Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

V okrese hodonínském a uhersko - skalickém má stát velkostatky většího rozměru.

Honitba na těchto statcích byla pronajata velkomlynáři Kudrnovi z Hodonína, v rozměru 7000 ha za roční nájem 7000 Kč na dobu 12ti roků, ačkoliv byly zde nabídky vyšší. Z této honitby vytěžil Kudrna v r. 1925 přes 22.000 Kč.

Pro celý tento veliký honební katastr vydržuje nájemce pouze po dobu 6 měsíců 2 hajné, jimž platí měsíčně 50 Kč.

Když však pro nedostatečné hájení vyskytují se zejména v blízkosti obce Kopčan četní pytláci, dožaduje se na zemském četnickém velitelství v Bratislavě pomoci četnické a stěžuje si, že mu četnictvo pytláky nestihá a žádá tím nepřímo, aby mu četnictvo dělalo hajné.

K charakteristice nájemce uvádíme, že mu v přítomné době bylo úředně zakázáno mletí v jeho mlýně, poněvadž mlel do pšeničné mouky kukuřici a fasole.

Pronajetím honitby za tak nízký peníz utrpí stát za dobu 12ti let škodu kolem 200.000 Kč, což jest slušný peníz v době všeobecného šetření v státním hospodářství.

Z těchto důvodů táží se podepsaní pana ministra zemědělství:

1. Jest tento případ pronájmu honitby panu ministrovi znám?
2. Jest pan ministr ochoten dáti tento případ přísně přezkoušeti a nápravu zjednati?
3. Jest pan ministr ochoten sděliti podepsaným, co v této věci zařídil, aneb zaříditi hodlá?

V chebském městském divadle provozovala se nedávno opereta "Krista z myslivny". Mezi osobami této hry vystupuje také císař Josef II. Jenž, jak snad pan ministr vnitra ví, jest z nejoblíbenějších postav rakouské minulosti. Odpor proti populárnosti tohoto skvělého panovníka rovná se zločinu a citelně zraňuje duši lidu. Přes to však chebský censurní úřad považoval za nutné na divadelním oznámení změniti úlohu "císaře Josefa II." Tak, že musí prostě zníti "Císař", ba dokonce šel tak daleko, že se musila zničiti již hotová divadelní oznámení a vytisknouti nová. I když se podrobně studuje známý a proslulý zákon na ochranu republiky, jež by odůvodňovala podobné opatření, ba ani § 26 neskytá nejmenší opory, ale přes to chebský censurní úřad toto zabavení provedl.

Podepsaní se táží: Čím lze odůvodniti a ospravedlniti toto zabavení, bylo vůbec nutné a co zamýšlí pan ministr učiniti, aby příště zamezil takovéto zbytečné obtěžování německého obyvatelstva?

Při letošních májových oslavách došlo na několika místech v Československé republice při manifestacích komunistických k takovým politování hodným projevům, namířeným proti cti našeho státu, že vzbudily u všech státu našemu oddaných občanů nejkrajnější roztrpčení a odpor. Tyto projevy není možno považovati za přípustný výraz volného smýšlení, nýbrž dlužno je považovati za činy zákonem zakázané a stíhané.

Tak při májové oslavě ve Štěchovicích u Prahy strhli komunisté s hostince před přístavem státní vlajku a vystrčili místo ní rudý prapor.

V Ústí n. Labem byla v komunistickém průvodu nesena standarda, na níž pod mapou Československé republiky byl nápis: "Pryč s potratem!"

Před tváří všeho občanstva města Ústí n. Labem, kde nedávno došlo k protistátní manifestaci určité části německého obyvatelstva, označili komunisté potupně jako "Potrat" Československou republiku, vydobytou tolikerými obětmi českých lidí.

Tuto hrubou urážku diktovala jim jejich zášť proti Československé republice, která jako národní stát vybudována byla proti jejich vůli. Podobných projevů nelze trpěti a táží se podepsaní:

1. Ví pan ministr o těchto případech?
2. Jest pan ministr ochoten s největší přísností vyšetřiti nejenom případ ve Štěchovicích a v Ústí n. Labem, nýbrž i v místech ostatních, kde oslav 1. máje bylo zneužito k protistátním projevům?
3. Jest ochoten pan ministr proti těm, kteří proti našemu státu tak těžce se provinili a city všech státu věrných občanů těmito provokacemi pobouřili, podle zákona co nejpřísněji postupovati?
4. Jest ochoten pan ministr co nejpřísněji vyšetřiti a sděliti, proč úřady k tomu povolané nazabránily těmto stát urážlivým projevům ihned s počátku a nechaly se k intervenci donucovati teprve zakročením některých občanů?
5. Co hodlá pan ministr zaříditi, aby v budoucnosti takové protistátní demonstrace a projevy byly znemožněny?

