Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Výpomocní literní učitelé se zkouškou učitelské dospělosti obdrží odměnu podle prvé věty odst. 3. § 3, výpomocní literní učitelé bez zkoušky učitelské dospělosti odměnu podle druhé věty téhož odstavce.

(2) Náležitě kvalifikovaní výpomocní učitelé zastupující zvláštní učitele náboženství obdrží odměnu rovnající se počátečnímu adjutu zvláštního učitele náboženství, nekvalifikovaní výpomocní učitelé zastupující zvláštní učitele náboženství odměnu ve výši 75% této částky.

(3) Náležitě kvalifikované výpomocné učitelky zastupující učitelky ručních prací (domácích nauk) a náležitě kvalifikovaní výpomocní učitelé zastupující vedlejší učitele obdrží odměnu rovnající se počátečnímu adjutu čekatelky na místo učitelky ručních prací (domácích nauk), nekvalifikované výpomocné učitelky zastupující učitelky ručních prací (domácích nauk) a nekvalifikovaní výpomocní učitelé zastupující vedlejší učitele odměnu ve výši 75% této částky.

(4) Učitelští čekatelé obdrží adjutum; pro stanovení jeho výše je rozhodnou započitatelná a případně podle § odst. 3. započtená služební doba (§ 38).

(1) Pro stanovení výše služného učitelů je rozhodnou dobou (§ 38) započitatelná (započtená) služební doba zkrácená u literních učitelů a u zvláštních učitelů náboženství o tři roky, u učitelek ručních prací (domácích nauk) a u učitelů vedlejších o čtyři roky.

(2) Nedosahuje-li rozhodná doba stanovené čekatelské doby (§ 2, odst. 3.), obdrží učitel až do dovršení čekatelské doby jako služební plat částku rovnající se adjutu, které by mu vzhledem k rozhodné době podle § 3 příslušelo.

(3) Učitelům s percentuálními platy (§ 12) se započítá pro platový postup doba před 1. červnem 1922 plně; od tohoto dne se přepočítá doba odsloužená s nižším procentem služebního platu podle § 12, odst. 2.

(4) Literní učitelé a zvláštní učitelé náboženství se zkouškou učitelské způsobilosti pro občanské školy, ustanovení definitivními neb zatímními učiteli na občanských školách, obdrží služné, které by jim příslušelo podle ustanovení §u 7, odst. 8., resp. § 12 a podle odst. 3. tohoto paragrafu, kdyby tento zákon byl již účinným v době jejích definitivního nebo zatímního ustanovení na občanskou školu.

(5) Učitelky ručních prací (domácích nauk) s vysvědčením způsobilosti pro občanské školy, ustanovené definitivními nebo zatímními učitelkami na občanských školách; obdrží služné, které by jim příslušelo podle ustanovení §u 7; odst. 4., resp. § 12 a podle odst. 3. tohoto paragrafu, kdyby tento zákon byl již účinným v době jejich definitivního nebo zatímního ustanovení na občanskou školu.

(1) Pokud se za podklad pro zjištění doby rozhodné pro stanovení výše služného (adjuta; odměny) béře započitatelná služební doba, rozumí se tím služební doba ve služebním poměru, ve kterém se učitel převádí, skutečně ztrávená, podle dosud platných předpisů pro postup v tomto služebním poměru započitatelná; dobou započtenou rozumí se pak jiná období pro postup v tomto služebním poměru započtená.

(2) Služební doba zjištěná jakožto doba rozhodná pro stanovení výše služného (adjuta, odměny) při převodu učitelů do nových platů se zaokrouhlí na celá půlletí tak, že se zlomky do tří měsíců nepočítají a zlomky přesahující tři měsíce se počítají za celá půlletí.

(3) Doba, o kterou takto zaokrouhlená doba přesahuje dobu potřebnou k dosažení služného, které učitel při převodu obdrží, započte se, pokud se jinak nestanoví, pro zvýšení služného.

(1) Učitelům převedeným do nových platů přísluší na třetí až šesté nezaopatřené dítě přídavek po 900 Kč ročně. Učitelům uvedeným v § 12 náleží tento přídavek v příslušné percentuální výměře.

(2) Tento přídavek náleží za podmínek stanovených v § 24 na děti narozené do dne účinnosti zákona.

