Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Stavba dřevěné konstrukce dvou chladících věží.

Na veřejné nabídkové řízení došlo 7 nabídek, které otvírány byly dne 23./4. 1923.

Nabídky podaly:

Podle protokolu o X. schůzi správní rady Ú. E., konané dne 25./5. 1923, bod 9. bylo usneseno:

ťK návrhu profesora Zvoníčka zadány 2 chladící věže firmě Komers s podmínkou, že firma jistě sleví.Ť

Korespondence, z níž by bylo zřejmo, že by s firmou Komers po uvedeném se zení správní rady dne 25./5. 1923 bylo se dále jednalo o předpokládané slevě, nebyla nalezena.

V sezení správní rady ze dne 6./7. 1923 bylo usneseno a schváleno:

Příslušný závěrečný list byl firmou Komers podepsán dne 18./8. 1923.

Z tohoto usnesení Nejvyšší kontrolní úřad zjišťuje, že správní rada Ú. E. nevěnovala zadávce chladících věží firmě Komers potřebnou pozornost, neb podle výše uvedeného usnesení ze dne 6./7. 1923 změnila již tak benevolentní podmínky platební

20% při zadávce, 40% po dodání materiálu na staveniště a 40% po kolaudaci. Pro tuto zadávku bylo totiž použito platebních podmínek obvyklých při dodávkách strojních, ač neprávem, neb chladící věže svojí povahou patří mezi dodávky stavební)

v ten smysl, že místo prvé splátky 20%ní povolila splátku 50%ní, která činila Kč 700.000.-, tedy částku velmi značnou. Před vyplácením této částky bylo zajisté na místě vyžádati si o majetkových poměrech firmy Komers, které již v této době musely býti velmi neutěšené, potřebné informace.

Pro dodávku chladících věží mělo býti rozhodně použito platebních podmínek pro práce stavební, t. j. činiti splátky podle postupu prací na základě splátkových výkazů, firmou předložených a stavební správou upravených.

U chladících věží padá tím více na váhu, že nedalo se v den zadávky ani přibližně stanoviti, kdy bude vůbec možno se stavbou věží započíti, což vysvítá také ze závěrečného listu odstavec ťLhůta dodacíŤ.

Povolením 50%ní splátky byly Ú. E. (resp. stát, země a město Praha) poškozeny o úrok za dobu od vyplacení částky, t. j. od 14./8. 1923 do 1./5. 1925 kdy se mohlo teprve se stavbou věží započíti, což se ale nestalo, který při 8%ním zúročení činí Kč 96.000.- a zvyšuje se ještě tím, že firma Komers v květnu s pracemi vůbec nepočala a místo do 10. července dokončila je někdy až v prosinci 1925.

Tato částka za úroky Kč 96.000.- měla by býti odpovědným funkcionářům Ú. E. předepsána ku náhradě.

Podle závěrečného listu měla býti prvá splátka Kč 700.000.- vyplacena do 14 dnů po podepsání závěrečného listu. Závěrečný list podepsán byl firmou Komers dne 18./8. 1923, takže Ú. E. měly možnost tuto částku vyplatiti nejpozději do 2. září 1923.

Podle účetních záznamů a pokladních dokladů byla vsak firmě Komers částka Kč 700.000.- vyplacena jíž dne 14./8. 1923, t. j. o 4 dny dříve než firma závěrečný list vůbec podepsala.

Příkaz Zemské bance podepsán jest předsedou správní rady Ing. Vaňoučkem a členem správní rady Hamplem. Firma Komers potvrdila příjem této částky teprve 7./3. 1925 zaslaným výpisem z účtu.

V závěrečném listě odstavec ťLhůta dodacíŤ jest uvedeno:

ťLhůta pro uvedení elektrárny do bezvadného pravidelného chodu jest stanovena nejpozději do 15. září 1924. Budete tedy míti veškerý materiál pro stavbu úplně připravený na staveništi v Ervěnicích nejpozději do 1. června 1924.Ť

Tomuto bodu firma Komers nevyhověla, z čehož Ú. E. nevyvodily žádných důsledků.

Podle výpovědi Ing. Číhy, úředníka Ú. E., nastaly ve stavbě celé elektrárny změny a zdržení, takže se stavbou chladících věží mohlo se započíti teprve časně na jaře 1925 neb spodek chladících věží t. zv. sběrné mísy prováděné z betonu dohotoveny byly firmou Strnad teprve v listopadu 1924, což bylo také zjištěno funkcionáři NÚKÚ. při dohlídce v Ervěnicích v listopadu 1924.

Firma Komers nejen že potřebný materiál v době stanovené závěrečným listem do 1. června 1924 nedodala, ale neučinila tak ani na jaře 1925, kdy mohla již se stavbou chladících věží započíti.

Dopisem ze dne 6./5. 1925 urgovala stavební správa č. 2. firmu Komers, by se stavbou chladících věží ihned započala a upozorňovala, že v závěrečném listě uvedená lhůta 10 týdnů počítá se od 1./5. 1925.

Podle tohoto dopisu měly býti obě chladící věže dokončeny do 15./7. 1925. Toto se ale nestalo a Ú. E. nastala povinnost plniti ustanovení odstavce závěrečného listu bod ťPokuty smluvníŤ, ve kterém jest odvolání na § 9 zvláštních a § 11 všeobecných podmínek.

V § 9 jest uvedeno, že dodržení dodacích lhůt je vázáno smluvní pokutou, rovnající se půl procentu celé kupní ceny všech zařízení u příslušného dodavatele objednaných za každý týden, o který byla překročena buď doba výrobní neb doba montážní.

Ú. E. nevyvodily z nedodržené lhůty dodací žádné důsledky a počaly s firmou Komers vyjednávati.

Správní rada ve svém sezení dne 17./7. 1925 usnesla se požádati chéfa firmy Komers k osobnímu dostavení se do Ú. E. za účelem jednání o postupu prací chladících věží.

Ing. Komers telefonicky slíbil, že se dostaví, ale dne 18./7. přišel místo něj úředník jeho firmy Ing. Klicman, s kterým byl sepsán protokol podle přiloženého opisu.

Příl. 1.

Podle protokolu prohlásil Ing. Klicman, že firma Komers nalézá se v peněžní tísni a že práce na chladících věžích mohou postupovati jen v tom případě, když správní rada Ú. E. projeví souhlas s tím, že veškeré mzdy montérů a zaměstnanců firmy Komers budou vypláceny Ú. E. na účet další splátky.

Ing. Klicman zavázal se, že vyhoví-li správní rada tomuto požadavku, že první chladící věž bude dokončena určitě do konce srpna 1925 a druhá do konce října 1925, ježto veškeré dříví jest již za jištěno na státní pile v Třeboni a modřínové na vlastní pile v Nové Pace.

Správní rada Ú. E. těmto požadavkům firmy Komers vyhověla a vymínila si v případě kdyby nebylo vážně přikročeno k urychlení stavby vyvoditi krajní důsledky a to v první řadě, že další práce zadány by byly na účet firmy Komers firmě jiné.

Firma Komers podmínkám uvedeným v protokolu ze dne 18./7. 1925 nevyhověla, ale vedení Ú. E. nevyvodilo z toho opět žádných důsledků ačkoliv k tomu bylo podle usnesení správní rady ze dne 17./7. 1925 nuceno.

Ú. E. nejen že převzaly stavbu chladících věží do vlastní režie (vyplácely veškeré mzdy, dovoz materiálu a jiné), nýbrž začaly svými orgány urychlovati i dodávku dříví.

Tak vyslán byl Ing. Šembera, úředník Ú. E. do Třeboně na státní pilu, kde zjistil, že firma Komers má zde sice objednáno dříví na stavbu chladících věží, ale že státní pila bez zaplacení předem ničeho neodešle.

Ú. E. pravděpodobně po marném jednání s firmou Komers (korespondence o jednání nebyla nalezena a jednání vedlo se asi ústně) odhodlaly se k tomu, by dodávku dříví urychlily, že zaručily se jak bývalé správě švarcenberských statků, tak i nástupci státní pily v Třeboni za správné zaplacení veškerého do Ervěnic odeslaného dříví. (V měsíci říjnu 1925 bylo také těmto dvěma správám zaplaceno Kč 370.000.-).

Po této záruce bylo s odesíláním dříví do Ervěnic započato. Dalším šetřením a z výpovědi Ing. Číhy, úředníka Ú. E., bylo zjištěno, že k dokončení aspoň prvé věže chybí stále ještě modřínové řezivo na jímací žlaby. Na příslušný dotaz odpověděla firma Komers, že dříví toto nalézá se na vlastní pile v Nové Pace a že bude v několika dnech odesláno.

Ú. E vyslaly proto do Nové Paky svého úředníka Ing. Číhu. Tento zjistil, že pilu má od firmy Komers v nájmu nějaká pí. Scheinerová, která po dlouhých vytáčkách prohlásila, že dříví jest ještě v lese, kam pro špatné počasí není možno dojetí.

