Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. posl. Riedla a spol. min. spravedlnosti o trestném posuzování rozhodnutí poručenského soudu pro Brno-město v brněnském časopise "Tagesbote",

II. posl. Petera, Sliwky a soudr. min. spravedlnosti o nových zbytečných konfiskacích časopisu "Dělnický Deník" v Moravské Ostravě,

III. posl. Petera, Sliwky a soudr. min. vnitra o protizákonném odcizení psacího stroje a hektografu Janu Šigutovi četnictvem,

IV. posl. Bolena a soudr. min. zemědělství o protizákonném postupu správ státních statků,

V. posl. Kleina, Geršla, Chalupníka, Kříže a soudr. min. spravedlnosti o trestním stíhání Cyrila Koburka pro pokus svádění ke zneužití moci úřední,

VI. posl. Hellera a druhů min. školství a národní osvěty o změně učebných osnov na obecných školách na škodu reálných předmětů,

VII. posl. dr. Jabloniczkého a druhů min. železnic o stavbě spojovací dráhy Handlová-Horná Štubňa,

VIII. posl. Koudelky a soudr. min. zemědělství a min. financí o devastaci lesů vůbec a na panství Komorní Hrádek zvláště,

IX. posl. Šamalíka, Hintermúllera, Rýpara a druhů vládě o vládním nařízení ze dne 8. října 1926 o semílání žita,

X. posl. Hodiny a druhů min. školství a národní osvěty a financí o srážkách z platů správců škol a učitelů za naturální byty,

XI. posl. Heegera, Kaufmanna a druhů min. národní obrany o sebevraždě vojáků v Opavě,

XII. posl. de Witte a druhů min. vnitra o zabavení plakátu spolku bývalých válečných zajatců,

XIII. posl. Zeminové, Sladkého, Moudrého a spol. min. školství a národní osvěty o neudržitelných poměrech na českém spolkovém dívčím reformním reálném gymnasiu na Král. Vinohradech,

XIV. posl. Schustera, de Witte, Pohla, Katze a druhů min. vnitra, min. obchodu, průmyslu a živností a ministru veřejných prací o porušování předpisů na ochranu stavebních dělníků.

Brněnský časopis "Tagesbote" přinesl dne 19. října 1926 pod záhlavím "Policie a škola" (Polizei und Schule) článek, ve kterém pisatel kritisuje rozhodnutí okresního soudu pro Brno-město, odděl. VI. ze dne 18. září 1926, kterým přednosta tohoto soudu Dr. Josef Bříza v jisté poručenské věci pod pohrůžkou pokuty 100 Kč nařídil, aby dvě porčenky tohoto soudu byly zapsány do čes. reform. reál. gymnasia v Litoměřicích. V rozhodnutí se dále praví, že by jinak byla požádána policie, aby zápis donucovacím způsobem byl proveden.

Toto opatření soudu opírá se o rozhodnutí nejvyšších soudních instancí v této věci a mělo se provésti podle přání zemřelého otce poručenek a ve shodě s názorem poručníka, ale proti vůli matky.

Časopis "Tagesbote" přičinil k tomuto rozhodnutí několik poznámek, ve kterých obviňuje poručenský soud z národnostní zaujatosti.

Rozhodnutí shora uvedené prý dokazuje, že soud má za prokázáno vše to, co tvrdí strana česká, jde-li o protichůdná tvrzení strany české na jedné a strany německé na straně druhé a poručenský soud volá prý na pomoc policii, jde-li o domněle národní zájem český i proti ustanovením § 143 občan. zák., podle něhož o výchovu dětí se má starati matka.

Poznámky k rozhodnutí přičiněné obsahují skutkovou podstatu trestného činu dle čl. V. zák. ze dne 17. prosince 1862 čís. 8 ř. z. ex 1863, ve kterémžto případě má býti proti pachateli zakročeno z moci úřední.

Brněnské státní zastupitelství však závadných míst nezabavilo a způsobilo tak na jedné straně pobouření, že jest možno soudy beztrestně viniti veřejně z národností stranickosti, na druhé straně pak umožnilo rozšiřování trestného obvinění.

