Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Byly-li takovéto věci obětovány, nebo utrpěly-li škodu náležející ke společné havarii, poskytne se za to náhrada podle ustanovení pod č. 3-7; za umělecké předměty, drahocenné věci, peníze a cenné papíry, poskytne se jen tehdy náhrada, byly-li vůdci lodi náležitě označeny. Věci, za něž se poskytne náhrada, přispívají cenou nebo rozdílem ceny, která se započte jako společná havarie.

15. Jestliže po havarii až do té doby, než se začne s vykládáním ke konci cesty předmět povinný příspěvkem úplně nebo z části zanikne nebo jeho cena se zmenší, zvláště zatíží-li se podle bodu 13. pohledávkou, příspěvky, jež mají býti zaplaceny z ostatních předmětů, se poměrně zvýší.

Zanikl-li předmět nebo ztratil na ceně teprve po tom, kdy bylo započato s vykládáním, osoby oprávněné k náhradě ztrácejí částku, která připadá na tento předmět, pokud již nedostačuje k jejímu za pravení.

Škoda se rozděluje v místě určení, kde cesta končí a jestliže ho nebylo do saženo, v místě, kde cesta končí. Je-li náklad určen pro různá místa, lze rozdělení odsunouti až do přistání na pozdějším místě, než na místě určení, na místě, kterého bylo dosaženo po havarii nejdříve.

Vůdce lodi jest povinen neprodleně se staviti účet. Vůdce lodi jest oprávněn a na žádost účastníka povinen přenésti sestavení účtu na znalce (dispacheur). Není-li po ruce trvale ustanoveného znalce pro havarie při vnitrozemské nebo námořní plavbě, ustanoví příslušný soud na návrh způsobilou osobu jako znalce.

Každý účastník jest povinen oznámiti vůdci lodi nebo znalci listiny potřebné k sestavení účtu, pokud je má po ruce, zvláště nákladní listy, nakládací listy a účty.

Zdrží-li se sestavení účtu, jest každý účastník bez újmy nároku na náhradu škody, způsobené zdržením, oprávněn sám opatřiti sestavení účtu znalcem a vyhotovení popoháněti.

Osoby, jimž přísluší nárok na náhradu, mají pro příspěvky. jež jest povinen za platiti vůdce lodi, práva lodních věřitelů (§§ 102-115).

Také na zboží, podrobenému příspěvku, přísluší osobám, které mají nárok na náhradu, pro tento příspěvek, jejž jest z tohoto zboží platiti, zástavní právo. Tohoto zástavního práva nelze však uplatňovati po vydání zboží ke škodě třetího nabyvatele, který nabyl držení v dobré víře.

Zástavní právo na zboží povinné příspěvkem, příslušící osobám oprávněným k náhradě, vykonává za všechny oprávněné plavebník. Zástavní právo uplatňuje plavebník podle předpisů, které platí pro zástavní právo plavebníkovo pro dopravné a výdaje.

Osobní závazek zapraviti příspěvek se havarií nezakládá.

Příjemce zboží povinného příspěvkem, ví-li při přijetí zboží, že z něho jest za platiti příspěvek, stává se osobně zavázaným, když by příspěvek mohl býti zaplacen ze zboží, kdyby nebylo bývalo vydáno.

Vůdce lodi nesmí vydati zboží, na němž váznou příspěvky pro havarii, dokud ne jsou zaplaceny nebo zajištěny, jinak osobně odpovídá z těchto příspěvků potud, když by byly mohly býti zaplaceny ze zboží, kdyby nebylo bývalo vydáno.

Složí-li se požadovaný příspěvek k soudu nebo u notáře, musí býti zboží vydáno.

Je-li složení jistoty protahováno, jest vůdce lodi oprávněn uložiti zboží ve veřejném skladišti nebo jiným bezpečným způsobem.

O povinnosti k náhradě škody při srážce lodí platí tyto předpisy:

1. Srazí-li se dvě lodi a srážkou jest poškozena nebo zničena buď jen jedna loď nebo náklad nebo loď i náklad, v tom případě, zavinil-li srážku někdo z posádky jedné z obou lodí, jest loďař této lodi povinen podle §u 3 a 4 nahraditi škodu, která byla srážkou způsobena druhé lodi a jejímu nákladu. Vlastníci nákladu obou lodí nejsou povinni přispěti k náhradě škody.

Osobní závazek vůdce lodi nahraditi škodu způsobenou zanedbáním povinné péče zůstává tímto nedotčen.