(1) Pokud by služební plat příslušející učiteli podle tohoto zákona spolu s přídavky na dětí (§ 39) a s přídavky, které se podle tohoto zákona ponechávají, byl po srážce pensijního příspěvku menší než úhrn požitků, které by mu v den účinnosti tohoto zákona po srážce pensijního příspěvku příslušely podle dosavadních předpisů (služné, místní přídavek; činnostní přídavek, jednotný druhotní přídavek, přídavek na děti, odměna podle zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 289 Sb. z. a n., vyrovnávací přídavek podle čl. XIV. zák. č. 2511922 Sb. z. a n., osobní přídavky podle čl. I. §u 2 zák. č. 251/1922 Sb. z. a n.), a jiných mu na základě zákona, vládního nařízení neb usnesení vlády přiznaných stálých požitků, jakož i všech individuelně udělených osobních přídavků, obdrží učitel vyrovnávací přídavek ve výši rozdílu mezi obojími požitky.

(2) Přídavky, které se poskytují za výkony mimo okruh vlastní pravidelné služby, a zvláštní druhotní přídavky povolené vládou učitelům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kteří jsou podrobeni tomuto zákonu, nepokládají se za požitky (přídavky) po rozumu předchozího odstavce. Které přídavky sluší pokládati za přídavky poskytované za výkony mimo okruh vlastní pravidelné služby, určí ministerstvo školství a národní osvěty v dohodě s ministerstvy vnitra a financí.

(3) Vyrovnávací přídavek se zmenší při prvním zvýšení služného o dvě třetiny částky, o kterou bylo služné zvýšeno, a při každém dalším zvýšení o polovinu částky, o kterou služné bylo zvýšeno, a to až do úplného zániku.

(4) Nastane-li u učitelů s percentuálními platy změna služebního platu podle § 12, vyměří se vyrovnávací přídavek vždy znova, při čemž se porovnává služební plat učiteli příslušející podle tohoto zákona s platem, který by mu byl příslušel za stejných okolností ke dni účinnosti zákona podle předpisů tehdy platných.

(5) Nastane li po dni účinnosti tohoto zákona okolnost, která by byla podle dosud platných předpisů odůvodňovala snížení nebo ztrátu jednotného drahotního přídavku nebo přídavku na děti, k nimž bylo přihlíženo při stanovení vyrovnávacího přídavku, stanoví se vyrovnávací přídavek pro dobu od prvního dne příštího měsíce tak, jako kdyby ona okolnost byla nastala v den před účinností tohoto zákona.

(6) Vyrovnávací přídavek se zaokrouhlí, není-li vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelný dvanácti, na nejblíže vyšší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

Dokud nebudou vydána vládní nařízení podle § 24, odst. 1., § 26, odst. 1. a § 27, zůstávají v platnosti dosavadní předpisy o předmětech, jež mají býti upraveny těmito nařízeními. Dnem účinností toho kterého nařízení zrušují se veškeré dosavadní předpisy o předmětech, které tím kterým nařízením budou upraveny.

Vznikl-li před účinností tohoto zákona učiteli již ustanovenému právní nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků ve služebním poměru, ve kterém se učitel převádí, provede se toto započtení podle dosavadních ustanovení; neměl-li učitel právního nároku, může se Započtení provésti podle dosavadních předpisů jen tehdy, zažádat-li o to písemně ještě před účinností tohoto zákona.

Úprava služebních platů podle tohoto zákona nemá vlivu na výši částky, o kterou byl učiteli snížen jeho služební plat pravoplatným disciplinárním nálezem před účinností tohoto zákona.

(1) O stížnostech podaných do opatření a rozhodnutí úřadu o převodu do nových platů k nejvyššímu správnímu soudu, jedná a rozhoduje nejvyšší správní soud v senátech sestávajících ze dvou radů a předsedy.

(2) K návrhu dvou členů senátu nebo předsedy projedná a rozhodne se stížnost v sesíleném senátu sestávajícím ze čtyř radů a předsedy.

(3) Ustanovení § 13, odst. 3 zákona ze dne 22. října 1875, čís. 36 ř. z. z r. 1876; zůstává beze změny.

