Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. ministra financí na interpelaci posl. Hugo Bergmanna a spol. v záležitosti výnosu ministerstva financi ze dne 27. ledna 1925, čís. 10.622/25 - VII/18 k zákonu z 22. prosince 1924, čís. 287 Sb. z. a n. o odpočivných a zaopatřovacích požitcích státních a jiných veřejných zaměstnanců (tisk 90/VI);

II. ministra vnitra na interpelaci posl. Bergmanna a spol. o členství aktivního četnictva v Záložně čs. četnictva (tisk 68/V);

III. ministra spravedlnosti na interpelaci posl. Bolena, dra Sterna a soudr. o konfiskaci brožury "Abeceda komunistické politiky" vydané komunistickým nakladatelstvím v Praze (tisk 146);

IV. ministra železnic na interpelaci posl. Zierhuta a druhů o nezákonném tajném výnosu (tisk 49/III);

V. ministra veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na interpelaci posl. dra Feierfeila, Scharnagla a druhů, že prý má býti zrušeno místo obvodního lékaře v Kalku v soudním okrese jirkovském (tisk 22/VIII);

VI. ministra spravedlnosti na interpelaci posl. dra Mayr-Hartinga a druhů o praktické přípravě advokátů (tisk 92/VI);

VII. ministra financí na interpelaci posl. L. Wenzela a druhů, aby byla ihned vyřízena veškerá daňová odvolání a aby u berních správ byla provedena novela o dávce z majetku (tisk 22/XV);

VIII. ministra financí na interpelaci posl. Laube, Pechmanové, Davida a spol. ve věci předpisování dani berní správou v Jičíně (tisk 68/VI);

IX. ministra financí na interpelaci posl. Geršla a druhů stran nesprávného výkladu zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 268 Sb. z. a n. o vybíráni daně z obratu a pracovních výkonů tisk 92/X);

X. ministra železnic na interpelaci posl. Krause a druhů o neuvěřitelných poměrech na tratích státních drah, zvláště na Ústecko-Teplické a na býv. České severní dráze (tisk 22/III);

XI. ministra školství a národní osvěty na interpelaci posl. dra Spiny, Simma a druhů o poměru okresního školního inspektora prof. Františka Kempfa v Ústí nad Labem k tamějšímu učitelstvu (tisk 49/X);

XII. ministra školství a nár. osvěty na interpelaci posl. Horpynky a druhů (tisk 92/II) a interpelaci posl. Hillebranda a druhů o restrikci pomocných úředníků okresních školních inspektorů (tisk 97/XIX);

XIII. ministra spravedlnosti na interpelaci posl. Tichiho, Stenzla, Eckerta a druhů o nových volbách přísedících živnostenských soudů (tisk 97/III);

XIV. ministra školství a nár. osvěty na interpelaci posl. dra Mayr-Hartinga, dra Spiny a druhů, aby byly znovu obsazeny uprázdněné stolice učitelské na pražské německé universitě (tisk 92/VIII);

XV. ministra soc. péče na interpelaci posl. Simma a druhů o vydání zákona o zvýšení důchodů Všeobecného pensijního ústavu s působností od 1. ledna 1926 až do nové úpravy pensijního pojištění (tisk 22/XI);

XVI. ministra školství a nár. osvěty na interpelaci posl. dra Luschky, dra Spiny, inž. Junga, Stenzla a druhů o hanebném umístění německého státního reformního reálného gymnasia v Novém Bohumíně (tisk 97/XII);

XVII. předsedy vlády na interpelaci posl. dra Mayr-Hartinga a druhů o rozdílení tak zvaných zbytkových statků (tisk 144/XII);

XVIII. ministra spravedlnosti na interpelaci posl. Hackenberga, Heegera a druhů o poměrech u rýmařovského okresního soudu (tisk 144/II);

XIX. ministra národní obrany na interpelaci posl. Heegera a druhů o výbuchu dne 5. března t. r. v Praze (tisk 188);

XX. ministra národní obrany na interpelaci posl. dra Mayr-Hartinga a druhů o pohromě způsobené výbuchem dne 5. března (tisk 189);

XXI. ministra financí na interpelaci posl. Windirsche a druhů o vyplácení úroků z dluhopisů podle zákona ze dne 30. září 1924, číslo 216 Sb. z. a n. o konečné úpravě rakouských a uherských válečných půjček (tisk 49/VIII);