2. Nemá-li na srážce viny nikdo z po sádky ani jedné ani druhé lodi, nezaklá dá se nárok na náhradu škody způsobené jedné nebo druhé lodi.

Byla-li srážka způsobena společným zaviněním, řídí se závazek ku poskytnutí náhrady škody a výše náhrady podle okolností, zvláště podle toho, kterou z obou posádek byla srážka převážně za viněna.

3. Ustanovení uvedená pod 1. a 2. platí bez rozdílu, zda obě lodi nebo jen jedna nebo druhá pluly nebo byly vlečeny nebo byly-li zakotveny nebo připevněny u břehu.

4. Jestliže se loď poškozená srážkou potopila dříve, než mohla dosíci místa určení nebo přístavu, předpokládá se, že se loď potopila následkem srážky.

5. Je-li loď pod řízením povinného lodivoda a osoby náležející posádce splnily svou povinnost, loďař neodpovídá ze škody, která byla způsobena srážkou zaviněnou lodivodem.

6. Ustanovení uvedená pod 1.-5. platí také tehdy, srazí-li se více lodí než dvě.

Byla-li v takovémto případě srážka za viněna některou osobou, náležející posádce některé lodi, ručí loďař této lodi také za škodu, která byla způsobena tím, že srážkou této lodi s druhou byla způsobe na také srážka této druhé lodi s lodí třetí.

Byla-li loď nalézající se v nebezpečí posádkou opuštěna a zachráněna nebo jestliže z takovéto lodi přímo ohrožené zánikem, náklad buď zcela nebo z části byl zachráněn, má zachránce nárok na odměnu za záchranné práce.

Byla-li mimo uvedené případy loď nebo její náklad zachráněny z nebezpečí při plavbě poskytnutím pomoci třetími, mají tyto osoby nárok na odměnu za poskytnutí pomoci.

Posádka lodi nemá nároku na odměnu za záchranné práce nebo poskytnutí pomoci.

Nedojde-li k dohodě, ustanoví výší od měny za záchranné práce nebo poskytnutí pomoci se zřetelem k okolnostem případu soud podle volného uvážení.

Odměna za záchranné práce a poskytnutí pomoci zahrnuje v sobě zároveň náhradu výloh, které byly vynaloženy k záchraně a poskytnutí pomoci.

Nejsou v něm obsaženy útraty a poplatky úřadů, výlohy za uschování, udržování, odhad a prodej předmětů, jež byly zachráněny nebo jimž byla poskytnuta úspěšná pomoc, jakož i cla a jiné dávky na nich váznoucí.

Při stanovení částky odměny za záchranné práce a poskytnutí pomoci přihlíží se zvláště k prokázané horlivosti, vynaložené době, vykonaným službám, vzniklým výlohám, počtu zaměstnaných osob, nebezpečí, kterému ony vydaly svou osobu, svá plavidla nebo své nářadí, dále nebezpečí, které hrozilo zachráněným předmětům, nebo předmětům, jimž byla poskytnuta úspěšná pomoc a ceně jejich po odečtení útrat.

Zúčastnilo-li se více osob na záchranných pracích nebo poskytnutí pomoci, rozdělí se odměna za záchranné práce nebo poskytnuti pomoci mezi ně podle osobních a věcných výkonů jednotlivců.

Na přiměřený podíl mají právo také ti, kdo se při témž nebezpečí věnovali záchraně lidí.

Byla-li loď nebo její náklad jinou lodi zachráněna nebo poskytnuta úspěšná pomoc, má loďař této lodi nárok na přiměřenou část odměny za záchranné práce nebo poskytnutí pomoci.

Na odměnu za záchranné práce neb poskytnuti pomoci nároku nemá:

1. Kdo své služby vnutil, zvláště kdo vstoupil na loď bez dovolení přítomného vůdce lodi.

2. Kdo o zachráněných předmětech ne podal ihned oznámení vůdci lodi, loďaři nebo příslušnému úřadu.

Pro výlohy za záchranné práce a poskytnuti pomoci, počítaje v to odměnu za záchranné práce a poskytnuti úspěšné pomoci, přísluší věřiteli, byla-li loď zachráněna, práva lodních věřitelů (§§ 49 až 53) a bylo-li zachráněno zboží, zástavní právo na ně. Zachráněné předměty mohou býti zadrženy do složení jistoty.

