Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Zákon tento platí pro učitele státních obecných a občanských. škol, dále pro učitele veřejných obecných a občanských škál uvedených 2. odstavci čl. XIV. zákona ze dne 13. července 1922, č. 251 Sb. z. a n., jakož i pro učitele cvičných škol přičleněných; k státním učitelským ústavům.

(2) Vládním nařízením bude určeno, od kdy a v jakém rozsahu mají ustanovení tohoto zákona platiti i pro učitele ostatních veřejných škol obecných a občanských.

(3) Pokud se v tomto zákoně výslovné jinak nestanoví, platí ustanoveni jeho o učitelích i pro učitelky.

(1) Učitelským čekatelem ve smyslu tohoto zákona jest učitel v počáteční službě s kvalifikací předepsanou pro zatímní ustanovení, který dočasně zastává uprázdněné učitelské místo zatímně nebo definitivně zřízené, jsou-li příjmy z tohoto místa plynoucí volné.

(2) Ostatní učitelé v počáteční službě s kvalifikací předepsanou pro zatímní ustanoven) nebo bez ní jsou učitelé výpomocní ve smyslu tohoto zákona.

(3) Definitivním učitelem může býti s výjimkou ustanoveni odstavce 4. ustanoven jen, kdo jako učitelský čekatel ztrávil předepsanou čekatelskou dobu. čekatelská doba činí pro literní učitele a zvláštní učitele náboženství tři roky, pro učitelky ručních prací (domácích nauk) čtyři roky. Do této čekatelské doby se započítává doba služby konané ve vlastnosti výpomocného učitele ode dne nabytí kvalifikace předepsané pra zatímní ustanovení a z doby hlavních prázdnin část, rovnající se pětině doby odsloužené ve školním roce ve vlastnosti výpomocného učitele s předepsanou kvalifikací pro zatímní ustanovení, pokud učiteli podle § 3, odst. 5. věty 2. příslušela náhrada odpovídající této pětině. Přerušil-li učitel dobrovolně službu, započítá se pouze doba služby konané po přerušení.

(4) Ze závažných služebních důvodů může úřad příslušný pro ustanovení definitivního učitele povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena nebo prominuta.

(5) Ustanovení tohoto zákona o učitelích platí, pokud se v něm jinak nestanoví, i pro učitelské čekatele a výpomocné učitele.

(1) Učitelským čekatelům náleží jako služební plat adjutum a výchovné (§ 9).

(2) Adjutum učitelských čekatelů na místo literního učitele na obecných školách nebo na místo zvláštního učitele náboženství činí v prvé polovici stanovené čekatelské doby 11.100 Kč, v druhé polovici stanovené čekatelské doby 12.300 Kč ročně; adjutum čekatelek na místo učitelky ručních prací (domácích nauk) činí v prvé polovici stanovené čekatelské doby 10.500 Kč, v druhé polovici stanovené čekatelské doby 11.700 Kč ročně. Ustanovení § 10 platí i pro zvýšení adjuta.

(3) Výpomocní literní učitelé se zkouškou učitelské dospělosti mají nárok na odměnu ve výši počátečního adjuta čekatele na místo literního učitele na obecných školách a to na dobu, po kterou trvá jejich služba v substituci (§ 2, odst. 3.). Výpomocní literní učitelé, kteří nemají zkoušky dospělosti učitelské, obdrží po Babu skutečné služby, mají-li vysvědčení dospělosti ze školy střední, stejnou odměnu, jinak odměnu ve výši 75% této částky.

(4) Náležitě kvalifikovaným výpomocným učitelům zastupujícím zvláštní učitele náboženství přísluší o dobu skutečné služby odměna rovnající se počátečnímu adjutu zvláštního učitele náboženství, náležitě kvalifikovaným výpomocným učitelkám zastupujícím učitelky ručních prací (domácích nauk) odměna rovnající se počátečnímu adjutu čekatelky na místo učitelky ručních prací. Nekvalifikovaní výpomocní učitelé zastupující zvláštní učitele náboženství a nekvalifikované výpomocné učitelky zastupující učitelky ručních prací (domácích nauk) obdrží odměnu ve výši 75% odměny, která by jim příslušela, kdyby měli předepsanou kvalifikaci.

