Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Příloha C.

Československá vláda prohlašuje, že zákona ze dne 1. prosince 1919, č. 12 Sb. z. a n. z r. 1920, o podnicích, které mají sídlo mimo území Československé republiky; bude užívati jen, pokud podniky v něm jmenované v území Československé republiky provozují výrobu neb dopravu.

Jakákoliv činnost výrobní nebo dopravní, jež se děje na území Maďarského státu, je z použití tohoto zákona zásadně vyloučena. S obou stran se však uznává, že vedlejší závody výrobních a dopravních podniků, jež se nacházejí,v Československé republice (na př. zemědělské pachty cukrovarů a pod.), nebudou československé vládě bez újmy ustanovení článku 2 překážeti; aby žádala přeložení sídla celého podniku do Československé republiky, kdežto naopak nemohou býti stejné vedlejší závody maďarského podniku v Československé republice důvodem, aby bylo žádáno přeložení sídla nebo rozdělení podniku.

Československá vláda prohlašuje, že užije zákona ze dne 11. prosince 1919 vůči Maďarskému státu jen, ohledně takových výrobních nebo dopravních podniků, které dne 1. listopadu 1918 byly v území československé republiky a měly své sídlo v území Maďarského státu.

V případech, kde podle povahy věci ukáže se vhodným rozděliti společnost, jež provozuje v obou státních územích výrobu nebo dopravu, na dvě či více společností budou jakékoliv transakce uznané potřebnými a účelnými k provedení rozluk oběma státy v každém směru podporovány a nebude jim bráněn:o žádnými vládními opatřeními, zejména ne opatřeními finančně-právního rázu. Při této příležitosti budou jmění i úložky (reservy) společnosti přiměřeně rozděleny mezi nové dílčí společnosti.

V případě, že společnosti, jež mají své sídlo v Maďarsku, měl v době 1. listopadu 1918 své výrobní nebo dopravní podniky jali v území Československé republiky tak také ještě v jiném státě, musí dotyčné společnosti na vyzvání československé vlády proměniti výrobní nebo dopravní závod v Československé republice v samostatný podnik, při čemž bude užito ustanovení, obsažených v této úmluvě pro případ dělení

Případné rozklady proti'po.stupu jedné smluvní vlády, jenž padle mínění druhé'vlády nevyhovuje zásadám této úmluvy; budou vzájemně sdělovány s největším urychlením, aby byly společnou dohodou vyřizovány. '

Československá vláda se zavazuje, že vydávajíce vyzvání k přeložení sídla ve smyslu této úmluvy, dá podnět k nutným opatřením; aby byl neprodlené vyrozuměn Maďarský soud, povolaný podle dosavadního sídla k vedení firemního rejstříku a příslušný maďarský berní úřad, příp. v Budapešti berní inspektor.

Byla-li vyzvání k přeložení sídla. již vydáno, musí býti vyrozumění provedeno dodatečně.

V případech dělení postará se kromě toho československá vláda, aby bylo včasně vyrozuměno královské maďarské ministerstvo obchodu.

Zamýšlené přeložení sídla poznamená se ve firemním rejstříku. Před výmazem v maďarském firemním rejstříku provede se výzva věřitelů. O tomto řízení platí, pokud se to hodí, ustanovení §§ 202 a 205 uherského zákonného čl. XXVII. z roku 1875 s tou změnou; že věřitelům se poskytne k ohlášce lhůta dvou měsíců.

Vyzývací řízení může odpadnouti, když buď příslušný soud prohlásí výmaz bez tahového řízení za přípustný; nebo když podnik zřídí na místě dosavadního maďarského hlavního závodu pobočný závod; řídě se při tom zákonnými předpisy.

Na to provede se výmaz v maďarském firemním rejstříku.

Berní otázky vzniklé přeložením sídla a rozdělením, podniků výrobních a dopravních, upravují se takto:

A. Daň výdělková (zárobková), daň společností, daň báňská; daň válečná, případně daň z vyšších zisků. a dávka z majetku

1. Pokud jde o tyto daně; platí ustanovení úmluvy. sjednané mezi československou republikou a Maďarským královstvím o urovnání tuzemského a cizozemského zdanění; zvláště o zamezení dvojího zdanění v oboru přímých daní z 13. července 1923.