Náklad, který vznikne provedením tohoto zákona, uhradí dosavadní vydržovatelé.

(1) dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti, pokud tento zákon výslovně jinak nestanoví nebo se z něho jinak nepodává, všechna v jiných předpisech obsažená ustanovení o předmětech, které jsou upraveny s tomto zákoně. Zejména se zrušují s výjimkou předpisů a pensích a zaopatřovacích platech, pokud neodporují tomuto zákonu; dále předpisů, jichž se tento zákon dovolává, pokud vztahuje jejích platnost na poměry jím upravované, dosud platná ustanovení:

zákona ze dne 23. května 1919, č. 274 Sb. z. a n.;

zákona ze dne 24. července 1919, č. 455 Sb. z. a n.; kromě §§ 1, 2, 7 až 10,

zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 306 Sb. z. a. n., kromě čI. IV,

zákona ze dne 13. července 1922, č. 251 Sb. z. a n., kromě čl. IV, V, VI, VII, hlavy IV a V.

(2) Vládě se ukládá, aby předpisy, jichž se tento zákon dovolává a jejichž platnost vztahuje na poměry jím upravované, vyhlásila ve znění přizpůsobeném tomuto zákonu.

(1) Zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1926.

(2) Personální opatření učiněná v době od 1. ledna 1926 do dne vydání tohoto zákona zůstávají v platnosti a sluší je uvésti ode dne jejich účinnosti v soulad s ustanoveními tohoto zákona. Při tom budiž postupováno podle obdoby ustanovení dílu V.

(3) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na učitele, kteří byli podle §u 27 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., přeloženi do trvalé výslužby nebo propuštěni, jestliže byli nejdéle do dne vydáni zákona písemně vyrozuměni podle obdoby ustanovení 3. odstavce § 13 zákona čís. 286 ai 1924 Sb. z. a n. Služební a platové poměry těchto učitelů se řídí předpisy platnými do dne účinnosti zákona.

(4) Zákon tento provede ministr školství a národní osvěty v dohodě s ministrem financi a vnitra.

Úprava platů učitelstva škol obecných a občanských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a v zemích uherských před převratem jest znázorněna připojených tabulkách A a B, z nichž jest patrno, že počáteční služné literních učitelů obecných škol (s vysvědčením učitelské způsobilosti) se rovnalo služnému XI. hodn. tř. a končilo posledním stupněm IX. hodu. tř. státních úředníků. Těmto sazbám se blížila také výměra aktivitního přídavku. Služné literních učitelů na školách občanských bylo vyměřeno sazbami vyššími a to tak, že počáteční služné se rovnalo služnému 1. stupně X. hodn. tř. úřednické, konečné služné pak bylo o 100 Kč menší než 4, stupeň VIII. hodn. tř. úřednické. Podobně byl upraven také aktivitní přídavek. Postup se děl v trienálkách, případně v bienálkách a quadrienálkách.

Obdobně byly upraveny platy zvláštních učitelů náboženství na obecných a občanských školách v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; počáteční sazby byly však o něco vyšší.

Platy definitivních učitelek ručních prací byly pravidelně stanoveny ve dvou schematech podle počtu týdenních hodin (minimální počet pro definitivní ustanovení 2 hodila v Čechách). Platy byly velmi nízké; za přespočetné hodiny náležela industriálním učitelkám odměna.

Na Slovensku měli učitelé značné naturální příjmy.

Zákon učitelský č. 274/1919 Sb. z. a n. zavedl pak pro učitelstvo škol obecných a občanských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku plánový systém státních úředníků a to pro literní učitele a zvláštní učitele náboženství na obecných školách platy a postup podle skupiny C, pro učitelky ručních prací a, vedlejší učitele platy a postup podle skupiny D státních úředníků.

Učitelům na občanských školách se zkouškou způsobilosti pro občanské školy byly zkráceny lhůty časového postupu tak, že pro literní učitele a zvláštní učitele náboženství byl fakticky zaveden postup podle skupiny 3 a pro učitelky ručních prací a vedlejší učitele postup výhodnější nežli u skupiny C. Kromě toho zákon ponechal v platnosti veškeré výhody přiznané učitelstvu zemskými zákony a zaručil učitelstvu také nárok na veškeré výhody, které vyplynou z příštích úprav pro státní zaměstnance.

