Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se a tomto zákoně:

Pro výkon kázeňské a kárné pravomoci v čs. četnictvu jsou zásadně platna ustanoveni hlavy V. zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., s těmito změnami:

K zachování vojenské služební kázně, jakož i dobrého jména četnictva trestají se příslušníci tohoto stavu podle tohoto zákona pro opomenutí a provinění:

a) která se příčí četnickým předpisům nebo jiným všeobecným a zvláštním nařízením, pokud jejich stíhání podle zákonitých předpisů nenáleží soudům,

b) jejichž stíhání jinak přísluší politickým (policejním) úřadům, administrativním vrchnostem policejním, není-li v zákoně výslovně stanoveno, že trestní pravomoci jejich podléhají i příslušníci četnictva,

c) jednání a opomenutí, která tvoří skutkovou podstatu přečinů a přestupků, které příslušejí do pravomoci vojenských. trestních soudů, jeli na ně v zákoně uložen bud jen trest peněžitý nebo jen trest na svobodě a jeho výměra nepřesahuje 6 měsíců. To platí i v těch případech, v nichž zákon vedle trestu připouští i odnětí hodností. Tam však, kde odnětí hodnosti je zákonem předepsána, není kázeňské nebo kárné vyřízení dotyčných přečinu a přestupků přípustno.

Je-li jednáním nebo opomenutím označeným v předchozích odstavcích poškozeno dobré jméno četnictva, aneb bylo-li soudním potrestáním četnického příslušníka dobré jméno četnictva ohroženo, aniž by bylo soudním rozsudkem uznáno na propuštění z úřadu nebo na ztrátu hodnosti. V těchto případech, když bylo soudně trestní řízení skončeno rozsudkem, rozhodne se kárným řízením o otázce, zda má neb nemá býti odsouzený ze sboru propuštěn.

Četnické kázeňské a kárné pravomocí jsou podřízeni

a) Příslušníci četnictva v činné službě, vyjímajíc ty, kteří konají službu v branné moci podle §§ 5 a 6 zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 299 Sb. z. a n., nebo jsou pro zločin ve vazbě vyšetřovací, aneb pro takový čin odpykávají trest ve vojenské trestnici,

b) osoby vojenské, které konají službu v četnictvu,

c) četnické osoby mimo činnou službu, počítajíc v to i četnické osoby ve výslužbě ve smyslu §§ 153 až 155 zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z. Těmto osobám lze však uložiti tresty na základě tohoto zákona jen v řízení kárném.

Druhy kázeňských trestů jsou:

a) Výtka. Tento trest může býti uložen ústně aa) beze svědků, bb) před svědky, cc) písemně.

b) Tresty peněžní. Tyto tresty lze ukládati jen aktivním příslušníkům četnictva a osobám vojenským, jsou-li gážisty. V jednotlivém případě nesmí trest na penězích převyšovati a) u gážisty bez hodn. třídy 50 Kč, b) u ostatních gážistů včetně vrchních strážmistrů-velitelů stanic, nebo kteří konají službu rovnocennou, 100 Kč. Souhrn všech trestů v jednom roce uložených nesmí převyšovati aa) u gážistů do hodnostních tříd nezařaděných jednu třetinu měsíčního platu bez přídavků, bb) u ostatních polovici měsíčního platu bez všech přídavků.

Tresty peněžní mohou býti uloženy jen kárnou komisí bez předchozího písemného varování. Tresty peněžní pravoplatně uložené vymáhají se podle potřeby srážkou ze služebních příjmů potrestaného.

Výnos peněžních trestů, uložených četnickým osobám, bude věnován na zřízení knihoven v četnictvu.

Místo trestů na penězích možno uložiti trest na svobodě v případech, kdy jednání neb opomenutí bylo spácháno na soustředění více jak 10 četníků. Tresty na svobodě nesmí přesahovati dobu osmi dnů a potrestaný nesmí jimi utrpěti žádnou újmu na svých požitcích.

Tresty na svobodě vykonávají se bud

a) jako vazba společná a jednoduchá ve společné místnosti vězeňské nebo

b) jako domácí jednoduché vězení v obydlí potrestaného.

Pořádkové a kázeňské tresty se nezapisují ani do trestních záznamů ani do osobních zápisů potrestaného.