Ing. Číha se s touto odpovědí spokojil a referoval o tom předsedovi správní rady Ing. Vaňoučkovi.

Několik dnů na to došel do Ú. E. dopis pí. Scheinerové (originál nebyl nalezen), ve kterém žádala tato na objednávku modřínového dříví splátku s odůvodněním, že i od ní žádá se hotové placení.

Pí. Scheinerová nevyčkala odpovědi Ú. E. přijela do Prahy a Ú. E. jí vyplatily na rozkaz předsedy správní rady Ing. Vaňoučka Kč. 15.000.-. Zda stala se tato splátka s dohodou firmy Komers nedalo se zjistiti.

Na dotaz předsedy prohlásila pí. Scheinerová, že dodavatelem modřínové ho dříví jest firma Ing. Mužík ve Dvoře Králové.

Předseda správní rady Ing. Vaňouček by dodávku urychlil, telefonoval několik dnů na to firmě Mužík, která prohlásila, že jest u ní sice modřínová kulatina objednána, ale že od pí. Scheinerové žádnou splátku neobdržel.

Ježto věc stala se podezřelou, byla ujednána s Ing. Mužíkem schůzka v Nové Pace, kam odejel také Ing. Komers a za Ú. E. Ing. Číha. Zde zjištěno, že by firma Komers i pí. Scheinerová ničeho nedodaly a že částka Kč 15.000.- byla na Ú. E. vylákána. Při této schůzce bylo ujednáno, že firma Mužík dodá modří novou kulatinu na pilu pí. Scheinerové, které vyplacených Kč 15.000.- ponecháno ŕ konto řezání. Firma Mužík se zavázala, že dříví dodá nejpozději do 14 dnů a Ú. E. že převezmou záruku za správné zaplacení. O tomto ujednání byl sepsán protokol, který je spolupodepsán i Ing. Komersem.

Příl. 2.

Firma Mužík dříví ale v ujednané lhůtě nedodala, což bylo předneseno ve schůzi správní rady dne 25./9. 1925 vrch. stav. radou Ing. Vynikalem dle přiloženého opisu. Ing. Vynikal současně na vrhl, by se upotřebilo na jímací žlábky borové dříví, které lze rychleji obdržeti než dříví modřínové.

Správní rada zmocnila na to předsedu, by v dorozumění se stavební správou u činil vhodné opatření, směřující k urychlení dokončení chladících věží.

Firma Komers prohlásila, že může jej v několika dnech dodati ze státní pily v Třeboní.

Státní pila v Třeboni přijala ale objednávku na borové dříví teprve po prohlášení Ú. E., že i za zaplacení této dodávky přejímají plnou záruku.

Stavba obou chladících věží byla zadána firmě Komers za částku Kč 1,400.000.- včetně 2% daně z obratu.

Příl. 3.

Podle závěrečného listu odstavec ťPlatební podmínkyŤ bod 3., má firma Komers před vyplacením poslední splátky složiti záruku (kauci) ve výši 10% u Zemské banky.

Kauce činí Kč 140.000.-.

Jak z přiloženého sestavení zřejmo, jest již poslední 25%ní splátka činící Kč 350.000.- téměř vyčerpána a nejvyšší kontrolní úřad zjišťuje, že kauce nebyla složena.

Mimo to má firma Komers platiti poenale, které již není z čeho sraziti.

Ú. E. porušily i v tomto bodu ujednání obsažené v závěrečném listě a jest nyní otázka, zda firma Komers jest schopna kauci nyní vůbec složiti.

Ku konci konstatuje NÚKÚ., že firma Komers na této zadávce vydělala již dne 14./8. 1923, 4 dny před podepsáním závěrečného listu, tedy dříve než jí jakékoliv podnikatelské risiko nastalo, čistých Kč 700.000.-, neb Ú. E. platily během stavby veškerý materiál i montáž obou chladících věží.

Z toho vyplývá, že chladící věže zadány byly za částku přemrštěně vysokou.

Přeplatek tento jest naprosto neomluvitelný, neb stal se k 18./8. 1925, tedy v době, kdy o každé zadávce vedl se již zvláštní záznam, takže příslušný referent mohl se okamžitě přesvědčiti, že splátky překročují částku správní radou schválenou.

V usnesení správní rady, ze dne 24./5. 1924 jednající o zvýšení nákladu na rozšíření transformační stanice byla původně uvedena částka Kč 300.000.