Tím způsobeno, že požitky učitelů obecných a občanských skol převyšovaly v některých směrech požitky státních úředníků obdobných skupin platových. Zákon č. 251/1922 Sb. z. a n., který přiznávaje učitelům opět drahotní přídavky v plné výši (zák. č. 495/1921 Sb. z. a n. je snížil o 20%, případně o 30%), odstranil veškeré zvláštní výhody zemskými zákony učitelům přiznané a zredukoval platový postup učitelů na občanských školách tíze způsobem, že zařadil výslovně učitele s odbornou zkouškou způsobilosti pro školy občanské do skupiny C resp. industriální učitelky do skupiny D časového postupu; přiznal však učitelům ustanoveným definitivně nebo zatímně na občanských školách výhodu započtení tří příp. dvou roků pro postup a literním učitelům a zvláštním učitelům náboženství na občanských školách pak ještě po dosažení tří roků v posledním platovém stupni nejvyšší hodnostní třídy dosažitelné časovým postupem, osobní do výslužného započitatelný přídavek ročních 800 Kč, který se zvyšoval po dalších třech letech na 1500 Kč.

Vedle toho cit. zákon upravil zejména:

funkční přídavek ředitelů, správců škol;

percentuelní odměnu zvláštních učitelů náboženství, učitelek ručních prací a vedlejších učitelů,

odměnu za vyučování nepovinným předmětům,

odměny duchovenstva ve správě duchovní jakož i světských učitelů za vyučování náboženství,

míru povinnosti učitelské,

zastupování učitelských míst.

Učitelstvo bylo účastno úpravy provedené zákonem č. 394/1922 Sb. z. a n.; svrchu zmíněné přídavky učitelstva škol občanských nebyly zvýšeny. V roce 1925 byly vyplaceny učitelstvu odměny podle zák. č. 289/1924 Sb. z. a n.

Podle vylíčeného právního stavu měla by nová platová úprava navrhovaná pro státní úředníky automaticky působiti i pro učitelstvo obecných a občanských škol. Důsledek toho byl by, že by platové poměry učitelstva obecných a občanských škol se řídily ustanoveními pro správní úředníky. U těchto úředníků nový platový systém uplatňuje vedle zásady hodnocení předběžného vzdělání zásadu hodnocení pracovního výkonu. Systém tento neodpovídal by však povaze a potřebě školské služby vzhledem k stejnorodosti služebního výkonu učitelského po celou služební dobu a byl proto až v zákonu o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (platový zákon) zvolen pro státní osoby učitelské systém odlišný od systému pro úředníky administrativní. Odpovídá jen duchu a zásadám parity, jestliže na učitele obecných a občanských škol aplikuje se tentýž systém, pro který se vláda rozhodla při úpravě platových poměrů profesorů středoškolských, totiž systém jednotné platové stupnice, a nikoliv snad systém pro správní úředníky, vybudovaný pro specielní potřeby státní správy a spočívající podstatě mra zásadě odstupňovaného hodnocení jednotlivých služebních funkcí.

Pro tyto učitele navrhuje se jednotná platová stupnice, počínající služným 9000 Kč a končící v 11. stupni služným 27.000 Kč ročně. Jako činovné přiznává se částka roč. 4800 Kč.

Rovná se tedy páteční plni učitele na obecné škole počátečnímu platu úředníka II. služební třídy (nynější skupiny C) a konečný plat pak, kterého učitel podle této platové stupnice dosáhne, jest o 1500 Kč vyšší než konečný plat správního úředníka II. sl. třídy v platové stupnici 7. (nepovýšeného) a jen o 600 Kč nižší než konečný plat téhož úředníka v 6. plat. stupnici (jednou povýšeného). Srovná-li se úhrn celkového hrubého příjmu za 3 let služby (I. a II. rodinná třída), činí úhrn celkového hrubého příjmu učitele za tuto dobu 101,61%, resp. 99,72%, úhrnu celkového hrubého příjmu správního úředníka II. služební třídy (nynější skupiny C), a to podle toho, běží-li o úředníka nepovýšeného nebo alespoň jednou povýšeného. Se služebním příjmem správního úředníka této služební třídy již dvakráte povýšeného nelze služební příjem učiti obecné školy dobře srovnávati, ježto za no soustavy bude tento úředník zaujímati ve své skupině místa již daleko významnější. Obdobným povýšením jest u učitelů ustanoven řídicím učitelem a učitelem neb ředitelem v občanské škole, které jest spojeno s odpovídajícím zvýšením služného.

Činovné zůstává u učitelů po celou služeb dráhu stejné.

Tito učitelé občanských škol měli původně podle paritního zákona časový (platový) postup stejný jako správní úředník skupiny přes to, že zůstávali podle svého předběžného vzdělání zařaděni do skupiny C: V tom stavu nastala změna zákonem č. 251/1922 S z. a n., podle něhož učitelé občanských škol postupovali podle schématu platného pro skupinu C avšak při definitivním nebo zatímní ustanovení na škole občanské připočítávaly jim pro dobu jejich působení na této škole ke dni, jímž skutečně počali na ní působit tři roky pro postup do vyšších stupňů služného a pro postup časový, strávil-li učitel z občanské škole tři roky v posledním stupni platovém nejvyšší hodnostní třídy dosažitelné časovým postupem, obdržel osobní do výslužného započitatelný přídavek ročních 800 Kč; který se po dalších třech letech zvýšil na ročních 1.500 Kč (čI. I., § 2. cit. zák. Zákonem č. 394/1922 Sb. z. a n. bylo sice eo ipso upraveno i služné učitelů občanských škol nikoliv však výše zmíněné osobní přídavky. Tím se stalo, že platový odstup mezi učit obecných a občanských škol stanovený zákonem č. 251/1922 Sb. z. a n. byl podstatně zmenšen. Důsledek toho byl ten, že učitelé obecných škol neskládali odborné zkoušky způsobilost pro školy občanské, že nastal nedostatek zkoušených učitelů občanských škol a že školská práva byla nucena vypomáhati si, pouhým přikazováním sil ze škol obecných na školy občanské. Tento stav není jistě ku prospěchu a, zdárnému rozvoji občanských škol.

Nová úprava platů učitelů občanských škol vytkla si proto za úkol zvětšiti jednak přiměřeně odstup mezi učiteli obecných a občanských škol, jednak povzbuditi učitele obecných škol k časnému výkonu zkoušky způsobilosti pro školy občanské.

Při přestupu na občanskou školu obdrží učitel obecné školy ihned zvýšení služného o 480 Kč ročně, při nejbližším platovém postupu (který se děje po tříletích) služné a 780 Kč vyšší, než jaké by byl obdržel, kdyby byl zůstal na obecné škole a zvyšuje se odstup proti učiteli na škole obecné při každém dalším postupu až do 7. plat. stupně vždy o dalších 300 Kč a počínajíc 8. plat. stupně, vždy o dalších 600 Kč ročně. Může tedy učitel občanské školy v případě, že by přestoupil na občanskou školu do 3 let služby po uplynutí čekatelské doby, obdržeti služné o 4.680 Kč vyšší než učitel obecné školy. Čím později se uskuteční přestup na občanskou školu, tím ovšem zmenší se rozdíl mezi obojím služným.

Činovné zůstává stejné jako u učitelů obecných škol.

Obdobně se postupuje při úpravě služebních platů učitelek ručních prací (domácích nauk) a učitelů vedlejších, pro které dosud platí, pokud jde o časový postup, postupové schema úředníků skupiny D. Navrhovaná jednotná platová stupnice pro tyto učitele a učitelky na obecných školách jest až na poslední náslužný přídavek totožná s platovou stupnicí odborných učitelů státních průmyslových, odborných a zemědělských škol s III. stupněm předběžného vzdělání. Konečný plat, kterého takovýto učitel podle této platové stupnice dosáhne, rovná se co do výše konečnému platu, jehož dosáhne správní úředník III. služební třídy (nynější skupina D) v platové stupnici 7. a jest o 3.900 Kč menší nežli konečný plat téhož úředníka v 6. platové stupnici (jednou povýšeného). Srovná-li se úhrn celkového hrubého přijmu za 35 let služby (I. a II. rodinná třída), činí úhrn celkového hrubého příjmu takového učitele (učitelky) obecné školy za tuto dobu 101,51% resp. 98,73% úhrnu celkového hrubého přijmu správního úředníka II. služební třídy (bývalá skupina. D) a to podle toho; běží-li o úředníka nepovýšeného a nebo aspoň jednou povýšeného. Při přestupu na občanskou školu zvýší se služební plat učitelce ručních prací (domácích nauk) a vedlejším učitelům podle stejných zásad jako učitelům literním, ovšem o částky přiměřeně menší (120 resp. 240 Kč).

V jednotlivostech pak sluší podotknouti ještě toto:

Otázka systemisace se v návrhu neupravuje, poněvadž souvisí s organisací škol národních a nebylo by účelné předbíhati zvláštními ustanoveními o systemisaci příští nové úpravě organisace těchto škol.

Učitelským čekatelem ve smyslu zákona jest učitel v počáteční službě s kvalifikací předepsanou pro zatímní ustanovení, který dočasně zastává uprázdněné učitelské místo zatímně nebo definitivně zřízené, jsou-li příjmy z tohoto místa volné. Vymezuje se tedy pojem čekatele do jisté míry úžeji nežli se tak stalo čl. VIII. zákona č. 251/1922 a to a toho důvodu, aby tato instituce nebyla postavena na stejný základ jako instituce čekatelů ve státní službě školské a aby takto automatické jmenování čekatelů definitivními učiteli na systemisovaná místa bylo úměrný skutečné potřebě. Pro učitele v počáteční službě neznamená tento postup zvláštní újmy poněvadž se jim započítává do doby čekatelské doba v počáteční službě ztrávená ve vlastnosti výpomocného učitele ode dne nabytí kvalifikace předepsané pro zatímní ustanovení.

Dosavadní způsob vyměřování služebních požitků při zmenšeném počtu vyučovacích hodin pro zvláštní učitele náboženství, učitelky ručních prací a vedlejší učitele, stanovený zákonem č. 251/1922 Sb. z. a n. (§§ 5, 6 a 7) zaručoval plné požitky při 21 hodinách řádné týdenní výměry vyučovací. Při 6 hodinách týdenních náleželo 25%, od i do 12 hodin 50% od 13 do 16 hodin 75% a od 17 do 2 hodin 90% plných příjmů.

Návrh jednak snižuje nejmenší počet týdenních vyučovacích hodin jako podmínku plné výměry na 18 hodin a jednak stanoví percentuální odměňování za každou hodinu. Tím odstraní se dosavadní disparita mezi svrchu uvedenými učiteli a učiteli literními, kteří i při 18 hodinách vyučovacích moji nárok na plné pažitky, a docílí se honorování za každou hodinu, což při dosavadním schématu nebylo.

Podle zákona č. 174 ř. z. z r. 1898 byli při cvičných školách se státním ústavem učitelským spojených a ze státních peněz vydržovaných učitelé a podučitelé. Učitelé měli hodnost a plat X. hod. tř. a měli nárok na dvě kvinkvenálky po 200 korunách a tři kvinkvenálky po 300 korunách. Podučitelé byli v XI. hod. tř. a měli služné 1400 kor. Zatímní učitelé na těchto školách měli služné o 200 korun menší; zatímní podučitelé stejné služné jako podučitelé definitivní.

Zákon č. 55 ř. z. z r. 1907 zvýšil kvinkvenálky učitelů na cvičných školách a to o 100 korun a přiznal jim ještě šestou kvinkvenálku po dokonaném třicátém roku (400 korun). Po dosažení třetího kvinkvenálního přídavku mohl býti cvičný učitel povýšen do IX. hod. a po dosažení páté kvinkvenálky, měl-li vysvědčení způsobilosti učitelské pro měšťanské školy případně vysvědčení učitelské způsobilosti pra hudbu na středních školách a učitelských ústavech nebo prokázal-li zvláštní výkony, do VIII. hod. třídy.

Další zlepšení poskytla těmto učitelům služební pragmatika učitelská ustanovením, že cviční učitelé stávají se hlavnímu učiteli (profesory); jestliže mají průkaz způsobilosti vyučovati na školách občanských; i od této podmínky mohlo býti upuštěno ve zvláštních ohledu hodných případech.

Dále zvýšila učitelská pragmatika (§ 48) druhou, třetí; čtvrtou a pátou kvinkvenálku o 80 korun.

Výhody výše uvedené zrušil zákon č. 541/1919 Sb. z. a n., který stanovil v § 17 toto "Učitelé na státních školách cvičných kladou se co do příjmů a postupů na roveň učitelům na školách obecných a občanských se stejnou zkouškou způsobilosti, přiznává se jim však služební přídavek ročních 1200 K, po desítileté službě na cvičné škole 1800 K, a započítává se učitelům na; cvičné školu definitivně ustanoveným do výslužného.

Výhody podle 1. odst. § 48 zákona ze dne 28. července 1917, č. 319 ř. z., definitivním cvičným učitelům před účinností tohoto zákona přiznané; zůstávají v platnosti. Pro budoucnost se však jeho platnost zrušuje."

Návrh zachovává tento poslední systém, zvyšuje však služební přídavek na 1800 Kč a 2400 Kč.

Výše ředitelského přídavku určuje se trojnásobkem sazeb stanovených zákonem č. 251/1922 (§ 3) a to v úvaze, že sazby tyto byly převzaty z návrhu pro zemský sněm český z roku 1913 a jest tudíž odůvodněno, aby byly přiměřeně zvýšeny.

Odměna za vyučování nepovinným předmětům pro učitele, kteří se vyučováním tím nezabývají jako zvláštním povoláním, byla upravena zákonem z roku 1919 částkou 100 Kč na školách obecných a 120 Kč na školách občanských ročně za každou vyučovací hodinu týdenní.

Tyto sazby byly zákonem č. 251/1922 (§ 9) zvýšeny na dvojnásobek (200 Kč a 240 Kč). Není důvodu, aby byly zvyšovány.

Rovněž ponechávají se beze změny v platnosti ustanovení obou zmíněných zákonů o odměnách za hodiny přesahující povinnou míru vyučovací (28 hodin na obecné škole a 24 hodiny na občanských školách). Odměna ta činí za každou přespočetnou hodinu tolik, kolik obdrží státní úředník příslušné hodnostní třídy, nejméně však 100 Kč za týdenní přespočetnou hodinu vyučovací.

Až dosud řídí se právní a služební poměry učitelstva veřejných škol národních jednak V. hlavou rak. říšského zákona o školách obecných z r. 1869 resp. z roku 1883, jednak přerozmanitými zákony zemskými pro Čechy, Moravu a Slezsko, které se od sebe namnoze značně liší. Na Slovensku platí v této věci dosud ustanovení 9. kap. zák. čl. XXXVIII/1868, a mimo to zejména zák. čl. XXVI. a XXVII/1907; XV. a XVI/1913 a pak několik zákonů o úpravě pensa zaopatřovacích požitků. V době po 28. říjnu 1918 přibylo k této obsáhlé řadě zákonů opět několik zákonů nových; zejména č. 274/1919; 4551919, 470/1919, 605/1919, 306/1920, 251/1922, 410/1922, 166 a 167/1924 Sb. z. a n. Jak veliká je tato rozmanitou zákonů, je patrno z toho, že na př. jen v Čechách platí o právních poměrech učitelstva té doby neméně než 20 různých zákonů. Tato nejednotnost a nepřehlednost předpisů zatěžuje ovšem velmi veškerou službu administrativní vůbec a zvláště pak administrativní judikaturu. Úplná unifikace předpisů o právních a služebních poměrech učitelstva ve formě jakési nové jednotné a úplné služební pragmatiky učitelské byla by tedy velmi žádoucí. Avšak takováto úplná unifikace není dnes ještě dobře možná.. Předpokládá zajisté předchozí jednotnou organisaci národního školství, zvláště též po stránce úhrady nákladu, která však zatím naráží na značné obtíže. Ostatně není ani radno takovou širokou úpravou předbíhati řešení obecných úkolů při reorganisaci státní správy vůbec, které má na mysli I. část zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n.

Než přes to je nutno snažiti se při každé vhodné příležitosti o unifikaci aspoň částečnou a postupnou.

Takovouto částečnou unifikaci měl již na mysli zákon č. 274/1919 Sb. z. a n., zejména pokud v čl. II. posl. odst., uvedl pro učitelstvo v platnost ona ustanovení služební pragmatiky úřednické (zákon č. 15/1914 ř. z.), jež se týkají příjmů státního úřednictva.

§ 17 a mimo to také § 32 návrhu jde na této cestě dále a vztahuje na učitelstvo veřejných škol národních zásadně ustanovení zákona o služební pragmatice učitelstva státních škol č. 319/1917 ř. z. a jiných zákonů pro toto učitelstvo platících s tím, že i příští změny příslušných ustanovení budou automaticky platiti i pro učitelstvo škol národních. Tím dosáhne se rázem pro celou řadu otázek služebního poměru učitelstva ve všech územích státu jednotné úpravy právní.

Okolnost, že se na učitelstvo rozšiřuje platnost služební pragmatiky učitelské na místě úřednické, odůvodněna je tím, že učitelská pragmatika z roku 1917 přihlíží bedlivě k zvláštnostem služby školní a její užití na učitelstvo národních škol bude účelnější. Ostatně se učitelská pragmatika od úřednické liší vůbec málo a to právě jen tam, kde odchylky jsou podmíněny zvláštními poměry školní služby.

Ovšem nelze na učitelstvo národních škol doslovně aplikovati ani všech předpisů učitelské pragmatiky. Tak by nebylo vhodné uvésti pro toto učitelstvo v platnost zvláštní předpisy o suplentech a asistentech, neboť tyto kategorie zaměstnanců nemají obdoby, mezi učitelstvem škol národních. Mimo to se pragmatika leckde dovolává některých starších předpisů; platných jen pro profesory středních škol, kterých na učitelstvo národních škol vztáhnouti nelze. Proto právě se má dostati vládě zmocnění (obdobného jako byla už v čl. II. zákona č. 274/1919); aby takovéto předpisy nařízením přizpůsobila zvláštním potřebám služby na obecných a občanských školách.

Ustanovení 2. odstavce § 17 v má zajistiti učitelstvu škol obecných a občanských, že při příštích úpravách platových pro státní učitele nastane zároveň v duchu parity i změna obdobných ustanovení pro učitelstvo škol obecných a občanských.

Ustanoveními §§ 17 a 32, dále tím, že zrušují se ustanovení §§ 3-6 zákona ze dne 24. července 1919, č. 455 Sb. z. a n.; provádí se zásada parity učitelstva škol obecných a občanských s obdobnými kategoriemi státníci zaměstnanců důsledněji, než jak tomu bylo podle stavu dosavadního.

V tamto paragrafu recipují se ustanovení zákona č. 274/1919, resp. zákona č. 251/1922 Sb. z. a n.

Ustanovením tohoto paragrafu odstraňují se dosavadní pochybnosti a upravují se veškeré s věcí související otázky.

Ustanovení ostatních paragrafů byla pře vzata z návrhu zákona o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců (č. tisku....posl. sněm.) a platí o nich totéž, co bylo pověděno v důvodové zprávě k zmíněnému návrhu zákona.

Stav učitelstva obecných a občanských škol podle statistiky ze dne 30. června 1924 jeví se takto:

Vyšší náklad, jehož bude vyžadovati nová úprava platů učitelstva obecných a občanských škol, jeví se z tohoto přehledu:

V tomto vyšším nákladu není zahrnuta větší zatížení pensijního etátu, které vzhledem na průměrné zvýšení pensijních základen asi a 40% bude velice značné.

Uhraditi tento náklad přísluší přirozeně dle platných předpisů dosavadním vydržovatelům škol. Poněvadž však prostředky těchto vydržovatelů nestačí dosud ani k plnému krytí dosavadních osobních nákladů učitelstva a musí proto stát zálohově přispívati ke krytí nedostatku, bule padati ovšem až a doby definitivní úpravy této otázky úhradové i vyšší náklad vyvolaný nynější úpravou k tíži státní pokladny.

Krytí bude nalezeno z části ve zvýšených daních, z části v úsporách, kterých bude docíleno na preliminovaných vydáních.

Vláda projevuje přání, aby tento návrh zákona byl v obou sněmovnách Národního shromáždění přikázán sociálně-politickému kulturnímu a rozpočtovému výboru k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

1. Převod do nových platů: