Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Podepsaní navrhují:

Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Loďařem podle tohoto zákona jest majetník lodi, která jest určena k plavbě po vnitrozemských vodách a jíž k tomu používá.

Kdo používá k vnitrozemské plavbě jako podnikatel lodi, která mu náleží, a řídí ji buď sám nebo svěří její řízení vůdci lodi, pokládá se vůči třetím osobám za loďaře podle tohoto zákona.

Loď nemůže tomu, kdo z používání lodi uplatňuje nárok jako lodní věřitel brániti v provedení tohoto nároku, pokud nedokáže, že lodi použito bylo vůči němu protiprávně a že věřitel v době nabytí pohledávky nejednal v dobré víře.

Loďař odpovídá ze škody, kterou spáchala osoba náležející k lodní posádce někomu třetímu svou vinou, vykonávajíc své služební úkony.

K lodní posádce náležejí: vůdce lodi, lodní mužstvo a všechny ostatní osoby zaměstnané na lodi vyjma povinného lodivoda.

Loďař neručí osobně, nýbrž pouze lodí a dopravným v těchto případech:

1. Zakládá-li se nárok na právním jednání, které sjednal vůdce lodi v této své hodnosti podle svého zákonitého oprávnění a nikoliv na základě své plné moci.

2. Zakládá-li se nárok na tom, že smlouva, sjednaná loďařem nebyla splněna, nebo byla splněna neúplně nebo vadně, pokud provedení smlouvy náleží ke služebním povinnostem vůdce lodi, bez ohledu, zavinil-li to, že smlouva ne byla splněna nebo byla splněna neúplně nebo vadně, někdo z lodní posádky či nikoliv.

3. Zakládá-li se nárok na zavinění ně koho z lodní posádky.

Těmito ustanoveními zůstává nedotčeno osobní ručení loďaře, v případě jeho vlastního zavinění. Loďař však ručí také, řídí-li loď sám, za škodu způsobenou chybným řízením lodi, výhradně lodí a dopravným, ledaže by byl jednal úmyslně.

Je-li několik lodí spojeno v jeden vlak, vztahuje se ručeni jen na onu loď, která škodu zavinila a na dopravné z této lodi. Dopravnému u vlečných lodí se rovná vlečné.

Za pohledávky osob lodní posádky ze služebního poměru ručí loďař osobně ne jen lodí a dopravným.

Pro všechny žaloby, které budou vzneseny proti loďaři, jako vlastníku lodi, jest příslušný okresní soud onoho místa, z něhož se provozuje plavba onou lodí (domovský přístav), bez rozdílu, ručí-li osobně nebo jen lodí a dopravným.

Z několika míst, k nimž jest při tom přihlížeti, platí za domovský přístav ono místo, kde jest sídlo podniku, při několika sídlech hlavní sídlo podniku a nemá-li podnik sídla, bydliště loďařovo.

Nelze-li domovského přístavu zjistiti, jest zaň pokládati onu obec, kde se loďaři ukládá daň výdělková nebo daň z příjmu.

Vůdce lodi, to jest ten, kdo loď řídí, jest povinen při všech služebních výkonech, jmenovitě plně smlouvy, jež má provésti, zachovávati péči řádného vůdce lodi.

Ručí za každou škodu způsobenou za nedbáním této péče nejen loďaři, nýbrž i účastníkům nákladu (odesílateli a příjemci), dopravovaným osobám a také lodní posádce, ledaže by byl jednal z rozkazu loďaře; avšak také v tomto případě zůstává vůdce lodi odpovědným, opominul-li podati loďaři vysvětlení potřebné podle případu věci nebo dopustil li se trestného činu.

Loďař, uděliv pokyn, stává se osobně odpovědným, byl-li při tom poučen o stavu věci.

Vůdce lodi jest povinen před nastoupením cesty dbáti toho, aby loď byla ve stavu způsobilém k plavbě, náležitě za řízena a vybavena, jakož i opatřena do statečným počtem mužů a aby lodní listiny a seznamy nákladu byly na palubě.

Jest povinen starati se, aby nakládací nářadí bylo v řádném stavu a aby náklad byl náležitě ukládán a také, aby loď nebyla zatížena více než to dovoluje její nosnost a stav vody toho času.

