K § 4:
Výbor vzal na vědomí prohlášení
zástupce vlády, že báňské
(hornické) školy považují se za odborné
školy ve smyslu § 4, odst. 2., a že předpisy
o úlevách co do předběžného
vzdělání při přijímání
legionářů do státních úřadů
nejsou §em 4 dotčeny.
K § 5 a 24.:
Předpisy osnovy umožňuji, aby bylo při
systemisaci služebních míst přihlíženo
vhodným způsobem i k požadavku vyššího
odborného vzdělání, případně
zvláštní praxe. To platí i pro zcela
specielní služby jako cestmistrů, poříčních,
přístavních atd.
K § 6:
Výbor vzal na vědomí prohlášení
zástupce vlády, že není úmyslem
vlády tvořiti nějaké umělé
interkaláře a zdržovati proto snad obsazování
volných systemisovaných služebních míst.
Pokud jde o spoluúčast normalisační
komise podle § 3 restrikčního zákona,
poukázal zástupce vlády výslovně
na důvodovou zprávu k vládnímu návrhu
zákona (str. 123), kde se praví, že systemisace
definitivní, která bude úkolem velmi obtížným,
souvisí úzce s reformou správy a tedy s pracemi
komise podle §u 3 restrikčního zákona.
Provedení definitivní systemisace bude tedy podmíněno
součinností této komise.
K § 7:
Ustanovení §u 7, odst. 2., jest v zájmu osob,
o něž jde, a umožňuje, aby poměr
aspirantů na místa úřednických
čekatelů byl považován za poměr
veřejnoprávní.
Pokud jde o práva legionářů, uznal
výbor za správné vývody důvodové
zprávy k vládnímu návrhu čís.
tisku 100 (strana 149).
Výhoda poskytnutá oficiantům v odstavci 7.
vztahuje se přirozeně i na oficianty, kteří
ve smyslu ustanovení §u 210, odst. 2., se stali kancelářskými
pomocnými úředníky.
K § 12:
Zavedením skupiny míst D jsou postiženi zejména
zaměstnanci v malých obcích, kteří
jsou nuceni vydržovati děti za účelem
vzdělání mimo své bydliště
a proto výbor snažil se jejich situaci ulehčiti
vsunutím nového odstavce (8) do §u 12, který
má míti platnost všeobecnou.
Kriterium, které volí návrh zákona
pro zařadění do skupin míst, totiž
počet obyvatelstva, jest sice objektivním měřítkem,
nevystačí se však s ním v případech,
kdy i při menším počtu obyvatel z jakýchkoli
důvodů jsou poměry drahotní zvlášť
nepříznivé. Návrh zákona již
sám přihlíží k této druhé
okolnosti a zařazuje i místa "která
nevykazují potřebného počtu obyvatel;
pro drahotní poměry v nich do vyšší
skupiny míst. Aby i v budoucnosti mohl býti vzat
náležitý zřetel k mimořádným
drahotním poměrům a nemusel býti vždy
zákon doplňován, vložil výbor
do § 12 jako 7. odstavec ustanoví zmocňující
vládu, aby nařízením výjimečně
vzhledem k mimořádným drahotním poměrům
zařadila jednotlivé obce do vyšší
skupiny míst.
Výbor považuje za samozřejmé, že
v případě spojení obci v jednu obec
přijde spojená obec automaticky do skupiny míst
odpovídající jejímu počtu obyvatel.
K § 23:
Výslovně se poukazuje v souhlase s důvodovou
zprávou k vládnímu návrhů zákona
(strana 130) na to, že zaměstnancům, kteří
budou převedeni podle tohoto zákona do nových
platů, zůstane zachován dosavadní
nárok na minimální výměru dovolené.
K § 25:
Výbor přihlížeje k dosavadnímu
stavu jakož i k obdobným ustanovením pro úřednické
čekatele, rozhodl se pro diferencování čekatelské
doby zřízenecké podle platových stupnic
a změnil v tom smyslu ustanovení odstavce 4.
K § 34:
Zmocnění dané vládě, aby určila
podrobnosti o kvalifikaci zřízenců, vymezil
výbor přesněji doplňkem, že tyto
podrobnosti se určí podle obdoby předpisů
o kvalifikaci úředníků, zejména
také se zřetelem ke změně provedené
§em 19.
K § 67:
Doplněk odstavce 8., že praxe (vyučovací,
činnost) požadovaná podle odst. 6. pokládá
se za stanovenou čekatelskou dobu umožňuje
ve všech směrech stejné hodnocení této
praxe jako doby čekatelské.