2. Jsou-li však veškeré provozovny v jednom státě a sídlo podniku ve státě druhém, vyměří daň výdělkovou (zárobkovou), daň společností, daň báňskou, daň válečnou (daň z vyšších zisků) pro léta 1919 až do dne přeložení sídla onen stát, v němž jsou provozovny. Z daňové základny vyšetřené podle zákonů vyměřujícího státu překáže se 10% jako kvota, vypadající na sídlo podniku, státu druhému, aby tento z ní vyměřil daň. Překázání děje se zasláním opisu daňové základny:

3. Podniky; které po rozumu této úmluvy přeloží své sídlo nebo se rozdělí a v den přeložení sídla nebo dělby mají válečné půjčky; jichž hodnota je vykázána v bilanci vzaté za podklad přeložení sídla nebo dělení, mohou si daně prostě odepsati bilanční hodnotu těchto půjček v 10 letech, počínajíce obchodním rokem, který bezprostředně následuje po přeložení sídla nebo rozdělení podniku.

4. Při dělení společnosti !čl. 2) zjistí se kvota válečných půjček, kterou možno daněprostě odepsati, obdobně padle ustanovení čl. 2.

5. Maďarský kolek daný na titrech válečných půjček, zmíněných v odstavcích 3 a 4, bude učiněn neplatným před výmazem v maďarském firemním rejstříku nebo před dělením.

6. Akciovým společnostem, které po rozumu této úmluvy přeloží své sídlo nebo se rozdělí, odepíše se na jejich žádost daň zárobková III. třídy, daň důchodová a daň válečná (z válečných zisků) předepsaná pro rok 1919 a léta následující a vyměří se jim pro tato léta daň výdělková (zárobková) a daň válečná (z válečných zisků) podle ustanovení zákonů, platných pro společnosti veřejnému účtování podrobené. Zákona ustanovení o promlčení práva státu k opravě daňových předpisů v těchto případech neplatí.

B. Dávky z důvodu přeložení sídla a rozdělení.

I: Podniky, které po rozumu této úmluvy přeloží své sídlo, nebudou z tohoto důvodu podrobeny nižádným daním (poplatkům a dávkám). Táž zásada platí i v případě rozdělení podniků. To však není závadou, aby vyměřující úřady jak státu, v němž je hlavní závod, tak i státu, v němž jsou pobočné provozovny podniku, nenakládaly v budoucnosti s reservami podle platných předpisů berních.

Zisky vzniklé z kapitálových transakcí u příležitosti přeložení sídla nebo rozdělení podniku nepodléhají zdanění tehdy, uloží-li se do mimořádného, v bilanci jako samostatná pasivní položka vykázaného reservního fondu a vzdá-li se společnost námitky promlčení práva k dodatečnému vyměření daně v případě; že by se reservy té použilo způsobem, který zakládá. povinnost berní.

II. Z důvodu přeložení sídla nebo rozdělení po rozumu této úmluvy jsou dotyčné příslušné podniky osvobozeny:

od pevných i procentových,poplatků za zápisy a výmazy v obchodním (firemním.) rejstříku,

od převodních poplatků všeho druhu,

od poplatků za zápisy v knihách pozemkových,

od poplatku za vydání akcií, avšak jen co do částky akciové jistiny, odpovídající bilanční hodnotě jmění, ležícího v území vyměřujícího státu, vykázané ve speciální bilanci,

od poplatku admissního, avšak jen co do částky akciové nebo obligační jistiny. věnované již před 1. listopadem 1918 obchodování ve státě, poplatek vyměřujícím. Byla-li akciová nebo obligační jistina po 31. říjnu 1918 zvýšena, vyměří se tento poplatek jen z částky jistiny, ve vyměřujícím státě skutečně použité, dále ode všech případných samosprávných. přirážek k jmenovaných poplatkům, jakož i od případných samostatných dávek samosprávných, vybíraných při majetkových převodech,

posléze od daně z obratu a od daně přepychové.

Rozdělení podniku provede se zásadně na podkladě bilančních cen knihovních.