Podepsaní se táží:

1. Ví o případu tomto pan ministr spravedlnosti?

2. Není-li tomu tak, je pan ministr spravedlnosti ochoten případ ten dáti si předložiti a podepsaným podati zprávu, jaké opatření učinil a

3. jakým způsobem hodlá pan ministr zakročiti, aby se takový případ nemohl opakovati?

V "Dělnickém Deníku" ze dne 7. listopadu 1926 č. 257 bylo konfiskováno v úvodníku toto:

Třídně uvědomělý proletariát celého světa stojí za vámi. Dnes jste ještě osamoceni. Musíte navazovat styky s kapitalistickým světem a jeho vládami. Přičiníme se, aby brzo nadešel den, kdy navážete styky s proletářskými republikami evropských států. Přičiníme se, aby nad celou Evropou zavlála sovětská vlajka sjednoceného lidu Svazu sovětských socialistických evropských republik!

Dále v tomtéž čísle v odstavci ohlášení schůze toto:

8 let vlády buržoasie v Československu přináší pracujícím těžkou hospodářskou krisi, hlad, bídu, nezaměstnanost, drahotu, tíživé daně, rušení sociálního zákonodárství, stupňované vykořisťování, vládu hospodářské a politické reakce.

Proletáři, srovnejte výsledky!

Bojujte v jednotné frontě za vládu dělníků a rolníků!

V tomtéž čísle bylo konfiskováno ve článku "Sovětský Svaz je socialistickým státem dělníků a rolníků" toto:

Taková je - stručná jen - mluva číslic při porovnání, jak je v sovětském Rusku, ve státě, kde vládnou dělníci a rolníci - a jak je u nás v "demokratické republice", kde vládne hrstka boháčů, bursiánů a politických handlířů, pod jejíž vládou masy pracujícího lidu hynou v nedostatku a bídě, v nezaměstnanosti, přetížení daněmi a břemeny.

Dělníci a pracující rolníci z vlastní zkušenosti poznávají, že vládní systém sovětů je pravou vládou dělníků a rolníků a budou k nastolení sovětů pracovati ve všech dílech světa! O. E. Berger.

V tomto samém čísle ve článku "Co chystá ruské filmové umění" bylo konfiskováno toto:

Tím stane se teprve tenkráte, až pracující lid kapitalistických států svrhne nadvládu buržoasie a bude své osudy říditi sám, tak jak je tomu už dnes v Sovětském Svazu, jenž slaví dnes deváté výročí svého osvobození.

Neodůvodněné zbytečné toto poškozování dělnického tisku naplňuje oprávněným rozhořčením širokou veřejnost, protože veškeré zabavené odstavce vyšly téměř ve všech časopisech komunistické strany Československa bez konfiskace. Konfiskace jsou zřejmě nezákonně a také s jakéhokoliv jiného hlediska nesprávné, jak dokazuje skutečnost, že v jiných místech republiky doslovně tytéž odstavce konfiskovány nebyly. Nynější ministr spravedlnosti několikráte v době, kdy byl v oposici, protestoval proti takové konfiskační praksi a proto očekáváme, že proti ní také vystoupí se vší rozhodností.

Tážeme se pana ministra:

1. Je ochoten potrestati úředníky, kteří při provádění konfiskací zřejmě překročili zákon, a vydati směrnice pro censurní praksi, jimiž by se znemožnilo prováděti různou konfiskační praksi na různých místech republiky?

2. Je ochoten oznámiti veřejnosti, jaká opatření od svého nastoupení úřadu učinil, aby nemožná, nezákonná a persekuční konfiskační prakse byla změněna nebo jaká opatření učiní?

