Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Návrh zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, který předložila vláda jako součást daňové reformy, je v podstatě vybudován na těchto zásadách:

1. Pro přirážkové sazby stanoví se nejvýše přípustná hranice, odstupňovaná různě pro přirážky k dani činžovní a k daním ostatním, k nimž přirážky lze vybírati. Nejvýš přípustné sazby jsou u přirážek zemských 160%, okresních 110%, obecních, do kterých zahrnuty jsou i přirážky školní, 200%.

Přirážky k dani činžovní nesmějí zásadně přesahovati polovici těchto sazeb, leč by v roce předcházejícím účinnost zákona byly vybírány sazbou vyšší; v tomto případě mohou býti vybírány touto vyšší sazbou, které může býti u obecních přirážek použito také vždy, jestliže se v obci nevybírají dávky na podkladě nájemného (nájemní hodnoty).

Obecní a okresní přirážky k dani pozemkové měly býti z důvodů, které jsou blíže rozvedeny v důvodové zprávě, a které v mezidobí odadly, vybírány až do výše jejich váženého zemského průměru z roku 1926.

Příspěvky podle §§ 25 a 26 zákona č. 329/1921 se do maximální výměry nezapočítávají. Pro města s vlastním statutem platí s výjimkou přirážek k dani činžovní za nejvyšší hranici součet procent přirážek obecních okresních.

Z plateb na zemské přirážky připadá ve prospěch státu 30% k částečné úhradě osobních nákladů na školství národní, pokud je opatřuje stát, z plateb na obecní přirážky přísluší částka ve výši 10% pozemkové daně kromě daně z lesů fondu pro odškodnění při živelních pohromách.

Vybírati zvláštní přirážku školní se nedovoluje.

Z maxima přirážek obecních a okresních stanovena v § 1, odst. 5. výjimka, aby byla lépe opatřena potřeba na úrok a úmor dluhů. Nestačí-li totiž nejvyšší výměra obecních a okresních přirážek ani k úhradě úroků a splátek ze zápůjček, platně uzavřených do dne účinnosti zákona, musí přirážky býti zvýšeny tak, aby s ostatními řádnými příjmy potřeba tato byla kryta. Zvýšení přirážek z tohoto důvodu je ovšem též omezeno, a to 100% u obcí a 40% u okresů; sazby tyto voleny tak; aby při plném jich využití nebyl ryzí výtěžek v celku zatížen více než 60%. Není-li zvýšení sazeb o 100, pokud se týče 40% plně třeba, k úhradě annuit, může býti zbytku limita použito k úhradě nákladů mimořádného rozpočtu.

Obecní přirážky do 100%, okresní a župní do 50% nepotřebují vyššího schválení nebylo-li proti příslušnému usnesení podáno odvolání. Bylo-li odvolání podáno nebo byly-li usneseny přirážky vyšší, povoluje přirážky

obecní - bezprostřední úřad dohlédací,

okresní - vyšší úřad dohlédací,

župní - vláda.

Vybírání přirážek ponechává se orgánům státním vyjímajíc obecní přirážky k dani pozemkové, které budou si obce vybírati samy, leč by se usnesly, že právo to má býti přeneseno na orgány státní. Důsledně mají o odvoláních proti výměře přirážek rozhodovati, jde-li o obecní přirážky k dani pozemkové, bezprostřední úřady dohlédací, jinak finanční úřady I. stolice, které jsou povinny vyžádati si dobré zdání příslušného samosprávného svazku; popírá-li se odvoláním platební povinnost.

Do konce března každého roku musí výběrčím orgánům býti oznámeny rozpočtová úhrada přirážková a výše povolených nebo aspoň usnesených přirážek, jinak zastaví se odvod přirážek, pokud finanční úřad II. stolice nepovolí výjimku. Z výtěžku plateb na obecní přirážky budou výběrčí orgány poukazovati obcím zpravidla nejvýše 1/12 oznámených rozpočtových úhrad, zbývající výnos vyplatí se s přirážkovým přídělem za listopad a musí ho býti použito k účelům přesně vytčeným, totiž k zaplacení dluhů, k úhradě řádných rozpočtových schodků a k snížení přirážek let příštích.

2. Aby rozpočtová úhrada samosprávných svazků mohla býti zachována, když nejvydatnější zdroj jejich příjmů se obmezuje, upravuje osnova nově příděly ze státních daní a rozšiřuje vliv dohlédacích úřadů na úpravu obecních, okresních a župních rozpočtů.