XXII. vlády na interpelaci posl. dra Hanreicha a druhů o přídělu Liechtensteinova zbytkového statku v Nových Mlýnech, v okrese hustopečském (tisk 181/V);

XXIII. ministra financí na interpelaci posl. Krause a druhů, aby konečně provedl zákon ze dne 30. září 1924 o úpravě válečných půjček (tisk 22/XVIII);

XXIV. ministra financí na interpelaci posl. dra Mayr-Hartinga a druhů o výkupu válečných půjček (tisk 181/II);

XXV. ministra školství a nár. osvěty na interpelaci posl. Vojty Beneša a druhů o vyučování cizím jazykům na veřejných školách národních, najmě občanských (tisk 92/XII).

Uvedené vynesení bylo vydáno ministerstvem financí za tím účelem, aby zemské finanční úřady pověřeno likvidováním pensijních a zaopatřovacích požitků mohly, nevyčkávajíce vyhlášení prováděcího vládního nařízení, přikročiti ihned k přípravným pracím umožňujícím co nejrychlejší provádění úpravy odpočivných a zaopatřovacích požitků podle zákona ze dne 22. prosince 1924, čís. 287 Sb. z. a n. Jen ohledy na zájmy pensistů přiměly ministerstvo financí k učiněným opatřením a nemělo jimi býti nijak prejudikováno vládnímu nařízení k provedení řečeného zákona, jež bude ještě v dohodě se všemi ministerstvy vydáno. Jedině učiněná opatření umožnila, že převážné většině pensistů byly jejich požitky zvýšeny podle nové úpravy již v prvých měsících roku 1925 a že úprava jest dnes již téměř skončena.

Pokud jde o ustanovení 8. odstavce 1. řečeného zákona, připomínám, že účelem tohoto ustanoveni bylo se zřetelem na právő projednávaná úsporná opatření ve státní správě nesporně určiti, že při placení pensijních příspěvků nemají býti nijak honorována léta připočtená pouze z důvodu služby za války. Tento faktický stav důvodová zpráva prostě uvádí. Byl-li tento úmysl v zákoně samém náležitě vyjádřen, rozhodne v brzké době v konkrétních případech Nejvyšší správní soud.

Nemohu proto odvolati uvedené vynesení, jež ve svém celku bylo vydáno jedině v zájmu pensistů a jehož odvolání by bylo zdrželo provedení úpravy odpočivných a zaopatřovacích požitků podle zákona čís. 287/1924 Sb. z. a n.

Soukromými osobami založené společenstvo, které se zove "Záložna čs. četnictva", žádalo svého času, aby bylo dovoleno "četnické správě" (to jest tedy ministerstvu vnitra) spolupůsobiti v Záložně a nabídlo "četnické správě při ministerstvu vnitra" přiměřené zastoupení ve výboru a v dozorčí radě. Žádosti té nemohla ovšem býti vyhověno.

Žádost, aby byla dovolena volba aktivních četníků za činovníky Záložny, nedošla.

Poněvadž zmíněné společenstvo je podnikem soukromým, nemám žádné příčiny, abych v zájmu tohoto soukromého podniku vydával nějaké pokyny příslušníkům četnictva.

Zabavení brožury "Abeceda komunistické politiky" nařídilo státní zastupitelství v Praze, ježto v místech, již jsou v interpelaci doslovně uvedena, shledalo skutkovou podstatu přečinu podle § 15, č. 2, zák. na ochranu republiky a mělo také za to, že veřejný zájem toho vyžaduje, aby dalšímu rozšiřování obsahu závadných míst bylo zabráněno.

Zemský trestní, jako tiskový soud v Praze k návrhu státního zastupitelstva potvrdil nařízené zabavení z týchž důvodů a tím uznal, že státní zastupitelstvo postupovalo při konfiskaci brožury podle zákona. Bylo-li přes toto rozhodnutí považováno zabavení za neodůvodněné, bylo věcí těch, kdož jím cítili se dotčeni, aby použitím námitek přivodili možnost, aby rozhodnutí to bylo přezkoumáno i uvážením důvodů, jež by proti zabavení sami přednesli.

Nestalo-li se tak, sami si musí přičísti, že zůstalo při rozhodnutí učiněném bez jich slyšení.