Zástavní žalobu lze podati stran lodi a nákladného a pokud ještě naložené zboží nebylo vydáno, také stran tohoto proti vůdci lodi. Příslušný jest soud, v jehož obvodu došlo k záchranným pracím nebo poskytnutí pomoci.

Po vydání zboží nelze uplatňovati zástavního práva na škodu třetího nabyvatele, který nabyl držení zboží, jež bylo zachráněno nebo jemuž byla poskytnuta úspěšná pomoc v dobré víře.

Vůdce lodi nesmí zboží vydati před uspokojením věřitele nebo složením jisto ty, jinak odpovídá věřiteli potud, když by se byl věřitel mohl z tohoto zboží uspokojiti, kdyby nebylo bývalo vydáno.

Nařídil-li loďař, aby zboží bylo vydá no, platí předpisy §u 7, odst. 2-3.

Osobní závazek k zaplacení výloh za záchranné práce a poskytnutí pomoci se ani záchrannými pracemi ani poskytnutím úspěšné pomoci nezakládá.

Ví-li však příjemce zboží při přijetí, že z něho jest zaplatiti výlohy za zachránění a poskytnutí pomoci, vstupuje v osobní závazek za tyto výlohy potud, když by, kdyby zboží nebylo bývalo vydáno, mohly býti zapraveny ze zboží. Byly-li zachráněny nebo poskytnuta pomoc ještě jiným předmětům společně s vydaným zbožím, nepřesahuje osobní ručení příjemce částky, která při rozdělení výloh na všechny předměty případně na vydané zboží.

Následující pohledávky požívají práv lodních věřitelů:

1. Veřejné dávky lodní a plavební, zvláště poplatky mostní, plavidlové, průplavní a přístavní;

2. pohledávky lodní posádky pocházející ze služebních smluv;

3. poplatky za lodivoda a výlohy za záchranné práce a poskytnutí pomoci, počítaje v to odměnu za záchranné práce a poskytnutí úspěšné pomoci; příspěvky lodi ke společné havarii, podle dávky z právních jednání, která vůdce lodi uzavřel mimo místa uvedená v §u 15, aby odvrátil nebezpečí hrozící lodi nebo nákladu, i když jest vůdce lodi vlastníkem nebo spoluvlastníkem lodi;

4. pohledávky pro nedodání nebo po škození naloženého zboží a zavazadel, která převzal vůdce lodi nebo osoba, kterou k tomu ustanovil;

5. jiné pohledávky z právních jednání, které vůdce uzavřel ve své hodnosti na základě svého zákonitého oprávnění a nikoliv s odvoláním na plnou moc, jakož i jiné pohledávky pro nesplnění smlouvy uzavřené loďařem nebo splnění neúplné nebo vadné, pokud její provedení náleželo ke služebním povinnostem vůdce lodi; pohledávky ze zavinění ně které osoby lodní posádky (§ 3, § 4, č. 3) i když tato osoba jest vlastníkem nebo spoluvlastníkem lodi;

6. pohledávky pojišťoven za zaměstnance, pokud jde o zákonité pojištění.

Lodním věřitelům náleží na loď i s příslušenstvím zástavní právo.

Zástavní právo lze uplatňovati vůči každému třetímu držiteli lodi. Pro provedení zástavního práva platí předpisy exekučního řádu.

Zástavní právo lodních věřitelů se vztahuje mimo to na hrubé dopravné oné dopravní jízdy, z níž pohledávka vznikla.

Lodní posádce náleží pro pohledávky uvedené v §u 49 pod č. 2 zástavní právo na dopravné všech dopravních jízd, které spadají pod služební smlouvu, z níž pohledávky vznikly.

Za dopravní jízdu jest pokládati každou cestu, která byla nastoupena buď na základě nové nákladní smlouvy nebo po úplném vyložení nákladu.

Dopravnému ve smyslu tohoto oddílu se rovná jízdné, zaplacené za dopravu osob a při vlečných lodích vlečné.

Zástavní právo lodního věřitele náleží mu v téže míře pro jistinu, úroky a útraty.

Z pohledávek, uvedených v §u 49, čís. 1-5 mají pohledávky, týkající se dopravní jízdy pozdější přednost před těmi, které se týkají dopravní jízdy dřívější. K pohledávkám týkajícím se poslední dopravní jízdy se počítají také takové, které povstaly po skončení této dopravní jízdy. Pro pohledávky lodní posádky uvedené v §u 49, č. 2, určuje se přednostní právo podle poslední dopravní jízdy, která spadá pod služební smlouvu, z niž ony pohledávky vznikly.

