(2) Obor působnosti stanoví se, pokud zákon
sám tak nečiní, nařízením.
(neměněno)
(1) Členy a náhradníky daňových
komisí jmenuje pro svůj obvod finanční
úřad II. stolice na 6 let tím způsobem,
že prvou polovinu členů a náhradníků
jmenuje z osob, které mu na každé období
navrhnou zemědělské rady z poplatníků
daně důchodové a obchodní a živnostenské
komory (obchodní a priemyselné komory) z poplatníků
podrobených k dani důchodové tak i všeobecné
dani výdělkové, a to po třech na každého
člena a náhradníka. Druhou polovinu jmenuje
finanční úřad II. stolice bez takového
návrhu.
(2) (neměněno)
(3) Návrhy nutno podati do neprodlužitelné,
alespoň dvouměsíční lhůty,
kterou stanoví finanční úřad
II, stolice. Pokud lhůta ku podání návrhů
stanovená nebude dodržena nebo pokud ten onen návrh
odporuje ustanovením odst. 1. a odst. 4., č. 1 a
2, vyzve finanční úřad II. stolice
k doplnění návrhu nebo k podání
návrhů nových a to se lhůtou měsíční.
Nebude-li tato lhůta dodržena nebo bude-li návrh
opětně odporovati ustanovení odst. 1. a 4.,
č. 1 a 2, není finanční úřad
II. stolice návrhy vázán.
(4) Při jmenování nutno dbáti těchto
zásad:
1. Jmenovaní mohou býti pouze svéprávní
poplatníci všeobecné daně výdělkové
nebo daně důchodové, kteří
jsou příslušníky republiky Československé,
mužského pohlaví, více než třicetiletí
a nebyli odsouzeni pro trestný čin, při němž
byla vyslovena ztráta volebního práva do
obcí.
2. Poplatníci, kteří se dopustili podle tohoto
zákona vědomého zkrácení daně
nebo zkrácení daně z hrubé nedbalosti,
mohou býti jmenováni teprve, když od pravoplatnosti
nálezu prošlo 5 let.
3. Daňová komise musí čítati
alespoň polovinu členů, kteří
platí vedle daně důchodové také
všeobecnou daň výdělkovou.
4. Hlavní prameny důchodu (zvláště
zemědělství, obchod, průmysl a řemesla)
mají býti, pokud se vyskytují v daňovém
okresu, v daňové komisi podle možnosti přiměřeně
zastoupeny.
5. (neměněno až na označení)
(5) Členové daňových komisí
mohou býti odvoláni a nahrazeni jinými osobami.
Při tom šetřiti jest týchž zásad
jako při prvém jmenování.
(6) Jmenování na místo členů
(náhradníků) předčasně
vystouplých nebo odvolaných platí na zbytek
funkčního období (odst. 1.) a děje
se podle zásad v odst. 1. uvedených.
(1) (neměněno).
(2) Členové, kteří jsou státními
zaměstnanci, vykonávají svoji činnost
pod svou úřední přísahou. Jiní
členové vykonají s počátku
své činnosti tento přísežný
slib, byvše dříve výslovně upozorněni
na trestní ustanovení (§ 199):
(3) Tento přísežný slib vykoná
se tím způsobem, že slibující
- nehledíc k tomu, zda a jakého jest náboženského
vyznání - opakuje znění přísežného
slibu a poté podá ruku předsedovi. O výkonu
přísežného slibu sepíše
se protokol, který podepíše slibující
a předseda daňové komise. Jiné formálnosti
a obřadnosti nejsou přípustny.
(1) (neměněno)
(2) Členové daňové komise, kteří
nejsou aktivními státními zaměstnanci,
mají nárok na cestovné, které stanoví
ministerstvo financí.
(3) Členové daňové komise, kterým
prokazatelně ujde účastí v jednání
daňové komise výdělek, mají
kromě toho nárok na přiměřené
odškodnění, jehož výměru
a podrobné podmínky stanoví nařízení.
(4) Aktivním zaměstnancům státním
přísluší náhrada podle předpisů
o dietách.
