Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tamto zákoně:

U ministerstva obchodu, průmyslu a živností se zřizuje poradní sbor k podávání posudků o hospodářských věcech týkajících se živnostenských a hospodářských družstev a o nejdůležitějších opatřeních při úpravě družstevnictví pro živnostenské výrobce pro celé území československého státu pod jménem ťStátní Družstevní poradní sbor.Ť

Sídlem státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce jest Praha.

Státní družstevní poradní sbor pro živnostenské výrobce podává ministerstvu obchodu, průmyslu a živností své posudky bud na návrh tohoto ministerstva nebo z vlastního podnětu.

Funkční období zvolených členů tohoto poradního sboru činí 3 léta.

Členové státního družstevního poradního sboru musí býti svéprávní českoslovenští občané a jsou jmenováni:

1. ze zástupců jednotlivých obchodních a živnostenských komor,

2. ze zástupců říšských a zemských družstevních jednot tak, že ministerstvo obchodu, průmyslu a živností z osob navržených jednotlivými - zájemníky jmenuje za každou obchodní a živnostenskou komoru jednoho plena, za každých 500 členů příslušné jednoty rovněž jednoho člena.

Navrhující organisace navrhne dvojnásobný počet osob, než kolik členů státního družstevního poradního sboru dlužno pro ní jmenovati podle tohoto místa zákona.

K zájemníkům, kteří se hlavně přibírají jako členové k poradnímu boru živnostenských a hospodářských družstev, patří tato družstva:

a) záloženské a úvěrní spolky a úvěrní družstva,

b) nákupní družstva (s polky ke společnému nákupu surovin a polotovarů),

c) prodejní družstva, skladištní družstva (spolky ke společnému prodeji živnostenských výrobků),

d) výrobní družstva (spolky k výrobě předmětů a jejich prodeji na společný učet),

e) dělnické spolky (spolky k opatření předmětů pro používání na společný účet),

f) stavební družstva (spolky ke stavbě bytů a dílen).

Funkční období členů státního družstevního poradního sb.aru činí 3 léta.

Vystoupí-li člen státní družstevní rady pro živnostenské výrobce před uplynutím funkčního období, jmenuje ministerstvo obchodu, průmyslu a živností na návrh oné organisace, za kterou amen člen byl jmenován, náhradníka.

Dosavadní členové mohou býti po uplynutí funkčního období znovu zvoleni.

Družstevní poradní sbor pro živnostenské výrobce volí ze svého středu předsedu a jeho náměstka prostou většinou hlasu a aby ona volební schůze byla způsobilá se usnášeti, jest třeba přítomnosti nejméně 10 členů.

Volbu předsedy a jeho náměstka potvrzuje ministerstvo obchodu, průmyslu a živností.

Družstevní poradní sbor jedná:

a) v plném shromáždění,

b) ve zvláštních výborech, jež volí plné shromáždění.

Státní družstevní poradní sbor se schází podle potřeby, nejméně však čtyřikrát do roka.

V pozvání dlužno uvésti předmět jednání.

Na žádost aspoň 1/4 členů dlužno svolati mimořádnou schůzi státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce nejdéle do 4 týdnů po podání žádosti ministerstvu veřejných prací:

Schůze státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce nejsou veřejné. Jednotlivá ministerstva mohou však ke schůzím vysílati své zástupce.

Předseda může k plným schůzím nebo ke schůzím výborovým zváti také znalce, kteří nejsou členy státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce.

Státní družstevní poradní sbor pro živnostenské výrobce podává svoje posudky usnesením, jež činí většinou hlasů jednotlivých členů, při čemž se ke způsobilosti usnášeti se vyžaduje přítomnosti 10 členů státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce:

Při rovnosti hlasů buďtež oba návrhy o nichž bylo hlasováno, oznámeny ministerstvu obchodu, průmyslu a živností.

Mínění, jež nesouhlasí s usnesením, dlužno na žádost zapsati do zápisu a zápis, jenž se má vésti o schůzi, rovněž předložiti ministerstvu obchodu, průmyslu a živností.

Státní družstevní poradní sbor pro živnostenské výrobce má právo zřizovati zvláštní výbory, jež mají býti svolávány obdobně podle § 5.

