Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

Pokud tento zákon neustanovuje jinak, nastupuje tam, kde zákon č. 330/1920 Sb. z. a n. mluví o župní volební komisi, na, její místo zemská volební komise, kde mluví o okresním výboru, okresní zastupitelstvo a kde mluví se o úředním listě, zemský věstník.

Zákon ze dne 14. dubna 1920, č. 330 Sb. z. a n., o volbách župních zastupitelstev a okresních výborů se mění a doplňuje takto:

§ 1 se mění a bude zníti:

Právo voliti členy zemských zastupitelstev přísluší všem státním občanům československé republiky bez rozdílu pohlaví, kteří v den vyložení voličských seznamů překročili 24. rok věku svého, mají bydliště v některé obci země aspoň jeden rok, počítajíc zpět ode dne vyložení voličských seznamů, a kteří nejsou tímto zákonem výslovně vyloučeni z práva voliti.

Doba ztrávená ve vojenské službě, při válečných úkonech nebo v zajetí nepřetrhuje bydlení.

Pro vojíny podmínka jednoročního bydliště neplatí. (§ 4).

§ 5 se mění a bude zníti:

Za členy zemských zastupitelstev mohou býti voleni státní občané Československé republiky bez rozdílu pohlaví, kteří v den volby dokonali 30 roků věku svého, bydlí v některé obci země aspoň tři roky ode dne rozepsání volby zpět počítajíc a nejsou podle §u 2 vyloučeni z práva voliti ani podle §u 6 z práva býti volenu.

§ 14, odst. 3., se mění a bude zníti:

Vyhláška v zemském věstníku musí obsahovati den, ve který se volba koná, den, kdy voličské seznamy ve všech obcích musí býti vyloženy, lhůtu a místo k předložení kandidátních listin s udáním kalendářního dne, vyvání, aby strany do zákonných lhůt navrhly zástupce do komisí, den, hodinu a místo, kdy a kde se koná schůze zemské volební komise (§ 45).

K §u 15 připojuje se odstavec 2 tohoto znění:

Voličové, kteří mají právo voliti do zemského zastupitelstva, buďtež při sdělávání stálých seznamů voličských v nich zvláště vyznačeni.

§ 21, odst. 1, čís. 3. se doplňuje touto větou:

V řízení před volebním soudem zastupuje stranu nikoli zmocněnec, nýbrž zástupce ústředního výkonného výboru strany.

V témž paragrafu odstavec poslední se mění a bude zníti:

Strana může kandidovati nejvýše tolik osob, kolik mâ býti voleno členů zemského zastupitelstva.

§ 23., odst. 1, se mění a bude zníti: Předseda zemské volební komise vykoná přípravy pro rozhodování zemské volební komise.

K § 24 připojí se ku konci další odstavce tohoto znění:

Když byly odstraněny případné vady v kandidátních listinách, určí se každé z nich pořadí lesem a každá se opatří řadovým číslem arabským podle obdoby § 26, odst. 5 a 7, řád-u volení do poslanecké sněmovny ve znění upraveném zákonem ze dne 15. října 1925, č. 205 Sb. z. a n.

Neprovede-li zemská volební komise nejpozději do čtrnácté hodiny patnáctého dne přede dnem volby potřebné úpravy, učiní tak předseda komise sám.

O jednání zemské volební komise sepíše se zápis, který podepíší všichni přítomní.

§ 27, odst. 4, se mění a bude zníti:

Náklady tisku kandidátních listin uhradí z polovice země a z polovice strany.

Týž paragraf, odst. 6, doplňuje se takto:

Strana, která nedosáhla mandátu; hradí celý náklad spojený s rozmnožením jejich kandidátních listin. Za onu část nákladu, kterou by jinak hradila země, ručí solidárně kandidáti této strany i voliči, kteří podepsali kandidátní listinu, a vymáhá se na nich politickou exekucí, nebyla-li zaplacena do osmi dnů po vyzvání.

V § 29 vsunou se před slovo "rozmnoženy" slova "a správně".

V §u 30, odst. 1 vsunou se za slova "na Slovensku" slova "a na Podkarpatské Rusi".

V § 33, odst. 1 vsunou se za slova "na Slovensku" slova "a na Podkarpatské Rusi".

