Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

I. vlády na interp. posl. Riedla, Langra, Knejzlíka a spol o provádění pozemkové reformy na Pohořelsku na Moravě (tisk 955/XIV),

II. min. spravedlnosti a vnitra na interp. posl. Buřívala, Tučného, dra Uhlíře a spol. o útisku, prováděném některými zaměstnavateli v textilním průmyslu (tisk 724/VI),

III. min. národní obrany na interp. posl. Bergmanna, Buřívala, Procházky a spol. o přiznání slovenské výhody pro občanské zaměstnance vojenské správy na Slovensku a Podkarpatské Rusi (tisk 746/XX),

IV. vlády na interp. posl. Bergmanna a spol. o započítání předchozí vojenské služební doby a válečných pololetí do postupu (tisk 724/XXII),

V. min. vnitra na interp. posl. Ježka, Náprstka a druhů o poměrech u okresní správy politické v Mostě (tisk 38/XI),

VI. min. vnitra na interp. posl. dra Koberga a druhů o úmyslném týrání v malém pohraničním styku na Hlučínsku (tisk 797/XVII),

VII. vlády na interp. posl. dra Jabloniczkého a druhů o protizákonných změnách maďarských a německých názvů místních na Slovensku (tisk 840/XIII),

VIII. vlády na interp. posl. Tauba a druhů, aby byla uveřejněna statistika restrikce (tisk 144/XIII),

IX. min. vnitra na interp. posl. dra Czecha a druhů, že byla rozpuštěna schůze německé sociálně-demokratické strany dělnické, která se konala v Praze dne 25. listopadu 1926 (tisk 776/III).

X. min. vnitra na interp. posl. dra Schollicha a druhů o postupu novojičínské okresní politické správy proti městu (tisk 604/XVII),

XI. vlády na interp. posl. Heegera a druhů, a na interp. posl. dra Schollicha a druhů, že ministerstvo vnitra porušuje řádně vyhlášené mezinárodní smlouvy, po případě, že nejsou zachovávány mezinárodní opční úmluvy (tisk 538/XI a 724/IX),

XII. min. vnitra na interp. posl. Kreibicha a soudr. o brutálním postupu četnictva při veřejné schůzi v Dun. Středě a o porušení imunity poslance Majora (tisk 575/XI),

XIII. vlády na interp. posl. dra Frankeho a druhů o řádění fašistů na Jihlavsku a chování se státních úředníků a zřízenců na projevech fašistických (tisk 622/IV),

XIV. min. vnitra a financí na interp. posl. Špačka, Vencla a druhů o konočné likvidaci nároků na odškodněnou poškozenců z t. zv. plebiscitní doby na Těšínsku (tisk 840/II),

XV. min. vnitra na interp. posl. Bergmanna a druhů o započítávání služební doby ztrávené ve vlastnosti poštovní volné síly úřednické pro postup do vyšších požitků podle § 50, odst. 3 a § 51, odst. 6 služební pragmatiky (tisk 249/XX),

XVI. min. školství a národní osvěty na interpelaci posl. Geršla a druhů, že se neplní zákon ze dne 23. dubna 1925, čís. 96 Sb. z. a n., a že okresní politická správa v Přerově jednostranně postupuje pro uznání hřbitova v obci Pollovicích za konfesijní (tisk 840/XV),

XVII. min. financí na interp. posl. Netolického, dra Patejdla, Zeminové a druhů o neodůvodněném předpisování obratové daně sezonním dělníkům v Koutech a v Plachově Lhotě berní správou v Sedlčanech (tisk 946/VIII),

XVIII. min. zemedelstva na interp. posl. Tománka, dra Jurigu, Macháčka a druhov v záležitosti Zemedelskej rady pre Slovensko (tisk 604/I),

XIX. min. veřejných prací na interp. posl. dra Keibla a druhů o řetězovém mostě děčínskopodmokelském (tisk 840/I),

XX. min. verejného zdravotníctva a telesnej výchovy, obchodu a spravedlnosti nainterp. posl. Wenzela a druhov o prípustnosti a používáni pätimocných slúčenin antimonu (v obchodu ako leukonin) k výrobe smaltovaného nádobia (tisk 840/X),