Dne 30. Dubna 1926 vypukl v městě Mikulově na Moravě požár hrozivého rozsahu, který zachvátil celou čtvrť, v níž bydlí většinou zcela nemajetní občané. V několika hodinách strávil požár přes 100 domů a 300 rodin ocitlo se bez přístřeší. Rychle šířící se požár zničil nejen budovy, ale zbavil postižené také veškerého movitého majetku. Posud poskytnutá pomoc zdaleka nestačí, zejména proto, že obec nemá dosti prostředků, aby odpomohla zoufalé bídě a poskytla aspoň částečně uspokojivé ubytování katastrofou postiženým. Jeví se naprostá nutnost rychlé pomoci státními prostředky, hlavně vydatnou a rychlou podporou těm, jichž výživa je ohrožena zničením jejich prostředků životních. Netřeba mnoha slovy líčiti tragické postavení, v němž se ocitli pohořelí v Mikulově. Jest známo. Jen rychlá a vydatná pomoc vlády může poněkud ulehčiti a uleviti v neštěstí a hrozící bídě.

Proto se podepsaní táží:

1. Jak hodlá vláda co nejrychleji a vydatně poskytnouti nutnou pomoc?
2. Je p. ministr financí ochoten neprodleně poskytnouti postiženým nutné odpisy a úlevy daňové,
3. jsou pp. Ministr veřejných prací a sociální péče ochotni zvláštními opatřeními poskytnouti účinnou technickou pomoc a úlevy k výstavbě nových příbytků,
4. je p. ministr národní obrany ochoten poskytnouti pomoc technické asistence vojska při ochranných pracech a výstavbě,
5. je p. ministr veřejného zásobování ochoten zajistiti prostředky k výživě rodin pohořelých?

Dne 20. Června 1925 byla zahájena v hrušovském biografu v přítomnosti zemského presidenta Šrámka, předsedy slezské zemské školní rady česká výstava českých obecných a občanských škol. Při této příležitosti pronesl ředitel tamější české občanské školy E. Willert štvavou řeč, zahrocenou proti hrušovským Němcům, v níž zdůraznil, že posledním zbytkem zmírajícího němectví v Hrušově jest Německá občanská škola s 87 dětmi (ve skutečnosti s 93), z nichž 40 žáků jest slovanského původu. Jest tedy požadavek Čechů, aby tato škola byla zrušena, oprávněný

Hned poté bylo možno čísti v "Moravsko - slezském denníku", že nejvroucnější přání všech Čechů je splněno, jelikož slezská zemská školní rada postupně zruší německou občanskou školu a že zápisy do první třídy německé občanské školy byly již zrušeny.

Teprve za týden vyšel úřední výnos slezské zemské školní rady, v němž bylo ředitelství zakázáno, aby provádělo zápisy do první třídy, takže koncem školního roku 1927 přestane občanská škola existovati.

Žáci páté třídy obecné školy musili však býti zapsáni pro šestý školní rok. Přihlásilo se pro tuto třídu 56 žáků, kteří vlastně chtěli docházeti do první třídy občanské školy. Proti těmto zápisům použilo se všech možných prostředků, něž rodiče nedali se tím zastrašiti.

Dne 1. Července 1925 konala se schůze místní školní rady, v níž zástupci německého obyvatelstva přednesli rozhodný a slavný protest proti zavření první třídy a proti zrušení zápisů, poněvadž tato opatření zemské školní rady byla úplně nezákonná. Důvody uvedené ve výnosu nemají nižádného skutečného podkladu.

Jediným důvodem byl očekávaný další pokles počtu žáků na německé občanské škole a přece se přihlásilo 56 rodičů, kteří si přáli, aby jejich děti byly zapsány do první třídy občanské školy. Do druhé třídy se přihlásilo 34 žáků a do třetí třídy 27 žáků, takže občanská škola měla ve školním roce 1925/26 117 žáků. Počet žáků tedy vzrostl.

Dalším důvodem pro zrušení byla příslušnost dětí které docházely do občanské školy k jinému národu.

Nehledě k tomu, že se číslo uvedené ve výnosu neshoduje se skutečností, pro přijetí dětí do školy platí pro Slezsko právo rodičů.

Proti rozhodnutí zemské rady byla podána stížnost k ministerstvu, které ji zamítlo a pak k nejvyššímu správnímu soudu, který dosud nerozhodl.

