Podmínkou pro vznik, zánik, převod nebo omezení
smluvního zástavního práva na loď
zapsanou do lodního rejstříku jest zápis
do lodního rejstříku.
Jen vlastník lodi jest oprávněn zříditi
zástavní právo na loď; při tom
se chrání původní a pozdější
nabyvatel zástavního práva v důvěře
v zápis do rejstříku o vlastnictví
k zapsané lodi a o zástav ním právu,
jehož nabyl.
Stran podmínek, za nichž lze odporovati právům
získaným třetí osobou v důvěře
v rejstřík platí obdobně ustanovení
§u 28 knihovního zákona.
Zástavní právo lze zapsati jen pro peněžní
pohledávku určenou číselně.
Platí-li se z pohledávky úroky, jest zapsati
také úrokovou míru.
Má-li býti zapsáno zástavní
právo pro pohledávky, které mohou teprve
vzniknouti z poskytnutého úvěru nebo z jiného
titulu, musí býti udána nejvyšší
částka, do níž má býti
pohledávka zástav ním právem zajištěna.
Žádost o zápis zástavního práva
jest podati u rejstříkového soudu. O zápisu
zástavního práva k lodí platí
obdobně ustanovení knihovního zákona
ze dne 25. července 1871, č. 95 ř. z. o zápisu
věcných práv do pozemkových knih.
O pořadí zástavních práv zřízených
na lodi platí obdobně ustanovení §u
29 knihovního řádu.
O změně pořadí a jejích právních
následcích platí obdobně ustanovení
občanského práva.
Zástavní právo nabyté pro pohledávku,
zajišťuje také dlužné úroky
nikoliv však zadržené přes tři
léta.
Zástavní právo zřízené
na loď lze zastaviti také dále (podzástavní
právo) a také k tomu jest třeba zápisu
do lodního rejstříku.
Neshoduje-li se obsah rejstříku stran zástavního
práva se skutečným právním
stavem, lze žádati o zpravení záznamu
v rejstříku podle předpisů platných
pro zpravení záznamu pozemkových knih.
Zaplatí-li vlastník lodi věřiteli
pohledávku, jest oprávněn žádati,
aby mu vydal listiny potřebné k výmazu zástavního
práva.
Loď lze zastaviti buď celou nebo je-li několik
spoluvlastníků lodi, podíl jedno tlivého
vlastníka lodi.
Pro zastavení jednotlivých podílů
platí obdobně ustanovení §§ 74-80.
Pro jednu a tutéž pohledávku lze zatížiti
najednou zástavním právem několik
lodí.
O výkonu takovéhoto simultánního zástavního
práva na loď platí obdobně ustanovení
exekučního a konkursního řádu.
Zástavní právo se vztahuje jak na samotnou
loď, tak také na její příslušenství.
V pochybnosti jest pokládati za příslušenství
všechny předměty zapsané v lodním
inventáři.
Strojů spojených s lodí nelze pokládati
za příslušenství, když se svolením
vlastníka lodi bylo do lodního rejstříku
poznamenáno, že tyto stroje jsou vlastnictvím
jiné osoby. Takováto poznámka pozbývá
účinností po pěti letech od té
doby, kdy byla poznamenána v rejstříku; tato
lhůta neběží během doby konkursního
a exekučního řízení.
Také na loď, která se staví, lze zříditi
zástavní právo, jeli již zapsána
v lodním rejstříku. Pro zastavení
takové lodi platí zásadně to, co platí
o zastavení hotové lodi. Zástavní
práva zapisují se zde však jen se souhlasem
stavitelovým (loděnice), což jest prokázati
listinami soudně nebo notářsky ověřenými.
Zapsaná zástavní práva působí
také proti držiteli věcných práv
na loď, jichž nabyl v dobré víře,
který o zástavním právu nevěděl.
Zástavní práva zřízená
smlouvou ještě před zapsáním
lodi do lodního rejstříku a zástavní
práva, která byla ne právem z rejstříku
vymazána působí proti nabyvateli věcných
práv na loď, která jsou zapsána jen
tehdy, jestliže o vzniku těchto zástavních
práv nebo neplatném jejich výmazu v době
nabytí věděl nebo při obyčejné
dbalosti věděti musil.
Exekuce na loď a její příslušenství
se provádí obdobně exekucí nemovitých
věcí, které jsou zapsány do pozemkových
knih.
Exekuce na loď nelze povoliti, je-li loď připravena
k cestě, ledaže by šlo o pohledávku vzniklou
za účelem této cesty.
Týká-li se zástavní právo jen
určitého dílu lodi, může věřitel
žádati jen o soudní prodej tohoto dílu.
Byla-li loď pojištěna, přechází
zástavní právo, je-li loď zničena,
na pojištěnou částku.
Pro lodi, které jsou určeny jen k plavbě
v témž místě nebo mezi dvěma
sousedními místy, neplatí pro právní
poměr vůdce lodi ustanovení §u 8, odst.
4. a §§ 15-19.
Pro přívozy, pokud se neprovozují volně
plovoucími loďmi tato ustanovení neplatí.
Průkaz způsobilosti vůdců lodi (kapitánů
a strojníků) pro vnitrozemské lodi bude upraven
zvláštním zákonem.
Zcela zvláštní význam přísluší
v Československu vnitrozemským vodním cestám.
Po proudu i proti proudu se dopravují po řekách
Labi, Vltavě a Dunaji veliká množství
zboží. Překladiště v Loubí
na Labi vyznačovalo se již ve starém rakouskouherském
mocnářství ve srovnání s Terstem
tím, že se v Loubí nad Labem překládalo
daleko více zboží než v samotném
Terstu.
Nesčetné miliony hodnot byly takto dříve
dopravovány a jsou dopravovány ještě
dnes.
Veliký národohospodářský význam
československých vodních cest záleží
v tom, že umožňují lacinou hromadnou dopravu.
Vlečný parník na Labi může dopraviti
náklad 13 nákladních vlaků a potřebuje
mnohem méně pracovních sil a uhlí.
Poměr užitné váhy k mrtvé váze
jest u lodi daleko příznivější
než u vozu. Zastávky lze zříditi bez
potíží.
Nepatrné výlohy s nakládáním
a vykládáním jeví se zvláště
ve spojení s námořskou plavbou.
Mírová smlouva umožňuje, aby se do pravě
osob a zboží jakéhokoliv druhu z oblasti a
do oblasti kteréhokoli směru poskytl volný
průchod po způsobilých cestách.
V poslední době oživuje opět zcela zvláště
lodní doprava po Labi. Miliardy hospodářských
hodnot se dopravují jedině vnitrozemskou plavbou.
Aby se usnadnila všeobecná vnitrozemská doprava,
žádají naléhavě loďaři,
majetníci loděnic, průmysl, obchod a živnosti
již mnoho let zákona na úpravu soukromoprávních
poměrů vnitrozemské plavby spojeného
se zřízením lodního rejstříku.
Tento zákon již několikráte příslušné
zájemnické vrstvy podrobně projednaly a vyhovuje
potřebám vůdců lodí po vnitrozemských
vodách na Labi.
Společenstvo vůdců lodí v Děčíně
nad Labem, jediná organisace vůdců lodí
po vnitrozemských vodách v labské oblasti,
zakročilo několikráte prostřednictvím
svých delegátů u ministerstva obchodu a žádalo,
aby tento zákon byl konečně vydán.