Ze všech uvedených okolností a přesně
vyšetřených revisních dat, vylíčených
v předložené revisní zprávě
jest zřejmo, že správa ústředních
elektráren nekonala a nesplnila řádně
své poslání při vykonávání
funkcí jí svěřených.
Zejména nutno litovati a zdůrazniti, že správa
podniku opomenula a zanedbala veškerá nutná
technická a obchodní opatření pro
řádnou přípravu tak nákladného
a důležitého podniku a opatření
pro správné a kontrolní zadávání
prací jednotlivým podnikatelům, což
mělo býti právě zde prováděno
a provedeno s největší svědomitostí
a pečlivostí vzhledem k tomu, že se jedná
o jedinečný a všeužitečný
podnik v Československé republice, jehož úkoly
jsou veřejné.
Jak předložená revisní zpráva
ve svých podrobnostech uvádí, jsou zjištěné
nedostatky v této zprávě popsané asi
tyto:
1. Správa podniku přikročila ku stavbě
elektráren ukvapeně, bez náležitých
technických a odborných příprav k
projektu, řádně vypracovaných, přezkoušených
a analysovaných stavebních plánů a
rozpočtů, bez řádného vysondování
a vyšetření půdy, bez náležitého
zkušeného technického a obchodního personálu,
bez řádně vypracovaného stavebního
programu, čímž se stalo, že se stavba
elektráren prodloužila a podražila a státu
a súčastněným činitelům
byly tím to ukvapeným a nepřipraveným
jedná ním způsobeny značné
a nenahraditelné škody.
2. Hlavní stavby elektráren a zařízení
byly zadány způsobem nepřípustným
a pochybeným.
Plány a některé stavby zadány byly
bez ohledu na řádné ofertní řízení
a provedení hlavních staveb pak bez ohledu na zkušenost,
finanční schopnost a záruky podnikatelů,
některé pak mnohamilionové stavby byly zadány
bez závěrečných listů s podnikateli
staveb vůbec, čímž se stalo, že
náklady na stavby se podstatně zvýšily
u některých pak hlavních staveb až o
100%. U některých pak hlavních staveb chybí
do dnešního dne jakýkoliv právní
podklad pro vyúčtování.
3. Vedení podniku, zvláště pak po stránce
stavební, a zejména v první etapě
podnikání, nebylo svěřeno odpovědným
a kontrolovatelným stavebním odborníkům,
kteří by za prováděné práce
a způsobené škody plně správní
radě a společnosti odpovídali.
4. Veškeré vedení podniku a vedení mnohamilionových
nákladních stavebních prací bylo svěřeno
jedinému odborníku strojnímu a to ještě
bez náležité kontroly, který konal najednou
a současně tři spolu navzájem neslučitelné
funkce a to:
a) zástupce státu (za strojní a elektrisační
odbor ministerstva veřejných prací, jehož
je zároveň odborovým předsedou),
b) předsedu správní rady,
c) jediného výkonného a vedoucího
orgána společnosti, který konal většinou
úplně sám a bez kontroly veškeré
funkce vedoucí a řídící a to
od přijetí ranní pošty až do vypracování
stavebních a ostatních závěrečných
listů, vyjednávání s podnikateli,
zadávání stavebních prací,
často bez závěrečných listů
a bez schválení, uvědomění
a povolení správní rady vůbec, který
vyplácel dodavatelům milionové částky,
často bez náležitých podkladů
a oprávnění anebo bez schválení
a povolení správní rady vůbec.
Jedině tímto způsobem se stalo, že vzniklé
závažné nedostatky mohly býti utajovány
a nepřišly na vědomost odpovědným
činitelům ministerstva veřejných prací,
ministerstva financí a správní radě
Ústředních elektráren.
Vykonáváním těchto tří
spolu na prosto neslučitelných nekontrolovatelných
funkcí, nemohly býti pak řádně
a dostatečně hájeny státní
a veřejné zájmy.
5. Závěrečné listy, zvláště
pak na prováděné stavby byly zpracovány
mnohdy velmi nedbale, povrchně, neúplně a
neurčitě, často bez bližšího
označení úhrnných částek
za práce, takže poskytují mnohostranný
výklad, možnost využití, neb zneužití.
6. Některé mnohamilionové stavby byly zadány
podnikatelům bez řádných závěrečných
listů, jiné bez nabídek, jiné pak
provedeny bez povolení a schválení správní
rady, takže chybí právní podklady pro
jejich konečné vyúčtování.
7. Některým podnikatelům byly vypláceny
milionové částky bez řádných
dokladů a oprávnění a bez povolení
a schválení správní rady. Jednomu
podnikateli bylo dokonce vyplaceno 50% zadávací
částky a to Kč 700.000.-. Toto vyplacení
se stalo před podepsáním závěrečného
listu a téměř dva roky před započetím
stavby.
