Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Berní úřady srážejí již po několik let všem učitelům, kteří mají ve škole naturální byty, 200 až 400 Kč.

Poněvadž však vydržovatel školní budovy těchto částek dosud nedostává, tyto srážky berního úřadu za naturální byty přikázané správcům škol a učitelům nebyly tedy dosud poukázány příslušným místním školním radám, finanční správa odnímá svévolně velké částky místním úřadům, které jsou povinny udržovati školní budovu..

Nájemné srážené těmto učitelům přísluší vydržovatelům škol a školním obcím při špatném finančním stavu by podstatně ulehčilo udržování školy.

Podepsaní se tedy táží:

1. Vědí páni ministři o těchto poměrech?

2. Podle jakého zákona nebo nařízení byly tyto srážky nařízeny?

3. Nač se těchto peněz užívá?

4. Jsou páni ministři ochotni naříditi, aby tyto srážky byly poukazovány vydržovatelům škol?

V Praze dne 17. listopadu 1926.

V sobotu, dne 13. listopadu, během cvičení střelil si na vojenském cvičišti v Opavě v sebevražedném úmyslu do těla náboj z pušky svobodník Josef Muschik. Po činu byl ihned dopraven do vojenské nemocnice v Opavě a později do slezské zemské nemocnice. Poněvadž Muschik den před tím byl opětovně potrestán u rotného hlášení pro porušení subordinace, lze se domnívati, že čin spáchal z tohoto důvodu. Působí to dojmem, jakoby příčinou stále se opakujících sebevražd vojáků v opavské posádce bylo příliš přísné provádění služebního řádu a subordinačních předpisů v opavské posádce.

Podepsaní se tedy táží pana ministra:

Jest ochoten naříditi nová šetření o příčině sebevražd vojáků a viníky potrestati?

Pomocný a podpůrný spolek bývalých válečných zajatců uspořádal dne 7. listopadu 1926 v Rybářích veřejnou schůzi, na níž zval veřejným oznámením. Karlovarské policejní komisařství zabavilo však v plakátu, který vydali svolavatelé, proložená místa z textu jak následuje:

"Bývalí váleční zajatci, příslušníci válečných zajatců a nezvěstní, občané, chcete-li slyšeti pravdu o ostudné kapitole války a prvé doby po válce, chcete-li věděti, jak jest postaráno o osud nezvěstných a repatriantů, dostavte se v plném počtu"

Zabavení těchto rčení, která jsou kritikou sice ostrou, avšak nikterak nepřípustnou, řadí se důstojně k potlačování projevů mínění, jehož se dopustilo po této stránce již smutně známé karlovarské policejní komisařství.

Tážeme se pana ministra:

Jest ochoten přísně naříditi podřízeným úřadům, aby dbaly ústavních práv

státních občanů?

o neudržitelných poměrech na českém spolkovém dívčím reformním reálném gymnasiu na Král. Vinohradech.

Hned po státním převratu poslanci strany nár. soc., soc.dem. a strany republikánské domáhali se v revolučním Národním shromáždění sestátnění ženského středního i odborného školství. Poukazovalo se na nemožnost systému, dle kterého téměř všechny střední školy pro studující mládež mužskou byly v rukou státu a poměrně dobře vypraveny, kdežto školství ženské záviselo na darech veřejnosti a nesmírné obětavosti různých kuratorií těchto ústavů.

Spojenému úsilí těchto stran podařilo se z převážné většiny v následujících letech sestátniti také většinu těchto ženských ústavů výchovných. U některých však zůstala tato státní péče pouze na poloviční cestě: převzala náklad osobní, ale o věcné potřeby ústavu měly se starati dále osoby soukromé. Někde obce převzaly péči o tento náklad věcný. Na některých místech však se to nepodařilo, zejména v Praze, kde jest soustředěno školství státu a kde by tedy převzetí všech věcných nákladů znamenalo veliké sumy.

Stěžujeme si pane ministře školství a národní osvěty, že zejména dívčí střední školy v Praze byly v pravém slova smyslu státem odstrkovány. Není tomu dávno, co celá veřejnost byla pobouřena hroznými poměry ubytovacími dívčího reálného gymnasia v Praze na Starém Městě, kde musely dříve spadnouti stropy žactvu na hlavu, nežli k lepšímu umístění ústavu došlo.

