Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. min. financí na interp. posl. Bergmanna a spol. o postupu finančních úřadů I. instance na Slovensku při vyměřování daně z příjmu státním zaměstnancům (tisk III/90),

II. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna a spol. o výplatě oděvní podstaty československému četnictvu (tisk XV/229),

III. min. financí na interp. posl. Srby, Geršla a soudr. o snížení úrokové míry a zřízení poštovní spořitelny (tisk XI/181),

IV. min. spravedlnosti na interp. posl. Bolena, dra Sterna a soudr. o konfiskaci 3. čísla VI. ročníku časopisu "Landarbeiter" ze dne 10. března 1926 (tisk 253),

V. min. financí na interp. posl. Windirsche a druhů o příliš vysokých předpisech daně z příjmu všeobecně a zvláště v odhadním okrese Jablonec n. Nisou (tisk XI/92),

VI. min. financí na interp. posl. Hellera a druhű, že na budově celního úřadu v Horním Lichtenvaldu jest jen český nápis (tisk I/22),

VII. min. železnic na interp. posl. dra Schollicha a druhů o užívání jazyka v železniční dopravě (tisk V/49),

VIII. min. financí na interp. posl. A. Nitsche, J. Koczora a druhů o nevyřízených odvoláních proti dávce z majetku (tisk VII/144),

IX. vlády na interp. posl. dra Hanreicha a druhů o rozdělení půdy v obci Cvrčovicích, v okrese pohořelickém (tisk VI/181),

X. min. vnitra na interp. posl. Kunze a druhů o výplatách cizozemských pojišťoven v československé měně (tisk X/144),

XI. min. financí na interp. posl. Windirsche a druhů o nařízení důchodkového kontrolního úřadu ve Frýdlantu o placení daně z masa (tisk XIX/181),

XII. min. pošt a telegrafů na interp. posl. Hellera a druhů, jak poštovní úřad v Homoli v okrese litoměřickém dodává poštu (tisk XI/181),

XIII. min. financí na interp. posl. Bergmanna a druhů o vyrovnávacím přídavku Josefa Skurka, podúředníka tabákové továrny v Košících (tisk IV/68),

XIV. vlády na interp. posl. inž. Dostálka a druhű o zabezpečení náhradních pozemků z parcelovaných velkostatků pro zemědělce, poškozené stavbou vodní nádrže na Rozkoši u Čes. Skalice (tisk XVIII/97),

XV. min. obchodu na interp. posl. Zeminové, Slavíčka, Tučného a spol, o nemožnosti uzavříti s Maďarskem obchodní smlouvu (tisk 415),

XVI. vlády na interp. posl. Hrušovského, Špatného a spol. o přidělování zbytkových statků Státním pozemkovým úřadem jednotlivým členům Národního shromáždění a jich příbuzným (tisk 412),

XVII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Szüllö a soudr., aby zabavené církevní statky byly propuštěny ze správy (tisk 248),

XVIII. min. financí na interp. posl. Koczora a druhů, aby byl vzat zřetel na ztráty peněžních ústavů při odhadech dávky z majetku (tisk X/215),

XIX. vlády na interp. posl. Bergmanna a spol., o nostrifikaci cizích firem v republice Československé (tisk XXIII/181),

XX. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna a spol., v příčině členství čsl. četnictva v tělocvičných jednotách sokolských a střeleckých (tisk IX/229),

XXI. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna a spol, ve věci nového přehlídkového p3edpisu četnictva (tisk II/90),

XXII. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna a spol, o přezbrojení četnictva (tisk XIV/229),

XXIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Bolena, Hrušky a soudr. o konfiskaci časopisu "Rudé Právo" v Praze (tisk V/351),

XXIV. min. pověřeného vedením ministerstva pro zásobování lidu na interp. posl. Johanise a druhů o drahotě masových a moučných výrobků (tisk XIX/215),

XXV. min. spravedlnosti na interp. posl. Muny, Haruse a soudr. o konfiskaci sbírky básní Františka Heřmánka "Za zdí" (tisk X/354),

XXVI. min. spravedlnosti na interp. posl. Majora, Kršiaka, Steinera a soudr. o zabavení zpěvníku "Forradalmi dalok" (Revoluční písně) pro lidové písně - "Varsavjanka", "A paraszt háboru" "A dobos" (tisk I/354),

