Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Spáchaný kázeňský i kárný poklesek oznámí bezprostřední představený pachatele služební cestou zemskému četnickému veliteli - u důstojníků (vyjma výkonné) generálnímu veliteli. Tento po provedení případného šetření předá za příčinou zjištění skutkové podstaty věci udání příslušnému kárnému výboru. Udání o kárných přečinech důstojníků - vyjímajíc důstojníky výkonná - tak jako i udání proti příslušníkům výkonného četnictva, zařaděné u ministerstva vnitra nebo u generálního velitelství četnictva předá generální velitel vrchnímu kárnému výboru.

Tento postup jest i tehdy dodržeti, když některý příslušník četnictva sám žádá o to, aby proti němu bylo kárné řízení zavedeno.

Řízení před kárnými výbory se nezahájí, a bylo-li zahájeno se zastaví, když president republiky to nařídí.

Kárný výbor, vyslechna kárného zástupce, rozhodne se bez ústního jednání, má-li se kárné řízení zavésti nebo ne. Před rozhodnutím možno naříditi další šetření.

Uzná-li kárný výbor, že poklesek jest jen pokleskem kázeňským, uloží buď sám kázeňský trest nebo postoupí věc ku potrestání zemskému (generálnímu) četnickému veliteli.

Za souhlasu kárného zástupce může se kárný výbor usnésti, aby se věc přikázala ihned k ústnímu projednání.

Usnesení o zavedení kárného řízení sdělí se služební cestou obviněnému. Proti zavedení kárného řízení není opravného prostředku. Kárný žalobce může proti usnesení kárného výboru, jímž se kárné řízení zamítá, podati do 14 dnů odvolání k vrchnímu kárnému výboru.

Shledá-li zemský četnický velitel neb kárný výbor, že porušení povinnosti obviněnému za vinu kladené, má se stíhati vojenským trestním soudem, budiž učiněno oznámení příslušné vojenské prokuratuře. Až do skončení trestního řízení nepokračuje se v řízení kárném.

Byl-li příslušník četnictva rozsudkem vojenského soudu zbaven úřadu nebo hodnosti, provede se toto zbavení cestou správní, bez dalšího kárného šetření. Výhoda §u 20 stává však i v tomto případě.

Vojenské trestní soudy jsou povinny oznámiti zemskému četnickému velitelství každé zavedení trestního řízení, podání žaloby, jakož i uvalení vazby a potomní rozsudek. zemské (generální) velitelství četnické vyrozumí o tom příslušný kárný výbor. Po ukončení trestního řízení předá vojenský trestní soud i akta zemskému (generálnímu) velitelství četnictva. Byl-li obviněný vojenským trestním soudem osvobozen, nebo k nějakému trestu odsouzen, který nepřivodí ztrátu úřadu nebo hrdosti, má kárný výbor zkoušeti, zda trestný čin nekryje v sobě skutkovou povahu poklesku proti dobrému jménu četnictva.

Usnese-li se kárný výbor, aby kárné řízení bylo zavedeno, stanoví zemský (generální) velitel četnictva jednoho nebo více vyšetřujících zpravodajů z řad jemu podřízených aktivních gážistů, gážisty bez hodnostních tříd nevyjímaje.

Příslušníci četnictva, kteří jsou již povoláni k nějaké funkci při kárných výborech, nemohou býti jmenováni vyšetřujícími zpravodaji. Ustanovení § 9 a 33 (poslední věta) platí i pro vyšetřujícího zpravodaje.

Zpravodaj vyslechne bez přísahy svědky a znalce, vy pátrá z moci úřední veškeré okolnosti a důkazy, pokud jsou nutny k úplnému objasnění věci a dá obviněnému příležitost, aby se vyjádřil o všech bodech obvinění.

Odepření výpovědi obviněným nezadrží chodu řízení.

Zpravodaj může požadovati spolupůsobnost politických a policejních úřadů. To se má státi zvláště tehdy, když svědkové nebo znalci bydlí mimo okres, v němž je zpravodaj, nevyhoví-li, aneb bez zákonných důvodů se zpěčují vypovídati.