V době přítomnosti jest na tom nejhůře české dívčí reform. reál. gymnasium na Král. Vinohradech a to ve všech směrech. Tento ústav jest nejsilnější střední školou dívčí v celé republice. Profesorský sbor byl ovšem na nátlak náš v roce 1919 převzat do státních služeb, ale starost o věcný náklad tohoto velikého ústavu ponechal stát soukromému spolku. Spolek tento má o rozvoj dívčího školství velikou zásluhu. Za ohromných obětí udržoval ještě za Rakouska výborné dívčí lyceum, které se po převratě dle učebních osnov proměnilo na reformní gymnasium. Spolek tento během dlouhých let pozbyl řadu členstva. Nyní na jeho bedrách spočívá starost platiti školníka, nájemné z budovy, topivo a světlo, a na to dostává roční směšnou subvenci 7.000 Kč. Stát ovšem ponechává spolku, aby si vybíral školné na svůj účet. Pro veliká vydání musel spolek školné zvyšovati a ani s výborným prospěchem studovavším chudým žákyním nemohl poskytovati úlevy placení školného, jak se napořád na státních středních školách děje. Považujeme proto jednání státu za nespravedlivé vůči studující ženské mládeži a budeme se domáhati kategoricky nápravy. Může-li stát vydržovati chlapecké střední školy osobně i věcně, nezbývá vzhledem k ústavě republiky Československé, aby rovnoprávně totéž činil pro studující mládež ženskou.

Četné deputace intervenovaly u ministerstva školství a nár. osvět o nápravu. Byly podány také petice. Prvá v roce 1922, druhá v r. 1923 a třetí v r. 1924. Náprava byla vždycky slíbena, také skutečně do rozpočtu na rok 1924 a 1925 byly vloženy částky na krytí zmíněných výloh. Avšak položky na tento ústav byly ve státním rozpočtu seškrtány a na rok 1926 1927 již prostě ani do rozpočtu se nezařazují.

Umístění této školy jest kulturním skandálem. Škola jest v nevhodné činžovní budově, schodiště jsou úzká a tmavá, učební síně zřízeny jsou z probouraných pokojíků. Stropy jsou nízké, v jedné třídě tísní se 42 až 58 žákyň, světla jest nedostatek, takže se svítí celé dny i když jsou jasné. Posluchačky kazí si zrak i plíce a o nějakém řádném větrání nedá se ani mluviti. Kdežto v budovách, vystavěných pro účely školní žactvo v přestávkách vychází na postranní chodby, zatím co učebny jsou větrány, jest tato možnost v dívčím gymnasiu vyloučena. Procházejí-li žačky ze třídy do třídy, nastává taková tlačenice na uzoučkých chodbách, že došlo již několikrát k truchlivým případům úrazu. Vědecké sbírky ústavu, pořízené s ohromnými obětmi příznivců ženského studia, jsou většinou umístěny v bývalých kuchyních. Nelze je prostě roztříditi a nových dokupovati, poněvadž není místa. Stejně jest žalostné umístění knihovny učitelské a knihovna žákovská musí se děliti o bývalou kuchyňku s ředitelským archivem. Kabinet pro fysiku a chemii nemá žádné pracovny. Také ostatní sbírky trpí tímto nedostatkem úžasně. Sbírky zeměpisné, dějepisné a přírodopisné musí se často přenášeti i po ulici. Lidé se V Praze s podivením zastavují, vidouce hloučky studentek, nesoucích ze Slezské ulice až do ulice Čelakovského stočené mapy, vycpaná zvířata a preparáty z říše živočišstva a rostlinstva v láhvích.

Třicetičlenný sbor profesorský tísní se v nepatrném pokojíku, takže třetina sboru nemá si vůbec kde stoupnouti neb sednouti. Sešity přechovává sbor v malé spižírně bez okna.

Přímo neslýchané a zdravotně závadné jest umístění záchodů. Jest jich úplný nedostatek a v 1. patře musí používati se žákyněmi záchod také ředitel a profesoři i profesorky.