Nedbá-li vůdce lodi v cizině předpisů tam platných, zvláště zákonů policejních, daňových a celních, jest povinen hraditi škodu tím způsobenou.

Za to, že loď jest způsobilá k plavbě při nastoupení cesty, ručí osobám uvedeným v §u 7, odst. 2. také loďař osobně, nejen lodí a dopravným.

Nemůže-li vůdce lodi pro nemoc nebo jiné příčiny říditi loď, nesmí zbytečně protahovati nastoupení cesty nebo pokračováni v ní, nýbrž, dovoluje-li toho čas a okolnosti, musí si vyžádati rozkazu loďaře a prozatím učiniti vhodná opatření, neučiní-li však tak, musí ustanoviti jiného vůdce lodi.

Za tohoto zástupce ručí jen potud, dopustí-li se nějakého provinění při jeho výběru.

Vůdce lodi jest povinen oznámiti loďaři každé poškození lodi nebo nákladu, obchody, které sjednal, jakož i že ustanovil jiného vůdce lodi. Ve všech důležitých případech, zvláště jeli nucen přerušiti plavbu nebo ji změniti, jest po vinen, pokud toho okolnosti dovolují, vyžádati si pokyny loďařovy.

Je-li třeba k odvrácení nebo k zmenšení ztráty zvláštních opatření, má si, je-li to možná, opatřiti pokyn účastníků nákladů, jinak má podle svého nejlepšího uznání sám zaříditi, čeho třeba a postarati se, aby se odesílatel a příjemce co nejrychleji dověděli o onom případě a učiněných opatřeních.

Postihne-li loď nebo náklad pohroma, jest vůdce lodi oprávněn a na žádost loďaře nebo účastníka nákladu povinen navrhnouti soudu onoho místa, kde končí cesta a musí-li loď dříve delší dobu kotviti na jiném místě, soudu příslušnému pro toto místo, provedení důkazů o tom, jak se věc skutečně udála, o otázce viny a o rozsahu způsobené škody a o prostředcích, jichž se užilo k odvrácení nebo zmírnění škody.

Sám jest povinen nabídnouti se za svědka a označiti jinaké prostředky sloužící k zjištění stavu věci. Jestliže vůdce lodi nevyhoví žádosti loďařově nebo účastníků nákladu, mohou navrhnouti sami provedení důkazů podle předpisů I. odstavce. Návrh jest odůvodniti tím, že vůdce lodi se zdráhal to učiniti.

K provedení důkazů nařídí soud stání na dobu pokud možno nejkratší, k němuž jest předvolati vůdce lodi a ostatní uvedené svědky. Loďaři, účastníkům nákladu a ostatním osobám postiženým nehodou, budiž podána zpráva o stání, pokud se to může státi bez nepoměrně dlouhého zdržení řízení. Tuto zprávu lze podati také veřejnou vyhláškou.

Pro provedení důkazů platí předpisy civilního soudního řádu o zajištění důkazů §§ 384-389, vyjma §§ 384, odst. 3, § 385, odst. 2, § 386, odst. 1, věta druhá a třetí, odst. 2 a 3 poslední věta - dále § 387 a 388 poslední odstavec poslední věty.

Útraty průkazního řízení hradí navrhovatel. Tyto útraty nemají přesahovati polovinu jinak obvyklých útrat za zajištění důkazů.

Navrhl-li průkazní řízení některý účastník nákladu nebo bylo-li navrženo na jeho žádost, hradí tyto vzniklé útraty, pokud nemá nároku na náhradu škody, která mu byla nehodou způsobena. Závazek loďařův hraditi útraty způsobené vůdcem lodi zůstává tímto nedotčen.

Pro případ společné havarie platí ustanovení §u 33.

Není-li loď ani v domovském přístavu ani v místě, kde má loďař své obchodní sídlo, jest vůdce lodi vůči třetím na základě svého úřadu oprávněn přijmouti pohledávky za dopravné a provésti všechna jednání a právní úkony za loďaře, jichž je třeba k provedení cesty.

