Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. posl. dra Spiny, dra Feierfeila, Horpynky, Simma, Eckerta a druhů min. školství a nár. osvěty o české menšinové škole v Pobučí, v okrese zábřežském na Moravě,

II. posl. L. Wenzela a druhů min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a min. školství a aár. osvěty, aby bylo zavedeno denní vyučování plování,

III. posl. Heegera, Pohla a druhů min. vnitra a nár. obrany, jak okresní politické správy provádějí zákon o vyživovacích příspěvcích pro příslušníky osob povolaných do služby,

IV. posl. Pohla a druhů min. vnitra, že se činí překážky sbírkám na anglické horníky,

V. posl. Sedorjaka, Mondoka, dra Gátiho a druhů min. pro věci zahraniční a min. spravedlnosti o pozemkových knihách, které Rumuni zadržují v Marmarošské Sihoti,

VI. posl. Schmerdy, Vrtaníka a druhů min. národní obrany, aby bylo zrušeno skladiště prachu a střeliva v Šumperku, ohrožující život obyvatelstva,

VII. posl. dra Hanreicha, Wagnera a druhů předsedovi vlády, že v Rakousku bylo zavedeno clo na mléko,

VIII. posl. Onderču a spol. min. zahraničí a o neslušnom napadnutie italského ministerského predsedu Benitu Mussoliniho,

IX. posl. Laadové-Štychové a soudr. min. školství a nár. osvěty o persekuci dělnických dětí ve školách,

X. posl. Ježka, Náprstka a druhů min. vnitra o zabavení duchcovského časopisu "Krušnohorský Obzor",

XI. posl. Ježka, Náprstka a druhů min. vnitra o poměrech u okresní správy politické v Mostě,

XII. posl. Bergmanna a spol. min. zemědělství o převzetí laborantů zestátněné výzkumné stanice v Táboře do státních služeb,

XIII. posl. Bergmanna a spol. min. veřejných prací o poměrech tak zv. kancelářských směnařů ve statusu dělnickém, absolventů státních odborných škol,

XIV. posl. Bergmanna a spol. min. zemědělství a min. financí o zrušené směně pozemků, uzavřené mezi městskou obcí Brandýs n./L. a čsl. správou státních lesů a statků tamže,

XV. posl. Špatného a spol. min. národní obrany o časovém přídavku zaměstnanců v ústavech ministerstva národní obrany,

XVI. poslance Laubeho, Davida, Pechmanové a druhů min. veřejných prací o "Zahájení prací k vybudování údolních přehrad na Jizeře a jejích přítocích, jakož i regulačních prací jejího toku",

XVII. posl. Laubeho, Davida, Pechmanové a druhů min. sociální péče o novelisaci zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n. o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných,

XVIII. posl. dra Lehnerta a druhů min. spravedlnosti o zabavení týdeníku "Norden" ze dne 30. října 1925 (volebního letáku) a ze dne 23. listopadu 1925,

XIX. posl. Ostrého a soudr. min. obchodu o obchodování Witkowitzer Warenhalle v Moravské Otravě,

XX. posl. Koczora a súdr. min. priemyslu, obchodu a živností o sriadení pokračovacích a oďborných kurzov v jazyku maďarskom a o sriadeni madarského odboru ústavu pre zvelaďovanie živností,

XXI. posl. Böllmanna a druhů min. spravedlnosti, že, bylo zabaveno č. 34 časopisu "Heimat" ze dne 20. března 1926; vycházejícího v Žatci; pro článek "Vlastenecký svaz Sudetských Němců" a č. 55 ze dne 11. května 1926 pro úvodník "Paragraf 17 zákona na ochranu republiky",

XXII. posl. Krebse a druhů min. vnitra, že Bedřich Schraml ve Volarech, č. 263 a František Reisinger, malíř a natěrač ve Volarech č. 102 byli odsouzeni podle § 11 cís. nařízení ze dne 20. dubna 1854,

XXIII. posl: Gregorovitsa a spol. min. financií a min. pošt a telegrafov o sporitelných vkladoch, ktoré boly uložené v poštovej sporitelne v Budapešti,