(5) Doba hlavních prázdnin se nečítá do doby služby, za kterou přísluší výpomocnému učiteli odměna. Při odchodu z výpomocné služby obdrží však výpomocný učitel, neopouští-li služby dobrovolně, částku rovnající se 20% celkové odměny, kterou jako výpomocný učitel obdržel za svoje poslední nepřetržité působení. Byl-li před počátkem hlavních prázdnin ustanoven v poměru, z něhož vzniká nárok na služební plat i po tyto prázdniny, srazí se vyplacená částka z jeho služebního platu.

(6) částky adjuta a odměn stanovené v předchozích odstavcích platí pra skupina míst A (§ 8); ve skupině míst B činí adjutu částku o 4%; ve skupině míst C částku o 8% a ve skupině míst D částku o 12% menší.

(7) Adjuta čekatelů na místech zvláštních učitelů náboženství a učitelek ručních prací (domácích nauk) a odměny učitelů uvedených v odstavci 4. se vyměří podle počtu hodin ve smyslu ustanovení § 12.

(1) Čekatel se ustanoví definitivním učitelem, jakmile dovršil předepsanou čekatelskou dobu a vyhověl všem podmínkám předepsaným pro ustanovení definitivním učitelem.

(2) Předpisy o vyloučení neb odkladu a době účinnosti zvýšení služného učitelů (§ 10) se vztahují obdobně na ustanovení čekatele učitelem.

(1) Vedlejší učitelé s vysvědčením způsobilosti vyučovati nepovinným předmětům se ustanovují pro dobu potřeby na obecných neb občanských školách bez jakéhokoliv nároku na definitivní ustanovení za odměnu rovnající se služebnímu platu čekatelky na místo učitelky ženských ručních prací (domácích nauk), případně takovéto učitelky se stejnou služební dobou (§ 3, odst. 1. a 2., příp. § 6).

(2) Kvalifikovaní výpomocní učitelé zastupující vedlejší učitele obdrží odměnu rovnající se počátečnímu adjutu čekatelky na místo učitelky ručních prací (domácích nauk), nekvalifikovaní pak odměnu ve výši 75% této částky.

(3) Ustanovení § 3, odst. 5. až 7. platí obdobně.

(4) Vedlejší učitel plné kvalifikovaný, který učil nepovinným předmětům na veřejných školách obecných neb občanských po tři roky aspoň 20 hodin týdně, může býti v souhlase s vydržovateli školy ustanoven definitivně vedlejším učitelem, prokáže-li se, že je trvale potřeba místa, které zastává.

(5) Ustanovení tohoto zákona o učitelích platí, pokud se v něm jinak nestanoví, i pro vedlejší učitele.

Služební plat učitelský se skládá ze služného; činovného a výchovného.

(1) Služné se stanoví v ročních částkách takto

pro literní učitele a pro zvláštní učitele náboženství:

pro učitelky ručních prací (domácích nauk) a vedlejší učitele:

(2) Postup do vyšších stupňů služného nastává, jakmile učitel dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně.

(3) Literním učitelům a zvláštním učitelům náboženství se zkouškou učitelské způsobilosti pro školy občanské ustanoveným definitivními nebo zatímními učiteli na školách občanských se zvyšuje při přestupu služné o částku ročních 480 Kč; při nejbližším postupu do vyššího stupně služného, který následuje po přestupu na občanskou školu, a při každém dalším postupu do vyššího stupně služného se zvyšují příslušné postupové částky vždy o 300 Kč, jde-li o postup až včetně do 7: stupně, a vždy o 600 Kč, jde-li o postup do 8. nebo vyššího stupně.