Právo trestati kázeňskými tresty náleží:

a) kárným výborům,

b) generálnímu veliteli četnictva čs. státu,

c) zemským četnickým velitelům.

Právo toto je spojeno s funkcí a ne s hodností.

Právo udíleti výtky mají i přehlížející představení v těch případech, kdy nějaká nepořádnost proti jejich služební autoritě nebo proti předpisům byla spáchána během jejich přehlídky. Právo ukládati tresty na svobodě má i velitel soustředěného oddílu více jak 10 příslušníků četnictva.

Ministerstvo vnitra může v případech, kdy jest v jednom okrese soustředěno více jak 50 četníků, vybaviti jejich velitele pravomoci trestati na svobodě ve výměře dvojité.

a) generální velitel četnictva důstojníkům všech kategorií, neshledá-li nutným postoupiti věc vrchní kárné komisi, u důstojníků výkonných kárné komisi,

b) zemský četnický velitel všem podřízeným, byla-li mu, věc kárnými výbory ku kázeňskému potrestání postoupena., jakož i všechna jednání a opomenutí, která ve správním procese byla jím zjištěna,

c) ve všech ostatních případech kárné komise.

Kázeňské tresty lze uložiti jen když byl případ řádně vyšetřen, obviněný vyslechnut a dána mu možnost, aby buď ústně, nebo protokolárně, či písemně se ospravedlnil a umožněno mu provésti důkazy o své nevině a polehčujících okolnostech.

Při stanovení výše trestu jest přihlížeti k tíži služebního přečinu, ku škodám z toho vzniklým, jakož i ke stupni viny a dosavadnímu chování se obviněného.

Když vinník posledních pěti letech nebyl kázeňsky ani kárně trestán, neb polehčující okolnosti převažují, budiž výkon peněžitého trestu odložen. O tom, že trest se odkládá a na jakou dobu, rozhoduje ten, kdo trest uložil. Když se provinilý ve lhůtě, na kterou mu byl výkon trestu odložen, řádně chová, budiž mu trest uložený úplně prominut výrokem toho, kdo trest uložil. Když se provinilec ve stanovené lhůtě znovu proviní, a to bud jednáním nebo opomenutím, které spadá do pravomoci soudní, nebo jednáním nebo opomenutím, které spadá pod ustanovení tohoto zákona, nařídí ten, kdo prominutý trest uložil, aby odložený trest byl -vykonán, krom trestu, určeného za provinění nové.

Kdo trest uložil jest oprávněn trest zcela nebo z částí prominouti. Totéž právo, jakož i trest zmírniti nebo zrušiti, přísluší generálnímu veliteli četnictva při trestech uložených zemským četnickým velitelem, nebo velitelem soustředěného oddílu jakož i při trestech uložených ve správním procesu.

Měl-li by býti kázeňský trest na svobodě četnickou osobou odpykán v době, kdy soustředění bylo již ukončeno, může býti trest na žádost potrestaného změněn v trest peněžitý, aneb prominut představeným, který trest uložil. Uložený trest budiž vždy potrestanému oznámen písemně s udáním důvodů.

Potrestaný má právo stěžovati si cestou služební u vrchní kárné komise, jak co do viny, tak co do trestu, během 14 dnů poté, kdy:nu byl prohlášen trest. Stížnost možno podati písemně nebo protokolárně. Stížností není odložen výkon trestu. Ten, kdo test uložil, může povoliti, zejména je-li možno očekávati příznivý výsledek stížnosti, aby výkon trestu byl odložen.

O stížnosti rozhoduje příslušný vrchní kárný výbor s konečnou platností. Tento vyšetří - je-li to potřeba - předmět stížnosti, vyžádá si další šetření, po případě dá vyslechnouti trestajícího a stěžovatele, nebo i jiné osoby.

Rozhodnutí vrchního kárného výboru děje se bez ústního řízení a oznámí se stěžovateli písemně s veškerým urychlením.

Zmeškal-li potrestaný lhůtu, do které si měl stěžovati, může žádati o navráceni do předešlého stavu, dokáže-li, že nemohl dodržeti odvolací lhůty pro nezaviněnou, nepřekonatelnou a nepředvídanou překážku. Tato žádost musí býti podána služební cestou ve lhůtě 14 dni po dnu, kterého překážka přestala, společně se stížností do kázeňského potrestání.

