Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

(1) Zemské zastupitelstvo jest povoláno pečovati o správní a hospodářské záležitosti země a jejího obyvatelstva.

(2) Zejména je zemské zastupitelstvo povoláno pečovati o humanitní, zdravotní, sociální, hospodářské, dopravní a kulturní zájmy země a jejího obyvatelstva, pokud jde o úkoly, které svým významem přesahují rozsah a potřeby jednotlivých obcí a okresů, dotýkají se zájmů větší části země a nemají důležitosti celostátní. K tomu konci může se zemské zastupitelstvo usnášeti zejména na tom, aby byly zřízeny nebo podporovány ústavy, podniky nebo zařízení, jež jsou způsobilé, aby podporovaly tělesné i mravní blaho a vzdělání obyvatelstva, zlepšovaly dopravní, bytové, zdravotní a sociální poměry v zemi nebo sloužily kulturním nebo hospodářským potřebám obyvatelstva země. Při politických rozhovorech podávati návrhy o věcech politických a usnášeti se o nich je nepřípustno.

V oboru působnosti v §u 30 stanovené může zemské zastupitelstvo podávati i z vlastního uznání úřadům a zákonodárným sborům návrhy a podněty a na zemského presidenta vznášeti v mezích jednacího řádu dotazy a stížnosti.

(1) K úhradě nákladů do působnosti zemského zastupitelstva náležejících může se zemské zastupitelstvo usnésti na vybírání poplatků, příspěvků, dávek a naturálních plnění v zemi. Pokud přísluší zemím podíl na státních daních, stanoví zvláštní zákony.

(2) Dávky však mohou býti usneseny jen potud, pokud jiné příjmy, na př. ze jmění zemského, z poplatků, příspěvků na úhradu potřeby nestačí.

(3) Naturální plnění buďtež vždy oceněna a jest povinnému na vůli necháno, aby plnění ta sám nebo vhodnými zástupci provedl anebo na místo nich vyceněnou částku zaplatil.

Jde-li o uřízení, jež výlučně nebo měrou zvláště vynikající nebo nepatrnou prospívají jednotlivým okresům, může se zemské zastupitelstvo za souhlasu dvou třetin všech svých členův usnésti, aby tyto okresy nesly náklad na zařízení ta výlučně nebo podílem větším nebo menším podle měřítka zároveň usneseného.

Hospodářské podniky v majetku nebo správě zemské buďtež tak spravovány, aby jejich příjmy uhrazovaly aspoň veškerá vydání, počítajíc v to přiměřené zúročení a umoření vloženého kapitálu. Výjimka jest přípustna jen, pokud podnik slouží veřejnému zájmu, který nemůže býti jinak uspokojen.

(1) Poplatky mohou býti vybírány jednak za určité úřední výkony v působnosti zemského zastupitelstva zemskými orány prováděné, jednak za používání zařízení (ústavů, podniků a pod.), jež zemské zastupitelstvo ve veřejném zájmu udržuje a jež byla na základě veřejného práva k používání ponechána.

(2) Poplatky buďtež napřed podle pevných sazeb a předpisův určeny; při tom jest dovoleno poplatky odstupňovati, zejména podle výkonnosti, neb i osvobození od nich poskytnouti.

(1) Příspěvků na opatření nebo k úhradě nákladů na zřízení a udržování zařízení, jichž veřejný zájem vyžaduje, může býti požadováno na těch obcích, vlastnících pozemků a majitelích živností, jimž ze zařízení těch vzcházejí zvláštní hospodářské výhody. Usnesení o tom může se státi pouze nadpoloviční většinou všech členů zemského zastupitelstva se schválením zemského presidenta. Výše příspěvků buď výhodám přispívatelů pokud možno přizpůsobena.

(2) Příspěvky mohou býti zcela nebo z části nahrazeny naturálním plněním (§ 32, odst. 3) podle určitých zásad, zemským zastupitelstvem ustanovených.

Dávky zemské mohou býti vybírány buď jako přirážky k státním daním a dávkám v zemi předepsaným, buď jako samostatné dávky.

(1) Podrobnější předpisy ku provedení usnesení o vybírání poplatků, příspěvků a dávek i naturálních plnění, buďtež ustanoveny zvláštním řádem, o němž se usnáší zemské zastupitelstvo.

(2) Zemské zastupitelstvo může ustanovení tohoto řádu svěřiti zemskému výboru.

(3) Do řádu mohou býti pojata i trestní ustanovení, a to pokuty ve výměře 20 Kč až 10.000 Kč a vězení od 6 hodin do 6 měsíců.

Přirážky zemské k přímým daním přes padesát procent, dále poplatky, příspěvky. samostatné dávky a naturální plnění lze ukládati jen s povolením vlády. Právo povolení přirážek ve výměře usnesené zahrnuje v sobě též právo stanoviti přirážky výměrou nižší nebo vyšší. Prováděcí předpisy (řád § 38) vyžadují k své platnosti schválení ministerstvem vnitra v dohodě s ministerstvem financí, případně s jiným příslušným ministerstvem. Ukládání zemských přirážek, poplatků, příspěvků, samostatných dávek a naturálních plnění vyžaduje mimo to vyhlášení v Zemském věstníku.

(1) Odvolání proti vyměřenému příspěvku, poplatku nebo samostatné dávce nebo proti uloženému naturálnímu plnění sluší poslati do patnácti dnů od doručení výměru u zemského úřadu k ministerstva vnitra.

(2) Proti výměře přirážek lze se do třiceti dnů po příslušném oznámení odvolati u předpisujícího úřadu. O odvolání rozhoduje s konečnou platností finanční úřad první stolice. který jest povinen vyžádati si dobré zdání zemského výboru, popírá-li se odvoláním platební povinnost.

(3) Odvolání nemají účinku odkladného.

(4) Příspěvky, poplatky a dávky i naturální plnění vymáhají se týmiž orgány a prostředky jako daně státní.

Země jest, pokud jde o úkoly v §§ 30 až 33 tohoto zákona zemskému zastupitelstvu přikázané, právnickou osobou a může jako země samostatně nabývati práv i samostatně se zavazovati.

Jmění zemi náležející nebo v její správu odevzdané spravuje za dozoru zemského presidenta zemský výbor, šetře při tom nařízení zemského zastupitelstva; zemský výbor může ke správě té přibrati i členy okresních výborů v obvodu zemského úřadu zřízených.

(1) Zemské zastupitelstvo se usnáší zejména

1. o všech věcech.jež přesahují rozsah běžné správy jmění,

2. o tom, mají-li býti nemovité věci zemi náležející nebo nemovitá práva zcizena, trvalým břemenem ztížena nebo zavazena nebo propachtována z volné ruky vůbec, nebo veřejnou soutěží na dobu delší než dvanáct let,

3. o tom, má-li býti učiněna výpůjčka nebo převzato ručení za dluh cizí.

(2) Usnesení tato vyžaduji k své platnosti schválení ministerstva vnitra.

Jde-li o vydání na trvalé zařízení, buď zemským výborem zemskému zastupitelstvu předložena podrobná zpráva o účelu zařízení, o způsobu provedení, o potřebném nákladu a o způsobu úhrady. Zpráva ta buď zaslána, všem členům zemského zastupitelstva aspoň patnáct dnů před konáním schůze.

(1) Zemský výbor sestaví o všech příjmech a vydáních do působnosti zemského zastupitelstva náležejících na každý správní rok rozpočet a předloží jej zemskému zastupitelstvu k usnesení, a to aspoň dva měsíce před novým správním rokem. Správní rok se shoduje se správním rokem státním. Rozpočet podléhá schválení vlády.

(2) Má-li býti vybírána zemská přirážka vyžadující povolení vlády (§ 39), zkoumá vláda schvalujíc rozpočet, zda tento vyhovuje všem ustanovením zákonným, jmenovitě i, jsou-li v něm zařazena veškerá plnění zemi po zákonu příslušející nebo platy peněžní zakládající se na právním titulu, dále zkoumá jednotlivé položky rozpočtu také po stránce účelnosti a po případě provádí v potřebě a úhradě změny jak co do zařazení tak co do výše.

(1) Zároveň s rozpočtem jest zemský výbor povinen podati zemskému zastupitelstvu po drobnou zprávu o stavu a správě věcí do působnosti zemského zastupitelstva náležejících.

(2) Rozpočet buď v Zemském věstníku vyhlášen.

(3) Opisy rozpočtu i zprávy v prvém odstavci uvedené buďtež předloženy ministerstvu vnitra.

Zemský výbor jest povinen sdělati účty do čtyř měsíců po skončení správního roku. Účty ty buďtež podobně projednány jako rozpočet.

Ustanovení §§ 43, 45 až 47 vztahují se i na fondy, ústavy a podniky v majetku nebo správě zemské.

(1) Při každém zemském zastupitelstvu buď zřízena komise finanční. Počet členů a náhradníků, její složení a jednací řád bude určen statutem, který vydá zemské zastupitelstvo a který vyžaduje schválení ministerstva vnitra. Předsedu volí finanční komise ze sebe. Při sdělání statutu buď šetřeno zásady, že nejvýše polovina členů smí býti volena zemským zastupitelstvem, kdežto ostatní členové jsou jmenováni ministrem vnitra, a že většina členů finanční komise nesmí býti členy zemského zastupitelstva a že jest do komise vyslati odborníky.

(2) Předseda zemského výboru předloží finanční komisi rozpočty a účty, aby je prozkoumala a o nich se vyjádřila. Komise musí vyjádření své podati ve lhůtě patnáctidenní, ačli jí nebyla ze zvláštních důvodů povolena lhůta jiná; jinak se k vyjádření nehledí.

(3) Vyjádření finanční komise buď po projednání v zemském výboru předloženo zemskému zastupitelstvu.

(4) Finanční komise jest oprávněna v mezích statutu kontrolovati veškero hospodářství zemské do působnosti zastupitelstva náležející a podávati zemskému zastupitelstvu, zemskému výboru i zemskému presidentovi zprávy a návrhy.

(5) Finanční komise má právo bráti v odpor usnesení zemského zastupitelstva povahy finanční. Odvolání buď podáno předsedou komise u zemského presidenta ve lhůtě patnáctidenní ode dne uveřejnění příslušného usnesení a má, bylo-li usneseno dvěma třetinami všech členů komise, účinek odkladný. O odvolání rozhoduje ministerstvo vnitra.

Zemský výbor připravuje návrhy pro jednání zemského zastupitelstva.

(1) Zemský výbor provádí zemské hospodářství, řídě se přesně rozpočtem.

(2) Ukáže-li se při tom, že částka pro jistý účel rozpočtem povolená nedostačuje a nemůže-li takové vydání býti odloženo, může býti nedostávající se potřeba uhrazena z úspor částek povolených rozpočtem pro jiné účely, dá-li k tomu souhlas zemský president a do lhůty zemským výborem stanovené i finanční komise (§ 49, odst. 2).

(3) Nová vydání v rozpočtu neuhrazená mohou býti zemským zastupitelstvem usnesena jen tehdy, když se o nich vyslovil zemský president a do lhůty zemským výborem ustanovené i finanční komise (§ 49, odst. 2) a když byla zároveň schválena potřebná úhrada.

(4) Totéž platí o zastavení nebo snížení rozpočteného příjmu.

(5) Jenom v případech naléhavých a nepředvídaných může zemský výbor za přítomnosti dvou třetin svých členů vydání ta sám učiniti, musí je však předložiti v nejbližší schůzi zemskému zastupitelstvu spolu se zprávou finanční komise (§ 49, odst. 2) k dodatečnému usnesení a opatření úhrady.

(1) Zemský president provádí usnesení zemského zastupitelstva i výboru a podává zemskému zastupitelstvu zprávu o tom, jak byla jeho usnesení provedena.

(2) Zemské zastupitelstvo může se usnésti, že zprávy té a z kterých důvodů nebéře na vědomí. Při tom úředníci jinak k hlasování oprávnění (§ 20) nehlasují. Usnesení to buď do patnácti dnů předloženo ministerstvu vnitra k rozhodnutí.

(1) Zemskému zastupitelstvu přísluší usnášeti se na tom, zda ke správě ústavův a podniků, jež zemské zastupitelstvo dle § 30 zřídilo nebo spravuje, třeba ustanoviti zvláštní zaměstnance a jaká místa a s jakými požitky mají býti na náklad země systemisována. Služební a platové poměry těchto zaměstnanců upravuje zemské zastupitelstvo. Služební a platová práva z této úpravy vyplývající nesmějí přesahovati míry jednotlivých druhů služebních a platových práv a nároků státních zaměstnanců stejné nebo rovnocenné kategorie a stejných služebních, jakož i rodinných poměrů. Služebně jsou tito zaměstnanci podřízeni zemskému presidentu.

(2) Usnesení podle odstavce 1 vyžadují ke své platnosti schválení vlády.

(3) Ustanoviti zaměstnance a propůjčiti mu systemisované služební místo přísluší zemskému výboru se schválením zemského presidenta.

(4) Žádají-li toho však důležité zájmy veřejné, je příslušný ministr v dohodě s ministrem vnitra oprávněn svěřiti zcela nebo z části obstarávání odborné správy zařízení, podniků nebo silnic zemí po slyšení zemského zastupitelstva orgánům státní správy.

Zemský president zastupuje zemi jako právnickou osobu (§ 41) na venek a podpisuje všechny písemnosti jménem země. Listiny o právních jednáních, jimiž se země naproti třetím osobám zavazuje, jakož i plné moci musí býti podepsány zemským presidentem a dvěma členy zemského výboru a opatřeny pečetí zemského úřadu. Listiny opírající se o usnesení podle § 43, odst. 1, č. 2 a 3, buďtež kromě toho podepsány ještě dvěma členy zemského zastupitelstva.

Jestliže zemské zastupitelstvo neschválilo včas rozpočtu nebo zemské zastupitelstvo nebo výbor neučinily opatření, aby úkoly, jež mu podle zákona příslušejí, byly řádně plněny, přísluší zemskému presidentu, aby činil na náklad země, čeho třeba k řádnému vedení správy. Proti opatření tomu může každý člen zemského zastupitelstva nebo výboru podati do patnácti dní stížnost u zemského úřadu, o níž rozhoduje ministerstvo vnitra. Stížnost má, ač-li není nebezpečí v prodlení, účinek odkladný.

Zemské zastupitelstvo může pro svůj obvod:

a) vydávati podrobnější předpisy k zákonům Národním shromážděním republiky Československé usneseným, pokud vláda podle zákona k tomu zemské zastupitelstvo zmocní;

b) vydávati v mezích zákonův a nařízení statuty na úpravu záležitostí ústavů a zařízení, jež ve své působnosti zřídilo nebo spravuje;

c) stanoviti v mezích zákonův a nařízení podrobnější předpisy o správě jmění obcí, okresův a země, jejich podniků a ústavů, a o provádění dozoru nad správou tou.

(1) Předpisy a statuty podle § 56 zemskými zastupitelstvy usnesené vyžadují k své platnosti potvrzení ministerstva vnitra v dohodě s příslušnými ministerstvy. Předpisy i statuty pokládají se za potvrzené, jestliže ministerstvo vnitra do tří měsíců po tom, co mu byly předloženy, o nich se neprohlásilo.

(2) Potvrzené předpisy a statuty, vyhlašují se v Zemském věstníku a nabývají působnosti, nebylo-li nic jiného v nich určeno, patnáctého dne po vyhlášení.

Jak zemská zastupitelstva se zúčastňují při rozhodování veřejnoprávních sporů (zemské senáty), určuje zvláštní zákon.

(1) Zemské zastupitelstvo jest poradním sborem zemského presidenta a ústředních úřadů o věcech veřejné zemské správy se týkajících a podává o nich k žádosti dotčených úřadův posudky a návrhy.

(2) K tomu buď zemskému zastupitelstvu dána přiměřená lhůta.

(1) Má-li zemský president za to, že některé usnesení zemského zastupitelstva, zemského výboru nebo komisí zemských příčí se zákonu nebo vybočuje z mezí působnosti zemského zastupitelstva, výboru nebo komisí zemských, jest oprávněn i povinen usnesení to zastaviti a věc do patnácti dnů předložití ministerstvu vnitra k rozhodnutí, zda usnesení to má býti v platnosti ponecháno či zrušeno. Nerozhodne-li ministerstvo do čtyř neděl po tom, zůstává usnesení v platnosti.

(2) Ministerstvo vnitra může takové usnesení zrušiti i z moci úřední.

(3) O tom buď učiněno oznámení v nejbližší schůzi zemského zastupitelstva, výboru nebo komise.

(4) Bylo-li zrušeno usnesení zemského zastupitelstva, může každý člen jeho, bylo-li zrušeno usnesení výboru nebo komise, každý člen tohoto výboru nebo komise nastoupiti stížností k nejvyššímu správnímu soudu.

(1) Vláda může zemské zastupitelstvo rozpustiti. Ministerstvo vnitra je povinno vypsati nové volby nejdéle do dvou měsíců.

(2) Bylo-li zemské zastupitelstvo rozpuštěno, učiní ministerstvo vnitra vhodné opatření k vedení správy, zejména může v činnosti ponechati až do ustavení nového zastupitelstva zemský výbor a zemské komise anebo místo nich ustanoviti orgány jiné.