XXVII. min. financí na interp. posl. Netolického, Slavíčka, Práška a spol, v záležitosti daňové reformy a úlev daňových pro živnostníky a zemědělce (tisk 463),

XXVIII. předsedy vlády na interp. posl. inž. Junga, dra Luschky a druhů o pronájmu zbytkového statku Knížecí dvůr městu Opavě (tisk XVI/229),

XXIX. vlády na interp posl. dra Mayr-Hartinga a druhů o zadávání veřejných dodávek (tisk I/181),

XXX. min. národní obrany na interp. posl. Bartela a druhů, aby byla přeložena prachárna v Šumperku (tisk VIII/249),

XXXI. min, obchodu a min. financí na interp. posl. Windirsche a druhů o likvidaci družstva pro nákup bavlny (tisk lX/49),

XXXII. min. školství a národní osvěty na interp. posl. dra Spiny, dra Feierfeila, Horpynky, Simma, Stenzla a druhů o zrušení německé krajkářské školy v Hengstererben (tisk XXIII/215) a poslanců Pohla, de Witte a druhů v téže věci (tisk III/227),

XXXIII. min. vnitra na interp. posl. dra Koberga a druhů, že nepoužité hlasovací lístky pro volby do poslanecké sněmovny byly odevzdány Československému Červenému Kříži (tisk XX/215).

Ježto interpelace neuvádí konkrétních dat o tom, u kterých úřadů vytýkané závady se vyskytly a ani netvrdí, že by generální finanční ředitelství v Bratislavě dotčenou praxi schvalovalo, nezbývá nežli v odpovědi poukázati na právní stav, který platí v uvedeném směru na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde bylo nutno v zájmu udržení kontinuity tamního právního řádu ponechati prozatímně v platnosti bývalé uherské zákony i pro obor přímých daní.

Po této stránce třeba však konstatovati, že v interpelaci citovaný § 12, čís. 8 zák. čl. X./1909, týkající se mimo jiné i premií na životní pojištění, byl v § 2 zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 294 Sb. z. a n. pozměněn tak, že počínajíc berním rokem 1921 přísluší srážka životních pojišťovacích premií také všem státním zaměstnancům na Slovensku a sice v témž rozsahu, jako je tomu v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Rovněž jsou prokázané a zapravené úroky z dluhů vzhledem k ustanovení § 5, odst. 2, zák. čl. XXVI/1916 odpočitatelnou položkou i u státních zaměstnanců a, generální finanční ředitelství v Bratislavě ve zprávě, která byla stran předmětu interpelace ministerstvem financí vyžádána, výslovně konstatuje, že při ukládání daně z příjmu béře se ohled na srážky v interpelaci uvedené.

Stal-li se snad v ojedinělých případech omyl, pak bylo možno v odvolacím řízení zjednati patřičnou nápravu.

Naproti tomu léčebné výlohy u poplatníků na Slovensku vůbec, tedy i u státních zaměstnanců, nelze pokládati vzhledem k ustanovení § 14, čís. 6, zák. čl. X./1909 za položku odpočitatelnou a není v tomto směru nějaké úchylky proti stavu platnému v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, kde rovněž náklady spojené s léčením nejsou jako osobní výdaje vzhledem k ustanovení § 162, čís. 4 zákona u osobních daní přímých srážkovou položkou. Posléze třeba podotknouti, že chystanou reformou přímých daní dojde k úplné unifikaci všech ustanovení platných v oboru přímých daní pro celé státní území Československé republiky.

Od 1. dubna 1926 vyplácí se oděvní paušál všem definitivním příslušníkům četnictva v hotovostí měsíčně předem.

Zjev, že snížení diskontní sazby, provedené cedulovým ústavem, se neprojevuje v plném rozsahu v úvěrových sazbách ostatních peněžních ústavů, má své příčiny v dosud nezcela normálních poměrech na peněžním trhu,

Dlužno si totiž uvědomiti, že tlak zlevňovací sazební politiky cedulového ústavu nemůže míti plných účinků dotud, dokud tímto ústavem poskytované směnečné a lombardní úvěry tvoří jen skrovnou částku celkové sumy oběživa.