Do kázeňských rozhodnutí a trestů nelze si stěžovati ku nejvyššímu správnímu soudu.

Vyjdou-li po kázeňském potrestání na jevu okolnosti, které, kdyby byly trestajícímu známy, byly by mohly přivoditi bud mírnější potrestání, odkladu trestu nebo beztrestnost, mi potrestaný právo, aby do dvou roků po odpykaném trestu tyto okolnosti oznámil služební cestou příslušnému kárnému výboru. Tento vykoná šetření, která shledá nutnými, projedná věc v řízení ústním a rozhodna, má-li kázeňský trest zůstati v platnosti, býti zmíněn nebo zrušen.

Do rozhodnutí tohoto výboru možno si stěžovati ku vrchnímu kárnému výboru.

Kázeňská trestnost jednání a opomenutí, pokud nejsou soudně trestna, přestávají tři měsíce od dokonaného trestného činu. O promlčení přečinů a přestupků, zmíněných v § 1 bodu c), platí příslušná ustanovení vojenského trestního zákona se změnami, jež jsou uvedeny v následujícím odstavci.

Promlčení se přerušuje: a) byly-li zahájeny potřebné kroky ku kázeňskému potrestání, b) nastaly-li okolnosti, jimiž se promlčení přerušuje dle vojenského trestního zákona, c) opatřeními, která podle vojenského trestního zákona přerušují promlčení oněch jednání neb opomenutí, která jsou zmíněna v § 1 bod c) a která byla pojato do vojenského trestního řízení v případech §u 1 poslední odstavec, že bylo zahájeno kárné řízení.

President republiky má právo aboliční i omilostňovací i v četnickém právu kázeňském.

Představený, který s úmyslem, aby potlačil stížnost podřízeného podanou do kázeňského trestu, jednáním nebo opomenutím tuto stížnost zadrží nebo odstraní, aneb jinak znemožní, bude - ačli není dána skutková podstata jiného, těžšího trestného činu - potrestán pro přečin vězením do tří měsíců a za zvláště přitěžujících okolností až do šesti měsíců a bude z jeho místa odstraněn.

Témuž trestu podléhá představený, který by se stěžovateli jakýmkoli způsobem mstil za to, že si tento stěžoval.

Příslušníci četnictva, kteří poruší úřední povinnosti, služební zájmy neb povinnosti stavovské, buďtež bez ohledu na soudně trestní zodpovědnost potrestáni kázeňskými nebo kárnými tresty, dle toho, je-li jejich poklesek jen pořádkovou nepřístojností nebo vzhledem na poškození neb ohrožení státních zájmů, s ohledem na způsob nebo na tíži pochybení, neb opětování či jinakým přitěžujícím okolnostem, konečně vzhledem na to, že poškodili dobré jméno četnictva, potrestáni pro přečin kárně.

Proti příslušníkům četnictva, kteří jsou členy Národního shromáždění, nesmí se v době zasedání bez souhlasu sněmovny, které náležejí, kárné řízení zavésti ani v něm pokračovati.

Žádný příslušník četnictva nesmí býti dodatečně kázeňsky nebo kárně stíhán pro projevy při vykonávání své funkce jako člen některého ústavního sboru zastupitelského.

Tímto zákonem není dotčeno právo představených udíleti podřízeným výtky pro nesprávná jednání v mezích stávajících služebních předpisů, tak jako jím není dotčeno oprávnění představených z moci úřední předepsati podřízeným náhradu škod i výloh.

Příslušníci četnictva, kteří byli administrativní cestou odsouzeni k úhradě škody, nebo k úhradě požitků, mohou do 30 dnů od doby, kdy tento správní rozsudek nabyl moci práva, zjišťovací žalobou dožadovati se náhrady škody u toho věcně příslušného civilního soudu, v jehož obvodu mají své bydliště v době, kdy jim byl správní rozsudek doručen. V tomto směru platí pro tyto osoby článek XXXVIII. civilního procesuálního řádu. Bylo-li jejich žalobě vyhověno, pozbývá správní rozsudek platnosti.