XXIV. posl. Szent-Iványho a spol. min. financií o vyrubovaní dane dôchodkovej,

XXV. posl. dra Korlátha a spol. min. školstva a národnej osvety o požitkoch vdov a sirot po cirkevných učiteloch.

Dne 11, června 1925 konalo se v Pobučí úřední šetření o umístění české menšinové školy, která se měla zříditi, Komise prohlížela budovu německé školy a obytné stavení rolníka Jana Koudlera v č. 6. Tam byla žena nepřítomného majetníka domu donucena hrozbami, aby vpustila komisí do svého bytu, který byl uznán za velíce vhodný pro českou menšinovou školu a českého učitele" Po marném prohlédnutí několika jiných domů podnikla se ve školní budově nová měření a přikročilo se k sepsání zápisu, Majetník domu Koudler, jenž se mezitím vrátil, protestoval rozhodně proti násilnému jednání v jeho bytě, byl však odbyt několika vyzývavými slovy.

Přes to přese všechno vyšla obec české školní správě vstříc a poskytla jí dva pokoje ve školní budově na dva roky za roční nájemné 1300 Kč, Skutečně česká menšinová škola byla také zřízena a všichni byli zvědavi, jaká bude docházka do ní, neboť bylo známo, že jest v místě jen jedna usedlá česká rodina se dvěma dětmi školou povinnými.

Na počátku školního roku 1925/26 docházely do české menšinové školy jen dvě děti. Čecha v místě usedlého a jedno dítě školou nepovinné. Poněvadž však sama školní správa považovala tento počet za směšný, bylo ze sousedního místa Jestřebí, kde jest česká obecná škola jakož i z obce Jestřebíčka, vzdálené půl hodiny, kde kromě německé školy jest česká menšinová škola, vysláno do české menšinové školy v Pobučí ještě 7 dětí, takže bylo úhrnem sehnáno 10 dětí.

Do dneška nebyla ještě sepsána smlouva o nájemném, kterého žádá obec a také nájemné se poukazuje vždy velice opožděně.

Zatím se jediný usedlý Čech se 2 dětmi školou povinnými vystěhoval, takže do české menšinové školy od 3. března 1926 docházejí jen přespolní děti.

Takto se zřizují české menšinové školy a přes to, že se prokáží takové okolnosti, se přece udržují, Děti, mající ve své vlastní obcí české školy, musejí docházeti do menšinové školy, zřízené ministerstvem školství a národní osvěty podle §u 5 zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n ťvýjimečně z důležitých důvodůŤ, jen aby se udržela. Takové školy jsou zřizovány a ponechávány přes to, že byl vydán zákon ze dne 22. prosince 1924 č. 286 Sb. z. a n., nařizující omezení státních výdajů, Naproti tomu byly v roce 1925 německé třídy po stech zavírány a rovněž bylo zrušeno mnoho jednotřídních obecných škol a expositur, Také nyní znovu byla n. p. zrušena německá expositura v Sylvárově (v okrese královédvorském) s 18 zapsanými dětmi, jež budou moci docházeti do školy jen v nejtěžších poměrech. Tak se musejí na německé straně vynucovati úspory, aby se tyto peníze na. české straně rozmrhaly na nepotřebné školy.

Oznamujeme panu ministrovi tento křiklavý případ české menšinové školy a tážeme se, je-li ochoten věnovati zvýšenou pozornost otázce, ťdůležitostiŤ jistých českých menšinových škol a naříditi, aby tento paškvil české menšinové školy v Pobučí byl odstraněn zrušením této školy?

Otázka lidového zdraví jest stále důležitější; poněvadž se dnes ve všech oborech lidské činností kladou vysoké požadavky a vyžadují výkony stupňované do nejvyšší míry, Ještě nikdy boj o život nebyl pro pracující lid v každém stáří tak rozčilující jako dnes. Z toho, že se právě u dorůstající mládeže vyžaduje duševní a tělesné výkonnosti až do krajností, vyplývá logicky, že se nesmírně napínají nejen svaly, nýbrž i čivy a mozek a že se, jak ostatně lze pozorovati, množí známky fysického úpadku lidí.