Vstoupiti v závazky směnečné, prodati nebo zastaviti loď a sjednati nákladní smlouvy jest vůdce lodi oprávněn jen na základě plné moci loďařovy, k tomuto účelu zvláště mu udělené.

Právní jednání, které podnikne vůdce lodi v době, kdy loď jest na některém místě uvedeném v §u 15, odst. 1, zavazují loďaře jen tehdy, jedná-li vůdce lodi na základě plné moci nebo je-li tu jiný zvláštní zavazovací důvod.

Vydávati nakládací listy jest vůdce lodi oprávněn bez rozdílu místa.

Loďař může omeziti zákonitá oprávnění vůdce lodi, vůči třetím může však toto omezení namítati jen tehdy, dokáže-li, že o tom věděli nebo při náležité bdělosti o tom věděti musili.

Také vůči loďaři platí pro rozsah oprávnění vůdce lodi ustanovení §§ 15 a 16, pokud loďař těchto oprávnění ne omezil.

Právním jednáním. které uzavřel vůdce lodi v této své hodnosti, v mezích své ho zákonitého oprávnění, nabývá loďař práva vůči třetím a zakládá se ručení loďařovo lodí a dopravným (§ 4, č. 1.).

Osobní závazek vůdce lodi se tímto právním jednáním vůči třetím nezakládá, ledaže by se zaručil za jeho splnění nebo překročil svá oprávnění.

Pokud v tomto zákoně není ustanoveno něco jiného, podléhá vůdce lodi předpisům zákona o obchodních pomocnících ze dne 15. ledna 1910, č. 20 ř. z., bez zřetele k tomu, jsou-li tu podmínky §§ 1-3 uvedeného zákona. Služební poměr vůdce lodi, nebylo-li umluveno něco jiného, může každá strana zrušiti koncem každého měsíce po 6ti týdenní výpovědi dané předem. O předpokladech, za nichž loďaři a vůdci lodi náleží právo žádati, aby služební poměr byl zrušen před uplynutím smluvní doby a bez zachování výpovědní lhůty, platí ustanovení zákona uvedeného v odstavci 1.

Nastoupil-li vůdce lodi cestu, jest povinen zůstati ve službě, dokud cesty neskončil a nákladu nevylodil, ledaže by měl důvod, opravňující k okamžitému vystoupení ze služby.

Zruší-li se služební poměr během cesty, před připlutím lodi na místo určení, má vůdce lodi nárok na výlohy zpáteční cesty do onoho místa, kde vstoupil do služby. Toto ustanovení však neplatí, dopustil-li se vůdce lodi činu, který jest způsobilý odůvodniti jeho okamžité propuštění. Není-li důvodu, opravňujícího k okamžitému propuštění, může býti sice vůdce lodi kdykoliv zbaven služby, než bez újmy svých nároků na náhradu škody za čas, dokud nevyprší smluvní doba služebního poměru nebo dokud neuplyne výpovědní lhůta.

K lodnímu mužstvu náležejí vyjma vůdce lodi členové lodní posádky, ustanovení k plavebním službám na lodi, zvláště kormidelníci, lodníci, plavčíci, strojníci a topiči.

Člen lodní posádky jest povinen na stoupiti službu, není-li smluveno nic jiného, jakmile byla u zavřena služební smlouva. Nenastoupí-li služby do 24 ho din, nemusí býti více přijat. Nárok loďaře na náhradu škody zůstává tímto nedotčen.

Člen lodní posádky jest povinen, pokud jde o lodní službu, plniti všechny rozkazy vůdce lodi a kdykoliv vykonávati všechny práce uložené mu pro loď a náklad.

Bez dovolení vůdce lodi nesmí lodi opustiti.

Stihne-li loď pohroma, jsou osoby, náležející lodní posádce, povinny starati se ze všech sil o záchranu cestujících a je jich zavazadel, dále o zabezpečení součástí lodi, nářadí a nákladu podle rozkazů vůdce lodi.

Nebylo-li o době výplaty mzdy jinak smluveno, člen lodní posádky může žádati na konci každého druhého týdne, aby mu byla vyplacena mzda, kterou si vydělal.

