Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

1.

Z. č. 172/1898 ř. z.

I. h. tř.

II. h. tř.

(ministři, presidenti nejv. soudu, nejv. účtárny, správního soudu.

c) z. č. 319/1917 ř. z. (viz odd. 1.).

Zákon č. 319/1917 ř. z. rozlišil pokud jde o časový postup (do vyššího aktivitního přídavku) 3 skupiny (A, B, C), a to podle toho, zda první definitivní ustanovení nastávalo v IX., X. nebo XI. h. tř. Lhůty byly ve skupině A IX. a VIII. h. tř. po 7 letech, ve skup. B v X. h. tř. 7 let a ve skup. C v XI. h. tř. 6, v X. h. tř. 8 let. Povyšovací lhůta pro suplenty a asistenty skupin A a B činila 8 let, skup. C 4 roky. Remunerace suplentů ustanovovaných definitivně v IX. h. tř. činila 2100, ustanovovaných v X. h. tř. 1800, remunerace asistentů 1600. Při alespoň dobré kvalifikaci zvyšovaly se tyto remunerace po druhém, čtvrtém a šestém roce služby vždy o 10%.

Podle zákona ze dne 19. září 1898, č. 173 ř. z., doplněného a změněného zákonem ze dne 24. února 1907, č. 55 ř. z. a služební pragmatikou učitelskou (zákon ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z.) služné profesora střední školy bylo 2800 K ročně a zvyšovalo se vždycky po 5 letech až včetně do 25. roku přídavky (kvinkvenálkami) v částkách 500, 640, 900, 900 K, takže profesor dosahoval po 26 letech služby služného 6600 Kč. Služební doba, ztrávená před definitivním jmenováním, pokud v té době měli předepsanou učitelskou způsobilost a byli zaměstnáni s učebnou povinností profesora, byla ex lege pro uvedené zvýšení služného započitatelná. Platy ředitele skládaly se z platu profesorského a z funkčního, do pense započitatelného přídavku 1200 K. Aktivitní přídavek řídil se hodnostní třídou profesora resp. Ředitelé byli v VII. hodnostní třídě, ale byli zpravidla povyšováni po dosažení pátého pětiletého přídavku do VI. hodnostní třídy. Profesoři byli v IX. hodnostní třídě a byli zpravidla povyšováni do VIII. hodnostní třídy po dosažení 2. pětiletého přídavku a do VII. hodnostní třídy zpravidla po dosažení 4. pětiletého přídavku. Jinak pro získání vyššího aktivitního přídavku byl stanoven časový postup od prvního definitivního jmenování, a to ve skupině A 7 let pro IX. třídu a 7 let pro VIII. hodn. třídu. Ředitel měl nárok na naturální byt nebo přiměřené příbytečné, za to srážela se mu polovice aktivitního přídavku.

Pokud se týče škol průmyslových, odborných atd., učitelé těchto ústavů měli různé základní služné podle toho, do které třídy byli jmenováni. Učitelé jmenovaní do X. hodn. třídy měli služné 2200 K, jež se jim zvyšovalo po prvním a druhém tříletí o 200 K, za další tři tříletí pokaždé o 300 K, učitelé jmenovaní do IX., resp. VIII. hodn. třídy, měli služné 2800 K, resp. 3600 K, jež se zvyšovalo vždy po pěti letech až do 5. roku služby o částky 400, 500, 700, 700, 700 K, takže dosahovali, byli-li jmenováni do VIII. hodnostní třídy, rovněž služné 6600 K. Ředitelé škol odborných bývali v VIII., ředitelé škol průmyslových v VII. h. tř., a byli povyšováni do VI. h. třídy. Plat ředitele byl buď 3600, resp. 4600, resp. (v VI. h. tř.) 5600 K vedle přídavků pětiletých, stanovených pro učitele jmenované do IX. třídy, takže dosahoval služného až 8600. Ředitel průmyslových škol měl funkční přídavek 1800 K, ředitel škol odborných 1400 K. Přídavek přednostů odborů škol průmyslových, stanovený zák. č. 175/1898 ř. z. částkou 1200 K ročně, zůstal nezměněn.

Pro zvýšení služného započítávala se provisorní a definitivní služba učitelská ex lege s výjimkou, že učitelům, povýšeným z X. do IX. h. tř., se započítávalo pro vyměření kvinkvenálek od počátku 5. roku do výměry 10 let. Doba praxe technické, umělecké, živnostenské nebo učitelské mohla býti učitelům zápočtem až do 8 let, u ředitelů do 12 let, resp. podle císařského rozhodnutí ze dne 25. dubna 2908, č. 1241, učitelům do 10 let, ředitelům do 15 let. Vedle toho podle téhož rozhodnutí požívaly učitelské síly v VII. a VI. tř. hod. za určitých podmínek osobního přídavku 600 K. Také ředitelé škol průmyslových a odborných měli nárok na naturální byt nebo ekvivalent jako ředitelé škol středních.