Zatím byla konečně po dlouhém vyjednávání povolena jen šestá třída na obecné škole. V této třídě připravují se nyní žáci pro 1. Třídu občanské školy, aby mohli v Bohumíně vykonati zkoušku pro tuto třídu.

V 2. pololetí letošního školního roku musí býti vyučováno 49 žáků šesté třídy soukromě 3 odbornými učiteli, v 6 mimořádných hodinách v prázdných odpůldnech, poněvadž chtějí vykonati závěrečné zkoušky z učebné látky pro 1. Třídu občanské školy.

Musíme co nejostřeji odmítnouti úmysl zemské školní rady, snížiti úroveň vyučování německých dětí přeplněním jednotlivých tříd, zvláště když z průběhu této věci jest patrný její čistě politický ráz. Námitka kterou rádi činí zástupci školních úřadů, že do německé občanské školy v Hrušově docházejí české a polské děti, jest úplně neodůvodněná, poněvadž podle předložených vysvědčení ze 49 žáků

jen 3 pocházejí z českých škol a 2 z polských.

Za takovýchto okolností se nyní také všeobecně zcela otevřeně přiznává, že německá občanská škola v Hrušově jest politickou věcí a že jest tedy bezúčelné posuzovati tuto věc podle zákonných a věcných důvodů.

Podepsaní se tedy táží pana ministra, je-li ochoten odvolati zrušení německé občanské školy v Hrušově a aspoň do rozhodnutí nejvyššího správního soudu naříditi, aby škola byla zachována?

Československý štát v ústavnej listine na základe zásad v tejže upevnených a zákonodarstvom schválených je demokratickou republikou. Demokrácia dľa nášho vedomia nepozná národnostné rozdiele, a zabezpečuje všetkým štátu rovnaké práva ako aj rovnaké znášanie ťarch a zodpovedným spsobom reguluje uznamlivosť.

Jak sa republika utvorila na bývalom maďarskom území dostala sa do takého privilegizovaného položenia, že dostala imanie takmer bez všetkých obetí. K uznamu konzekvencie stiahnuť sa mohúcej z toho, že štát je povinný znášať aj ťarchy, ani len demokrácia nie je potrebná ale dosvedčuje to aj logika triezveho rozumu.

Ale doterajšie spravovania národnostných záležitosti dosvedčujú obraz netrpezlivosti práve vtedy, keď obyvateľstvo Slovenska nechajú na smrť psotiť s dávkou z majetku, daniami a všakovými poplatkami, zabudnú ale starať sa o tu zostavších štátnych úradníkov, len preto, že nie sú československej národnosti.

Pýtam sa pána Ministra, či má vedomosť o tom, že viac profesorov bývalej maďarskej školy bratislavskej v novembri r. 1919 prepustili hoci sľub složiac aj ďalej chceli účinkovať; vyššiu vrchnosť poslúchajúci Antonín Štefanek školský referent r. 1920 prizvukal, že sľub složivši profesori považujú sa za stojácich pod disponovaním, profesori títo sľubu tomuto verili a čakali zamestnanie.

Miesto toho však zohaviac demokraciu a rovnoprávnosť štátnych občanov jednotlivých profesorov od prvého decembra 1925 poslali do penzie a sice dľa písmien maďarského penzijného zákona z roku 1912 pritom ale zabudli na poukázanie pozostalého obnosu od prvého novembra 1919 do prvého decembra 1925 a taktiež zabudli aj na to, že 1912 ročná maďarská penzia najmenej šesťkrát viacej stála, jako v dnešnej československej korune rátaný obnos.

Prepustení profesori od novembra roku 1919 do prvého júla 1925 dostávali len tak zvaných 60%; je to tedy skutočne hanbou Československej republiky, že inteligentných akademiu skončivších ľudí aj naďalej chce platiť hladovou mzdou.

Pýtam sa pána Ministra, či je ochotný pre penzionovaných profesorov poukázať zaostalý penzijný obnos od prvého novembra 1919 do prvého decembra 1925.

Či je ochotný ustáliť ich penziu v takom obnose, ako používajú aj ostatní penzionovaní profesori v Československej republike.

Městský úřad v Horním Litvínově vyvěsil dne 16. Dubna 1926 vyhlášku ze dne 9. Dubna 1926, jež zní:

"Městský úřad v Horním Litvínově.

Čj. K. I/72-26-4.

Vyhláška a

usnesení.