Členové zemského zastupitelstva i výboru a komisí mají nárok na náhradu jízdného z místa svého bydliště do sídla zemského úřadu a nárok na náhradu skutečných výloh z prostředků zemských. Výlohy tyto mohou býti paušalovány usnesením zemského zastupitelstva, jež vyžaduje schválení ministerstva vnitra v dohodě s ministerstvem financí.

Mimo města se zvláštním statutem a se zřízeným magistrátem jest u každého okresního úřadu zřízeno pro jeho obvod okresní zastupitelstvo.

(1) Okresní zastupitelstvo má:

(2) Dvě třetiny členů jsou voleny podle § 65, ostatní členy jmenuje ministr vnitra z odborníků.

(1) Kdo má právo voliti a kdo může býti volen nebo jmenován do okresního zastupitelstva, jakož i jak se řízení volební provádí, upravuje zvláštní zákon.

(2) Členové okresního zastupitelstva jsou voleni na šest roků.

Členství v okresním zastupitelstvu zaniká obdobně ze stejných důvodů jako členství v zemském zastupitelstvu (§ 15). O ztrátě členství v případech § 15, písm. d) a e), rozhoduje ministr vnitra.

Předsedou okresního zastupitelstva jest okresní náčelník, jest však oprávněn předsednictví ve schůzích okresního zastupitelstva svěřiti některému úředníku okresního úřadu. Okresní náčelník svolává okresní zastupitelstvo aspoň dvakráte do roka; jest však oprávněn svolati je, kdykoliv jindy je toho potřeba, a je povinen je svolati do osmi dnů, žádá-li o to aspoň čtvrtina členů okresního zastupitelstva udávajíc zároveň předmět jednání.

Okresní náčelník svolává schůze aspoň na osm dní napřed; určuje předměty jednání, které buďtež zároveň s pozváním sděleny i členům okresního zastupitelstva i zemskému úřadu. O předmětech, jež nebyly na pořadu jednání, může býti jednáno a usnesení učiněna jen, souhlasí-li nadpoloviční většina všech členů.

Schůze okresního zastupitelstva zahajuje, řídí, uzavírá a stonaví pořad jednání okresní náčelník. Věci, jež nenáležejí do působnosti okresního zastupitelstva, má předseda z jednání vyloučiti, proti čemuž může kterýkoli člen okresního zastupitelstva podati do patnácti dnů u okresního úřadu stížnost k zemskému úřadu. Ustanovení § 21, odst. 2, platí obdobně.

Úředníci okresního úřadu okresním náčelníkem a úředníci zemského úřadu zemským presidentem k tomu určení mají právo, úředníci okresního úřada pak k žádosti okresního zastupitelstva i povinnost býti přítomnu schůzím okresního zastupitelstva a mohou se za souhlasu předsedy účastniti jednání. Hlasovati může zpravidla jeden, nejvýše dva úředníci okresního úřadu okresním náčelníkem určení.

Ustanovení § 19, § 22, § 23, § 27, § 23, § 29, § 62 platí obdobně i pro okresní zastupitelstva. Výlohy podle § 62 jdou na účet okresu. Zápis o každé schůzi buď oznámen zemskému úřadu.

Jednání okresních zastupitelstev se řídí obdobně jednacím řádem pro okresní výbory, obsaženým ve vládním nařízení ze dne 31. ledna 1924, č. 26 a 27 Sb. z. a n., se změnami plynoucími z tohoto zákona. Další změny jednacího řádu mohou býti usneseny zemským zastupitelstvem se schválením ministerstva vnitra.

(1) Okresní zastupitelstvo volí ze sebe na volební období okresní výbor o 8 členech a 8 náhradnících podle zákona zmíněného v § 65. Volby buďte provedeny v prvé schůzí nově zvoleného okresního zastupitelstva.

(2) Jednání okresního výboru se účastní též úředníci okresního úřadu, jimž bylo svěřeno připravovati vyřízení záležitostí spadajících do působnosti okresního zastupitelstva. Hlasovati může toliko jeden úředník, jejž určí okresní náčelník.

(1) Okresnímu výboru předsedá okresní náčelník, jest však oprávněn předsednictví svěřiti některému úředníku okresního úřadu.

(2) Okresní výbor se schází na pozvání okresního náčelníka, kdykoli je třeba, nejméně však šestkrát do roka. Žádají-li o to písemně aspoň čtyři členové okresního výboru udávajíce předmět jednání, jest okresní náčelník povinen svolati okresní výbor nejdéle do pěti dnů.

(3) Ustanovení § 27, odst. 3, 4 a 7 platí obdobně.