Politické a policejní úřady mají se při tom říditi pro ně platnými předpisy.

Je-li ke zjištění pravdy nezbytný přísežný výslech svědků a znalců, může zpravodaj za souhlasu zemského (generálního) velitele četnictva požádati příslušný okresní soud o přísežný výslech.

Při výslechu svědků a znalců, jakož pro jejich poplatky jest se říditi předpisy trestních řádů (vojenského nebo civilního) podle toho, zda svědek nebo znalec je osoba civilní neb vojenská.

Zpravodaj může navrhnouti, aby se vyšetřovaní doplnilo připojením nových bodů obvinění. Také obviněnému přísluší právo navrhnouti provedení určitých šetření, zjištění určitých okolností a skutečností. Je-li zpravodaj v pochybnostech, zda má vyhověti některému návrhu obviněného, vyžádá si rozhodnutí kárného výboru. Proti těmto rozhodnutím. není opravného prostředku.

Po dobu kárného vyšetřování může zpravodaj dovoliti obviněnému a jeho obhájci neobmezené nebo částečné nahlédnutí do spisů a opsání jejich částí. Po doručení příkazu ku projednání ústnímu má obviněný i jeho obhájce právo nahlédnouti clo všech spisů jednacích, vyjímajíc poradní protokoly, a smí si z nich činiti výpisy.

Sdělení obsahu spisů jednacích s veřejnosti je zakázáno.

Po ukončení vyšetřování zašlou se spisy kárnému žalobci a tento je předloží se svými návrhy kárnému výboru.

Kárný výbor usnese se bez ústního jednání, má-li se záležitost přikázati k ústnímu projednání, aneb má-li býti řízení vůbec zastaveno aneb jen poklesek kázeňsky potrestán.

V odkazovacím nálezu musí býti body obvinění přesně uvedeny a označena, opatření, která mají se ještě učiniti ku přípravě ústního jednání. Proti odkazovacímu příkazu není opravného prostředku.

Obviněný a jeho obhájce, jakož i kárný žalobce, mohou do 8 dnů po doručení odkazovacího příkazu učiniti další návrhy, o nichž rozhodne kárný výbor bez ústního řízení a bez práva na zvláštní opravný prostředek proti tomuto rozhodnuti.

Výrok o zastavení řízení doručí se služební cestou jak obviněnému, tak kárnému žalobci. Do výroku kárného výboru prvé stolice, kterým se zastavuje kárné řízení, může kárný žalobce podati do 14 dnů stížnost k vrchnímu kárnému výboru.

Den ústního jednání určí předseda kárného senátu. K tomuto obešlou se obviněný, jemuž doručí se přikazovací rozkaz a jména členů senátu, mimo to obešle se obhájce a případní svědkové a znalci.

Kárný výbor může naříditi, aby obviněný osobně se dostavil k ústnímu řízení.

Jednání není veřejné. Obviněný může žádati, aby byl povolen přístup četnickým osobám (pensistům), k nimž má on důvěru. Porady a hlasováni během a po ústním jednání provedou se v sezení tajném.

Ústní přelíčení počne se přečtením přikazovacího nálezu, načež se vyslechne obviněný, svědkové, znalci a pokud je toho třeba, přečtou se zápisy, sepsané v předběžném řízení a jiné důležité listiny.

Obviněnému i kárnému žalobci přísluší právo vysloviti se o jednotlivých průkazech a klásti otázky svědkům i znalcům.

Po skončeném odkazovacím řízení přednese kárný žalobce své vývody a obviněný, jakož i jeho obhájce, obhajobu. Obviněný má vždy poslední slovo.

Kárný senát béře zřetel jen k tomu, co v ústním jednání vyšlo na jevo. Při svém rozhodování není vázán osvobozujícím rozsudkem trestního soudu, nýbrž vždy rozhoduje podle svobodného přesvědčení, získaného svědomitým prozkoumáním všech přednesených průkazů.