Ústav bylo nutno rozděliti. Dvě třídy jsou umístěny v ulici Kladské a dvě v ulici Čelakovského, což činí téměř 20 minutovou vzdálenost. Tímto přebíháním profesorů i žactva přirozeně se zkracuje i vyučování. Ústav nemá ani vlastní svojí tělocvičny. Tak letošního roku 1926/27 chodí žákyně na tělocvik do pěti různých tělocvičen a to: do reálky na nám. král. Jiřího, do dívčí občanské na tomtéž náměstí, do obecné v ul. Perunově, Kladské a Čelakovského. Toto přebíhání žactva po celých Vinohradech je skutečně kulturním skandálem. Přecházejí se velice frekventované ulice Korunní a Fochova a při tom žačky silně trpí na zdraví, protože stále přebíhají z teplých místností ven a obráceně.

Jsme přesvědčeni, že ministerstvo školství a národní osvěty nevyslalo dosud žádnou komisi, která by se o těchto neblahých poměrech přesvědčila. Chceme věřiti také, že ministerstvo školství a nár. osvěty, neodpírá subvenci ústavu, nebo převzetí věcných jeho nákladů proto, že se jedná o ženskou střední školu. To by byla věc takového dosahu, že by si to prostě občanky tohoto státu nedaly líbiti. A věříme pevně, že všichni spravedliví mužové v této rozepři stáli by ženám po boku.V době když se stavějí přímo nádherné paláce pro zemědělské školy s nepatrným počtem žactva, musí se přece také dovolati nápravy ústav, jenž jest nejsilnější ženskou střední školou v celé republice.

Podepsaní poslanci obrací se proto na Vás, pane ministře školství a národní osvěty, a táží se Vás:

1. Jsou Vám známy neslýchané a neudržitelné poměry ubytovací dívčího reformního reál. gymnasia na Král. Vinohradech?

2. Jste ochoten, pane ministře, postarati se o bezodkladné převzetí ústavu toho zcela do státní správy?

3. Přikročí ihned ministerstvo školství a národní osvěty k opatření takových vyučovacích místností pro tuto největší střední dívčí školu, aby vyučování a zdraví žactva i sboru profesorského tak netrpělo jako doposud?

4. Bude tento skandální případ nekulturního zacházení s dívčím školstvím popudem k tomu, aby se ve státě měřilo stejně všemu žactvu bez rozdílu pohlaví?

V karlovarské stavitelské živnosti jsou odedávna hrubě porušována ustanovení na ochranu dělníků, buď že se při novostavbách lešení nestaví vůbec, takže životu nebezpečná "práce přes ruku" stala se všeobecným zvykem, nebo se sice lešení vystaví, avšak tak špatně, že teprve hrozí nebezpečí jak dělníkům zaměstnaným na stavbě, tak také lidem chodícím kolem novostaveb.

Po této stránce jest to touto dobou zvláště špatné na stavbách, které provádí stavitel Schaufuss z Karlových Varů. Dne 8. listopadu byla tam nyní zastavena práce. Vedle mzdových rozdílů jsou to hlavně tyto naprosto neslýchané poměry při provádění staveb, odporující všem zákonným ustanovením, které vedly ke stávce.

Tak lešení rohové novostavby vedle domu "Hamlet" v Karlových Varech jest tak špatně vystavěno, že již při vykládání římsových desek, velkých čtvereční metr, byli velice těžce ohroženi zedníci a pomocní dělníci při tom zaměstnaní. Stavba lešení příčí se naprosto zákonným předpisům, vzpěry a příčky jsou příliš slabé a na mnoha místech bylo místo železných skob užito velmi slabě přibitých prkénkových spojek. Tento nesmírně smutný zjev,jak již řečeno, není však ojedinělý, nýbrž jest jen zvláště křiklavou svévolností, zvláště křiklavý případ svévolného zahrávání s životy a zdravím dělníků, zaměstnaných na stavbách v Karlových Varech.

Všechna udání, jak karlovarskému živnostenskému inspektorátu, tak také okresní politické správě nemohla dosud odstraniti tyto ostudné zlořády. Stavební inspekce naprosto nepostačují a když již někdy okresní politická správa na návrh živnostenského inspektorátu výjimečně někoho potrestá, jsou uložené tresty tak směšně nepatrné, že podnikatelé rádi riskují takový trest jako nejlevnější řešení.

Nad to ještě v nynější stávce ostatní stavební firmy v Karlových Varech vypomáhají stavebnímu podnikateli Schaufussovi tím, že na posměch všem zákonným ustanovením posílají učedníky jako stávkokaze. Tak dne 11. t. m. bylo napočítáno na uvedeném staveništi přes 20 učedníků, ačkoliv tam nepracoval ani jediný zedník nebo tesař, tedy vůbec žádný pomocník.

Tážeme se nyní pana ministra obchodu, průmyslu a živností, chce-li naříditi karlovarskému živnostenskému úřadu, aby učinil ihned přítrž nezákonným poměrům?

Tážeme se dále pana ministra veřejných prací, je-li ochoten naříditi karlovarskému živnostenskému inspektorátu, jemu podřízenému, aby přísně vymáhal, aby byly dodržovány ministerské předpisy z roku 1907 o ochraně dělníků na nadzemních stavbách?

Konečně tážeme se pana ministra vnitra, je-li ochoten maje na mysli ohrožení chodců na ulicích, v nichž se provádějí tyto stavby, postarati se , aby karlovarská okresní politická správa příště skutečně dozírala, by zachovávány byly stavební policejní předpisy o provádění staveb?

In den Lehrplan der öffentlichen Volksschulen wurden wöchentlich 2 Stunden sogenannte erziehlichen Handarbeiten und wöchentlich 2 Stunden Bürgerkunde eingeschoben und dadurch die Lehrstunden der Realienfächer: Schreiben, Lesen und Rechnen verringert. Diese Änderung des Lehrplanes bedeutet eine scwere Schädigung der geistigen Entwicklungsmöglichkeit des Kindes, besonders an den minder organisierten Volksschulen. Man erwäge nur, was eine Lehrstunde an einer einklassigen Volksschule bedeutet: Für 3 Abteilungen 55 Minuten Lesen, Verwendet man davon für das erste Schuljahr 20 Minuten, eine gewiß recht geringe Zit, so bleiben für jede der beiden anderen Abteilungen je 17 1/2 Minuten. Diese Zeit genügt nicht einmal um eines von den langen Lesestücken unseres Lesebuches durchzulesen, geschweige denn zur Begriffs- und Inhaltserklärung. Ähnlich ist es beim Rechnen. Hier müssen die 55 Minuten für 4 Abteilungen ausreichen.

Erziehliche Handarbeiten haben bei Mädchen in der Form von Stricken, Stopfen und Nähen als Unterrichtsgegenstand ihre Berechtigung. Bei Knaben bedeutet dieser Unterichtsgegenstandnichts anders als eine Spielerei, mit welcher die Ziet vergeudet wird, denn mit der Schere Papier zerschnitzeln oder aus Strohhalmen oder Papierstreifen Ketten flechten kann man doch im Ernst nicht als Wissensbereicherung betrachten, während andererseits der Knabe nur mangelhaft lesen und schreiben und noch schlechter rechnen kann.

Feststehend ist: Durch die Einführung des neuen Unterrichtsgegenstandes in der jetzigen Form ist bei gleichem Fleiß ein allgemeiner Rückgang inden übrigen Lehrgegenständen zu verzeichnen. Diese Tatsache wird von jedem Lehrer an Volksschulen besonders an den minderorganisierten bestätigt werden.