Dosud měly obce nárok na příděl polovice daně domovní a na 5% příděl z daně z obratu a přepychové beze zřetele k tomu, zda a v jaké výši vybíraly obecní přirážky, tedy i tehdy, když přídělů k udržení rozpočtové rovnováhy vůbec nepotřebovaly. Zvýšený příděl daně domovní (2/3) a daně z obratu (10%) byl určen hlavně k tomu, aby se dle možnosti čelilo přílišnému zatížení obecními přirážkami a dávkami.

Okresům a župám dostávalo se posud přídělu 5% daně z obratu, pokud měly přirážku vyšší než 100%, avšak s tím omezením, že přídělem nesměla výměra přirážek klesnouti na méně než 100%.

Zemím a župám náležela čistá daň pozemková (bez válečné přirážky); kromě toho zemským fondům v Čechách, na Moravě a ve Slezsku část daně z obratu, kterýž příděl byl však určen na úhradu zvýšených učitelských platů a tudíž se zemím nevyplácel, nýbrž srážel ze záloh, poskytovaných dosud státem na krytí oněch zvýšených platů.

Osnova staví příděly na nový základ. Obcím, které v roce předcházejícím rok berní vybíraly více než 150% přirážek, má připadnouti celá daň domovní. Městům Praze, Brnu a Bratislavě přísluší tento příděl bez ohledu na výši přirážek. Vedle toho se při vyšších dohlédacích úřadech zřizují zvláštní vyrovnávací fondy, které jsou dotovány jednak přídělem daně z obratu v částce 100,000.000 Kč, rovnajícím se 10% výnosu daně z obratu (po srážce paušálů), zarovnanému nahoru, jednak přídělem 100% daně pozemkové, výnosem daně domovní pokud nepřipadl obcím, a přídělem části přirážek ku všeobecné a zvláštní dani výdělkové; předepsané z provozoven, jejichž zaměstnanci bydlí aspoň ze čtvrtiny v jiných obcích než jest provozovna. Z těchto fondů bude poskytována podpora obcím a okresům, jichž rozpočtová potřeba nemohla býti zcela uhrazena přes to, že přípustné výměry přirážek bylo plně využito a v obcích byly též zavedeny vhodné dávky a poplatky. Pro rozdělování podpory dává osnova určité směrnice. Za stejných podmínek může hlavní město Praha obdržeti-příděl z daně z obratu nejvýše 10,000.000 Kč ročně.

Země a župy mají k úhradě rozpočtového schodku obdržeti na přídělu dohromady ročně nejvýše 140,000.000 Kč, které rozdělí vláda při schvalování zemských rozpočtů. Tvoří se tu tedy také jakýsi vyrovnávací fond z důvodu, že výnos daňový je v jednotlivých zemích a župách neúměrný rozpočtové potřebě a je tudíž u zemí právě tak jako u okresů a obcí třeba určitého vyrovnání.

Celkem mají samosprávné svazky na přídělech z daně pozemkové, domovní a z obratu obdržeti okrouhle 411,400.000 Kč, čili proti nynějšímu stavu okrouhle o 117;000.000 Kč více.

3. Stinnou stránkou přídělové soustavy je, že může sváděti k zvyšování rozpočtové potřeby. Takovým snahám čelí osnova tím, že ukládá úřadům povolujícím přirážky povinnost zkoumati rozpočty nejen co do úplnosti a zákonnosti jednotlivých položek, nýbrž také po stránce účelnosti a prováděti v potřebě i úhradě změny. Obcím může též býti nařízeno vybírati vhodné obecní dávky a poplatky nebo zvýšiti sazby zavedených již dávek a poplatků. Nahrazuje se tu tedy vůle svazku nižšího vůlí vyššího svazku. Okresy, jichž výbory jakožto bezprostřední dohlédací úřady nevykonaly řádně svých dozorčích povinností, jsou vyloučeny z podpory z vyrovnávacího fondu. Rovněž tak obce a okresy, které neprovedly ustanovení t. zv. zaměstnaneckých zákonů nebo které bez závažných. důvodů nepoužily možnosti, dané jim v § 28 zák. č. 286/1924 o úsporných opatřeních ve veřejné správě.