Podobný výnos, ve kterém by bylo vyhrožováno disciplinárním řízením nebo propuštěním ze státní služby, ministerstvo železnic nevydalo.

Zákonem ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n., § 5 (2) stanoveno, že v r. 1925 má celkový počet státních zaměstnanců býti snížen o 10%. Následkem toho bylo nutno přikročiti i k částečnému snížení počtu státních obecních (městských) a obvodních lékařů, což vedlo k zrušení některých zdravotních obvodů v Čechách, Moravě a Slezsku (úhrnem 64), mezi nimiž se nalézá i zdravotní obvod Kalek.

Při úředním řízení za tou příčinou konaném projevily sice všechny zúčastněné obce obvodu kaleckého svůj nesouhlas se zrušením obvodu, odůvodňujíce jej vzdálenosti obcí od Blatna, jež mělo se státi sídlem spojených obvodů blatenského a kaleckého, neschůdnosti horského terénu, hlavně v zimě, kde zaváté cesty činí přístup z Blatna do obcí obvodu kaleckého nemožný. To jest sice pravdou, lze však namítnouti, že v téže době jsou tytéž obce z téže příčiny nepřístupny i z Kaleku, mimo to pak obdobné poměry jsou v sousedním zdravotním obvodu v Hoře Sv. Sebastiána a mnohých obvodech horských v Pošumaví, Českomoravské Vysočině a jinde. Z těchto důvodů byl k návrhu okresní a zemské politické správy obvod kalecký zrušen a to tím spíše, že jej nebylo možno v posledních letech trvale obsaditi a poslední veřejná soutěž byla zase naprosto bezvýslednou. Ostatně z Blatna po pohodlné silnici dají se všechny obce obvodu kaleckého lékařem dobře ovládnouti, zvláště má-li lékař k disposici automobil, jak je tomu v nynější době a bude zajisté i v budoucnosti.

K interpelaci shora uvedené kladu si za čest odpověděti, že mi není možno, přiměti pokynem advokátní komory, aby ve smyslu § 5. odst. 2, zákona ze dne 31. ledna 1922, č. 40 Sb. z. a n., započítaly do přípravné služby advokátní i soudní službu, byla-li konána jako přípravná služba soudcovská. Výklad uvedeného zákonného místa náleží totiž do judikatury nejvyššího soudu, protože jest podle § 30 adv. řádů povolán, aby rozhodoval jako nejvyšší stolice o opravných prostředcích proti odepření zápisu do seznamu advokátů. Nejvyšší soud vykládá však toto zákonné místo v tom smyslu, že lze do přípravné služby advokátní započítávati jen soudní praxi vykonanou podle § 2, písm. a), adv. řádu a zákona ze dne 24. prosince 1910, č. 1/1911 ř. z., nikoli však praxi v přípravné službě soudcovské.

Poněvadž byly o výkladu tohoto ustanovení projeveny právními znalci názory opačné, je nová úprava předmětem úvahy v ministerstvu spravedlnosti, které o ní jedná se zástupci stavu advokátního.

Jak z novinářských zpráv je známo, byla již učiněna potřebná opatření rázu jak personálního (přijetí nových sil), tak finančního (povolení úhrady na nutné práce přes čas),aby všechny nevyřízené záležitosti jakož i podaná odvolání proti předpisům daní i dávky z majetku byla do konce tohoto roku vyřízena.

Do té doby, než se tak stane, mohou poplatníci, kteří se domnívají, že se jim při vyměření daní stala křivda a kteří předepsané částky nemohou zaplatiti, žádati za poshovění a budou jim v odůvodněných případech podle pokynů, jež v té věci již dříve ministerstvem financí byly dány, povoleny přiměřené úlevy při placení.

Aby mohla přezkoušeti správnost podaných přiznání, musí konati berní správa zákonem předepsaná šetření, a za tím účelem vyslýchá znalce i důvěrníky, především ovšem z oné výrobní neb obchodní skupiny, o jejichž příslušníka jde, neb jen takoví znalci mohou býti do poměrů příslušného odvětví zasvěceni. Postupu tomu nelze vytýkati nereélnost.

Při vyměřování daní přihlíží se, jak bylo zjištěno, skutečně i k jiným pomůckám, jež jsou po ruce, a zvláště i k dokladům, které poplatník sám předloží a jichž věrohodnost je zjištěna.