Je-li při podniku, jehož sídlo má býti přeloženo; účelové jmění vytvořené ze společných příspěvků zaměstnavatele a zaměstnanců nebo výhradně z příspěvků zaměstnanců, sloužící k zaopatření úředníků, zřízenců a dělníků dotyčného podniku, jakož i jejich rodinných příslušníků a jich pozůstalých (různé pensijní; zaopatřovací a jiné fondy a pod.); musí býti učiněna vhodná opatření, by z tohoto jmění, pokud stačí, byly uspokojeny nabyté nebo již napadlé nároky zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků a pozůstalých, při čemž se bude nakládati s příslušníky obou států stejně.

Touto úmluvou dané výhody poskytnou se též takovým výrobním a dopravním podnikům " které provedly přeložení sídla nebo dělení podle zásad této úmluvy již dříve, než nabyla platnosti.

Povinnost, stanovená v čl. X odst. 2 první věta obchodní smlouvy, podati žádost a připuštění k provozování obchodu nevztahuje se na takové společnosti, u nichž bylo podle této úmluvy provedeno nebo zahájeno řízní o přeložení sídla nebo dělení.

Ustanovení této úmluvy platí obdobně pro podniky, jež provozují výrobu nebo dopravu v Maďarském státě, avšak své sídlo a hospodářské vedení mají v Československé republice.

Všechny ostatní otázky, jež se vyskytnou při přenášení sídel nebo dělení podniků, vyhrazují se zvláštním dohodám.

Ustanovení o poplatku admissním, obsažených v článku 6 lit. B odst. 2, užije se také na takové výrobní a dopravní podniky, u nichž nedošlo k přeložení sídla neb rozdělení podle této úmluvy, pokud dotyčné podniky měly již před 1. listopadem 1918 v území jedné smluvní strany své sídlo, v území strany druhé pak jednu nebo více provozoven a pokud v provozu jich pokračují podle ustanovení článku X. odst. 2 obchodní smlouvy.

Příloha D.

Provádějíce ustanovení úmluvy a statutu o mezinárodním režimu na železnicích, sjednaných a podepsaných dne 8. prosince 1923 na II. všeobecné konferenci pro dopravu a průvoz v Ženevě, zavazují se smluvní strany, že učiní všechna vhodná opatření, aby zajistily pravidelnou mezinárodní dopravu po železnicích smluvních stran a aby odstranily bez průtahu závady, které by jí po případě stály v cestě.

Zvláště jest podle možnosti usnadniti vzájemné dopravní styky zavedením výhodných jízdních řádů s dobrými spoji v osobní i nákladní dopravě, jakož i přímým přechodem jednotlivých vozů a vozových skupin.

Obě smluvní strany budou pečovati o to, aby se jejich železniční správy dohodly o rychlém a bezpečném provádění přepravy zboží nutné potřeby, zejména potravin, živých zvířat, paliva, zemních olejů a jejich derivátů v plných vozových nákladech nebo ve vozových skupinách.

Smluvní strany vyzvou své železniční správy, aby si vzájemně předem včas oznamovaly větší zásilky a bude-li třeba, aby se dohodly o účelném provedení jejich přepravy. Smluvní strany se postarají o to, aby jejich železniční správy usnadnily vzájemnou dopravu přihlížejíce podle možnosti ke vzájemným přáním, pokud jde o sestavování vlaků.

Pro přejímání; vracení, přechod a používání železničních vozů budou platiti ustanovení úmluv o vzájemném užívání vozidel v mezinárodní dopravě (úmluva o vzájemném užívání nákladních vozů v mezinárodní dopravě "R. I. V." a úmluva o vzájemném užíváni osobních vozů v mezinárodní dopravě "R. I. C.").

Pokud jde o přistavování železničních vozů v případě potřeby přesahující pravidelnou míru, bule vzat zřetel na potřebu vozů pro dopravu směrem do území druhé smluvní strany ve stejném percentuelním poměru, jako na potřebu vozů téhož druhu ve všech ostatních spojích.

Železniční správy se vynasnaží všemi prostředky, jež mají po ruce, aby zamezily všeliké přerušení dopravy:

Kdyby musila býti doprava přerušena nebo omezena pro dopravní obtíže vejdou postižené železniční správy se železniční správou druhého státu co nejrychleji ve styk, aby se s ní dohodly na vhodných opatřeních k zajištění přechodu do území druhého státu. Nastalé již překážky v dopravě odstraní příslušné správy všemi prostředky, jež mají po ruce.