O výpovědi služebního poměru sjednaného na neurčitou dobu a o podmínkách, za nichž loďař a člen posádky jsou oprávněni žádati za zrušení služebního poměru před uplynutím výpovědní lhůty, platí obdobně ustanovení živnostenského řádu s tím pravidlem, že člena posádky lze propustiti také tehdy, jestliže nastoupení cesty nebo pokračování v ní bylo znemožněno tím, že nastala zima.

Po nastoupení cesty jest člen posádky povinen až do skončení cesty a vylodění lodního nákladu zůstati ve službě, ledaže by měl důvod, opravňující k okamžitému vystoupení ze služby.

Je-li služební poměr zrušen během cesty, před připlutím lodi na místo určení, má člen posádky nárok na výlohy zpáteční cesty do onoho místa, v němž vstoupil do služby.

Toto ustanovení neplatí, dopustil-li se člen posádky činu, který jest způsobilý odůvodniti jeho okamžité propuštění.

Není-li takového důvodu, opravňující ho k okamžitému propuštění, může býti sice kdykoliv zbaven své služby, než bez

újmy svých nároků na náhradu za čas, dokud nevyprší smluvní doba služebního poměru nebo dokud neuplyne výpovědní lhůta.

Po podmínky dopravy rozhoduje především dohoda mezi odesílatelem a plavebníkem.

Plavební podniky mohou své dopravní podmínky určiti trvale napřed. Tyto dopravní podmínky, počítaje v to doprav ní sazby a sazby vlečného, jsou podrobeny předběžnému schválení ministerstva obchodu.

Pokud dopravní podmínky nebyly upraveny svrchu vylíčeným způsobem, platí ustanovení obchodního zákona o povoznictví.

Společná havarie jsou všechny škody způsobené lodi nebo lodnímu náklad u nebo oběma úmyslně vůdcem lodi nebo z jeho rozkazu, aby loď i náklad byly zachráněny ze společného nebezpečí a také škody, které dále vznikly těmito opatřeními, počítaje v to ztrátu dopravného za obětované zboží a výlohy, jež k tomuto účelu vynaložil vůdce lodi nebo z jeho rozkazu některý účastník nákladu.

Společnou havarii hradí společně loď a náklad; k rozdělení havarie dojde však jen tehdy, byly-li skutečně zachráněny jak loď, tak také náklad a to každý z těchto předmětů buď úplně nebo z části.

Všechny škody a výlohy, způsobené nehodou, nenáležející ke všeobecné havarii (havarie zvláštní), hradí vlastníci lodi a nákladu každý sám ze sebe.

Ustanoveni o společné havarii platí také tehdy, bylo-li nebezpečí způsobeno zaviněním třetího nebo i některými účastníkem.

Bylo-li však nebezpečí zaviněno některým účastníkem, nemůže tento žádati náhrady škod, které mu snad byly způsobeny a odpovídá osobám povinným k příspěvku ze ztráty, kterou tím utrpí, že se škoda rozdělí jako společná havarie.

Je-li nebezpečí zaviněno některou osobou lodní posádky, stíhají následky tohoto zavinění také loďaře podle §§ 3 a 4.

Stihne-li předmět, z něhož se mělo při spěti ke společné velké havarii, později havarie zvláštní, zaniká tím závazek přispěti z něho ke společné havarii jen tehdy, byl-li tento předmět ztracen úplně.

Nárok na hrazení škody náležející ke společné havarii pomíjí havarií zvláštní, která poškozený předmět stihne později - ať již byl znovu poškozen nebo úplně ztracen - jen potud, prokáže-li se, že pozdější nehoda nejen není v žádné souvislosti s dřívější, nýbrž že by byla také způsobila dřívější škodu, kdyby nebyla již vznikla.

Byly-li již však před tím, než došlo k pozdější nehodě, vynaloženy náklady na opravu poškozeného předmětu stran těchto nákladů, nárok na náhradu trvá.

O rozsahu společné havarie, pokud jsou dány její všeobecné podmínky, platí tato ustanovení:

1. Bylo-li hozeno přes palubu zboží, části lodi nebo lodní nářadí, uříznuty lana nebo plachty, uraženy stožáry, kot vy, kotevní lana nebo řetězy, náležejí ke společné havarii jak tyto škody samy, tak také dále škody způsobené těmito opatřeními na lodi nebo nákladu.