Nálezem kárného výboru muší býti obviněný bud osvobozen nebo uznán vinným porušením služební povinnosti či pokleskem proti dobrému jménu četnictva. V posledních případech má nález obsahovati výrok o kázeňském nebo kárném trestu, jenž obviněného stihne.

Nález neobsahuje nikdy určení, kdo nese náhradu řízení. Tu nese vždy stát, tak jako náklady na obhajobu obhájce z řad do listiny zapsaných advokátů nese vždy obviněný.

Nález kárného senátu podléhá potvrzení zemského (generálního) velitele četnictva. Tito jsou oprávněni rozsudek potvrditi nebo jej zmírniti, nebo také, když se jim rozsudek zdá býti co do viny nebo co do trestu pochybený, potvrzení odepříti.

Nebyl-li nález potvrzen, budiž sdělení o tom, jakož i opis nálezu do 8 dnů doručen obviněnému, a věc budiž postoupena příslušnému vrchnímu kárnému senátu.

Jedná-li se o nález vrchního kárného výboru jako stolice prvé ve věci poklesku důstojníka (vyjma důstojníka výkonného), jde toto odvolání, jakož i případná stížnost obviněného k vrchní disciplinární komisi, zřízené podle §u 100 zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř. z., při ministerstvu vnitra.

Ustanovení § 35 až 49 platí také - není-li jinak určeno - pro jednání před vrchním kárným výborem.

O ústním jednání sepíše se protokol, jenž musí obsahovati jména přítomných a vylíčení průběhu jednání ve všech podstatných bodech. O poradách a hlasováních vede se zápis zvláštní. Oba zápisy podepíše předseda a zapisovatel.

Zemře-li obviněný před pravoplatností nálezu, aneb bylo-li mu doveleno vystoupiti ze sboru četnického, zastaví se řízení.

Z nálezů kárného výboru mohou se obviněný i kárný zástupce odvolati k vrchnímu kárnému výboru jak co do viny, tak co do trestu.

Odvolání má moc odkládací. Odvolání ve prospěch obviněného není přípustno, byl-li uložen trest jen kázeňský.

Odvolání budiž do 14 dnů po doručení kárného nálezu podáno zemskému (generálnímu) velitel. četnictva, který jej zašle vrchnímu kárnému výboru. Zemský (generální) velitel četnictva má odmítnouti odvolání, je-li nepřípustné, opožděné, nebo podáno osobou, které nepřísluší právo odvolací.

Vrchní kárný výbor rozhoduje o odvolání bez ústního přelíčení:

a) o doplnění řízení, jehož provedení nařídí příslušnému kárnému výboru,

b) když je nucen pro podstatné nedostatky prvého řízení zrušiti nález a vrátiti jej prvé stolici. Ve všech ostatních případech stanoví předseda ústní řízení, které provede se podle ustanovení tohoto zákona jako u kárného výboru prvé stolice. Nález vrchního kárného výboru potvrzuje generální velitel četnictva.

Nález vrchní disciplinární komise zřízené při ministerstvu vnitra podle §u 100 zákona ze dne 25. ledna 1914, č. 15 ř, z., potvrdí ministr vnitra.

Provedení nálezu nařídí zemský (generální) velitel četnictva postoupením opisu pravoplatného nálezu oné četnické instance, které náleží provedení nálezu.

Kárné tresty zapíší se do osobního záznamu. Pokud tyto tresty jsou zaneseny, musí býti uschován i opis nálezu.

Po uplynutí tří roků od právní moci nálezu, v žádném případě však před úplným odpykáním trestu, budiž na žádost potrestaného nápis v osobním výkaze vymazán, jestliže potrestaný od té doby bezúhonně se choval. Rozhodnutí o této žádosti přísluší generálnímu veliteli četnictva, u důstojníků ministru vnitra.

Ministerstvo vnitra může, jakmile trest byl v osobním výkaze vymazán a potrestaný se trvale bezúhonně choval a velmi dobře služby konal, povoliti, aby se do dalšího postupu nezapočitatelná lhůta zcela nebo z části opět započítala. President republiky může kárným výborem uložený trest na prosbu potrestaného nebo nálezem poškozených zrušiti aneb zmírniti.