(4) Učitelkám ručních prací (domácích nauk) s vysvědčením způsobilosti pro školy občanské ustanoveným definitivními nebo zatímními učitelkami na školách občanských se zvyšuji při nejbližším postupu do vyššího stupně služného, který následuje po přestupu na občanskou školu, a při každém dalším postupu do vyššího stupně služného příslušné postupové částky vždy o 120 Kč, jde-li o postup až včetně do 7. stupně a vždy o 240 Kč, jde-li o postup do 8. nebo vyššího stupně.

(5) Učiteli, který přestoupí ze školy občanské na školu obecnou, byv na ni dosazen definitivně nebo zatímně, se vyměří služební požitky tak, jako by byl od počátku své služební doby působil na obecné škole.

(6) Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

Činovné se vyměřuje podle skupin míst A, B, C, D stanovených pro výměru činovného státních učitelů [§ 76 současného zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon)] a stanoví v ročních částkách takto:

pro literní učitele a zvláštní učitele náboženství:

pro učitelky ručních prací (domácích nauk) a učitele vedlejší:

Výchovné činí: při jednom nezaopatřeném dítěti (§ 24) 1800 Kč, při více nezaopatřených dětech 3000 Kč ročně.

Předpisy o vyloučeni určitých období ze započtení pro postup do vyšších platů a o odkladu tohoto postupu platné pro státní učitele, vztahují se i na zvýšení služného podle tohoto zákona.

Pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, obdrží učitel při prvém neb opětném ustanovení počáteční služné.

(1) Zvláštním učitelům náboženství, učitelkám ručních prací (domácích nauk) a vedlejším učitelům na školách obecných nebo občanských, náleží služební plat (§ 6) v plné výměře jen, mají-li nejméně osmnáct hodin týdně řádné výměry učební povinnosti; nedosahuje-li jejich řádná učební povinnost osmnácti hodin týdně, činí jejich služební píst za každou vyučovací hodinu 5,6% služebního platu; který by jim náležel, kdyby měli aspoň osmnáct hodin týdně řádné výměry učební povinnosti.

(2) Zvýší-li se učiteli počet hodin na větší nebo plnou výměru, určí se podle započitatelné služební doby. přicházející, v úvahu pro zvýšení služného znovu služné v příslušné platové stupnici, při čemž započitatelná služební doba odsloužená s nižším procentem služebního platu se započte pro postup do vyššího stupně služného poměrnou částí, a to v poměru, dosavadního nižšího procenta služebního platu k novému vyššímu procentu.

(1) Učitelé ustanovení na cvičných školách při státních učitelských ústavech nebo na zvláštních odborných školách pro hluchoněmé jsou co do příjmu a postupu postaveni na roveň učitelům na školách obecných, příp. občanských, se stejnou zkouškou způsobilosti a přísluší jim služební přídavek 1800 Kč, po desetileté službě na těchto školách 2400 Kč ročně; přídavek tento se započítává učitelům ustanoveným definitivně na těchto školách pro výměru výslužného.

(2) Výhody, kterých nabyli jednotliví cviční učitelé na základě odst. 1. § 48, zákona č. 319/1917 ř. z. (služební pragmatiky učitelské), nejsou tímto zákonem dotčeny.

Ustanovení platná pro učitelky ručních prací (domácích nauk) platí obdobně pro opatrovatelky na státních opatrovnách.

(1) Ředitelé škol (správcové škol, řídící učitelé a ředitelé občanských škol) mají nárok na ředitelské přídavky započitatelné pro výměru výslužného. Základní přídavek řídících učitelů a správců obecných škol činí 600 Kč, ředitelů občanských škol 900 Kč ročně; tento základní přídavek pse zvyšuje o 150 Kč ročně za každou třídu ať postupnou nebo pobočnou, z níž; se ta která kola nebo školy témuž řediteli nebo řídícímu učiteli podřízené skládají, s omezením, že ředitelský přídavek může činiti pro řídící učitele a správce obecných škol nejvýše 1500 Kč a pro ředitele občanských škol nejvýše 2100 Kč ročně. Celoroční expositury se počítají pro vyměřování ředitelských přídavků za postupné třídy.