XXI. min. vnitra na interp. posl. dra Holoty a druhů ve věci oběžníku ministra vnitra ze dne 7. září (správně srpna) 1926, č. 52.578/26, který odporuje ústavnímu zákonu čís. 152/1926 o úpravě státního občanství (tisk 840/IV),

XXII. min. vnitra na interp. posl. dra Koberga a druhů o šikanách v malém pohraničním styku (tisk 797/V).

Státní pozemkový úřad učinil dohodu s vlastníkem velkostatku Loděnice, podle které byl povinen vlastník odprodati pro účele pozemkové reformy za ceny přídělové osobám určeným Státním pozemkovým úřadem celkem 31 ha zemědělské půdy. Z této výměry dostalo se uchazečům české národnosti z obce Jeřezan 13.20 ha, z obce Loděnic 2.40 ha, zaměstnanci ze dvora Chrástu 2 ha, celkem 17.60 ha. Uchazečům německé národnosti z obce Loděnic dostalo se 10 ha a z obce Šumic 3.40 ha, celkem 13.40 ha. Běží o půdu zemědělskou a nikoliv stavební, neboť pozemky leží od obce Loděnic 2 až 2 1/2 km daleko.

Z velkostatku Dolní Kounice-Pohořelice určil Státní pozemkový úřad pro drobný příděl způsobilým uchazečům národnosti české a německé as 130 ha od dvora Nová Ves, as 30 ha od dvora Pasohlávky, as 18 ha od dvora Němčičky a as 15 ha ze dvora Vlasatice. U dvora Nová Ves zbude zbytkový statek o výměře ca 55 ha; drobný příděl bude řešen stejným způsobem jako u velkostatku Loděnice, t. j. prodejem za přídělové ceny osobám, určeným Státním pozemkovým úřadem.

Podle vylíčeného stavu věci nemá vláda důvodů k nějakému opatření.

V Praze dne 1. června 1927.

Část dělnictva, zaměstnaného v některých v interpelaci uvedených textilních závodech, vstoupila v r. 1926 do odborové organisace "Národní sdružení". Některé okolnosti, za jakých se tak stalo v závodě firmy A. Čerych a synové v Josefově nad M., přiměly místní odborovou radu československého odborového sdružení v Náchodě k trestnímu oznámení, na základě něhož bylo u okresního soudu v Jaroměři zavedeno trestní řízení pro útisk proti továrníků Ladislavu Čerychovi a několika jeho zřízencům. Ohledně tohoto trestního řízení poukazuje se na odpověď ministra spravedlnosti na interpelaci poslanců Al. Tučného, Fr. Buřívala, dra Uhlíře a spol. č. t. V/724. Trestní oznámení učinila jmenovaná odborová organisace, aniž by se byla před tím dožadovala ve věci nějakého přispění u příslušné okresní politické správy.

Mimo to bylo provedeno trestní řízení proti řediteli firmy Kudrnáč a spol. v Náchodě, ježto tento propustiv jednoho dělníka z práce, stal se podezřelým z útisku. Jmenovaný byl okresním soudem v Náchodě obžaloby zproštěn a osvobozující rozsudek krajským soudem v Hradci Králové potrvrzen

Proti majitelům nebo zřízencům ostatních v interpelaci jmenovaných firem nebylo trestní oznámení učiněno.

Nehledě k případu na prvém místě zmíněném nebylo dosud zjištěno, že by vstup dělnictva do organisace "Národní sdružení" dál se v závodech v interpelaci uvedených pod nátlakem zaměstnavatelů, vykonávaným proti dělnictvu způsobem zakládajícím skutkovou podstatu trestného činu dle §1. zákona o útisku. Pokud byly v tomto směru předneseny odborovými organisacemi nějaké stížnosti u příslušných okresních politických zpráv, šlo o pouhá všeobecná tvrzení, neuvádějící ani konkrétních případů ani bližších okolností, na základě kterých bylo by možno provésti bližší zjištění, potřebné k tomu, aby byl získán nezbytný podklad pro případné trestní oznámení.