4. Klíč pro rozdělování přirážky k dani z lihu, vybírané částkou 2 Kč z 1 litru zdanitelného alkoholu ve prospěch zemí a žup, se mění. Přirážku tuto rozdělovala dosud vláda se zřetelem k úkolům zemí (žup) a ke skutečné spotřebě lihu v tom kterém území. Provedení vyžadovalo obsáhlých šetření, jichž výsledek byl, že na př. při rozdělení přirážky na r. 1925 připadlo na Čechy 43%, na Moravu 24%, na Slezsko 8%, na Slovensko 22%, na Podkarpatskou Rus 3%. Nyní navrhuje se nový klíč, padle kterého by se přirážka dělila z polovice v poměru běžné rozpočtové potřeby bez investic, z polovice v poměru výnosu daně z lihu v tom kterém území. Podle tohoto klíče by obdržely Čechy 44.295%, Morava 24.630%, Slezsko 7.735%, Slovensko 20.095%, Podk. Rus 3.245%.

5. Osnova zrušuje § 27 zák. č. 329/1921 o příspěvkové povinnosti podniků.

6. Poněvadž mají státní dráhy býti od výdělkové daně osvobozeny, navrhuje osnova přechodné opatření ve prospěch obcí, kterým při zestátnění některých drah byly co do dělby výdělkové daně poskytnuty Zvláštními zákony na jistou dobu určité výhody.

V případech těch bude počínajíc r. 1927 železniční správa platiti obecní přirážky po 10 let na základě předpisu z r. 1907, který se každoročně sníží o 1/10. Pokud úbytek obci tím vzniklý nebude nahražen jiným způsobem (na př. úsporami), bude jako kterýkoli jiný rozpočtový schodek v mezích daných prostředků kryt z vyrovnávacího fondu.

7. Důležité je ustanovení § 18, kterým se obcím a okresům; u nichž úroková a umořovací služba, vyžaduje více než 50% průměrné přirážkové základny; zabraňuje uzavírání nových zápůjček, leč by šlo o opatření úhrady na vydání způsobená vyšší mocí nebo nařízením nadřízených úřadů nebo o vydání na zařízení; jež prokazatelně budou s to ze svého výnosu hraditi úrok a úmor dluhu.

8. Konečně se zavádí jednotný rozpočet také pro župy na Podkarpatské Rusi, kde dosud byly sestavovány jednak rozpočty silniční, jednak rozpočty pro různé fondy, a ukládá se samosprávným svazkům povinnost předkládati ministerstvu financí statistické výkazy o výši a druhu příjmů a vydání a o stavu jmění a dluhů. Tím má býti připravena půda pro příští zákonodárné i jiné práce, jež vyžadují statistických dat.

S vylíčenými zásadami osnovy projevil rozpočtový výbor souhlas, provedl však ve znění vládou navrženém četné změny, které jsou rázu jednak formálního, jednak věcného. Ke změnám prvého druhu patří, že vzhledem k zamýšlené organisaci politické správy (tisk 831) byly v osnově výrazy odpovídající nynější správní organisaci, jako "župa, župní, silniční okres" a pod. nahrazeny výrazy přizpůsobenými organisaci nové (země, okres atd.) a na místo výrazů "bezprostřední", pokud se týče "vyšší úřad dohlédací" použito výrazů "okresní výbor", pokud se týče "zemský výbor". Stalo se tak v předpokladu, že zákon o nové organisaci politické správy nabude účinnosti dnem 1. ledna 1928; pro ten případ však, že by k tomu nedošlo, vsunuty do osnovy, aby zachována byla právní jistota, § § 26 a 27.

Pokud jde o provedené změny věcné, dlužno se zmíniti především o tom, že, jak již výše uvedeno, rozpočtový výbor sice projevil souhlas s konstrukcí vládní předlohy, zejména s omezením přirážkové volnosti, zřízením vyrovnávacích fondů a zastřeným dozorčím právem dohlédacích úřadů, měl však přece z důvodů logické souvislosti za to, že zostřené dozorčí právo má míti místo jen tam; kde samosprávný svazek nestačí s nejvyšší přípustnou přirážkovou hranicí a musí proto činiti nárok na příspěvek z vyrovnávacího fondu. Na druhé straně považoval však rozpočtový výbor v zájmu rovnosti a spravedlnosti za nutné, jednak aby dozorčí právo se vztahovalo na všechny složky rozpočtů, tedy i na rozpočet školní, jednak aby příspěvky z vyrovnávacího fondu byly vázány na podmínku, že nejvyšší přípustná přirážková hranice byla vyčerpána u všech druhů daní bez rozdílu. Příslušné změny provedeny v § 3, odst. 6 a 7 v § 10 odst., 2 a v § 11.