Tyto výbory, jež se mohou skládati nejvýše z 10 osob, volí samy svého předsedu.

Ustanovení § 5, bod 2-5, platí obdobně také pro výbory a jednacím řádem dlužno ustanoviti, pokud výbory mohou padávati konečné posudky, stran nichž pak platí obdobně ustanoveni § 5.

Ustanoviti jednací řád státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce a výborů přísluší samému poradnímu sboru a podléhá schválení ministerstva obchodu, průmyslu a živností.

Kancelář.

Kancelářské věci státního družstevního poradního sboru vyřizuje ministerstvo obchodu, průmyslu a živností.

Úřad člena státního družstevního poradního sboru pro živnostenské výrobce jest úřadem čestným.

Členové, kteří nebydlí v obvodu Velké Prahy, mají nárok na stravné 30 Kč denně a na úhradu cestovného ze státní pokladny (jízda na železnici II. třídou) z místa svého bydliště a zpět.

Státní zaměstnanci mají nárok na stravné a cestovné podle předpisů platných pro státní zaměstnance.

Seznamy útrat dlužno předložiti ministerstvu obchodu, průmyslu a živností.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Jeho provedením se pověřuje ministr obchodu, průmyslu a živnosti.

Poměry družstev upravuje, jak známo, zákon o živnostenských a hospodářských družstvech.

Pro řemesla a živnosti mají družstva velmi veliký význam, jsou pro budoucnost nejlepším a nejúčinnějším prostředkem, aby se řemeslnickému stavu semknutím znovu pomohlo a aby se stal proti velkokapitálu schopným vyýkonu, na čemž nemění ničeho, ani to, že ještě mnoho řemeslníků bohužel podceňuje velký význam družstev a že konkurenční závist mezi řemeslnickými družstvy znemožňuje utvrzení družstva

V československém státě vzrůstají v průmyslu a obchodu monopolistické směry, již dnes znemožňují drobnému řemeslníku a kupci, aby své suroviny kupoval u prvního výrobce.

Nynější právní řád nezná mezí pro krvelačný kapitál, ničící drobného řemeslníka a kupce, ježto trusty, kartely atd. hrozivě nabývají převahy.

Velké banky úzce spjaté s kartely a trusty ovládají dnes hospodářství, místo aby mu sloužily.

Kartely a trusty brání tomu, aby tisíce řemeslníků a kupců nemohlo kupovati surovin jako kdysi z prvního laciného pramene.

Tímto vyloučením nákupu zboží od výrobce jsou

1. tisíce řemeslníků a kupců vydány všanc úplnému zproletarisování,

2. těžce se tímto způsobem lichvaří také na spotřebitelích a

3. hospodářsky silná velkobanka, jež produktivně netvoří, nýbrž jen spekuluje, rdousí tak hospodářsky slabého.

Velkokapitál na jedné a spotřebitelé na druhé straně se spojují a ničí tak vyrábějící střední stav.

Vláda, jež nyní připravuje návrh zákona na zřízení komory spotřebitelů, trpí aby na straně velkokapitálu byly činny kartely a trusty.

Že taková krátkozrakost, jíž dlužno hluboce litovati, může nésti jen nejhorší ovoce, jest zřejmé, pročež zřízení poradního sboru pro živnostenská a hospodářská družstva, připojeného k ministerstvu obchodu, průmyslu a živností, jest velice důležité, jelikož rozvoj družstev jest hospodářskou nutností, jež se nedá zadržeti, nejen pro spotřebitele, nýbrž především také pro drobné výrobce, tedy řemeslníky a i kupce.

Pozorujme technický rozvoj zemědělství v zemích republiky a srovnejme jej s družstevnickou organisací v živnostech a obchodu.

Rolnická družstva předcházela na venkově úvěrní spolky.

Zemědělské komory podporovaly zemědělská družstva mnohem více než vláda živnostenská hospodářská družstva.

Úhrnem bylo v Československu dne 1. ledna 1922 z 12.336 družstev 6.809 zemědělských s více než 500.000 členy a s vklady přes půldruhé miliardy.