Odmítne-li se zavedení kárného řízení, zastaví-li se řízení z jiného důvodu než z důvodu § 51, nebo obviněný byl osvobozen nebo uložen mu trest, nebo uložen mu jen trest kázeňský, může býti obnoveno kárné řízení v neprospěch obviněného na návrh kárného zástupce jen tehdy, vyjdou-li na jevo nové okolnosti nebo důkazy, které mohou samy o sobě nebo v souvislosti s dříve vyšetřenými odůvodniti usvědčení obviněného a uložení trestu kárného.

Obviněný, který byl pravoplatně odsouzen k trestu kárnému, nebo jeho zákonití dědicové mohou žádati obnovu řízení ve prospěch obviněného také i po výkonu trestu, prokáží-li se novými okolnostmi a důkazy, které samy o sobě nebo v souvislosti s dříve zjištěnými mohou odůvodniti osvobození nebo uložení trestu kázeňského, aneb místo propuštění některý mírnější trest kárný.

O obnově řízení, jakož i o tom, zda vzhledem na podání návrhu na obnovu řízení se má, sečkati s provedením nálezu, rozhoduje bez ústního jednání onen kárný výbor, který rozhodoval ve věci v prvé stolici.

Nález tohoto kárného výboru. může býti potírán do 4 dnů po doručení u vrchního kárného výboru vrchní disciplinární komise).

Povolené obnovení řízení zrušuje prvý nález. Obnovou vstupuje věc zpravidla do stadia vyšetřování, s provedením kárného výboru se počká.

Byl-li obviněný, v jehož prospěch byla obnova řízení provedena, opětně uznán vinným, nemůže mu býti uložen žádný přísnější trest než mu byl uložen dřívějším nálezem. Při vyměření trestu budiž vzat zřetel na trest již vytrpěný. Kárný výbor, který prohlásil obnovu řízení ve prospěch obviněného za přípustnou, může se souhlasem kárného zástupce ihned uznati na osvobození nebo na trest mírnější.

Zastaví-li se na základě obnovy kárné řízení, nebo potrestaný kárným trestem je dodatečně osvobozen, či jen ku trestu kázeňskému odsouzen, budiž. mu státem nahrazeno, co následkem neospravedlněného odsouzení ušlo na služebních příjmech.

Po smrti odsouzeného přísluší nárok na náhradu také jeho pozůstalým, majícím právo na zaopatření, potud, pokud jim ušlo vydržování, jež byl jim obviněný povinen.

Byla-li zmeškána lhůta k podáni opravného prostředku, může odvolací stolice obviněnému povoliti uvedení v předešlý stav, prokázal-li, že mu nezaviněně neodvratnými okolnostmi bylo znemožněno dodržeti lhůtu. Návrh na uvedení v předešlý stav musí býti podán do 14 dnů po pominutí překážky.

Kárný výbor může obviněného kdykoli zbaviti služby. Toto právo přísluší kárnému výboru i tehdy, když bylo u soudu proti příslušníku četnictva zavedeno řízení, aby byl dán pod poručenství nebo byl-li na jeho jmění uvalen konkurs.

Mimo to je každý četnický představený, který vykonává přehlídky, oprávněn prozatímně suspendovati každého příslušníka četnictva, když tento porušil za zvláště přitěžujících okolností povinnou poslušnost, nebo když dle povahy přečinu provinilce jest za to míti, že by dalším ponecháním ve službě bylo poškozeno dobré jméno četnictva, nebo byly-li by ponecháním ve službě ohroženy podstatné zájmy služby.

Každou suspendaci jest ihned služební cestou hlásiti příslušnému kárnému výboru, který má bez průtahu suspendaci potvrditi aneb včas zrušiti.

Dočasné zbavení úřadu končí nejpozději právoplatným skončením kárného nebo soudního řízení. Pominou-li dříve důvody, pro které bylo dočasné zbavení úřadu nařízeno, zruší kárný výbor dočasné zbavení úřadu.

Ve věcech suspendace rozhoduje kárný výbor bez ústního jednání. Rozhodnutí kárného výboru ve věcech suspendace podléhá potvrzení zemského (generálního) četnického velitele. Suspendovaný může si do 14 dnů po doručení supendačního nálezu stěžovati k vrchnímu kárnému výboru. Stížností není dotčen výkon suspendace.

Do prozatímní suspendace nelze si stěžovati.

Byl-li obviněný odsouzen ku kárnému trestu, nebo v případě §u 64, zbaven svéprávnosti, nebo byla-li dočasná suspendace nařízena v důsledku uvalení konkursu, nezapočítá se doba dočasného zbavení úřadu do postupu do vyšších požitků a pro vyměření výslužného.

Naproti tomu jest započitatelná doba dočasného zbavení úřadu a postup zařídí se se zpětnou působností, jestliže kárné řízení skončilo osvobozením nebo uložením trestu kázeňského, nebo návrh na zbavení svéprávnosti byl zamítnut.

Všechna doručení, která se mají státi podle předpisu tohoto zákona, jsou platna a působí na lhůty, stala-li se osobně obviněnému, jeho obhájci neb jinému zmocněnci, nebo - je-li jeho pobyt neznám - byla-li uložena u zemského četnického velitelství, v jehož stavu se obviněný posledně nacházel.

Veřejné vyzvání k dostavení se a úřední vyhláška nálezu nejsou přípustny.

Stížnosti do rozhodnutí a opatření kárných výborů buďtež předány předsedovi kárného výboru prvé stolice a jim odmítnuty, jestliže jsou nepřípustny, opožděny, nebo podány od osoby, které nepřísluší právo stížnosti.

Lhůty opravných prostředků nelze prodloužiti. Lhůty počínají dnem následujícím po doručení. Podání mohou býti učiněna i telegraficky.

Jednání a podání v kázeňském i kárném-řízení jsou prosty kolku a poplatků.

Četničtí pensisté (propuštění s čekatelným na dovolenou) jsou podřízeni tomuto zákonu v následujících případech:

a) pro přečiny spáchané během jejich aktivního poměru,

b) pro porušeni služebního tajemství, jež jsou i mimo službu dodržeti povinni.

a) důtka,

b) časově omezené nebo trvalé snížení pensijních požitků až do 25%,

c) při zvláště přitěžujících okolnostech ztráta všech práv a nároků na výslužné, které by jim v důsledku jejich služebních poměrů náležely na odpočivných nebo zaopatřovacích požitcích. V posledním případě platí ustanovení § 20.

Ku provedení kárného řízení s pensistou jest příslušný onen kárný výbor, který by byl příslušen bezprostředně před vystoupením obviněného z aktivní služby. V ostatním budiž použito předpisu tohoto zákona obdobně také při obviněních četnického pensisty.

Četničtí gážisté zařadění do hodnostních tříd mohou býti správním opatřením ministra vnitra zbaveni hodnosti po případě může býti zrušeno jejich jmenování:

a) když uprchli do ciziny, bylo-li z tohoto důvodu proti nim zahájeno trestní řízení soudní, ale nemůže býti pro jejich nepřítomnost provedeno,

b) když vstoupili do cizích služeb četnických nebo vojenských bez svolení presidenta republiky,

c) když - jsouce mimo službu - neplní v době, v níž nekonají činné služby četnické opětně svých povinností, které jim ukládají předpisy, aneb když v téže době odmítli plniti povinnosti, jež jim příslušejí jako četnickému gážistovi mimo činnou službu,

d) když bylo dodatečně zjištěno, že byl příslušník této kategorie před svým jmenováním odsouzen pro zločin vůbec nebo pro přečin aneb přestupek, spáchaný z pohnutek nízkých nebo nečestných, byl-li takto odsouzen než vznikla republika Československá jen tehdy, když by byl dotčený čin trestný i podle zákonů československých, platných v době odnětí četnické hodnosti. Ustanovení bodu a), b) a d) jsou platna i pro gážisty mimo hodnostní třídu.