Právě dotčený skrovný rozsah směnečných a lombardních závazků u cedulového ústavu na jedné a hromadění značných kapitálů na žiru u téhož ústavu na straně druhé, svědčí o nadbytku volných kapitálů, nadbytek kapitálu o sobě však nestačí ke snížení úvěrových sazeb, nýbrž jest k tomu potřebí nadbytku kapitálů, nabízejících se k trvalému uložení a zároveň přiměřeně nízkého úvěrového risika.

Úvěrové risiko jest dosud nesporné vysoké a jeho zmírnění závisí na vzrůstu bezpečností po stránce politické i morální, Spíše jest v moci ministerstva financí odstranění druhé příčiny drahoty úvěru, budiž nedostatku nabídky kapitálu, ministerstvo financí též k tomu soustavně pracuje, naříkajíc se nových úvěrových požadavků na domácím peněžním trhu, uplatňujíc vliv na zmenšení takových požadavků i se strany ostatních veřejných svazků a usilujíc o splácení stávajících dluhů státních. Tato akce nezůstane jistě bez vlivu na zlevnění úrokových sazeb. Aby tento blahodárný proces nebyl brzděn udržováním přílišného rozpětí mezi sazbou úrokovou a úvěrovou, jest nutno provésti vhodnou organisaci našeho bankovnictví a docíliti hospodárnost bankovního provozu, kterémuž problému věnuje ministerstvo financí zvýšenou pozornost.

V rámec řádné organisace bankovnictví náleží nesporně též, vybudování Poštovní spořitelny; v té příčině byl již před delší dobou vypracován návrh zákona, o kterém bylo již také jednáno mezi jednotlivými ústředními úřady. Prohlášením ťČeskoslovenské pošty (včetně poštovních úřadů šekových)Ť za podnik, spravovaný podle zásad obchodního hospodaření, po rozumu zákona ze dne 18. prosince 1922, čís. 404 Sb. z. a n., nastala potřeba přepracovati původní osnovu, Přípravné práce jsou téměř skončeny, a jednání meziministerské bude podle možnosti urychleno ve snaze, aby osnova zákona mohla býti předložena Národnímu shromáždění pokud možno již v podzimním zasedání tohoto roku.

Státní zastupitelství v Praze zabavilo číslo 2-3 periodického tiskopisu ťLandarbeiterŤ pro místo v interpelaci doslovně uvedené, ježto shledalo v jeho obsahu skutkovou podstatu přečinu podle §u 300 tr. z. a mělo za to, že veřejný zájem vyžaduje, aby dalšímu rozšiřovaní obsahu místa toho bylo zabráněno.

Soud potvrdil zabavení a uznal tím, že státní zastupitelstvo postoupilo při zabavení podle zákona. Byla-li konfiskace postiženými přes to pokládána za křivdu, měli užití opravných prostředků. Ta se však nestalo.

Uplatňují-li páni interpelanti proti konfiskaci okolnost, že zabavené místo je pouhým přetiskem provolání. uveřejněného v čísle 3. per. tisk ťDer ArbeiterŤ z 12. února 1926 a že!bylo uveřejněno bez závady ve více listech jak politických, tak i odborových, poukazují na to, že ministerstvo spravedlnosti výnosy hned po 28. říjnu 1918 vydanými během doby vícekráte opětovanými a podřízeným úřadům stále připomínanými, nařídilo, aby úřady při přehlídce tiskopisů ukládaly si co největší zdrženlivost při používání §u 300 tr. z. Z této příčiny nezabavily úřady tyto, pokud vím, místo v interpelaci uvedené ani v ťRudém PrávuŤ, ani v ťDělníkuŤ, ani v listu ťDer ArbeiterŤ. Že konečně zakročily proti periodickému tiskopisu ťLandarbeiterŤ, toho příčinu nutno hledati v tom, že se zatím prokázalo, že jde o soustavné postupné pobuřování proti opatřením finančních úřadů při vymáhání dlužných daní.

Nemám proto důvodu k jakémukoliv opatření.