V § 37, odst. 3., vkládá se za prvou větu toto:

Volební komise nesmí voliči měniti pořadí hlasovacích lístků, jak je volič přinesl.

V témž paragrafu, odst. 4., druhé větě, se vkládá za slovo "buďtež" slovo "neprůhledné,".

V témž paragrafu vkládá se odstavec 6 tohoto znění:

Osoby slepé a ty, které pro tělesnou vadu nemohou samy hlasovacího lístku odevzdaly vykonávají své právo volební v průvodu voliče, se kterým sdílejí společnou domácnost; anebo v průvodu voliče, kterého sobě svobodě zvolily za průvodce. Průvodce tento odevzdá hlasovací lístek, event. průkaz, svého zmocnitele; volební komise zjistí dotazem, zda volič svobodně svého průvodce zvolil, zda zná jeho jméno a příjmení, a zapíše tento způsob volby zvláště v zápise o volbě.

§ 45, odst. 1, se mění a bude zníti:

Zemská volební komise sejde se u svého předsedy bez pozvání druhý den (v úterý) po volbě o druhé hodině odpolední.

§ 50 se mění a bude zníti:

Po skončeném skrutiniu vyhlásí předseda zemské volební komise výsledek volby v zemském věstníku.

V § 53, odst. 1, se nahrazují slova; "Nebyla-li podána stížnost do volby, nebo bylo-li a stížností právoplatně rozhodnuto" slovy: "Do jednoho měsíce po vyhlášení výsledku volby".

§ 56, odst. 1, připojují se tato slova: "a na členy jmenované, kteří jsou pro volbu zemského výboru samostatnou volební stranou".

§ 58 se mění a bude zníti:

Stížnost do voleb upravuje zákon o volebním soudě.

§ 61, odst. 2, se mění a bude zníti:

Do okresního zastupitelstva mohou býti voleni státní občané Československé republiky bez rozdílu pohlaví, kteří v den volby dokonali 30 roků věku svého, bydlí v některé obci okresu aspoň tři roky ode dne rozepsání volby zpět počítajíc a nejsou podle § 2 vyloučeni z práva voliti, ani podle §u 62 z práva býti volenu.

V § 66, odst. 3, se nahrazují slova "v úředním listě podle ustanovení § 26" slovy "na úřední desce".

§ 67 se mění a bude zníti:

Předseda okresní volební komise dá rozmnožiti platné kandidátní listiny tiskem a zašle je starostům obcí.

Náklady tisku uhradí z polovice okres a z polovice strany.

Ustanovení §u 27 platí obdobně.

V § 68, odst. 3, vypouštějí se slova "za účelem vyhlášky v župním úředním listě".

v § 71, odst. 2, se mění a bude zníti:

Jakmile dvě třetiny okresního zastupitelstva složily slib, je okresní zastupitelstvo ustaveno a vykoná se volba okresního výboru a komisí podle obdoby §§ů 54 až 57.

V témž paragrafu připojuje se nový odstavec tohoto znění:

O námitkách proti volbě platí obdobně § 70.

§ 72, čís. III., se doplní těmito ustanoveními:

3. vědomě nejsa zapsán v seznamech voličských podepíše kandidátní listinu;

dosavadní body č. 3, 4 a 5 se přečíslují na č. 4, 5 a 6 a připojí se k nim tato další ustanovení:

7. podá ve velkém počtu svévolně zcela neodůvodněné námitky;

8. kdo vykoná volební právo, ač bylo právoplatně rozhodnuto (na př. vydáním pasu cizího státu), že není státním občanem Československé republiky, nebo ač jest si vědom, že v den vyložení seznamů voličských, které jsou podkladem volby, nepřekročil věku, jejž tento zákon stanoví jako podmínku volebního práva.

§ 74, odst. 1, se mění a bude zníti:

Dohlédacím úřadem podle ustanovení tohoto zákona rozumí se, pokud jde o města s vlastním statutem nebo o města s regulovaným magistrátem zemský úřad, jinak okresní úřad, v jejichž obvodu obec nebo město leží.

Nadpis a obsah §u 76 se mění a budou zníti:

Ustanoveni §§ 5 a 6, 61 a 62 tohoto zákona platí obdobně i pro jmenované členy zemských a okresních zastupitelstev.

V § 77 nahrazují se slova "okresních výborů" slovy "okresních zastupitelstev, okresních výborů i komisí".

