Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Orgány Svazu nemocenských pojišťoven jsou:

a) výbor,

b) představenstvo,

c) dozorčí výbor,

d) ředitelství.

(1) Výbor Svazu nemocenských pojišťoven skládá se ze čtyřiceti členů, z nichž třicetdva náleží skupině zaměstnanců a osm skupině zaměstnavatelů. Členem výboru Svazu může býti toliko státní občan Československé republiky, jenž není členem představenstva nemocenské pojišťovny zřízené podle tohoto zákona.

(2) Členy výboru ze skupiny pojištěnců volí členové představenstev nemocenských pojišťoven zastupující pojištěnce; členy výboru ze skupiny zaměstnavatelů volí členov představenstev nemocenských pojišťoven, zastupující zaměstnavatele. Volí se odděleně na základě kandidátních listin volbou přísnou a tajnou podle zásady poměrnosti. Současně volí se za každého člena jeho náhradník.

(3) O volbách členů, výboru Svazu nemocenských pojišťoven platí obdobně ustanovení §§ 27-30, 34-39, 42, 44-49, 53 odst. 2 a 58 odst. 3 a 4 s těmito úchylkami:

a) funkce politického úřadu první i druhé stolice vykonává ministerstvo vnitra;

b) hlasovací lístky jest zaslati volební komisi poštou;

c) představenstvo nemocenské pojišťovny má tolik hlasů, kolik pojišťovna měla v rozhodný den pojištěnců. Jednotlivý volící člen představenstva pak má jednu desetinu hlasu připadající na nemocenskou pojišťovnu, při čemž se počet zaokrouhluje na číslici desíti dělitelnou nejblíže nižší a ke zlomkům se nepřihlíží;

d) Svaz zašle deset hlasovacích lístků nemocenské pojišťovně a označí na každém, kolik hlasů připadá na každý lístek. Předseda nemocenské pojišťovny je za vlastní odpovědnosti povinen doručiti po hlasovacím lístku členům představenstva pojišťovny;

e) kandidátní listiny uveřejní Svaz v Úředním listě republiky Československé aspoň 15 dní před volbou a zašle každé nemocenské pojišťovně po desíti výtiscích.

(4) Ministr sociální péče zbaví funkce voleného člena výboru, jenž přestal býti a není již šest měsíců příslušníkem skupiny (zaměstnanecké nebo zaměstnavatelské), za niž byl zvolen.

(1) Výboru je vyhrazeno:

a) voliti členy představenstva a jejich náhradníky;

b) usnášeti se o rozpočtu Svazu;

c) usnášeti se o výroční zprávě představenstva a o propuštění představenstva z odpovědností;

d) stanoviti náhradu a odměny za zvláštní výkony pro funkcionáře Svazu v mezích směrnic stanovených Všeobecným pensijním ústavem;

e) usnášeti se o tom, má-li býti nabyto nemovitostí, mají-li nemovitostí býti zatíženy nebo zcizeny mimo nabytí nemovitostí v řízení exekučním a konkursním k odvrácení škody;

f) usnášeti se o změnách jednacího řádu;

g) unášeti se o vymáhání nároků, které vznikly Svazu proti členům představenstva z jejich úřadovaní;

h) usnášeti se o předmětech, jež mu předloží k rozhodnutí představenstvo, zejména o smlouvách s organisací lékařů a pomocnic při porodu, o předpisech pro hlášení nemoci, chování se nemocných a kontrole jich, o všeobecných podmínkách ústavního léčení a směrnicích pro ně a pod.

(2) Výbor svolává se podle potřeby, aspoň však dvakráte do roka. Výbor musí býti svolán nejpozději do jednoho měsíce, usneslo-li se na tom představenstvo neb žádá-li za svolání aspoň jedna pětina členů, udávajíc důvody.

(3) Výbor jest schopen se usnášeti, je-li přítomna aspoň polovice členův. Výbor usnáší se prostou většinou; k usnesení o změnách jednacího řádu je třeba dvoutřetinové většiny přítomných členů.

(4) Bližší ustanovení o způsobu svolání a jednání výboru obsahuje jednací řád.

(5) Funkční doba výboru trvá čtyři raky. Zvolení zůstávají v úřadě i po uplynutí léta doby, dokud nenastoupí úřadu jejich nástupci pravoplatně zvolení.

(1) Představenstvo Svazu nemocenských pojišťoven skládá se z 10 členů z nichž 8 náleží skupině pojištěnců a 2 skupině zaměstnavatelů.

(2) Členy představenstva volí obě skupiny odděleně ze svého středu podle zásady poměrnosti. Za každého člena jest zároveň voliti náhradníka.

(3) Alespoň 5 členů představenstva musí bydliti v Čechách.

(4) Ustanovení § 56 jest užíti obdobně.

(5) Představenstvo zastupuje a spravuje Svaz ve všech věcech, které nejsou zákonem neb jednacím řádem výslovně vyhrazeny jiným jeho orgánům.

(1) Dozorčí výbor Svazu nemocenských pojišťoven skládá se z 10 členů, z nichž osm náleží skupině zaměstnavatelů a dva skupině pojištěnců. Členem dozorčího výboru může býti toliko státní občan republiky Československé, jenž nezasedá v dozorčím výboru nemocenských pojišťoven zřízených podle tohoto zákona. Alespoň pět členů dozorčího výboru. musí bydleti v Čechách.

(2) Členy dozorčího výboru ze skupiny zaměstnavatelů volí členové dozorčích výborů nemocenských pojišťoven, zastupující zaměstnavatele; členy dozorčího výboru ze skupiny pojištěnců volí členové dozorčích výborů nemocenských pojišťoven, zastupující pojištěnce. Volí se odděleně na základě kandidátních listin volbou přímou a tajnou podle zásady poměrnosti. Současně volí se za každého člena jeho náhradník.

(3) O volbách členů dozorčího výboru a jejich náhradníků platí obdobně ustanovení § 70, odst. 3. Také jest obdobně užíti § 70, odst. 4.

(1) Dozorčímu výboru přísluší zejména oproti představenstvu a výboru Svazu tatáž práva jako dozorčímu; výboru nemocenských pojišťoven oproti představenstvu a valné hromadě delegátů těchto pojišťoven, jak jsou uvedena v § 60, jehož jest obdobně užíti.

(2) Rovněž jest obdobně užíti § 72, odst. 4.

(1) Výkonným orgánem správy Svazu je tříčlenné ředitelství. Členy jeho, jakož i pokladníka a hlavního účetního úředníka ustanovuje a vezme ve slib představenstvo Všeobecného pensijního ústavu.

(2) Ředitelství jest sborem kolegiálním, jenž o všech důležitých otázkách běžné agendy a zejména o návrzích pra představenstvo a výbor rozhoduje na společných poradách většinou hlasů; nedocílí-li se této většiny, rozhodne předseda Svazu; jenž může zúčastniti se schůzí ředitelství a v nich předsedati. Působnost ředitelství a jeho členů upravuje blíže instrukce, již vydá výbor.

(3) Ostatní zaměstnance Svazu, vyjímaje, síly pomocné, přijímá a propouští představenstvo.

(4) Právní postavení úředníků a zřízenců Svazu, podmínky jejich přijetí a propuštění, jakož i služební a zaopatřovací požitky budou upraveny služebním řádem, který schvaluje představenstvo Všeobecného pensijního ústavu.

Má-li ředitelství za, to, že usnesení výboru neb představenstva Svazu jest v rozporu s platnými předpisy, jest oprávněno a povinno předložiti usnesení tok rozhodnutí Všeobecnému pensijnímu ústavu a zadržeti výkon až do tohoto rozhodnutí.

Ustanovení §§ 62, 63, odst. 2., 4. a 5. a § 64, odst. 3., jest užíti obdobně.

(1) Představenstvo vypracuje pro Svaz nemocenských pojišťoven jednací řád, jejž výbor schvaluje a může podle potřeby změniti.

(2) Jednací řád obsahuje zejména ustanovení:

a) o způsobu svolání a jednání výboru,

b) o zastoupení Svazu navenek a formě aktů právně závazných,

c) o tom, kterak se sestavuje a zkouší roční účet a kterak se uveřejňuje,

d) o formě vyhlášek Svazu.

(3) Ustanovení § 65, odst. 2. a 3. jest obdobně použíti.

Na volby do správních orgánů nemocenských pojišťoven a Svazu vztahují se obdobně ustanovení zákona ze dne 26. ledna 1907, č. 18 ř. z.; o trestních ustanoveních k ochraně volební a shromažďovací svobody, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pak ustanovení zák. čl. XXIII. z r. 1913.

Funkcionáři nemocenských pojišťoven a vazu spravují své úřady jako úřady čestné; majíce pouze nárok na náhradu hotových výloh a platy presenční.

(1) Všeobecný pensijní ústav jest dozorčím úřadem nad nemocenskými pojišťovnami jejich Svazem. Jest oprávněn vyžadovati zejména, aby orgánům jím jmenovaným byly předloženy knihy, listiny, zápisy a doklady, a aby jim byla dána vysvětlení potřebná k provádění dozoru.

(2) Všeobecný pensijní ústav může dále vyžadovati, aby orgány nemocenské pojišťovny neb Svazu byly svolány ke schůzím a může je sám svolati, nebylo-li jeho vyzvání vyhověno. Tyto schůze může Všeobecný pensijní ústav říditi svým zástupcem.

(3) Zdráhá-li se orgán nemocenské pojišťovny nebo Svazu vykonávati své povinnosti, může je vykonávati Všeobecný pensijní ústav svým zástupcem na útraty nemocenské pojištovny nebo Svazu.

(4) Odepřeli-li voličové zvoliti funkcionáře nemocenské pojišťovny, Svazu nebo soudu, jmenuje je Všeobecný pensijní ústav, vyjímajíc členy zastupitelstva. Působnost zastupitelstva, které odepřelo vykonávati své funkce, přechází na představenstvo.

Nemocenské pojišťovny jsou povinny předložiti Svazu nemocenských pojišťoven každého roku v nařízené lhůtě a podle formulářů nařízených Všeobecným pensijním ústavem účetní závěrku a výsledek jejího prozkoumání, přehled o pohybu členstva, o nemocech a úmrtích, o počtu dní nemocenských, o pojistném a dávkách a o výši a uložení reservního fondu. Svaz je povinen zpracovati tyto zprávy nemocenských pojišťoven, doplniti je zprávami a výkazy o svém hospodaření, o léčebné péči a o ústavním zaopatření pojištěnců a jejich rodinných příslušníků a předložiti pak Všeobecnému pensijnímu ústavu, který je uveřejní jako přehled o stavu pojištění nemocenského toho kterého roku.

(1) Všeobecný pensijní ústav může, vyslechnuv Svaz nemocenských pojišťoven, rozpustiti představenstvo neb dozorčí výbor nemocenské pojišťovny, nedbají-li tyto orgány ve svých usnešeních opětovné ustanoveni zákona; nařízení neb stanov, nebo je-li působnost jejich zřejmé na úkor nemocenské pojišťovny a jejich úkolův, a může přenésti oprávnění povinnosti představenstva, neb dozorčího výboru zla prozatímní představenstvo neb prozatímní dozorčí výbor; které současně jmenuje. Ty pak spravuji nemocenskou pojišťovnu až do doby kdy nastoupí v úřad nové představenstvo neb nový dozorčí výbor, jež se zvolí podle ustanovení odstavce druhého.

(2) Prozatímní představenstvo neb prozatímní dozorčí výbor jsou povinny opatřiti, aby nové volby představenstva neb dozorčího výboru mohly býti provedeny v šesti měsících ode dne, kdy rozhodnutí o rozpuštění představenstva neb dozorčího výboru nabylo právní moci. Opatření to oznámí politickému úřadu první stolice.