(1) (neměněno)
(2) (neměněno)
(3) Jde-li o to, aby práce vyměřovací
byly ulehčeny nebo důkladněji projednány,
může předseda ze své moci nebo komise
sama většinou hlasů k návrhu některého
člena určiti subkomise z členů daňové
komise, k jichž jednání, je-li potřebí,
mohou býti po předchozím vykonání
přísežního slibu mlčenlivosti
podle § 239 tohoto zákona přibrány osoby
stojící mimo daňovou komisi, avšak pouze
s hlasem poradním.
(4) Tyto osoby mají nárok na cestovné a na
přiměřenou náhradu za ušlý
zisk za podmínek stanovených v § 240 tohoto
zákona.
(5) Úkol, který se subkomisí, přiděluje,
stanoví předseda; usnesení subkomise vyžadují
schválení komise.
(1) (neměněno)
(2) (neměněno)
(3) (neměněno)
(4) Nedostaví-li se do ustanovené hodiny tolik členů,
kolik jest třeba k usnášení, počne
se schůze o půl hodiny později nehledíc
ku počtu přítomných členů.
Okolnost ta budiž v pozvánkách uvedena.
(1) Jedná-li se v daňové komisi o zdanění
některého jejího člena, jeho manželky
(družky), jeho příbuzných nebo sešvagřených
v pokolení přímém vůbec nebo
v pobočném pokolení až do třetího
stupně, jedná-li se dále o zdanění
zaměstnavatele nebo zaměstnance některého
člena daňové komise aneb může-li
člen očekávati od rozhodnutí prospěch
nebo újmu, vzdálí se takový člen
před poradou a usnesením.
(2) (neměněno)
(1) (neměněno)
(2) (neměněno)
(3) Daňová komise může na předsedův
podnět jediným usnesením shodně s
návrhy vyměřovacího úřadu
rozhodnouti o poplatnících, jejichž celkový
zdanitelný důchod (výtěžek) nepřesahuje
u každého 50.000 Kč.
(1) Neprovede-li daňová komise úkol jí
uložený do doby ministerstvem financí přiměřeně
stanovené, může ministerstvo financí,
když tato lhůta marně prošla, přenésti
její oprávnění na příslušný
úřad I. stolice; na následek tento buďtež
však všichni členové daňové
komise napřed řádně upozorněni.
Totéž opatření může ministerstvo
financí učiniti, neřídí-li
se daňová komise přes poučení
se strany předsedy daňové komise zákonnými
ustanoveními nebo odepře-li výslovně
svoji součinnost; ustanovení odst. 1., věta
2. platí tu obdobně.
(a) (neměněno)
b) (neměněno)
Jde-li o podnik společenský, jehož společníci
se zdaňují daní důchodovou v obvodu
různých vyměřovacích úřadů,
rozhodne finanční úřad II. stolice
podle volného uvážení přihlížeje
ku přáním společníky podniku
projeveným, o tom, který z úřadů
přicházejících v úvahu při
důchodové dani jednotlivých společníků
jest příslušným pro všeobecnou
daň výdělkovou společenského
podniku; jsou-li společníci zdaňováni
daní důchodovou v obvodu různých finančních
úřadů II. stolice, rozhodne o příslušnosti
pro všeobecnou daň výdělkovou společenského
podniku týmž způsobem ministerstvo financí.
c) (neměněno)
d) (neměněno)
e) U daně rentové přímo vybírané,
podle týchž zásad jako pod lit. a), u daně
rentové vybírané srážkou u dlužníka
podle místa, kde se dani podrobené požitky
vyplácejí nebo ve prospěch věřitele
připisují.
f) (neměněno)
(2) (neměněno)
(3) (neměněno)
(1) Ministerstvo financí může z důležitých
důvodů delegovati jiný úřad
vyměřovací nebo jiný finanční
úřad II. stolice nežli úřad podle
všeobecných ustanovení příslušný,
aby provedl buď jen určité nebo veškeré
úkony daně se týkající nebo
trestní řízení.
(2) (neměněno)
(3) (neměněno)
(1) Pokud zákon sám pro určité úkony
nestanoví lhůty, mohou tyto lhůty stanoviti
finanční úřady (komise), přihlížejíce
ke skutečné potřebě.
(2) (neměněno)
(3) Lhůty poskytnuté finančními úřady
(komisemi), lhůty ku podání přiznání,
dále lhůty ku podání odvolání
mohou býti v jednotlivých případech
ze zvláště důležitých důvodů
prodlouženy; za týchž podmínek může
býti dovoleno, aby opožděné odvolání
nebo opožděné oznámení bylo projednáno.