Změnami, provedenými v osnově zákona o přímých daních (tisk č. 706), co do sazby daně pozemkové, byly podmíněny také některé změny ve vládním návrhu, tisk č. 705.

Ježto základna pozemkové daně byla valorisována, nebylo příčiny, aby nejvyšší přirážková hranice byla u daně pozemkové stanovena jinak, než u daní ostatních. Byly proto v § 1 vlád. návrhu vypuštěny odst. 3 a 1. věta odst. 4. Dále bylo nutno nově upraviti podíl vyrovnávacího fondu na pozemkové dani (10, odst. 1., č. 2.). V této souvislosti dlužno poukázati na novou textaci § 1, odst. 7. Rozpočtový výbor pokládal za nepřípustné odstupňování přirážek nejen uvnitř jednoho druhu daně, nýbrž (nehledě k přirážkám k dani činžovní) v téže katastrální obci také u různých druhů daní, maje za to, že tak lépe se vyhoví zásadě rovnoměrného rozvržení daňového břemene.

Podíly fondů (§ 10), pokud se týče zemí (§ 11, odst. 1.) na dani z obratu zůstaly z důvodu rovnováhy ve státním rozpočtu ve výši vládou navržené. Poněvadž pak podle osnovy o organisací politické správy mají býti státem převzaty služební a odpočivné platy některých okresních a zemských zaměstnanců, jest učiněno opatření, aby bylo možno zmíněné podíly snížiti o částku; kterou přejímá od zemí stát.

Rozpočtový výbor zařadil do osnovy nové §§ 15 a 16, aby chráněny byly zájmy poplatnictva při usnášení se o opatřeních, jež by ve svých důsledcích vedly k povinnosti příspěvků do maximální přirážkové výměry nezapočitatelných; pokud se týče (§ 16), aby umožněna byla úhrada -příspěvky na zařízení ve všeobecném zájmu; pro něž se sice nevysloví všichni, v ale přece kvalifikovaná většina zájemníků.

Konečně zařazeny do osnovy nově §§ 21 až 24.

§ 21 ukládá obcím a povinnost přispívati na nedobytné ošetřovací útraty ve veřejných nemocnicích, podnicích a ústavech pro choromyslné, vyjímaje ošetřovací útraty za léčení chorob nakažlivých ve veřejných nemocnicích, dvaceti procenty. Sleduje se tu cíl, aby obce, jež budou míti hospodářský zájem na tom, aby útraty ošetřovací nešly na vrub - veřejných svazků v případech, kde to není odůvodněno, pozorně zkoumaly, zda ošetřovací útraty jsou vskutku nedobytné. Jest to v podstatě recepce moravského zemského zákona ze dne 20. května 1914, č. 19 z. z., jenž se osvědčil.

Ustanovením § 22 přejímá z důvodu administrativního zjednodušení náklady stálého ubytování četnictva v celém území republiky stát. Náklady ty hradí dosud země; stát připívá částkou 14 h za muže a den a 252 Kč ročně za každou jednotlivou štábní místnost kancelářskou. Náklad zemí činí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 2,355.000 Kč. O částku, vypadající ročně na fondy pro stálé ubytování četnictva sníží se příděly zemím (§ 11, odst. 1.).

§ 23 bere zřetel na poměry na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde národní školství obstarávají ve značné míře církve, při čemž potřebný náklad hradí se zvláštními přirážkami poplatnictva a nepřichází k výrazu v rozpočtu obcí. Kdežto náklady na národní školství mohou v českých zemích zvýšiti předpoklady pro uplatňování nároků na vyrovnávací fond, není tomu převážně tak na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. § 23 poskytuje možnost, aby tato disparita mohla býti na přechodnou dobu, do které se dá očekávati konečná úprava věci, odstraněna.

§ 24 zprošťuje obce s méně než 10.000 obyvateli povinnosti ustanovovati úředníka pro obor služby konceptní aniž jim brání, aby tak učinily což bude nutno u měst statutárních s méně než 10.000 obyvateli.