Mimo to mohou býti gážisté mimo hodnostní třídu propuštěni s odbytným ze sboru cestou správní nemají-li v den platnosti tohoto zákona nejméně 10 do pensijní základny započitatelných let služebních, nejsou-li býv. legionáři, aneb příslušni do některé obce Slovenska a Podkarpatské Rusi, když do 2 let od platnosti tohoto zákona neprokáží předvzdělání třech tříd škol občanských.

Naproti tomu buďtež gážisté bez hodnostních tříd, pokud nejsou staničními (okresními) veliteli, nebo nekonají-li službu rovnocennou podle zákona ze dne 13. července 1922 č. 232 Sb. z, a n. a vykáží se předvzděláním nižší střední školy neb ústavu na roveň postaveného, mezi něž jest započítati i IV. třídy škol občanských, jakož i strážmistři, kteří vykazují delší než dvacetiletou do pensijní základny započitatelnou služební dobu, zařaděni do požitků podle zákona ze dne 13. července 1922 č. 232 Sb. z. a n.

Tím se mění ustanovení §u 11. zákona ze dne 19. března 1920 č. 186 Sb. z. a n.

Příslušníci četnictva, jimž podle ustanovení § 74. byla odňata hodnost četnická, nemají nároku na četnické odpočivné požitky (odbytné). Zaopatřovací požitky mohou býti ministrem vnitra nevinné rodině přiznány ve výměře §u 20. Byl-li takový gážista poživatelem četnických požitků odpočivných, zůstanou mu tyto zachovány, jde-li o případ § 74 lit. c) a d).

Má-li četnický gážista v činné službě nevyhovujíci kvalifikaci po dobu tří souvisejících roků, a to před účinností tohoto zákona neb po ní, má-li takový gážista nárok na výslužné, přeloží jej ministr vnitra do výslužby jinak jej z četnictva propustí s odbytným.

Neznalost služebního jazyka klade se na roveň nevyhovující kvalifikaci. Když pro neznalost služebního jazyka četnického gážistu nelze upotřebiti ke službě, může býti dán z moci úřední do výslužby, po případě bude z četnictva propuštěn s odbytným, a to i před koncem lhůty stanovené v prvé větě tohoto paragrafu,

Tam, kde jiné zákony obsahují ustanovení o četnické disciplinární trestní pravomoci a vůbec o četnickém právu disciplinárním, o disciplinárních přestupcích, o disciplinárních trestech jest napříště rozuměti právo kázeňské a kárné dle tohoto zákona.

Ustanovení §u 22 zákona, ze dne 14. dubna 1920 č. 299 Sb. z. a n. o propouštění četnických praktikantů pro fysickou neschopnost ke službě četnické zůstávají nedotčena. Konstatovaná intelektuální neschopnost četnického praktikanta budiž na jeho žádost přezkoušena tříčlennou komisí. Komisí sestaví od případu k případu ministerstvo vnitra a předsedou její jest jeden právník. Jinak není tímto zákonem dotčeno ani propouštění četnických praktikantů pro neschopnost intelektuální.

Ustanovení § 12 a bodu 6. §u 22. zákona o četnictvu ze dne 14. dubna 1920 č. 299 Sb. z. a n. pozbývají platnosti.

Dosavadní trestní záznamy četnických osob se ruší. Pokud jsou v nich zapsány tresty soudní, přepíší se do osobního záznamu (konduity) potrestaného. Napříště budou se do tohoto záznamu zapisovati jen tresty kárné a vojenskými soudy diktované.

Ustanovení tohoto zákona vztahují se i na poklesky četnických osob, které byly spáchány před účinností tohoto zákona a nebyly dosud pravoplatně vyřízeny neb promlčeny. Gážisté bez hodnostních tříd, kteří byli podle dosavadních předpisů propuštěni ze sboru cestou disciplinární, aneb v důsledku ustanovení § 22. bod 6. zákona ze dne 14. dubna 1920 č. 299 z, a n., u nichž jsou předpoklady, že by podle tohoto zákona byli potrestáni mírněji, mohou do 6 měsíců po platnosti tohoto zákona žádati o navráceni jejich věci v předešlý stav a podati zároveň odvolání k vrchnímu kárnému výboru.