Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

(1) Jako staveniště lze použíti nejprve pozemků státních.

(2) Státní správa se zmocňuje, aby pozemky k zastavění způsobilé, jichž nehodlá sama zastavěti nebo použíti k účelům veřejným, prodala za náhradu obecné jejich hodnoty.

(3) O návrhu a podmínkách zcizení rozhoduje ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem, v jehož správě jest pozemek, do 14 dní ode dne podání žádosti.

(1) Pozemky dosud nezastavěné nebo zastavěné, avšak k účelům obývacím nezužitkované, mohou do 31. března 1928 býti vyvlastněny pro stavbu obytných domů, pro stavbu nutných hospodářských budov drobného zemědělce, pro stavbu nutné malé provozovny drobného živnostníka, pro stavbu nutné menši provozovny výrobního družstva, nebo pro stavbu budov určených jaro veřejnou potřebu, u ústavů léčebných také pro hospodářství a zahrady jejich, a pro komunikace k těmto stavbám nutné.

(2) Za stejných podmínek vyvlastniti lze také pozemky, na nichž jsou obytné domy nebo jiné stavby, kterýchž příslušný úřad zakázal užívati nebo jež nařídil zbourati.

(3) Vyvlastnění nepostihuje práv, spojených s pozemkem nebo jiným předmětem, o jejichž vyvlastnění jde, pokud práva ta tvoří samostatný hospodářský předmět. Práva tato mohou býti spojena s některým knihovním tělesem nebo mohou býti pro ně zřízeny zvláštní knihovní vložky.

(1) Vyvlastňovati jest pozemky ve stavebním odvodu obce při otevřených již komunikacích nebo výjimečně takové, k nimž se komunikace dají snadno zříditi bez větších nákladů.

(2) Z těchto pozemků jest vyvlastňovati především příhodné pozemky k účelům stavebním parcelované, nebo pozemky neparcelované, pro které byly čára stavební a úroveň právoplatně určeny, a které též jinak jsou k zastavění způsobilé. Dříve jest vyvlastňovati půdu neplodnou, než se sáhne k půdě plodné.

(3) Pozemky soukromé, vyjímajíc příhodné pozemky parcelované, mohou býti vyvlastněny jen není-li v obci jiných pozemků způsobilých k zastavění.

(4) Pro stavbu domku s jedním bytem lze vyvlastniti pozemek ve výměře do 400 m²; pro stavbu domku o dvou bytech do 500 m², ačli parcelační povalení nestanoví větší plochy. Pro stavbu domku s jedním nebo dvěma byty a nutnými hospodářskými budovami pro drobného zemědělce nebo s nutnou malou pro: vozovnou pro drobného živnostníka lze vyvlastniti pozemek, je-li toho nutná potřeba, i ve větší výměře, nejvýše však ve výměře do 2000 m². Do výměry nepočítá se plocha potřebná pro nutnou komunikaci.

(5) Vyvlastniti nelze pro stavbu obytných domů, hospodářských budov nebo provozoven a pro komunikace k nim nutné vzrostlých sadů, dále nemovitostí, o kterých vlastník prokáže, že jich. nevyhnutelně potřebuje pro svou vlastní živnost, hospodářství, dům nebo domácnost.

(6) Vyvlastnění jest nepřípustné, nabídne-li vlastník pozemku vyvlastňovateli za přiměřenou náhradu jiný pozemek v způsobilý k zastavění, ač nejde-li o vyvlastnění pozemku k účelům stavebním parcelovaného neb o vyvlastnění pro stavbu budovy určené pro veřejnou potřebu. Zdali pozemek je způsobilý k zastavění a zdali náhrada je přiměřenou, zjistí se, nedojde-li k dohodě, řízením podle §§ 5 a 6.

(1) Vyvlastňovací řízení provede k žádosti stavebníkově neprodleně okresní politický úřad (magistrát), na Slovensku okresní úřad v Podkarpatské Rusi slúžnovský úřad, v Bratislavě, Košicích, Užhorodě a v Mukačevě městský notářský úřad, v jejichž správním obvodu jest vyvlastňovaný pozemek, když žadatel prokáže, že nemá v obci pozemku způsobilého k zamýšlené stavbě, a že dobrovolný výkup se nezdařil.

(2) V žádosti budiž přesně označen vyvlastňovaný pozemek a účel zamýšlené stavby; připojen budiž situační plánek stavby, odborně zhotovený v příslušném katastrálním měřítku.

(3) Úřad požádá knihovní soud, aby poznamenal v knihách zahájení vyvlastňovacího řízení.

(4) Tato poznámka jest účinná proti každému, kdo později dobude knihovního zápisu k vyvlastňované nemovitosti.

(1) Řízením se zjistí především, jsou-i splněny podmínky §§ 2 a 3.

(2) K tomu konci úřad vykoná do osmi dnů na místě šetření, k němuž buďtež pozváni obec, soudní stavební znalec, a je-li toho třeba, také hospodářský znalec a všichni zájemníci, jmenovitě, jde-li o pozemky nad dolovými měrami v provozu, také majitel těchto měr a horní revírní úřad (báňský komisariát nebo kapitanát). Jde-li o předměty historické nebo umělecké ceny, budiž slyšen také památkový úřad; k jeho posudku budiž dle možnosti přihlíženo, jde-li a vyvlastnění k účelům obytným.

(2) K námitkám, které nebudou učiněny nejpozději při šetření na místě, nebude v řízení přihlíženo.

(3) Nedohodnou-li se strany, vydá úřad do dalších 14 dnů vyvlastňovací nález. V něm určí zároveň podle výsledku provedeného řízení náhrada za vyvlastňovaný pozemek; nemůže-li o náhradě ihned rozhodnouti, rozhodne jen o vyvlastnění, určí výši prozatímní jistoty (§ 7) a vykoná další šetření o náhradě zvlášť.

(4) Prohlásí-li vlastník pozemku, že ho sám použije pro stavbu v § 2 uvedenou, vyvlastní úřad k návrhu stavebníka, pozemek s podmínkou, že vyvlastňovací nález pozbude účinnosti, začne-li vlastník se stavbou nejdéle ve lhůtě tří měsíců od doručení knihovního usnesení o poznámce dle § 4 tohoto zákona. Vlastník pozemku je povinen dokončiti stavbu v přiměřené lhůtě, kterou určí úřad. Jde-li o stavbu domů pro veřejnou potřebu nebo o vyvlastnění pozemků pro hospodářství a zahrady léčebných ústavů, nelze k takovému prohlášení přihlížeti.

(5) V nálezu budiž označena stavba, k jejímuž provedení byl vydán vyvlastňovací nález, a určena, přiměřená lhůta, do které vyvlastňovatel musí začíti se stavbou, pro kterou se pozemek vyvlastňuje: Lhůta ta nemá býti delší tří měsíců. K nálezu budiž připojen, je-li toho potřebí, oddělovací plánek o vyvlastněném pozemku, který dodá žadatel a potvrdí úřad.

(7) Z nálezu lze se odvolati do 15 dnů po doručení k politickému zemskému úřadu; na Slovensku a v Podkarpatské Rusí k župnímu úřadu. Odvolání jest podati u úřadu, který vynesl nález. Odvolací úřad vydá s urychlením rozhodnutí, z něhož nyní dalšího opravného prostředku.

(1) Majiteli pozemku vyvlastněného k účelu stavebnímu přísluší přiměřená náhrada.

(2) Při určení náhrady nebuď hleděno k těm poměrům, o nichž je patrno, že byly způsobeny v úmyslu, aby jich bylo použito jako důvodu žádosti za zvýšení náhrady. Taktéž nebuď hleděno k ceně mimořádné obliby způsobené nahodilými vlastnostmi a k hodnotě, které nabude snad vyvlastněný pozemek provedením zamýšlené stavby.

(3) Při určení náhrady budiž dbáno změny v hodnotě zbývajícího pozemku, který zůstal nevyvlastněn.

(4) Náhradu lze také dáti v pozemcích. stejné hodnoty.

(6) Náklady vyvlastňovacího řízení nese vyvlastňovatel.

(1) Nevykáže-li vlastník, že osoby, kterým plynou práva z knihovních zápisů, souhlasí, aby jemu náhrada byla přímo vyplacena, složí ji vyvlastňovatel u knihovního soudu. Soud rozvrhne složenou náhradu v nesporném není podle zásad exekučního řádu. Průkaz uvedený v prvé větě jest podati listinou, na níž podpis oprávněného je ověřen soudem nebo notářem (veřejným notářem), nebo nějakou listinou veřejnou.

(2) Jakmile vyvlastňovací nález nabude právní mocí a náhrada bude zaplacena nebi náhrada nebo prozatímní jistota (§ 5) u knihovního soudu složena, odevzdá úřad vyvlastňovaný pozemek v držení vyvlastňovateli.

(1) Vyvlastnitel nebo jeho právní nástupce je povinen provésti dílo, k jehož zřízení byl vydán vyvlastňovací nález, v přiměřené lhůtě stanovené úřadem vyvlastňovacím.

(2) Vyvlastněné pozemky nezastavěné nohou býti se svolením zemského politického úřadu, na Slovensku a v Podkarpatské Rusí župního úřadu, zcizeny jen, odmítne-li původní vlastník převzíti je zpět do 14 dnů za původní náhradu. Obecně prospěšná stavební sdružení, prodávají-li nezastavěné vyvlastněné pozemky svým členům pro stavbu ve lhůtě vyvlastňovacím nálezem uřčené, nemusí jich nabídnouti původnímu vlastníku.

(3) Do knih veřejných vložiti jest k návrhu vyvlastnitelovu právo vlastnické a zároveň poznamenati z úřední povinnosti omezení práva vlastnického reálním břemenem ve prospěch státu, provésti stavbu podle odstavce 1. a zákazem zcizení podle odstavce 2.

(1) V soudní úschovu budiž složeno 30 procent náhrady jako jistota za část dávky z majetku původního vlastníka na vyvlastněný pozemek připadající. Složením přestává ručení pozemku za dávku z majetku podle § 62 zákona o dávce z majetku a přírůstku na majetku ze dne 8. dubna 1920, čís. 309 Sb. z. a n.

(2) Převod pozemku do vlastnictví původního vlastníka v případě § 8, odst. 2., je osvobozen od převodního poplatku; dávka z přírůstku hodnoty na majetku se odepíše nebo vrátí.

(1) Nebude-li ve lhůtě podle § 8 dané provedena stavba, pro niž vyvlastnění se stalo, může býti vyvlastňovací nález na žádost vyvlastněného, podanou do 4 neděl po uplynutí uvedené lhůty, zrušen úřadem, který vydal nález. V tom případě zůstává vyvlastněnému vyhrazeno uplatniti náhradu škody pořadem práva.

(2) Z vážných důvodů může úřad, který vydal vyvlastňovací nález, původní lhůtu přiměřeně prodloužiti. To platí také o lhůtě podle § 5, odst. 6.

Ustanovení této hlavy o vyvlastňovacím řízení je užíti na vyvlastňovací řízení, pro která podle jiných zákonů bylo dosud použíti ustanovení zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 20 Sb. z. a n. z roku 1920.

Pro úpravu pracovních a služebních poměrů v živnostech stavebních, jakož i v podnicích vyrábějících a dopravujících stavební hmoty zřizují se rozhodčí soudy mzdové, a to v Praze pro Čechy, v Brně pro Moravu a Slezsko, v Bratislavě pro Slovensko a v Užhorodě pro Podkarpatskou Rus.

(1) Rozhodčí soud mzdový jest povolán, aby vykládal hromadné (kolektivní) smlouvy pracovní, aby rozhodoval hromadné spory, které vznikly hromadné (kolektivní) smlouvy pracovní, a aby stanovil pracovní podmínky, zejména mzdové, pokud se tak nestalo kolektivní smlouvou.

(2) Zájmové organisace zaměstnavatelů nebo zaměstnanců jsou povinny všechny hromadné spory, vznikající z poměru pracovního nebo služebního, předkládati rozhodčímu soudu mzdovému.

(3) Je-li jedna ze stran ve stávce nebo výluce, rozhoduje rozhodčí soud mzdový o hromadném sporu pracovním jen v tom případě, podrobí-li se mu obě strany písemným prohlášením.

(4) Příslušnost soudit pro rozhodování sporů, vzniklých z pracovního poměru, se nemění.

(1) Ministerstvo sociální péče jmenuje v dohodě s ministerstvem spravedlnosti předsedou rozhodčího soudu mzdového a jeho zástupem soudce z povolání a vyzve organisace zaměstnavatelů a zaměstnanců, aby jmenovaly do rozhodčího soudu mzdového přísedící vždy na dobu 3 let.

(2) Úřad přísedících rozhodčího soudu mzdového jest čestný, avšak přísedící mají nárok na náhradu cestovného a ztráty výdělku, kterou upravuje předseda podle směrnic, vydaných ministerstvem sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.

(1) Ministerstvo sociální péče může k návrhu předsedy rozhodčího soudu zbaviti úřadu přísedícího před uplynutím funkčního období, zanedbává-li trvalé své povinnosti nebo pozbude-li volebního práva do obci.

(2) Přísedící rozhodčího soudu mzdového může úřad člena soudu odmítnouti nebo složiti jen z důležitých důvodů. Zda je tu takový důležitý důvod, rozhoduje ministerstvo sociální péče.

(3) O odmítnutí a vyloučení přísedícího rozhodčího soudu mzdového platí obdobně zákonná ustanovení o odmítnutí a vyloučení soudce v řízení civilním. O námitkách proti přísedícímu rozhoduje rozhodčí soud mzdový za nepřítomnosti toho, jehož se námitka týká.

Rozhodčí sud. mzdový svolá ministerstvo sociální péče, kdykoli toho uzná potřebu, nebo předseda soudu k žádosti zájmové organisace zaměstnavatelů nebo zaměstnanců.

(1) Rozhodčí soud mzdový jedná a rozhoduje v senátu, v němž zasedá kromě předsedy po dvou přísedících ze skupiny zaměstnavatelů a zaměstnanců.

(2) Je-li nedostavením se přísedících znemožněno jednání soudu, určí předseda nový rok, při němž potom rozhodne předseda s těmi přísedícími, kteří se dostavili. V pozvání budiž na toto ustanovení upozorněno.

(3) K jednání jest přibrati zapisovatele.

(4) Roky buďtež nařizovány do 14 dnů poté, kdy návrh došel soudu.

Přísedící složí před tím, než se zahájí jednání, do rukou předsedy jednou pro vždy slib, že bude vykonávati úřad podle svého nejlepšího vědomí a svědomí a že zachovají úřední tajemství. Vykonání slibu budiž zaznamenáno.

(1) Rozhodování děje se většinou hlasů všech členů soudu. Předseda hlasuje nakonec. Při rovnosti hlasů rozhoduje mínění, ke kterému se přiklonil předseda.

(2) O průběhu a obsahu jednání, jakož i o výsledku hlasování sepíše se zápis.

(3) Do zápisu budiž pojat také smír před soudem sjednaný.

(4) Při jednání před rozhodčím soudem mzdovým jest veřejnost vyloučena.

(5) Předseda pečuje, aby pří ústním jednání zachován byl pořádek. Pro porušení pořádku může předseda uložiti pořádkovou pokutu do 300 Kč. Přísedící, kteří se do sezení rozhodčího soudu mzdového bez řádné omluvy nedostaví vůbec anebo v ustanovenou hodinu, opustí předčasně jednání nebo zanedbávají své úřední povinností jiným způsobem, potrestá předseda trestem pořádkovým až do 300 Kč, jakož i uloží jim náhradu nákladů způsobených zanedbáním. Omluví-li se obmeškaný dodatečně, a omluva jeho bude shledána dostatečnou, může předseda pořádkový trest i výrok o náhradě nákladů odvolati. Proti opatřením předsedovým stížnost není přípustna.

Usnesením rozhodčího soudu mzdového mohou býti strany donucovány, aby se k soudu dostavily, pokutami až 2000 Kč. Mimo to může se jim na jejich náklad zříditi opatrovník k projednání sporu, uzná-li to soud za vhodné.

Při jednáních před rozhodčím soudem mzdovým mohou se strany dáti na svůj náklad zastupovati zmocněnci, nenáležejícími ke stavu advokátskému, kteří se vykáží před zahájením jednání řádnou plnou mocí.

(1) Rozhodčí soud mzdový vyslechne v případě potřeby svědky, osoby přezvědné nebo znalce buď sám, nebo je dá vyslechnouti příslušnými obecnými soudy přísežně nebo nepřísežně. Stranám, které se jich dovolávají, může býti uložena záloha peněžní.

(2) Rozhodčí soud mzdový může svědky, osoby přezvědné a znalce donucovati, aby se dostavili, pořádkovými pokutami až do výše 500 Kč.

(3) Veškeré úřady a soudy jsou povinny dožádání rozhodčího soudu mzdového co nejdříve vyhověti.

(1) Nález rozhodčího soudu mzdového budiž vydán písemně a v něm vysloveno, od které doby nabývá účinnosti a po kterou dobu platí. Nestane-li se tak, nabývá nález účinnosti následujícího dne po dni usnesení soudu.

(2) Proti nálezu rozhodčího soudu mzdového není opravného prostředku.

(3) Nastala-li však po vydaní nálezu značná změna, poměrů, může každá strana navrhnouti, aby o jejích návrzích bylo znovu rozhodnuto.

Smír nebo nález rozhodčího soudu mzdového nahrazuje kolektivní smlouvu zavazuje všechny zúčastněné zaměstnavatele a zaměstnance, nebyly-li pro ně zvláště smluveny odlišné podmínky.

O nákladech řízení platí zásady řízení sporného.

Všechna jednáni a listiny týkající se působnosti rozhodčích soudů mzdových jsou osvobozeny od kolků a poplatků.

Pokuty podle této hlavy uložené připadají státní pokladně a vymáhají se podle předpisů platných pro vymáhání pokut uložených v soudním řízení.

Výnosu státní losové výpůjčky, povolené bodle hlavy čtvrté zákona ze dne 11. března 1921, čís. 100 Sb. z. a n., smí býti použito k úhradě výloh spojených s prováděním ustanovení hlavy druhé tohoto zákona a výloh bytové péče o státní a jiné veřejné zaměstnance podle § 29 tohoto zákona, k úhradě podpor podle ustanovení hlavy šesté a sedmé zákona čís. 100/1921 Sb. z. a n., zákona ze dne 27. ledna 1922; čís. 45 Sb. z. a n., a zákona ze dne 25. ledna 1923, čís. 35 Sb. z. a n., a k úhradě výloh bytové péče o státní a jiné veřejné zaměstnance podle § 3 zákona ze dne 7. března 1924, čís. 58 Sb. z. a n.

Zmocnění udělené vládě podle § 3 zákona čís. 58/1924 Sb. z. a n. prodlužuje se do 31. března 1928, a částka, kterou vláda může z výnosu losové výpůjčky, povolené podle hlavy čtvrté zákona čís. 100/1921 Sb. z. a n., přikázati na vystavění obytných budov pro státní a jiné veřejné zaměstnance, stanoví se na 580,000.000 Kč.

(1) Podle ustanovení této hlavy může býti udělena podpora na stavbu obytných domů v obcích, ve kterých jest nedostatek malých bytů pro méně zámožné vrstvy obyvatelstva, výjimečně i na stavbu, která jest s to, aby zmírnila v jiné obci nedostatek malých bytů pro méně zámožné vrstvy obyvatelstva, jsou-li byty určeny pro osoby méně zámožné.

(2) Na poskytnutí podpory podle ustanovení této hlavy nemá nikdo nároku.

(3) O žádosti za udělení podpory rozhoduje ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí a ministerstvem veřejných prací.

(1) Podporu lze uděliti na stavby domů s malými byty a malými provozovnami, začaté do 31. března 1928.

(2) Za dům s malými byty a malými provozovnami považuje se dům, ve kterém z úhrnu obyvatelných podlahových ploch a podlahových ploch místností, věnovaných obchodním, živnostenským nebo jiným účelům, připadají alespoň dvě třetiny na malé byty a malé provozovny.

(3) Za malé byty považují se stavebně v sobě uzavřené byty, jejichž obytná podlahová plocha nepřesahuje celkem 80 m².

(4) Za malé provozovny pokládají se stavebně pro sebe uzavřené dílny drobných živnostníků, obývajících malý byt v témže domě.

(5) Za domy s malými byty a malými provozovnami se nepokládají: přepychový majetek (vily a pod.), pak hotely, hostince, léčebny, pensionáty, internáty, budovy nadační a pod.

(6) Sezonní byty nesluší pokládati za malé byty.

(7) Malé byty a malé provozovny považují se toliko tenkráte za stavebně v sobě uzavřené, jsou-li tak odděleny od jiných bytů, nebo provozoven, že oddělení může býti zrušeno toliko provedením stavebních změn.

(1) Podporu lze uděliti zpravidla na stavby rodinných domků, výjimečně také na stavby nájemních domů obytných, svobodáren a nocleháren. Na stavbu rodinného domku lze udělit podporu, je-li stavebníkem osoba méně zámožná nebo obecné prospěšné stavební sdružení, na stavbu nájemního domu, svobodárny nebo noclehárny pak jen, je-li stavebníkem obecně prospěšné stavební sdružení.

(2) Rodinným domkem podle tohoto zákona, rozumí se dům o jediném bytě, v němž bydlí vlastník domku nebo, je-li vlastníkem obecně prospěšné stavební sdružení, nájemník, s nímž sdružení učinilo o domku podmínečnou kupní smlouvu.

Podporu lze uděliti i na stavby zřízené podle stavebního práva.

Podpora záleží v tom, že stát, zastoupený ministerstvem sociální péče, zaručí se věřiteli za zápůjčku, a to za zúrokování, umořování a ostatní vedlejší platy a za splacení zaručené zápůjčky s příslušenstvím, jak jest stanoveno v dlužním úpise o ní sepsaném, bera na sebe závazek, že

1. zaplatí nedostávající se částku i s úroky z prodlení až do skutečného zaplacení a jinými náklady s vymáháním spojenými, nesplní-li dlužník, ač byl soudně nebo doporučeným dopisem mimosoudně upomenut, povinnosti v dlužním úpise mu uložené; tento závazek nastane uplynutím 30. dne, počítajíc ode dne, kterého prodlení dlužníkovo bylo věřitelem oznámeno ministerstvu sociální péče;

2. zaplatí schodek i s úroky z prodlení až do skutečného zaplacení a jinými náklady s vymáháním spojenými, bude-li dům vzat do vnucené správy, a nestačí-li jeho výnos, aby byly uhrazeny závazky převzaté dlužníkem podle dlužního úpisu;

3. zaplatí tu část zaručené zápůjčky i s úroky z prodlení až do dne skutečného zaplacení a jinými vedlejšími platy, která vyjde na prázdno při rozvrhu nejvyššího podání, bude-li dům prodán nucenou dražbou a nevydraží-li ho věřitel zaručené zápůjčky, leč by byl poskytl i předcházející nezaručenou zápůjčku.

(1) Záruka státu může býti převzata i za stavební úvěr.

(2) Byl-li zaručen stavební úvěr v mezích prvé hypotéky, zaniká záruka udělením obývacího povolení.

Zápůjčka zaručená podle § 34 musí býti na nemovitosti, na kterou byla udělena, zajištěna zástavním právem, a to pravidelně v druhém knihovním pořadí, a smí čisti nejvýše 45% s připočtením zápůjček v pořadí předcházejících nejvýše 75% stavebního nákladu řádně zjištěného.

Převzetí záruky státem poznamená se při zaručené zápůjčce v pozemkové knize.

Zápůjčky zaručené státem mají sirotčí jistotu.

Záruka státu může býti převzata za zápůjčky do úhrnné částky 120,000.000 Kč.

(1) Vlastník domu jest povinen, aby nahradil státu všechny platy, které stát učinil na zápůjčku z důvodu záruky podle ustanovená § 34. Je-li náhrada zcela nebo z části nedobytná, může jí stát odepsati. Náhradu možno považovati za nedobytnou, je-li zřejmo, že provedení soudní exekuce musilo by zůstati bezvýsledné, poněvadž není exekučních předmětů nebo jsou tu pouze takové, jejichž nedostatečnost jest zřejmá pro jejich nepatrnou cenu, pro zástavní práva na nich již dříve jiným věřitelům příslušející nebo pro nároky, jež k nim jiným osobám příslušejí.

(2) O povinnosti k náhradě podle předchozího odstavce rozhoduje ministerstvo sociální péče v dohodě s ministerstvem financí.

Záruka státu podle § 3 nepomíjí, přejde-li nemovitost, na níž jest zaručená zápůjčka vložena, do vlastnictví jiné osoby.

Zaplatí-li stát zaručenou zápůjčku podle § 34, jest uspokojený věřitel povinen vydati ministerstvu sociální péče všechny právní pomůcky a zajišťovací prostředky, které má, a kvitanci o zaplacení zaručené zápůjčky, opatřenou svým ověřeným podpisem, podle níž se vloží převod zástavního práva s věřitele na stát.

(1) Na nemovitostech, na které stát poskytl podporu, může býti zapsán ve prospěch státu zákaz zcizení a zavazení a právo předkupní, které působí proti každému nabyvateli, dokud není zaručená zápůjčka umořena.

(2) Stát nevykoná svého předkupního práva a svolí ke zcizení nemovitosti, půjde-li o zcizení nemovitosti manželovi neb osobě, která jest se zcizovatelem příbuzná nebo sešvagřená v linii přímé nebo pobočné do druhého stupně.

(1) Vlastník nemovitosti, na kterou stát poskytl podporu, jest povinen, nehledíc k jiné újmě podle ustanovení této hlavy, zaplatiti ve prospěch státu pokutu do výše 10% zaručené zápůjčky, nesplní-li některou z povinností uložených mu podle ustanovení této hlavy nebo vládního nařízení vydaného podle § 48.

(2) O povinnosti k zaplacení pokuty podle předchozího odstavce rozhoduje ministerstvo sociální péče.

(3) Zaplacení této pokuty může současně s udělením podpory nebo později býti ve prospěch státu zajištěno zástavním právem na nemovitosti, na kterou byla podpora udělena.

Zákaz zcizení a zavazení a právo předkupní podle § 43 a zástavní právo za pokutu podle § 44 buďtež zapsány ve prospěch státu na návrh ministerstva sociální péče.

Právní poměry mezi státem a stavebníkem nebo pozdějším nabyvatelem domu, založené udělením podpory podle ustanovení této hlavy; nejsou občanskými právními věcmi, a jsou tudíž spory mezi státem a vlastníky domů, vystavěných s podporou podle ustanovení této hlavy, vyloučeny z pořadu práva.

Rozhodnutí ministerstva sociální péče podle §§ 40 a 44 jsou vykonatelna soudní exekucí.

Vládním nařízením budou vydána bližší pravidla o provedení této hlavy.