Pořadí pohledávek, které se týkají téže dopravní jízdy, nebo které podle předcházejícího paragrafu jest pokládati za pohledávky týkající se téže dopravní jízdy, se určuje číselným pořadím, v jakém jsou tyto pohledávky uvedeny v §u 49. Z pohledávek uvedených pod č. 1, 2. 4 a 5 mají pohledávky uvedené pod týmž číslem stejné pořadí bez zřetele na dobu, kdy povstaly.

Z pohledávek uvedených pod č. 3 má pohledávka vzniklá později přednost před tou, která vznikla dříve; pohledávky, které vznikly současně, mají stejné pořadí. Pohledávky, které vznikly z jednoho a téhož případu nouze, pokládají se za vzniklé současně.

Pohledávky uvedené v §u 49. č. 6. následují za všemi ostatními pohledávkami lodních věřitelů bez zřetele k tomu, kdy vznikly.

Zástavní právo lodního věřitele má přednost před ostatními zástavními právy na loď nebo dopravné pro pohledávky uvedené v §u 49, pod č. 4-6, avšak stran lodi jen potud, jestliže ona zástavní práva nevznikla dříve. Pokud podle toho ostatní zástavní práva na loď mají přednost před pohledávkou některého lodního věřitele, mají zároveň také přednost před pohledávkami jiných lodních věřitelů, které stojí za touto pohledávkou.

Utrpí-li lodní věřitel jemuž loďař ručí jen lodí a dopravným, újmu na své pohledávce tím, že jeho zástavnímu právu na loď předchází zástavní právo věřitele, který není lodním věřitelem, ručí loďař do výše této újmy osobně.

Zástavní právo lodních věřitelů na dopravné působí potud, pokud dopravné nebylo ještě zaplaceno nebo pokud dopravné jest v rukou vůdce lodi. To platí také tehdy, byla-li pohledávka dopravného postoupena.

Jakmile dopravné loďař přijal, ručí lodním věřitelům, kteří tím byli zcela nebo z části připraveni o zástavu osobně a to každému do výše té částky, jaká na něho připadá při rozdělení přijaté částky podle zákonitého pořadí.

Stejně ručí loďař osobně do výše dopravného obvyklého v místě skládání a v době vyložení zboží, které bylo vyloženo na jeho účet.

Použil-li loďař dopravného k uspokojení jednoho nebo několika věřitelů, jímž na ně náleželo zástavní právo, odpovídá věřitelům, kteří by byli měli přednost jen potud, prokáže-li se, že je zkrátil vědomě.

Vyšle-li loďař, dověděv se o pohledávce některého lodního věřitele, za níž ručí jen lodi a dopravným, loď na novou cestu, aniž to bylo zároveň nutno v zájmu věřitelově, ručí také osobně za pohledávku do výše oné částky, která by byla na věřitele připadla, kdyby cena, kterou loď měla při nastoupení cesty, byla bývala rozdělena mezi lodní věřitele podle zákonitého pořadí.

Dokud nebude dokázán opak, jest míti za to, že by věřitel při tomto rozdělení byl úplně uspokojen.

Náhrada za obětování nebo poškození v případech společné havarie se dostává lodním věřitelům místo předmětu, za nějž jest náhrada určena. Totéž platí o odškodnění, které musí zaplatiti za ztrátu nebo poškození lodí nebo že loďař byl připraven o dopravné ztrátou nebo poškozením zboží, ten, kdo škodu bezprávným jednáním zavinil.

Jestliže loďař přijal náhradu nebo odškodnění, ručí lodním věřitelům osobně až do výše přijaté částky týmž způsobem, jako věřitelům cesty, jestliže vy bral dopravné (§ 57).

Zástavní práva váznoucí na naloženém zboží pro příspěvky ke společné havarii a výlohy za záchranné práce a poskytnutí pomoci mají přednost před zástavními právy založenými nákladní smlouvou. Z dříve zmíněných zástavních práv má zástavní právo, které vznikne později, přednost před tím, které vznikne dříve; současně vzniklá mají stejné pořadí; pohledávky, které vznikly z téhož případu nouze, jest pokládati za vzniklé současně.

V případech společné havarie a ztráty nebo poškození protiprávnými činy platí obdobně předpisy §u 59.

Uplynutím jednoho roku se promlčují:

1. Veřejné lodní a plavební dávky, zvláště poplatky mostní, plavidlové, průplavní a přístavní;

2. pohledávky lodní posádky, pocházející ze služební smlouvy;

3. poplatky za lodivoda;

4. výlohy za záchranné práce a poskytnutí pomoci, počítaje v to odměnu za záchranné práce a poskytnutí úspěšné pomocí;

5. příspěvky ke společné havarii;

6. pohledávky z jednání, která uzavřel vůdce lodi na základě svého zákonitého oprávnění (§§ 15 a 16) a nikoliv se zřetelem na plnou moc;

7. pohledávky z nesplnění smlouvy nebo z neúplného nebo vadného splnění smlouvy, uzavřené loďařem, pokud pro vedení smlouvy náleželo ke služebním povinnostem vůdce lodi, jakož i pohledávky vzniklé zaviněním některé osoby lodní posádky (§§ 3, 4 č. 2 a 3, §§ 7 a 40);

8. pohledávky, které vznikly z toho, že nebylo dodáno nebo bylo poškozeno naložené zboží a cestovní zavazadla, která převzal vůdce lodi nebo osoba, kterou k tomu ustanovil.

Pokud jde o pohledávky lodních věřitelů, vztahuje se promlčení také na osobní nároky, jež jest snad věřitel oprávněn uplatňovati proti loďaři nebo proti některé osobě lodní posádky.

Promlčení začíná koncem roku, v němž se pohledávka stala splatnou.

Parníky a jiné lodi s vlastním pohonem, jejichž nosnost činí nejméně 7 tun a ostatní lodi, jejichž nosnost činí nejméně 20 tun, musí býti přihlášeny u příslušného rejstříkového soudu, aby byly zapsány do rejstříku lodí vnitrozemských.

Rejstřík lodí vnitrozemských vedou sondy příslušné vésti obchodní rejstřík.

K zápisu lodi do rejstříku lodí vnitrozemských jest oprávněn rejstříkový soud, v jehož obvodu má loď svůj domovsky přístav (§ 6).

K přihlášce povinen jest vlastník lodi a je-li několik spoluvlastníků, každý z nich. Při veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti jsou povinni k přihlášce společníci ručící osobně, při právnické osobě, při akciové společnosti, pří společnosti s ručením omezeným anebo při zapsaném společenstvu jejich zákonní zástupci. Je-li několik povinných, stačí, učiní-li přihlášku jeden z nich.

Přihláška se děje písemně s podpisem žadatele soudně nebo notářsky ověřeným. Zástupce jest povinen vykázati svou zastupovací moc veřejnou listinou nebo soukromou listinou soudně nebo notářsky ověřenou.

K žádosti vlastníka lodi lze do rejstříku lodí vnitrozemských zapsati také loď menší nosnosti než zmíněné v §u 63 a to každou loď s vlastním pohonem a nosností nejméně 3 1/2 tuny a každou loď bez vlastního pohonu, jejíž nosnost činí nejméně 5 tun.

Přihláška k zápisu do rejstříku musí obsahovati:

1. druh, jméno, číslo a jiná označení lodi (způsob stavby a materiál);

2. nosnost a rozměry lodí, způsob stav by a hnací sílu a výkonnost motoru;

3. dobu a místo vystavění lodí;

4. předmět (účel) plavebního podniku,

5. domovský přístav;

6. jméno a příjmení, státní příslušnost, rodiště a bydliště vlastníka lodi nebo spoluvlastníků a v tomto případě také výši podílu každého spoluvlastníka; při obchodních společenstvech stačí uvésti firmu a sídlo společností;

7. právní důvod, na němž se zakládá vlastnictví nebo vlastnické podíly;

8. práva, která si stát vyhradil k lodi zvlášť k zabezpečení svých nároků co do jejího používání;

9. věcná práva váznoucí na lodi, zvláště dobrovolná zástavní práva, služebnosti a jiná užívací práva, která byla nabyta pro dobu delší jednoho roku, na základě nichž k vykonávání plavby ně kterou osobou nebo osobami, jimž loď nenáleží (§ 2, odst. 1);

10. byla-li loď zapsána jíž během stav by, doba tohoto zápisu.

Skutečnosti a poměry uváděné v přihlášce jest řádně doložiti.

Lodní rejstřík jest veřejný a každému jest dovoleno v úředních hodinách do něho nahlížeti.