V sobotu 6. listopadu o 9. hodině ranní dostavili se do bytu Jana Šiguta v Pržně strážmistr Vinovský z Pržna, strážmistr Kotek z Frýdlantu, vedeni starostou obce Pržna. Šigut, jenž je zaměstnán u firmy Postelberg ve Frýdlantě, byl v práci. Jeho ženu požádali četníci a starosta, aby jim ukázala psací stroj a hektograf. Když jejich přání vyhověla, prohlásili psací stroj a hektograf za zabavené, načež provedli domovní prohlídku. Jak oba strážmistři a starosta písemně prohlásili a vlastnoručními podpisy potvrdili, nebylo při domovní prohlídce nic závadného nalezeno. Přes to však byly psací stroj a hektograf zabaveny a odneseny na obecní úřad. Na tom však nebylo dosti. Vrchní strážmistr z Frýdlantu dostavil se do Postelbergova závodu, dal si Šigulu zavolat k vrátnému a tam se jej vyptával, zdali neví, kdo vydává od firmy Postelberg závodní časopis. Když Šigut prohlásil, že není mu o tom ničeho známo, pravil strážmistr: "Já vám povídám, nevrtejte tady do těch závodů, sice z práce vyletíte!" Psací stroj a hektograf nebyly Šigutovi dosud vráceny, přesto, že jejich zabavení je protizákonné. Ani četničtí strážmistři, ani starosta neměli zákonného práva zabavovati psací stroj a hektograf, protože tyto věci může vlastniti každý občan, nejsa povinen to úřadům hlásiti. K jejich zabavení nebylo zákonného důvodu tím více, že - jak oba četničtí strážmistři i starosta vlastnoručně potvrdili - nebylo při domovní prohlídce u Šiguty za jeho nepřítomnosti provedené, nic závadného nalezeno. Jednání obou strážmistrů a starosty je protizákonné.

Tážeme se proto pana ministra:

1. Ví pan ministr o tomto případu četnické libovůle?

2. Jak hodlá pan ministr zakročiti, aby podobné případy se neopakovaly a aby vinníci byli potrestáni?

3. Jest pan ministr ochoten informovati četnictvo, jak daleko sahá kompetence četnictva?

Pro zemědělské dělnictvo v Čechách uzavírá se každoročně rámcová smlouva, tak zvané "Směrnice pro úpravu pracovních a námezdních poměrů čeledi a dělnictva zemědělského" . Smlouvu (Směrnice tuto ujednává Zemský poradní sbor složený paritně ze zástupců organisací zaměstnavatelských i zaměstnaneckých. Ministerstvo zemědělství vysílá do tohoto poradního sboru svého zástupce, který v nepřítomnosti zemským správním výborem jmenovaného předsedy tomuto poradnímu sboru předsedá. Mimo to zasedá v zemském poradním sboru za Zemědělskou Jednotu p. Stanislav Nepomucký, hospodářský rada státních statků z Jenče.

Přes to všechno mnohé správy státních statků se dle těchto Směrnic neřídí, vyplácejí nižší platy než určují Směrnice a odpírají výhody těmito Směrnicemi zemědělskému dělnictvu zajištěné. Stěžuje-li si dělnictvo u okresních paritních komisí, ustavených k řešení těchto sporů dle Směrnic u politických správ, prohlašují, že se na státní statky Směrnice tyto nevztahují, že ujednání v nich obsažená nejsou pro státní statky dvory závazná a odpírají podrobiti se rozhodnutím těchto paritních komisí.

Podepsaní se táží proto pana ministra zemědělství:

Ví pan ministr o tomto postupu správ státních statků?

Je pan ministr ochoten naříditi přesné dodržování Směrnic ve všech státních dvorech v Čechách?

Je ochoten naříditi i hospodářským správcům na státních dvorech, že musí se podříditi okresním paritním komisím při okresních správách politických?

V trestním vyšetřování zavedeném proti dru Norbertu Eislerovi u zemského trestního soudu v Praze tvrdí Cyril Koburk, že obviněný nevyúčtoval peníze, které mu Cyril Koburk odevzdal za tím účelem, aby působením na politické činitele, na úředníky a na žurnalistiku byly zjednány různé materielní výhody.

Podepsaní se táží, zdali pan ministr spravedlnosti, kterému stav věci je jistě dobře znám, nařídil, aby proti Cyrilu Koburkovi bylo zavedeno vyšetřování pro pokus svádění ke zneužití moci úřední, po případě zdali takový příkaz vydá a proč nebyla na Cyrila Koburka uvalena vazba, ačkoli je tu zřejmé nebezpečí koluse a útěku.