(2) Nároky ředitelů a správců škol na naturální byt nebo na příbytečné podle zemských zákonů zůstávají nedotčeny, avšak příslušná částka zákonitého příbytečného neb odhadní cena naturálního bytu určená podle místních poměrů se odečte od peněžitých příjmů.

Dosavadní předpisy o odměnách za přespočetné hodiny a za vyučování nepovinným předmětům se nemění.

(1) Ustanovení služební pragmatiky učitelské (zákona č. 319/1917 ř. z.) ve znění nyní platném se uvádějí, s výjimkou ustanovení o asistentech a suplentech, zásadně v platnost pro učitelstvo obecných a občanských škol i se změnami a doplňky vyplývajícími ze současného zákona o úpravě plátových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon), z tohoto zákona a ze zákonů pozdějších. Vláda se zmocňuje, aby tyto předpisy, pokud potřebí, nařízením přizpůsobila zvláštním potřebám služby na obecných a občanských školách.

(2) Každou změnou ustanovení současného zákona o úpravě platných a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon) platných pro státní učitelstvo s II. případně III. stupněm předběžného vzdělání (§ 74, odst. 2. posléz uvedeného zák.) se mění v duchu parity i obdobná ustanovení tohoto zákona.

Tituly učitelů budou určeny vládním nařízením; až do této úpravy platí dosavadní tituly.

(1) O propůjčení místa budiž vydán dekret; v němž sluší uvésti místo, které se propůjčuje, den, jímž se místo propůjčuje, a titul s místem spojený.

(2) Teprve doručením tohoto dekretu stává.:se propůjčení místa účinným.

(3) Při prvém neb opětném ustanoveni, nebo nastává-li propůjčením místa změna ve služebním platu, budiž zpravidla uveden den, kterým podle § 20 přísluší nový plát.

(4) Obdobně sluší postupovati při ustanovení čekatele a výpomocného učitele.

(5) Ustanovuje-li se učitel zatímně nebo výpomocně, budiž to v dekretu výslovná uvedeno.

(1) Při prvém neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává nebo v dekretu není jinak stanoveno, od prvního dne měsíce následujícího po začátku služební doby a, byla-li služba nastoupena prvního dne v měsíci, tímto dnem.

(2) Při změně služebního platu obdrží učitel, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává nebo není v dekretu jinak stanoveno, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto. dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna činovného, náleží nové činovné prvním dnem měsíce, který následuje po sproštění učitele služby v jeho dosavadním působišti.

(3) Při přeložení na dovolenou s čekatelným nebo do výslužby se zastaví služební plat posledním dnem měsíce, v němž učitel, byv o přeložení dekretem vyrozuměn, byl činné služby sproštěn.

(4) Při úmrtí se zastaví plat posledním dnem měsíce úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru posledním dnem měsíce, ve kterém učitel z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo byl dekretem služby sproštěn.

(1) Ustanovení o výplatě služebních požitků v měsíčních předem splatných lhůtách prvního dne každého měsíce zůstávají v platnosti; ustanovení o výplatě místního přídavku platí pro výplatu činovného. Podrobnosti výplaty služebních příjmů, zejména pokud jde o místo jejich splatnosti, určí vláda.

(2) Roční částky pensijního příspěvku; pokud nejsou vyjádřeny v korunách bez haléřů nebo nejsou dělitelny dvanácti, buďtež zaokrouhleny na nejblíže nižší částky v korunách dělitelné dvanácti.

(3) Není-li roční částka daně z příjmu; vypadající na služební příjmy vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelna dvanácti, sníží se na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

(4) Učitelé jsou osvobozeni od povinnosti platiti taxy a poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy; jsou však povinni platiti ze svého daň z příjmu, připadající na jejich služební příjmy.