Obecní zastupitelstvo města Hor. Litvínova stanovilo svým usnesením ze dne 9. IV. 1926 pod bodem 5. zápisu německý jazyk jako jednací jazyk obce, takže jazyk německý je i nadále, bez ohledu na zákonná jazyková práva československé národní příslušnosti vedoucím a jednacím jazykem ve schůzích obecního zastupitelstva, obecní rady a obecních komisí, vnějším i zevnějším jazykem služebním všech orgánů, pomocných úřadů, ústavů a zařízení obecní správy ve stycích s obyvatelstvem a jazykem pro vyhlášení, vyřizování, ošetřování a nápisů pro celkovou působnost obce.

Současně usneslo se obecní zastupitelstvo změniti úřední razítka obce podle předpisů čl. 82. odst. 2, vládního nařízení ze dne 3. II. 1926 čís. 17. Sb. Z. a n.

Starosta: Razítko:

Městský úřad Hor. Litvínov,

okres Most."

Vyhláška tato vyvěšena byla až do 30. Dubna 1926. Horní Litvínov má více než 21% příslušníků národnosti československé. Neodpovídá tudíž toto vyhlášené usnesení obecního zastupitelstva zákonným předpisům hlavně proto, že nerespektuje výsostné postavení a práva jazyka státního.

Podepsaní se táží:

1. Jest panu ministrovi známo toto porušení platných zákonů a nařízení městským úřadem v Horním Litvínově?

2. Jest pan ministr ochoten naříditi přísné vyšetření tohoto případu?

3. Jaká opatření míní pan ministr učiniti, aby takovéto hrubé porušení platných státních předpisů se neopakovalo?

Prachárna kasáren pro pěchotu a dělostřelectvo v Šumperku jest uprostřed města, zcela proti platným zákonitým předpisům.

Poněvadž jest v tomto skladišti uschováno střelivo nejen pro pěchotu, nýbrž i pro dělostřelectvo, jest to velice nebezpečné životu a majetku obyvatelů.

Rozklady a vyjednávání s příslušnými úřady, aby tato budova byla přeložena, byly dosud marné. Stále se poukazuje na náklady, pro něž není úhrady, a nepomýšlí se na to, že při výbuchu musilo by se počítati s mnohem většími náklady, nehledě k tomu, že zničené životy občanů nedají se vůbec ničím nahraditi.

Tážeme se tedy pana ministra, co zamýšlí učiniti, aby od obyvatelstva odvrátil velké nebezpečí, nebo je-li ochoten naříditi, aby prachárna byla co nejdříve přeložena?

V časopisu "Národní práce" uveřejnil pražský advokát dr. Bouček řadu článků o stavbě ervěnické elektrárny, v nichž mimo jiné tvrdí, že za 14 dní po uplynutí lhůty k soutěži došla nabídky, jejíž podavatel druhého dne dodávku dostal; dále uvádí, že při stavbě transformační stanice bylo dodavatelům zaplaceno o 479.000 Kč více než bylo v návrhu, a že při tom byl proveden podvod a to tak, že v položce 300.000 Kč byla vymazána trojka a nahrazena pětkou. Jistá firma, která měla stavěti chladící věž, dovedla to zaříditi tak, že elektrárna stavěla věž ve vlastní režii a jí, ač nehnula ani prstem, vyplatila 700.000 Kč. Tento podvod byl proveden tak, že si firma samovolně prodloužila lhůty pro své dodávky, elektrárna neužila konvenčních pokut a mezitím provedla stavbu na vlastní útraty.

Poněvadž jmenovaný pražský advokát projevuje ochotu vydati vládě svůj materiál a poněvadž dřívější události jako při získání státních radiových lázní v Jáchymově, podaly důkaz, že tento muž jest vždy dobře zpraven, jsou tyto těžké obžaloby tím významnější.

Velkoelektrárna na dole Hedviky v Ervěnicích jest vlastnictvím "Ústředních elektráren, a. s. v Praze", na nichž jest zúčastněn stát, země Čechy a hlavní město Praha. Proto jest tato věc veřejnoprávního rázu a podléhá kontrole lidového zastupitelství.

Proto se tážeme pana ministra:

1. kterým firmám byly zadány stavební a instalační práce pro ervěnickou elektrárnu?
2. Byly mezi nimi také německé firmy?
3. Dověděl se pan ministr o nepravidelnostech při zadávání a provádění prací?
4. Jaká opatření byla učiněna, aby vinníci byli pohnáni k odpovědnosti a stát byl uchráněn před škodou?