Nelze tudíž ani v tomto směru berní správě ničeho vytýkati.

Pokud jde o konkrétní, v interpelaci uváděné případy, může ministerstvo financí sděliti, že, ačkoliv se údaje interpelace dle předložených spisů většinou nesrovnávají se skutečností, přece nařídilo berní správě, aby v těch případech, kde si strana podala do předpisu daně odvolání, náležitě přihlížela při přezkoušení zdaňovacích základů i k důkazům, v odvolání nabízeným. Brzké vyřízení těchto odvolání bylo nařízeno.

V §u 4. č. 16 zákona č. 268/23 jest uvedeno, že od daně z obratu jsou osvobozeny dodávky a pracovní výkony domáckých dělníků, prováděné jimi samými nebo členy jejich rodiny, kteří žijí s nimi ve společné domácnosti a že totéž platí i o mistrech, kteří obdrží k zpracování hmoty od jiných podnikatelů, jimž odvádějí hotový výrobek a zbytky zpracovaných hmot. Toto zákonné ustanovení lze, jak dokazuje též čl. 9. vlád. nařízení ze dne 4. července 1924 č. 156 Sb. z. a n., jedině tak vykládati, že mistři, pracující pro jiné podnikatele, jsou jen tehdy osvobozeni od daně z obratu, jestliže pracují buď sami nebo se členy své rodiny, kteří žijí s nimi ve společné domácnosti, a nelze míti za to, že by úmyslem zákonodárců bylo bývalo osvoboditi od daně z obratu také mistry, pracující s cizími silami.

Ministerstvo financí výnosem ze dne 31. března 1924 č. 146.420/8.352/23 nenařídilo berní správě v Prostějově, aby mistrům, vykonávajícím práce domácké, nebyla daň z obratu více předepisována, nýbrž upozornilo toliko společenstvo krejčích, kožešníků a rukavičkářů v Prostějově prostřednictvím berní správy v Prostějově na svrchu citované zákonné ustanovení, pokud se týká mistrů, pracujících pro jiné podnikatele, při čemž předpokládalo, že jak společenstvu, tak berní správě jest známo, že toto osvobození platí jen pro mistry, kteří pracují buď sami nebo se členy své rodiny.

Pokud se v interpelaci tvrdí, že se v §u 4. č. 16 zákona stala stilistická chyba, která,jest v rozporu s úmyslem zákonodárců a s důvodovou zprávou zákona, neodpovídá toto tvrzení skutečnosti. Úmysl zakonodárcův vysvítá totiž nejlépe z doslovného znění zákona a důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona se o 4. č. 16 vůbec nezmiňuje. Praxe ministerstva financí a berních úřadů nelze se pro takové tvrzení dovolávati, protože zmíněným mistrům nebyla daň z obratu po vydání zákona ze dne 21. prosince 1923 č. 268 vyměřována pouze pro nával jiné práce.

Ministerstvo financí nezměnilo také výklad §u 4. č. 16 cit. zákona, neboť výnosem ze dne 16. ledna 1926 č. 157.362/25, jímž zemskému finančnímu ředitelství v Brně bylo sděleno, že mistři jsou osvobozeni od daně z obratu jen za podmínek, stanovených v uvedeném článku, t. j. když nezaměstnávají cizích pomocných sil, nebylo stanoveno nic, co by odporovalo zprvu citovanému výnosu č. 146.420/8 352/23.

Mimo to nelze ustanovení § 4. č. 16 zákona o dani z obratu prováděti tak, aby mistři, pracující s cizími silami byli od daně z obratu osvobozeni, také z toho důvodu, že tito mistři, jak jest všeobecně známo, neomezují se toliko na práci pro továrnu, nýbrž provádějí zpravidla také dodávky a výkony pro konsumenty, takže mohou daň z obratu přesunouti.

Protože však výnos ministerstva financí čís. 146.42018.352/23 byl Společenstvem krejčích, kožešníků, čepičářů a rukavičkářů v Prostějově nesprávně vykládán, takže mistři s placením daně z obratu nepočítali, dalo ministerstvo financí zcela vyjímečně berní správě v Prostějově pokyn, aby mistrům, kteří pracovali výhradně pro továrny a nepřijímali vůbec zakázek od osob třetích, nebyla za léta 1924 a 1925 daň z obratu vyměřována, ani když zaměstnávali cizí pomocné síly. Od 1. ledna 1926 jsou však ti mistři, kteří pracují s cizími silami, povinni daň z obratu z celé své tržby řádně odváděti.