Do učebné osnovy veřejných obecných škol byly vsunuty týdně 2 hodiny tak zvaných výchovných ručních prací a 2 hodiny týdně občanské nauky a tím byly hodiny reálných předmětů: psaní, čtení a počtů omezeny. Tato změna učebné osnovy má zhoubný účinek na duševní vývoj dítěte, zvláště na obecných školách níže organisovaných. Uvažme jen, co znamená hodina čtení na jednotřídní obecné škole: Pro tři oddělení 55 minut čtení. Použije-li se z toho pro první školní rok 20 minut, jistě velmi krátká doba, zůstane pro obě druhá oddělení po 17 1/2 minutě. Tato doba nestačí ani na přečtení některého dlouhého článku naší čítanky, nemluvě již ani k vysvětlení pojmů a obsahu. Podobně jest tomu s počty. Zde musí 55 minut postačiti pro 4 oddělení.

Výchovné ruční práce jsou u dívek, kde se učí plésti, látati a šíti, oprávněny. U chlapců není tento předmět vyučování nic jiného než zábava, na niž se mrhá časem, nebo/t stříhání papíru nůžkami nebo pletení řetězců ze stébel nebo papírových proužků nelze přece vážně považovati za obohacení vědění, kdežto na druhé straně umí chlapec jen špatně čísti a psáti a ještě hůře počítati.

Jisto jest tolik: Zavedením nového předmětu vyučování v nynější formě lze při téže píli konstatovati všeobecný pokles v ostatních předmětech vyučování. To potvrdí každý učitel na obecných školách, zvláště na školách níže organisovaných.

Rovněž tak bylo třeba, aby se na obecných školách zavedla občanská nauka jen jednu hodinu týdně, aby se tak pro reálné předměty uvolnila další hodina. Občanská nauka jest předmět, jemuž se vyučuje jen na výše organisovaných školách a jemuž by se mělo vyučovati na obecných školách jen ve třech posledních ročnících, poněvadž pro pochopení tohoto předmětu třeba dokonalé znalosti reálných předmětů. Další změnou učebné osnovy jest, že bylo zavedeno vyučování kreslení na volných listech již v druhé třídě na pětitřídních obecných školách. Ač se děti často ani neumějí bez chyby podepsati a kresliti čáry lze rovněž učiti na břidlicových tabulkách, musí jim rodiče nemohouce jich však kontrolovati neustále dávati s sebou peníze na papír, tužky, pryž, atd. Dále se žádá při vyučování kreslení na obecných školách, aby výkresy byly malovány tuší a barvami, ačkoliv ani to nepatří do rámce vzdělání na obecných školách a pro 99 % všech žáků obecných škol jest to úplně bezcenné. Toto vyučování a bude úspěšné jen věnují-li mu rodiče neustálou pozornost a budou-li dětem pomáhati. Rodiče dětí, docházejících jen do obecné školy,jsou podle svého povolání rolníci, živnostníci nebo dělníci: v každém tomto povolání aby si zajistili živobytí, jsou obyčejně zaměstnáni oba rodičové a mají proto jen málo času anebo nemají vůbec kdy pomáhati ještě svým dětem. Rolník, živnostník a dělník žádá pro své děti, aby se na obecné škole v nižších třídách naučily čísti, psáti a počítati a aby se k tomu v pozdějších létech připojily v nejjednodušší formě zeměpis, dějepis, přírodopis, přírodozpyt a kreslení. Vlastivěda a občanská nauka spojují v sově čistě zeměpisný a čistě dějepisný moment se zvláštním zřetelem k nynějšímu stavu a lze jim vyučovati v posledních třídách, teprve až žáci ovládnou základy k nim. Vedle těchto předmětů dlužno samozřejmě ve všech třídách vyučovati ještě náboženství, tělocviku, zpěvu a dívky ženským ručním pracím. Všechny daremnosti nutno vypustiti, neboť na děti rolníků, živnostníků a dělníků, když vychodí školu , nečeká hraní, nýbrž práce. Tyto děti po dobu školní docházky mají více než dosti příležitosti naučiti se skutečným ručním pracím, poněvadž, zvláště na venkově, jsou více méně nuceny vypomáhati.

