K jednotlivým paragrafům se uvádí:

K § 4:

Výbor vzal na vědomí prohlášení zástupce vlády, že báňské (hornické) školy považují se za odborné školy ve smyslu § 4, odst. 2., a že předpisy o úlevách co do předběžného vzdělání při přijímání legionářů do státních úřadů nejsou §em 4 dotčeny.

K § 5 a 24.:

Předpisy osnovy umožňuji, aby bylo při systemisaci služebních míst přihlíženo vhodným způsobem i k požadavku vyššího odborného vzdělání, případně zvláštní praxe. To platí i pro zcela specielní služby jako cestmistrů, poříčních, přístavních atd.

K § 6:

Výbor vzal na vědomí prohlášení zástupce vlády, že není úmyslem vlády tvořiti nějaké umělé interkaláře a zdržovati proto snad obsazování volných systemisovaných služebních míst.

Pokud jde o spoluúčast normalisační komise podle § 3 restrikčního zákona, poukázal zástupce vlády výslovně na důvodovou zprávu k vládnímu návrhu zákona (str. 123), kde se praví, že systemisace definitivní, která bude úkolem velmi obtížným, souvisí úzce s reformou správy a tedy s pracemi komise podle §u 3 restrikčního zákona. Provedení definitivní systemisace bude tedy podmíněno součinností této komise.

K § 7:

Ustanovení §u 7, odst. 2., jest v zájmu osob, o něž jde, a umožňuje, aby poměr aspirantů na místa úřednických čekatelů byl považován za poměr veřejnoprávní.

Pokud jde o práva legionářů, uznal výbor za správné vývody důvodové zprávy k vládnímu návrhu čís. tisku 100 (strana 149).

Výhoda poskytnutá oficiantům v odstavci 7. vztahuje se přirozeně i na oficianty, kteří ve smyslu ustanovení §u 210, odst. 2., se stali kancelářskými pomocnými úředníky.

K § 12:

Zavedením skupiny míst D jsou postiženi zejména zaměstnanci v malých obcích, kteří jsou nuceni vydržovati děti za účelem vzdělání mimo své bydliště a proto výbor snažil se jejich situaci ulehčiti vsunutím nového odstavce (8) do §u 12, který má míti platnost všeobecnou.

Kriterium, které volí návrh zákona pro zařadění do skupin míst, totiž počet obyvatelstva, jest sice objektivním měřítkem, nevystačí se však s ním v případech, kdy i při menším počtu obyvatel z jakýchkoli důvodů jsou poměry drahotní zvlášť nepříznivé. Návrh zákona již sám přihlíží k této druhé okolnosti a zařazuje i místa "která nevykazují potřebného počtu obyvatel; pro drahotní poměry v nich do vyšší skupiny míst. Aby i v budoucnosti mohl býti vzat náležitý zřetel k mimořádným drahotním poměrům a nemusel býti vždy zákon doplňován, vložil výbor do § 12 jako 7. odstavec ustanoví zmocňující vládu, aby nařízením výjimečně vzhledem k mimořádným drahotním poměrům zařadila jednotlivé obce do vyšší skupiny míst.

Výbor považuje za samozřejmé, že v případě spojení obci v jednu obec přijde spojená obec automaticky do skupiny míst odpovídající jejímu počtu obyvatel.

K § 23:

Výslovně se poukazuje v souhlase s důvodovou zprávou k vládnímu návrhů zákona (strana 130) na to, že zaměstnancům, kteří budou převedeni podle tohoto zákona do nových platů, zůstane zachován dosavadní nárok na minimální výměru dovolené.

K § 25:

Výbor přihlížeje k dosavadnímu stavu jakož i k obdobným ustanovením pro úřednické čekatele, rozhodl se pro diferencování čekatelské doby zřízenecké podle platových stupnic a změnil v tom smyslu ustanovení odstavce 4.

K § 34:

Zmocnění dané vládě, aby určila podrobnosti o kvalifikaci zřízenců, vymezil výbor přesněji doplňkem, že tyto podrobnosti se určí podle obdoby předpisů o kvalifikaci úředníků, zejména také se zřetelem ke změně provedené §em 19.

K § 67:

Doplněk odstavce 8., že praxe (vyučovací, činnost) požadovaná podle odst. 6. pokládá se za stanovenou čekatelskou dobu umožňuje ve všech směrech stejné hodnocení této praxe jako doby čekatelské.

K části páté:

Společná ustanovení, která byla pojata do části páté, upravují jednotným způsobem otázky; které byly dosud namnoze pro jednotlivé skupiny zaměstnanců, na něž se vztahuje zákon, upravený různě, případně dává zákon podklad pro takovouto jednotnou úpravu. Tento postup sluší jen vítati.

K § 148:

Výbor vzal na vědomí prohlášení vlády, že pokud jde o služební přídavky; přejímá osnova dosavadní stav a umožňuje zároveň vládě, aby i všude jinde, kde to bude zájmem služby a její povahou odůvodněn, byly přídavky tyto také zavedeny a s jednotného hlediska upraveny. Při tom bude také řešena otázka služebních přídavků pro dozorce vězňů.

K vývodům důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona k části třetí II. posl. odst. str. 138 se podotýká; že profesory jiných odborných škol se rozumí ovšem také profesoři zemědělských škol:

K § 151:

V tomto paragrafu upravuje se souborně a jednotně řízení ve věcech služebních příjmů státních zaměstnanců, což třeba uznati jako značný pokrok vůči dosavadnímu stavu. Poněvadž nebylo pamatováno v tomto paragrafu na případy, že zaměstnanci byl omylem vyplacen služební příjem větší než mu příslušel, doplnil výbor odst. 8. ustanovením, které zajišťuje zaměstnanci potřebnou právní ochranu.

K části šesté:

Ustanovení této části omezují se v zásadě na změnu dosavadních předpisů o odpočivných a zaopatřovacích požitcích jen v tom rozsahu, pokud jest to nutno jako důsledek nové platové úpravy. Nová všeobecná úprava pensijních předpisů se připravuje a bude v dohledné době předmětem parlamentního projednávání. Z toho důvodu upustil výbor od rozšířeni předpisů na jiné otázky pensijní. Jen pokud jde o nárok zřízenců na plné výslužné, měl výbor za to, že by mělo býti bez prejudice pro příští úpravu pensí umožněno zřízencům aspoň ve výjimečných případech, aby při neschopnosti ke službě následkem nezaviněné nemoci mohli býti pensionováni s plným výslužným, třeba neměli ještě plných 40 roků započitatelné služby. Myslí se tu zejména na ony obory zřízenecké služby, kde obtížnost služby má za následek dřívější neschopnost zřízence ke službě a kde dosud na tuto okolnost nebylo pamatováno. Ve svých úvahách přihlížel výbor také k té okolnosti, že zřízenci platí nyní stejný pensijní příspěvek jako úředníci, kdežto před platností zákona čís. 541/1919 Sb. z, a n. byl pensijní příspěvek jimi odváděný menší nežli u úředníků. Z toho důvodu byl pozměněn § 157 v tom směru, že v případech svrchu uvedených může býti zřízenci, který má již 35 roků započitatelné služby připočtena, je-li neschopen ke službě, doba scházející do plné výměry výslužného.

K § 156: bylo konstatováno, že výhody tam stanovené vztahují se obdobně i na zřízenecké čekatele.

K částí sedmé:

Obzvláštní pozornost věnoval výbor otázce převodu zaměstnanců do nových platů u vědomí, že tato otázka jest pro zaměstnance již ustanovené nejaktuálnější; výbor uvažoval o velmi četných námětech, které mu byly podány ve snaze, aby nevznikly snad tvrdosti při důsledném provedení zásady, kterou si stanoví vládní návrh pro převod zaměstnanců do nových platů, totiž, že má býti každý zaměstnanec převeden tak, aby obdržel ono služné; jehož by dosáhl v novém systému, kdyby od počátku jeho služební doby systém platil. Jest pravda, že důsledné provedení této zásady vhledem k naprosté nesystematičnosti dosavadní úpravy má někdy v zápětí nesrovnalosti, avšak ukázalo se, že jakákoliv změna ve smyslu daných návrhů by přivodila, nehledíc k poměrně značné výši nákladu, ještě další nesrovnalosti, jak ostatně již se ukázalo při menších změnách, které byly provedeny již během jednání předparlamentního (na př. zkrácení lhůt pro zvýšení služného pro nynější skupinu B, zavedení dalšího náslužného přídavku pro převod v 7. platové stupnici). Z těchto důvodů nemohl výbor jinak, než uznati správnost postupu voleného ve vládním návrhu a má za to, že případným nesrovnalostem, které zejména vzhledem k dosavadním platovým relacím při převodu by vznikly, bude moci býti účelně čeleno vládou na základě zmocňovacího ustanovení, které k tomu konci výbor k §u 196, jako odstavec 7 vložil.