Ebenso wäre es angezeigt, an den Volksschulen für Bürgerkunde nur eine Stunde wöchentlich einfrei wird. Bürgerkunde ist ein Gegenstand, welcher nur für höher organisierte Schulen in Frage kommt und an Volksschulen nur in den drei letzten Jahrgängen gelehrt werden sollte, da für die Erfassung dieses Gegenstandes eine vollkommene Kenntnis der Realien notwendig ist. Eine weitere Änderung des Lehrplanes ist durch die Einfhrung des zeichenunterrichtes auf losen Blättern bereits in der zweiten Klasse bei 5klassigen Volksschulen eingetreten. Obwohl das Kind gäufig noch nicht seinen Namen fehlerfrei schreiben kann, die Linienführung ebenso auf der Schiefertafel erlernt werden kann, müssen die Eltern fortwährend Geld für Papier, Bleistifte, Radiergummi etc. den Kindern mitgeben, ohne eine Kontrolle ausüben zu können. Des weiteren wird beim Zeichenunterricht an Volksschulen die Ausführung von Zechnungen mit Tusch und Farbe verlangt, obwohl auch dieses nicht in den Rahmen der Volksschulbildung gehört und für 99 % aller Volksschüler vollkommen wertlos ist. Diese Unterrichtsart wird nur bei steter Aufmerksamkeit und Nachhilfe der Eltern einen Erfolg aufweisen. Die Eltern der nur die Volksschule besuchenden Kinder sind ihrem Berufe nach Bauern, Gewerbetreibende oder Arbeiter, in jedem dieser Berufe sind gewöhnlich beide Elternteile beschäftigt, um die Existenzmöglichkeit zu sichern und haben infolgedessen wenig oder gar keine Zeit, ihren Kindern nachzuhelfen. Was der Bauer, Gewerbetreibende und Arbeiter von der Volksschule für seine Kinder verlangt, ist in den niedrigen Jahrgängen das Erlernen von Lesen, Schreiben, Rechnen, denen sich in den späteren Jahren Erdkunde, Geschichte, Naturgeschichte, Naturlehre und Zeichnen in einfacher Form anschließen soll. Der Lehrgegestand Heimat- und Bürgerkunde verbindet das rein geographische und rein geschichtliche Moment miteinander unter besonderer Berücksichtigung des gegenwärtigen Zustandes und kann infolge dessen erst nach Beherrshung der Unterlagen durch den Schüler in den letzten, Jahrgängen gelehrt werden. Neben diesen Lehrgegenstnden durch alle Jahrgänge selbstredend noch Religion, Turnen, Singen und bei Mädchen weibliche Handarbeiten. Jeder Firlefan6 ist auszuschalten, denn nach Beendigung der Schulzeit aben die Kinder von Bauern, Fewerbetreibenden und Arbeitern nicht Spielerei, sondern Arbeit zu erwarten. Diese Kinder haben während ihrer Schulzeit mehr als genügend Gelegenheit, tatsächliche Handarbeit zu lernen, da dieselben, besonders auf dem Lande mehr oder weniger zur Mitarbeit herangezogen werden.

Die Gefertigten fragen deshalb an:

1. Ist dem Herrn Minister die gegenwärtige Vershlechterung des Lehrplanes für Volksschulen bekannt?

2. Ist der Herr Minister gewillt, zu veranlassen, daß der Lehrgegenstand: "Erziehliche Handarbeiten" bei Knaben überhaupt entfällt und bei Mädchen sich auf tatsächliche weibliche Handarbeiten beschränkt?

3. Ist der Herr Minister gewillt, zu veranlassen, daß der Lehrgegenstand "Bürgerkunde" mit dem Lehrgegenstand "Heimatkunde" verbunden wird, da der Begriff Bürgerkunde ja nur in Verbindung mit der Heimatkunde dem Verständnis eines Volksschülers näher gebracht werden kann?

4. Ist der Herr Minister gewillt, zu veranlassen, daß der Zeichenunterricht an Volksschulen in einfacher Form gepflegt wird, daß hiezu Zeichnenhefte verwendet werden statt losen Blättern und daß die Ausführungen von Tusch- und Farbenzeichnungen den Volksschülern erlassen werden?

5. Ist der Herr Minister geneigt, zu veranlassen, daß die durch die vorangeführten Maßnahmen gewonnenen Unterrichtstunden für die intensive Unterrichtung der Volksschüler in den Realienfächern verwendet werden?

Herr Minister!

Die technischen Vorarbeiten für die Herstellung der geplanten Handlova-Obenstubener (Horná Štubňa) Bahnlinie wurden bereits im Jahre 1920 begonnen. Zu diesem Zwecke war bis in die jüngste Vergangengeit eine große Anzahl hochdotierter Ingenieure und Beamten in der für die Lösung der Aufgaben errichteten Kanzlei in Handlova beschöftigt. Der Bahnbauplan wurde jedoch jetzt verworfen, als dessen Fogle auch das diesbezügliche Ingenieuramt aufgelöst werden soll. Diese Absicht soll damit begründet werden, daß für diese Investition keine Deckung vorhanden ist.

Abgesehen davon, daß dieserart die für die Vorarbeiten bisher aufgewendeten hohen Kosten total verlorengehen, ist festzustellen, daß die Staatsbahn zu der gleichen Zeit, wo sie in der Slowakei die bereits im Gange befindlichen Arbeiten unterbindet, sich in Böhmen und Mähren mit immer gröweren Investitionen überbietet.