(3) Obdobně může Všeobecný pensijní ústav zakročiti proti představenstvu a dozorčímu výboru Svazu nemocenských pojišťoven.

(4) Do rozhodnutí Všeobecného pensijního ústavu možno si stěžovati k ministerstvu sociální péče (§ 64, odst. 3.).

(1) Svazu nemocenských pojišťoven přísluší vedle dohlédacích funkcí, stanovených v ostatních paragrafech tohoto zákona, zejména bdíti nad tím, aby nemocenské pojišťovny byly řádně a účelně vedeny zvláště po stránce správní a účetní a plnily své sociální a hygienické poslání.

(2) Za tím účelem má právo i povinnost ustanovovati společné úředníky a kontrolní orgány pro nemocenské pojišťovny a kontrolovati je. Pojišťovny jsou povinny předložiti těmto úředníkům veškeré, jimi žádané knihy, listiny, zápisy a doklady a dáti jim vysvětlení potřebná k výkonu jejich funkce.

(3) Všeobecný pensijní ústav, vykonávaje dozor nad nemocenskými pojišťovnami, může použíti součinnosti Svazu, zejména k provedení revise. Svaz je povinen takové žádosti vyhověti.

K úhradě nákladů spojených s dozorem nad nemocenskými pojišťovnami a Svazem nemocenských pojišťoven, jsou nemocenské pojišťovny povinny odváděti určitý roční příspěvek, stanovený podle výše předepsaného pojistného, jejž stanoví pro Svaz valná hromada Svazu se schválením Všeobecného pensijního ústavu, pro Všeobecný pensijní ústav pak ústřední jeho zastupitelstvo se schválením ministerstva sociální péče. Příspěvek odvádí se pololetně do předu.

Svaz. nemocenských pojišťoven má vůči nemocenským pojišťovnám dále nárok na příspěvek, stanovený podle obdoby § 85, z něhož dlužno hraditi náklady léčebné péče a ústavního zaopatření, jež Svaz provádí.

Na pojistných dávkách jest poskytovati:

1. Pomoc v nemoci,

2. pomoc v mateřství,

3. pohřebné.

(1) Nemocný pojištěnec má, pokud trvá pojistný poměr a pakliže byl zrušen, po dobu ochranné lhůty a nad to po dobu, po kterou se nevěnuje jiné výdělečné činnosti, bezplatný nárok na lékařskou pomoc včetně operativních zákroků a zuboléčby, na potřebné léky a léčebné pomůcky, jakož i na ostatní pomůcky nutné k obnovení způsobilosti pracovní (nemocenské ošetřování). Pojištěnec má dále nárok na nemocenské ošetřování příslušníků rodinných.

(2) Pojištěncům uvedeným v § 1; kteří pro nemoc jsou neschopni vykonávati své zaměstnání, přísluší od 15. dne této neschopnosti po dobu jejího nepřetržitého trvání, nejdéle však po dobu 18 měsíců, vedle nemocenského ošetřování denní nemocenské, jež vyměří se dle 10. třídy služného.

(3) Osobám povinně pojištěným, které v případě nemoci nemají oproti zaměstnavateli zákonného nároku na výplatu plného služného alespoň po dobu 14 dnů, náleží nemocenské již od čtvrtého dne neschopnosti k zaměstnání.

Trvá-li neschopnost k zaměstnání déle šesti týdnů náleží, sedmým týdnem počínajíc:

a) ženatým pojištěncům, jejichž manželka není výdělečně čina;

b) ovdovělým neb rozloučeným pojištěncům (vdovcům a vdovám), pokud mají děti mladší 18 let, které nejsou výdělečně činny a bydlí s nimi ve společné domácnosti;

c) vdaným pojištěnkám, jestliže manžel jest pro trvalou pracovní neschopnost svojí výživou výhradně na manželku odkázán, příplatky k nemocenskému dle jednotlivých tříd služného.

Nemocenské a případné příplatky k němu poskytují se také za dny, kdy se nepracuje, zejména za neděle, svátky a památné dny republiky Československé.

(1) V případě mateřství přísluší:

I. všem pojištěnkám zdarma pomoc pomocnice při porodu a - je-li toho třeba - pomoc lékařská (pomoc při porodu nebo potratu) nebo na místě toho peněžitá náhrada, jejíž výši určí stanovy.

II. pojištěnkám uvedeným v § 1:

a) peněžitá podpora, rovnající se nemocenskému bez příplatku 6 týdnů před porodem a 6 týdnů po porodu, nemá-li pojištěnka bez toho nároku na nemocenské a nevykonává-li svého obvyklého výdělečného zaměstnání;

b) jednorázová peněžitá dávka k částečně úhradě výloh s porodem spojených, jejíž výši určí stanovy (výbavné pro dítě);

c) příspěvek za kojení až do uplynutí 26 týdnů po porodu ve výši polovičního nemocenského bez příplatku, kojí-li matka dítě sama;

III. nepojištěným manželkám a družkám pojištěnců, pokud nejsou výdělečně činny, bez rozdílu pomoc při poradu neb nezaviněného potratu podle č. I.;

IV. nepojištěným manželkám neb družkám pojištěnců uvedených v § 1, nepřesahuje-li úhrnný roční příjem obou manželů neb pojištěnce a jeho družky úhrnem 24.000 Kč; kterážto částka se za každé dítko mladší 18 let, pokud není výdělečně činné a žije s rodiči ve společné domácnosti, zvyšuje a 3000 Kč:

a) peněžitá podpora, rovnající se polovičnímu nemocenskému bez příplatku čtyři týdny před porodem a čtyři týdny po porodu;

b) jednorázová dávka k částečné úhradě výloh s porodem spojených, jejíž výši určí stanovy (výbavné pro dítě);

c) příspěvek za kojení až do uplynutí 1 týdnů po porodu ve výši jedné čtvrtiny nemocenského za předpokladu II. lit. c).

(2) Dávky uvedené v odstavci 1 pod III./IV. přísluší i tenkráte; zemřel-li pojištěný manžel neb druh v době 300 dnů, počítajíc zpět od slehnutí nebo potratu.

(3) Dávky uvedené v odstavci prvním pod II. b), c), a IV, b), c), poskytují se za každé dítě zvláště, i když se jich narodí více najednou.

Nárok na dávky v mateřství nebo na náhradu jejich zaniká, nebyl-li uplatněn do uplynutí šesti měsíců ode dne porodu.

(1) Zemřel-li pojištěnec v době, kdy pojištění trvá, ve lhůtě ochranné podle § 14 neb dříve, nežli uplynulo šest měsíců ode dne, kdy mu bylo zastaveno nemocenské, přísluší jeho rodinným příslušníkům, kteří mu na svůj náklad vypravili pohřeb, pohřebné ve výši 60-násobné částky nemocenského bez příplatku.

(2) Zemře-li příslušník rodiny pojištěncovy nejvýše dvouletý, přísluší pojištěnci, pakliže mu na svůj náklad vypravil pohřeb, pohřebné v částce 150 Kč, zemřel-li příslušník starší avšak nepřekročivší 14, rok života; pohřebné v částce 300 Kč, a zemřel-li starší 14 let, pohřebné v částce 500 Kč. Pohřebné za příslušníka rodiny nesmí však býti nikdy vyšší, nežli by bylo pohřebné za pojištěnce podle odst. 1.

(3) Nebyl-li pohřeb vypraven na náklad příslušníků rodiny (odst. 1) neb pojištěnce (odst. 2), jest upotřebiti pohřebného k částečnému neb, úplnému zaplacení výloh pohřebních; případný zbytek připadne příslušníkům rodiny (odst. 1) neb pojištěnci (odst. 2).

Nárok na pohřebné musí býti uplatněn nejdéle do roka ode dne úmrtí, jinak zanikne.

Nároku na dávky rodinného pojištění (nemocenské ošetřování rodinných příslušníků podle § 2, odst. 1, dávky uvedené v § 5, odst. 1 č. III. a IV. a dávku podle § 7, odst. 2), lze nabýti teprve po uplynutí čtyř týdnův ode dne, kdy pojištěnec stal se povinně pojištěným; nárok na tyto dávky trvá, pokud pojištěnec je pojištěn, nebo pokud má nárok na nemocenské nebo na dávky je nahrazující, anebo pokud neuplynula ochranná lhůta podle § 14.

Stanovami nemocenské pojišťovny může býti určeno, že těhotným a šestinedělkám jest poskytovati dávky podle § 5, odst. 1 č. II. a IV. jen tenkráte, byly-li samy neb jejich manžel či druh za posledních 12 měsíců před porodem aspoň šest měsíců povinně pojištěny.

Představenstvem nemocenské pojišťovny může býti určeno:

a) v jaké míře bude pojištěncům a jejich rodinným příslušníkům poskytována zuboléčba;

b) v jaké míře se poskytuje rodinným příslušníkům nemocenské ošetřování při zachování minimálních dávek.

Stanovami nemocenských pojišťoven může býti dále určeno, že

a) může býti prodloužena ddenní lhůta uvedená v 13, odst. 2., až do šesti týdnů;

b) denní nemocenské se zvyšuje až do 90% třicátého dílu nižší hranice:měsíčního služného třídy;

c) příplatky k nemocenské podpoře zvyšují se na dvojnásobnou částku těm pojištěncům, kteří pečují o více než čtyřčlennou rodinu; za členy rodiny je v tomto případě pokládati jenom manželku, k práci neschopného manžela a nezaopatřené děti do dokonaného osmnáctého roku, pokud nejsou výdělečně činni a nepodléhají sami pojištění;

d) za účelem rekonvalescence poskytne pojišťovna ošetřování v ozdravovnách a ošetřovnách až do jednoho roku a skončení lékařské pomoci, jakož i léky a therapeutické pomůcky ke zmírnění následků nemoci;

e) bude poskytnuta peněžitá podpora až do šesti měsíců i takovým zaměstnancům, kteří se po skončení léčení ocitli bez výdělku a nepožívají nemocenského nebo podpory podle zákona ze dne 19, července 1921, čís. 267 o gentském systému nebo zákonů, které nastoupí na jeho místo. Podpora taková nesmí býti vyšší než polovice nemocenského, na které měl pojištěnec nárok;

f) budou poskytnuty pomocné prostředky proti znetvoření a zmrzačení, jež budou potřebny po skončeném léčení, aby byla výdělečná schopnost opět obnovena nebo zachována;

g) nemocní budou po skončeném léčení neb i za léčení zdarma vycvičeni pro své dosavadní neb nové zaměstnání;

h) bude pečována o vhodné zaměstnání osob, jichž léčení bylo skončeno;

i) poskytne se za účelem zatavení bezplatný pobyt v zotavovně nebo příspěvek na něj (prázdninová péče);

j) poskytne se léčení ve vyšší než poslední třídě veřejné nemocnice nebo léčebného ústavu;

k) manželkám neb družkám pojištěnců poskytne se podpora šest týdnů před porodem a šest týdnů po porodu ve výši polovice nemocenského pojištěncova a premie za kojení až do 26 týdnů ve výši čtvrtiny nemocenského pojištěncova.

(1) Za příslušníky rodiny podle tohoto zákona pokládají se tyto osoby, které, žijíce ve společné domácnosti s pojištěncem jsou převážně odkázány výživou na jeho služební požitky, pokud nejsou samostatně výdělečně činny neb nemají nároku z vlastního pojištění:

a) manželka; manžel; děti manželské a nemanželské, nevlastní a osvojené;

b) vnuci, sourozenci, rodiče; děd a bába, tchán a tchyně, kteří s pojištěncem žili ve společné domácnosti aspoň šest měsíců; nežli nastal pojistný případ.

(2) Požadavku společné domácnosti není na újmu, když manželka (manžel) nebo děti žijí na území republiky Československé odděleně k vůli výchově dětí, z důvodů bytové tísně, zdravotních, hospodářských neb vzdělávacích.