Způsob, kterým se usnadňuje pomocí přídavku na děti a doplňovacích přídavků ženatých převod do nových platů, uznává výbor správným a zdůrazňuje, v souhlase s důvodovou zprávou k vládnímu návrhu, regulační charakter těchto přídavků.

K jednotlivým paragrafům se uvádí:

K § 168:

Bylo vzato na vědomí prohlášení zástupce vlády, že u úředníků bývalých zřízenců a podúředníků není pra stanovení výše služného rozhodnou pouze doba skutečně ztrávená v poměru úřednickém, nýbrž doba, které jest podle stanovené čekatelské doby a lhůt časového postupu zapotřebí, aby úředník dosáhl platu hodnostní třídy a platového stupně, jejichž požitky úřadník ke dni převodu má.

K § 190:

Ustanovení § 190 se vztahuj jen na převod; místa I. platové stupnic budou obsazena propůjčením příslušných systemisovaných míst, až bude provedena systemisace služebních míst podle §u 24.

K § 202:

Výbor vzal na vědomí prohlášení zástupce vlády, že ustanovení odstavce 2 o vázání míst ve vyšších platových stupnicích neznemožňuje nijak povýšení úředníků na místa vázaná ve vyšší platové stupnici a že má význam především rozpočtový.

K části osmé:

Podobně jak tomu bylo v zákoně č. 394/1922 Sb. z. a n., pamatuje se také ve vládním návrhu a to v části osmé na úpravu platových poměrů jiných státních zaměstnanců, jichž platové poměry mají býti upraveny podle obdoby zaměstnanců pragmatikálních; děje se tak v §§ 210 a 211.

Pokud jde o zaměstnance jiných veřejnoprávních korporací územních nebo zájmových, jichž se týká § 19 citovaného zákona č. 394/ 1922 Sb. z. a n., řeší se otázka tato v §u 213 vládního návrhu.

K jednotlivým paragrafům uvádí se pak toto:

K § 210:

Výbor považuje znění odstavce 1 za vhodnou základnu, na které bude moci býti provedena úprava platových a služebních poměrů zaměstnanců, o něž jde. Pokud jde o kancelářské oficianty, výbor nepřehlíží výhod, kterých se jim oproti dosavadnímu právnímu stavu (nařízení č. 21/1914 ř.z. a č. 275,/24 Sb. z. a n.) dostává. Přes to se rozhodl nahraditi slovo "ztrávené" slovem "započitatelné", aby takto byly zachovány dosavadní výhody, kterých oficianti nabyli započtením služební doby podle vládního nařízení č. 666/1920 Sb. z. a n. a zejména, dob ideálních, čímž zajištěno jest vedle započítání válečných pololetí zvláště i započtení let legionářských do lhůty § 210 odst. 2.

Dobu 15ti roků jako předpoklad pro postup výpomocných zřízenců do služebního poměru pragmatikálních zřízenců zkrátil výbor o jeden rok. V obou případech, jak u kancelářských oficiantů, tak u výpomocných zřízenců, jde v podstatě o zákonnou záruku nevypověditelnosti služebních poměrů.

K odstavci 3. bylo vzato na vědomí prohlášení zástupce vlády, že ve státních podnicích (na železnicích a pod.), bude lze stálé dělníky na normovaných místech, kteří v těchto podnicích byli až dosud po dosaženi předepsané čekací doby stabilisováni jako pomocní zřízenci (pomocníci), klásti na roveň výpomocným zřízencům ve smyslu §u 210 odst. 3.

Ustanovení odstavce 4 bylo výborem pozměněno tak, aby byl přesně vyznačen okruh zaměstnanců, na něž se ustanovení odst. 1 nevztahují.

K § 211:

Tento paragraf byl z předlohy vypuštěn, ježto služební a platové poměry lékařů, učitelů a duchovních se upraví zvláštními zákony.

K § 213 vládního návrhu:

Vsuvkou vloženou do odstavce 2 bylo vyhověno požadavku, aby i při úpravách podle zákonů č. 495/1921 a č. 394/1922 Sb. z. a n. mohlo býti vycházeno z nároků nabytých jmenováním provedeným podle psaných předpisů, jestliže tyto nároky přesahují míru nároků, dosažitelnou pro státní zaměstnance stejné nebo rovnocenné kategorie a stejných služebních poměrů časovým postupem.