Podepsaní se tedy táží:

1. Ví pan ministr o nynějším zhoršení učebné osnovy pro obecné školy?

2. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se u chlapců přestalo vůbec vyučovati předmětu: výchovné ruční práce a dívky aby se vyučovaly jen skutečným ženským ručním pracím?

3, Je pan ministr ochoten naříditi, aby se "občanská nauka" spojila s "vlastivědou", poněvadž pojem občanské nauky lze učiniti přístupnějším rozumu žáka obecné školy jen společně s vlastivědou?

4. Je pan ministr ochoten naříditi, aby se kreslení na obecných školách vyučovalo jednoduše, aby se k tomu užívalo sešitů pro kreslení místo volných listů a aby se žáku obecných škol prominulo kresliti tuší a barvami?

5. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se vyučovacích hodin, jichž se získá uvedenými opatřeními, využilo k intensivnímu vyučování žáků obecných škol reálným předmětům?

Pane minstře!

S technickými předběžnými pracemi pro stavbu projektované železniční trati Handlová-Horná Štubňa bylo již započato v roce 1920. K tomuto účelu až do nedávné doby bylo zaměstnáno v kanceláři pro řešení těchto úkolů v Handlové mnoho dobře placených inženýrů a úředníků. Od stavebního plánu železnice se však nyní upustilo a proto má býti také zrušen onen inženýrský úřad. Tento úmysl odůvodňuje se prý tím, že pro tuto investici není úhrady.

Nehledě k tomu, že tímto způsobem budou úplně ztraceny vysoké náklady za dosavadní předběžné práce, dlužno konstatovati, že státní dráhy v téže době, kdy přerušují již započaté práce na Slovensku, překonávají se v Čechách a na Moravě stále většími investicemi.

Poněvadž však na zamýšlené spojovací dráze má životní zájem nejen Handlová a okolí, nýbrž, uvážíme-li, že by spojila železniční trať Nové Zámky-Nitra-Handlová s železniční tratí Levice-Kremnice-Vrútky, její vybudování jest ohromnou výhodou nejen pro dopravní poměry, nýbrž i na prospěch hospodářskému stavu Slovenska. Kdyby státní dráhy nechaly padnouti projekt trati Handlová-Horná Štubňa, postihlo by to zájmy celého Slovenska a poškodilo by je.

Musíme však poukázati ještě na jinou důležitou věc, že by totiž stavba této železniční trati čelila také palčivému sociálnímu zlu, zmírnila by strašlivou nezaměstnanost a učinila by přítrž hromadné bídě.

Táži se pana ministra:

1. Jest pravda, že bylo upuštěno od stavebního plánu této nesmírně důležité železniční trati?

2. Kdy bude pan ministr ochoten naříditi, aby se započalo se stavbou této železniční trati?

V poslední době bylo zjištěno, že na mnohých velkostatcích byly lesy překáceny. Příčinu toho nutno hledati jinak v nejistotě budoucího vlastnictví před provedením lesní reformy, jednak v tom, že snad ani jeden velkostatkář pro překácení nebyl dosud potrestán.

Zákony a nařízení vztahující se na velký zabraný pozemkový majetek jsou sice přísné, ale v praksi se dle nich hospodářství neprovádí, což dává velkostatkářům podnět ke drancování lesů, jak z uvedeného příkladu je patrno.

Na velkostatku Komorní Hrádek, patřícímu rakouskému příslušníku Khevenhüllerovi, zjišťovala komise sestávající ze zástupců Stát. pozemkového úřadu, zemské lesní inspekce a okresní správy politické v Českém Brodě, stav lesního hospodářství i celkových poměrů a shledáno, že celkem překáceno bylo 31.732 plm. Tato přeseč povstala jednak mniškovým žírem, jednak úmyslným kácením pro finanční výtěžek.

Na základě komisionelně zjištěných závad dle protokolu ze dne 18. března t. r. bylo navrženo - jako nejvhodnější prostředek k nápravě celkového hospodářství a k udržení statkové substance - opětně uvaliti úřední správu, která byla v roce 1920 zrušena.

Vlivem různých intervencí byl původní návrh komise na uvalení úřední správy změněn na pouhý úřední dozor, který se však dosud nevykonává.

Když pan Khevenhüller seznal, že naše úřady jsou vůči němu ohleduplné, dovolil si dříví prodati, ač Stát, pozemkový úřad neschválil kupních smluv. Střené peníze za dříví dal si místo do důchodu velkostatku, poukazovati do banky na svůj osobní účet (cca 1 milion korun), které pak, jak přinesl zprávu Večerník Práva Lidu ze dne 10. srpna t. r. , podloudně převezl svým osobním autem 0 -140 přes hranice. V roce 1924 byl pan Khevenhüller pro neodvedení valut v hodnotě asi 1 1/4 milionu Kč potrestán pokutou Kč 20,000,--.

Daně ovšem neplatil, berní úřady intabulačním výměrem okresního soudu v Kostelci nad Černými lesy ze dne 24. července t. r. a okresního soudu v Benešově ze dne 18. srpna t. r. číslo jednací E 528/26 zajistily si na velkostatku daně knihovně ve výši Kč 1,800.000,--.

Další důsledek netečnosti a liknavosti státních úřadů je, že správa velkostatku na Komorním Hrádku činí již přípravy pro mýtební návrh na rok 1926/27 asi ve výši 10.000 plm, nepočítaje v to hmotu 2.100 plm., vytěženou již z vývratů.

Dle protokolu ze dne 18. března t. r. mělo by se až do roku 1933 káceti ročně 4700 plm. Pro období 1926/27 jest již těženo 2100 plm., takže zbylo by ještě káceti 2600 plm., což stěží postačí k úhradě služného zaměstnancům.

Velmi nutné opravy budov, udržování cest a jiné potřebné investice nemohou se ovšem prováděti. Na placení daní z výtěžků lesa, jak s hora uvedeno, není ani pomyšlení.

Pro svrchu uvedené špatné hospodaření v lesích komorno-hradeckých a pro nepřátelské chování pana Khevenhüllera vůči republice, jenž podloudně vyváží peníze - dospěje se k přesvědčení, že v zájmu zachránění lesů i v zájmu státu je nutno uvaliti úřední správu na tento velkostatek, aby se zachránilo alespoň to, co se ještě zachrániti dá.

Podepsaní se proto táží:

Co hodlají páni ministři zemědělství a financí učiniti, aby bylo zabráněno dalšímu devastování zabraných lesů a aby na panství Komorní Hrádek řádné hospodaření bylo zajištěno?

Vládním nařízením ze dne 8. října 1926 zavedeno jest jednotné vymílání žita na jednotný typ mouky, bez rozdílu - jedná-li se o semílání žita pro obchod či pro domácí spotřebu.

Tímto vládním nařízením těžce jsou dotčeny horské kraje, kde se vůbec pšenice nepěstuje, a kde nahrazovali zemědělci pšeničnou mouku - režnou moukou - výražkou.

Z této mouky výražkové peklo se pečivo pro dny sváteční. Uvedené nařízení těžce se dotýká obyvatelů horských krajů, kteří by vůbec po celý rok neměli mouky k vaření.

Není divu, že vládní nařízení ze dne 8. října 1926 vyvolává v horských krajích rozruch, zvláště a bude-li se toto vládní nařízení tvrdě prováděti.

Proto jest nezbytno, aby ve vládním nařízení ze dne 8. října 1926 povolena byla úchylka - doplnění §2. - tohoto obsahu:

"Vyjímečně povoluje se pro kraje oblasti III. až V. vymílati žito výhradně pro domácí potřebu na dvojí druh mouky, výražku a chlebovou, při čemž zachováno musí býti ustanovení o výmelnosti žita."

Podepsaní se táží:

Jest vláda Ćeskoslovenské republiky ochotna, vládní nařízení ze dne 8. října 1926 doplniti, povolením pro troje oblasti III. až V. , aby obyvatelstvo smělo výhradně pro domácí spotřebu vymílati žito na dvojí druh mouky - výražku a chlebovou?