§ 79 se mění a bude zníti:

Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr vnitra.

Vládě se ukládá, aby ve Sbírce zákonů a nařízení vyhlásila úplné znění zákona o volbách zemských a okresních zastupitelstev zároveň s tímto zákonem jako jeho přílohu.

Osnova zachovává v podstatě beze změny osvědčené zásadní směrnice dosavadní úpravy; v souhlase s právem voliti do obou sněmoven Národního shromáždění a do obecních zastupitelstev zachovává se i pro volby zastupitelstev zemských a okresních všeobecně, rovné, přímé a tajné práva hlasovací a volí se podle zásady poměrného zastoupení.

Podstatnější odchylky co do práva voliti a volitelnosti navrhují se jenom ve dvou směrech, a to pouze v podrobnostech:

a) Právo voliti do zemských zastupitelstev (§ 1) i do okresních zastupitelstev (§ 61) má napříště příslušeti osobám, které dosáhly 24. roku věku (místo dosavad požadovaného 21. roku) a které bydlí v některé obcí země (okresu) jeden rok (místo dosavadních tří měsíců).

b) Pro volitelnost do zastupitelstva zemského (§ 5) i okresního (§ 61) podržuje se dosavadní věk 30 roků, avšak požadavek délky bydlení v některé obci země (okresu) zvyšuje se z jednoho roku na tři roky.

Obojí navržená změna vyplývá ze snahy, aby jak voliči, tak zvolení vykazovali zvýšenou měrou jednak všeobecné životní zkušenosti, jednak zvláštní znalosti poměrů a potřeb té které země nebo toho kterého okresu. Požadavek tento je zajisté zplna odůvodněn, uváží-li se, že zemská a okresní zastupitelstva mají míti v prvé řadě za úkol pečovati o hospodářské záležitosti země (okresu) a obyvatelstva zemského (okresního), v druhé řadě pak mají vykonávati dozor nad hospodářstvím obecním (resp. zemská zastupitelstva též nad hospodářstvím okresním) a již z toho důvodu je zapotřebí, aby členové zemských a okresních zastupitelstev vykazovali v naznačených směrech větší rozhled, než-li členové zastupitelstev obecních. Osnova v § 1 přejímá jinak dosavadní ustanovení a neprejudikuje se jí nijak stanovisku vlády, které zaujala v osnově zákona o volebním právu příslušníků branné moci a četnictva.

I pokud se týče řízení zachovávají se v podstatě úplně předpisy dosavadní a mění a doplňují se jenom v podřízených podrobnostech většinou podle novely k řádu volení do poslanecké sněmovny ze dne 15. října 1925 čís. 205 Sb. z. a n.

Pokud se tak stalo, není třeba, pro změny a doplňky ty uváděti znovu důvody, jež byly již uvedeny při projednávání novely k řádu volení do poslanecké sněmovny, zejména zprávě ústavně-právního výboru (č. t. 52 posl. sněm. z roku 1925) a ve zprávě referentově při projednávání novely té v plenu poslanecké sněmovny.

Mimo případy, o nichž už bylo shora pojednáno a kromě ustanovení beze změny převzatých z řádu volení do poslanecké sněmovny, navrhují se v osnově ještě některé další předpisy, k jejichž odůvodnění uvádí toto:

K § 15. Požadavek, aby voličové do zemského zastupitelstva byli zvláště vyznačeni v stálých seznamech voličských jest jen důsledkem ustanovení § 1.

K § 53. úvod k § 53 se mění vzhledem k ustanovení § 15 zákona o volebním sou ze dne 29. února 1920, č. 125 Sb. z. a n., podle něhož stížnost k volebnímu soudu, jde o provedení volby, nemá odkládacího účinku.

K § 56. Podle § 8, odst. 1 vládního nařízení ze dne 31. ledna 1924, č. 26 Sb. z. a n., "kterým se vydávají jednací řády pro župní zastupitelstva, župní výbory a okresní výbory byli členové župního zastupitelstva vlád jmenovaní povinni prohlásiti, s kterou z v lebních stran zastoupených v župním zastupitelstvu budou voliti při volbách konaných v župním zastupitelstvu podle zásady poměrného zastoupení. Ustanovení toto týkalo toliko Slovenska. O jeho účelnosti proneseny byly některé pochybnosti a upozorňováno bylo, že schází ustanovení pro ten případ když by strana, pro kterou se jmenovaní členové prohlásí, jich nepřijala. Na členy jmenované nebralo zřetele ustanovení § 54 o složení komise řídící volbu členů župního výboru a také ne ustanovení § 56 o rozvrhu celkového počtu členů župního výboru na jednotlivé strany.

Složení zemského zastupitelstva, jak; nyní navrhuje; samo odůvodňuje požadavek, aby členové jmenovaní tvořili při volbách zemského výboru samostatnou volební skupinu. Jmenovaní členové zemských zastupitelstev mají býti odborníky (v otázkách právních, finančních, národohospodářských, sociálních, technických, zdravotních, kulturních). Bylo by tedy v rozporu se zásadním postavením a posláním jejich v zemském zastupitelstvu, aby byli donucováni právním předpisem přihlašovati se při volbách do výborů a komisí zemských k nějaké volební straně a to tím spíše, je-li pravděpodobno, že někteří z nich nejsou v žádné straně oganisováni. Ustanovení takové mohlo by se proto posuzovati často jako tíživé omezování individuelní svobody přesvědčení. Princip, který rozhodoval při složení zemského zastupitelstva, jest tedy navrženým ustanovením proveden důsledně i při konstituování zemského výboru a komisí. Výslovně se stanoví, že jmenovaní členové jsou samostatnou volební stranou jen, pokud jde o volby do zemského výboru (a komisí), nikoliv při hlasování při jiných příležitostech, takže mají zaručenu možnost uplatniti svůj hlas vždy pro náhled podle jejich úsudku nejsprávnější.

V ohledu formálním vláda doporučuje, aby tato osnova byla přikázána výboru ústavně-právnímu ku projednání a předložení zprávy v době co nejkratší.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Právo voliti členy zemských zastupitelstev přísluší všem státním občanům československé republiky bez rozdílu pohlaví, kteří v den vyložení seznamů voličských překročili 24. rok věku svého, mají bydliště v některé obci země aspoň jeden rok, počítajíc zpět ode dne vyložení voličských seznamů, a kteří nejsou tímto zákonem výslovně vyloučeni z práva voliti.

(2) Doba ztrávená ve vojenské službě, při válečných úkonech nebo v zajetí nepřetrhuje bydlení.

(3) Pro vojíny podmínka jednoročního bydliště neplatí (§ 4).

Z práva voliti jsou vyloučeni, kdož jsou vyloučeni ze zápisů do stálých seznamů voličských (§ 3 zákona ze dne 19. prosince 1919; čís. 663 Sb. z. a n.).

Předloží-li se obvodní volební komisí úřední doklad o tom, že volič, zapsaný do voličských seznamů v den volby není státním občanem, anebo jest vyloučen z práva voliti padle ustanovení § 3, č. 1, 3 a. 4 zákona o stálých seznamech voličských, anebo rozhodnutí volebního soudu, že občan neprávem do voličských seznamů byl zapsán, nesmí býti připuštěn k hlasování (§ 38).

(1) Každý občan má volební právo jen v jediné obci a vykonává je osobně.

(2) Vojíni mají právo volební v obci, ve které jsou službou přikázáni v den vyložení voličských seznamů.

Za členy zemských zastupitelstev mohou býti voleni státní občané československé republiky bez rozdílu pohlaví, kteří v den volby dokonali 30 roků věku svého, bydlí v některé obci zemë aspoň tři roky ode dne rozepsání volby zpět počítajíc a nejsou podle § 2 vyloučeni z práva voliti ani podle §u 6 z práva býti volenu.

(1) Nikdo nemůže býti zároveň členem dvou nebo několika zemských zastupitelstev.

(2) Stal-li se někdo členem několika zemských zastupitelstev, jest povinen ohlásiti do osmi dnů ode dne poslední volby, ve kterém zemském zastupitelstvu chce jako člen zůstati; ohlášení dlužno učiniti příslušným zemským presidentům. Neučiní-li ohlášení v uvedené lhůtě, pozbývá členství ve všech zemských zastupitelstvech.

(3) Členy zemského zastupielstva nemohou býti, kdož jsou členy Národního shromáždění, okresního zastupitelstva, úředníky, zřízenci zemského nebo okresního úřadu, úřadů nadřízených a zemských aneb okresních ústavů a podniků.