Přijetím návrhu platového zákona vyřídí se zároveň iniciativní návrhy č. tisku 2, 35, 69, 71, 84, 86, 243 a 295 a petice č. 26 28, 64, 66, 68, 93, 94, 97, 101, 104; 115, 146, 178, 180.

Sociálně-politický výbor doporučuje, aby poslanecká sněmovna schválila vládní návrh ve znění jím upraveném.

Výborem přijaté resoluční návrhy č. I až XIII se připojují.

V Praze dne 28. května 1926.

Brožík v. r.,
R. Malík v. r.,
předseda.
zpravodaj.

Resoluce

sociálně-politického výboru:

I.

K §u 34: Vláda se vyzývá; aby zrušila tajnou kvalifikaci u všech kategorií státních zaměstnanců, kde dosud stává.

II.

K §§ 153 až 165: Vláda se vybízí, aby v návrhu nového pensijního zákona přihlížela též ke staropensistům,

III.

K §§ 153 až 165: Vláda se vybízí, aby v návrhu nového pensijního zákona byla služební doba potřebná k dosažení nároku na plné výslužné, úměrně odstupňována se zřetelem na obtížnost, zodpovědnost a nebezpečí služby.

IV.

K §§ 166 až 172: Vláda se vybízí aby podle možnosti ještě před vyhlášením zákona provedla povýšení úředníků ve všech oborech státní správy padle směrnic svého času vydaných ministerskou radou.

V.

K §u 207: Vláda se vybízí, aby učinila opatření, že se presenční vojenská služba konaná během služebního poměru ve veřejnoprávní službě započítává pro zvýšení služného.

VI.

K §u 207: Vláda se vybízí, aby v nejkratší době blahovolně rozhodla ohledně započítání služební doby ztrávené ve vlastnosti poštovní volné síly úřednické pro postup do vyšších platů (§ 50 a 51 služ. pragm.).

VII.

K §u 210: Vláda se vybízí, aby uvážila ve vládním nařízení upravujícím poměry kancelářských oficiantů a kancelářských pomocníků vypuštění ustanovení bodu 8 § 2. vlád. nařízení ze dne 25. ledna 1914 čís. 21 ř. z.

VIII.

K §u 210: Vláda se vybízí, aby zařídila; by státním cestářům byl v úpravě podle nového zákona zajištěn stejný počet stupňů služného, jako jest stanoven pro zřízence.

IX.

K §u 210: Vláda se vybízí, aby vydala v době co nejkratší vládní nařízení na úpravu poměrů ošetřovatelského personálu veřejných nemocnic.

X.

K §u 210: Vláda se vybízí aby upravila poměry stavebních dozorců při hrazení bystřin, poměry smluvních pěstounů Komenského ústavu v Košicích a smluvních učitelů na středních školách.

XI.

K §u 212: Vláda nechť předloží osnovu zákona na úpravu poměrů okresních cestářů.

XII.

K §u 214: Vláda se vybízí, aby v návrhu nového pensijního zákona v úvahu přicházející otázky celibátní.

XIII.

K §u 215: Vláda se vybízí, aby v odůvodněných případech provedla povýšení zaměstnanců na volná systemisovaná místa výjimečně se zpětnou platností od účinnosti zákona.

POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1926.
II. volební období. 2. zasedání.

K čís. 333.

Zpráva

výboru rozpočtového

k vládnímu návrhu (tisk 100) zákona

o úpravě platových a některých služebních poměrů státních zaměstnanců.

Výbor rozpočtový usnesl se ve své schůzi dne 2. června 1926 doporučiti, aby vládní osnova byla schválena ve znění usneseném výborem sociálně-politickým a nečiní ani s hlediska úhrady žádných připomínek, poněvadž v tomto směru bude se ještě jednati o specielních návrzích na rozmnožení příjmů státní pokladny.

Přijetím zmíněné osnovy jest rozhodnuto také o stanovisku rozpočtového výboru k příslušným návrhům a námětům v iniciativních návrzích čís. tisku 25, 35, 69, 71, 84, 86, 243 a 295, a v peticích čís. 25, 28, 64, 66, 68, 93, 94, 97, 101, 104, 115, 146, 178 a 180, které jsou tím všechny spolu vyřízeny.

V Praze dne 2. června 1926.

Bradáč, v. r.,
Dr. Nosek, v. r.,
předseda.
zpravodaj.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP