Duchcovský časopis ťKrušnohorský ObzorŤ přinesl v čísle 9 ze dne 30, května 1926 článek pod názvem; ťČemu se u nás říká fašism?Ť Z tohoto článku byly většinou zabaveny tyto stati: ťKdyž tento vzácný host během své řeči rozvinul před účastníky a vládním zástupcem velkoněmeckou trikoloru, došlo mezi přítomnými Čechy a Němci k rušné výměně názorů, při čemž bylo zabráněno zpívání Schoenererovy hymny, rovněž na pořad slavnosti dané.
Všeněmecký lidový svaz pro Čechy, Moravu a Slezsko (jak se právě dovídáme) podal u státního zastupitelství v Chebu trestní oznámení na přednostu chebského železničního úřadu pána Kozáka, (jejž pokládají za vůdce českoslov. fašistů v Chebu) pro násilné rušení Bismarkovy a Schoenererovy oslavy a oznámení k min. železnic pro komandováni prý krojovaných železničářů k této oslavě, ťEgerer Zeitg.Ť doufá, že státní moc těmto provokatérům jejich řemeslo zarazí!Ť Tuto státní moc varujeme zcela otevřeně ve jménu klidu a pořádku před jakýmkoli přehmatem! Trpělivost má také své meze Provokací bylo povolení a průběh všeněmecké schůze bismarkovské a schoenererovské, v níž se hulákala Bismarkova hymna, na níž hlavní slovo měl říšsko-německý Hackenkreuzler, který před očima zástupce oné státní moci rozvinoval velkoněmeckou trikoloru. Provokací jest alarmování státní moci, aby trestala české hraničáře, kterým dochází již trpělivost, Nežvaňte věčně o zbytečnosti československého fašismu a dokažte jeho zbytečnost skutky Varujeme před jakýmkoli potrestáním vedoucího železničního úředníka, naopak žádáme o nejpřísnější vyšetření, kdo že stojí v čele všeněmeckého hnutí v Československu, kým byla schůze do Chebu svolána a kdo ji řídil!Ť Celkem zabaveno bylo 33 řádek. Toto zabavení pobuřuje, jelikož zabavené vývody obsahují pravdivé vylíčení skutečných událostí a tlumočí rozhořčení českých hraničářů nad provokacemi velkoněmeckými na území našeho státu.
Tážeme se tudíž pana ministra, je-li ochoten
chrániti svobodu tisku a dáti podřízeným
úřadům pokyn, aby náležitě
šetřily svobodného projevu mínění?
V Mostě působí v hodnosti přednosty okresní správy politické vl. rada Waldbrun. Na místě nejvýš exponovaném, na místě zástupce vlády v okrese smíšeném, který jest dějištěm ostrého boje národnostního, stojí příslušník národa německého, který dne 10. prosince 1918 odepřel složiti přísahu republice Československé, ač byl upozorněn, že bude prozatímního vedení okresní správy politické zbaven, nesloží-li přísahy. Teprve později přísahu složil a byl dán na místo neobyčejně důležité, Poměry u okresní správy politické v Mostě jsou po stránce národnostní velmi neutěšené, Zaměstnanců českých jest mizivě málo, a poměry nejen že se nelepší, nýbrž jak z dalšího znění interpelace je patrně, ještě se horší, Proti vládnímu radovi Waldbrunovi objevily se vážné stížností, které tlumočeny byly posl. Ježkem tehdejšímu ministrovi vnitra dr. Noskovi a ministerskému předsedovi dru Černému a bylo slíbeno vyšetření a event. potrestání vládního rady Waldbruna. Stížnosti tyto byly dohlédacím nadřízeným úřadem žateckým revidovány a mají původ v tom, že vládní rada Waldbrun
1. nařídil, aby byla jednací čísla protokolu jednacího podvodně přeskočena o 2000 čísel, čímž chtěl docíliti, aby nebyla restrikce v německém zaměstnanectvu (českých je pramálo) prováděna. 2. Vyplácel na Vánoční svátky a také v r. 1925 z tzv. ťčerného fonduŤ okresní správy politické - jenž, podle nařízení zemské správy politické v Praze měl býti dávno odveden, remunerace a sice jen úředníkům německým. Teprve později po intervenci českých úředníků vyplatil i jim tyto remunerace.
3. Že z toho ťčerného fonduŤ vydržoval přes zákaz nadřízených úřadů kancelářské síly a tím značné částky tohoto fondu byly vyčerpány. Z toho všeho vyplývá, že nadržuje personálu německému na úkor českého, nehledě ani, že porušuje své služební povinnosti. Po intervencích, které podniknuty byly v ministerstvu vnitra a u zemské správy politické rozhlásila se po Mostě neuvěřitelná zvěst, že totiž Němec vlád, rada WaIdbrun zůstane v Mostě, přes své přestupky dále, ale český úředník, okresní komisař Matoušek, kterého patrně vl. r. Waldbrun podezřívá, že na nepořádky upozornil, bude přeložen, A skutečně za nedlouho rozhodla zemská politická správa, ač upozorněna byla na nemožnost svého rozhodnutí, že obviněného Němce ponechává na čelném místě ve smíšeném území, kdežto výtečného českého úředníka překládá do Strakonic, tedy ze smíšeného území, kde je Čechů u okresní správy politické málo, do ryze českého města Při tom ponechává druhého - Němce, právníka dr Franka, nezávadně v Mostě a Čecha - právníka překládá ze smíšeného území. Tyto důvody svědčí o neudržitelnosti poměrů u okresní správy politické v Mostě.
Tážeme se tudíž pana ministra, je-li ochoten
věc vyšetřiti a výsledek vyšetření
oznámiti, dále zda jest ochoten přeložiti
vl. radu Waldbruna z Mostu a přiměřeně
k počtu obyvatelstva rozmnožiti počet úřednictva
českého v Mostě?
Dne 28. ledna 1922 bylo provedeno protokolární zestátnění stanice v Táboře u ministerstva zemědělství v přítomnosti zástupců min. zemědělství, zem. výboru správního a zem. vyšší školy hospodářské v Táboře s účinností od 1. března 1922. Při tom byli převzati i laboranti. Od 1. března 1922 stanice funguje. Převzatí laboranti jsou placeni sice Z. S. V. dále, ale na refundaci ministerstva zemědělství.
Dne 29. prosince 1922 výnosem č. 79964-V-Ú., adresovaným Zem. správnímu výboru, prohlášeno zestátnění stanice od 1. března 1922 s výslovným současným převzetím laborantů Volfa, Müllera, Holase, Vacky a Mathy do státní služby. Současně min. zemědělství požádalo Zem. správní výbor, by učinil opatření, aby prozatím nadále byly vypláceny požitky těmto zaměstnancům proti dodatečné refundaci do dne, kdy bude provedeno jejich individuelní jmenování.
Dne 25. dubna 1923 č. 29572-V.-Ú. vyžádány od laborantů ustanovovací dekrety Z. S. V., kteří byli výnosem z 29./XII. 1922 č. 79.964 ze služeb zemských hromadně převzati, aby jejich definitivní ustanovení ve službě státní mohlo býti provedeno.
Dne 25. října 1924 č. 74939-V.-Ú. bylo sděleno, že převzetí zřízenců do státní služby se projednává.
Dne 23. března 1925 č. 24.361-V-Ú. zaslalo min. zemědělství hodnostní seznamy, v nichž tito laboranti jsou uvedeni v tabulce úředních zřízenců pod č. 7, 8, 9, 10, 11.
Jmenovaní laboranti osobně intervenovali 15. ledna 1924 u min. zemědělství, v červenci 1924 u p. sát. taj. dr. Pazderky v Táboře, v září 1924 u p. přednosty prof. dr. Jelínka v Táboře, 17. února 1925 u min. zemědělství p. min. rada dr. Schránil, avšak marně, definitivní převzetí jejich nebylo dosud provedeno. - Laboranti, o něž jde, byli vesměs dlouholetými definitivními zemskými zřízenci a to:
1. Vacka Rudolf od 5. září 1904.
2. Maťha Frant. od 11. prosince 1905 (zemřel 15. prosince 1925).
3. Müller Václav od 3. listopadu 1909.
4. Holas Václav od 1. února 1912.
5. Volf Ladislav od 15. března 1915.
Poněvadž dosud nedostali jmenovacích dekretů, nebo aspoň zatím potvrzení, že jsou definitivními zřízenci státními a nemohou se tudíž ničím vykázati, ač byli již téměř před 4 roky převzati do služeb státních, táží se podepsaní pana ministra zemědělství:
1. Jest pan ministr ochoten ihned zaříditi, aby byly splněny podmínky zestátnění stanice v Táboře a to okamžitým jmenováním uvedených laborantů státními zřízenci?
2. Jest pan ministr ochoten sděliti podepsaným, proč toto jmenování nebylo již dávno provedeno a proč se po 4 léta zdržuje?
3. Jest pan minstr ochoten sděliti podepsaným, co
v této věci zařídil, aneb zaříditi
hodlá?
Poměry absolventů státních báňských podniků jsou vedle zákona ze dne 25. ledna 1914 (služební pragmatika) upraveny specielním zákonem ze dne 15. dubna 1920, č. 289 Sb.z. a n. - V tomto zákoně se stanoví, za jakých podmínek mohou býti jmenováni úředníci a podúředníci skupiny ťDŤ.
Podle § 7 zák. 289 mohou býti vedle prozatímních dozorců i zřízenců, pokud se na ně vztahuje služební pragmatika, jmenováni podúředníky. Kancelářští směnaři i přes svoje vzdělání a pracovní výkon jsou tímto zákonem postaveni níže než zřízenci, protože jsou z působnosti zákona vyjmuti. Je zřejmo, že při sdělávání zákona stala se chyba, protože nemůžeme uvěřiti, že by zákonodárné kruhy úmyslně byly tak jednaly. Poměry po vydání zákona č. 289 vyvinuly se nyní tak, že zaměstnanci státního báňského podniku se stejným předvzděláním a stejnou prací jsou rozděleni. Jedni na úředníky skupiny ťDŤ nebo podúředníky (podúředníci po 20 letech stávají se úředníky), druzí jsou méně než pragmatikální zřízenci, jsou kancelářskými směnaři ve stavu dělnickém. Mezi odbornými školami jsou báňské školy odborné asi jediné, jichž absolventi nemohou se státi ani podúředníky, nýbrž musí zůstati stále jako dělníci. Jmenováním kancelářských směnařů podúředníky nevzniknou žádné větší výlohy, neb dnešní plat převyšuje IV. stupeň podúřednický. Rovněž jejich počet nemůže býti překážkou, protože v Příbrami jde asi o 19 zaměstnanců, na Slovensku asi 16, celkem tedy 35. Někteří kancelářští směnaři, kteří byli služebně povoláni do ministerstva veřejných prací, podúředníky již jmenováni byli.
Jmenováni jsou většinou sirotci po hornících, kteří v závodech přišli o život, nebo utrpěli smrtelný úraz a jemu podlehli. Tím dostalo se jejich rodině částečného odškodnění, že byli přijati do práce horního závodu.
Po dobu, než byli přijati na důlní praxi, která je předepsána před návštěvou školy, t. j. 3 roky, byli zaměstnáni na veškerých pracech u závodu ponejvíce v kanceláři.
Po odbyté důlní praksi navštěvovali státní horní školu v Příbrami, která má učební běh 2 1/2 roku, neb stát. průmyslovou školu 2 roční.
Od absolvování horní školy uběhlo již některým 3 1/2 roku a stále vedeni jsou jako kancelářští směnaři v kategorii dělnické, ač mají školu měšťanskou, průmyslovou, někteří nižší reálku a k tomu všichni státní horní školu v Příbrami, Báňské Šťávnici, aneb státní odbornou školu v Praze. Zaměstnáni jsou u závodu 5-18 roku, mají delší kancelářskou praksi 3-8letou a vykonávají práce podúřednické i úřednické.
Z těchto důvodů táží se podepsaní pana ministra veřejných prací:
1. Jest pan ministr veřejných prací ochoten předložiti N. S. návrh novelisace § 8 zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 289 Sb. z. a n. tak, aby zaměstnanci státních báňských podniků, kteří absolvovali školu v Příbrami anebo na Slovensku v některém báňském ústavu a jsou v státních báňských závodech zaměstnáni 5 let a mají odbytou jednoroční dobu po absolvování této státní odborné školy, počítající ode dne, kdy složili závěrečnou zkoušku na báňské škole odborné, zařazeni byli do stavu státních podúředníků s označením úřednického čekatele. Úhrnnou službou rozumí se všechna léta, ztrávená ve stálém neb nestálém dělnickém poměru?