(4) Žádost o prodloužení lhůty
podaná staví lhůtu až do dne doručení
vyřízení o žádostí.
(5) Příslušnost úřadů
rozhodovati o žádostech podle odst. 3. upraví
ministerstvo financí; o odvolání ve věcech
lhůt rozhodne s konečnou platností přímo
nadřízený finanční úřad.
(6) (neměněno)
(7) (neměněno)
(1) Lhůta se počíná dnem, jenž
jde po skutečnostech v § 256, odst. 2. uvedených
nebo po jiných skutečnostech lhůtu zakládajících,
na př.: dnem, kdy daň srážkou vybíraná
byla sražena; dny poštovní dopravy nepočítají
se do lhůty jen, bylo-li podání dáno
doporučeně na poštu.
(2) (neměněno)
(3) (neměněno)
(1) (neměněno)
(2) Pokud zákon sám tak neustanovuje, jest dovoleno
zaokrouhlovati buď vyměřovací základ
nebo daň; podrobnosti upraví ministerstvo financí.
(1) (neměněno)
(2) (neměněno)
(3) (neměněno)
(4) (neměněno)
(5) Úřední rozhodnutí a opatření
ve věcech daňových, která odporují
zákonu nebo se zakládají na podstatně
vadném řízení, mohou býti bez
rozdílu, nabyla-li právní účinnosti
čili nic, anebo jsou-li na újmu státu neb
poplatníkovi, pokud zákon nic jiného neustanovuje,
zrušena, jinými nahrazena nebo změněna,
nenastalo-li promlčení ve lhůtě stanovené
v § 277, odst. 4.; pokud jest k tomu potřebí
zmocnění nadřízeného úřadu,
stanoví ministerstvo financí.
(6) (neměněno)
(1) Písemná sdělení, zejména
platební rozkazy doručí se na stvrzenku do
vlastních rukou adresáta neb jeho zmocněnce
úředním orgánem, obecním úřadem
anebo poštou. Nezastihne-li se osoba, které se má
doručiti, může býti dopis doručen
platně do rukou náhradního příjemce,
t. j. do rukou doručiteli známé dorostlé
osoby buď k rodině adresátově (zmocněncově)
patřící nebo ve služebním poměru
k němu se nalézající. Nezastihne-li
se advokát nebo veřejný notář,
jemuž jako zmocněnci dlužno doručovati,
v kanceláři, může dopis býti
doručen platně každému zřízenci
advokátovu neb notářovu tam přítomnému
a doručovateli známému.
(2) (neměněno)
(3) Poplatníkům, jejichž bydliště
nebo pobyt nejsou známy, a adresátům, jimž
dopis nemohl býti doručen z jiných důvodů
než pro odepření přijetí ani
poštou ani jiným způsobem, uloží
se dopis u obecního úřadu místa předpisu
daně. Obecní úřad vyhlásí
uložení způsobem v místě obvyklým
s výzvou, aby se adresát (zmocněnec) u něho
přihlásil o vydání dopisu. Doručení
pokládá se za vykonané, jestliže od
vyhlášení prošly 4 neděle. Přihlásí-li
se však adresát (zmocněnec) po této
lhůtě o vydání dopisu a prokáže-li,
že bez svého zavinění nemohl se přihlásiti
o vydání dopisu v uvedené čtyřnedělní
lhůtě, pokládá se den, kdy mu dopis
byl vydán, za den pravoplatného doručení;
prošlo-li od vyhlášení 6 měsíců,
pokládá se doručení za pravoplatné
za všech okolností.
(1) (neměněno)
(1) (neměněno)
(2) Poplatníkům v cizině trvale se zdržujícím,
kteří přes vyzvání, a byvše
upozorněni na právní následky ustanovení
§ 257, odst. 3., nejmenovali tuzemského zmocněnce,
bude se dále doručovati způsobem v §
257, odst. 3. naznačeným.
(3) (neměněno)
(1) Pokud zákon jinak neustanovuje anebo pokud finanční
úřad (komise) výslovně něčeho
jiného nežádá, může býti
v daňových věcech, zejména co do podávání
přiznání, jednáno se zmocněncem;
zmocněnci, t. j. svéprávné osoby práva
volebního požívající, nechť
odevzdají písemnou plnou moc bez kolku, znějící
na zastupování ve věcech daňových.