Postupové lhůty pro zvýšení služného (adjuta, odměny podle § 5) počínají vždy jen 1. lednem, 1. dubnem, 1. červencem nebo 1. říjnem podle toho, který z těchto dnů nejblíže následuje po počátku služební doby, případně po okolnosti odůvodňující změnu služného. K době až do počátku nejbližšího kalendářního čtvrtletí se přihlíží, pokud jde o zvýšení služného, jako by byla ztrávena s dosavadním služným.

(1) Předpisy, jimiž se přiznává nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků; se zrušují s výjimkou předpisů o započtení služby v československých. legiích.

(2) Vládní nařízení urči, kdy kromě případů stanovených v tomto zákoně a v jakém rozsahu se započte pro zvýšeni služného určitá služba v jiném služebním poměru nebo jiné zaměstnání. Započtení služby nebo zaměstnání spadajících do doby před dovršením 18. roku věku jest vyloučeno.

(3) Za zvláštních okolností může ministerstvo školství a národní osvěty při prvém neb opětném ustanovení povoliti započtení určitého období pro zvýšení služného.

(4) Převzetí do jiného oboru školní služby může býti vázáno na podmínku, že doba ztrávená v dosavadním oboru školní služby zůstane zcela nebo částečně nepovšimnuta; pro zvýšení služného.

(5) Započtení doby, na něž učitel nemá právního nároku, vyžaduje souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí. Započtení provedené proti tomuto ustanovení jest právně neúčinným. Vznikly-li z takového právně neúčinného započtení přeplatky, budiž vymáháno jejich vrácení. Od vymáhání může býti upuštěno za souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí jen v případech hodných zvláštního zřetele.

(1) Výchovné přísluší s obmezeními níže uvedenými na vlastní, nevlastní nebo adoptované děti, které jsou nezaopatřeny mají československé státní občanství. Za nezaopatřené se pokládají děti; jejichž vlastní příjem nedosahuje výše stanovené vládním nařízením.

(2) Na děti starší osmnácti roků přísluší výchovné jen:

1. studují-li na veřejném nebo právem veřejnosti nadaném učilišti, až do dokončeného studia, nejdéle však:

a) do dokonaného 21. roku věku při studiu na středních neb odborných školách [§ 144, odst. 2. písmena a) současného zákona a úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon)],

b) do dokonaného 24. roku věku při studiu na vysokých školách, avšak jen studují-li s řádným prospěchem, anebo

2. jsou-li pro trvalou duševní nebo tělesnou chorobu k jakémukoli výdělku neschopny.

(3) Na děti, které se zdržují nebo navštěvují školu v cizině, přísluší výchovné jen; má-li učitel trvalé úřední působiště v cizině. Výjimky může povoliti v případech odůvodněných ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvem financí.

(4) Na děti, které nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci výchovné v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu aspoň částkou, rovnající se částce stanoveného výchovného, jinak pouze částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší výchovné otci teprve od doby, kdy mu bylo dítě s jeho svolením v matrice připsáno. Na děti nevlastní neb adoptované přísluší výchovné jen, není-li to jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

(5) Za podmínek předchozích odstavců přísluší výchovné též na schovance, pokud schovanecký poměr byl založen smlouvou uzavřenou před poručenským soudem (úřadem), není-li za výživu (výchovu) smluvena nebo placena žádná náhrada, a není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě povinné a schopné.

(6) Nárok na výchovné, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši výchovného, musí oprávněný včas ohlásiti a případně podmínky nároku prokázati. Nesprávná udání jsou trestná podle všeobecných předpisů trestních a disciplinárních bez újmy následků padle posledního odstavce §u 30.

(7) Učitelkám nárok na přídavky na děti nepřísluší. Ministerstvo školství a národní osvěty může v dohodě s ministerstvem financí, v případech hodných zvláštního zřetele povoliti přiměřený příspěvek až do výše výchovného učitelce na její nezaopatřené vlastní děti, které jsou prokazatelně zcela na ní ve výživě odkázány, není-li jiné osoby k výživě povinné a schopné.

(1) Nepřítomnost ve službě pro těhotenství nebo mateřství platí za odůvodněnou, a to až do tří měsíců, obmykajících den porodu. Důvod. takové nepřítomnosti musí učitelka bez vyzvání neprodleně oznámiti svému služebnímu úřadu; jest povinna, aby se na úřední vyzvání podrobila prohlídce úředním lékařem.

(2) Za dny nepřítomnosti ve službě pro těhotenství nebo mateřství přísluší, pokud tato nepřítomnost nepřesahuje tří měsíců, učitelce jen služné, případně výchovné; nedosahuje-li služné s výchovným částky 80% služebních příjmů; přísluší jí doplatek na futro částku. Pro dobu přesahující tři měsíce může, býti povolena jen bezplatná dovolená.

(3) Toliko doba nepřítomnosti zmíněná v prvém odstavci se včítá pro zvýšení služného i pro nabytí nároku na výslužné a pro jeho výměru. Za tuto dobu zůstává povinnou platiti pensijní příspěvek beze změny.

(1) Ve všech případech, kde jednotliví učitelé z titulu služby ve škole uznaného zákony školskými dosud užívají naturálních příjmů (bytů, pozemků, naturálních dávek, pracovních výkonů), se odhadne skutečná roční cena těchto příjmů a. odečte od peněžitých příjmů. Bližší předpisy budou vydány vládním nařízením.

(2) Ustanovení toto se netýká nároků na naturální byt ředitelů škol, pokud je tato věc upravena v § 1.

(3) V zemích, ve kterých jsou obce povinny poskytovati učitelstvu byt, může obec požadovati, aby jí z činovného byla dána náhrada až do výše stanovené zemskými zákony pro tep případ nebo až do výše příbytečného, které jsou obce povinny podle těchto zákonů místo takového bytu poskytovati.

Vládní nařízení určí nárok na náhradu služebních výloh - zejména na náhradu při úředních výkonech mimo úřad (úředních cestách, komisích, substitucích, dočasném přidělení a pod.), jakož i při cestách, za něž se pokryjí náhrady podle obdoby předpisů platných pro úřední cesty, náhradu při přeložení; stěhování - jakož i veškeré otázky s tím související.

(1) Definitivně ustanovenému učiteli, který neštěstím nebo nemocí se ocitl bez své viny v tísni, poskytne se k žádosti na účet nositelů osobního školního nákladu bezúročná, nejdéle do dvou roků splatná záloha až do výše tříměsíční částky služného.

(2) Větší výhody při povolování záloh na služné mohou býti poskytnuty jen se souhlasem ministra financí, kterému jest v těchto případech též zůstaveno stanoviti způsob a podmínky splácení, jakož i potřebná zajišťovací opatření. Totéž platí, má-li býti záloha povolena učiteli, který se ocitl beze své viny v tísni z jiného než v předchozím odstavci uvedeného důvodu.

(1) Ustanovení zákona ze dne 15, dubna 1920, č. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejich pozůstalých, platí pro učitele, na něž se vztahuje tento zákon nebo jejichž platové a služební poměry loudou upraveny podle tohoto zákona:, a jejich pozůstalé s těmito změnami:

a) Za služební plat ve smyslu § 1 cit. zákona se považuje 75% služebního platu bez výchovného; za výslužné (provise a pod:); odbytné a zaopatřovací platy ve smyslu § 2 téhož zákona se považuje 7% výslužného, odbytného, pense vdovy (družky) a sirotčí pense, pensí a darů z milosti a jiných obdobných příjmů vesměs bez výchovného a bez přídavků.

b) Služební příjmy, pokud nejsou uvedeny pod písmenou a), jsou z exekuce vyňaty a nezapočítávají se pří výpočtu příjmu podrobeného exekuci (zajištění, zastaveni, postupu).

c) Na příjmy náležející dlužníku na děti nebo na ženu lze vésti exekuci neobmezeně pro pohledávku zákonitého výživného příslušející osobě, na niž dlužníku tyto příjmy náležejí; v takovém případě budiž část těchto příjmů, připadající na věřitele, připočítávána k zabavitelné části platu (pense atd.); náležejí-li dlužníku tyto příjmy na dvě nebo více dětí, připočítává se k zabavitelné části platu (pense atd.) jen poměrná část těchto příjmů vypadající podle počtu dětí.

d) Na bytový ekvivalent neb obdobné platy může býti vedena exekuce jen pro nájemné z bytu dlužníkova, na úmrtné (pohřebné) neb obdobné platy jen pro útraty pohřební.

(2) Předpisy o exekuci na služební a odpočivné platy učitelů a na zaopatřovací platy jejich pozůstalých neplatí pro administrativní srážky ze služebních a odpočivných platů učitelů a ze zaopatřovacích platů jejich pozůstalých, jde-li o pohledávky nositele osobních nákladů učitelských vzniklé ze služebního neb pensijního poměru nebo se zřetelem na něj.

(1) Byly-li opatřením úřadu upraveny služební příjmy učitelovy z moci úřední, může učitel, když byl o tom výměrem vyrozuměn, do 15 dnů podati námitky, o kterých rozhodne úřad, jenž opatření učinil.

(2) Z tohoto rozhodnutí, jakož i z rozhodnutí, které nebylo vydáno z moci úřední, nýbrž na žádost nebo přihlášku učitelovu, může se učitel odvolati do 15 dnů k nejblíže nadřízenému úřadu.

(3) Nebylo-li rozhodnutí vydáno úřadem ústřednímu úřadu bezprostředně podřízeným, může býti tento úřad ústředním úřadem zmocněn, aby o odvolání rozhodl s konečnou platností.

(4) Učinil-li opatření z moci úřední ústřední úřad v prvé stolici, muže učitel rovněž do 15 dnů podati námitky, o nichž rozhodne ústřední úřad.

(5) Námitky a odvolání podle předchozích odstavců sluší podati ve stanovené lhůtě u úřadu, který rozhodl v prvé stolici. Lhůta počíná dnem následujícím po doručení výměru; počátek a běh lhůty se nezdržují nedělemi nebo státem uznanými svátky a památnými dny. Připadne-li na ně konec lhůty, pokládá se nejbližší den pracovní za poslední den lhůty. Lhůta jest dodržena, byly-li námitky neb odvolání podány před jejím uplynutím u úřadu, jehož přednosta jest podle platných předpisů povolán, aby bezprostředně vykonával na učitele služební dozor (služební úřad); rovněž jest lhůta zachována, byly-li námitky, neb odvolání během lhůty dány na poštu k dopravě úřadu, který rozhodl v prvé stolici, nebo služebnímu úřadu.

(6) Byly-li učiteli vypláceny služební příjmy nižší, než mu podle vydaných výměrů příslušel, nebo; nebylo-li učiněno z moci úřední opatření o zvýšení služebních příjmů, na něž učitel měl podle platných předpisů nárok, může učitel uplatňovati nárok na doplatek scházejících částek pouze do tří roků od splatnosti té které nesprávně vyplacené částky. totéž platí, pokud zvláštní předpisy jinak nestanoví, o nedoplatcích na služební příjmy; jestliže učitel svůj příslušný nárok, ač byl k dómu podle platných předpisů povinen, neuplatnil do tří roků od vzniku nároku.

(7) Byly-li učiteli vyměřeny úřadem služební příjmy vyšší, než mu podle platných předpisů příslušely, může býti výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen, byly-li příjmy chybně vyměřeny následkem nesprávného použití platných předpisů, do jednoho roku, byly-li příjmy chybně vyměřeny na podkladě nesprávné skutkové podstaty, do tří roků po doručení výměru. Uvedené lhůty jsou zachovány jen, byl-li nový výměr doručen učiteli před jejich uplynutím.

(8) Byl-li výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen proto, že úřad vycházel z nesprávné skutkové podstaty, lze požadovati vrácení neprávem vyplacené částky nejvýše za uplynulou dobu tří roků.

(9) Zavinil-li učitel, že úřad, vyměřuje nebo vypláceje mu příjmy, vycházel z nesprávné skutkové podstaty, může býti výměr změněn nebo zrušen kdykoliv a vrácení přeplatků požadováno bez jakéhokoliv časového omezení.

Pokud dosavadní předpisy vycházejí ve svých ustanoveních z místního přídavku a z tohoto zákona se jinak nepodává, platí ustanovení ta pro činovné.

Ustanovení platná pro státní učitele, na něž se vztahuje služební pragmatika učitelská, týkající se výslužného, zaopatřovacích požitků a pensijního příspěvku, se uvádějí zásadně v platnost pro učitelstvo obecných a občanských škol i se změnami a doplňky vyplývajícími ze současného zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon); z tohoto zákona a ze zákonů pozdějších. Vláda se zmocňuje; aby tyto předpisy, pokud potřebí, nařízením přizpůsobila zvláštním potřebám služby na obecných a občanských školách.

(1) Pro nárok na výslužné a jeho výměru se započítá nepřerušená služba učitelská, konaná po dosažení kvalifikace předepsané pro zatímní ustanovení a dále jiná doba, která jest padle platných předpisů pro nárok na výslužné nebo jeho výměru započitatelna. Služební doba na cvičných školách při státních učitelských ústavech, na obecných a občanských školách se nepřepočítává podle ustanovení § 1 odst. 2. zákona ze dne 9. dubna 1870, č. 47 ř. z.

(2) Výslužné činí po desetileté započitatelné služební době 40% a za každý další rok služby 2,4% pensijní základny. Po započitatelné služební době 35 roků přísluší výslužné ve výši pensijní základny.

(3) Při výpočtu služební doby se počítají zlomky posledního roku, pokud přesahují šest měsíců, za celý rok.

Pro nárok na výslužné a zaopatřovací platy definitivních učitelů s percentuálními platy (§ 12) a jejich pozůstalých, jakož i pro výměru výslužného a zaopatřovacích platů těchto osob se čítá veškerá služební doba nezkráceně jako literním učitelům; výslužné zaopatřovací platy těchto učitelů a jejich pozůstalých se vypočtou tak, že se výslužné nebo zaopatřovací platy, které by tomu kterému učiteli příslušely, kdyby byl po celou služební dobu do pense započitatelnou plně zaměstnán zmenší v poměru počtu hodin týdenních, který tomu kterému učiteli během jeho služební doby byl přidělen - nejvýše však osmnácti hodin - k počtu týdenních hodin, po které by byl vyučoval, kdyby byl býval plně zaměstnán vždy po osmnáct hodin týdně:

(1) Výpomocní učitelé jsou podrobeni pensijnímu pojištění. Výpomocným učitelům, kteří se stali čekateli nebo učiteli a přejdou z pensijního pojištění do pensijního zaopatření podle tohoto zákona, započítá se pojištěná služební doba učitelská na veřejných školách plně pro nárok na výslužné a jeho výměru. Nerovná-li se převedená částka (prémiová, reserv) částce; kterou by byl učitel za uvedenou dobu zaplatil na 6% pensijním příspěvku jako čekatel, musí rozdíl doplatiti.

(2) Vedlejší učitelé ustanovení za odměnu a výpomocní učitelé zastupující vedlejší učitele jsou podrobeni pensijnímu pojištění. Vedlejším učitelům ustanoveným za odměnu a výpomocným učitelům zastupujícím vedlejší učitele, kteří byvše definitivně ustanoveni přejdou z pensijního pojištění do pensijního zaopatření podle tohoto zákona, započítá se pojištěná služební doba učitelská na veřejných školách plně pro nárok na výslužné a jeho výměru. Nerovná-li se převedená částka, (prémiová reserva) částce, kterou by za uvedenou dobu postupně zaplatila na 6% pensijním příspěvku čekatelka a učitelka ženských ručních prací (domácích nauk), musí rozdíl doplatiti.