Vytýká-li se v interpelaci, že berní správy nedbají přiznaní k dani z příjmu předložených zemědělci, pak dlužno na druhé straně poukázati k tomu, že lze k přiznání přihlížeti jen tehdy, poskytuje-li alespoň poněkud spolehlivý podklad pro zjištění správné výše docíleného příjmu. Není-li tomu tak, pak ovšem nezbývá berní správě, nežli aby přikročila k odhadu a použila mimo jiné jako pomůcky též ryzího katastrálního výnosu. Za tím účelem byly při ukládání daně z příjmu zemědělcům v odhadním okresu Jablonec n. Nisou na berní léta 1920 až 1923 zařazeny vesnice tohoto okresu podle průměrné bonity hospodářských pozemků v dohodě s důvěrníky zemědělské organisace do tří skupin a pro každou skupinu sestaven klíč, podle něhož stanoveny čisté příjmy z 1 ha pozemků. Při tom možno vzhledem k výsledkům úředního šetření ihned konstatovati, že nejvyšší částka, kterou obsahuje zmíněný klíč jako čistý příjem z 1 ha, je částka 900 až 1100 Kč a sice ve skupině prvé na rok 1921 a 1922. Zabývají-li se zemědělci chovem hříbat nebo podsvinčat, zvyšuje se ještě poměrně čistý příjem podle výměry pozemků vypočtený.

Ježto se jevila podaná přiznání pochybnými a nesprávnými, bylo dbáno zmíněného klíče celkem při ukládání daně z příjmu, aniž by bylo však provedeno vytýkací řízení, kteroužto vadnost možno ve smyslu § 220 zákona o osobních daních odstraniti v cestě odvolací.

Jen v jednotlivých případech, kde příjmy vypočtené podle klíče neodpovídaly větší osobní spotřebě, zjištěnému přírůstku majetku kapitálového, splácení dluhů a pod., nebo kde šlo o zemědělce, kteří se zabývali povoznictvím nebo vykáceli les atd., bylo nutno v zájmu zjištění skutečně docíleného příjmu odchýliti se od stanoveného klíče. Takové případy byly projednávány individuelně za spolupůsobení důvěrníků u obecních úřadů.

O nějaké krutosti při zdaňování zemědělců ve zmíněném okrese nelze naprosto mluviti a svědčí o tom zřejmě i fakt, že z 500 zemědělců odhadního okresu Jablonec n. Nisou daní z příjmu předepsaných podalo odvoláni na rok 1920 a 1921 celkem 26 a na rok 1922 a 1923 celkem 28.

Žádost za mimořádné úlevy podle zákona č. 235/1924 žádný zemědělec v dotčeném okrese nepodal, což jest zcela přirozeno, ježto ani výživa ani další provozování zaměstnání jejích zaplacením daně incl. do r. 1923 předepsaných naprosto nebyly ohroženy,

Berní správě v Jablonci n. Nisou bylo nařízeno, aby vytýkací řízení dodatečně řádně provedla při instruováni odvolání a o těchto odvoláních bud ve vlastní působnosti rozhodla nebo je co nejdříve k rozhodnutí předložila.

Pokud jde specielně o případ Eduarda Ullmanna v Jablonci n. N. bylo shledáno, že u tohoto zemědělce byl nesprávně zahrnut pod příjem ze zemědělství při ukládání daně z příjmu veškeren jeho příjem, t. j. i příjem z domácí práce pro tamní průmysl, který opomenul dotčený poplatník přiznati, takže celkový jeho poplatkový příjem byl stanoven na rok 1920 5000 Kč, na rok 1921 7000 Kč, na rok 1922 7000 Kč a na rok 1923 6500 Kč.

Poněvadž na podané odvolání bude pravděpodobně Ullmannovi daň z příjmu za všechna léta odepsána, stane se táto námitka v interpelaci bezpředmětnou.

Pokud jde o zastoupení zemědělců v odhadni komisi okresu Jablonec n. Nisou, nutno pokládati jejich zastoupení jediným zemědělcem mezi 18 členy komise za dostatečné, ježto ze 17.000 poplatníků daně z příjmu jest jen 500 zemědělců a několik členů komise má vedle jiných pramenů příjmu také značný majetek zemědělský a zná úplně poměry zemědělců.