Druhy kárných trestů jsou:

a) důtka,

b) vyloučení z postupu do vyšších požitků,

c) snížení služného (bez přídavků),

d) přeložení z trestu aa) ve stejné hodnosti na jiné místo, bb) v jiné hodnosti se neb beze změny služebního místa působnosti,

e) přeložení do výslužby se nebo bez snížení odpočivných požitků,

f) propuštění.

Kárné tresty mohou býti uloženy jen nálezem příslušné kárné komise na základě řízení správně povedeného. Kárné nálezy nemohou správním opatřením býti ani změněny ani zrušeny.

K vyloučení z postupu do vyšších platů lze odsouditi na tři roky a potrvá po celou dobu na níž bylo nálezem uznáno třeba i tehdy, když nárok na postup do vyšších požitků před tím byl dosažen.

Snížení platu bez přídavků lze uložiti nejvýše na dobu tří lot v nejvyšší výměře 25% platu beze všech přídavků. Za trvání tohoto trestu je i postup do vyšších platů vyloučen. Vstoupí-li příslušník četnictva před koncem trvání tohoto trestu do výslužby, zmenší se kvota služného ve výslužném pro zbytek trvání trestu v percentuelní míře, nálezem stanovené.

V případech §§ 16 a 17 jest potrestaný vyloučen z povýšení do vyšší třídy hodnostní před uplynutím času v nálezu určeném.

V případech přeložení trestu do jiného působiště může býti náhrada stěhovacích výloh zcela neb jen z části odepřena.

Přeložení do výslužby z trestu může se státi bud na neurčitou dobu neb trvale. Srážku z ustanoveného výslužného lze stanoviti nejvýše 25%. Po uplynutí doby v nálezu určené budiž s příslušníkem četnictva tak naloženo, jako kdyby byl v době pravomoci kárného nálezu přeložen do dočasné výslužby.

Při propuštění může býti potrestanému v případě prokázané potřeby výjimečně na dobu života, nebo na omezený čas přiznán stálý příspěvek na výživu v nejvyšší výměře polovice částky, která by mu připadla jako pravidelné výslužné, kdyby byl přeložen do výslužby dnem pravoplatnosti nálezu.

Nevinným příslušníkům potrestaného, jestliže by jim v případě úmrtí propuštěného při počátku právní moci nálezu byl přiznán nárok na zaopatřovací požitky, může za okolností ohledu hodných býti přiznán přiměřený příspěvek na výživu v nejvyšší výměře jejich pravidelných zaopatřovacích požitků, počínaje od smrti propuštěného, a - jestliže neužito předpisu v prvém odstavci také již od zastavení platů.

Zákonité předpisy o ztrátě výslužného a zaopatřovacích požitků následkem odsouzení trestním soudem platí také pro takové přídavky na výživu.

Při určování kárného trestu budiž v jednotlivých případech přihlíženo k tíži služebního poklesku, ke škodě z toho vzešlé, jakož i ku stupni provinění, a k celkovému dosavadnímu chování se potrestaného.

Ku provedení kárného řízení zřizují se:

a) kárné výbory prvé stolice při zemských četnických velitelstvích,

b) vrchní kárné výbory při generálním velitelství, jako stolice odvolací pro nálezy stolice prvé a jako prvá stolice pro kárné přečiny spáchané příslušníky stavů četnických důstojníků vyjímajíc důstojníky výkonné.

Každý kárný výbor se skládá z předsedy a jeho náměstka a příslušného počtu volených přísedících a jejich náhradníků.

U prvé kárné stolice jmenuje předsedu a jeho náměstka zemský četnický velitel, u vrchního kárného výboru generální velitel četnictva.

Tajným, přímým hlasováním na podkladě relativní většiny volí se v každém zemském četnickém velitelství a) 8 přísedících z řad důstojníků výkonných a vrchních strážmistrů a 4 náhradníci, b) 8 přísedících z řad definitivních ostatních příslušníků četnictva výkon něho a 4 náhradníci.

Volební období je tříleté.

Zemská četnická velitelství pro Moravu a Slezsko tvoří jeden volební okres. Volební řád a řád doplňovací za odstouplé neb jinak odešlé přísedící podle těchto zásad vydá ministerstvo vnitra. V případě potřeby jest doplniti scházející přísedící neb odmítnuté přísedící z řad zvolených členů a teprve v druhé řadě z řad náhradníků dle pořadí jak byli zvoleni.