Před velikonočními svátky dostavil se v Javorníku (ve Slezsku) ustanovený četnický strážmistr Jan Futera ve služebním šatě do bytů německých rodičů a vybízel je, aby dali zapsati své školou povinné dítky ve stáří od 6 do 8 let do menšinové školy s českým vyučovacím jazykem, která se má zříditi v Javorníku. Při tom si dal oznámiti data narození dětí a zapisoval je do seznamu. Různými důvody pokoušel se nakloniti rodiče, aby děti dali zapsati do menšinové školy. Ačkoliv rodiče nedali žádného písemného souhlasu a také nejsou ochotni posílati své děti do české školy, považuje četnický strážmistr Futera své zápisky za závazné. Pravdivost toho mohou dokázati svědkové:

Josef Exner, rolník v Javorníku - Městě 72,

Adolf Giersig, rolník v Javorníku - Městě 53,

Alfréd Göbel, krejčovský mistr v Javorníku - Městě 37,

August Exner, lesní dělník v Javorníku - Městě 207,

Josef Wolf, obuvnický mistr v Javorníku - Vsi 15.

Četník dopustil se zde hrubého zneužití úřední moci.

Podepsaní táží se tedy pana ministra:

Jest ochoten potrestati četnického strážmistra Futeru a co zamýšlí učiniti, aby příště zabránil takovým nepřístojnostem?

Odborové organisace cukrářů atd. z celé republiky si stěžují na drahou a rozličnými způsoby denaturovanou průmyslovou sůl, již se užívá k přípravě chladíren v cukrářských živnostech při živnostenské výrobě a uschovávání zmrzliny a mražené kávy.

Pro průmyslová a živnostenská zařízení jiného druhu, potřebující chladu, se tato sůl rovněž nehodí proto, poněvadž sůl, která se dosud prodávala, nemusí být čištěna.

Několikráte byla již podána žádost ministrům obchodu a financí, aby dali povolení, že se může vydávati jednotný a levný denaturisační prostředek.

Kdyby sůl byla smíchána s dřevěným a uhelným popelem, jehož jest vždy dosti, byl by to mnohem lepší denaturisační prostředek, než když se sůl míchá s velice drahým 4% dvojuhličitanem draselnatým nebo s jinými drahými prostředky . Dnešní příliš drahá denaturisace soli zvyšuje většinou její cenu dvojnásob. Velmi často překročí tato smíšená sůl cenu nedenaturované soli, kterou lze v obchodech dostati jako sůl k jídlu. Nedávno vláda také nařídila, aby sůl, která se má prodávati k chlazení a mražení, byla denaturována vápnem. Také směšování soli s vápnem jest úplně nevhodné.

Jediným a nejlepším prostředkem k promíchání zmrzlinové soli byl by dřevěný a uhelný popel.

Tážeme se pánů ministrů:

Jste ochotni prohlásiti, že zásadně souhlasíte, aby přímo olomoucký solný mlýn rozesílal jednotnou sůl na zmrzlinu denaturovanou dřevěným a uhelným popelem?

Jsou páni ministři ochotni učiniti včas všechna opatření, aby všechny dosavadní žádosti o průmyslovou sůl byly pokud možno nejrychleji vyřízeny?

Dne 29. dubna t. r v době od 1 do 5 hodin ráno shořelo z dosud neznámých příčin 6 velkých městských domů uvnitř města, čímž 21 rodin zůstalo bez přístřeší. Škoda tím vzniklá činí přes milion korun a jest sotva u desetiny uhrazena pojištěním.

Toto neštěstí jest tím citelnější, že 21 postižených nešťastných rodin jak vlastníků domů tak také obyvatelů jest úplně nemajetných. Tím se octli ve velké nouzi a není jisto, zda budou také moci stavěti, což ještě zvětší dosavadní bytovou nouzi.

Město Cukmantl jest jedním z nejchudších městeček slezských a bylo v posledních letech po třetí postiženo velkým požárem. Pro nanejvýš nepříznivý finanční stav města Cukmantlu nemůže samo město ani v nejmenším zmírniti velkou nouzi ubohých obětí, a to tím spíše, že domácí peněžní ústavy nemají hotových peněz.

Se zřetelem na okolnosti zde uvedené a na velkou nouzi ubohých nešťastných obětí táží se podepsaní pana ministra vnitra a pana ministra sociální péče: Jsou páni ministři ochotni co nejrychleji poskytnouti neštěstím postiženému městu Cukmantl ve Slezsku subvenci v hotových penězích a přiměřenou nezúročitelnou půjčku, aby tím zmírnili velkou nouzi chudých pohořelců a umožnili, aby vyhořelé budovy byly co nejdříve vystavěny.