Číslice 3 byla později vyškrábána a částka zvýšena na Kč 500.000.-.

Že toto vyškrábání stalo se dodatečně za delší dobu po usnesení správní rady zřejmo je ze saldokontní karty č. 33, kde účetní Boukal poznamenal červeným inkoustem dne 24./4. 1924 ťzvýšení Kč 300.000.-Ť.

Jako účetní jest v Ústředních elektrárnách zaměstnán p. Mayer, který není pro tak odpovědné místo dosti způsobilým, neb neovládá dostatečně rozdělení hlavních účtů, knihuje proto položky nesprávně a jako hlavní závadu nutno uvésti, že v hlavním deníku systematicky radíruje.

Radírováno jest v následujících případech:

Kromě toho jest v mnoha případech účetním Mayerem nesprávně účtováno a knihováno.

Na upozornění revise NÚKÚ., že radírování v knihách společnosti jest podle obchodního zákona nepřípustné a že obchodní knihy společnosti, když je v nich radírováno ztrácí na průkaznosti bylo odpověděno, že prý jest radírováno v pomocných knihách.

Jak revise NÚKÚ. vyšetřila, neodpovídá to skutečnosti, poněvadž veškeré radírování je prováděno zvláště v Hlavním deníku, který jest jedinou a hlavní knihou, do které se sbíhají veškeré zápisy z celého podniku.

NÚKÚ. upozorňuje též na důvěrnou schůzi osobní a finanční komise, ve které byla tato záležitost projednávána a pozastavuje se nad tím, že osobní a finanční komise neučinila žádného opatření, aby do účtárny Ú. E., byl dosazen na prosto schopny, spolehlivý odborný účetní, který by veškeré účtování ovládal.

Neodborným vedením těchto lidí vzniká chaos a zmatek, zvláště při vyúčtování stavebních nákladů, které dosahují téměř 200 milionů Kč.

První bilance společnosti Ústředních elektráren byla zpracována od založení až do 31./12. 1924.

Zpráva revisorů účtů, která připojena jest v opise ku výroční zprávě zní:

ťPředložené výroční účty za I. období činnosti Ústředních elektráren, akciová společnost v Praze, t. j. od založení společnosti do konce roku 1924 jsme porovnali s knihami a přezkoušeli a shledali správnými.

V důsledku toho navrhujeme, aby bylo valnou hromadou akcionářů Správní radě uděleno absolutorium.Ť

NÚKÚ. zjišťuje, že revisoři nevykonali řádně svoji povinnost, neb z velké řady nedostatků a závad, uvedených v předložené revisní zprávě nezjistili a v revisní zprávě neuvedli ani jednu.

Rovněž doporučení k udělení absolutoria Správní radě valnou hromadou nebylo správné, neb výroční zpráva na straně 31. pod pol. ťÚčet rozvážný za rok 1924Ť vykazuje celou řadu položek, které Správní rada nepovolila, ani neschválila, ku příkladu:

Položky uvedené pod bodem b), c), d), e) nebyly správní radou ani povoleny, ani schváleny a uvedení jich v bilanci není správné.

2. Pod položkou ťVlečkaŤ jest v účtu rozvážném k 31./12. 1924 uvedena jako vyúčtovaná a splacená investice částka Kč 134.725.91. Stavba vlečky povolena byla správní radou dne 4./5. 1923 a příslušný účet na Kč 550.745.- nebyl do bilance pojat. Na tento účet bylo zaplaceno do 31./12. 1924 Kč 500.000.-, které uvedeny jsou v účtu rozvážném pod odstavcem ťsplátky na investice dosud nevyůčtovanéŤ, položka ťDodavateléŤ.

Jelikož na vlečku nebylo správní radou ničeho jiného povoleno, skládá se v účtu rozvážném uvedená částka Kč 134.725.91 z položek uvedených v revisní zprávě pod firmou Kindl bod 3., které nebyly správní radou ani povoleny ani schváleny a jest tudíž uvedení jich v bilanci nesprávné.

Na základě usnesení správní rady z 6. července 1923 byl do služeb Ú. E. přijat Ing. Číha jako technická síla pro projekty a provádění staveb pozemních, jakož i pro jejich administrativu.

Služební jeho požitky jsou následující:

Ing. Číha nastoupil službu dne 1. července 1923 a smlouva s ním uzavřena byla za výše uvedených podmínek dne 2. ledna 1925. Smlouvu podepsal předseda správní rady Ing. Vaňouček a člen správní rady Ksandr.

Podle curriculum vitae Ing. Číha narozen 1894 měl při nastoupení jednoroční nepřetržitou praksi od 1. dubna 1922 do 15. června 1923 u firmy Ing. A. Bellada.

Ač podle smlouvy výslovně přijat byl Ing. Číha pro projekty, předložil 4. září 1923 Ú. E. účet za provedené práce spojené s vypracováním projektu pro novou stavbu transformační stanice v Holešovicích podle sazeb inženýrské komory v Praze na částku Kč 29.400.- společně s arch. Brzotickým, stavebním radou min. veř. prací.

Na tento účet vyplaceno bylo Ing. Číhovi podle pokladničního dokladu 29. září 1923, čís. 1027 a pokladničního dokladu 31. října 1923, čís. 1138 celkem Kč 7.000.-. Rovněž arch. Brzotickému bylo vyplaceno Kč 7.000.-.

Detailní architektonické výkresy dodány měly býti až během stavby, t. j. tudíž až po předložení zmíněného účtu ze dne 4. září 1923.

Ve schůzi osobní komise, konané dne 10. července 1925 přikročeno bylo po referátu přísedícího Ksandra z důvodu restrinkce k propuštění Ing. Číhy. Přísedící Ksandr zároveň doporučil, by současně s výpovědí byl Ing. Číha vzhledem k tomu, že je se stavebními pracemi Ústředních elektráren obeznámen, požádán by jako technicky expert na těchto pracích od případu k případu pracoval.

Vzhledem k tomu, že není známo, jaké bude budoucí postavení Ing. Číhy, t, j. bude-li samostatným podnikatelem neb úředníkem některé firmy, jest toto usnesení ohledně činnosti jeho jako experta Ú. E. předčasné a nepřípustné a to tím spíše, že jest velmi ukvapené převzetí jeho do služeb Ú. E. bezprostředně od firmy Bellada, která pro Ú. E.provádí práce v rozsahu několika milionů.

1. Firmě Ing. Komers a spol. bylo za placeno před podepsáním závěrečného listu 50% zadané částky, t. j. Kč 700.000.-.

2. Provedené vícepráce na bunkrech firmou Strnad v částce Kč 420.000 (rev. zpráva odd. Strnad bod 3.)

3. Celkový splátkový výkaz firmy Strnad č. 6 ze dne 15. listopadu 1923 byl přeplacen částkou Kč 518.825.70.(rev. zpr. bod 3.)

4. Do 23. září 1924 bylo nad povolení správní rady přeplaceno firmě Strnad Kč 1,102.073.49 (rev. zpráva bod 3.).

5. Provedena pilotáž a sesílení základů betonovou deskou pod obytnými domy v Ervěnících v částce Kč....... (rev. zpr. odd. Nekvasil bod 1.).

6. Provedeno bez povolení správní rady domovní příslušenství k obytným domům v Ervěnicích firmou Nekvasil částkou ca Kč 251.098.94 (rev. zpr. odd. Nekvasil bod 2.).

8. Provedeno bez povolení zařízení pří vodu užitkové a pitné vody firmou Nekvasil nákladem Kč 80.445.40 (rev. zpr. bod 4.).

9. Provedena drenáž pozemků firmou Nekvasil bez povolení správní rady částkou Kč 13.364.34 (rev. zpr. odd. Nekvasil bod 4.).

10. Dále provedeny firmou Nekvasil režijní práce při stavbě silničního můstku, na vodovodu, kanalisaci a biologické stanicí částkou Kč 162.773.22, které nebyly dosud schváleny (rev. zpr. odd. Nekvasil bod 5.).

11. Provedeno bez povolení správní rady předběžné vytýčení celé elektrárny a vypracování situačních plánů se zaměřením celého komplexu firmou Nekvasil v částce Kč 14.000.(rev. zpr. odd. Nekvasil, bod 4.).

12. Provedena změna na kanalisaci a vodovodu v obytném domě firmou Nekvasil bez povolení správní rady částkou Kč 2.983,05 (rev. zpr. odd. Nekvasil, bod 5.).

13. Do 31./11. 1924 bylo firmě Nekvasil přes povolení správní rady přeplaceno Kč 1,304.686.61 (rev. zpr. odd. Nekvasil, bod 6.).

14. Firma Kindl provedla bez povolení správní rady následující práce:

15. Firmě Kindl přeplaceno bylo nad povolení spr. rady do 30./11. 1924 Kč 305.423.38. (Viz rev. zpr. odd. Kindl bod 3.)