Nachdem aber die geplante Verbindungsbahn nicht nur für Handlova und Umgebung von vitalen Interesse ist, sondern mit Rücksicht darauf, daß durch deren Entstehung die Eisenbahnlinie Neuhäusl-Neutra-Handlova mit der Eisenbahnlinie Leva-Körmöcbänya-Ruttka verbunden werden würde, bedeutet deren Zustandekommen einen Eminenten Vorteil nicht nur für die Verkehrsverhältnisse, sondern auch für die wirtschaftliche Lage der Slowakei. Das Fallenlassn der Linie Handlova-Oberstuben durch die Staatsbahn richtet sich also gegen die Interessen der ganzen Slowakei und bedeutet eine Schädigung derselben.

Wir müssen aber noch auf jenen wichtigen Umstand hinweisen, daß der Bau dieser Eisenbahnlinie einem brennenden sozialen Mißstande, der Linderung der erschreckenden Arbeitslosigkeit und dem Massenelend abhelfen würde.

Daher frage ich den Herrn Minsiter:

1. Entspricht es der Wahrheit, daß der Bauplan dieser hochwichtigen Eisenganhlinie verworfen wurde?

2. Wann ist der Herr Minister geneigt, die Inangriffnahme des Baues dieser Bahnlinie zu verfügen?

Seit einigen Jahren werden durch die Steuerämter allen Lehrpersonen, die Naturalwohnungen im Schulhause innehaben, Abzüge von 200 bis 400 Kč gemacht.

Da diese Beträge bisher nicht dem Erhalter der Shulgebäude zufließen, also diese Abzüge des Steueramtes für die den Schulleitern und Lehrern zugewiesenen Naturalwohnungen bisher nicht den betreffenden Ortsschulräten überwiesen wurden, entzieht die Finanzverwaltung den zur Instandhalgung des Schulgebäudew verplichteten Ortsbehörden willkürlich große Mittel.

Diese den Lehrpersonen abgezogenen Mietzinse gebühren den Schulerhaltern und würde dadurch bei der schlechten Finanzlage der Schlgemeinden die Schulerhaltung wesentlich erleichtert werden.

Die Gefertigten stellen daher folgende Anfragen:

1. Sind diese Verhältnisse den Herren Ministern bekannt?

2. Auf Grund welchen Gesetzes oder welcher Verordnung wuden diese Abzüge angeordnet?

3. Wozu werden diese Mittel verwendet?

4. Sind die Herren Minister gewillt, diese Überweisung dieser Abzüge an den Schulerhalter anzuordnen?

Auf dem militärischen Exerzierplatze in Troppau schoß sich während einer Übung am Samstag, den 13. November, der Gefreite Josef Muschik in selbstmöderischer Absicht eine Gewehrkugel in den Leib. Nach der Tat wurde er sogleich ins Militär- und später ins schlesische Landeskrankenhaus nach Troppau gebracht. Da Muschik tags vorher beim Kompagniekommandorapport zum wiederholtenmal wegen Subordinationsverletzung bestraft wurde, liegt die Vemutung nahe, daß er deswegen die Tat ausführte. Es erweckt den Anschein, daß in der Garnison. Troppau die allzu strenge Handhabung des Diensteglementes und der Subordinationsbestimungen die Ursache der sich in der Garnison Troppau wiederholenden Soldatenselbstmorde ist.

Die Interpellanten fragen daher den Herrn Minister:

Ist er geneigt, neue Erhebungen über die Ursache der Soldatenselbstmorde anzuordnen und die Beschuldigten der Bestrafung zu unterziehen?

Der Hilfs-Unterstützungsverein ehemaliger Kriegsgefangener veranstaltete am 7. November 1926 in Fischern eine öffentliche Kundgebung, zu deren Besuch durch öffentlichen Anschlag aufgefordert wurde. Das Polizeikommissariat in Karlsbad hat nun in dem Plakate, welches die Einberufer herausgaben, aus nachfolgenden Passus

"ehemalige Kriegsgefangene, Angehörige von Kriegsgefangenen und Vermißten, Mitbürger, wenn ihr die Wahrheit über ein Schandkapitel des Krieges und der ersten Nachkriegszeit hören wollt, wenn ihr wissen wollt, wie sehr man sich um das Schicksal der Vermißten und Heimkehrer kümmert, dann erscheint vollzählig."

die spationierten Stellen konfisziert. Die Beschlagnahme dieser Wendungen, welche eine zwarscharfe, aber in keiner Weise unzulässige Kritik darstellen, reiht sich würdig den Unterdrückungen der Meinungsfreiheit an welche sich das in dieser Richtung bereits unrühmlich bekannte Karlsbader Polizeikommissariat geleistet hat.