V závodě firmy A. Čerych a synové v Josefově bylo dne 3. listopadu 1926 učiněno bezpečnostní opatření pouze proto, aby se zamezilo porušení veřejného klidu a pořádku, neboť účastníci táboru a průvodu textilního dělnictva, pořádaného uvedeného dne v Jaroměři, shlukli se a hrozili násilím vniknouti do továrních budov jmenované firmy.

Politické úřady sledují bedlivě poměry v průmyslových závodech svých okrsků a neopomenou v žádném případě zakročiti trestním oznámením, bude-li tu určité a důvodné podezření trestného skutku dle § 1 zákona o útisku, zejména budou-li na event. případy tohoto druhu upozorněny způsobem, opodstatňujícím podezření trestného skutku do té míry, aby bylo lze učiniti s úspěchem trestní oznámení.

V případech v interpelaci uvedených se však tak dosud nestalo a není proto odůvodněna výtka, že politické úřady odpírají sluchu a ochrany dělnictvu, dožadujícímu se pomoci proti nezákonnému útisku.

Není tudíž důvodu k opatřením v interpelaci žádaným.

V případě odůvodněného oznámení bude podle zákona postupováno.

V Praze dne 18. května 1927.

Ministerstvo národní obrany nemůže v otázkách týkajících se přiznání slovenské výhody civilním zaměstnancům vojenské správy na Slovensku a Podkarpatské Rusi postupovali jinak než podle platných předpisů a v zájmu nezbytné jednotnosti řešení této otázky pro všechny civilní zaměstnance státní v dohodě s příslušnými ostatními resortními ministerstvy.

Nevyřízené dosud žádosti občanských zaměstnanců vojenské správy na Slovensku a Podkarpatské Rusi o přiznání t. zv. slovenské či podkarpatoruské postupové výhody budou projednány a urychlením po provedení nové systemisace míst, arciť s přihlédnutím k příslušným ustanovením platového zákona v dohodě s ministerstvem vnitra a financí.

V Praze dne 25. května 1927.

Pokud judikatury nejvyššího správního soudu (na př. nález ze dne 5. října 1923, č. 16.473) mají na jakékoliv opatření ve smyslu zákona ze dne 9. dubna 1920, číslo 222 Sb. z. a n. a předpisů, vydaných na základě § 4. tohoto zákona, tedy také na započtení vojenské služby a válečných půlletí podle vládního nařízení ze dne 22. prosince 1920, č. 666 Sb. z. a n., právní nárok pouze ti státní zaměstnanci, kteří byli v civilní státní službě ustanoveni, resp. v úřad svůj dosazeni přede dnem 1. září 1919, kdy nabyl účinnosti zákon ze dne 7. října 1919, č. 541 Sb. z. a n. Poněvadž státní správa zastávala dříve v otázce započtení vojenské služby a válečných půlletí pro postup do vyšších požitků v praxi stanovisko odchylné, byla, pokud jde o zaměstnance, kteří byli v civilní státní službě nově nebo opětně ustanoveni v době mezi 1. zářím 1919 a 8. červnem 1922, již v r. 1925 ve všech resortech státní správy z důvodu aequity učiněna opatření, aby vzniklé snad nesrovnalosti byly na podkladě vhodných právních norem odstraňovány a aby tito zaměstnanci postaveni byli zejména co do hodnocení služby vojenské a válečných pololetí i v nejnepříznivějším případě na roveň alespoň oněm státním zaměstnancům, na které se vztahuje vládní nařízení ze dne 30. května 1922, č. 165 Sb. z. a n.

Za vylíčeného stavu věci není důvodu, aby otázka započtení služby vojenské a válečných půlletí - z valné části administrativní cestou již dávno uspokojivě vyřešená - byla řešena znovu se zpětnou účinností od 1. září 1919 vládním nařízením, zejména když i platový zákon ze dne 24. června 1926, č. 103 Sb. z a n., poskytuje státní správě ustanovením § 207 možnost vhodnými opatřeními u zaměstnanců, jichž se interpelace týká, odstraňovati, pokud se tak dosud nestalo, podobné nesrovnalosti.

V Praze dne 2. června 1927.