Případ, o kterém jedná interpelace, týká se vlaku čís. 1504 12. prosince 1925. Toho dne byl vlak zpožděn z Varnsdorfu 32 minuty, takže skutečně nedosáhl připojení v Chřibské-Rybništi na vlak číslo 1216.

Tato porucha v dopravě zaviněna byla tím, že pro poškození čerpadla v Chřibské-Rybništi bylo nutno vodu čerpati pro všechny vlaky ve Varnsdarfu. Vodní nádrže ve Varnsdorfu byla pak zatížením, jež z toho vzniklo, značně vyprázdněna, takže vlak čís. 1504 nemohl včas vodu nabrati pro slabý výtok vody u jeřábu a malý tlak; k tomu přistupuje i ta okolnost, že voda, čerpaná z řeky Ondavy, jest silně znečištěna odpadky z průmyslových závodů a ucpává tudíž filtry i potrubí.

Dovoluji si ovšem upozorniti, že jde o případ zcela ojedinělý, ježto oprava čerpadla v Chřibské Rybništi byla již 13. prosince ukončena, takže výpomoci vodárny ve Varnsdorfě nebylo již dále třeba. Přes to však jest již projednávána otázka odstranění obtíží s vodou ve Varnsdorfě a zejména opatření lepší vody pro stroj.

Při všeobecnosti stížnosti, že některý z průvodčích vlaků neznal místní poměry na trati, kde jest přidělen, nemohl jsem zjistiti, do jaké míry bylo by třeba zjednati tu nápravu. Dovoluji si však ujistiti, že podle možnosti všichni průvodčí vlaků, kteří jsou přiděleni u vlaků, kde by mohli přijíti do styku s nemocnými cestujícími, znají dostatečně německy, aby mohli podati žádaná vysvětlení. Ježto pak jsou - kromě několika málo výjimek z nejposlednějších dnů - zaměstnáni již delší dobu na určitých tratích, znají také dokonale místní poměry, takže mohou své povinnosti plniti bezvadně.

Při zkoumání případů v interpelaci uvedených, nenabyl jsem přesvědčení,`že by okresní školní inspektor v Ústí nad Labem prof. Frant. Kempf překročil obor své působnosti nebo že by jednal nezákonně. Neshledávám proto příčiny k zakročení proti němu.

Ke konkrétním případům v interpelaci uvedeným konstatuji, že ani jedna z jmenovaných učitelských osob nebyla restringována.

Stížnost učitelstva, o níž se interpelace zmiňuje, předložila mně zemská školní rada v Praze, jíž jsem spisy po prozkoumání vrátil, aby ve vlastním oboru působnosti učinila příslušná opatření.

Instituce pomocných úředníků okresních školních inspektorů jest zákonu neznáma a před převratem jí nebylo.

Po převratu, když administrativní agenda okresních školních výborů se rozmnožila, zejména v platových věcech učitelských, ministerstvo školství a národní osvěty samo snažilo se ulehčiti okresním školním inspektorům přidělením učitelů k výpomoci v správní agendě.

Vydáním zákona č. 286/24 Sb. z. a n., o úsporných opatřeních ve veřejné správě postavena byla státní školská správa před úkol snížiti počet zaměstnanců také ve školství národním (§§ 4 a 27 cit. zákona).

Je přirozeno, že se při provádění opatření zákonem tím předepsaných sáhlo též k instituci, jež není zákonem stanovena a pro jejíž trvání důvody z větší části již pominuly postupující konsolidací školských poměrů; při tom vzata též v úvahu okolnost, že počet žactva a následkem toho také počet tříd poklesl.

Přes to však zrušeno přidělení učitelů okrasním školním inspektorům jen v oněch školních okresech v Čechách a na Moravě, jež vykazují poměrně nejmenší agendu administrativní; z celkového počtu přidělených učitelů zrušeno bylo tak přidělení 1/3, kdežto ve 2/3 zůstal stav beze změny.

K bodu 2. závěrečného odstavce se poznamenává, že § 31 zákona č. 292/20 Sb. z. a n., nevstoupil dosud v platnost.