2. Byl-li náklad, aby se ulehčilo lodi buď zcela nebo z části odevzdán ulehčovacímu plavidlu, náleží ke společné ha varii jak plat od ulehčení, tak také škoda, která byla způsobena při překládání do ulehčovacího plavidla nebo při opětném nakládání do lodi buď nákladu nebo lodi, jakož i škoda, která náklad postihla na ulehčovacím plavidle. Všeobecné havarie však není, jestliže se lodi ulehčuje při pravidelném průběhu cesty.

3. Najela-li loď na mělčinu úmyslně,.aby se zabránilo jejímu potopení, nebo byla-li loď úmyslně potopena, aby se za bránilo zničení lodi neb nákladu ohněm, náležejí ke společné havarii jak škody způsobené tímto opatřením, tak také výlohy a škody způsobené uvolněním nebo vyzdvižením lodi.

Nebyla-li loď uvolněna nebo vyzdvižena nebo jestliže po uvolnění nebo vyzdvižení se shledá, že není způsobilá k opravě, nedojde k rozdělení havarie.

Potopila-li se loď, a nebylo-li to způsobeno úmyslně pro záchranu lodi nebo nákladu, nenáležejí sice ke společné ha varii škody způsobené touto nehodou, za to však výlohy, jichž se použilo ke společnému vyzdvižení lodi a nákladu a škody způsobené lodi nebo nákladu úmyslně k tomuto účelu.

4. Jestliže se k odvrácení nebezpečí způsobeného ledy nebo jinými okolnostmi, k jehož zabránění nepostačuje řádná lodní posádka přijme výpomocné mužstvo nebo vlečné parníky, výlohy a škody tím způsobené náležejí ke společné havarii.

Všeobecné havarie však není, přijímají-li se vlečné parníky nebo výpomocné mužstvo při pravidelném průběhu cesty.

Jestliže jednáním mezi účastníky jsou způsobeny výlohy, také tyto výlohy náležejí ke společné havarii. Týká se to zvláště výloh za zjištění škod a za se stavení úctu o společné havarií (dispache).

O rozsahu a způsobu vyměření náhrad, jež jest požadovati pro společnou havarii, a částek, jež jest pro ni zaplatiti, platí tato ustanovení:

1. Škoda, náležející ke společné havarii, způsobená na lodi nebo jejím příslušenství, byla-li během cesty opravena, budiž zjištěna a odhadnuta znalci na místě opravy a to před opravou, jinak na místě, kde cesta končí. Ocenění musí obsahovati rozpočet nákladů na opravu. Došlo-li k opravě během cesty, řídí se podle něho výpočet škody potud, pokud náklady za provedení nezůstávají pod částkami rozpočtu. Nebylo-li možno již předem ocenění provésti, rozhoduje částka výloh skutečně vynaložených na potřebné opravy.

Nedojde-li k opravě během cesty, řídí se vypočtení škody výhradně odhadem.

2. Plná částka nákladů na opravu. vy měřená podle ustanovení bodu 1, určuje náhradu, již jest platiti, jestliže v době poškození loď nebyla na vodě ještě plný rok.

Totéž se týká náhrady za jednotlivé části lodi, jmenovitě za kovové obložení, jímž jest loď pobita, jakož i za jednotlivé části příslušenství, jestliže se těchto částek neužívalo ještě plný rok.

V ostatních případech se od plné částky na rozdíl mezi věcí starou a novou sráží jedna třetina, při kotvových řetězech jedna šestina, při kotvách však nic.

Od plné částky se dále odčítá plný výtěžek nebo cena starých kusů, které snad ještě zbyly a které jsou anebo musí býti nahrazeny novými.

Dojde-li k takovéto srážce, a zároveň ke srážce na rozdíl mezi věcí starou a novou, jest především odečísti tuto srážku a pak teprve z toho, co zbude, druhou srážku.

3. Náhrada za obětované zboží se určí podle tržní ceny, kterou má zboží téhož druhu, téže jakosti na místě určení v době, kdy bylo počato s vykládáním lodi.

Nemá-li zboží tržní ceny nebo pokud jsou pochybnosti o tržní ceně nebo o tom, lze-li jí použíti, zvláště stran jakosti zboží, určí cenu znalci.