Za poplatek lze žádati opisy zápisů a výpis z nich, který jest na požádání ověřiti.

Všechny zápisy do lodního rejstříku jest pokládati za správné, pokud nebyl dokázán opak.

Každá loď se zapíše do lodního rejstříku pod zvláštním řadovým číslem; o zápisu vydá rejstříkový soud lodní list, který obsahuje plný obsah zápisu.

Zároveň podá rejstříkový soud zprávu o úplném obsahu zápisu plavebnímu úřadu. Plavební úřad spravuje katastr všech vnitrozemských lodí, které jsou zapsány v Československu; do něho zapíše plny obsah všech zápisů lodního rejstříku. Lodní list budiž chován na lodi jako povinná lodní listina.

Přihlášce k zápisu do rejstříku podléhají také změny zapsaných skutečností a právních poměrů, pří čemž platí obdobně ustanovení §§ 64, 66 a 69, odst. 2.

Změnu jest ohlásiti k zápisu nejdéle do 6 neděl ode dne, kdy strana povinná k přihlášce o ní zvěděla. Oznámiti prodej lodi jest povinen nabyvatel. Potřebné změny budou také poznamenány v lodním listu, který jest předložiti soudu při přihlášce.

Uzná-li okresní říční správa a pokud jde o loď, jejíž domovský přístav leží mimo obvod tohoto úřadu, okresní správa politická, v jejímž okrese leží domovský přístav lodi, že loď není více způsobilá k plavbě a že se více nehodí k opravě, na vrhne u rejstříkového soudu, aby loď byla z rejstříku vymazána. Rejstříkový soud zahájí na ochranu zapsaných zástavních a jiných věcných práv vyzývací řízení, které bude upraveno vládním na řízením a po skončení tohoto řízení pro vede výmaz lodi v rejstříku. Lodní list si vyžádá od vlastníka lodí a učiní jej neupotřebitelným.

Bez dovolení okresní říční správy nebo okresní politické správy nesmí býti loď zapsaná do rejstříku lodí vnitrozemskou ani rozebrána ani zničena.

Výmaz lodí v rejstříku se nedotýká platnosti zástavních práv, jíž dříve vzniklých zápisem.

Je-li domovsky přístav přeložen do okresu jiného rejstříkového soudu, zašle dosavadní rejstříkový soud po provedení zápisu lodní list s jedním ověřeným opisem plného obsahu zápisu novému rejstříkovému soudu, aby provedl zápis do rejstříku.

Také o všech změnách zapsaných do rejstříku podá rejstříkový soud ihned zprávu plavebnímu úřadu, aby je zapsal do lodního katastru (§ 69).

a) Rejstříkový soud může osoby, povinné k přihlášce, přiměti k přihlášce pořádkovými tresty.

b) Pro uložení pořádkových trestů platí předpisy obchodního zákona o přihláškách do obchodního rejstříku.

c) Pro opomenutí přihlášek do vnitrozemského rejstříku, uložených osobám, povinným k přihlášce, jest tyto osoby potrestati pořádkovými pokutami podle ustanovení obchodního zákona pro opomenutí přihlášek do obchodního rejstříku.

Loď lze přihlásiti k zápisu do rejstříku již ve stavbě, jakmile jest postaven trup lodi a loď trvale označena jménem nebo číslem na viditelném místě, které zůstává zřetelné, i když loď byla vypuštěna z loděnice. Tyto podmínky musí býti prokázány notářskou listinou. Vlastnictví lodi za stavby může býti prokázáno prohlášením notáře, že osoba, kterou zná jako stavebníka, sama nebo ně která určitá třetí osoba se prohlásila jako vlastník. Zápisy lodí za stavby zapisují se do zvláštního oddělení. Loď se pří tom určí prohlášením stavebníka a stavitele o rozměrech lodí v této době stavbou jíž ustálených, jakož i o umístění lodí v loděnici.

Zapíše-li se loď do rejstříku jako dohotovená, zástavní a jiná věcná práva, zapsaná do jeho položky, převedou se v dosavadním pořadí.

Zevnější úprava lodního rejstříku, druh zápisů (zápisy, záznamy, poznámky) a podmínky pro ně obdobně knihovnímu právu, jakož i poplatky budou upraveny v mezích tohoto zákona vládním nařízením.

Pokud v tomto nařízení nebude zvláštních ustanovení, podléhá řízení před rejstříkovým soudem ustanovením o soudním řízení ve věcech nesporných.