Vrchní kárný výbor se člení na: a.) důstojnický, b) výkonných velitelů, c) definitivních příslušníků četnictva.

Četničtí důstojníci z celé oblasti republiky volí relativní většinou hlasů dle kategorií služebních a sice: správní důstojníci 3 přísedící a 2 náhradníky, důstojníci s vysokoškolským vzděláním společně s důstojníky intendančními dva přísedící (jeden musí býti právník) a jednoho náhradníka., důstojníci účetní a účetní kontroly přísedící a 1 náhradníka.

Za kategorií výkonných důstojníků a vrchních strážmistrů volí do vrchního kárného výboru příslušníci zemského četnického velitelství pro dechy 3, pro Moravu se Slezskem 2, pro Slovensko 2 a pro Podkarpatskou Rus jednoho přísedícího a každá volební oblast po jednom náhradníku.

Z kategorie definitivních výkonných četníků volí vrchní kárný výbor dle téhož klíče jako kategorie předchozí.

Při obvinění několika příslušníků rozličných četných kategorií služebních ze společně spáchaného trestného činu, nebo z rozdílných oblastí zemských rozhodne vrchní kárný výbor o tom, zda má býti provedeno vyšetřování odděleně, aneb se všemi zúčastněnými společně.

Kárné výbory rozhodují kolegiálně v senátech sestávajících z předsedy nebo jeho náměstka a 4 přísedících. V senátech vrchního kárného výboru musí býti nejméně jeden člen práv znalý. Zemské četnické velitelství sestaví ku konci každého roku ze zvolených přísedících na dobu příštího roku dva trvalé senáty. Z těchto jeden sestává z předsedy a 4 přísedících z kategorie výkonných důstojníků a vrchních strážmistrů a je určen pra kárné záležitosti těchto kategorií. Druhý je složen z předsedova náměstka a 4 přísedících, zvolených kategorií ostatních definitivních četníků a je určen pro kárné případy této kategorie a kategorie četnických kancelářských zřízenců. V případě zaneprázdnění zastupují se předseda a jeho náměstek vzájemně.

Zároveň s tímto ustanovením určí se i pořadí v jakém nastupují ostatní přísedící a náhradníci v případech odmítnutí, aneb jinakého zaneprázdnění některého člena senátu.

Senáty vrchního kárného výboru sestavuje dle těchže zásad generální velitel četnictva.

Nenáleží-li již jeden příslušník některé kategorie četnické služby (intendant, justiční, zdravotní, účetní, kontrolně-účetní) senátu, jemuž jest projednati věc provinilého příslušníka této kategorie, budiž vždy jeden příslušník té které kategorie obviněného přibrán jako znalec.

Sestavení senátů vyhlásí se koncem každého roku ve Věstníku četnictva státu československého. K tomu účelu hlásí zemská četnická velitelství do 1. prosince každého roku ministerstvu vnitra sestavení senátu.

Senáty rozhodují absolutní většinou hlasů. Nedocílí-li žádný názor absolutní většiny, přičtou se přísnější názory k mírnějším tak dlouho až je docíleno absolutní většiny pro tento mírnější názor. Hlasování děje se dle služebního stáří, nejmladší prvý, předseda poslední. Při hlasování o výši trestu zúčastní se hlasování i ti členové senátu, kteří hlasovali proti vině obviněného.

Trest propuštění ze sboru může býti jen tehdy uložen, když hlasovali proň 4 členové senátu.

O věcné potřeby kárných výborů, jakož i o obstarávání kancelářských prací, o včasné jmenování zapisovatelů budiž postaráno onou četnickou institucí, u níž jest kárný výbor zřízen.

Ku ochraně služebních zájmů, dotčených porušením povinností, jakož i ku ochraně dobrého jména četnictva a stavovské cti stanoví: a) u kárných výborů prvé stolice zemský četnický velitel, b) u vrchních kárných výborů generální velitel četnictva jednoho nebo více kárných žalobců ze stavu jim podřízených příslušníků četnictva. Jmenování kárným zástupcem musí býti prohlášeno ještě před volbami přísedících, aby se tím zamezilo jejich zvolení jako přísedících.

Kárnému žalobci náleží chrániti při kárném výboru čest, dobré jméno stavu, jakož i co nejpřísnější plnění všech povinností služebních. Za účelem chránění těchto zájmů musí býti kárný žalobce slyšen před každým hlasováním senátu (výboru) a má právo kdykoli do aktů nahlédnouti.

Volení členové kárných výborů, jakož i kárný žalobce, vystoupí, když v jejich služebním postavení nastaly takové změny, že jimi utratili předpoklad pro své zvolení nebo jmenování. Během doby, v níž tyto osoby jsou v soudně trestném, neb kárném vyšetřování nesmí býti povolány k žádnému aktu kárného řízení. Končí-li vyšetřování takového člena senátu (výboru) neb kárného žalobce, posbývá svého místa a za něho jmenuje se náhradník, pro celou zbývající funkční dobu.

Obviněný má právo vzíti si již ve stadiu vyšetřování obhájce z aktivních příslušníků četnictva (pensistů) neb z řad v listině obhájců zapsaných osob právnických. Na žádost obviněného přidělí zemský (generální) četnický velitel obhájce ex offo.

S výjimkou tohoto případu není nikdo povinen převzíti obhajobu. Ze řad příslušníků četnictva (pensistů) jmenovaný ex offo obhájce nemá proti obviněnému nijakých nároků na odměnu za obhajování, vyjma skutečná vydání, pokud nejsou hrazena z prostředků státních jako na př. cestovní výlohy, které se hradí státem dle předpisů pro tyto platných.

Obhájce z řad aktivních četníků nesmí přijímati nijakých odměn - nebo darů. Obhájce jest oprávněn vše, co pokládá za prospěšné a účelné ve prospěch obviněného bez obalu přednésti a užíti všech zákonitých prostředků obrany. Obhájce jest povinen zachovati mlčení o všem, co mu bylo v jeho vlastnosti jako důvěrné sděleno. Jest oprávněn nahlédnouti do spisů - s výjimkou protokolů - před ukončením kárného vyšetřování se svolením kárného referenta kdykoli. Po skončeném vyšetřování má právo on i obviněný nahlédnouti do spisů s výjimkou do protokolů o hlasování.

Vrchní kárný-výbor jest oprávněn na návrh kárného žalobce nebo obviněného odkázati projednání kárné věci jinému kárnému výboru téže kategorie, jsou-li tu takové důvody, které uvádějí v pochybnost nepředpojatost příslušného kárného výboru.

Vyloučení a odmítnutí členů kárného výboru upravuje vojenský trestní řád. Obviněný má právo do 8 dnů po doručení odkazovacího usnesení odmítnouti bez udání důvodů dva členy kárného senátu.

Členové kárného výboru a kárný žalobce nesmí býti v prvých dvou instancích bezprostředními představenými obviněného.

Jsou-li pochybnosti o duševním stavu obviněného v době, kdy spáchal poklesek, vyšetří se jeho duševní stav. Za tím účelem vyslechnou se svědkové, kteří mohou dáti vysvětlení, po případě vyžádají se potřebné úřední a služební zprávy a duševní stav se přezkoumá dvěma civilními úředními lékaři, neb lékaři soudními znalci. Není-li možno prozkoumati duševní stav obviněného bez pozorování, má kárný výbor požádati příslušný trestní soud vojenský, aby tento důkaz provedl. Stejně jest postupovati tam, kde sice není pochybnosti o příčetnosti obviněného v době spáchaného poklesku, avšak jest pochybno, zda jest obviněný při zdravém rozumu v době, v níž se koná řízení před kárným výborem.

Zjistí-li se, že obviněný vskutku trpí duševní chorobou, zajistí kárný výbor - je-li toho potřeba - průvodní prostředky a usnese se, aby řízení bylo přerušeno, dokud se obviněný neuzdraví. Zjistí-li se, že obviněný v době spáchaného poklesku skutečně trpěl duševní chorobou, na níž nelze trestní poklesek přičítati, usnese se kárný výbor, aby bylo řízení zastaveno. Toto usnesení potvrdí zemský (generální) četnický velitel a nechá jej zanésti do osobního záznamu obviněného.