Námitky ohledně nedostatečného zastoupení zemědělců v odhadní komisi okresu Jablonec n. Nisou nelze tudíž pokládati za důvodné.

Celní úřad v Horním Lichtenvaldu přesídlil do novostavby dne 16. října. 1925.

Téhož dne dal celní úřad tabulku s označením celního úřadu přemalovati malíři v Dolním Lichtenvaldu.

Ježto novostavba celního úřadu leží na pozemku kat. obce Horní Lichtenvald, byla krátce na to na návrh zemského finančního ředitelství v Praze povolena změna dosavadního názvu celního úřadu na ťVedlejší celní úřad II. tř. Horní LichtenvaldŤ.

Přes to, že přemalováni označení celního úřadu bylo celním úřadem u malíře vícekráte urgováno, byla tabulka s označením, odpovídajícím ustanovením zákona, ze dne 29. února 1920, č. 122 Sb. z. a n., odevzdána celnímu úřadu teprve dne 13. března 1926, kteréhož dle byla také na budově celního úřadu vyvěšena.

Celní úřad v Horním Lichtenvaldu jest tedy již označen zevně podle posledního odstavce §u 2 jazykového zákona, resp. čl. 34 a 43 vládního nařízení ze dne 3. února 1926 čís. 17 Sb. z. a n. též v německém jazyku.

Návrh nového organisačního řádu pro podnik Československé státní dráhy, který má býti vydán vzhledem k ustanovení §u 6 vlád. nařízení čís. 206/1924, není ještě úplně dohotoven.

Jako všechna ustanovení tohoto oranisačního řádu, tak i ustanovení jazyková, sledují jediný účel, aby orsanisace vyhovovala všem veřejným úkolům, které jsou podniku uloženy, ovšem v rámci, který jest vymezen platnými zákonnými předpisy a skutečnou praktickou potřebou.

Pokud jde o požadavek, aby bylo ustanovení jazykové pro železnice předloženo sněmovně, dovoluji si upozorniti, že jde o příslušnost exekutivy, při čemž poukazuji také na oficielní sdělení, které učinil ve schůzi poslanecké sněmovny 11. března t. r. tehdejší ministr vnitra (stenogr. protokol o 13. schůzi posl. sněm., str. 682/3).

Podle šetření, konaného u expositur fin. ředitelství v Lipt. Sv. Mikuláši pro přímé daně ve Spišské Nové Vsi a v Kežmarku, jest stav odvolání do předpisu dávky z majetku u těchto úřadů tento:

a) U expositury :po přímé daně ve Spišské v Nové Vsi bylo z okresu Spišská Sobota podáno celkem 898 odvolání do předpisu dávky z majetku. Z těchto bylo zamítnuto pro opožděné podání 180, následkem uspokojení podle zákona ze dne 21. prosince 1923, č. 6 Sb. z. a n. z r. 1924 bylo stranami vzato zpět dalších 275 odvolání, a po osobním jednání se stranami bylo vzato zpět dalších 179 odvolání. Ze zbývajících 264 odvolání bude 167 komisionelně projednáno expositurou ve vlastní kompetencí v nejbližších dnech a zbývajících 97 odvolání bude v nejbližší době předloženo odvolací komisí k rozhodnutí.

Žádostí o posečkání placení došlo celkem 28, z čehož bylo 22 vyřízeno příznivě, a jer 6, po zevrubném předběžném vyšetřování, zamítnuto z nedostatku závažných důvodů.

b) U expositury pro přímé daně v Kežmarku je podle podané zprávy z 8. dubna 1926 1165 nevyřízených odvolání do předpisu dávky z majetku. Tento počet byl zaviněn velkou netečností poplatníků, kteří k úředním výzvám a dekretům neodpovídali, takže bylo nutno dávku z velké částí ukládati jen na podkladě soupisových seznamů a jiných pomůcek, jež byly úřadu po ruce.

Podle pracovního plánu budou všechny tyto rekursy do měsíce července t. r. buďto u expositury vyřízeny ve vlastní kompetenci odhadní komise, anebo předloženy odvolací komisi k rozhodnutí.

Úřad vůbec nemá litografovaných tiskopisů se zamítavým rozhodnutím ve věci posečkání dávky z majetku, nemohl jich tudíž vydávati. Některé žádosti o posečkání musilv býti ovšem zamítnuty ježto byly neodůvodněny. Velká část poplatníků totiž podala tištěná, úplně stejná odvolání spíše za účelem povšechného protestu proti berním předpisům a aby oddálila placení, než proto, že by měli skutečný zákonný nárok na slevení. Ve mnohých případech totiž vycházeli poplatníci z mylného názoru, že podání odvolání má účinek odkládací, kterýžto názor však postrádá opory zákonné.

Z uvedeného tedy vysvítá, že jednak všechna odvolání do předpisu dávky z majetku podaná ve zmíněných okresích, pokud snad nebyla vyřízena již dříve, budou vyřízena nebo předložena odvolací komisi v nejbližší době, a jednak, že se poplatníkům, žádajícím o posečkání placení dávky, pokud na to mají zákonný nárok, již nyní v míře co nejliberálnější, vyhovuje.

Pouhé podání odvolání ovšem odkládacího účinku nemá a je nutno o posečkání v každém jednotlivém případě žádati zvláště.

Podle dohody s majitelem velkostatku Dolní Kounice Pohořelice bylo ode dvora Cvrčovice postoupeno 40 ha půdy pro uchazeče z Pohořelic a ze Smolína, které bylo majiteli velkostatku povoleno odprodati z volné ruky za cenu stanovenou Státním pozemkovým úřadem. V důsledku této skutečnosti nebylo třeba vyhlašovati ani přídělové řízení, ani ustanovovati poradní sbor.

Majitel velkostatku uplatňuje ohledně dvora Cvrčovice nárok na jeho propuštění ze záboru ve smyslu §u 11 z. z. Zpráva o kolonisování dvora Cvrčovice odporuje skutečnosti.

Vláda nemá příčiny k nějakému opatření z důvodů zde vylíčených.

Právní poměry ze soukromých pojištění sjednaných tuzemskými pojistníky s cizozemskými pojišťovnami na staré koruny rakousko-uherské jsou upraveny generelně vůči pojišťovnám maďarským a rakouským na základě čl. 198 mírové smlouvy Trianonské, pokud se týká čl. 215 mírové smlouvy Saint Germainské, a to zvláštní úmluvou s královstvím maďarským ze dne 13. července 1923 uveřejněnou ve Sbírce zákonů a nařízení z roku 1924 pod č. 228 a další úmluvou s republikou Rakouskou ze dne 29. května 1925, kterážto poslední dosud ústavně nebyla projednána.

Hlavním obsahem těchto úmluv jest, že závazky znějící na staré koruny rakousko-uherské mají býti plněny v Kč tak, že za 1 korunu rakouskouherskou čítá se 1 koruna československá.

Zde lze též uvésti právě sjednanou a 4. května t. r., podepsanou úmluvu s královstvím italským. Řečená ustanovení mírových smluv Trianonské a Saint Germainské nevztahují se však na pojišťovny říšsko-německé, t. j. takové, které mají sídlo v Německu, třebas měly v Rakousku neb Maďarsku odbočky, a které ujednaly pojištění ve starých korunách rakousko-uherských. Úprava poměrů zdejších pojistníků vůči říšsko-německým pojišťovnám bude předmětem zvláštní úmluvy s Němečkem.

Vzhledem k tomu poměry k pojištění vůči jiným cizím pojišťovnám než maďarským, italským a rakouským, tedy také zvláště vůči pojišťovnám říšsko-německým nemohly býti dosud upraveny generelně pro všecky ústavy, nýbrž pouze převodem československé!ho stavu (portefeuille) pojištění od jednotlivých cizích pojišťoven na ústav domácí, schvalovaným podle vl. nař. ze dne 24. června 1920, č. 402 Sb. z. a n. Při tom umožňuje se případ od případu žádoucí ochrana naších pojistníků jmenovitě v tom směru, že se ujedná plnění závazků v Kč a soudní příslušnost u zdejších soudů.

Tak ujednán a řádně schválen byl dosud převod československého stavu životních pojištění na pojišťovny domácí od těchto cizích pojišťoven:

New York v Novém Yorku, The Gresham v Londýně, Qardian v Novém Yorku, Krakovské vzájemné pojišťovny v Krakově.