2. Jest pan ministr ochoten vyjmenovati zmíněné kancelářské směnaře, absolventy státních horních škol úřednickými čekateli a podúředníky?
3. Jest pan ministr ochoten sděliti podepsaným,
co v tomto směru hodlá učiniti neb již
učinil?
Protokolem, sepsaným u městského úřadu v Brandýse n. L. dne 26. dubna 1923 město Brandýs n. L. postoupilo do vlastnictví státu Československého pozemky č. kat. 1193 a 1194 kat. obce Brandýs n. L. a vzdala se práva užívání louky ťUčitelkaŤ č. 1197/1 kat. obce St. Boleslav, Československý stát naproti tomu postoupil do vlastnictví města Brandýsa n. L. pozemky č. kat. 1111, 1112 a 1113 kat. obce Brandýs n. L.
Podle těchto protokolů dohodli se zástupci Čsl. správy státních lesů a statků a města Brandýsa n. L., že držení pozemků č. kat. 1111, 1112 a 1113 a č. 1197/1 přejde na smluvní strany se zpětnou platností od 1. října 1923. Placení daní a poplatky mělo přejíti na nové vlastníky, resp. držitele, po provedení směny v knihách pozemkových.
Ministerstvo zemědělství výnosem ze dne 9. února 1925 č. 9160-XV-7 v dohodě s ministerstvem financí (rozhodnutí ze dne 27. ledna 1925 č. 28.199/24-VII/17) zrušilo shora uvedené jednání a ředitelství státních lesů a statků v Brandýse n. L. uložilo čsl. správě státních lesů a statků v Brandýse n. L., aby vyzvala městský úřad v Brandýse n. L. k odevzdání louky ťUčitelkyŤ č. kat. 1197/1, jehož držení se městská obec Brandýs n. L. v rámci shora uvedeného jednání vzdala, do užívání řečené správě. (Výměr čsl. správy státních lesů a statků v Brandýse n. Lab. ze dne 22. června 1925 č. j. 2126/1925).Proti tomuto postupu podala městská obec Brandýs n. L. rozklad ministerstvu zemědělství a ministerstvu financí dne 17. srpna 1925, v němž prokázala, že místní školní rada v Brandýse n. L. užívala od nepamětných dob louku ťUčitelkaŤ č. kat. 1197/1, která byla majetkem panství brandýsského, a její užitky podle pamětníků byly vždy věnovány účelům školním a dožadovala se změny rozhodnutí řečených ministerstev v tom smyslu, že ujednaná směna se schvaluje, ježto jinak by byla nucena soudně se domáhati uznání práva užívacího k pozemku č. kat. 1197, který si správa státních lesů a statků po zamítavém rozhodnutí jednoduše ponechala v držení s celým užíváním bez všech kompensací a beze všeho dalšího jednání.
Tímto jednáním místní školní rada v Brandýse n. Lab. byla připravena o posavadní uznané užívací právo, jehož výtěžek plně věnovala účelům školním, tedy účelům, ktereé jsou i účely státními a zdá se nespravedlivo vůči městské obci Brandýsu n. L., aby tímto postupem, který by snad byl omluvitelný při jednání mezi soukromými osobami, ne však mezi veřejnoprávními svazky, veřejná korporace - místní školní rada - byla připravena o právo, které jí od nepamětných dob náleželo.
Vzhledem k uvedenému táží se podepsaní:
1. Jest dotázaným pánům ministrům tato záležitost známa?
2. Jsou páni ministři ochotni potřebné zaříditi, aby místní školní rada v Brandýse n. L. nemusila se svého práva k pozemku č. kat. 1197/1, kat. St. Boleslav soudně domáhati?
3. Jsou páni ministři ochotni podepsaným
podati zprávu o tom, co v této věci zařítili
neb zaříditi hodlají?
Pro civilní zaměstnance ministerstva národní obrany po zrušení kmenového přídavku zaveden byl t. zv. přídavek časový, který vyplácí se zaměstnancům zaměstnaným více než pět let nepřetržitě v závodech, zdravotních a učebních ústavech ministerstva národní obrany.
Ministerstvo národní obrany 12. odd. pol. práv. vydalo o tomto výnos, uveřejněný ve Věstníku MNO. čís. 53 č. 518 z r. 1924, podle kterého tento časový přídavek vyplácí se každoročně v měsíci prosinci. Jednáním odborových ústředen s ministerstvem národní obrany 12. odd. pol. práv. bylo docíleno, že časový přídavek bude vyplácen již v měsíci březnu a také předcházející výnos doplněn byl Věstníkem čís. 64, čl. 670 v r. 1925.