Společná ustanovení, která byla pojata
do části páté, upravují jednotným
způsobem otázky; které byly dosud namnoze
pro jednotlivé skupiny zaměstnanců, na něž
se vztahuje zákon, upravený různě,
případně dává zákon
podklad pro takovouto jednotnou úpravu. Tento postup sluší
jen vítati.
K § 148:
Výbor vzal na vědomí prohlášení
vlády, že pokud jde o služební přídavky;
přejímá osnova dosavadní stav a umožňuje
zároveň vládě, aby i všude jinde,
kde to bude zájmem služby a její povahou odůvodněn,
byly přídavky tyto také zavedeny a s jednotného
hlediska upraveny. Při tom bude také řešena
otázka služebních přídavků
pro dozorce vězňů.
K vývodům důvodové zprávy k
vládnímu návrhu zákona k části
třetí II. posl. odst. str. 138 se podotýká;
že profesory jiných odborných škol se
rozumí ovšem také profesoři zemědělských
škol:
K § 151:
V tomto paragrafu upravuje se souborně a jednotně
řízení ve věcech služebních
příjmů státních zaměstnanců,
což třeba uznati jako značný pokrok
vůči dosavadnímu stavu. Poněvadž
nebylo pamatováno v tomto paragrafu na případy,
že zaměstnanci byl omylem vyplacen služební
příjem větší než mu příslušel,
doplnil výbor odst. 8. ustanovením, které
zajišťuje zaměstnanci potřebnou právní
ochranu.
Ustanovení této části omezují
se v zásadě na změnu dosavadních předpisů
o odpočivných a zaopatřovacích požitcích
jen v tom rozsahu, pokud jest to nutno jako důsledek nové
platové úpravy. Nová všeobecná
úprava pensijních předpisů se připravuje
a bude v dohledné době předmětem parlamentního
projednávání. Z toho důvodu upustil
výbor od rozšířeni předpisů
na jiné otázky pensijní. Jen pokud jde o
nárok zřízenců na plné výslužné,
měl výbor za to, že by mělo býti
bez prejudice pro příští úpravu
pensí umožněno zřízencům
aspoň ve výjimečných případech,
aby při neschopnosti ke službě následkem
nezaviněné nemoci mohli býti pensionováni
s plným výslužným, třeba neměli
ještě plných 40 roků započitatelné
služby. Myslí se tu zejména na ony obory zřízenecké
služby, kde obtížnost služby má za
následek dřívější neschopnost
zřízence ke službě a kde dosud na tuto
okolnost nebylo pamatováno. Ve svých úvahách
přihlížel výbor také k té
okolnosti, že zřízenci platí nyní
stejný pensijní příspěvek jako
úředníci, kdežto před platností
zákona čís. 541/1919 Sb. z, a n. byl pensijní
příspěvek jimi odváděný
menší nežli u úředníků.
Z toho důvodu byl pozměněn § 157 v tom
směru, že v případech svrchu uvedených
může býti zřízenci, který
má již 35 roků započitatelné
služby připočtena, je-li neschopen ke službě,
doba scházející do plné výměry
výslužného.
K § 156: bylo konstatováno, že výhody
tam stanovené vztahují se obdobně i na zřízenecké
čekatele.
Obzvláštní pozornost věnoval výbor
otázce převodu zaměstnanců do nových
platů u vědomí, že tato otázka
jest pro zaměstnance již ustanovené nejaktuálnější;
výbor uvažoval o velmi četných námětech,
které mu byly podány ve snaze, aby nevznikly snad
tvrdosti při důsledném provedení zásady,
kterou si stanoví vládní návrh pro
převod zaměstnanců do nových platů,
totiž, že má býti každý zaměstnanec
převeden tak, aby obdržel ono služné;
jehož by dosáhl v novém systému, kdyby
od počátku jeho služební doby systém
platil. Jest pravda, že důsledné provedení
této zásady vhledem k naprosté nesystematičnosti
dosavadní úpravy má někdy v zápětí
nesrovnalosti, avšak ukázalo se, že jakákoliv
změna ve smyslu daných návrhů by přivodila,
nehledíc k poměrně značné výši
nákladu, ještě další nesrovnalosti,
jak ostatně již se ukázalo při menších
změnách, které byly provedeny již během
jednání předparlamentního (na př.
zkrácení lhůt pro zvýšení
služného pro nynější skupinu B,
zavedení dalšího náslužného
přídavku pro převod v 7. platové stupnici).