Přednosta okresní správy politické v Mostě dal podle výsledku šetření skutečně protokolistovi koncem roku 1925 pokyn, aby vynechal v protokolu dvakráte po 1.000 jednacích čísel. S restrikcí, jež byla provedena již koncem června 1925, nebyl tento pokyn v žádné souvislosti; měl pouze vyrovnati správám politickým tím, že u okresní správy politické v Mostě vymáhání pokut se nedělo spisovými připomínkami, nýbrž jen tak zv. ad čísly. Zmíněný pokyn byl samozřejmě naprosto nepřípustný a nesprávný a jako takový zemskou správou politickou také přednostovi úřadu důrazně vytknut. Rovněž mu vytkla zemská správa politická utvoření v interpelaci zmíněného "černého fondu", z něhož byly vyplaceny k Vánocům 1925 úředníkům remunerace a vydržovány i dvě kancelářské síly, když počet přidělených sil nestačil na stále rostoucí agendu. Tento fond je zrušen a obě kancelářské síly z něho placené byly 30. září 1925, pokud se týče 31. ledna 1926, propuštěny.

Okresní komisař Matoušek byl přeložen z důvodů služebních do Strakonic náhradou za jiného úředníka povolaného do ministerstva veřejných prací a nebylo jeho přeložení nikterak snad v souvislosti s tím, jak vyšly na jevo shora zmíněné nesprávnosti. Přeložením okresního komisaře Matouška z Mostu nedoznaly poměry u tamní okresní správy politické po žádné stránce změny, neboť náhradou za něho byl do Mostu přidělen jiný politický úředník.

Poněvadž přednostovi okresní správy politické byly, jak podotknuto, formelní nesprávnosti uvedené v interpelaci již vytknuty, a poněvadž týž vede jinak k úplné spokojenosti obtížný a velmi zodpovědný úřad přednosty okresní správy politické v Mostě, nemám důvodů k nějakému dalšímu opatření.

V Praze dne 5. dubna 1927.

Konaným šetřením nebylo zjištěno, že by četnická stanice v Hati postupovala při potvrzování osvědčení pro pohraniční styk libovolně nebo stranicky na úkor příslušníků německé národnosti. Také nebylo zjištěno, že by neodůvodněně bylo odpíráno osvědčení pro pohraniční styk čsl. státnímu příslušníku německé národnosti. Nedošlo také v tom směru žádné stížnosti k nadřízeným úřadům.

Pokud jde o případy v interpelaci uvedené bylo vyšetřeno, že Jan Morcinek a Jan Riemer nemohli prokázati potřebu častého překročování hranic a ačkoliv byli odkázáni se svou žádostí o trvalé osvědčení pro pohraniční styk na okrasní správu politickou v Hlučíně, neučinili tak.

Jan Karaš, kterému vydáno bylo osvědčení pro pohraniční styk na dobu 5 měsíců, nestěžoval si do tohoto opatření okresní správě politické v Opavě a nebyla tudíž dána možnost nadřízeným úřadům žádanou nápravu zjednati.

Alfred Morcinek a jeho manželka nežádali nikdy o trvalé osvědčení pro pohraniční styk.

Josefu Slanému nemohlo býti vystaveno osvědčení pro pohraniční styk, poněvadž zdržuje se v Ratiboři a jest pro vystavení osvědčení příslušným úřad říšskoněmecký.

Za tohoto stavu nemám důvodů k nějakému opatření.

V Praze dne 24. května 1927.

Při stanovení úředních názvů obcí a osad na Slovensku a v Podkarpatské Rusi podle zákona ze dne 14. IV. 1920 č. 266 Sb. z. a n. budou v případech čl. 2 vlád. nař.ze dne 25. srpna 1921 č. 324 Sb. z. a n. za předpokladů tam uvedených ustanoveny i názvy německé a maďarské. Nesdílím však náhled interpelace, že výhrada čl. 2 odst. 1 in fine tohoto vládního nařízení odporuje ústavnímu zákonu jazykovému, neboť jazykový zákon se na místní názvy nevztahuje.