(2) Osoby, o kterých jest úřadu (komisi)
známo, že se zabývají pokoutnictvím,
nelze jako zmocněnce připustiti; odmítnouti
lze osoby nezpůsobilé k účelnému
jednání písemnému nebo ústnímu.
Ustanovení § 330, odst. 9. platí tu obdobně.
(3) (neměněno)
(4) (neměněno)
(5) Manžel pokládá se za zmocněnce své
manželky žijící s ním ve společné
domácnosti, leda že by sám nebyl svéprávný
anebo že by manželka vzhledem k svému jmění
byla postavena pod opatrovnictví jiné osoby, než
manžela nebo že by se této domněnce výslovně
opřela.
(6) Byla-li pozůstalost odevzdána, jest každý
z dědiců povinen zúčastniti se jednání
týkajícího se přímých
daní zůstavitele neb pozůstalosti; ustanovení
§ 260, odst. 2. zůstává tím nedotčeno.
(7) (neměněno)
(1) Nebyla-li daň s přirážkami a příslušenstvím
osobou k tomu povinnou zaplacena, ručí za její
zaplacení osobně státu, a to:
1. společně a nerozdílně společníci
za všeobecnou výdělkovou daň předepsanou
společností,
2. společně a nerozdílně propachtovatel
živnosti nebo provozovny s úplným nebo částečným
inventářem za výdělkovou daň
předepsanou pachtýři, 3. (neměněno)
4. (neměněno)
5. (neměněno)
6. společně a nerozdílně manželé
ve společné domácnosti žijící
za daň důchodovou, všeobecnou výdělkovou,
rentovou a, z vyššího služného některému
z nich předepsanou,
7. společně a nerozdílně za daň
důchodovou, všeobecnou daň výdělkovou,
daň rentovou a z vyššího služného
osoby, jež od daní povinného darem nebo jednáním
darování zastírajícím nabyly
majetkových předmětů.
(2) Ručení podle odst. 1., č. 3. sahá
jen do výše trojnásobného ročního
pachtovného a vztahuje se na daň s přirážkami
a příslušenstvím předepsanou
pachtýři, pokud od její splatnosti neprošlo
více roků než tři; osoby v odst. 1.,
č. 8. uvedené ručí jen do výše
ryzí prodejní ceny nabytých předmětů
majetkových v době darování a ne déle
tří let od darování.
(3) (neměněno)
(1) Nedoplatky na dani pozemkové a domovní s přirážkami
a příslušenstvím, jež se staly
splatnými v posledních dvou letech, počítajíc
nazpět ode dne exekučního prodeje (udělení
příklepu) zavazeného objektu nebo ode dne
povolení vnucené správy, zatěžují
i bez knihovního zápisu nemovitost zákonným
právem zástavním, majíce přednost
přede všemi ostatními knihovními pohledávkami.
(2) (neměněno)
(3) (neměněno)
(4) Po převodu vlastnického práva ve veřejných
knihách a, pokud jde o pozemkovou daň, též
práva držebnostního v pozemkovém katastru
zůstává dřívější
držitel osobním dlužníkem těchto
daní s přirážkami a příslušenstvím,
kteréž nejprve u něho buďtež vymáhány;
teprve nevede-li tento postup k cíli, budiž uplatněno
(§ 266) věcné ručení (odst. 1.-3.)
proti novému držiteli a v případě
odst. 2., lit. b), konečně proti vlastníku
půdy.
(5) (neměněno)
(1) Ručení podle předchozích ustanovení
(§§ 264 a 265) uplatní se, vyjímajíc
případy konkursu nebo exekučního prodeje,
platební výzvou vyměřovacího
úřadu, z které lze se odvolati jak co do
přípustnosti ručení, tak co do celkového
výpočtu vymáhaných částek
k finančnímu úřadu II. stolice, jenž
rozhodne s konečnou platností.
(2) (neměněno)
(3) (neměněno)
(1) Daňová povinnost a daňový nárok
zaniká okamžikem, kdy u osoby neb objektu vznikly
skutečnosti, mající podle zákona v
zápětí zánik této povinnosti
nebo nároku; kdy tak jest a jaké právní
následky vznikají, stanoví zákon v
této a ostatních hlavách.
(2) (neměněno)