(4) Byl-li za člena zemského zastupitelstva zvolen člen okresního zastupitelstva; přísluší zemskému presidentu, by jej do osmi dnů vyzval, aby prohlásil, ve kterém sboru chce jako člen zůstati. Neprohlásí-li se vyzvaný do osmi dnů, pokládá se za to, že se vzdal členství v okresním zastupitelství.

(5) Jestliže se člen zemského zastupitelstva stal členem Národního shromáždění, úředníkem, zřízencem zemského nebo okresního úřadu, úřadu nadřízeného, zemského nebo okresního ústavu nebo podniku, pozbývá členství v zemském zastupitelstvu.

(6) Byl-li úředník nebo zřízenec zemského, okresního nebo nadřízeného úřadu, zemského nebo okresního ústavu nebo podniku zvolen do zemského zastupitelstva, jest jeho volba neplatná.

(7) Ustanovení předchozích odstavců platí též o náhradnících.

(1) Každý volič jest povinen volby se zúčastniti. Od této povinnosti jsou osvobozeny osoby, které:

a) jsou starší než 70 let,

b) pro nemoc nebo vadu tělesnou nemohou se dostaviti do místnosti volební,

c) pro neodkladné povinnosti svého úřadu nebo povolání nemohou včas přijíti k volbě,

d) jsou v den volby vzdáleny od místa volby nejméně 100 km,

e) jsou zdrženy přerušením dopravy nebo jinými nepřekonatelnými překážkami.

(2) Zaměstnavatel jest povinen upraviti v den volby službu tak, aby se zaměstnanci mohli volby zúčastniti.

(3) Rovněž vojenská služba budiž v den volby upravena takovým způsobem, aby, pokud služební poměry to dovolují, i vojínové, kteří mimo místo služební mají právo volební, mohli toto právo vykonati.

Ku provedení voleb jsou povolány:

1. Místní komise (§ 9),

2. obvodní volební komise (§ 10),

3. zemská volební komise (§ 11).

Místní komise, která podle zákona o stálých voličských seznamech ze dne 19. prosince 1919, čís. 66 Sb. z. a n., sestavuje voličské seznamy, dohlíží vůbec k tomu, aby obecní úřad šetřil ustanovení daných pro řízení volební:

(1) Obvodní volební komise řídí volbu v obcích.

(2) Pro každou volební místnost zřídí se obvodní volební komise.

(3) Členy jejími jsou zástupcové volebních stran, a to za každou stranu po jednom zástupci a jednom náhradníku; jsou-li jen dvě nebo tři volební strany, po dvou členech a dvou náhradnících.

(4) Zmocněnec volební strany (§ 21, čís. 3) jmenuje zástupce své strany a jeho náhradníka, které ohlásí aspoň čtrnáct dnů přede dnem volby u politického úřadu, jemuž přísluší přímý dozor v obci.

(5) Nejmenuje-li některá strana včas svých zástupců, může jmenovati politický úřad sám členy a náhradníky za tuto stranu.

(6) V obcích, kde práce konceptní obstarává zvláštní úředník, jest tento úředník dalším členem komise s hlasem poradním a zapisovatelem. Je-li potřebí dalších pomocných sil, dodá je obec; nestane-li se tak, učiní vhodné opatření předseda volební komise na vrub obce.

(7) Komise volí za předsednictví svého nejstaršího člena před zahájením volby ze sebe předsedu a místopředsedu většinou hlasů; nebylo-li dosaženo většiny, rozhoduje los.

(8) Předseda a místopředseda nesmějí náležeti téže straně, leč by byli jmenováni toliko zástupcové jedné strany.

(1) Zemská volební komise jest povolána, aby upravila kandidátní listiny (§ 24) a provedla skrutinium (§§ 45 až 50).

(2) Předsedou zemské volební komise jest zemský president, který si určí svého zástupce z úředníků zemského úřadu.

(3) Členy jsou zmocněnci volebních stran (§ 21, čís. 3.).

(4) Je-li volebních stran více nežli 10, jmenuje zemský president 10 až 12 členů a tolikéž náhradníků ze zmocněnců volebních stran a jejich náhradníků. Zmocněnci stran, kteří nebyli jmenováni členy, mají právo účastniti se schůzí komise s hlasem poradním a buďtež do schůzí zváni.