Zemědělská družstva jsou spojena v 11 jednot zemědělských družstev, jež znovu jsou spojeny v Ústřední jednotu hospodářských družstev.

Z 7486 živnostenských a hospodářských družstev (s výjimkou úvěrních) připadalo dne 1. ledna 1921 40.12% na družstva zemědělských výrobců.

Počet úvěrních družstev živnostníků a obchodníků se rovná nule, proti ohromné organisaci úvěrních družstev zemědělských výrobců.

Potřebu úvěru zemědělských výrobců hradí okresní hospodářské záložny, jakož i úvěrní družstva podle soustavy Schultze-Delitzschovy (zálozny) a podle soustavy Raiffeisenovy (Raiffeisenky).

V Čechách bylo v r. 1920 166 okresních hospodářských záložen (z toho 42 s německým jednacím jazykem) jejichž kmenový majetek činil 18,650.000 korun.

Vklady činily 1.019,246.000 Kč, půjčky pokladnami poskytnuté 395,839.000 Kč.

V československých zemích bylo (1919) 1245 úvěrních družstev soustavy Schultze-Delitzschovy. Z 1203 úvěrních družstev jest 893 českých, 307 německých, 3 polská, splacené podíly dosahují výše 54,630.000 Kč, reservy činí 10,036.000 Kč, poskytnuté půjčky 997,011.000 Kč.

Stran Raiffeisenek uvádíme za rok 1920 tato čísla:

Bylo 3785 Raiffeisenek, z toho 2587 českých, 1135 německých, 63 polských (dodáno 3665 statistických údajů).

Zmíněnými číslicemi jest tedy naznačeno ohromné družstevní hnutí zemědělských výrobců, kdežto vlastní hospodářské družstevní hnutí živnostníků utrpělo následky deflační politiky a minulou hospodářskou krisí právě tak, jako podniky kapitalistické.

Existence kupců jest stále více ohrožována novými útoky konsumních spolků, jelikož družstevní sémě rochdaleské se rozšiřuje po celém světě na křídlech bouře.

Jak ohromný jest rozvoj konsumního hnutí, budiž dokázáno těmito číslicemi Většina konsumních družstev jest v Československu připojena 11 velkonákupně. Ona jest dodavatelskou ústřednou německých dělnických konsumních spolků v Československu.

Má na skladě všechno možné zboží, jež dělník domácnosti. potřebuje, od chleba a mouky až ke skořici, od kotlíku ke kalhotám až k úplné výbavě prádla.

Část zboží se odebírá ve velkém přímo z továren (živnostníkům v tom brání kartely) s pouhou přirážkou na výlohy se postupuje konsumním spolkům, druhá část se vyrábí ve vlastních podnicích.

Obrat velkonákupního družstva stoupal od začátku rozvoje takto:

Veškerá velkonákupní družstva v Československu vykazují tyto číslice obratu. Česká velkonákupní společnost 980,355.329 Kč, Německá velkonákupní společnost 459,422.672 K.č, Česká velkonákupní společnost úřednictva 79,000.000 Kč.

Vláda několikráte uvažovala o sanaci konsumních spolků.

Část samostatných řemeslníků, ano i obchodníků, pak poměrně četných úředníků a průmyslových dělníků projevuje ke konsumním spolkům konsumního hnutí pro hospodářské výhody, jež přinášejí onen velký zájem, jenž se zřetelně projevuje v počtu organisovaných spotřebitelů a velkonákupních družstev počtem členů a obratem.

Nepomůže-li vláda sama živnostenskému stavu na nohy utvořením poradního sboru pro živnostenská a hospodářsko družstva živnostenských výrobců a nebude-li vláda podporovati další rozvoj družstev ve prospěch živnostenského a obchodnického stavu, jest nebezpečí, že živnosti a obchod jako hospodářsky slabší budou hospodářsky udušeny jednalo organisovanými spotřebiteli, jednak kartely a trusty.

Tímto návrhem nebude státní rozpočet zatížen, jelikož potřebné nepatrné výdaje mohou býti ihned uhrazeny z titulu ťZvelebování živnostíŤ ministerstva obchodu, průmyslu a živností.

V Praze dne 21. prosince 1925.