bruselské nebo pražské, nevykáže zvýšení o více než 1.0% v poměru ke střednímu kursu dolaru nebo libry sterlinků aneb střednímu kursu obou těchto devis během roku 1925, při čemž tyto kursy vypočteny budou jak shora uvedeno.

Nastalo-li by takovéto zvýšení, je dána každé smluvní straně možnost přizpůsobiti cla novým poměrům tak, že by řečená cla zachovala hodnotu, kterou měla v poměru ke střednímu kursu dolaru nebo libry sterlinků aneb ke střednímu kursu obou těchto devis během roku 1925, při čemž tyto kursy vypočteny budou jako shora.

Cla budou uvedena na svou původní úroveň, jakmile střední měsíční kurs dolaru nebo libry sten línků nebo střední kurs obou těchto devis nevykáže větší zvýšení než o 10% v poměru ke střednímu kursu dolaru nebo libry sterlinků aneb ke střednímu kursu obou těchto devis během roku 1925.

IV.

Hospodářská Unie belgo-lucemburská si vyhrazuje možnost přeměniti cla hodnotná, vázaná touto smlouvou, na rovnocenná cla specifická.

V.

Pozměnilo-li by Československo celní režim nyní platný pro zboží níže uvedené, nesmí nová cla překročiti sazby níže stanovené pro zboží pocházející a přicházející z Hospodářské Unie belgo-lucemburské:

Hedvábí umělé z nitrocelulosy, též skané, bílé surové, nebarvené

1. jednoduchéKč 700 za 100 kg
2. skanéKč 900 za 100 kg
Motorová kola (moto 
cykly), váží-li kus více  
než 120 kg (bez přívěs-  
ného vozíku) až do 
30. září 1926Kč 1800 za 100 kg
od 1. října 1926Kč 1700 za 100 kg

VI.

K čís. 613 seznamu A, platí pro rýžový škrob smluvní clo Kč 104 za 100 kg, i tehdy, je-li balen v malých balíčkách.

Pokud jde o výklad celního tarifu Hospodářské Unie belgo-lucemburské, bylo sjednána toto:

VII.

K čís. 382: Co se týče připravovaných léků, přípravku odvážených v dávkách a specialit, farmaceutických, které se dovážejí v objímkách (cachets), v lahvičkách (ampoules) nebo tlačené a jež nejsou vloženy do obalů, které přicházejí do rukou kupci v malém, mají cla býti čítána podle týchž zásad, jako pro všechno ostatní zboží tarifované podle hodnoty a dovážené tímže způsobem.

VIII.

K číslům 845-846: V uvážení zájmů československého průmyslu bude belgická vláda zkoumati, jak by bylo možno při používání celního tarifu Hospodářské Unie belgo-lucemburské přesně rozlišovati mezi dutým sklem obyčejným se strany jedné a dutým sklem křišťálovým a polokřišťálovým se strany druhé.

IX.

K článku 8.:

Na produkty přírodní nebo výrobky, pocházející a přicházející z Hospodářské Unie belgo-ucemburské, pro které jsou udržovány zákazy nebo omezení dovozu, bude platiti režim stanovený v příloze III tohoto protokolu.

Dáno v Praze dne 28. prosince 1925.

Dr. Edvard Beneš v. r.

G. de Raymond v. r.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP