Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Senát Národního shromáždění republiky Československé přijal v 63. schůzi dne 24. února 1927 tuto osnovu zákona:

Československý stát má výlučné právo vybírati clo ze zboží dováženého z jiných států do československého celního území a ze zboží vyváženého z tohoto území do jiných států.

(1) území, na něž se vztahuje právo státu vybírati clo, jest československým celním územím.

(2) Hranicí celního území (celní hranicí) jest zpravidla hranice státní. Tam, kde státní hranici tvoří toky mezinárodní, jest celní hranicí československý břeh toku nebo ramene, ve kterém leží státní hranice. U jiných hraničních vod a u hraničních cest může celní správa stanoviti úchylky celní hranice od státní hranice.

(3) Mezinárodními smlouvami mohou býti do československého celního území zahrnuta celá území jiných států (celní jednota) nebo jejich části (celní přípojky) a naopak mohou býti části státního území vyloučeny a připojeny k cizímu celnímu území (celní výluky).

(4) Část československého území, která není přičleněna k cizímu celnímu území, avšak jest vyloučena z celního území tak, že se nevybírá clo ze zboží dovezeného do ní z celní ciziny k uložení nebo zpracování nebo ze zboží z ní do celní ciziny vyváženého, jest svobodným územím. Svobodné území může býti zřízeno nebo zrušeno nařízením.

(5) územní pruh podél celní hranice, jehož vnitřní hranici stanoví celní správa, jest celním pohraničním pásmem. Ostatní celní území jest celním vnitrozemím.

(6) Na místních tabulích obcí (osad), ležících v celním pohraničním pásmu, musí býti vyznačeno, že obec (osada) jest v celním pohraničním pásmu.

(1) Styk obyvatelstva československého celního pohraničního pásma s celním pohraničním pásmem sousedního celního území, jenž se děje k uspokojení denní potřeby, jest pohraničním stykem.

(2) Pohraničním hospodářstvím podle tohoto zákona rozumí se takové polní, lesní nebo rybniční hospodářství, jež jest přeříznuto celní hranicí nebo jež leží v celním pohraničním pásmu sousedního státu a jest hospodářsky obstaráváno a spravováno z místa v československém celním pohraničním pásmu. Podobně jest pohraničním hospodářstvím takové polní, lesní nebo rybniční hospodářství, jež leží v československém celním pohraničním pásmu a jest hospodářsky obstaráváno a spravováno z místa za celní hranicí.

(3) Nařízením nebo mezinárodní smlouvou mohou býti povoleny pro pohraniční styk a pohraniční hospodářství zvláštní úlevy, odůvodněné místní potřebou.

(1) Všechno zboží (hmotné věci movité) může býti do celního území dováženo, z něho vyváženo nebojím prováženo.

(2) Výjimkou z této zásady může však dovoz, vývoz nebo průvoz zboží býti nařízením zakázán nebo omezen pro celou oblast celního území nebo některou jeho část k ochraně státního monopolu nebo z důvodů vojenských nebo policejních nebo ke splnění mezinárodního závazku.

(3) Za mimořádných a naléhavých okolností mohou býti nařízením stanoveny pro potřebnou dobu výjimky ze všeobecné volnosti oběhu zboží též z jiných důvodů. Takovéto nařízení nutno předložiti do 14 dnů ode dne vyhlášení Národnímu shromáždění nebo, nezasedá-li, Stálému výboru podle § 54 ústavní listiny k dodatečnému schválení; pozbývá platností, když některá sněmovna nebo Stálý výbor podle § 54 ústavní listiny odepře je schváliti, a to ode dne, kdy se stalo usnesení.

(1) Clo jest dávka, která se vybírá podle ustanovení celního sazebníku ze zboží dováženého (dovozní clo) nebo vyváženého (vývozní clo).

(2) Kde tento zákon mluví o clu, rozumí se jím jak dovozní, tak i vývozní clo.

(3) Clo stanovené celním sazebníkem může býti sníženo nebo zrušeno smlouvami s cizími státy (smluvní clo).

(4) Clo z výrobků celních výluk a států požívajících nejvyšších výhod se vyměřuje a vybírá podle smluvních sazeb, pokud není jinak stanoveno ve smlouvách.

(1) Celní sazebník stanoví, které zboží podléhá při dovozu nebo vývozu clu, i výši cla.

(2) Nařízením budou vydány vysvětlivky, jež doplňují a vykládají celní sazebník.

(3) Není-li zboží jmenováno v celním sazebníku a neobsahuje-li celní sazebník nebo vysvětlivky k němu směrnic pro jeho zařadění, zařadí se jako zboží, jemuž jest podobné svou povahou, způsobem výroby nebo účelem, k němuž má ho býti použito,

Ukládá-li některý stát na československé zboží nepříznivější cla než na zboží z jiných států nebo ztěžuje-li nespravedlivě jeho dovoz nebo průvoz nebo ztěžuje-li vývoz zboží z svého území nebo průvoz cizího zboží svým územím do československého celního území, mohou býti nařízením stanovena opatření odvetná.

(2) Jestliže zboží dovážené z některého státu do československého celního území v důsledku zvláštních veřejných i jiných opatření, jako poskytováním vývozních nebo jiných výhod, zavedením delší pracovní doby nebo jiných nepříznivějších sociálních podmínek pracovních a pod., nebo v důsledku znehodnocení měny působí domácí výrobě mimořádnou soutěž, mohou býti za naléhavých okolností nařízením stanovena vhodná ochranná opatření, zejména stanoveno zvláštní clo nebo přirážka ke clu nebo omezení dovozu. Pro sledování těchto zjevů jmenuje vláda poradní sbor, do kterého navrhují po dvou členech ministři financí, průmyslu, obchodu a živností a zemědělství.

Nařízení vydaná podle tohoto paragrafu nutno předložiti do 14 dnů ode dne vyhlášení Národnímu shromáždění nebo, nezasedá-li, Stálému výboru podle § 54 ústavní listiny k dodatečnému schválení a pozbývají platnosti, když některá sněmovna nebo Stálý výbor podle § 54 ústavní listiny odepře je schváliti, a to ode dne, kdy se stalo usnesení.

(1) Stranou podle tohoto zákona jest osoba, jež má zboží v moci, nebo osoba, jež prokáže, že jest oprávněna celní správě navrhovati, jakému celnímu řízení má býti zboží podrobeno.

(2) Poplatníkem jest osoba, jíž celní úřad vydá zboží do volného oběhu nebo k vývozu do celní ciziny, nebo osoba, jež nedbajíc ustanovení tohoto zákona dovezla zboží z celní ciziny do volného oběhu v celním území nebo vyvezla zboží z celního území do celní ciziny.

(3) Částka, která má býti ze zboží na cle, daních a jiných dávkách zaplacena, jest celní pohledávkou, jež vznikne, jakmile celní úřad zjistí její výši.

(4) Zboží podléhající celnímu řízení jest celním zbožím.

(1) Nejvyšším úřadem celní správy jest ministerstvo financí.

(2) Ministerstva financí spravuje celní důchodek a vykonává nejvyšší dozor v oboru celnictví. Do oboru činnosti ministerstva financí patří zejména dozírati, aby celní zákony a nařízení k jejich provádění vydaná, i zákony , nařízení, při nichž jest potřebí součinnosti celní správy, byly správně prováděny, a rozhodovati ve věcech, jichž vyřízení není přiděleno podřízeným úřadům celní správy.

(1) Okrskové celní správy jsou vyšší úřady celní správy, jimž jsou podřízeny celní úřady a finanční stráž jejich obvodu.

(2) Obvod a zevrubnější vymezení oboru působnosti okrskových celních správ stanoví nařízení.

(1) Celní úřady vykonávají v první stolici veškeré úkoly spojené s projednáváním zboží v dovozu, vývozu a průvozu, vyměřují celní pohledávky a též je vybírají - pokud není jinak stanoveno nařízením - a dozírají při celním řízení, aby byly zachovávány platné zákazy a omezení styků s cizinou. Celní úřady jsou též povolány zabraňovati celním trestným činům, objevovati je a zahajovati důchodkové trestní řízení. Celním úřadům mohou býti svěřeny též jiné úkoly pro finanční správu vůbec a též pro jiná odvětví státní správy, pokud se opatření těchto stýkají s celním projednáváním zboží nebo s přestupem státní hranice.

(2) Celní úřady jsou oprávněny upomínati o zaplacení celních pohledávek, poplatků, výloh a celních pokut a dáti vykonati zájem.

(3) Celní úřady jsou buď u celní hranice (pohraniční celní úřady) nebo v celním vnitrozemí (vnitrozemské celní úřady). Celní úřady mohou býti zřízeny též ve svobodném celním území anebo, souhlasí-li cizí stát, na cizím celním území.

(4) Není-li celní úřad přímo u celní hranice, může býti u ní zřízena celní hlídka s vyclívacím oprávněním nebo bez něho. Celní hlídka jest součástí příslušného celního úřadu.

(5) Místo určené u celního úřadu nebo u celní hlídky k vykonávání celních úkonů nazývá se celništěm.

(6) Pojmenování a sídla celních úřadů, jejich oprávnění a úřední hodiny budou vyhlášeny. Naléhavé celní úkony mohou býti vykonány též mimo úřední hodiny.

(7) Nařízením může býti stanoveno; že určité druhy zboží smějí býti projednávány jen určitými celními úřady.

(1) Finanční stráž jest ozbrojený a stejnokrojem opatřený sbor, jehož kázeň jest přizpůsobena kázni vojenské a jenž jest určen k tomu, aby střežil celní hranici, vykonával celní dozor na přechod osob a přestup zboží na celní hranici a hraničních vodách, aby zabraňoval celním přestupkům a je objevoval, i aby konal pomocné služby u celních úřadů.

(2) Úkolem finanční stráže jest též střežiti státní hranici a dozírati na pohraniční osobní styk a na oběh zboží s hlediska kontroly patřící do oboru působnosti jiných správních odvětví podle pokynů daných celní správou.

(3) Finanční stráž může konati strážní, kontrolní a jinou službu též v jiných oborech státní služby.

(4) Služba finanční stráže bude podrobněji stanovena služebním předpisem, jejž vydá ministr financí.

(1) Finanční stráž jest v celním pohraničním pásmu oprávněna vstupovati při výkonu dozorčí služby na pozemky a do budov - nikoli však do obydlených bytů a uzavřených místností k nim patřících - a je prohlížeti. Finanční stráž musí prokázati své oprávnění k prohlídce budov, a žádá-li toho osoba, u které vykonala prohlídku budov, jest povinna vydati jí hned nebo nejdéle do 24 hodin písemné potvrzení o vykonané prohlídce a důvodech pro její provedení, i o věcech u ní zabavených.

(2) V celním pohraničním pásmu jest finanční stráž oprávněna prohlížeti silniční vozidla, plavidla a letadla, i zboží na nich naložené, dáti otevříti schrány, nahlížeti do celních, dopravních a jiných listin a požadovati údajů a vysvětlení, aby mohla posouditi, zda byly zachovány celní předpisy.

(3) Finanční stráž může pří výkonu služby v celním pohraničním pásmu zastavovati osoby a požadovati předložení osobních průkazů; má-li důvodné podezření, že zastavená osoba má pod oděvem zboží, může ji podrobiti tělesné prohlídce.

(4) Nelze-li tato oprávnění vykonati přímo na místě nebo nesouhlasí-li zastavená osoba s prohlídkou na místě, jest jí vykonati u nejbližšího celního nebo bezpečnostního úřadu nebo u finanční stráže nebo na jiném příhodném místě.

(5) Na hraničních vodách může finanční stráž vykonávati práva nahoře uvedená pouze na plavidlech, jež přistála u břehu.

(6) V celním vnitrozemí přísluší finanční stráži práva nahoře uvedená na nádražích, v přístavech, v překladištích, ve kterých se zboží celně projednává, a v podnicích podrobených celnímu dozoru.

(7) Finanční stráž konající službu má zákonem stanovená práva stráže civilní a vojenské, ale smí, šetříc předepsané opatrnosti, užíti zbraně jen v případě nutné obrany, aby odvrátila násilný útok, jenž na ni byl učiněn nebo jí přímo hrozí, nebo není-li možno jinak překonati odpor směřující ke zmaření jejího služebního výkonu, nebo nemůže-li zameziti útěk podloudníka, jehož nemůže jiným způsobem zadržeti. Zbraně smí však použíti pouze takovým způsobem, jenž stačí k tomu, aby útok byl odražen aneb aby její výzvy bylo uposlechnuto.

(8) V celním pohraničním pásmu smí finanční stráž užíti zbraně také proti osobám, jež se nezastaví, byvše k tomu stráží, která dala na jevo, že jest stráž finanční, opětně vyzvány, neohrožuje-li tím jiných osob.

(9) V celní cizině koná finanční stráž službu jen jako pomocný orgán celních úřadů beze zbraně.

(1) Orgánové celní správy jsou oprávněni vzíti v dočasnou úschovu zboží, o němž lze důvodně předpokládati, že na něm tkví celní závaznost (§ 3) nebo že s ním byl spáchán celní přestupek, i věci, v nichž jest toto zboží zabaleno nebo jež slouží k dopravě předmětu celního přestupku nebo k zatajení celního přestupku. Orgánové celní správy vyšetřujíce trestný čin jsou oprávněni vzíti v dočasnou úschovu věci, jež by mohly tvořiti důkazní prostředek. Dopravovadel, jichž bylo použito při celním přestupku, může býti bezplatně upotřebeno k dopravě uchopeného zboží k nejbližšímu úřadu, u něhož může býti uloženo.

(2) Zabavení zboží; jiných věcí, ať z důvodů uplatňování celní závaznosti nebo stíhání celního přestupku, může vysloviti jen celní úřad nebo úřad celnímu úřadu nadřízený, i úřad povolaný vyšetřovati celní přestupky.

(3) Převzetí v dočasnou úschovu nebo zabavení vykoná se převzetím zboží v držbu; kdyby však uschování působilo značné obtíže nebo výlohy, stačí zakázati držiteli věci nebo jeho zástupci jakkoli nakládati se zbožím nebo s jinou věcí.

(4) Stíhají-li orgánové celní správy celní přestupek, jsou oprávněni obviněného zadržeti a vzíti do prozatímní vazby, je-li nebezpečí v prodlení a jsou-li zároveň předpoklady zadržení a vazby (§ 15). Byl-li obviněný vzat do prozatímní vazby, musí býti buď do 48 hodin propuštěn na svobodu nebo odevzdán úřadu, který jest oprávněn vykonati další řízení.

(5) Úřad jest povinen vyslechnouti předvedenou osobu ihned, nejdéle však do 24 hodin, a rozhodnouti, má-li býti vzata do vazby nebo propuštěna na svobodu.

(1) Úřad povolaný vyšetřovati celní přestupky nebo důchodkový trestní soud může zadržeti osobu obviněnou z celního přestupku, a zůstala-li i po svém výslechu dostatečně podezřelou u trestného činu, vzíti ji do vazby:

a) byl-li pachatel přistižen při činu a nelze-li jeho totožnost ihned zjistiti;

b) uprchl-li obviněný nebo skrývá-li se, aby se vyhnul důchodkovému trestnímu řízení;

c) nemá-li obviněný v celním území stálého bydliště a je-li nebezpečí, že se vyhne důchodovému trestnímu řízení;

d) páchá-li obviněný celní přestupky po živnostensku;

e) je-li podezření opakovaného celního přestupku nebo podezření účasti jiných osob a je-li důvodná obava, že by ponecháním na svobodě bylo zmařeno vyšetřování.

(2) V celním pohraničním pásmu může býti zadržena a vzata do vazby též osoba, obviněná z celního přestupku, jejíž totožnost nelze zjistiti:

a) jestliže se snaží uschovati předmět celního přestupku nebo se ho zbaviti;

b) jestliže se snaží zahladiti stopy celního přestupku nebo snaží-li se působením na osoby v trestním řízení zúčastněné mařiti zjištění pravdy.

(3) Vazba nesmí trvati delší dobu, než toho vyžadují okolnosti, které daly k ní popud, a musí býti ihned zrušena, jakmile zanikne její důvod, nejdéle však do tří měsíců od jejího uvalení.

(4) Vazbu kromě případů uvedených v prvním odstavci, písm. e), a v druhém odstavci, písm. b), jest zrušiti, dá-li obviněný nebo za něho jiná osoba jistotu přiměřenou škodě, která byla učiněna státu, pokutě a nákladům trestního řízení.

(1) Prohlídka kterékoli místnosti může býti nařízena, je-li důvodné podezření, že se v ní skrývá osoba dopustivší se celního přestupku nebo že jsou v ní ukryty věci, s nimiž byl spáchán celní přestupek nebo jež mají význam pro určité trestní vyšetřování důchodkové.

(2) Tuto prohlídku orgánem celní správy může naříditi okrsková celní správa nebo úřad povolaný vyšetřovati celní přestupky, a je-li nebezpečí v průtahu, též celní úřad nebo vedoucí úředník finanční stráže.

(3) Orgán celní správy, vykonávající prohlídku budov, musí prokázati své oprávnění k tomu, a žádá-li toho osoba, u které vykonal prohlídku, vydati jí ihned nebo nejdéle do 24 hodin písemné potvrzení o vykonané prohlídce a důvodech pro její provedení i o věcech u ní zabavených.

(4) Tělesná prohlídka může býti vykonána, je-li důvodné podezření, že osoba uschovává u sebe zboží, jež ušlo celnímu řízení, nebo věc, jež může býti důkazem v důchodkovém trestním řízení. Tělesnou prohlídku lze vykonati teprve, když podezřelá osoba byla bezvýsledně vyzvána, aby vydala uschovanou věc. Tělesná prohlídka smí býti konána jen osobou stejného pohlaví a s patřičnou šetrností.

(5) Tělesnou prohlídku může naříditi celní úřad; je-li nebezpečí v průtahu nebo koná,-li se celní prohlídka ve vlaku nebo na plavidle, může ji vykonati nebo naříditi celní úředník nebo příslušník finanční stráže.

(1) Podniky, jež požívají nějaké celní výhody nebo jimž udělila celní správa podle celních předpisů nějaké povolení s určitými podmínkami, podléhají celnímu dozoru.

(2) Tento dozor opravňuje orgány dozorem pověřené zejména vstupovati podle potřeby do skladišť a do obchodních a výrobních místností podniku, nahlížeti do zvláštních zápisů celní správou předepsaných, zjišťovati zásoby zboží a požadovati o nich vysvětlení, dozírati, zda se užívá zboží k povolenému účelu nebo se zpracovává tak, jak bylo povoleno, a též býti při provozování podniku stále přítomnu.

(3) Povolí-li celní správa nějakou výhodu celní, může si též vymíniti zvláštní pokutu. O tom, zda a jakou částkou vymíněná pokuta propadá, rozhoduje celní správa. Tato pokuta vybere se způsobem stanoveným pro vybírání a vymáhání dlužných daní přímých a nelze ji přeměniti v trest na svobodě.

(1) Úředníci celních úřadů, vykonávající celní úkony v dopravě železniční a plavební, dále úředníci celní správy, kteří jsou trvale pověřeni dozorem na dopravu železniční a plavební a služebním dohledem na celní úřady, i úředníci, které k tomu určí v jednotlivém případě celní správa, opatříc je služebním příkazem, jsou ve službě oprávněni přesvědčiti se, zda dopravní podnik plní své povinnosti, které má k celnímu důchodku, a zda celní důchodek jest chráněn jeho úkony; jsou též oprávněni doprovázeti vlaky a plavidla a, jízdy nebo dáti je doprovázeti finanční stráží.

(2) Jde-li o poštovní dopravu, jsou úředníci celní správy oprávněni přesvědčiti se, zda pošta plní své povinnosti k celnímu důchodku a zda celní důchodek jest chráněn jejími úkony.

(3) Ve vzdušné dopravě mají orgánové celní správy ve službě volný přístup na místo příletu a odletu letadel a jsou oprávněni prohlédnouti přistalé letadlo a jeho náklad, dáti je pod celní dozor a vůbec zaříditi, co uznají za nutné k zajištění zájmů celního důchodku.

(1) Důchodková kontrola a finanční stráž, pokud koná službu v celním vnitrozemí, jsou povolány objevovati celní přestupky i v místech nebo v případech, jež nepatří podle tohoto zákona ve služební obvod nebo obor působnosti finanční stráže.

(2) Soudy, veřejné úřady a veřejné orgány jsou povinny poskytovati celní správě pomoci, kdykoliv o ni požádá.

(3) Přistihnou-li orgánové bezpečnostní služby někoho při celním trestném činu, jsou povinní zadržeti jej a předvésti nejbližšímu celnímu úřadu nebo nejbližší finanční stráží nebo nejbližšímu úřadu bezpečnostnímu nebo zjistiti osobu a předběžně skutkovou podstatu přestupku a vždy to oznámiti finančnímu úřadu nebo finanční stráži, jež musí ihned další opatřiti.

(1) Zaměstnanci pošty, železnice a jiných veřejných dopravních podniků jsou povinni bedlivě dáti ustanovení tohoto zákona o dodávání dovozního, vývozního a průvozního zboží celním úřadům (§ 24).

(2) Tito zaměstnanci jsou dále povinni oznamovati celní trestné činy, o nichž se dověděli při výkonu své služby.

(3) Zaměstnancům veřejných dopravních podniků může býti v dohodě s dopravním podnikem uloženo, aby pomáhali při správě a vybírání cla; pro tyto úkoly musí býti vzati do slibu.

(4) Veřejné dopravní podniky jsou povinny vyloučiti na žádost celní správy ze služby v celním pohraničním pásmu a při celním řízení zaměstnance, kteří se dopustili podloudnictví nebo opětovně jiného celního přestupku.