Nejdůležitější výchovnou otázkou musí tedy býti úsilí o zdravotní udržování a zlepšení těla, jež zároveň člověka mravně zušlechťuje. Tělocvik, plování, gymnastika a hybné hry jsou nejlepšími prostředky k dosažení soustavného tělesného vývoje a k podporování ozdravění lidu. Mezi těmito cvičeními zaujímá plování místo, jehož nelze přehlížeti. Ačkoliv dosud byla leckdy příležitost k plování a koupání, přece dlužno zjistiti, že se děje ještě příliš málo v zájmu zdraví. Často lidé, bydlící vedle řek a potoků brání se zřizování světelných, vzduchových a vodních lázní.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy,,jakož i ministerstvo školství a národní osvěty příliš; málo se starají o zavedení denního vyučování plování a příliš málo podporují zřizování plováren, Právě plování, ťtělocvik bez trámůŤ, jest zvláště způsobilé udržeti tělo ohebným, posilňovati svaly a podporovati oběh krve a v výměnu látek. Harmonické vyvíjení svalů a posilňování plic a nervů jakož i spojená s tím péče o kůži zvyšují jen cenu plování pro pěstování zdraví. Právě plování tedy neobyčejně podporuje zdraví a vzrůst vyvíjející se mládeže.

V Německé říší konal se nedávno zdravotní týden, podporovaný všemi vládními místy. V Československu se dosud podobný zdravotní týden nekonal. Zabraňovati vzniku nemocí jest lépe, než léčit nemoci již vzniklé. Avšak právě péče o plování jest pro mládež výtečným ochranným prostředkem. Krevní cévy, ležící v kůži, se stahují a zase roztahují a tím se dosahuje osvěžení těla, načež se tělo po lázni zahřívá stupňovaným tlakem krve. Třením těla se sílí a otužuje kůže a zmenšuje se nebezpečí nachlazení a nakažení. Organisace pravidelného vyučování plování a přirozené péče o kůži bude nejlepším základem tělesné kultury.

Podepsaní se tedy táží:

1. Jsou páni ministři ochotni učiniti všechna opatření, aby bylo co nejvíce rozšířeno zřizování plováren u řek a rybníků?

2. Jste ochotni podporovati, aby na obecných, občanských a středních školách bylo zavedeno vyučování plování?

3. Jste ochotní učiniti vše, aby se zlomil pasivní odpor, jenž se staví proti zřizování koupališť?

V roce 1921 byl schválen zákon o vyživovacím příspěvku příslušníkům osob vykonávajících činnou službu vojenskou, a to na jeden rok. Přes to, že zástupci příslušných ministerstev v roce 1922 určitě prohlásili, že vláda podle svých zkušeností co nejdříve předloží Národnímu shromáždění nový zákon, nestalo se to do dneška. Naopak, jednotlivé okresní politické správy počaly si libovolně vykládati § 4 zákona a tím zákon značně zhoršily. Při projednávání zákona a v důvodové zprávě k tomuto zákonu bylo ustanoveno, že nejen nemajetní, nýbrž také takové osoby, které svou výživou jsou odkázány na výdělek povolaného do služby, mají nárok na vyživovací příspěvek. Přes toto jasné ustanovená, že příslušníci osob beroucích mzdu nebo plat, mají nárok na vyživovací příspěvek,,nepřiznává se tento příspěvek příslušníkům osob povolaných do služby, mají-li domek nebo jsou-li nebo byly-li ženy povolaných mužů samy dělnicemi. Těmto osobám odnímá se vyživovací příspěvek se znamenitým odůvodněním, že jejich existence není závislá na výdělku povolaných mužů a že tedy nemají nároků na vyživovací příspěvek. Ještě dále jde okresní politická správa teplicko-šanovská. Ačkoliv zákon neobsahuje takového ustanovení, dává tyto ženy povolaných ke službě prohlížeti vojenskými nebo úředními lékaři a jsou-li uznány za zdravé, odnímá jim vyživovací příspěvek, nepřihlížejíc k tomu, měly-li dříve nějaký výdělek čí nikoliv. Takový postup jest přímo neslýchaný, odporuje ustanovením zákona a jest bezohledným a pobuřujícím opatřením. Ze všech těchto důvodů táží se podepsaní:

Jest pan ministr ochoten pohnati k odpovědnosti odpovědného činitele teplicko-šanovské okresní politické správy pro jeho nezákonitý postup a jest dále ochoten naříditi, aby příště zanechal podobného nezákonného postupu.

Jest ochoten vydati okresním politickým správám všeobecné pokyny, že podle ducha zákona a podle vůle zákonodárcovy mají nárok na vyživovací příspěvek příslušníci všech osob v poměru služebním nebo námezdním.