8. Některým podnikatelům stavebním
bylo vzdor tomu, že nedodrželi vzájemně
ujednané podmínky správou podniku, i dále
nadržováno a zadávány jim další
milionové práce bez ohledu na učiněnou
s nimi zkušenost.
9. Správní rada byla předsedou společnosti
v mnoha případech neúplně, mylně
a nesprávně informována. Mnohamilionové
zadávky nebo zvýšení nákladů
zadávek byly správní radě předneseny,
předloženy a doporučeny ku schválení
několika slovy, bez bližších údajů,
často bez udání částek vůbec,
takže je správní rada na podkladě mylného
a nesprávného referování a doporučení
schválila.
10. Protokoly o konaných schůzích správní
rady a jednotlivých komisí a příslušná
usnesení těchto schůzí jsou vedeny
nedbale, neúplně a nedostatečně, často
velmi zastřeně a jejich vedení neodpovídá
důležitosti a významu tak důležitého
veřejného podniku.
Usnesení o mnohamilionových zadávkách
jsou v protokolech uváděny nepřesně,
bez jakýchkoli v podkladů, v mnoha případech
chybí uvedení příslušných
částek, za které byly podnikatelům
práce zadány, nebo chybí částky
zvýšených nákladů, takže
zadávky aneb o zvýšení nákladů
bylo upravováno později dodatečně
a naprosto libovolně.
Některé důležité protokoly jsou
vedeny tak, že z nich nemožno ničeho přesně
vyšetřiti, zejména není v mnoha případech
možno ze záznamů protokolů zjistiti
a kontrolovati správní radou povolené a usnesené
částky stavebních nákladů a
podklady pro správné vyúčtování.
V protokole jest též bez usnesení správní
rady opravováno a vyškrabováno.
11. Správa podniku i když přikročila
ku stavbě ukvapeně a nepřipraveně,
opomenula a zanedbala zříditi ihned při započetí
stavebních prací stálou na ničem a
nikom nezávislou kontrolní a kolaudační
komisí, složenou z řádných odborníků
stavebních, strojních a účetních,
která by veškeré práce hned při
postupu staveb náležitě kontrolovala a předložené
výkazy vždy ihned náležitě likvidovala.
Tímto opomenutím a zanedbáním se stalo,
že nyní prováděná likvidace postrádá
jakékoliv účelnosti a záruky správnosti
a přesnosti, poněvadž není dostatečných
podkladů odborně vždy ihned na místě
stavby kontrolovatelně zachycených a zjištěných,
pak správní radou usnesených a povolených.
12. Účetní a organisační ciferní
zachycení, které jest založeno s ohledem na
vypracování měsíčních
bilancí a zachycení měsíčních
obchodních a technických výloh podle jednotlivých
stavebních správ, odpovídá daným
požadavkům, zvláště pokud se týká
revisi předložených sestavených přehledů
stavebních nákladů podle jednotlivých
podnikatelů a prací, čímž jedině
bylo umožněno tuto obsáhlou revisi provésti
a vzniklé nedostatky a závady v revisní zprávě
ciferně vyjádřiti.
Revisí zjištěno, že pro počátek
a vedení vlastní výrobní činnosti
podniku jest nutno, vytčený organisační
program, stanoveny závěrečným listem
s organisátorem Vlasákem v dubnu 1923 důsledně
provésti a dodržeti, zvláště v
bodech 1. až 3., aby oganisační principy dosud
zavedené v účetní a administrativní
části podniku zapadly i v činnost výrobní
a obchodní, ježto přerušením neb
opuštěním těchto principů mohlo
by býti zvráceno vše, co dosud velkým
nákladem bylo vybudováno.
13. Zavedené účetnictví, zejména
hlavní deník, není vedeno s náležitou
přesností a odpovědností.
V hlavním deníku jest systematicky vyškrabováno
a radírováno a doporučovalo by se, aby hlavní
účtárna podniku byla svěřena
přesnému a spolehlivému účetnímu
odborníku.
14. Volení revisoři nevykonávali řádně
a svědomitě svěřené jim funkce
revisorů, neboť nezjistili a neupozornili správní
radu ani na jediný z uvedených nedostatků.
Bilance Ústředních elektráren byla
sdělána od počátku činnosti
až do 31. prosince 1924.
Vzdor tomu, že bilance neodpovídala skutečnosti
a byla v ní řada položek a výplat správní
radou neschválených a nepovolených, doporučili
revisoři udělení absolutoria správní
radě.
15. Do služeb Ústředních elektráren
byly přijaty za velmi slušných podmínek
k vedení jednotlivých referátů mladé
sily, které se nemohly vykázati potřebnou
dlouholetou praksí a zkušeností v příslušném
oboru.