Z těchto důvodů nemohl výbor jinak,
než uznati správnost postupu voleného ve vládním
návrhu a má za to, že případným
nesrovnalostem, které zejména vzhledem k dosavadním
platovým relacím při převodu by vznikly,
bude moci býti účelně čeleno
vládou na základě zmocňovacího
ustanovení, které k tomu konci výbor k §u
196, jako odstavec 7 vložil.
Způsob, kterým se usnadňuje pomocí
přídavku na děti a doplňovacích
přídavků ženatých převod
do nových platů, uznává výbor
správným a zdůrazňuje, v souhlase
s důvodovou zprávou k vládnímu návrhu,
regulační charakter těchto přídavků.
K jednotlivým paragrafům se uvádí:
K § 168:
Bylo vzato na vědomí prohlášení
zástupce vlády, že u úředníků
bývalých zřízenců a podúředníků
není pra stanovení výše služného
rozhodnou pouze doba skutečně ztrávená
v poměru úřednickém, nýbrž
doba, které jest podle stanovené čekatelské
doby a lhůt časového postupu zapotřebí,
aby úředník dosáhl platu hodnostní
třídy a platového stupně, jejichž
požitky úřadník ke dni převodu
má.
K § 190:
Ustanovení § 190 se vztahuj jen na převod;
místa I. platové stupnic budou obsazena propůjčením
příslušných systemisovaných míst,
až bude provedena systemisace služebních míst
podle §u 24.
K § 202:
Výbor vzal na vědomí prohlášení
zástupce vlády, že ustanovení odstavce
2 o vázání míst ve vyšších
platových stupnicích neznemožňuje nijak
povýšení úředníků
na místa vázaná ve vyšší
platové stupnici a že má význam především
rozpočtový.
Podobně jak tomu bylo v zákoně č.
394/1922 Sb. z. a n., pamatuje se také ve vládním
návrhu a to v části osmé na úpravu
platových poměrů jiných státních
zaměstnanců, jichž platové poměry
mají býti upraveny podle obdoby zaměstnanců
pragmatikálních; děje se tak v §§
210 a 211.
Pokud jde o zaměstnance jiných veřejnoprávních
korporací územních nebo zájmových,
jichž se týká § 19 citovaného zákona
č. 394/ 1922 Sb. z. a n., řeší se otázka
tato v §u 213 vládního návrhu.
K jednotlivým paragrafům uvádí se
pak toto:
K § 210:
Výbor považuje znění odstavce 1 za vhodnou
základnu, na které bude moci býti provedena
úprava platových a služebních poměrů
zaměstnanců, o něž jde. Pokud jde o
kancelářské oficianty, výbor nepřehlíží
výhod, kterých se jim oproti dosavadnímu
právnímu stavu (nařízení č.
21/1914 ř.z. a č. 275,/24 Sb. z. a n.) dostává.
Přes to se rozhodl nahraditi slovo "ztrávené"
slovem "započitatelné", aby takto byly
zachovány dosavadní výhody, kterých
oficianti nabyli započtením služební
doby podle vládního nařízení
č. 666/1920 Sb. z. a n. a zejména, dob ideálních,
čímž zajištěno jest vedle započítání
válečných pololetí zvláště
i započtení let legionářských
do lhůty § 210 odst. 2.
Dobu 15ti roků jako předpoklad pro postup výpomocných
zřízenců do služebního poměru
pragmatikálních zřízenců zkrátil
výbor o jeden rok. V obou případech, jak
u kancelářských oficiantů, tak u výpomocných
zřízenců, jde v podstatě o zákonnou
záruku nevypověditelnosti služebních
poměrů.
K odstavci 3. bylo vzato na vědomí prohlášení
zástupce vlády, že ve státních
podnicích (na železnicích a pod.), bude lze
stálé dělníky na normovaných
místech, kteří v těchto podnicích
byli až dosud po dosaženi předepsané čekací
doby stabilisováni jako pomocní zřízenci
(pomocníci), klásti na roveň výpomocným
zřízencům ve smyslu §u 210 odst. 3.
Ustanovení odstavce 4 bylo výborem pozměněno
tak, aby byl přesně vyznačen okruh zaměstnanců,
na něž se ustanovení odst. 1 nevztahují.
K § 211:
Tento paragraf byl z předlohy vypuštěn, ježto
služební a platové poměry lékařů,
učitelů a duchovních se upraví zvláštními
zákony.
K § 213 vládního návrhu:
Vsuvkou vloženou do odstavce 2 bylo vyhověno požadavku,
aby i při úpravách podle zákonů
č. 495/1921 a č. 394/1922 Sb. z. a n. mohlo býti
vycházeno z nároků nabytých jmenováním
provedeným podle psaných předpisů,
jestliže tyto nároky přesahují míru
nároků, dosažitelnou pro státní
zaměstnance stejné nebo rovnocenné kategorie
a stejných služebních poměrů
časovým postupem.
Přijetím návrhu platového zákona
vyřídí se zároveň iniciativní
návrhy č. tisku 2, 35, 69, 71, 84, 86, 243 a 295
a petice č. 26 28, 64, 66, 68, 93, 94, 97, 101, 104; 115,
146, 178, 180.
Sociálně-politický výbor doporučuje,
aby poslanecká sněmovna schválila vládní
návrh ve znění jím upraveném.
Výborem přijaté resoluční návrhy
č. I až XIII se připojují.
K §u 34: Vláda se vyzývá; aby zrušila
tajnou kvalifikaci u všech kategorií státních
zaměstnanců, kde dosud stává.
K §§ 153 až 165: Vláda se vybízí,
aby v návrhu nového pensijního zákona
přihlížela též ke staropensistům,
K §§ 153 až 165: Vláda se vybízí,
aby v návrhu nového pensijního zákona
byla služební doba potřebná k dosažení
nároku na plné výslužné, úměrně
odstupňována se zřetelem na obtížnost,
zodpovědnost a nebezpečí služby.
K §§ 166 až 172: Vláda se vybízí
aby podle možnosti ještě před vyhlášením
zákona provedla povýšení úředníků
ve všech oborech státní správy padle
směrnic svého času vydaných ministerskou
radou.
K §u 207: Vláda se vybízí, aby učinila
opatření, že se presenční vojenská
služba konaná během služebního
poměru ve veřejnoprávní službě
započítává pro zvýšení
služného.
K §u 207: Vláda se vybízí, aby v nejkratší
době blahovolně rozhodla ohledně započítání
služební doby ztrávené ve vlastnosti
poštovní volné síly úřednické
pro postup do vyšších platů (§ 50
a 51 služ. pragm.).
K §u 210: Vláda se vybízí, aby uvážila
ve vládním nařízení upravujícím
poměry kancelářských oficiantů
a kancelářských pomocníků vypuštění
ustanovení bodu 8 § 2. vlád. nařízení
ze dne 25. ledna 1914 čís. 21 ř. z.
K §u 210: Vláda se vybízí, aby zařídila;
by státním cestářům byl v úpravě
podle nového zákona zajištěn stejný
počet stupňů služného, jako jest
stanoven pro zřízence.
K §u 210: Vláda se vybízí, aby vydala
v době co nejkratší vládní nařízení
na úpravu poměrů ošetřovatelského
personálu veřejných nemocnic.
K §u 210: Vláda se vybízí aby upravila
poměry stavebních dozorců při hrazení
bystřin, poměry smluvních pěstounů
Komenského ústavu v Košicích a smluvních
učitelů na středních školách.
K §u 212: Vláda nechť předloží
osnovu zákona na úpravu poměrů okresních
cestářů.
K §u 214: Vláda se vybízí, aby v návrhu
nového pensijního zákona v úvahu přicházející
otázky celibátní.
K §u 215: Vláda se vybízí, aby v odůvodněných
případech provedla povýšení zaměstnanců
na volná systemisovaná místa výjimečně
se zpětnou platností od účinnosti
zákona.
II. volební období. | 2. zasedání. |
Výbor rozpočtový usnesl se ve své
schůzi dne 2. června 1926 doporučiti, aby
vládní osnova byla schválena ve znění
usneseném výborem sociálně-politickým
a nečiní ani s hlediska úhrady žádných
připomínek, poněvadž v tomto směru
bude se ještě jednati o specielních návrzích
na rozmnožení příjmů státní
pokladny.
Přijetím zmíněné osnovy jest
rozhodnuto také o stanovisku rozpočtového
výboru k příslušným návrhům
a námětům v iniciativních návrzích
čís. tisku 25, 35, 69, 71, 84, 86, 243 a 295, a
v peticích čís. 25, 28, 64, 66, 68, 93, 94,
97, 101, 104, 115, 146, 178 a 180, které jsou tím
všechny spolu vyřízeny.