Projevujíce samozřejmou třídní solidaritu pořádají horníci v Československé republice peněžní sbírky na podporu stávkujících anglických horníků. Okresní politické správy v západočeském uhelném revíru nyní nařídily, aby četnictvo konalo o těchto sbírkách šetření. Skutečně četníci přicházejí do dolů a zjišťují totožnost sbírajících dělníků. Toto opatření, i když se jinak dále nezakročuje proti sbírkám, nemůže míti jiného výsledku a jiného účelu než postrašiti dělníky a zameziti, aby nepodporovali nouzí trpící anglické horníky, České úřady se tím zcela veřejně stavějí na stranu anglických majetníků dolů a vpadají do zad stávkujícím horníkům, což podle našeho mínění není nikterak úkolem československé správy.

Tážeme se tedy pana ministra:

1. Podle jakých zákonných ustanovení konají se šetření o sbírkách na podporu anglických horníků a kdo dal rozkaz k tomuto šetření?

2. Je pan ministr ochoten naříditi, aby tato opatření byla ihned zastavena?

Podle mírové smlouvy st. germainské hranice mezi Podkarpatskou Rusí a Rumunskem měla jíti po hřbetech hor na levém břehu řeky Tisy tak, že město Marmarošská Sihot mělo býti v hranicích Československé republiky. Ale při pozdějším rozhraničení československá vláda ustoupila Rumunům a hranicí republiky jest řeka Tisa, Tímto nespravedlivým rozdělením utrpěly pohraniční obce velké škody. Jednou takovou škodou jest to, že pozemkové knihy obcí: Bílý Potok, Luh, Velký a Malý Bočkov, Novoselice, Bílá Církev, Solotvina a Nižní Apša zůstaly v Marmarošské Sihoti, Podle právních ustanovení veškeré změny v pozemkových knihách, pokud jde o nemovitosti, ležící v Československé republice, jsou neplatné, Následkem toho lidé nemohou ani nabývati ani prodávati své pozemky a mimo to nahlížení do pozemkových knih jest spojeno s velikými těžkostmi. Rumunští úředníci těží z tohoto trapného stavu našeho obyvatelstva, žádajíce velkých úplatků a mimo to padělají pozemkové knihy a také v nich provádějí nesprávné změny.

Ačkoliv rozliční oficiální činitelé již po delší dobu stále prohlašují, že se v této věci již ťněco děl፠a že knihy budou odevzdány naším soudům, do dneška se nic podobného nestalo.

Proto se tážeme pánů ministrů:

1. Co zamýšlejí učiniti, aby rumunská vláda konečně jíž odevzdala naším soudům pozemkové knihy uvedených obcí?

2. Je-li ministerstvo pro věcí zahraniční ochotno zakročiti diplomatickou cestou, aby tyto knihy co nejdříve byly odevzdány československým soudům?

Skladiště prachu a střeliva kasáren pro pěchotu a dělostřelectvo v Šumperku, jelikož se po dlouhá léta stavělo a tím se město rozšiřovalo, stojí již dnes uprostřed města, a svou polohou velice ohrožuje veškeré obyvatelstvo a nevyhovuje totiž ani platným bezpečnostním předpisům.

Poněvadž v tomto skladišti jest nahromaděno nejen střelivo pro pěchotu a dělostřelectvo, nýbrž i nanejvýš nebezpečné a snadno zápalné třaskaviny, tato prachárna trvale velice ohrožuje život obyvatelstva a veškeré obyvatelstvo rozčiluje. Chceme poukázati na výbuch v Truhlářské ulici v Praze, jenž způsoben byv vojenským střelivem, musí býti výstražným znamením pro Šumperk.

Zakročení a vyjednávání obce s rozhodujícími úřady, aby prachárna byla přeložena z obvodu města, byla do dneška marná.

Tážeme se pana ministra národní obrany, chce-li co nejrychleji naříditi, aby hned byla zrušena prachárna šumperské posádky, která, stojíc uprostřed města, neustále trvale ohrožuje, obyvatelstvo a příčí se to i platným bezpečnostním předpisům?

V noci z úterka dne 25. května t. r. na středu dne 26, května bylo v Rakousku zavedeno clo na mléko v částce 3 zl. korun, to jest 21 Kč za 100 kg brutto. Poněvadž při dopravě mléka v 25-litrových dopravních konvích připadá 27% na konve, musí se těchto 21 Kč platiti z 73 litrů mléka, takže jeden litr mléka jest zatížen o 8,76 hal. více, což se rovná asi 4 zl. korunám na 100 litrů mléka. Dále jest doprava mléka do Vídně zatížena na 100 litrů bez cla těmito výdaji.