Přeprava zboží po železnicích bude prováděna mezi smluvními stranami podle mezinárodní úmluvy o železniční přepravě zboží, sjednané v Bernu 14. října 1890, upravené a doplněné dodatečnými ujednáními z 16. července 1895 a dodatečnými úmluvami z 16. června 1898 a 19. září 1906; jakož i podle společných doplňovacích ustanovení a podle pěti jednotných úmluv vypracovaných mezinárodním přepravním výborem, jakož i podle ujednání a úmluv a za podmínek, které budou v budoucnosti sjednány a na které smluvní strany přistoupí.

Vzhledem k ještě trvajícím přepravním obtížím budou však moci železniční správy sjednati určité odchylky od zmíněných úmluv. Takovéto dohody vyžadují vzájemného schválení vlád a odchylky od mezinárodní bernské úmluvy smí býti připuštěny toliko na bezpodmínečně nutnou dobu a v bezpodmínečně nutných mezích. Obě smluvní strany shodují se v zájmu obchodu na tom, že se tyto odchylky nebudou dotýkati omezení ručení železnic za ztrátu, úbytek a poškození zboží, jakož i překročení dodací lhůty.

Kdyby měla nahraditi nyní platnou bernskou úmluvu nějaká nová mezinárodní úmluva a kdyby smluvní strany na tuto úmluvu přistoupily, bude tato nová úmluva přijata smluvními stranami místo shora zmíněné bernské úmluvy.

Smluvní strany prohlašují; že jsou ochotny sjednati dohody, o nichž jedná odstavec 2 protokolu k mezinárodní úmluvě o přepravě cestujících a zavazadel, podepsaného v Bernu 23. října 1924 a v odstavci I protokolu k mezinárodní úmluvě o přepravě zboží po železnicích, podepsaného v témže místě a téhož dne, jakmile bude zajištěno, že tyto úmluvy vstoupí v platnost v přepravě mezi smluvními stranami s jedné strany a Německem, Rakouskem, Itálií a Švýcarskem s druhé strany.

Smluvní strany vyzvou své železniční správy, aby se postaraly o to, aby podle vývoje potřeby přepravy cestujících a zboží, byly co nejdříve vydány přímé tarify pro přepravu mezi územími smluvních stran jakož i mezi územím jedné smluvní strany a územím třetího státu v průvozu územím druhé smluvní strany, alespoň pro nejdůležitější druhy zboží a spoje.

Při tvoření přímých tarifů bude podle možnosti brán zřetel také na slevy dovozného, zavedené pro příslušné přepravní trati vyhláškami.

Smluvní strany shodují se na tom, že jest nanejvýš žádoucno při tvoření přímých tarifů stanoviti sazby v jednotlivých přímých tarifech v jedné a téže měně.

Všechny tarify, změny tarifů a veškeré tarifní slevy ve vnitřní a svazové dopravě buďtež dříve než vejdou v platnost náležitě uveřejněny. Tajné slevy, tajné refakce a jiné tajné výhody; jejichž účelem by bylo snížiti sazby uveřejněných tarifů, jsou nepřípustné.

Smluvní strany sdělí si navzájem pravidla , předpisy platné pro uveřejňování tarifů a jejich změn.

Smluvní strany vyzvou své železniční správy, aby se dohodly o vzájemné výměně železničních tarifů.

Ve styku mezi stanicemi, ležícími nejblíže hranice obou smluvních stran mohou býti placeny všechny poplatky za dopravu osob a zboží v zákonné měně smluvní strany, v jejímž území se má platiti, i když budou dotyčné tarify zavedeny v měně druhé smluvní strany.

Tato úprava placení nebude se v žádném směru dotýkati budoucích ujednání a odúčtování, na kterých se zúčastněné železniční správy dohodnou.

Vozidla včetně lokomotiv, motorových vozů atd.-, movité předměty všeho druhu, které se nacházejí v těchto vozidlech a náležejí železnici; jakož i zbytky pokladní hotovosti a pohledávky železnice, vyplývající z mezinárodní dopravy, mohou býti zabaveny v území jiného státu než toho, jemuž dotyčná železniční správa náleží, toliko na základě rozsudku vyneseného soudem státu, jemuž tato železnice náleží.

Příloha E.

Aby byl usnadněn vzájemný styk v pohraničních pásmech, smluvní strany se dohodly na těchto ustanoveních:

Za pohraniční pásma budou uznávány územní pruhy, ležící po obou stranách společné celní hranice, jejichž podrobnější určení jest vyhrazeno oběma, vládám. Šířka pohraničního pásma nebude zpravidla přesahovati 10 km, při čemž má, býti dbána místních potřeb na jedné i druhé straně. Tam, kde toho budou vyžadovati místní poměry, mohou pohraniční pásma po dohodě obou vlád býti rozšířena až na 15 km.

Obě smluvní strany si navzájem sdělí seznam obcí ležících v těchto pohraničních pásmech.

Obyvatelům sídlícím trvale v pohraničním pásmu, kteří svým povoláním nebo zaměstnáním jsou nuceni jednou nebo vícekráte přestupovati hranici, mohou za účelem usnadnění přestupu hranice býti vydány pohraniční propustky.

Výjimečně nutno trvale sídlícím obyvatelům stavěti na roveň také zemědělské saisonní dělníky, jsou-li podle pracovní smlouvy zaměstnáni na některé z usedlostí jmenovaných v §§ 15 a 16.

Pohraniční propustky mohou býti vydávány jen pro takové osoby, jež s hlediska trestně- a státněpolicejního a důchodkového nejsou podezřelé a jsou bezúhonné.

Pohraniční propustky smějí býti vydány těmto osobám:

a) zemědělcům, majitelům půdy a nájemcům půdy;

b) členům jejich rodin a jejich pomocným silám, lékařům, zvěrolékařům a diplomovaným porodním asistentkám; oprávněným provozovati praksi v pohraničním pásmu, i jiným zaměstnancům a dělníkům, kteří pravidelně pracují v místě, ležícím v pohraničním pásmu drúhé smluvní strany,

c) osobám, jež z důvodů ohledu hodných chtějí jednou přestoupiti hranici:

Osobám uvedeným pod a) a b) vydávají se pohraniční propustky na dobu 12 měsíců.

Platnost takových po.hraničních propustek se prodlouží, případně obnoví bez jakýchkoli potíží, pokud prokazatelně ještě trvají poměry jež byly směrodatnými pro privátní vydání pohraniční propustky.

Osobám označeným pod c) budou se vydávati pohraniční propustky na dobu až 5 dní.

Děti mladší 14 let, jsou-li v průvodu dospělých osob, nepotřebují ku přestupu hranice žádné vlastní.pohraniční propustky, pokud jsou zapsány r jejich pohraniční propustce.

Pohraniční propustky pro jediný i pro opětovný přestup hraníce budou se vydávati u příslušného správního nebo policejního úřadu prvé stolice.

Pohraniční propustky vydané podle § 4 písm. a) a b) opravňují k přestupu hranice i jedině tehdy, jsou-li vidovány příslušným správním nebo policejním úřadem prvé stolice druhé strany.

Visa mohou býti odepřena z důvodů jmenovaných v § 3. Visa jsou bezplatná a mají e vydati pokud možná do 8 dnů.

O vydání pohraniční propustky podle § 4 písm. c) nutno ihned nejkratší cestou vyrozuměti příslušný úřad druhého státu.

Pohraniční propustka opravňuje osoby jmenované v § 4 písm. a) a b) k nepřetržitému pobytu až osmidennímu, osoby vypočtené v § 4 písm. c) k nepřetržitému pobytu až třídennímu v pohraničním pásmu druhé smluvní strany; při čemž dny přestupu hranice se nevčítají do této třídenní lhůty.

Majitel pohraniční propustky nebude při přestupu hranice platiti žádné poplatky, jest však povinen podrobiti se platným kontrolním předpisům a předložiti pohraniční propustku.

Hranice smí se přestoupiti jen po oněch cestách, jež příslušné úřady určí vzájemnou dohodou, pokud podle této úmluvy přestup výslovně není dovolen též po přirozených cestách.

Pohraniční propustky nutno vydávati,podle tří připojených vzorů a ony, jež byly vyhotoveny dle § 4 písm. a) a b), nutno opatřiti fotografií majitele.

Jakmile předpoklady, uznané pra vydání pohraniční propustky; doznají změny, obzvláště však není-li majitel pohraniční propustky s hlediska policejních nebo důchodkových předpisů již spolehlivý nebo zachovalý, nutno pohraniční propustku i v době její platnosti odníti a bez prodlení zpraviti o tom příslušný úřad druhé smluvní strany.