Část zvláštní.

K §u 1. Odůvodnění změn v dosavadním zákoně.

Ke změně §u.1, odst. 1., č. 1., věta druhá:

V §u 1, odst. 1., č. 1., se doplňuje druhá věta vsuvkou "a co jest rozuměti tuzemskem podle tohoto zákona". Jest totiž nutno pojem tuzemska, pokud se týče daně z obratu, přesně definovati, jelikož se tento pojem nekryje přesně s ustanoveními celními. Dani z obratu podléhají totiž také transakce, prováděné se zbožím celně ještě neodbaveným, na př. se zbožím, nalézajícím se ještě v celním skladišti.

Ke změně §u 1, odst. 1., č. 2., věta první:

Doplněk tento odpovídá dosavadní praxi i znění u 19, odst. 8., a vkládá se do znění u 1 proto, aby nebylo pochybností, že jest úřad oprávněn vybírati paušalovanou daň hned při dovozu i v těch případech, kdy zboží dováží z ciziny přímý spotřebitel, který je dál v tuzemsku nepřevádí.

Ke změně §u 4, č. 7:

Navrhovaným doplňkem mají býti z důvodů národohospodářských od daně osvobozeny vzájemně dodávky elektrického proudu v případech, kdy elektrárny si navzájem z důvodů úspornosti elektrickým proudem vypomáhají, ježto v tomto případě nejde o hospodářský převod, nýbrž o pouhou technickou výpomoc.

Ke změně §u 4, č. 10:

Dosavadní ustanovení, že od daně jsou osvobozeny jen dodávky a výkony mezi tuzemskými závody téhož podniku a mezi spolusouvisícími tuzemskými závody a podniky téhož majetníka, nepřesahující u jednoho závodu ročně 50.000 Kč, se ukázalo v praxi naprosto neproveditelným a proto se hranice tato zrušuje. Pro případy, kdy daň z obratu jest u některého zboží paušalována, se osvobození nenavrhuje proto, aby koncentrované podniky nebyly v přílišné výhodě proti podnikům malým, které při nákupu polotovarů nebo surovin musí platiti paušál. Praktického významu toto omezení bude míti jen v málo případech, jelikož vyhláškou o paušalování může býti vyloučeno. Stanovení pojmu spolusouvisících tuzemských závodů téhož podniku a spolusouvisících tuzemských závodů a podniků téhož majetníka se ponechává vládnímu nařízení proto, aby se nemusilo v každém jednotlivém případě zvláště o této otázce rozhodovati a aby byla dána možnost tento pojem rychle přizpůsobiti praktické potřebě v případech, kde by toho bylo zapotřebí.

Ke změně §u 4, č. 12:

Nové znění jest odůvodněno novou úpravou sociálního pojištění.

Ke změně §u 4, č. 14., a):

V tomto ustanovení byla vypuštěna slova: "zejména aby osvobodil pracovní výkony, prováděné v tuzemsku prokázaně pro cizinu", ježto se zároveň navrhuje osvobození těchto výkonů ex lege v §u, č. 18.

Ke změně §u 4, č. 15:

Touto změnou vyhovuje se dávnému přání družstev, která obstarávají pro své členy výhodný nákup strojů, jichž členové potřebují ve svém podniku k výrobě.

Ke změně §u 4, č. 16:

Novou stylisací se odstraňuje jen nepřesné znění dosavadního ustanovení a na věci se nic nemění.

Ke změně §u 4, č. 17:

Do tohoto ustanovení byla vsunuta slova "nebo prostřednictvím družstev nebo společenstev", aby daňové osvobození měli také menší podnikatelé, kteří nemohou státu nebo státním úřadům dodávati přímo, nýbrž jsou nuceni používati při těchto dodávkách prostřednictví družstev nebo společenstev.

Ke změně §u 4, č. 18:

Osvobození výkonů, prováděných prokázaně pro cizinu, se navrhuje z důvodů národohospodářských a sociálně-politických.

K §u 4, č. 20:

Navrhované osvobození jest odůvodněno rovněž zřeteli národohospodářskými.

Ke změně §u 8, odst. 1., první věta: Dosavadního ustanovení se zneužívá tím, že podnikatelé, zamýšlející prodati podnik, úmyslně neodvádějí daňové splátky předním podniku znemožňují vymáhání daně, ač jde mnohdy o podniky dobře prosperující.

Ke změně §u 9, odst. 1., věta čtvrtá a pátá:

Ve větě čtvrté se vynechává za slovem "srážka" slovo "skonto". Při placení povolují totiž podnikatelé kromě skonta také jiné srážky, zejména prémie z ročního obratu, na př. když překupník docílí určité výše odbytu. V podstatě jest to jako skonto sleva ceny a není důvodu, proč by při stanovení daňového podkladu neměla takováto srážka býti stejně odpočitatelná jako skonto. V další větě užívá se místo slov "z ceny" výrazu "z obecné ceny" proto, že dosavadní zákon nikde nestanoví, jakým způsobem se zjišťuje cena při dovozu, resp. z jakých mezích se má při dovozu ocenění pohybovati. Tato nejasnost se nyní odstraňuje vsunutím slova "obecné". Ze stejného důvodu užívá se nyní výrazu "cena obecná" místo slova "cena" také v §u 9, odst. 6., a v §u 17, odst. 8. Ustanovením, že se k úplatě nebo k ceně připočítávají výlohy dopravní pouze ke hranici, poskytuje se úleva těm dovozcům, kteří vyclívají zboží až ve vnitrozemí a naseli dosud platiti daň též z dopravních výloh s hranice do místa celního odbavení.