Dosud byla tato povinnost uložena obcím, majícím nejméně 3000 obyvatel (§ 6 zák. č. 443/191 Sb. z. a n.).

V jednotlivostech se podotýká ještě:

Dodatek v odst. 1, vsunut byl k zamezení všech pochybností, zda 15% zvláštní příspěvek u pozemkové daně je podroben přirážkám.

Doplněk v odst. 2, bere zřetel na poměry, v některých obcích, kde dávky postihující bytovou spotřebu nevybírají se na podkladě nájemného (nájemní hodnoty), nýbrž na př. podle počtu používaných místností, jejich plochy a pod.

Odst. 3. znamená daňovou úlevu pro majitele domu. Vybírá-li na př. některá obec při přirážkové základně k daní činžovní 100 přirážku 50% a poklesne-li uvedená přirážková základna na 70; smí obec v přechodné době přirážku k dani činžovní zvýšiti jen na 71; a nikoliv na 100%.

K odst. 5. Stylisace vládního návrhu byla by připouštěla zvýšení přirážek na úrok a splátky i těch dluhů, u nichž annuity jsou kryty výnosem podniků. To se novou textací vylučuje; kromě toho se možnost zvýšení přirážek omezuje výhradně na potřebu pro úrok a úmor dluhů.

K odst. 7. Nehledíc k přirážkám k dani činžovní a příspěvkům podle §§ 25 a 26 zákona č. 329/1921, nedovoluje se v téže katastrální obci u různých druhů daní přirážky odstupňovati.

Odst. 2. Stylisace změněna, aby bylo jasno, že příspěvkem jsou povinny a obce, které nevybírají přirážek.

Jak již uvedeno ve všeobecné části, omezuje se zostřené dozorčí právo na případy, kde celková úhrada nestačí ani s výnosem nejvyšší přirážky k úplné úhradě rozpočtové potřeby.

Odst. 7. doplněn ustanovením že zamýšlené změny v rozpočtech musí býti dotčeným samosprávným svazkům sděleny.

Rozpočet školní podrobuje se stejnému řízení, jako rozpočet obecní jednak proto, aby také při rozpočtu školním se kromě hlediska školní potřeby uplatnilo hledisko finanční nosnosti, jednak proto, že je nutno, aby při omezení přirážkových sazeb měly úřady povolující přirážku možnost přezkoumati potřeby školní právě tak, jako musí zkoumati kterékoliv jiné rozpočtové potřeby. Důsledně svěřuje se rozhodování o odvoláních proti školnímu rozpočtu, jež napříště bude moci podati také každý volič nebo poplatník v obci, okresním, pokud se týče zemským výborům, jež ovšem jsou před rozhodnutím povinny slyšeti úřady školní.

Podle nové stylisace klade se hlavní město Podkarpatské Rusi na roveň ostatním hlavním městům jednotlivých zemí.

Změny navržené v odst. 1. vyplývají jednak - pokud jde o změnu u č. 2 - ze změny přijaté co do úpravy daně pozemkové v osnově zákona o daních přímých, jednak (u č. 4) ze zamýšlené reorganisace politické správy.

K odst. 3. Opatření toto činí se v zájmu urychleného vyřízení rozpočtu a poukazu příspěvků.

K odst. 5. Doplněk k odst. 5. se navrhuje, aby přišel k výrazu úmysl zákona, podporovati za stejných okolností předem svazky finančně slabší.

Odst. 6. se vypouští se zřetelem na osnovu o organisaci politické správy.

Odůvodnění doplňku je obsaženo ve všeobecné části této zprávy.

Změny souvisí se zamýšlenou organisací politické správy.

K §§ 15, 16, 21-24, 26 a 27 poukazuje se na všeobecnou část této zprávy.

§ 20 stylisován přesněji, obdobně, jako se stalo u § 1, odst. 5.

Pro přehlednost je v textu navrhovaného zákona otištěno v levém sloupci znění vládního návrhu u oněch paragrafů a odstavců, které byly rozpočtovým výborem změněny, ve sloupci pravém pak celé znění osnovy, jak bylo usneseno tímto výborem.

Rozpočtový výbor navrhuje; aby vládní návrh zákona o nové úpravě finančního hospodářství svazků územní samosprávy, tisk 70, byl poslaneckou sněmovnou přijat ve znění usneseném rozpočtovým výborem.