Těmto silám bylo svěřeno a zvlášť
honorováno provádění stavebních
projektů, ač to bylo součástí
jejich povinností úředních.
Při tom nutno zvlášť poukázati
na přijetí síly přímo od podnikatele,
který byl mezi kontrahenty podniku.
16. Vedení podniku nebylo obchodně dosti vyspělé,
přesné a pohotové, což se na příklad
zvláště projevuje v nedostat cích závěrečných
listů, které vykazují řadu obchodně
technických závad, v předčasných
platebních poukazech, v nesprávných disposicích
daných bance, poskytování záruk za
podnikatele u bank neb dodavatelů, v pomíjení
a neodpovídání urgencí podnikatelům,
v neinformovanosti o znění zadávacích
podmínek, v neplnění svých závazků,
čímž vyvolalo nepříznivý
dojem o celkovém vedení podniku a nezabránilo
křiklavým případům žalobním,
jako na příklad u firmy Kindl.
17. K zjednání nápravy a odstranění
uvedených závad je především
nutno učiniti tato opatření:
a) Zameziti a odstraniti vykonávání spolu
navzájem neslučitelných funkcí, aby
mohly býti náležitě hájeny státní
a veřejné zájmy.
b) Pro vedení podniku dosaditi řádného,
svědomitého a odpovědného vedoucího
ředitele, který by za veškeré vedení
a škody plně správní radě odpovídal.
c) Zříditi neodvislou kontrolní a kolaudační
komisi, která by provedené práce a stavby
náležitě zkontrolovala,zkolaudovala a vyúčtovala
a běžnou činnost podniku stále sledovala
a kontrolovala a která by byla odpovědna správní
radě podniku.
d) Důsledně provésti jednotnou a kontrolní
účetní a administrativní organisaci
podniku podle programu organisačního ze dne 23.
dubna 1923, aby mohly býti prováděny měsíční
výrobní a obchodní bilance se všemi
výrobními a hospodářskými daty,
jednotně a kontrolně.
e) Dosaditi řádného, svědomitého
a odpovědného vedoucího účetního
podniku, který by za veškeré účetní
vedení a za veškeré škody plně
správní radě odpovídal.
f) Celý podnik a celou organisaci říditi
a vésti z jednoho místa (Ervěnice) aby se
nemusely vésti dva úřední aparáty
a aby bylo jednotné řízení a vedení
podniku.
18. NÚKÚ. upozorňuje ministerstvo veřejných
prací na závažnost jednotlivých bodů
této revisní zprávy a žádá
vzhledem k důležitosti jednotlivých jednání
a odpovědnosti členů správní
rady, jež je vymezeno zákonnými předpisy
(čl. 241., odst. 2. zákona ze dne 17. prosince 1862,
čís. 1. ř. z. pro rok 1863), aby správní
rada Ú. E. zejména pak její předseda
byl vyzván, vystříci se v budoucnosti vytčených
závad, a aby byly korporací této připomenuty
důsledky, které by z takového počínání
mohly vzejíti nejen pro podnik jimi spravovaný,
ale i jim osobně.
Poněvadž revisní zpráva Nejvyššího
účetního kontrolního úřadu
nebyla včas vydána a je zde snaha některé
body revisní zprávy měniti nebo vypustiti,
činí podepsaní dotaz na:
I. vládu,
II. ministra veřejných prací a
III. ministra financí a to:
1. Co zjistil Nejvyšší kontrolní úřad
účetní při revisi v Ústředních
elektrárnách, kterou tam konal v roce 1924 a téměř
po celý rok 1925?
2. Proč nebyla revisní zpráva včas
a to v původním znění odeslána
ministerstvu veřejných prací, když již
byla koncem ledna 1926 úplně hotova se všemi
původními doklady a proč neučinil
NÚKÚ. opatření, aby se stala náprava?
3. Kdo měl v NÚKÚ. zájem, aby odeslání
revisní zprávy bylo zdržováno, nebo
aby v revisní zprávě bylo něco měněno?
1. Byly ministru veřejných prací známy
nesprávnosti jeho vedoucích úředníků
v Ústředních elektrárnách?
2. Co učinil ministr veřejných prací,
aby se stala náprava?
3. Co hodlá ministr veřejných prací
učiniti za tím účelem, aby vinníci
byli potrestáni a škody nahradili?
1. Co učinil ministr financí, aby se správně
hospodařilo státními penězi?
2. Jaká opatření učinil ministr financí,
aby se v knihách Ústředních elektráren
neradírovalo a milionové cifry nenahrazovaly ciframi
jinými?
3. Co učinil ministr financí, aby dosazené
orgány ministerstva financí v Ústředních
elektrárnách byly pohnány k odpovědnosti
za to, že nesprávnosti kryly?