Provedeným šetřením nebylo zjištěno, že by správní úřady na Slovensku a Podkarpatské Rusi činily obcím s menšinovým obyvatelstvem překážky, aby projevily své stanovisko k názvu obce, nebo aby použily přípustných opravných prostředků. Interpelace neuvádí konkrétních případů, aby bylo možno přesvědčiti se o opaku. Ministerstvo vnitra souhlasí úplně s názorem interpelace, že název obce není takovou záležitostí, která by byla z působnosti obce vůbec vyloučena a samo vyžádalo si v četných případech mínění obce. Ovšem nepřiznává zákon č. 266/20 obci žádné rozhodující ingerence ve věci té.

Pokud se nyní v užívání místních názvů na Slovensku a Podkarpatské Rusi vyskytují některé neshody nebo nepravidelnosti, pominou tyto samy sebou, jakmile bude publikován úřední seznam míst, který je v tisku, neboť veškery úřady budou povinny užívati výlučně názvů uvedených v úředním seznamu.

V Praze dne 19. května 1927.

Snížení počtu státních zaměstnanců provádělo se ve všech oborech státní správy přesně podle ustanovení zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 286 Sb. z. a n. Zejména výběru osob, určených pro nucený odchod byla věnována mimořádná pozornost a péče a rozhodovala při tom vždy jen hlediska věcná; politické nebo národnostní vlivy byly úplně vyloučeny. Vládě není také známo, že by bylo v některém konkrétním případě postupováno způsobem, který by nebylo lze uvésti v soulad s ustanoveními nebo s duchem §u 14. citovaného zákona. Pozorování dle národností se ani při sčítání ani při sledování pohybu státních zaměstnanců neprovádí a není tudíž z té příčiny vládě možno předložiti podrobný číselný výkaz restrikce odděleně podle národnosti.

V Praze dne 2. června 1927.

Rozpuštění veřejné schůze, kterou svolal s programem "Mussolini, fascismus a dělnické hnutí" spolek "Verein der deutschen Arbeiter" na den 25. listopadu 1926 do místnosti Heinovy restaurace na Král. Vinohradech, týká se též interpelace poslanců B. Karpíškové, inž. Nečase, J. Koudelky a soudruhů o rozpuštění schůze Angeliky Balabánové a o zakročování policie v důvěrné schůzi sociálně-demokratické dělnictva (č. tisku III/746).

Na tuto interpelaci odpověděl jsem dne 7. února 1927 a poukazují k této své odpovědi, otištěné pod č. 944/VII.

Tvrzení, že intervenující úředník žádal předsedu schůze o udělení slova, dlužno uvésti na pravou míru v tom směru, že zástupce úřadu požádal předsedu, aby přerušil řečnici za tím účelem, aby zástupce úřadu mohl způsobem všem účastníkům schůze srozumitelným prohlásiti ve smyslu §u 13 zákona o právu shromažďovacím schůzi za rozpuštěnou. Postup ten neodpovídá platné instrukci a bylo proto učiněno příslušné opatření. Po rozpuštění schůze dostavila se na místo z blízké strážnice hlídka stráže bezpečnosti v počtu 15 mužů s velitelem, která přiměla účastníky ke klidnému rozchodu.

Vyšetřování ohledně pobytu dr. Angeliky Balabanoffové v domě, v němž bydlí pan poslanec Taub, policejní ředitelství neprovádělo, neboť pobyt jmenované byl mu znám.

Vzhledem k vylíčeným okolnostem nemám důvodu k opatření v interpelaci žádanému.

V Praze dne 21. dubna 1927.

Usnesení obecního zastupitelstva v Novém Jičíně ze dne 12. února 1926 o resoluci, jíž bylo protestováno proti opatřením koalice, namířeným na zdražování potravin, proti úpravě platů státních zaměstnanců, zamýšlené 18 měsíční službě vojenské a proti jazykovému nařízení, bylo okresní správou politickou inhibováno z dozorčí moci státní k obcím podle §§ 102. a 103. mor. zř. obecního. O odvolání, jež z tohoto opatření okresní správy politické bylo obcí podáno,zemská správa politická v Brně dosud nerozhodla. Poněvadž pak otázka, zda obecní zastupitelstvo výše zmíněným projevem překročilo meze své zákonné působnosti a meze ústavou přípustného projevu mínění, jest otázkou právní, nemohu v tomto stádiu o meritu věci se vysloviti, aniž bych předbíhal instančnímu rozhodování.

V Praze dne 5. února 1927.