V roce 1926 také byl vyplácen tento přídavek sice až v měsíci květnu ve všech podnicích a ústavech, jedině zaměstnancům vojenských zásobáren a zbrojních dílen vyplacen nebyl. Proč se tak stalo, není oficielně známo, má se však za to, že některé oddělení min. národní obrany výplatu časového přídavku zaměstnancům vojenských zásobáren a zbrojních dílen znemožňuje. Opatření toto způsobilo mezi těmito zaměstnanci značné roztrpčení, což využívají živly, které mají snahu seslabiti autoritu a důvěru v odborové ústředny i v ministerstvo národní obrany 12. odd. pol. práv., které kolektivní smlouvy v poradním sboru MNO. pro otázky dělnické společně sjednávají.
Vzhledem k uvedenému táží ser podepsaní poslanci:
1. Jsou panu ministrovi tyto věci známy?
2. Chce pan ministr naříditi, aby výplata
časového přídavku postiženým
byla provedena?
Pane ministře, zákonem ze dne 13. února 1903 č. 31 z. z. čes. podle prvního odstavce § 5 zákona z 11. června 1901 č. 66 ř. z. a zákona ze dne 11. června 1919 č. 33 Sb. z. a nař. náleží vládě republiky Československé povinnost přikročiti k úpravě vodního toku Jizery a vybudovati údolní přehrady na hořejším jejím toku a sice na vlastní Jizeře u Karlova, Vilémova a Benešova, na Malé Jizeře u Křižlic a na Kamenici pod Blatenskou pilou, zachytiti přebytečné vody a regulovati vodní průtok.
Přípravné práce a studia pro stavbu údolních přehrad na Jizeře byly provedeny již v roce 1904.
Mimo to provedeny dílčí úpravy břehů Jizery pod Turnovem k jejímu ústí u Toušeně do Labe.
Od té doby přes snaživou práci Komitétu pro úpravu Jizery v Mladé Boleslavi od roku 1901, tedy plných 25 let, nebylo možno pohnouti vládu, aby se podjala provedení úkolů zákonem jí uložených a přikročila k zahájení prací.
A tak jeden z největších přítoků středního Labe - Jizera - několikráte do roka vlivem dešťů nebo tání vystupuje náhle z řečiště. Zničí úrodu téměř na 3.600 ha zemědělské půdy, zničí břehy, mosty, cesty a vodní díla na ní položená, přeruší výrobu v četných průmyslových závodech, nebo poškodí jich zařízení, vedle škod, jež působí obyvatelům níže položených budov a vedle národohospodářské škody, jež vzniká tím, že ohromná vodní síla její nemůže býti nejen průmyslem ani zemědělstvím využita.
Provedení těchto naléhavých prací vodních je přes to oddalováno, ač zájemníci její úpravy vyčerpali již všechny prostředky, aby přesvědčili vládu o nezbytnosti úpravy celého toku Jizery, a v četném obyvatelstvu jednoho z nejpoplatnějších krajů vzmáhá se pro odklady ty oprávněná roztrpčenost.
Také v roce 1926 nebylo započatu s pracemi a jak se v informovaných kruzích tvrdí, započetí těchto prací nemá se státi ještě ani v roce 1927, ježto příslušné náklady nemají býti ani tentokrát do rozpočtu zařazeny.
Podepsaní interpelanti se táží:
1. Ví pan ministr veřejných prací o těchto věcech?
2. Jest pan ministr ochoten dáti započíti s pracemi výstavby, ježto přípravné práce projektů údolních přehrad jsou hotovy?
3. Jest ochoten zasaditi se, aby do rozpočtu ministerstva
veř. prací na rok 1927 byl potřebný
peníz zařazen?
Pane ministře!
Ustanovením §u 6 zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a nař. určena byla doba státního příspěvku pro nezaměstnané na tři měsíce, požívají-li podpory nepřetržitě, stane-li se tak v intervalech, na čtyři měsíce v roce.
Dělnictvo přijetím tohoto vládního návrhu, jež stal se zákonem a jímž odstraněn byl dřívější způsob státní podpory pro nezaměstnané, projevilo ohromný smysl pro potřeby státu. Rozdělilo se o finanční břemeno na podpory nezaměstnaných se státem a převzalo celou administrativní agendu podporování nezaměstnaných.
Zástupci odborově organisovaného dělnictva při projednávání vládního návrhu ve výborech a v plenu sněmovny projevili nepokryté názor, že tento způsob podpory nezaměstnaných může se uplatniti jedině v dobách normálního hospodářského vývoje, a že při déle trvajících krisích odbytových a výrobních, ani způsob, ani délka stanovené podpory ani její výše nemůže stačiti svému účelu.
Hospodářská krise v Československé republice vytlačila na dlažbu ohromné masy nezaměstnaných. Je to zejména průmysl textilní, oděvní, stavební, hornický a kovoprůmyslový, jehož valná část dělnictva zaměstnání zbavena po delší dobu, jest bez existenčních prostředků, ježto jiné zaměstnání nalézti nemohou a nárok na podporu v nezaměstnanosti vyčerpali.
Podepsaní interpelanti se táží:
1. Jest Vám, pane ministře, znám tento neudržitelný stav, v němž octli se nezaměstnaní dělníci těchto odborů výrobních bez své viny?
2. Jest pan ministr ochoten působiti u vlády, aby započatu bylo s připravenými pracemi státních a veřejných staveb, silnic, regulací řek, výstavbou nádrží projektovaných,
3. jest pan ministr ochoten působiti k tomu, aby působnost zákona o stavebním ruchu byla co nejdříve obnovena a tím dána nezaměstnaným možnost a příležitost k obživě,
4. jest pan ministr ochoten předložiti parlamentu
s největším urychlením návrh
na novelisaci zákona o státním příspěvku
k podpoře nezaměstnaných, jež by odstranila
nedostatky jeho?
Pane ministře!
Ve volebním letáku týdeníku ťNordenŤ, vydaném dne 30. října 1925, zabaveny byly tyto řádky: ťSudetsko-německý lide, vol. Chceš-li boj a nikoli nedůstojné vtírání se nesmiřitelnému odpůrci, chceš-li jednotu a nikoli roztříštěnost, chceš-li zůstati německým, abys nebyl pozvolna vstřebán ve vnitru hranic československého národního státu, chceš-li sloučení s německým národem a nikoli sepnutí svého osudu s osudem českého státu, - vol listinu německé strany národní.Ť A v čísle ze dne 23. listopadu 1925 tato báseň:
ťVysvoboď nás, Pane!Ť
Dokud se přísně den co den
neptáte: Co's už vykonal
pro blaho svého lidu dnes,
zítra-li odvážíš se dál
pokud znít výkřik neustane
ťVysvoboď nás, Pane!
Vysvoboď nás, Pane!Ť
dotud vám nebude probuzen
nový máj a nový den.
Dokud náš - rcete klidně ťlidŤ -
nezrychlí třikráte svůj dech,
kladivo, péro, pluh má klid,
dokud se nechce v ztichlých zdech
pro národ žít, za čest se bít,
dokud čin míjí odhodlané
ťVysvoboď nás, Pane!
Vysvoboď nás, Pane!Ť
dotud je víra planá jen
v nový máj a nový den.
Prosycen vzduch je, bouře van
rozrůstá z vlnek v dravý tok,
z kamene, z kvádrů nový stan
vystav si, lide, pevný blok!
V srdcích buď zápal rozohněn,
modlitbou ať nám vzplane
ťVysvoboď nás, Pane!
Vysvoboď nás, Pane!Ť
Bůh s vámi, pěsti, stvořte jen
nový máj a nový den.
Jelikož si liberecké státní zastupitelství, provádějíc censuru, osvojilo v poslední době docela libovolný výklad své pravomoci, tážeme se pana ministra:
1. Dalo ministerstvo pokyny, aby se censura prováděla liberálně?
2. Domnívá se pan ministr, že těmito zabavenými větami porušeny byly nějak existence státu nebo veřejná mravopočestnost či pokojné spolužití obyvatelstva?
3. Hodlá pan ministr státním zastupitelstvím
a zejména libereckému státnímu zastupitelství
připamatovati, že jejich postup není důstojný
demokratického státu a dáti libereckému
státnímu zastupitelství příkaz,
aby příště upustilo od takových
libovolných konfiskací?