Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Do působnosti okresních zastupitelstev náležejí všeliké záležitosti vnitřní, jež se dotýkají společného prospěchu okresu a jeho obyvatelů nebo jež přesahují zájem jednotlivých obcí nebo jejich silami nemohou býti obstarány, pokud záležitostí těch nepojalo zemské zastupitelstvo do své činnosti.

(2) V této své působnosti může okresní zastupitelstvo z důvodů veřejného zájmu zřizovati různá zařízení a ústavy pro uspokojení potřeb svého obyvatelstva, musí však šetřiti pokynů jemu zemským výborem nebo zastupitelstvem daných. Ustanovení poslední věty § 30, odst. 2, platí obdobně.

(3) K lepšímu obstarávání úkolů výše uvedených, může býti i několik okresních zastupitelstev usnesením zemského zastupitelstva se souhlasem zemského presidenta spojeno ku provedení společných zařízení nebo opatření.

(4) Se schválením ministerstva vnitra a příslušných odborných ministerstev mohou se okresní zastupitelstva třebas v různých zemích ležící sdružiti k společnému provádění podniků pro výrobu a rozvod elektrické energie.

(5) Zúčastněným okresním zastupitelstvům a v případě odstavce čtvrtého i zemským zastupitelstvům budiž poskytnuta možnost, aby se vyslovila.

(6) Podrobnější předpisy o sdružení tom a o provádění společných zařízení vydá zemský president, v případě odstavce čtvrtého ministerstvo vnitra v dohodě s příslušnými odbornými ministerstvy.

(1) K úhradě nákladů do působnosti okresního zastupitelstva náležejících může se okresní zastupitelstvo usnésti na vybírání poplatků, příspěvků, dávek a naturálních plnění v okresu. Pokud přísluší okresům podíl na státních daních, stanoví zvláštní zákony. Se zřetelem na hospodářské poměry v okresu může zemské zastupitelstvo povoliti jednotlivým okresům zvláštní příděly k úhradě zmíněných nákladů.

(2) Dávky však mohou býti usneseny jen potud, pokud jiné příjmy na úhradu potřeby nestačí. Ustanovení § 32, odst. 3, platí i pro okresní zastupitelstva.

Ustanovení § § 34 až 40 platí obdobně i pro okresní zastupitelstva s tou změnou, že potřebné povolení nebo schválení (§ 39) udílí zemský president vyslechna zemský výbor, dále že ukládání okresních přirážek, poplatků, příspěvků, samostatných dávek a naturálních plnění jest vyhlásiti způsobem v okresu obvyklým (§ 101), že odvolání podle § 40. odst. 1, jež sluší podati u okresního úřadu, jde k zemskému úřadu a že finanční úřad rozhoduje o odvolání (§ 40, odst. 2) jest povinen vyžádati si dobré zdání okresního výboru, popírá-li se odvoláním platební povinnost.

Okres jest, pokud jde o úkoly v §§ 75 až 77 tohoto zákona okresu přikázané, právnickou osobou a může jako okres samostatně práv nabývati i samostatně se zavazovati.

Jmění okresu náležející nebo v jeho správu odevzdané spravuje okresní výbor za dozoru okresního náčelníka, šetře při tom nařízení okresního, případně též zemského zastupitelstva nebo zemského výboru.

(1) Okresní zastupitelstvo se usnáší:

1. o všech věcech přesahujících rozsah běžné správy jmění,

2. o tom, má-li býti nemovité jmění nebo nemovitá práva okresu náležející zcizena, trvalým břemenem stížena nebo zavazena nebo propachtována z volné ruky vůbec, nebo dražbou na dobu delší dvanácti let,

3. o tom, má-li býti učiněna výpůjčka nebo převzato ručení za dluh cizí.

(2) Usnesení tato vyžadují k své platnosti schválení zemského výboru.

Ustanovení § 44 platí obdobně. Zpráva tam zmíněná buď zaslána aspoň patnáct dní před konáním schůze též zemskému výboru.

Správní rok okresního zastupitelstva se shoduje se správním rokem státním.

(1) Okresní výbor sestaví o všech příjmech a vydáních do působnosti okresního zastupitelstva náležejících na každý správní rok rozpočet.

(2) Rozpočet ten buď u okresního úřadu na patnáct dní veřejně k nahlédnutí vyložen a o tom učiněna obcím v okresu včas oznámení k vyhlášce s podotknutím, že k rozpočtu mohou podati u okresního úřadu do lhůty patnácti dnů své připomínky osoby fysické i právnické, jimž v okresu je přímá daň předepsána.

(3) Okresní výbor předloží aspoň dva měsíce před novým správním obdobím rozpočet s došlými připomínkami a zprávou o nich okresnímu zastupitelstvu, jež se na rozpočtu usnáší přihlížejíc k připomínkám včas podaným. Usnesený rozpočet buď zaslán zemskému výboru ke schválení. Schvaluje rozpočet, má zemský výbor šetřiti obdobně ustanovení § 45, odst. 2.

(4) Schválený rozpočet buď vyhlášen způsobem v okresu obvyklým (§ 101).

Zároveň s rozpočtem jest okresní výbor povinen podati okresnímu zastupitelstvu podrobnou zprávu o stavu a správě věcí do působnosti okresního zastupitelstva náležejících.

(1) Okresní výbor je povinen sdělati účty do čtyř měsíců po skončení správního období.

(2) Účty ty buďte podobně jako rozpočet (§ 83) veřejně vyloženy, projednány a předloženy okresnímu zastupitelstvu ke schválení s podrobnou zprávou o činnosti okresních orgánů za minulé správní období.

(3) Účty okresním zastupitelstvem schválené buďte spolu se zprávou v předchozím odstavci zmíněnou předloženy k přezkoumání zemskému výboru, jenž může požadovati od okresního náčelníka potřebná vysvětlení, případně, shledá-li závady, naříditi, čeho třeba k jich odstranění. Neshledá-li závad, účty schválí.

Ustanovení §§ 80 až 85 se vztahují i na fondy, ústavy a podniky v majetku nebo správě okresu.

(1) Při každém okresním zastupitelstvu buď zřízena komise finanční. Počet členův a náhradníkův a její složení, jakož i jednací řád bude určen statutem, který vydá zemský výbor vyslechna okresní zastupitelstvo. Předsedu volí finanční komise ze sebe. Při sdělání statutu buď šetřeno zásady, že nejvíce jedna polovina členů smí býti volena okresním zastupitelstvem, kdežto ostatní členové jsou jmenováni zemským výborem se schválením zemského presidenta a že většina členů nesmí býti členy okresního zastupitelstva a že jest pokud možno do komise přibrati odborníky.

(2) Předseda okresního výboru předloží rozpočty a účty finanční komisi nejpozději současně s jich veřejným vyložením, aby je prozkoumala a o nich se vyjádřila. Komise musí vyjádření podati ve lhůtě osmi dnů, ačli jí nebyla pro zvláštní okolnosti povolena okresním výborem lhůta jiná; jinak se k vyjádření nehledí.

(3) Finanční komise jest oprávněna v mezích statutu kontrolovati veškero hospodářství okresní do působnosti okresního zastupitelstva náležející a podávati okresnímu zastupitelstvu a výboru i okresnímu náčelníkovi zprávy a návrhy.

(4) Finanční komise má právo bráti v odpor usnesení okresního zastupitelstva povahy finanční. Odvolání buď podáno předsedou komise u okresního úřadu ve lhůtě patnáctidenní ode dne vyhlášení příslušného usnesení okresního zastupitelstva a má, bylo-li usneseno dvěma třetinami všech členů komise, účinek odkladný. O odvolání rozhoduje zemský úřad.

Okresní výbor připravuje návrhy pro jednání okresního zastupitelstva.

(1) Okresní výbor provádí hospodářství okresní řídě se přesně rozpočtem.

(2) Ukáže-li se při tom, že částka pro jistý účel rozpočtem povolená nedostačuje a nemůže-li býti takové vydání odloženo, může býti nedostávající se potřeba uhrazena z úspor částek povolených rozpočtem pro jiné účely, dá-li k tomu souhlas okresní náčelník a do lhůty okresním výborem stanovené i finanční komise (§ 87, odst. 2).

(3) Nová vydání v rozpočtu neuhrazená mohou býti okresním zastupitelstvem usnesena jen tehdy, když se o nich vyslovil okresní náčelník a ve lhůtě okresním výborem ustanovené (§ 87, odst. 2) i finanční komise a když byla zároveň schválena i potřebná úhrada.

(4) Totéž platí o zastavení nebo snížení rozpočtového příjmu.

(5) Jenom v případech naléhavých a nepředvídaných může okresní výbor za přítomnosti dvou třetin svých členů vydání ta sám učiniti, musí je však předložiti v nejbližší schůzi okresnímu zastupitelstvu spolu se zprávou finanční komise k dostatečnému usnesení a opatření úhrady.

Okresní náčelník provádí usnesení okresního zastupitelstva i výboru a podává okresnímu zastupitelstvu zprávu o tom, jak byla provedena tato usnesení. Okresní zastupitelstvo může se usnésti, že zprávy té a z jakých důvodů nebéře na vědomí. Usnesení to buď do patnácti dnů předloženo zemskému presidentu k rozhodnutí. Ustanovení § 52 o hlasování úředníkův platí obdobně.

Ustanovení § 53 platí obdobně s tou zněnou, že usnesení schvaluje zemský president a že při opatření podle odstavce 4, věty 2, jest vyslechnouti okresní zastupitelstvo.

Okresní zastupitelstvo i výbor jsou povinny zúčastňovati se pří provádění usnesení zemského zastupitelstva způsobem, který určen jest těmito usneseními nebo nařízením zemského úřadu.

Okresní zastupitelstvo jest oprávněno i samostatně činiti zemskému zastupitelstvu, zemskému presidentu, okresnímu náčelníku i jiným úřadům návrhy a podněty, pokud se dotýkají zájmů okresu nebo jeho obyvatelstva.

(1) Okresní zastupitelstvo jest poradním sborem okresního náčelníka i zemského presidenta a zemského zastupitelstva ve věcech veřejné okresní správy a podává o nich k jejich žádostí posudky a návrhy.

(2) K tomu buď poskytnuta okresnímu zastupitelstvu přiměřená lhůta.

Okresní náčelník zastupuje okres jako právnickou osobu (§ 78) na venek a podpisuje všechny písemnosti jménem okresu. Listiny o právních jednáních, jimiž se okres naproti třetím osobám zavazuje, jakož i plné moci musí býti podepsány okresním náčelníkem a jedním členem okresního výboru a opatřeny pečetí okresního úřadu. Listiny opírající se o usnesení podle § 80, odst. 1, č. 2 a 3, buďtež kromě toho podepsány ještě jedním členem okresního zastupitelstva.

(1) Jestliže okresní zastupitelstvo se neusneslo včas na rozpočtu nebo pakli okresní zastupitelstvo nebo výbor neučinily opatření, aby úkoly, jež jim podle zákona příslušejí, byly řádně plněny, náleží okresnímu náčelníku, aby učinil na náklad okresu, čeho třeba k řádnému vedení správy.

(2) Proti opatření tomu může každý člen okresního zastupitelstva nebo výboru podati do patnácti dnů stížnost u okresního úřadu k úřadu zemskému. Stížnost má, není-li nebezpečí v prodlení, účinek odkladný.

(1) Má-li okresní náčelník za to, že usnesení okresního zastupitelstva, výboru nebo okresních komisí příčí se zákonu nebo vybočuje z mezí působnosti okresního zastupitelstva, výboru nebo komise, jest oprávněn i povinen usnesení to zastaviti a věc do patnácti dnů předložiti zemskému presidentu k rozhodnutí, zda usnesení to má býti v platnosti ponecháno či zrušeno. Nerozhodne-li zemský president do čtyř neděl po tom, zůstává usnesení v platnosti.

(2) Rovněž i zemský president sám může takové usnesení z úřední povinnosti zrušiti.

(3) O zrušení usnesení buď učiněno v nejbližší schůzi okresního zastupitelstva, výboru nebo dotyčné komise sdělení.

(4) Bylo-li zrušeno usnesení okresního zastupitelstva, může každý člen jeho, bylo-li zrušeno usnesení okresního výboru nebo komise, může kterýkoli člen okresního výboru nebo komise nastoupiti stížností k ministerstvu vnitra, kterou jest podati u okresního úřadu do patnácti dnů ode dne účinného sdělení.

(1) Ministerstvo vnitra může okresní zastupitelstvo rozpustiti, je však povinno vypsati nové volby nejdéle do dvou měsíců.

(2) Bylo-li okresní zastupitelstvo rozpuštěno, učiní zemský president vhodné opatření k vedení správy, zejména může ponechati v činnosti až do ustavení nového zastupitelstva okresní výbor a okresní komise anebo místo nich ustanoviti orgány jiné.

(1) Dohlédací moc nad obcemi, kterou vykonávají v Čechách okresní zastupitelstva (výbory - okresní správní komise), na Slovensku okresní výbory, na Moravě a ve Slezsku zemské výbory (správní komise), přechází na okresní výbory; dohlédací moc nad městy se zvláštním statutem, kterou vykonávají zemské (správní) výbory (komise), a nad městy se zřízeným magistrátem, kterou vykonávají župní výbory, přechází na zemské výbory. Dohlédací moc, která přísluší podle zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n., vyšším dohlédacím úřadům, budou vykonávati zemské výbory. Výkonem dohlédací moci se nevyrozumívá rozhodování pořadem stolic. Pokud se jinak nestanoví, lze si z usnesení, která okresní výbor učiní vykonávaje dohlédací moc nad obcemi, stěžovati k zemskému výboru; stížnost jest podati do patnácti dnů ode dne doručení u okresního úřadu.

(2) V případech, ve kterých politické úřady jednaly v dohodě s orgány výše uvedenými nebo po slyšení jich anebo naopak, rozhodují, pokud se z tohoto zákona jinak nepodává, politické úřady po slyšení zemských neb okresních výborů.

(3) Až do další úpravy zvláštním zákonem budou vykonávati okresní výbory a zemský výbor v Podkarpatské Rusi dohlédací moc nad obcemi, která náleží podle ustanovení odstavce 1 okresním výborům a zemskému výboru na Slovensku.

(1) Členové zemského zastupitelstva, výboru a komisí, kteří by bez dostatečné omluvy povinností úřadu svého neplnili, zejména schůzí se nezúčastnili, buďtež zemským presidentem na plnění povinností svých upozorněni a, jestliže přes to i nadále trvale bez dostatečné omluvy zanedbávají svých povinností, z úřadu svého sesazení. Nežli zemský president vysloví sesazení buď zemskému výboru i takovému členu sboru poskytnuta možnost, aby se vyjádřil. Sesazený člen může se proti opatření tomu odvolati k ministerstvu vnitra. Odvolání buď podáno do patnácti dnů u zemského úřadu a nemá účinku odkládacího. Nabude-li sesazení právní moci, pozbývá sesazený člen pro příští velební období volitelnosti.

(2) Podle stejných zásad buď postupováno okresním náčelníkem proti členům okresního zastupitelstva, výboru nebo okresních komisí. Sesazený člen může podati do patnáctí dnů stížnost u okresního úřadu, o níž rozhoduje s konečnou platností zemský president, vyslechna zemský výbor.

(3) Jestliže by se zemské zastupitelstvo, zemský výbor, okresní zastupitelstvo, okresní výbor nebo komise neustavily anebo staly se k usnášení nezpůsobilými, přísluší, jde-li o země, zemskému presidentu, jde-li o okresy, okresnímu náčelníku, aby učinil potřebná opatření k vedení správy.

(1) Zemský president vyslechna zemské zastupitelstvo a okresní náčelník vyslechna okresní zastupitelstvo určí, pokud to zákon nestanoví, jakým způsobem mají býti ve veřejnou známost uváděna usnesení zemského a okresního zastupitelstva, jež jest veřejně prohlašovati.

(2) Na místo dosavadních zemských zákoníků a župních úředních věstníků (listů) nastupují Zemské věstníky. Podrobnosti určí ministerstvo vnitra.

(1) Zákon o organisaci politické správy nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1928. Již před tímto dnem lze provésti podle předpisů tohoto zákona opatření přechodná a opatření, jež zákon ku včasnému provedení předpokládá již v roce předchozím.

(2) Pokud nebudou ustavena zemská a okresní zastupitelstva, jakož i zemské a okresní výbory, vykonává práva jim příslušející zemský president a, pokud jde o okresy, okresní náčelník.

(3) Všeobecné právní předpisy, jakož i právní předpisy v jednotlivých zemích nebo župách zůstávají v platnosti, pokud tomuto zákonu nebo vládním nařízením na jeho základě vydaným neodporují.

(4) Zákon provede ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.