Z ceny se odečte, co se ušetří na dopravném, clech a nákladech následkem ztráty zboží.

K obětovanému zboží náleží také zboží, které bylo prodáno na úhradu společné havarie.

4. Náhrada za zboží, které utrpělo škodu náležející ke společné havarii, se určuje rozdílem mezi prodejní cenou, zjištěnou znalci, jakou má zboží v poškozeném stavu na místě určení, když bylo počato s vykládáním lodi a cenou uvedenou pod bodem 3. po odečtení cel a výloh, pokud byly ušetřeny následkem poškození.

5. Znehodnocení a ztráty, které povstaly před havarií, při ní nebo po ní, nenáležející ke společné havarii, buďtež odečteny při výpočtu náhrady.

6. Neskončí-li cesta pro loď a náklad v přístavu určení, nýbrž na jiném místě, platí pro zjištění náhrady jako místo určení toto poslední místo, skončí-li ztrátou lodi místo, kam byl náklad dopraven do bezpečí.

7. Náhrada za ušlé dopravné se určuje částkou dopravného, jaká by se byla mu síla zaplatiti za obětované zboží, kdyby bylo s lodí dospělo na místo svého určení, nebo kdyby ho loď nedostihla, na místo, kde cesta končí.

8. Celková škoda, která tvoří společnou havarii, rozdělí se na loď, náklad a dopravné podle poměru ceny lodi a nákladu a částky dopravného.

Při vypočítávání škody se nepřihlíží ke škodám a ztrátám:

a) na zboží, na něž nebyl vydán ani nákladní ani nakládací list a které také nebylo zapsáno do seznamu nákladu,

b) na drahocenných věcech, penězích a cenných papírech, které nebyly plavebníkovi označeny jako cenné předměty.

Výjimka uvedená pod lit. a) neplatí pro dopravu v přístavech.

9. Loď s příslušenstvím přispívá:

a) cenou, jakou má podle stavu na konci cesty, když bylo započato s vykládáním lodi,

b) škodou způsobenou lodi a příslušenství, která se započte jako společná havarie.

Od ceny uvedené pod lit. a) se odečte ještě cena oněch oprav a zařízení, které byly učiněny teprve po havarii.

10. Náklad přispívá:

a) zbožím, které ještě zbývá na konci cesty, kdy se počne s vykládáním, nebo skončí-li cesta zánikem lodi, zbožím, které bylo dopraveno do bezpečí, pokud se v obou případech toto zboží v době havarie nalézalo na palubě lodi, nebo ulehčovacího plavidla, které bylo s lodí společně v nebezpečí,

b) obětovaným zbožím,

11. Při zjišťování příspěvku se započítává:

a) Za zboží, které zůstalo neporušeno, tržní cena nebo cena zjištěná znalci, jakou má zboží na konci cesty, kdy se počne s vykládáním a na místě, kde se loď vykládá nebo skončí-li cesta zánikem lodi, v době a na místě zachránění po srážce ještě nezaplacených cel a jiných výloh;

b) za zboží, které se cestou zkazilo nebo utrpělo poškození nenáležející ke společné havarii, prodejní cena zjištěná znalci, jakou má zboží v poškozeném stavu v době uvedené pod lit. a) a na místě tam označeném, po odečtení cel a jiných útrat;

c) za zboží, které bylo obětováno, částka, která se za ně započítá jako společná havarie;

d) za zboží, které utrpělo škodu, náležející ke společné havarii, cena, již jest zjistiti podle lit. b), jakou má zboží v po škozeném stavu a rozdíl ceny, který se započítává pro poškození jako společná havarie.

12. Bylo-li zboží vyhozeno a později zachráněno, přispívá k současné nebo k pozdější společné havarii jen tehdy, žádal-li vlastník náhradu.

13. Vázne-li na předmětu povinném příspěvkem pohledávka založená pozdější nehodou, přispívá tento předmět jen svou cenou po odečtení této pohledávky.

14. Ke společné havarii nepřispívají:

1. Válečné zásoby a potraviny na lodi,

2. mzda a majetek lodní posádky,

3. zavazadla cestujících.