Jest tedy každý litr mléka, které se vyváží do Vídně, zatížen 47 haléři.

Poněvadž cena mléka franco Vídeň činí 0,37 šilinků, t. j. Kč 1,75, kdyby všechny tyto výdaje zůstaly zachovány, připočte-li se nově zavedené clo 29 haléřů z litru mléka, dostali by zemědělci za mléko nejvýše 90 hal. až 1 korunu za 1 litr. Svaz mlékárenských a mlékařských družstev na Moravě v Brně vypočítal, vzav za základ nejnižší sazby výrobní cenu částkou Kč 1,45. Jihomoravští mlékaři musí tedy pří vývozu do Vídně nezbytně dopláceti, Na druhé straně však jihomoravské mlékařství jest odkázáno na vývoz do Vídně.

Nyní se musí vláda snažiti, aby vyjednáváním bylo buď sníženo rakouské clo na mléko nebo aby se jihomoravským mlékařům poskytly výhody škrtnutím vývozních poplatků nebo snížením dopravného, aby jihomoravské mlékařství bylo zachráněno Před zkázou.

Podepsaní se táží pana předsedy vlády:

Co zamýšlí vláda podniknouti, aby v zájmu jihomoravského mlékařství zabránila tomuto přímo katastrofálnímu poklesu cen mléka a jeho dnes ještě nedozírným následkům?

Českí protifašisti dňa 27. mája 1926 držali protifašistickú demonštráciu v Prahe, a to ma popud socialistických strán československých. Tento protifašistický tábor ľudu konal sa za účasti vedúcich poslancov a senátorov bývalej koaličnej vlády. Súdiac dľa odznelých rečí za reprezentantov tohoto shromaždenia zvolení bolí aj aktívny prezident Č.S.R. a tiež aktívny minister zahraničia dr Beneš. Táto protifašistická demonštrácia bola namerená nie len proti nacionalistickej čiastke národa českého, ale sa nezastavila ani na hraniciach republiky č. S.

Miestopredseda senátu N. S. - Č.S.R, bývalý minister pravosúdia a soc. demokratický senátor dr Soukup na tejto schôdzí v svojom straníckom nadšení dovolil si nemiestnym a slušnej spoločnosti odsúdeniahodným zpôsobom vysloviť kritiku o Mussolinim, zakladateľovi italského fašismu, spojencovi Č.S.R. a konsolidátorovi Itálie. Dr. Soukup nazval Mussoliniho ťNajväčším banditom sveta, ktorý v paralytickom deliriume chce hrať úlohu Nera.Ť

Je to sa strany spomenutého senátora taký spôsob reči, ktorý pravým slovom v tejto interpellácii sotva sa dá pomenovať. Ani nehovoriac o tom, že ten neslušný útok odznel za diplomatickej prítomnosti zástupcu nám priateľskej Itálie. Preto dolu podpísaní pýtame sa pána zahraničného ministra:

1. Či je ochotný pred Národným Shromaždením Č.S.R. nízky tón rečí dr Soukupa odsúdiť?

2. Či je ochotný náležíte protestovať oproti nerozmyslenému vťahovaniu osoby pána prezidenta Masaryka do protifašistickej akcie?

3. Konečne či je ochotný pán minister zahraničia dementovať rozširované zprávy, že protifašistická demonštrácia, konaná dňa 27. mája 1925, súvisí s poradou, ktorá bola držaná bezprostredne pred touto demonštračnou schôdzou v Lánoch v prítomnosti pána prezidenta Masaryka a za účasti socialistických poslancov: Tomáška, Bechyňu, dra Patejdla a senátora Klofáča, ktorí potom boli úradnými rečníkmi na spomenutom protifašistickom shromaždení?

V poslední době jsme stále častěji svědky toho, jak protidělnická a protikomunistická zášť vysoké byrokracie a rozhodujících kruhů v tomto stát: dostává se až k vyloženým absurdnostem, za něž by se byl styděl každý copatý úředník starého režimu. Úřady demokratické republiky snaží se překonati vše, co dosud bylo považováno za vrchol protilidové persekuce a zatahují k přímému vykonávání persekučních pochopských služeb i učitelstvo, které nutí, aby trestáním nevinných dětí vykonávalo pomstu na jejich rodičích za jejích přesvědčení.