Dále projednává se převod od životní pojišťovny Gotské v Gotě.

Všecka uvedená opatření činí ministerstvo vnitra tak, pokud jen to poměry, s nimiž opatření ta jsou ústavně a finančně spjata, dovolují.

Pokud konečně říšsko-německých životních pojišťoven se týká, je odůvodněna naděje, že při nejbližších obchodních jednáních s Německem bude i o pojišťovnách jednáno, a dojde-li k dohodě, bude obvyklým způsobem Národnímu shromáždění k projednání předložena.

Bylo si stěžováno, že činí placení daně z masa poplatníkům jisté obtíže a to zvláště také proto, že poštovní úřady ve venkovských obcích nepřijímají peněz po 16 hodině, ba přijímají je jen dopoledne, takže pak skutečně živnostníkům je někdy obtížno zaplatiti daň před porážkou. Naskytne-li se někdy živnostníkovi v takové obcí v dopolední hodině nutnost porážeti dobytek pro následující den, nemůže daň zaplatiti včas a to třeba ani během druhého dne, následuje-li neděle.

Aby ulehčeno bylo placení daně z masa i v hodinách, kdy poštovní úřad je již zavřen nebo nepřijímá peněz a kdy poplatník je přes ta nucen vykonávati porážku, svolilo ministerstvo financí vynesením z 12. března 1925 č. 5426 k tomu, aby v takových případech považována byla povinnost tato za splněnou, když poplatník odevzdá u obecního úřadu složenku daně z masa, ve všech předepsaných bodech náležitě vyplněnou, i s příslušnou částkou peněžní, a opatří-li obecní úřad složenku jemu odevzdanou ve všech částech razítkem a datem a vystaví-li poplatníkovi potvrzenka, která platí až do doby, kdy poplatník dostane od poštovního úřadu část složenky, pro něho určenou.

Předpokladem pro tento způsob placení je ovšem splnění všech ostatních podmínek, obsažených v zákoně o daní z masa, zejména té okolností, že složní lístek odevzdán byl na obecním úřadě ještě před vykonanou porážkou, dále že obecní úřad převzatou částku pokud možno jíž nejbližšího dne odvede.

Důchodkový kontrolní úřad ve Frýdlantě vyrozuměl prostě všechny obecní úřady a společenstva řezníků frýdlantského okresu. o shora zmíněném oběžníku, nenařídil však nikterak, aby obecní úřady v hodinách, kdy poštovní úřady jsou zavřeny, přijímaly daň z masa a vyúčtovaly ji s frýdlantským důchodkovým kontrolním úřadem. Podle zprávy tohoto úřadu úřadují některé obecní úřady v tamním okresu až po 17. hodině; zejména v obcích, kde je starosta rolníkem, úřaduje se teprve ve večerních hodinách.

Ze znění uvedeného vynesení také vysvítá, že finanční správa zamýšlela tímto opatřením usnadniti provádění formálních předpisů zákona o placení daně z masa, nemínila však nikterak činiti nátlak na obce, aby v zájmu svého občanstva podrobily se dobrovolně úkolu v oběžníku naznačenému. při tom podotýkám, že podle zpráv podřízených orgánů mnohé obecní úřady vzaly tento oběžník na vědomí s prohlášením, že jsou ochotny se jím říditi. V těch případech pak, kde by obce odepřely shora označenou součinnost, nutno ovšem trvati na přesném dodržení formálních předpisů zákona a prováděcího nařízení o placení daně z masa.

U poštovního úřadu Homole zavedeno bylo v přespolních obvodech doručování ob den k tomu účelu, aby byla snížena velmi značná pasivita úřadu.

Prováděti taková úsporná opatření jest poštovní práva nucena, ježto po prohlášení Československé pošty podnikem podle zákona číslo 404/22 musí své veškeré výdaje krýti vlastními příjmy.

Z těchto důvodů nelze opět zavésti každodenní doručování v přespolních obvodech poštovního úřadu Homole; nicméně je poštovní správa ochotna, aby alespoň částečně vyšla vstříc přáním zájemnictva, povoliti doručování v přespolních obvodech poštovního úřadu Homole čtyřikráte týdně. Příslušné opatření bylo zároveň učiněno.