Ke změně §u 9, odst. 2.:

Ze základu pro daň za výkony zasilatelské vylučuje se clo, daně a dávky, které zasilatel nebo majetník skladiště za svého komitenta státu zaplatí, čímž se vyhovuje oprávněnému požadavku zasilatelů a majetníků skladišť, kteří tato vyloučení žádali, jelikož placení cla není v přímé souvislosti s jejich výkonem.

Ke změně §u 9, odst. 6.:

Druhá věta byla vypuštěna, protože toto ustanovení obsahuje nyní již odst. 1.

Ke změně §u 12:

Nové znění §u 12, páté věty, jest jen jasnější stylisací dosavadního §u 12 a neobsahuje věcné změny.

Ke změně §u 17, odst. 7.:

Změnou touto vyhovuje se dávným přáním podnikatelů, kteří platí daň podle vydaných účtů, aby nemusili totiž platiti daň z těch účtovaných částek, které se insolvencí staly nedobytnými, a aby tito podnikatelé byli na roveň postaveni podnikatelům, kteří daň platí podle přijatých úplat.

Ke změnám §u 17, odst. 8.:

Doplňky tyto jsou již odůvodněny u §u 9, odst. 1.

Ke změně §u 18, odst. 2.:

Důvody úlev zde nově stanovených jsou tytéž jako u změny §u 17, odst. 7.

Ke změně §u 21, odst. 2., věta první:

Vsuvkou "nebo úroků z ní" má býti docíleno zjednodušení správního řízení. Tím bude dosaženo, že i o stížnostech do úroků z prodlení a úroků náhradních budou rozhodovati s konečnou platností úřady II. stolice.

Ke změně §u 22, odst. 1., druhá věta:

Nové znění se neuchyluje od dosavadního právního stavu a navrhuje se jen k vůli jasnosti, aby bylo zamezeno mylnému výkladu zákona.

Ke změně §u 26, odst. 2., první a druhá věta:

Nové navrhovaným zněním tohoto zákonného ustanovení má býti odstraněna pochybnost, je-li překročena hranice, stanovená pro posouzení přepychové povahy dováženého zboží. Ustanovení toto jest ostatně v souhlasu s ustanovením §u 9, podle něhož se k úplatě nebo k ceně připočítá clo, výlohy dopravní ke hranici a dávky, vybírané z dováženého zboží.

Ke změně §u 31, odst. 1.:

Změnou zde provedenou se doplňuje dosavadní neúplná stylisace tohoto zákonného ustanovení.

Ke změně §u 38:

Nově vsunutým odstavcem má býti obdobně, jako je tomu v §u 22, odst. 2., zjednodušena administrativa v těch případech, kde daň jest paušalována. Ostatně se ustanovení toto v praxi skutečno již provádí.

Ke změnám §u 41:

Doplňkem v odst. 1., že přestupku zkrácení daně se dopouští, kdo učiní nesprávné údaje při celním odbavení, odstraňuje se nejasnost dosavadních ustanovení, která připouštěla pochybnost, jde-li v takovém případě o přestupek podle §u 41.

Dalším doplňkem v témž odstavci, že přestupku se dopouští, kdo vede nesprávně daňový záznam, obchodní knihy nebo, kdo vydává účty o tuzemských dodávkách tak, aby budil zdání, že jde o přímý dovoz z ciziny, má býti umožněno zavésti trestní řízení dříve, než poplatník podá daňové přiznání.

Doplňkem v odst. 2. má býti zamezeno, aby poplatníci unikli trestnímu řízení tím, že nepodají daňového přiznání. Pouhé 5%ní zvýšení daně, které takové poplatníky podle §u 17, odst. 6., dosud stíhalo, ukázalo se v praxi příliš nepatrným trestem pro poplatníky, kteří v úmyslu, aby se vyhnuli řádnému zdanění, nepodávali přiznání.

Nově navrženým odstavcem třetím o spoluvině přestupku zkrácení nebo zatajení daní odstraňuje se mezera v dosavadním zákoně.

Změny v odst. 4.-6. jsou důsledkem vsunutí nového odst. 3.

Ke změně §u 44, odst. 1., č. 3:

Změnou touto má býti jasněji ustanoveno, kdy nastává beztrestnost pro pachatele daňového přestupku, jelikož dosavadní ustanovení bylo různě vykládáno.

Ke změně §u 47:

Nové znění jest odůvodněno navrženou reformou přímých daní.

Ke změně §u 49:

Znění tohoto paragrafu kryje se celkem s ustanoveními dosavadního §u 49. Ustanovením odst. 2. má býti finanční správě umožněno přezkoumati, trvají-li nadále podmínky, za kterých osvobození může býti uděleno.

Vláda doporučuje, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách přikázán výboru rozpočtovému.

V Praze dne 11. listopadu 1926.

Předseda vlády:

Švehla, v. r.
 
Ministr financí:
 
Dr. Engliš, v. r.








Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP