Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Tento paragraf vymezuje blíže okruh uchazečů, jimž jest podle tohoto zákona při ucházení o uprázdněná místa v zákoně uvedená tato místa uděliti. Jest v něm zdůrazněno, že to musí býti "déle sloužící" ve vlastním smyslu slova, t. j. osoby, které byly do poměru déle sloužících vojenskou správou přijaty podle příslušných předpisů, vydaných o déle sloužících. Takové osoby musily by vyhovovati proz. podmínkám stanoveným věcním věstníkem MNO, č. 17, č. 147; z těchto podmínek jest patrno, že vojenská správa postupuje ve výběru dotčených osob velmi rigorosně.

Pokud se použití déle sloužících. týče, lze uvésti toto:

Zavedením kratší presenční služby nežli dvouleté postrádá vojenská správa schopných instruktorů, kteroužto funkci zastávali při dřívější dvou- až tříleté službě poddůstojníci z presenčně sloužícího mužstva. Je tudíž nasnadě, že vojenská správa musela hledati nápravy v tomto směru a doufá ji nalézti v zavedení instituce déle sloužících.

Ale není to jen úkol instruktorský, který jest požadován od déle sloužících.

Tak na příklad: odvelením dnešním rot mistrů od vojskových těles k různým ústavům, úřadům a do voj. škol všech druhů a kategorií, vykonávají déle sloužící často i některé z funkcí, které by normálně měly býti zastávány rotmistry.

Jest samozřejmé, že postupem let, která déle sloužící ztráví v další činné službě po ukončení zákonem stanovené presenční služby, hodnota jeho pro výkon vojenské služby roste, takže v posledních letech další činné služby výkon déle sloužících není již jen instruktorský.

Vojenská správa, majíc na zřeteli, aby déle sloužící nabyli v době konání služby pro vojenskou správu též potřebné prakse pro budoucí jich opatření v civilní službě, neomezí se prostě jen na ponechání déle sloužících ve službě řadové, ale dá jim možnost, aby byli přidrženi též - pokud to bude možné - k různým kancelářským pracem a v nich podle možnosti vycvičeni.

Jmenovitě na sklonku další činné služby v poměru déle sloužících učiní vojenská správa opatření, aby se jich v mezích možnosti použito buď jen pro určitou kancelářskou agendu, anebo v některém jiném speciálním odvětví (účetní, manipulační, zbrojířská služba apod.).

Bližší podmínky, jimž musí déle sloužící vyhovovati, aby měl na propůjčení místa podle navrženého zákona nárok, obsahuje § 6.

Zdůrazniti třeba, že osoby, jimž bylo povoleno pouhé další konání činné služby podle § 19 branného zákona, aniž vyhovovaly předpisu o déle sloužících, nenáleží do okruhu osob, které podle tohoto zákona mají nárok na propůjčení míst.

Tyto paragrafy pojednávají o služebních místech, jež jsou podle navrženého zákona vyhrazeny buď plným počtem nebo poměrně pro déle sloužící poddůstojníky.

Tato místa lze tříditi ve tři skupiny:

1. místa ve státní službě, počítajíc v to i službu u státem placených nebo státem spravovaných ústavů, podniků a fondů (nevyjímajíc ani podniky spravované podle zásad obchodního hospodaření);

2. místa ve službě jiných veřejnoprávních korporací a ústavů, počítajíc v to i službu u jejich nebo jimi spravovaných podniků, fondů a zařízení;

3. místa v určitých soukromých závodech a podnicích.

V jednotlivostech lze poznamenati ještě toto:

ad 1. Osnova zákona nemohla ze své působnosti vyňati ani státní podniky spravované podle zásad obchodního hospodaření (zák. č. 101/1922 Sb. z. a n.).Námitky, které z některých stran byly vznášeny proti tomu, s odůvodněním, že se to dobře nesnáší s povahou obchodního hospodaření, aby zmíněné podniky byly co do přijímání zaměstnanců vázány způsoben v zákoně stanoveným, nemohly býti uznány. Moly-li by býti tyto podniky z působnosti zákona eliminovány, pak odpadl by největší počet míst, na něž by bylo lze déle sloužící umístiti, obzvláště uváží-li se, které podniky patří mezi podniky spravované podle zásad obchodního hospodaření (viz vládní nařízení 206/1924 Sb. z. a n.); pak odpadla by ta nejpočetnější odvětví služební, jako jsou čs. státní dráhy, čs. pošta, čímž ovšem účel zákona by se úplně zmařil. Při tom je vhodné zdůrazniti, že jest nerozhodující, zda snad největší část zaměstnanců takových podniků bude přijímána na smlouvu.

ad 2. Sem patří veřejnoprávní korporace, ústavy atd., na něž se vztahuje § 212 platového zákona, resp. § 19 zákona č. 394/1922 Sb. z. a n. Patří sem tudíž všechny veřejnoprávní korporace územní i zájmové a jejich ústavy, podniky, fondy a jiná zařízení, zejména země, župy, okresy, obce, ústavy obstarávající povinné pojištění pro případ nemoci, úrazu, invalidity a stáří, jakož vůbec všechny veřejnoprávní korporace a ústavy, pro které zákonné předpisy stanoví povinné členství a právo předpisovat svým členům příspěvky pro úhrady svých potřeb. Pokud specielně obcí se týče, zdůrazňuje se, že v úvahu přicházejí nejen obce politické, nýbrž i obce školní (místa zadávání místním školním výborem atd.).

ad 3. Mezi soukromé závody a podniky spadající pod působnost navrženého zákona patří:

a) soukromé podniky sloužící veřejné dopravě železniční a paroplavební. Tyto podniky byly rovněž uvedeny jak v dřívějších zákonech o certifikatistech, tak v zákoně legionářském. Pokud drah státních se týče, patří tyto mezi státní podniky zmíněné pod 1, poněvadž čs. dráhy jsou podle vl. nař. 404/1922 Sb. z. a n. státním podnikem spravovaným podle zásad obchodního hospodaření; pod lit. a) spadaly by tudíž jen dráhy nestátní (soukromé);

b) závody a podniky, na nichž jest stát převážnou měrou podílníkem, nebyly v dřívějších zákonech o certifikatistech uvedeny; jde tu však o nový typ podniků, u nichž jest zajisté zcela odůvodněno, již také se zřetelem na význačnou kapitálovou účast státu, aby patřily do okruhu míst podle navrženého zákona pro déle sloužící vyhrazených;

c) konečně sem patří též koncesované podniky, které státem jsou trvale podporovány anebo zaručeny; je to kategorie podniků, které již podle dřívějších zákonných ustanovení patřily mezi podniky, na něž se vztahovaly zákony o legionářích a staré zákony o certifikatistech.

Pokud pak jde o jednotlivé kategorie míst, které u subjektů ad 1. - 3. vypočtených patří do okruhu míst podle osnovy vyhrazených, mají to podle osnovy býti:

a) všechny kategorie zřízenecké (podúřednické a zřízenecké), dohlížitelské a dozorecké, a to bez rozdílu, ať tu jde o místa pragmatikálních zřízenců (podúředníků), spadajících pod služební pragmatiku a zákon č. 103/1926 Sb. z. a n., anebo a místa pomocných zřízenců, pro něž platí vl. nař. č. 114/1926 Sb. z. a n., anebo obdobné kategorie míst u železnic (kamž patří též výkonná služba železniční) a u všech jiných služebních odvětví nebo podniků, ať služební poměr je upraven jakkoli (individuelní nebo kolektivní smlouvou, služebním řádem atd.).

Pokud specielně kategorie státních zřízenců se týče, sluší zdůrazniti, že v § 7, odst. (2), osnova výslovně uvádí, že službu déle sloužících poddůstojníků sluší pokládati za jinou statní službu, jejíž nejméně dvouleté nepřetržité konání jest podle § 25, odst. (1), platového zákona podmínkou ustanovení zřízeneckým čekatelem; osnova není tudíž po této stránce v rozporu s § 25 platového zákona.

b) Místa kancelářských úředníků. Místa tato byla uvedena též v dřívějším zákoně o certifikatistech a v zákoně legionářském. Osnova však činí tu odchylku tím, že vyjímá ustanovením § 3, odst. (2), místa kancelářských úředníků, pokud o nich platí ustanovení § 7, odst. (7); platového zákona, stanovící, že uvedená místa doplňují se z oficiantů. Změnu této zásady platového zákona nemůže vojenská správa navrhovati - ačkoliv by to jejím zájmům nejvíce hovělo - se zřetelem k tomu, že zákonodárce projevil citovaným ustanovením § 7, odst. (7), platového zákona svoji vůli, které se vojenská správa musí podrobiti. Aby však tato místa nebyla pro déle sloužící poddůstojníky vůbec ztracena, navrhuje osnova, aby se mohli tito uchazeči dostati na místa kancelářských úředníků normálním postupem podle § 7, odst. (7), platového zákona, t. j. přijetím do kancelářské pomocné služby a ustanovením pak za kancelářského úředníka podle zásad § 7, odst. (7), platového zákona [viz § 3, odst. (2) osnovy].

Pokud pak týče se kancelářských úředníků, pro jichž doplňování ustanovení § 7, odst. (7), platového zákona neplatí, nečiní osnova výjimek.

c) Místa manipulačních úředníků. Tato kategorie byla též uvedena v zákoně o dřívějších certifikatistech a v zákoně legionářském. Zdůrazniti ovšem sluší, že kde podle platných předpisů předchází propůjčení služebního místa služba čekatelská, ustanoví se i déle sloužící poddůstojníci nejprve čekateli, ve kterémžto poměru muselo by býti ztráveno podle § 7, odst. (5), platového zákona 6 let, pokud by podle § 7 osnovy nebylo povoleno určité zkrácení.

d) Místa kancelářského pomocného personálu. Tento druh míst nebyl v dřívějším zákoně o certifikatistech výslovně uveden. Jest však nezbytno, aby byla tato místa do okruhu míst podle zákona pro déle sloužící vyhrazených pojata, a to z toho důvodu, že jedině tím způsobem budou se moci déle sloužící dostati na místa kancelářských úředníků, pokud pro ně platí ustanovení § 7, odst. (7), platového zákona; jinak by jim byla posléze uvedená místa vůbec nepřístupná. Kromě toho sluší též uvážiti, že okruh míst podle starých zákonů o certifikatistech postačil v době, kdy byla presenční služba tříletá a kdy v důsledku toho nebylo potřebí takového počtu instruktorů z řad déle sloužících poddůstojníků, nýbrž vystačilo se částečně s poddůstojníky jsoucími ve druhém a třetím roce presenční služby.

e) Kromě toho osnova výslovně uvádí ještě místa ve sboru rotmistrů, u četnictva, pohraniční finanční stráže a ve sboru stráže bezpečnosti.

f) Dodati sluší, že u soukromých podniků uvedených ad 3 nejsou dotčené druhy míst v úvahu přicházející uvedeny přímo v zákoně, nýbrž po té stránce se teprve později ministerstvo národní obrany se zřetelem na skutečnou potřebu míst a úspěšné provedení akce osnovou sledované, jakož i podle možnosti s přiměřeným zřením k potřebám dotčeného podniku dohodne s příslušným ministerstvem (zpravidla s tím ministerstvem, jehož dozorčí pravomoci dotčený podnik podléhá), které druhy míst budou sem patřiti: Tylo druhy míst budou pak pojaty do seznamů uvedených v § 9, jež budou čas od času ministerstvem národní obrany vyhlašovány.

§ 3 zdůrazňuje v odst. (1), že za vyhrazená místa prohlašují se dotčená služební místa pouze v nejnižší platové stupnici; místa, jež se obsazují povýšením, nebo postupem z nižší platové stupnice do vyšší; nejsou podle osnovy zákona pro déle sloužící vyhrazena.

O ostatních ustanoveních § 3 byla učiněna zmínka již dříve.

Pokud se týče rozsahu, v jakém se služební místa pro déle sloužící vyhrazují byla o věci učiněna zmínka ve všeobecných poznámkách a tam zdůvodněno, proč vojenská správa na navrženém rozsahu vyhrazených míst musí trvati.

Zásadně vyhrazují se služební místa v úvahu přicházející pro déle sloužící poddůstojníky jednou třetinou.

Pro přejímání do sboru rotmistrů z povolání ovšem toto omezeni neplatí. Rovněž neplatí tato omezení pro služební místa civilních zaměstnanců v oboru vojenské správy, patřící pod ustanovení § 2. Oba tyto druhy služebních míst vyhrazují se plným počtem. Dále byla učiněna výjimka pro ty služby, jejichž povaha je rázu vojenského. Sem patří služba četnická, služba u pohraniční finanční stráže a u uniformované stráže bezpečnostní; u těchto služeb vyhrazeno je pro délesloužící nejméně 50% volných míst. To sluší vykládati tak, že vojenská správa bude při umísťování déle sloužících poddůstojníků všemi resorty v úvahu přicházejícími co možná nejvíce podporována, pročež byl zvolen výraz "nejméně". Aby pak dostalo se těmto služebním odvětvím uchazeče v poměrně mladém věku, pamatuje osnova na možnost zkrácení předcházející osmileté činné služby na pětiletou (§ 6, odst. (3).

Pokud pak počítání vyhrazených kvot se týče, odchyluje se osnova od způsobu, který byl judikaturou nejvyššího správního soudu při provádění legionářského zákona uznán za správný; nemáť se dotčená kvota počítati při každém obsazování míst zvláště, bez ohledu na místa, dříve u téhož úřadu nebo v témž služebním odvětví již obsazená, nýbrž uvedená kvota má se počítati tak, že u četnictva, pohraniční finanční stráže a uniformované stráže bezpečnosti propůjčí se každé druhé, zároveň neb postupně obsazované místo déle sloužícímu poddůstojníkovi a u ostatních míst (s třetinovou vyhrazenou kvotou) tak, že z každých tří míst téže kategorie, jež se zároveň nebo za sebou týmž propůjčovatelem obsazují, propůjčí se vždy první místo déle sloužícímu poddůstojníkovi. System tento - který je proti dosavadnímu způsobu složitější a po stránce účinné kontroly nesnadnější - navrhuje osnova na návrh některých civilních resortů, aby v některém služebním odvětví nebyla snad přestoupena třetina celkového počtu dotčených služebních míst tím, že by se při každém obsazování (i jednotlivých) míst muselo dbáti toho, aby především byli umístěni uchazeči z řad déle sloužících poddůstojníků; odklon od dosavadní praxe přichází tudíž k dobru ostatním uchazečům, kteří nepatří do kategorie déle sloužících poddůstojníků.

K § 5 sluší poznamenati, že se zřetelem na ustanoveni platového zákona nelze s uprázdněnými místy nakládati jako s vyhrazenými, má-li býti dotčené místo propůjčeno zaměstnanci již ustanovenému v činné službě, na dovolené s čekaným neb na dočasném odpočinku.

Tento paragraf stanoví blíže podmínky, jimž musí déle sloužící poddůstojníci (podle definice obsažené v § ) vyhověti, aby měli nárok na propůjčení služebních míst podle § 4 zákona vyhrazených.

Jest to vedle československé státní příslušnosti nejméně osmiletá činná služba ve vlastnosti déle sloužícího poddůstojníka. K tomu sluší poznamenati, že tento požadavek zavádí se na přání projevené jednotlivými ministerstvy při projednávání této předlohy. Osnova však připouští v třetím odstavci téhož paragrafu možnost zkrátiti požadavek osmileté služby na službu pětiletou, ježto v některých služebních odvětvích je pokládáno za účelné přijímati uchazeče mladší, na př. u četnictva, finanční stráže a stráže bezpečnosti; po té stránce bylo pojato příslušné ustanovení ve prospěch těchto služeb přímo do odst. (3) tohoto paragrafu. Ovšem nešlo by v takových případech o "nárok" na umístění, nýbrž jen o možnost tak učiniti, je-li to ze služebních (resortních) důvodů dotčeného služebního odvětví nutné a účelné.

Další podmínka, pro dotčené služební odvětví obzvláště důležitá je, že žadatel musí vyhovovati všeobecným i zvláštním podmínkám, předepsaným pro tu neb onu kategorii služebních míst. To je významné zvláště při zadávání úřednických míst, neboť v takových případech musí žadatel prokázati, že vyhovuje co do požadovaného školního vzdělání předepsaným podmínkám pro tu neb onu služební kategorii, a to i pokud se na př. event. znalostí menšinových jazyků týče (též u kancelářského pomocného personálu, pokud se týče znalosti psaní na stroji). Tímto způsobem jsou služební zájmy jednotlivých odvětví státní (veřejné) správy dostatečně chráněny, ježto se jim dostane uchazečů, kteří budou nejen vyhovovati stanoveným podmínkám, nýbrž budou míti pro službu ještě to plus, že budou několikaletou vojenskou službou uvyklí kázni a práci. Poznamenává se, že ustanovení o podmínkách, jimž musí žadatelé vyhovovati, bylo stylisováno obdobně jako v novém platovém zákoně (§ 7, odst. (1), a § 25, odst. (1).

Pro úplnost sluší dodati, že jednotlivým déle sloužícím poddůstojníkům nepřísluší na udělení určitého místa přímý nárok ve vlastním slova smyslu, nýbrž vlastně jen nárok, spočívající v tom, aby místo, jež má býti zadáno déle sloužícím, nebylo uděleno uchazeči z kategorie jiné, pakliže se o toto místo ucházejí vyhovující uchazeči z řad déle sloužících poddůstojníků. Třeba že nejde tu o nárok ve vlastním slova smyslu, přece je potřebí, aby - stejně tak jako tomu bylo podle starých zákonů o certifikatistech z r. 1873 a podle zákona legionářského - bylo uchazeči - déle sloužícímu poddůstojníkovi - přiznáno právo stížnosti a to podle okolností až k nejvyššímu správnímu soudu (viz § 14 osnovy).

Otázku případného zkrácení nebo prominutí čekatelské doby bylo nutno řešiti tak, aby byl dán podklad pro obdobný postup i ve službách nestátních. Zkrácení (prominutí) takové je v zájmu celé akce, jež je osnovou sledována, nezbytné. Při tom ovšem ponechána byla zásada individuelního rozhodování podle § 7, odst. (6), platového zákona nedotčena. Pokud pak týče se zkrácení doby, jež je podle § 7, odst. (7), platového zákona předepsána jako podmínka, pro ustanovení kancelářským úředníkem, bude věc upravena generelně vládním nařízením.

V odst. (2) byl citován § 205 platového zákona vzhledem k tomu, že ustanovení §u 25 o zřízeneckých čekatelích nabude účinnosti teprve, až osobní stav zaměstnanectva bude odpovídati normální potřebě počtu sil zjištěné podle § 2 zákona č. 286/1924 Sb. z. a n.

Vládním nařízením č. 27/1923 Sb. z. a n. bylo stanoveno, že déle sloužící dostanou při odchodu z dobrovolné další činné služby výpomoc, rovnající se polovici úhrnné částky půlletních přídavků (premií), které celkem dostali. Při tom bylo též stanoveno, že byl-li déle sloužící převzat do přípravné služby proto, aby byl převzat do vojenské nebo civilní státní služby nebo do jiné veřejné neb jí na roveň postavené služby, nebo byl-li přímo ustanoven gážistou (zaměstnancem) z povolání v některé z uvedených služeb, nemá nároku na výpomoc.

Tuto zásadu akceptuje i navrhovaná předloha, doplňujíc ji ještě ustanovením, že nastlalo-li převzetí do některé služby podle navrženého zákona teprve po té, co byla výpomoc již poskytnuta, je dotčený percipient povinen ji vrátiti. Při tom jest pamatován na to, aby tato povinnost byla poměrně zmírněna, jestliže se převzetí do služby podle tohoto zákona stalo teprve po uplynutí delší doby a přijatá částka byla již dávno zkonsumována. Částka, kterou má takový déle sloužící vrátiti, rozpočte se podle polovice půlletních premií, vyplacených v posledních půlletích (vzhledem k tomu, že premie, v pozdějších letech činné služby vyplácené, jsou vyšší, než premie vyplácené v letech dřívějších).

Netřeba zvláštních poznámek. Obdobné ustanovení jest též v zákoně legionářském a bylo též v zákonech o certifikatistech. Účelem tohoto ustanovení je sestaviti a vésti v patrnosti kategorie míst v jednotlivých služebních odvětvích se vyskytující, jež spadají pod působnost navrženého zákona a jež tedy sluší (plným počtem nebo poměrně) propůjčovati déle sloužícím poddůstojníkům. Nejde tu tedy o seznamy konkrétních uvolněných míst; o těch platí ustanovení § 11.

Poznamenati sluší, že není zamýšleno, vydávati zvláštní průkazy úřednické nebo zřízenecké. Zdali žadatel vyhovuje podmínkám pro místo úřednické nebo zřízenecké, bude patrno z jeho dokladů o předběžném vzdělání a předchozí praxi a bude věcí dotčeného resortu, aby si tuto otázku posoudil podle svých předpisů.

Obdobná ustanovení jsou v zákoně legionářském a byla též ve zrušených zákonech o certifikatistech. Ježto se v praxi osvědčila, přejímá je i navržená osnova.

K odst. (2) sluší poznamenati, že se může státi, že déle sloužící setrvají prozatím - až do umístění v civilní službě -v dobrovolné další činné službě voj. i po 8 letech (t. j. po obdržení průkazu), takže bude potřebí, upraviti nařízením rázné další otázky, jako poskytování dovolené za účelem absolvování zkušební praxe, pro dotčené služební odvětví po případě předepsané; bude též potřebí stanoviti, zda a za jakých podmínek bude táž výhoda (dovolená s platem) poskytnuta déle sloužícím, kteří již byli přeloženi do zálohy a j.

Ustanovení tohoto paragrafu je nutné, aby bylo skutečně dosaženo provádění zákona a byly tu potřebné sankce pro případ jeho nezachování. Obdobná ustanovení měly i zákony dřívější.

Úřad, který podle odst. (1) prohlásí propůjčení místa za neplatné a nařídí, aby byl propuštěn bez nároku na jakékoli odškodnění ten, kdo místo proti ustanovením tohoto zákona obdržel, bude určen vládním nařízením tak, aby to byl zpravidla ústřední úřad (nejvyšší úřad místní samosprávy), jemuž propůjčitel místa podléhá; stran soukromých služeb bude vládním nařízením určen ten úřad, jehož dozorčí pravomoci dotčený propůjčitel podléhá, po případě není-li takového úřadu, jiný vhodný úřad.

K § 15 třeba poznamenati, že k dřívějším důvodům zániku nároku na udělení misí podle zákona o certifikatistech bylo ještě jako další důvod pojato přijetí zvláštního vyššího odbytného. Toto odbytné, jehož výše a bližší podmínky výplaty budou vládním nařízením teprve upraveny, bude arci vyšší nežli výpomoci, upravené vl. nař. č. 247/1923 Sb. z. a n., a umožní v některých případech déle sloužícím, kteří se budou moci umístiti - za předpokladu určitého kapitálu - v soukromém povolání, věnovati se tomuto povolání, aniž se ucházeli o převzetí do civilní státní (veřejné) služby; jest přirozeno, že zmíněné odbytné nebude vypláceno vedle výpomoci příslušející podle vl. nař. č. 247/1923 Sb. z. a n.

Pokud účinnosti zákona se týče, třeba přihlédnouti k tomu, že osnova projeví praktické důsledky teprve v letech pozdějších, až dokonči předepsanou další činnou službu praní déle sloužící, vyhovující stanoveným podmínkám. Doba účinnosti bude určena vládním nařízením; pravděpodobně to bude v roce 1932 - 1933.

Vláda projevuje přání, aby tento její návrh zákona byl v obou sněmovnách Návodního shromáždění přikázán k podání zprávy výboru brannému a sociálně-politickému v době co nejkratší.