Wir fragen den Herrn Minister:

Ist er geneigt, die unterstellten Behörden streng anzuweisen, daß sie die verfassungsmäßigen Freiheiten der Staatsbürger zu achten haben?

Seit jeher werden im Karlsbader Baugewerbe die Arbeiterschutzbestimmungen gröblich verletzt, werden bei Neubauten entweder überhaupt keine Gerüste aufgeführt, sodaß das lebensgefährliche "über die Hand Arbeiten" allgemeiner Usus beglieben ist, oder es werden zwar Gerüste gebaut, diese aber derart mangelhaft konstuiert, daß sie erst recht zu einer Gefahr, sowohl für die am Baue Beschäftigten, als auch für die an Neubauten Vorübergehenden werden.

Besonders arg wird es in dieser Beziehung augenblicklich auf jenen Bauten gertieben, die der Baumeister Schaufuss in Karlsbad aufführt. Am 8. November kam es nun dort zur Arbeitseinstellung. Neben Lohndifferenzen sind es in der Hauptsache diese ganz unerhörten, allen gesetzlichen Bestimmungen hohnsprechende Zustände in der Bauausführung, die zu dem Steike geführt haben.

So ist der Gerüstaufbau des Eckneubauses neben dem Hause "Hamlet" in Karlsbad ein derariger, daß schoon bei Auslegung der quadratmetergroßen Gesimsplatten die schwerste Gefährdung der an diesen Arbeiten beteillgten Maurer und Hilfsarbeiter vorhanden war. Der Gerüstaufbau steht im schroffsten Widerspruche zu den gesetzlichen Vorschriften, die Streben und Überlagshölzer sind viel zu schwach, und vielfach wurden an Stelle der Eisenklammern außerordentlich schwach genagelte Bretterleisten verwendet. Diese überaus traurige Erscheinung stellt jedoch, wie schon gesagt, keinen Einzelfall dar, sondern sie ist nur ein besonders krasser Akt von Frivolitöt, ein besonders starker Fall des frivolen Spielens mit dem Leben und der Gesundheit der auf Hochbauten in Karlsbad beschäftigten Arbeiter.

Alle Anzeigen, sowohl beim Gewerbeinspektorat in Karlsbad, als auch bei der politischen Bezirksverwaltung vermochten es bisher noch nicht, diese skandalösen Übelstände zu beseitigen. Die Bauinspektionen sind völlig unzureichend, und wenn schon die politische Bezrksverwaltung über Antrag des Gewerbeinspektorates ausnahmsweise einmal Strafmaßnahmen trifft, so sind die verhängten Strafen so lächerlich gering, daß die Unternehmer das Risiko eines solchen Strafmandates als die billigste Lösung gerne auf sich nehmen.

Dazu kommt noch, daß im gegenwärtigen Streikfalle die übrigen Baufermen Karlsbads dem Bauunternehmer Schaufuss dadurch Hilfe leisten, daß sie, allen gesetzlichen Bestimmungen zum Hohne, Lehrtlinge als Streikbrecher kommandieren. So wurden am 11. s M. aufder genannten Baustellle mehr als 20 Lehrlinge gezählt, trotzdem nicht ein einziger Maurer oder Zimmerer, also überhaupt ein Gehilfe, dort arbeitet.

Wir fragen nun den Herrn Minister für Handel und Gewerbe, ob er die Gewerbebehörde in Karlsbad veranlassen wolle, die ungesetzlichen Zuständde sofort zu beseitigen?

Wir fragen ferner den Herrn Minister für öffentliche Arbeiten, ob er bereit sei, das ihm unterstehende Gewerbeinspektorat in Karlsband zu beauftragen, die Einhaltung der Ministerialbestimmungen vom Jahre 1907 betreffend den Schutz der Arbeiter auf Hochbauten streng zu betreiben?

Endlich richten wir an den Herrn Minister des Innern de Anfrage, ob er in Anbetracht der Gefährdung der Passanten in den Strassen, an denen diese Bauten aufgeführt werden, dafür Sorge tragen will, daß die politische Bezirksverwaltung in Karlsbad fürderhin die Einhaltung der baupolizeilichen Vorschriften betreffend die Außenführung der Bauten tatsächlich überwache.