Pověstnými výnosy zemských školních rad byla zakázaná účast žactva na cvičeních Federovaných Dělnických Tělocvičných Jednot. Již tento postup vzbudil odpor jak veškeré nezaujaté veřejnosti, tak i kruhů právnických, jež zcela správně viděly v tom hrubé zasahování do práv občanských, zaručených ústavou. Daleko větší odpor však vzbuzuje dnes, že na nařízení shora pronásledují a trestají děti někteří karieristi z učitelských sborů, kteří doufají, že protizákonným terorisováním dětí stoupenců komunistického hnutí zavděčí se svým nadřízeným.

Ve všeobecném občanském zákoníku jakož i v ústavě mluví se podrobně o mocí otcovské. Jest tu zákonem stanovená poslušnost dětí vůči rodičům a rodičům dáno právo rozhodovati o konání a výchově svých dětí. Ba ústava dává právo otci rozhodovati nejen o konání a výchově, ale i o přesvědčení náboženském, Dítě jest zavázáno poslušností vůči rodičům a pravě tato poslušnost jest celou dosavadní školní výchovou zdůrazňována jako jedna z předních povinností a cností dítěte. Avšak zatím co tato povinnost je neustále zdůrazňována v oficielní mravouce a jejími interprety, v praksi jsme svědky toho, jak nemyslící byrokratické mozky vymýšlejí výnosy a ochotně přisluhující i někteří ťpedagogovéŤ podle nich trestají děti špatnými známkami z mravů za povinnou poslušnost vůči rodičům.

Posílají-li rodiče děti do cvičení Federovaných Dělnických Tělocvičných Jednot, pak nelze dětem než poslechnouti a cvičení se zúčastniti, Kdyby bylo v účastí dětí na těchto cvičeních skutečně něco závadného nebo kdyby tato cvičení Federovaných Dělnických Tělocvičných Jednot skutečně byla takového druhu, že by tím mohla býti ohrožena výchova dítěte, pak má to býti rodičům oznámeno a řádně odůvodněno. Jest jistě nesporno, že nenašli by se rodiče, kteří by posílali děti tam, kde by jich děti mohly dojíti jakékoliv úhony. Vysloví-li pak příslušné orgány zákaz návštěvy cvičení Federovaných Tělocvičných Jednot dětmi a je-li tento zákaz právně odůvodněn, mohl by býti i stanoven trest pro ty, kdož by. tohoto zákazu neuposlechli. Toho jest si zajisté dobře vědom každý úředník školských úřadů. Poněvadž však ví, že by takovýto zákaz byl protizákonný, ba přímo protiústavní, uchyluje se k tomu, že za rozhodnutí rodičů trestá děti, jež se brániti nemohou, A šplhavci v učitelstvu dávají pak dětem navštěvujícím z příkazu rodičů cvičení Federovaných Dělnických Tělocvičných Jednot horší známky z mravů, ač děti se chovají úplně mravně, ba dávají špatné známky z mravů právě proto, že chovají se děti mravně, t. j. že poslouchají svých rodičů.

Z velkého množství případů poukazujeme zvláště na postup školních úřadů a učitelů v Karlíně, v Krchlebech, Lochovicích, Obecnici a Táboře. Učitelé nejen že vyhrožují dětem špatnými známkami z mravů, resp. skutečně dětem špatné známky dávají, ale i přímo agitují pro vstup do jiných tělocvičných organisací a ve velmi mnohých případech vyslovují se velice ostře proti Federovaným Dělnickým Tělocvičným Jednotám, jakož i proti rozhodnutí rodičů, kteří posílají děti do cvičení těchto Jednot, nepřípustně kritisují toto rozhodnutí a tak přímo popouzejí děti proti jejich rodičům.

Podepsaní se táží:

1. Jsou panu ministru školství a národní osvěty známy tyto případy persekuce školních dětí?

2. Je pan ministr ochoten učiniti potřebná opatření, aby dětem bezdůvodně špatnou známkou z mravů, trestaným, byla vysvědčení ihned opravena?

3. Je pan ministr ochoten zaříditi, aby byl zrušen zákaz cvičení školních dětí ve Federovaných Dělnických Tělocvičných Jednotách?

4. Je pán ministr ochoten zakročiti, aby zamezeno bylo šikanování dětí komunistických rodičů ve školách?